ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 2f5e8a60-8f55-11dd-bd85-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 25
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
RO LTY.
#3 alto_textblock #3
pe
#4 alto_textblock #4
15. listopadu 1913. Číslo 314
#5 alto_textblock #5
vá jiná otázka: jak vysvětliti, že mechanism jehož nedostatečnost k výstižení života jest zřejmá každému, přírodovědecky nepř edpo jatému, přece se vtírá lidskému rozumu neod- bytně, takže většina přírodozpytců trvá v pře- svědčení, že život vzdor všemu jest pouhý mecha- nism, což prokáže — pokročilejší věda budouc- nost. Tato otázka nenáleží již před přírodní vědu nýbrž před kritiku lidského pozná vání A ta osvětlila již poznávací klam, kterému propadá, kdo se nedá varovali. Uloží-li si přírodozpytec zkoumati živé tělo j en jako přírodní předmět, smyslovým pozoro- váním a rozumem, nemůže dospěti k jinému po- znání, než jaké odpovídá poznávacím formám smy- slů a rozumu. A to jest právě mecha n i s m. Mechanism jest tedy přirozená theorie organismu, pozorovaného a posuzova- ného jako pouhý přírodní předmět. Přednáší-li se však jako úplné vystiže ní žívota, tu přestupuje meze smyslového a rozu- mového poznávání a působí klam. Přesvědčený mechanista nedá se ovšem ani kritikou lidského poznávání vyvésti z tohoto kla- ma. Odvětí: nemůžeme jinak poznávati než ve for- mě mechanismu, poněvadž jsme sami me- chanismy. Život poznává se ještě jinak, než smyslovým pozorováním: bezprostředním proží vá- nim. Člověk svůj vlastní život ani jinak nepozná- vá; nemůže sebe pozorovati jako přírodní ob- jekt, ano nepoznal by se, kdyby sebe sama viděl Zná se jen z bezprostředního proží- vání. K vystižení života třeba obého poznání z venku skrze smysly a rozum, i z nitra skrze city a pudy. Obojí výzkum koná se v určitém roz- sabu, ve fysiologii. Tak zkoumá se na př. pohyb svalu ob- jektivně; určuje se změna tvaru svalu za činnosti. méří se závažím jeho smršťovací síla, určují se lát- kové a energetické proměny v něm, i může se do- spěti k mechanismu svalového pohybu. Avšak svalový pohyb prožíváme též bezprostředně: po- citujeme jeho rychlost, rozsah i úsilí. Cítíme pohybovou činnost, a tento cit činno- sti vyznačuje konaný pohyb jako n áš. Tyto svalové pocity a cit činnosti tvoří též základ výkonů smyslových, zvláště zraku a hmatu, ony káží vztahovati světelný ne- bo hmatový pocit na vnější předmět, určují ob jektivaci pocitů. Cit činnosti vyznačuje smyslový výkon i v tom, když sestrojuje z rozmani- tých pbcitá vněm předmětu, a právě tento cit činnosti jest zdroj jistoty, že vněm jest skutečný a náš. Cit činností jest též základ myšlení, drží a spojuje pojmy a představy v urči- tém pořádku a tvoří jistotu, že myšlenky jsou se naše, ejověsl o Tato tvůrčí činnost není zjevná objektiv- ně, nepoznává se skrze smysly a rozum, nýbrž prožívá se bezprostředně, Možno ji poznávati, obrácením pozoru do vlastního nitra, intuicí,bod ofhuankýv ši Vlastní nitro jest arci mnohým lidem temná komora, Intuitivní poznávání vyžaduje zvláštního soustředění mysli. Purkyně proslavil se právě mohutností své intuice, zejména v oboru smyslo- vých výkonů. Vnitřní činnosti smyshfové zůstávají u většiny lidí n epozorovány, jsou takořka instinktivní Ale tvoří přece zá- klad veškeré jistoty smyslového po- zorovántm bvknuu j Přes to však neuznává se intuitivní poznávání za dostatečný základ vědy, a to vlivem přiro- dovědnéhorintelekiualismu. Sama psychologle,věda bezprostřední zkušenosti, nedůvěřovala intuici a zkoušela zařídit se jako o b- jektivní věda. Všechny dosavadní pokusy za- ložiti vědu na intuici narazily na tvrdý odpor všech, kdo neuznají, než co vidíc a hmatají, aniž pomyslí, že právě tatlo jistota spočívá na intulci. V přítomné době však onastává přece obrat myslí od pouhého intelektunlismu k intuicí. Člověk unavený pouze iatelektnální civilisací, otupený skvělými vynálezy, které jej již ani nepřekva pují hledá pokoi od hlomozu mechanismů ve vlastním nitru. Nestačí mu již sáma intelektušiní chy trost, touži po moudrosti citu a vůle. Obra- cení mysli do vlastního nitra znamená vždy obrat olsoěeur nev nl k lepšímu. Intuitivní obrat myslí jeví se zvláště ve Fran- cii i v Anglil, kde Bergsonova filosofie na- chází nadšené stoupence, ale též rozhodné odpůr- dan žeoněihňb o ce. nk e úballonho Spor mezi mechanismem a vitalismem má ne- jen vědecký, nýbrž zvláště též mravní význam v pochopování smyslu života. Je-li život pouhý mechanism, veskrze určený jen fysickými příčinami: tu nelze nic dělat, nen svobody a tudíž ani povinnosti ke tvo- ření lepšího. Člověk má tedy jen užívat daného, vyžít se blaze. Jedáná mravní povinnost jest, dopřáti i jiným štěstí života. To jest 1éž eſhik objektivní vědy: co nejvíce štěstí co nejvíce lidem Ale mnozí přesvědčenci mechanismu zarazil ve přece nad jeho dalšími mravními důsledky Aaglický mechanik-evolucionista Huxley trpě rozporem mezi mechanismem a mravní snahou člo- věka: posilivní věda, povzdechl si, nepovzbuzuje naději, že lidské mravní touhy dojdou splnění. Až zanikne zdroj energie na zemi a studená ruka smr- li se položí na vše živé, tu zanikne i sláva lidského díla a zapadnou lidské mravní ideály. A vzníkne-l někde opět život z nerostné půdy, bude mu pro- trpěti opět celou historii vývoje, a zas se sřítí do propásti. Tak následují za sebou nové a nové vý- vojové kráhy života do nekonečných časů, bez vzájemné souvislosti, bez dědicíví. Docela jiný smysl dává životu vitalis m. uznávající v něm tvůrčí sílu, pudicí neustále k novému a lepšímu. Ve světle jntelektu jeví se člověku životní pud k l-epšímu a dokonalejšímu jako mravní pov ininost, plynoucí z vlastní mysli, povinnost usilovati o z dokonalov án člověčenství, od zvířeckosti k božslví. Tužba: chci žit! dostává lu jingu odpověď. Ne. uživejl nýbrž: dělej něco, tvoř, přispívej ke zdo- konulení člověčenství, především vlastního, Av tom jest i nejvyšší radost života, radosl z dobrého díla, tvůrčí radost potvrzující, že ve tvo- ření lepšího jest pravý smysl života. Arijské mysli jest vlastní autonomie života, věrnost sobě i druhu, z úcty k sobě; autonomie po- čítujíci sice s poměry danými, ale vsilující o vytvoření lepších, odhodlaná k obětem, bez šidulod ol kterých není pokroku. A tu zase jest otázka, jaký smysl a cíl má vý- vojové úsilí života, skončí-li život na zemi fysickou zkázou? Věda prorokující tuto zkázu překračuje své mezc. Není debře uzavírat ani účty světa bez znalosti všech položek. Konečně uznává fysika za posladní substanci other, jehož vlastnosti jsou téměř duchové. Vývoj není tedy snad jen zákon života; snad vládne i vesmírem zákon vývoje, a pokrok usku- tečněný životem na zemi přispěje ku pokroku vše- lze homfra a nezanikne se zkázou země. vodo v q * onb šlžol Mili občané akademičtil Nechtěl jsem vás pře- mlouvati ko straně vitalismu a proti mechanismu nýbrž jen ukázati, jaký spor jest mezi nimi. Pře- svědčení plyne jen z vlastní mysli. Lidé rodí se dle kteréhosi filosofa, buď jako platoniste. s mysli obrácenou do vlastního nitra, nebo ako aristotelist, s myslí obrácenou ku předmě- tům vnějšího světa. Potřeba nutila člověka pozorovat a poznávat nejprye vnější svět, co by mohl od něho očekávat a jak by jej mohl ovládnout. A tak většina lidi přestává na smyslovém a rozumo- vém poznáváni. Ale snad jste rádi slyšeli o moderním obralu myslí odintelektualismu k intuici a k vlastnímu konání. Mládí tihne přirozeně přímo jednání, ke tvoření nového, k varlabilitě. Intelektuální výzbroj a výcvik, přejímáni cizích zkušeností a vědomostí, učení se, pocifuje jako překážku vlastního jednání.—Avšak intelektuální poznání, věda; osvětluje tmu, ve které by jednáni tápalo, mnohdy v pověrečném strachu.
#6 alto_textblock #6
Veliké intelektuální dědictví, věda, musí být převzato od mladého pokolení; a přejímání dědictv bývá spojeno s nesnázemi. Dědičnosi ustaluie zá- klad, na kterém teprve jest možný vývoj variabi- litou, tvořením nového. Obého třeba ku pokroku konservativního i pokrokového úsili. Proto zůstane váš první úkol, pěstovali intelekt a přejímati vědu jako veliké dědictví. A k tomu přistupuje nyní i druhé, nač doba počiná klásti váhu: pěstovat i cit a vůli, charakter, ke vlastnímu tvůrčímu jednání. Obé jest váš úkol na univer- sitě, určené ke všestranné kultuře člo- věčenství. Každý rok obnovujeme tu díky za to, že če- skému národu bylo opět otevřeno toto jeho sta- roslavné místo ku pěstění všestranné kultury. Ob- novujeme i dnes tento dík v naději, že se národu našemu dostane ještě z týchž milostivých rukou takového místa druhého, jehož potřebuje již nalchavě.
#7 alto_textblock #7
RRisská rada, v Poslanecká sněmovna. Sehiůze 1v4
#8 alto_textblock #8
lalm
#9 alto_textblock #9
Z Vídně, 14. listopadu. Znavena desítihodinnými schůzemi, kte- ré konaly se po 3 dny a byly věnovány skoro výhradně rozpravě o stavu věcí v král. Če- ském, odebrala se poslanecká sněmovna ve- čer na trojdenní prázdeň, jíž užito bu- de zase k uvolnění cesty pro malý finančn plán vyrovnáním protiv v polském táboře sa- mém a protiv mezi Poláky a Rusíny ve příči- ně volební reformy haličské. Počátkem příští schůze doufá místodržitel ryt. Kory- towski, jenž Vídeň dnes opustil, ale s neděle sem opět přijede, bude o věci ve Lvově vy- jasněno. Dlužno vyčkati, splní-li se tato prognosa. Jak se dovídáme, byly katolickým bisku- pům haličským a podolským velkostatkářům učiněny ve volební reformě podstatné konce- se, aby získáni byli pro ni nebo alespoň pro setrvání v zasedací síni nového sněmu halič- ského, až tam bude o ní hlasováno. Proslýchá se, že bylo jim ustoupeno zejména pokud se týká rozluky židovských a katolických volíčů ve dvoumandátových městech. Počet židov- ských poslanců bude rozmnožen a zabezpe- čen oddělením židovských a katolických vo- ličů, oddělením židovských a katolických man- dátů, resp. poslanců, avšak také věc polského lidu v Haličí a věc židovských obyvatelů této korunní země nebudou sblíženy nýbrž oddě- leny, nebudou asimilovány, nýbrž odcizeny odloučeny — zajisté ne na prospěch společné- ho postupu a soužití katolických a židovských Poláků, jakého sí přejí prozíraví muží mezi křesťany i židy haličskými, kteří spatřují obou- stranný zájem v součinnosti obou konfessí pro společné cíle a účely. Zajímavý je výrok, jejž učinila k nám polská excellence: „Mohu vám sděliti paradoxní zjev, že většina haličských židů jde ve příčině volební reformy ruku v ru- ce s katolickými biskupy.“ Pokud týká se pak nového zemskéhovýboru, trvají Polácí na osmičlenném, ve kterém sami by měli přísedí- cích šest, Rusíní dva. Po té stránce nepodaři- lo se ještě přiměti Rusíny, by opustili svoje stanovisko, podle kterého by v novém sněmu bylo přísedících toliko sedm, ze kterých byli by Rusíni dva. Poláků pět, ale tak, že by zem- ský maršálek měl hlasy dva. Námitají, že jim nemůže býti lhostejno, bude-li jim vésti bo proti Polákům pěti či proti šesti, jakkolivse jim slibuje náhrada za povolnost v záležitost té, která by se jim poskytla v oboru, ležícím mimo volební reformu. Jen s největším politováním konstatujeme. že českoněmecká debata třídenní vyzněla ne- ladem. Posl. Stříbrnému uzdálo se záhod- no útočit na náš list, na poslance národní stra- ny svobodomyslné a české sociální demokra- ty. Pravil, že češti sociální demokraté a po- slanci národní strany svobodomyslné jsou pří- přežemi absolutismu. Tomu smáli se nejen Němci a Poláci, nýbrž také řečník sám. Poku se týče výroků, jež učinil o našem zpravodaji. eae tento na ně nereagoval. eeo Bylo již 9 hodin, když sněmovna se roze- šla. Příští týden má slovo politika zahraniční Jest zvláštní náhodou, že nebude vyřízení fi- nančního plánu stejně na újmu jako mu nen rusínská obstrukce, za které se zapomněl vše- chen odpor proti dani lihové a proti finanční- mu plánu vůbec.
#10 alto_textblock #10
lt. nevj
#11 alto_textblock #11
w
#12 alto_textblock #12
Debata o Stürgkhově odpovědi. Posl. dr. Stránský prohlašuje za hanbu. za- bývá-i se sněmovna daní ze šumivých vin a suto- mobilů, když vláda rozbila nemotorno rukou ústavu korunní země. Pravf-li se. že obžalohou nebylo by se dosáhlo úspěchu, poně- vadž v této sněmovně není dvoutřetinové většiny, nepovažuje to za dostatečnou omluvu. Vláda pro- vedla stální převrat. Neměla ji za to obžalovati jedna strana, aní jeden národ. nýbrž celá sněmovna. Důvod, který byl původně směrodatný pro něme- ckou obstrukci, musí býti pečlivě rozlišován od účelu, jehož dadatečně nabyla. Jako důvod uváděli Němci odstrkování, jehož se jim dostalo při obsa- zování zemských úřadů. Připouští, že při tom ne- byl zajisté v neprospěch Němců záchován percen- tušlní poměr, ale Čechové jednali by ihned o nej- přesnější zachovávání klíče, kdyby Němci připu- stili, aby týž klíč zachováván byl pro státní sprá- vu. Němci zaměnili velmi brzy důvod obstrukce za nový účel. Za nastávající nouze země chtěli vydí- rati změnu zemského zřizení. Nedostatky zemského zřízení, jehož tvůrci byli Němci, směřují proti Če- chům. ne proti Němcům. Poněvadž čeští poslane nedali se obměkčiti německou obstrukci, byla t- stava rozbita. Taková politika je nevěenou a ne- stoudnou politikou. Naproti námitce, že rekriminace jsou zbytečný. poněvadž vláda musila konečně něco učiniti, aby zabránila veřejnému skandálu, bankrotu zeměa odpomohla nouzi, dlužno se tázati, je-li nouze ně- čím neobyčejným? Již s formálního hlediska jeví se býti ministerský poukaz na nouzové právo ne- správným a troufalým, postavi-li se min. předseda před věc, vztahuje-li nouzi některé země na sebe samého a řeší-li otázku v tom smyslu, aby nepo- máhalo se zemi, nýbrž jemu. Vláda měla věas pro- hlásiti svou polilickou insolvenci a neměla vyčká- vati hospodářské insolvence země. Vláda přiznává, že ústava byla porušena. Jak může tudíž před- stoupiti před sněmovnu a říci, že přejímá zodpo- vědnost? Vláda ví však velmi dobře, že nenajde se ve sněmovně většína, jež uskuteční obžalobu ministrů, a této nedostatečnosti ústavního smý- šlení sněmovny tkví příčina velké politické zbědo- vanosti státu. Po celou dobu neprojevila vláda zebe menší zájem o znásilňování zemskáho sněmu v Čechách, učinila všemožné, aby obstrukci kryla a zastírala a nesvolávala zemský sněm. Naproti tomu vychází via facti v oboru jazykové olázky směrodatně vstříc pokynům a tužbám Němců a stará
#13 alto_textblock #13
se soudcovským imenováním o přípravu k rezdě- lení justiční správy. Němci žádanému. Némci za- hubili ústavu. Vláda ji obětovala, Čechové se jí bez boje vzdali. Se zřetelem na projevené včera sta- novisko ústavní strany panské sněmovny, kteréžto strany jest ministerský předseda členem, měl o vyvoditi dásledky, které by byly jedině úslavní slušné, že by totiž byl podal demisi. (Hlučný sou- hlas řečníkových stoupenců.) O rozsudku správního soudu dlužno prý souditi, že byl objednán. Porušením zemská ústavy v Čechách byla zasažena též páteř říšsk ústavy. Také za parlamentem číhá patent. Stát iehož úztava js res nullius, je nám léž res nullins. Takovým státem jest behužel! Rakousko. Myšlence pokujné součinnosti všech národů v Rakousku, jeho dějinné myšlence plalí láska Čechůk Rakousku. Nenávist Čechů proti nynějšímu systému jest jen rubem jejich horoucí lásky k Rakousku. Český lid jest dynastický. Zoulá vždy jen nad přitomností Doufá však, ně byl stále a opět klamán, v lepší budoučnost. Dr. Lodgman, jeden z nejintimnějšíc stoupenců ministra spravedlnosti, ospravedlni výtky, jež řečník po léta ministrovi spravedlnost činil. Svolal by, na místě ministra spravedlnosti národní svaz a tázal by se, kdo je kromě něh vinen justíčními poměry v Rakousku. Kdo učini ze soudců v severních Čechách zoudce, porušivš Přísahu a křivopřísežné soudee, křivo- přísežné holomky Mistopředseda ryt. Pogaěnik: Pane poslan- če, nemchu dovoliti takové výroky. Posl. dr. Stránský: Pováží-li se, že vůdee odbeje německých soudců cpatřuje česká rozhod- nutí a vyřízení dvojjazyčným razfíkem a zastavi tuto svou činnost jen na příkaz německé národn rady, nelze jinak než užíti nejostřejších slov. Soud- cové mají býti neodvislí, nejen nahoru, nýbrž i dolá od německé národní rady. Byly to německé strany v Čechách, jež naučily německé soudce, aby sta- věli svou soudcovskou činnost do služeb stran. Sny o tabula rasa s minulostí se ještě dlouho nesplní. Čechové jsou, má-li se na paměti jen sta- novisko umírněných politiků, ochotni, vyjíti Něm- cům vetříc, učiní-li tito v jazykově-právním oboru konceše navzájem. Němci nechtějí však ničeho sly- šeti o tomto junktím, čímž projevují jasně, že vy- rovnání je marným počínáním a veřejnosti hází se timto vyrovnáním jen písek do očí. Němci chtěií míti čistě německé území tam, kde jsou v převážné většíně, Čechové však za každou cenu — v tom jsou všichni čeští poslanci za jedno — chtělí za- chovati národaost českých menžini v severních Če- chách. To jsou rozpory, které lze těžko spojiti. Smiřovačky rozhíií se o minimální meritorní poža- davky, jež vylknou Češi v otázce jazykové. Něme šeznají jednou nejen z mravních a historických. nýbrž také z hospodářských důvodů, že spása tkvi jen v dvojiazyčností země. Pro stát není žádnou útěchou, že jest poď nad- vládou Němců. Protest Slovanů neohrožuje Něm- ce, záleží v rovnoprávnesti elovanských národů Němci v Rakousku. K této rovnoprávnost musí dojíti též bez vyrovnání na základě státních základních zákonů. Rakousko jest — jak dokazuje zahraniční politika — víc než ve vleku Němeů. Řská se, že trojspolek vyžaduje, aby byl soulad mezí zahraniční a vnitřní politikou Souladí tento záleží v tom, že Češi jsou v říši utiskováni, a pro- to musí též ve vnitřní politice platiti útraty něme- cké nadvlády. Posl. Lodgman se mýlí, vyhrožuje-l zasáhnutím zahraniční mocnosti. Prasové byli zde již jednou, ale epěl odtáhli. Němci v říši jsou lí- dem, jejž dlužno respektovali, nesmějí však býti lotožňování s Rakušany. [Němcí hlučně pokřikulí.) Němocký lid má Gnetha, ale nečte ho, má velké myslitele, ale podíváme-li se na tuto blbloní Ví- deň . . (Posl. Waber rozbořčeně pokřikuje rovněž pesl. Pollauf a Kemetter.) Posl. Kemetter Kdyby se to řeklo o Praze jaký by se tu strhl pokřikl Posl. dr. Stránský: Kdyby Praha jednou oficiálně prohlásila, že nedovoli, aby německé dít v Praze bylo přijate do německé školy a že ne- smí existovati ani německá soukromá škola [Němečtí posdanci hločně pokřikujít povyk.) Řeční urejevil kenečně nadějí. že právo českého národ dospěje k vitězstvi ne shnilým mírem, nýbrž vbitřn sileu a rozvojem. Pochtafe - čěk. rád.) Mistopředseda Juket odmitl ostře výroky dra. Štránského proti koruně a volal he k pořádku pro jeho výrok o Vídni. (Souhlas na levici; výkřiky u českých radikálů.) Posl. Kemetter odmítal nejprv výrek dra Stránského o Vídni. Nynější debata by mohla mí velkou cenu, kdybychomsi byli vědomi o jaké vel- ká statký pro nás se jedná, kdybychom mohli vlá- du příměli k rozhodnému přesvědčení, že může na- lěhavé preblámy řešiti jen se zástupci svobodných národů, a proto musí je s ními řešiti. [Souhlas n levici.] Nejdůležitější otázkou, kterou třeha v Ra- kousku řešiti, jest vyrovnání od národa k národu. Státní správa musí zjednati spravedlnost, pocli- vosí a upřímnost v zachárení se všemi národy, o- dravění hospedářských poměrů, povznesení bla- hdbylu lidu u všech nářodá a zahraniční politiku jež postupuje shodou s vnitřní a hospodářskou po- litikou. Obrození Rakouská — končil řečník spatřuje v poctivě, vysoce vyvinuté demokracii. (Hlučná pochvala) o abssbolo lenajsinin Posl. Choc litoval, že čeští poslanci nesouhla- sili s podáním žaloby na ministry. Zřízení správní komise je těžkým porušením ústavy. Čeští poslane mohou projeviti radost nad tím, že vé svém těžkém boji proti porušení ústavy nalezli u Poláků pod- poru. Z Pešti a Berlína provádí se politika proli rakouským Slovanům. Místo aby Češi se proti ta- kové politice chradilí, mluví stále o vyrovnání, k němuž prý muší za každou cenu dojítí. Jaké to může býti vyrovnánt? České občanské slrany ne- měly by se přidávati k heslu, vydanému Němci, ž zemské záležitosti nesouvísí se záležilostmi říšský- mi: neměli by naopak, dokud zemský sněm není dělným. hlasovati v říšské radě pro žádnou vlád- ní předlohu. Bude-li zemský sněm svolán, zemská správní komise musí zmizeti. Zahaniční po litika Rakouskav jest v první řaděn namlřena pzeti Jihoslovaném a dál proti Čechům. Není ná- hodou. že v Čechách etabloval se absolutiemus prá- vě v tom okamžiku, kdy Rakousko poštvalo Bul- harý k válce proti Srbům. Strana řečníkova žádá aby porušení ústavy bylo odělněno vypsáním voleh do zemského sněmu, jehož programem musí býti pořízení volební reforny. Řečník končil apelem na Slovany, by se spojili. poněvadž jen tak jsou s to odraziti drzý nápor Němců. (Hlučná pochvala a potlesk.) Posl. dr. Pitacco prohlásil, že výminečná op a- třeníproti Vlachům nemohou býti vysvělle- na ani nouzovým právem, ohrožujícím všeobecně blaho, ani výkonnou neschopností obcí. Výnosy terstského místodržitelství mají svůj důvod ve vli- vu Slovinců v Terstu. Přijímání do obecních slu- žeb cizích státních příslušníků, kteří nejsou pově- řeni veřejnými úřadními funkcemi, není protizá- konné. Je v největším zájmu Rakouska, aby po- měr k Italii byl nezkalený. (Souhlas u Vlachů.) Posl. Splnčič poukázal na poměry v Chorvat- sku, kde sněm už po dvě léta pravidelně nezasedá. Naděje ministerského předsedy, že v brzku bude tam obnovena ústavnost, se doposud nesplnila. Svědčí to, isk slabou je vláda a také rakouský parlament naproti vládě a parlamentu v druhé po- lovině říše. Řečník stěžoval si pak do poměrův Bosně a Dalmncií a útišk slovanského obyvatelstva v Isírii. Musí býti změněny vnitřní a zahraniční politika a mocnářství postaveno na svoje hístorick a přirozené základy. (Hlučná pochvala.) vola Posl. dr. Glabiňski dovozoval, mají-li býti zjed- nány normální poměry ve státě a zemi, že parla- mení musí učiniti opatření, způsobilá učiniti jed- nou pro vždy přítrž otřesům ústavy v říšské radě a v zemích, dál pak nečinnosti a mdlobě zákono- dárných těles následkem obstrukce. Proto má být sjednána rovnováha mezi právy říšské rady a zem- ských sněmů a sice tak, že zemský sněm není en zdánlivě zákonodárným tělesem, nýbrž dostane zšířený okruh samostatné působnosti v berních áležilostech a vláda v tomto okruhu působnost bude zodpovědna také zemskému sněmu. Přirozeně musí býti zemský sněm postaven na širší základ. Volební právo zemského sněmu má býti rozšířeno na všechny vrstvy obyvatelstva.
#14 alto_textblock #14
Aby učlněna byla přítrž obstrukehy bylo by nutno na jedné straně posterati se, aby zjednány byly přiměřené ústavní záruky proti nezákonnému zrrásilňováni menšin, a na druhé straně bylo by na prosto nutno, aby také většiny byly chráněny proti takovému znásilňování, aby všechny veřej né korporace skutečně mohly konali své úkoly Bylo by na čase, aby místo hašteření přikročil se konečně k řešení těchto pro nás vitálních úkolů. (Pochvala.) K návrhu posl. Günthera debata uzavřen a hlavními řečníky zvoleni poslanci Renner proti a Knirsch pro. Posl. dr. Renner prohlásil, že státní převraty staly se v Rekousku chronickým zjevem a státn převrat výrazem všeobecné nezákonnosti. Pří- činou všech dstavních převratů v Rakousku je těžká vina národně chauvinisltickůý ch stran. Sociální demokraté nikdy nepro- hlašovali všeobecné volební právo za řešení ná- rodní otázky, ýbrž jen za cestu k němu. Lid je rozladěn jen neschopným vedením měšťáckých stran. Sociální demokraté zastávají základní my- šlenku práva národů. Slovo o odvaze k národnímu míru bylo v této debatě proneseno drem. Šme- ralem. My. němečtí soeinlní demokraté, zastáváme se již dávno národmostního vyrovnání a byli jsme za to rozkřičeni měHťáckými stranami jako národn zrádci. Jeden ani druhý národ nemůže v národ- nostním boji zínkati nic jiného, než vzájemné rány a v poslední řadě abselutismus vlády. Žádná mě- šfácká a žádná feudální vrstva není proti dělnictvu tak zatvrzelá jako německo-měšťácké strany proti německému dělnictvu. Národové v Rakousku mus se konstituovati na podkladě národní autonomie tím učiniti z Rakouska stát národů. Není horšíh nepřítele rakouských národů, než autonomie korun- ních zemí. Hřích Němců pozůstává v tom, že po dlouhou dobu přinášeli největši oběti rakouské stát- ni myšlence, aniž z toho něco měli. Po názoru so- ciálních demokratě pozňstává národní autonemle v národním chraničení ve spojení se skutečně de- mokratickým krajským zříením jako nositelem se- ciální sorávy. Němci musí se konečně přiznati l myšlence národního práva, aby dospěli k jednet- nému jasnému politickému efli. Pak budou míti vedení ve státě, jinak budou odscuzení k národní mdlobě a nedostanou se ze státních převratů (Hlučná pochvala u socíálních demokratů.) Posl. Knirsch: Německá dělnická strana byla soc. demokraty prohlášená za stávkokaze nebo za stranu, stojící ve službách měšťáctva, protože po- tírá internacionalismus, jenž byl soc. demokraty v Čechách téměř bezvýjimečně zastáván, a poněvadž se pokouší organisovati dělniky na půdě rozumného a zdravého nacionalismu a poněvadž je též orga- nisovala. Socialní demokraté činili si před časem posměšky z boje o národní samosprávu v Čechách a prohlašovali za nesmysl provésti národnostní samosprávu v korunních zemích. Německé měšťá- cké strany jsnu sice odpůrcí všeobecného rovného a přímého volebného práva též po provedené ná- rodní autonomii — řečník lituje toho — avšak ne- broflly nikdy proti rozšíření volehního práva, ale stály stejně jako němečtí dělníci na stanovisku, že se v Čechách smí přilročili ku provedení volebnt refermy teprv,ož Němci dosáhnou zabezpečení své národní existence změnou zemského zřízení. (Hluč- ný souhlas německých naciprálů.] Sociální demo- kraté nesplnili své povinnosti v posledním bojiv Čechách. Německo-nacionální dělníci postavili se však, poněvadž to považovali, aniž je kdo byl žádal o spojenectví, za svoji povinnost vůči lidu a děl- nické třidě, po bok měšťékům a podporavali je obětavě v tomto boji v Čechách. Řečník ovfrá se tvrzení. že jeho slrana chce připraviti dělníky o 18 mandátů v českém sněmu, jež navrhuje Beckova osnova volební relormy. Zaujímá stanovisko, aby nebyla zřízena kurie nezdaněných, nýbrž všeobecná kurie, poněvadž to jest předchozím stupněm pro všeobecné volební právo. Posl. Glöcket: Proč to neřeknete, že se sám neodvážjte oodstoupiti s námi boj v jedné kurií? Posl. Knirsch: žádali jste opětně o pomoc měšťáků v boji proti klerikálčm. Potřebujeme po- moc měšťanských stran v hoji proti mezinárodním Řečnjk aneluje konečně na, všechny. Němce, v aby nečhali stratos všechny spony o pndřízeně otázky a soustředili všechny síly na velký cd. Německo- národní dělníci nevyhnou se společné práci a jako dosud budou bez ohledu na všechny úteky plnit své národní a dělnické povinnosti. (Hlučná pochva- lao a pollesk.)
#15 alto_textblock #15
inali-
#16 alto_textblock #16
io Věcné oprav y Posi. šl. Lodgman konstatoval proti vče- rejšímu prohlášení ministra vnitra, že jeho vývod neobsahovaly útoků na nějaký spud nebo na ně- kterého samosoudce, nýbrž že podrobil soudnictví tedy v Rakousku panující systém, jak připouští velmi ostré, ale po všeobecném názoru naprosto spravedlivé krilice. Posl. dr. Schreiner polemisoval s vývody poslance Ždárského. Posl. Střibrný vyslovil politování, že pro sta- novisko dra, Šmerala nevyzněla debata v jedno- myslný protest všech českých a pokrokových stran proti porušeni ústavy vládou. Jedinou vinou poměry v Čechách je vláda, ne však Čechové kteří nemohli ustoupiti před terorismem německé menšiny. Ani ministerský předseda se neodvážil obhajovati absolutistický režim takovým způsobem jako dr. Šmeral. (Hlučné výkřiky českých sočišl- ních demokratů.) Jediným východiskem z nynější krise jest okamžité svolání zemského sněmu, pro- vedení všeobecného volebního práva se zastoupe- ním menšin. Požadavek vžeobecného volebního práva zmizel z programu českých sociálních de- mokratů. (Odpor českých sociálních demokratů. Řečník konstatoval dále, že zdráhání jcho strany nezúčastniti se vyrovnavacích konferencí, dlužno považovati za protest proti porušení ústavy vládou. Posl. Šmeral pozbyl práva kritiky kartelem radi- kálas Mladočechy, neboť právě on se snaží na- hraditi radikály v kartelu sociálními demokraty (Hlučné výkřiky a odpor českých sociálních de- mokratů.j Konečně konstatoval, že politika českých so- ciálních demokatů podporuje reskční snahy, avšak pro ústavní život a občanskou svobodu je největš škodou. (Pochvala stoupenců řečníkových.) Posl. Seliger polemisoval s poslancem Knir- schem. Po věcné opravě posl. Hetlingera prohlá- si předseda debatu o odpovědí na dotaz za skon- čenou.
#17 alto_textblock #17
m n
#18 alto_textblock #18
Dotazy k předsedovi Posl. Prunar pojednával o debatě v polském Kole, za níž bylo útočeno na polské ministry, kteř podepsali patent ze 26. července t r. Ministr pro Halič sl. Dlugosz, jenž chtěl hájiti obviněně mi- nistry a vládu, zdůraznil při tom, že nejčelnějš politikové a zástupci nejrůznějších korporací království Českém předstoupili před vládu se žá- dostí, aby zabránila anarchii v autonomní zemsk správě. Pan šl. Dlugosz pravil dále, že správni ko- míse úřaduje bezvadné a že se snaží uspokojiii veškeré obyvatelstvo a že obyvatelstvo přijalo ko- misi klidně bez protestu a demonstraci. Všechaa tato tři tvrzení ministrova jsou nesprávná. Buď ne- zná nebo nechápe poměry, nebo mystifikoval pol- ské poslance, aby kryl svůj podpis na patentě ze dne 26. července. Správní komise nebyla nikterak klidně přilata. V Čechách konalo se velice mnohe protestních schůzí a táborů lidu. Jaká jest správní komise, lze viděti z toho, že zaslala čistě českým obeím německé přípisy. Řečník útočí prudce n hr. Schönborna pro německý přípis, zaslaný měst- ské radě plzeňské a táže se předsedy, je-li ocho- ten přiměti ministerského předsedu, aby jmenoval jména všech politiků a zástupců korporací v Če- chách, které předstoupily před vládu v záležitost zastavení ústavy, dále je-li ochoten učiniti opatření aby ministr 5l. Dlugosz nerozšiřoval napřiště ne- pravdivých zpráv o úřadování zemské správni ko mise o nespokojenosti v Čechách. Předseda: Především musím zeela rozhodně odmítnouti urážky a výrazy, jichž použil pan posla- nec vůči nepřitomným a nečlenům poslanecké sně- movny. Pokud však jde o dotaz ku předsedovi, jej podá ve formě interpelace.
#19 alto_textblock #19
-
#20 alto_textblock #20
ai lesedsv e tmrns atrv Posl. Starok tázal se předsedy, je-li ochote vyzvati předsedu užšího sociálně-pojištovacího vý- boru, aby podal sněmovně zprávu o stavu so- cišlního pojištění, dále je-li ochoten působiti v kon- venlu seniorů, aby zákon o úrazovém pojišťování horníků byl co nejdříve dán na jednací pořad a aby též zákon o báňských inspektorech byl projedná- ván: konečně, je-li ochoten přiměti předsedu dra- hotního výboru, aby svolal tento výber se zřetelem na značnou drahotu potravin. vsne Posl. Reitzes apeloval na vládu, aby nepři- hlížela klidně, aby židovské obyvatelstvo v Haliči které dle svého počtu, inteligence a poplatnosti má nárok na 30 mandátů, byl ona újmu říše a země při haličské volební reformě poškozeno. Konec schůze v 9 hodin večer; příští bude v úterý dopoledne.
#21 alto_textblock #21
Poslanec L. Cech na schůzi v Nuslich.v
#22 alto_textblock #22
V pondělí promluvil v Nuslích na schůzi, svo- lané místními organisacemi národní strany svobo- domyslné, o politické situaci p. poslanec L. Čec před velmi četnými posluchači Jednání schůze zahájil předseda schůze staro- sta p. J. Veselík prohlášením, že pozvaný p. posl. Vojna se nedostavil, načež udělil slovo p. posl. L. Cechoví, jenž uvítán byl hlučným po- tleskem a v řeči, trvající téměř dvě hodiny, za č- stého souhlasu uvedli „Těžko je v daném okamžiku mluviti o politi- cké situaci. V říši tak pestré národnostně a zájmo- vě jako Rakousko, je velmi těžko vládnouti. V ta- kovém státě jest potřebí, aby všechny národnosti měly stajná práva. V této polovině říše však jsou to Němci, kteří — i také naší vinou — nabyli nadvlády, v druhé polovici říše dovedli nabýti rozhodujícího vlivu Maďaři. Nenastane-li pořádek, jejž možno ziskat jen rovnoprávností všech národů, pakě může sti- hnouti tuto říši osud, jaký stihl nejednu říši sou- sední Neutěšené poměry vrhají odstin i na parla- mentarismus. V parlamentě se pracuje těžko. Věř- te také, že jest v této říši více zjevných i tajných odpůrců párlamentarismu, než veřejnost myslo at se radují z toho, že parlament přichází ad absur- dum Dělati obstrukei za každou cenu považuji ne za poškozování vlády, nýbrž parlamentarisnitír Nyní se projednává na říšské radě malý ii- nanění plán. Není proti němu oposice, není věcného odporu, poněvadž plán obsahuje mnoho populárního a výhodného, avšak uzákonění jeho brání rusinská obstrukce. Řečník obírá se podrobně malým finančním plánem, vysvětluje výhody z něho plynoucí a po- kračuje: „Uzákonění tohoto plánu přinese kýžené splnění požadavků státního úřadnictva. My jsme prohlásili, že budeme pro tento plán hlasovatia my budemo proň hlasovati v zájmu poplatnictva i úřadnictva. Ostatní strany se však neprohlásily s celou otevřeností pro tento plán, ano některé vyslovuji se proti němu. Tak agrárníci oznamují, že budou dělati oposicí. Číní tak z důvodu svého vlastního prospěchu. Osobní daň z příjmů zatěžuje hlavně města, nikoli agrárníky. Snad se také bojí daně lihové. Kdyby se tento fínanční plán neuskutečnil, jest jisto, že by příští vláda přišla s novým a to asi velkým finančním plánem, který by jistě zna- menal výbody pro vládu, ale mohlo by se státi. že by pak z něho nie neplynulo ani pro úřadni- ctvo ani pro učitelstvo- Nastává kritický týden. Finanční plán musí býti hotov do počátku prosince, mají-li úřadnícia učitelé dosíci výhod zákona. Kdybychom se posta- vili proti němu a kdyby říšská rada byla rozpu- štěna, rozpočet, literý vykazuje směšný a bezvý- znamný přebytek 60.000 korun, by se schválil § 14. A o všech těchto věcech jest u voličů našich ve- líká nevyjasněnost. Leckterý mluvka najde u nich větší ozvěny, než seriosní politik; jedině strana sociálně-demokratická pracuje všínf úsilím na udr- žění parlamentu Okamžitě ohrožuje parlamentarismus otázk rusínská a kdyby nebylo této, máme tu otázku česko-německou. Dnes se Němci našeho rozmachu bojí a snaží se zachrániti, co se dá. Smiřovačky. jak známo, nevedly k cíli: Uskutečnění dohody mělo by pro nás i Němce velký význam. Kdyby- chom se s Němci dohodli, přesunulo by se těžisko do severních zemí, čímž vliv našich zemí by se více upla tnil V Čechách odročením dohody dostoupila f- nanění krise vrcholu a došlo po známém odmítnutí komise, jež měla býti pouze přetitulovaným zem- ským výborem, na správní lnomisí nynější. Všichni čeští zástupcové měli by pracovatí k tomu, ab byla komise ce nejdříve odstraněna. Radikálové míní, že by se mělo usilovati o nový sněm. To však není správné. Němci by obstruovali dále byl by jen rok zmařen, neboť spekulují, že vlád uzná za nutné učiniti pořádek třeba oktrojema oniv něm spatřují splnění svých požadavků. Proto chceme raději jednati dále. Dojde-li k oktroji, vlád nevyhoví ani Němcům, ani Čechům úplně a na obou stranách bude nespokojenost. Bylo by nesprávno, aby celý český národ stál v oposici, Němci byli u vesla, a vláda by pak přírozeně rozhodla v jejich prospěch. Snad bychom pak donutili takovou vlá- du k odslupu, ale povalení ministerstva nepoklá- dáme za úspěch, není-li současně povalen systém Musíme se vůbec naučiti hledět jinýma očima na ministerstvo, výplod celkových politických poměrů. Nevidím žádné zrady v tom, jde-li národ do vlády a hledi-li co největší moc uchvátit. Přirozeně. zeptáte se též, jaká je prognoša budoucnosti. To Rakouaku lze vskušku těžko říci. Buď nastane dohoda nebo oktroj a na to musíme býti připravení a dle toho se zaříditi. Mluviti ostrá slova, která by byla chválena, není žádné hrdinství, a neza brání ani jednomu, ani druhému faktu. Je štěstí pro nás. že Němci v posledních letech dělají politiku dosti bezhlavou. Kdyby nežili z minulosti, která jim po- máhá, jakož i ze silného svého finaněního podkla- du a rozvitého průmyslu, byla by posice jejich do- sti chabá. Naše politika musí býti opatrnější, ne- smi býti tak proměnliva. My časbo ztrácíme rovno- váhu pro lapalie, a často jdeme za pouhým heslem. Lépe pracovati s rozumem než dle fantasie a snů. Nesmíme při každé příležitosti ztráceti hned hlavu. nesmíme ztráceti sebevědomí; vedeme válku a jsme dosti silni, proto není dobře, po ztracené malé bit- ce považovatí celou bitvu za prohránu. I když se poměry nepříznivě vyvinuly, my máme svou národ- ní vyspělost, která vždy nám bude záštitou. Náro pilný a vyspělý se neztratí. Pak-li štěstím naším jest hospodářský rozvoj, je povinností našich po- slanců, aby se upřímně o něj v prvé řadě starali. Vývody tyto byly přijaty neutuchajícím po- Hleskem. K slovu přihlásil se potom odborný učitel p. V. Braun a p. V. Zoula, vrchní poštovní oficiál. který vyláčil neutěšené poměry učitelstva, jakoži vratkost přízně radikálních stran k tomuto a navrhl resoluci ve prospěch učitelských požadavků, jež byla přijata Projev souhlasu shromáždění s vývody páně poslancovými k dotazu předsedovu byl jednomy- slný, čímž zdařilá schůze skončena.
#23 alto_textblock #23
Politický přehled.
#24 alto_textblock #24
Země české.
#25 alto_textblock #25
nioi Úpěnlivé přání našich Němců. šlnon Nejzarytější štváč proti místodržiteli kníž. Thunovi, jejž v tomto odboru zastiňuje jedině „N. Fr. Presse“, děčínský „Nordb. Tagblatt“ přináší z Vídně se strany prý „obyčejně vý- borně zpravené“ ujištění, že se co nevidět bu- de jednali o vakanci pražského místodržitel- ství. Kníže Thun nabažil prý se svého úřadu,