ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 2f2c2fc0-8f55-11dd-aca2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 32
#1 alto_textblock #1
Strana 2
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
12. listopadu 1913. Číslo 31í.
#4 alto_textblock #4
Manifestační sjezd živnost- nictva v Novém Městě n. Ml. (Od zvl. zpravodaje „Národních Listů“ ) V Novém Městě nad Met., 9. listopadu. Okres novoměstský vleklou hospodářskou kris trpí snad ze všech okresů v severovýchodních Če- chách nejvíce. S krisí textilní dostavila se i krise stavební a odtud pochází nezaměstnanost živnost ostatních a váznoucí obchodní život. Tím neutěšený stav hospodářský tohoto obvodu dost povážlivý za poměrů normálních silně se zhoršil, krise je dnes na vrcholku, vyhlídky do budoucnosti velmi pesimistické. Není proto divu, že živnostnictvoa produktivní vrstvy vůbec odhodlávají se k veřejným projevům, jakým byl nedělní sjezd. Přítomno bylo asi 450 osob. Větši ou živnostníci a průmyslníci. Dva pozoruhodné momenty měl tento sjezd: Proje pro národnostní smír, jenž může býti vysvobozením z hospodářské krise, výrobní vnstvy nejvíc poškozi- jící, dále jeho naprostá nestrannost, ačkoliv se pře- dem z určitých stran rozhlašovalo, že tento sjezdje mladočeskou stranou inspirován proti nedávnému ejezdu živnostnictva nár. soc. na Václavicích. Není pochyby, že sjezd novoměstský byl klidnou odpo- vědí sjezdu václavickému, klerý ukázal všecku ubo- host národně-sociální politiky živnostenské. Ale na sjezdu novoměstském nikdo nedtočil, naopak, před- seda schůze a svolavatelského výboru (Mladočech) akcentoval bezpolitičnost rokování, protože šlo vážný a spontanní projev živnostnictva. Kvality tohoto sjezdu byly tedy nejlepěí odpovědí agitační- mu sjezdu nár. soc. živnostníků na Václavicích, jenž tehdy neměl jiného úkolu než předběhnou! sjez novoměstský. A musíme říci, že ze sjezdu novo- městského odcházeli účastníci spokojeni. Klidnéa vážné rokování imponovalo všem.
#5 alto_textblock #5
* Sjezd konal se pod protektorátem městské rady ve dvoraně hotelu „Na rychtě“. Jednání zaháj jménem svolavatelů (společenstva) mlynář p. V Ptáček. Několika slovy definoval úkol sjezdu který je nepolitický a má ukázat, že výrobní vrsívy jsou s nynějšími hospodářskými poměry nespokoje- ny. Krise průmyslu textilního postihla nejcitelnějt Novoměstsko. V Novém Městě, kde přece tento průmysl není ještě příliš rozsáhlý, jen na mzdách ubylo v posledním roce týdně 4 až 5000 K. Co to znamená, když o tento obnos méně peněz cirkauiluje mezi obyvatelstvem, netřeba vysvěllovati. V. hor- ské části okresu pak ruční tkalcovství je přímo ubito. S krisí textilní dostavila se i krise stavební a tou trpí i živnosti ostatní. Živnostnictvo a vý- robní vrstvy jsou proto nespokojení a výraz této nespokojenosti má dáti schůze dnešni. Potom ozna- muje, že se omluvili poslanci: dr. Preiss a dr. Franta. Z poslanců přijeli pp. cís. rada dr. Sehu- ster, Kratcchvil a Slavíček. za okresno výbor přítomen je p. dr. Vostřebal a tajemník p. dr. Petřík, za městskou radu starosta p. Mervart. za politický úřad komisař p. Sutnar, za živnost ústředí nár. strany svobodomyslné taj. Kamelský Vítá přítomné a jako předseda pořadatelského vý- boru ujímá se řízení schůze. První řečník, cís. rada dr. Sehuster, býv. zemský poslanec, promluvil na místě ředitele dra. Preisse o hospodářském postavení živnostnictva dnešní době. Lituje, že posl. dr. Preiss nemohl při- jetí. Je dokonalým znalcem průmyslu textilního, tomto kraji právě nejvíc rozšířeného a mohl tedy sám nejlépe a nejúplněji vylíčiti krisi tohoto prů- myslovébo odvětví Je jisto, pravil řečník, že hřejivé slunce dobr konjunktury pobízelo k rychlému rozšiřování pod- niků, ruch zakladatelský rostl. Hlavně v textilnictv a příbuzných odvětvích. Tento rozvoj ovšem působi k zvýšení všeobecného blahobytu, přinesl zaměst- nanost nejen dělnictvu, ale také živnostnictvu a mě příznivý vliv na odbyt produktů zemědělských. Tím citelnější musely býti následky nezaměstna- nosti, která se dostavila polom a vyvrcholila v ob- dobí války bakkánské, při které náš stát měl zvlášt- ní roli, kterou jsme draze platili. Je to přirozeně čím vyvinutější průmysl a hospodářský život, tím citelnější jsou následky takových otřesů, jako na př. válka. U balkánských národů nezasáhla tak hlu- boce. Příčinou toho jsou primilivnější poměry ze- mědělské výroby. Kdyby došlo k válce u nás, byla by krise zejména v severovýchodních Čechách da- leko citelnější než na Balkáně. U nás máme dnes krisi výrobní i peněžní. Vý- roba klesá, peněžních prostředků není a při kle- sající poptávce ještě nabídka stoupá. Vidíme, že tíseň peněžní i úvěrní jest velmi bolestným, nle pronikavým regulátorem mezi výrobou a spotře- bou, ale také regulátorem v ruchu zakladatelském. Ovšem dnešní krise nedosahuje výše oněch ho. spodářských otřesů z r. 1873 po t. zv. „černém pát- ku“, koy sřítilo se tolik úvěrních ústavů a různých podniků, potom katastrofy cukrovarntctví z let osmdesátých a krise z let devadesátých. Takové otřesy dnes nejsou a nynější krise by také nebyla tak bolestnou, kdyby nebylo tisnivé naší politiky zahraniční, která krisi, pochodící ze všecbecné stagvace výrobní, zhoršila. Zatím co německá za- hraniční politika je převážně hospodářská a vy varuje se zbytečných konfliktů, naše zahr. politika staví zájmy hospodářské až na másto poslední, ho- spodářským zájmům našim za hranicemi a hlavně na Balkáně kupí spousty překážek. Jak jen na nés pohlážejí dnes na Balkáně! Aůžeme klidně říci, že náš systém konsulátní služby nevyhovuje ari v ohledu hospodářském ani osobním. Příklady máme právě na Balkáně. Na př. v Bělehradě. Tam jsme dělali všecko, aby dobré styky hospodářské byly porušeny. Mnohem lépe opatřeno je Německo. V Bělehradě mělo konsula p. Schlietena. Pracoval vydatně, aby rakouský vývoz co nejvíce v Srbsku poškodil v zájmu německého. Na zakročení obch. komor byl přeložen. Ale zůstal v Bělehradě, ne jako konsul německé říše, ale jako obchodní agent a pracuje tam dál. Je nejvýš na čase, aby naše konsulátní služba byla co nejlépe opatřena, nemá- me-li ztratiti všecky hospodářské posice za hra- nicemi. Právě v těchto dnech jiná otázka zaměst- nává rakouskou veřejnost: Vystěhovalecké skan- dály. Propukly, protože vojenské zájmy řiše byly ohroženy. To, že naše vystěhovalectví je perma- nentní, by se bylo přehlíželo dál. Přísným zakro- čením proti rejdům vystěhovaleckých společnosti se však otázka neodklidí. Tam, kde nejsou veškeré zdroje a síly hospodářské rozvinuty tak, jak za normálních poměrů možno, kde stát nemůže zaru- čiti svému obyvalelstvu existenci, tam vystěhova- lectví bude zjevem slálým a záchraneu před bídou. Vidíme to nejen v Haliči a Uhrách, ale i na vašich horách Orlických, podobně jako v jižaích Čechách. Zevní tlak událostí nutí přímo k vylidňování těch- to krajů, kde jinak jsou dobré podmínky k hospo- dářskému podnikáni. Problém jihočeský je hlavně problémem lepšího rozlřídění půdy Řečník probírá příčiny peněžní krise a někter prostředky odpomoci. Tu vidíme na př., že v r. 1903 připadalo z celkového směnečného porte- leuillu Rakousko-uherské banky na filiálku praž- skou 12.3 proc. a na všecky filiálky v Čechách okrouhle 15 proe., koncem minulého roku však na Prahu již jen asi 3.2 proc. a na celé Čechy pouze 6 proc. Viděti tedy jasně, že kvola úvěru, ústa- vůmvČechách skýtaněhoje ve stálém relativním poklesu, ač právě naopak vzhle- dem k utěšeně se vzmáhajícímu průmyslu a obcho- du, jehož těžisko z celého mocnářství stále více se přesunuje do Čech, měla by kvota ta stou- pati. Zjev ten nelze vysvětliti jinak, než že re- servovanost Rak.-uher. banky uplatňovala se v Če- chách měrou daleko intensivnější, než v ostatním mocnářství. Prozíravě hleděl do budoučna váš býv. zem. poslanee řed. dr. Preřss, který již v době, kdy jednalo se o první půjčku obci pražské z Francie za poměrně velmi výhodných podmínek, téměř sa-
#6 alto_textblock #6
mojediný veřejně upozornil na důležitost toho, že pražská půjčka bude kotována na pařížské burse a na příliv cizího kapitálu. V tehdejší době do- statku peněžních prostředků zvítězil však názor opačný. Řečník upozorňuje na jednu světlou strán- ku krise. Vzájemnest se utužuje, seznává se, že nejsou jen rozpory, ale i pospolitost zájmů zaměst- navatele a dělníků, průmyslu, obchodu a řemesel. výkonnost dělnictva a prosperita průmyslu jsou (Dokončení.) v přímém poměru.
#7 alto_textblock #7
Odjezdmezinárodního družstva
#8 alto_textblock #8
C. O. S. do Paříže. Mezinárodní družstvo České Obce sokolské odjelo do Paříže dnes o 1. hod. odpol. z nádraží cís. Františka Josefa. Jede přes bavorský Brod, Norimberk, Strassburk a Avricourt, a dorazí do Pařiže zítra ve čtvrtek ve 12 hod. 15 min. pol Pátek věnuje nutnému odpočinku, v sobotu bude volně cvičiti na závodišti, aby vyzkoušelo nářadí Závod počíná v neděli o 8. hod. ranní a konč pravděpodobně až v hodinách večerních, ačkolivv oficiálním programu jest uvedeno, že prohlášení vítězů koná se o 15. hod. odpolední (to jest o 3. ho- dině odpolední). Na nádraží cís. Františka Josefa dostavil se jen úzký kroužek sokolských činovníků a přátel poněvadž hodina odjezdu byla úmyslně utajena. S družstvem závodním odjeli vedle obou náhradníků též náčelník dr. Vaníček, cvičítel Fr. Erben, člen předsednictvaa br. Vine. Štěpánek, členové technického odboru (fungující jako soudcové) bři Boh. Havel a Vl. Müller. Třetí soudce brat A. Očenášek nastoupí cestu později. K v- pravě připojilo se i několik členů jednoť sokol- ských, jedoucích do Paříže jako turisté. Jměnem předsednictva č. O. S. rozloučil se s odjfždějí- cími co nejsrdečněji br. Eda Waraus a hlučne volání „Nazdari“ provázelo je, dokud vlak nezmi- zel v tunelu vinohradském. K vůli zajímavosti sdělujeme i podrobný program závodu pařížského, s nímž spojeny jsou i jubilejní slavnosti francouzských gymmnastů: Závod loná se v tělocvičně Gymnase Japy na Boulevard Voltaire. Počíná o 8. hodině ranní slavnostní prohlášení má býti o 3. hodině. Vedle ministra vyučování jest oblášena návštěva presl- denta republiky francouzské. Hraje hudba gardy republikánské. Je zajímavo, že už před týdnem vyžádala si z Prahy partitury národních hymen „Kde domov můj?“ a „Hej Slované“. Při slavnosti budou přednášeny verše Em. Hinzelina slečnou Renée du Minil, členem Komedie francouzské. v 8 hodin koná se banket v botelu Continental z předsednictví p. M. Barthou, presidenta městské rady a ministra veřejných prací. V sobotu o 6. ho- dině večerní budou delegáti clzích národů i zá- vodní družstva přijati presidentem francouzské repuhlíky v elisejském paláci. Družstva mají se dostavit se svými vlajkaml. České družstvo použie praporu Sokola pařížského.
#9 alto_textblock #9
Denní zprávy. — Pražská samospráva a její nepřátel Německé časopisy dnes přinášejí poplaš- né zprávy o možnosti dosazení správní ko- mise na pražskou radnici. Zjistili jsme, že zprávy tyto jsou prozatím pouze zbožným přá- ním pražských Němců a německých politiků z Čech. Je však smutným zjevem v českém politickém životě, že národně-sociální „Če- ské Slovo“ otisklo podobné zprávy už po dva- krát a vytvořilo tak novinářský podklad pro akci německou, na niž ukazují dnešní zprávy „Bohemie“ a „Neue Freie Presse“. Ze zpráv národně-sociálního listu v této věci promluvilo politické nedo- uctví, které vede boj volební tak vášnivě, sle- pě a fanaticky, že se nedovede domyslit an případných jeho důsledků pro věc všem spo- lečnou. Když byla dosazena správní komise do Břevnova, stěžoval si národně-sociální den- ník na nezákonnost tohoto opatření, pro- tože v Břevnově byli u samosprávného vesl národní sociálové. V Praze však, která zna- mená pro celý národ český trochu více než Břevnov, volá týž list ve shodě s „Časem (= drem. Boučkem) po policii, aby udělala pořádek na mladočeské radnici. Tento ne- svědomitý postup pražské opo- sice postihla dnešní „Union“, která na stíž- nost „Českého Slova“, že postup proti samo- správě v Břevnově nebyl zákonný, pozname- nává: „Stížnost je oprávněna, leč má-li být takové jednání státních orgánů vůčí samosprá- vě znemožněno, je především potřeba toho, aby se všichni obhájci samosprávy cítili solidárními. Jestliže ale se volá v každém případě po policii, je nebezpečí, že přijde i tam, kde nebyla ani očekávána, ani žádoucí.“ — V čele listu uve- řejňujeme zprávu z Vídně, která kategori- ckým způsobem vyvrací zprávu „Bo- hemic“, „Neue Fr. Presse“ a „Českého Slova“ Je-li pro „České Slovo“, „čas“, „Samostat- nost“ a ostatní listy, jež ze stranického fana- tismu nedovedou odhadnout nebezpečí, jež pomáhají volat na Prahu, obzvláštní ctí státv jedné řadě s „Neue Fr. Presse“ a její pražskou odnoží, ponecháváme jejich úsudku. — Z Břevnova. Od několika dnů kolují po Břevnově různé poplašné zprávy, zejména pověst. že správní komise dostává velké diety z obecních peněz a že prý obecní přírážky budou zvýšeny 100—200 procent. K uklidnění poplatnictva upo- zorňujeme, že tyto pověsti, pokud týkají se jak správní komise, tak i zvýšení přirážek nejsou prav- divy a že jsou vymyšleny jen za tím účelem, aby oběanstvo znepokojily a uvedly v omyl. Za „Správ- ní komisi města Břevnova“ Karel Podzemský. — Ve věci českého úřadování na statcích kn Karla Schwarzenberga prohlašuje dnešní „Union“ na základě autoritativního zmocnění, patrně tedy přímo se strany kn. Karla Schwarzenberga, „že sice rozšíření užívání české řeči ve správě slatků bylo zavedeno, že však zprávy různých list („Neue Freie Presse“), jakoby toto opatření bylo se stalo hned po úmrtí zesnulého knížete mimo- řádným způsobem, neodpovídají sku- tečnosti. Zejména je nesprávné tvrzení, že s to stalo s poukazem na domnělé zanedbání dří- vější doby.“ Po této trochu opozděné opravě pů- vodních zpráv německých listů zdá se, že s celou záležitosti dělal se větší hluk, než vlastně zasluho-
#10 alto_textblock #10
vala.
#11 alto_textblock #11
— Znamení doby? Brněnské „Moravské Listy“ zaznamenaly ve svém posledním čísle výroky dvou poslanců soc. demokratických o parlamentu. Tal poslanec Tusar na nedělní manifcstační schůzí
#12 alto_textblock #12
Brně prohlásil, že je neštasten, že je též říš. ským poslancem a poslanec Stejskal na schůzi úřadnictva proti ostrým výtkám hájil se tím, že prý je hnusno sedět v tomto parla- mentě. Jsou-li tyto výroky pravdivy, neváháme říci, že rozhodně nelze souhlasiti s tímto pessi- mismem vůči lidovému parlamentu. Za necelá dvě období nemohl parlament všeobecného práva hla sovacího udělat zázraky; prozatím je třeba bo po silovat jako pevnost lidovou proti reakci. — Jmenování. Míslodržitel jmenoval místodrži- telského konceptního praktikanta Karla knížete ze Schwarzenbergu mistodržitelským koncipi- — Nový okresní hejtman v Kralupech. Jak známo, bude v Kralupech zřízeno nové okresní hejtmanství. Chefem tohoto úřadu jmenován bude, jak se „Čes. Denník“ ze spolchlivého pramene do- vídá, dosavadní okresní hejtman J. Rozsy pal z Poličky. Osobní. Místodržitel kníže Thun odjel de Vídně. — President zemské správní komise hr. V Schönbora vrátil se z Vídně do Prahy. — O Ernestu Renanoví pronesl na posledním pravidelném pondělním dýchánku „Cercle Francai de Prague zajímavou přednášku p. prof. Alfred Collin. Zminiv se o jeho rozchodu s církví, stu- diu historie a semitských jazyků i cestách po Vý- chodě, přešel k jeho velkým dílům, z nichž postavi na přední místo „Dějiny národa israelského“ a „Po- čátky křesťanstvá“, načež podal všeobecmnou char- akteristiku učemce. Originalita Renanova záleží ze- jména v jeho roztržce s církví, jinými slovy v jeho dvojí kultuře. Dsstal církevní výchovu a zachoval si z ní něžnou, jemnou duši, nejvýznamnější však jest, že při ztrátě víry zachoval si smysl víry a váž- nosi k doktrině. Stav se velkým učencem, znal jen vědu a věřil jen jí. Vycházel od základní vědecké zásady determinismu zjevů, ale tento učenec, jenž nikdy nemstal praktikovati a doporučovati metho- dické hledání pravdy a sledoval odvácně svůj cíl vědeckého poznání, vymezil přesně hranice roz- umu a vědy. Ukazuje, že morálka není olázkou vě- deckou, nýbrž článkem víry, že dobro a cinost nabývají své hodnoty tím, že jsou voleny dobro- volně a nezišlně. Bůh je mu kategorií ideálu a ná- boženství krásou v mravním řádu. Náboženstvím se uspokojuje mravní instinkt lidstva, takže, ač žádné náboženství není pravé, jsou pravými všechna,a všechna jsou dobrá, pokud se jich výhradně po- užívá k jejich úkolu, totiž učiniti lidi lepšími. Takte je náboženeký idealismus přístupen nejpoctivějším duchům, kdežto idealismus filosnfický není v dosa- hu každé inteligence. Filosní Renan jeví lásku apo- štola a volnou myšlenku voltairovského učence.Z toho vyplývá zvláštní důsledek: tento spisovatel znemožnil víru, ale zároveň znemožnil boj proti ví- ře. Zničil radikálně to, čím Voltaire otřásl, ale zá- roveň zmičil voltairovského dácha, Pokud jdeo vliv Renanův na literaturu, plynou z jeho děl tři věcit všeobecně probuzený zájem o věci nábožen- ské, záliba umělců v restiluování nejzvláštnějších účinků váry a sympatie v kritice. Na konec pře- četl přednášející krásnou thesi Renanovu o nárd- du jako duševním principu. — Finanční nesnáze slezské Macierze Szkoln pro knížectví těšínské. (Původní zpráva.) Jak jsme již oznámili, ocitla se slezská Macierz Szkolnav tukových finančních nesnázích, že byla ohrožena oxistence celé řady soukromých polských škol na česko-polském pohraničí. Předsednictvo Macierze podníklo sice velmí rozhodné kroky v řadách Po- láků slevských, aby pohroma soukromých škol byla odvrácena, než obnos asi 13.000 K mimořádně se- braných ukázal se naprosto nedosžntečným. Za účelem konečného rozhodnutí o slezských školách a o finančním stavu Macierze byla na neděli svo- lána do Těšína mimořádná schůze delegátů všech význačných korporací polských a matičních od- borů, na níž za předsednictví ředitele Filasiewicze podal prof. Hajdukiewicz zprávu o finaněním ho- spodářství Macierze. Konstatoval, že Macierz do konce tohoto roku nevyhnutelně ještě potřebuje 50.000 K a do konee tohoto školního rojku ještě dalších 150.000 K. Celkem tedy 200.000 K. Obšírné debaty zúčastnili se někteří přítomní poslancia celá řada delegátů. Její výsledkem byl projevk polské veřejnosti, jež se žádá co nejdůtklivějio podnoru. K nedělní schůzi došla ze všech částí Haliče. Slezska i ruského Polska celá řada po- zdravných přípisů a darů celkem za 40.320 K. Kro- mě doho varšavský milonář Osuchowski slíbil dal- ších 20.000 K a zemský výbor haličský usnesl se Towarzystvru Szkoly ludowe vyplatíti 40.000 K,z nichž Macierzi připadne dalších 18.000 K. Konsta- toval to předseda Kola polského dr. Leo. — Jal z těchto fakt jest patrno, mají Poláci hojně mimo- slenských přátel. Bylo by záhodno, aby též naže veřejnost slezským věcem věnovala zvýšenou po- zornost. — Statistická zpráva z Prahy a obcí soused- ních. V týdnu od 5. do 11. listopadu byla v Praze teplota nejnižší + 3.4° C, nejvyšší + 19.5° C. tomtéž týdnu narodilo se 148 dítek, a to v Praze 94, v Karlíně 7. na Smichově 6 na Král. Vinohra- dech 12. ve Vršovicích 12, v žižkově 17. Zemřelo 130 osob a to v v Praze 91. v Karlině 4, na Smí- chově 11, na Král. Vinohradech 10, ve Vršovicích 5, v Žižkově 9. Na tyf střevní zemřela 1 osoba, na tuberkule 24. sebevraždou zahynuly 2 osoby. — Dle výkazu městského fysikátu vyskytle se v Pra- ze 30 případů nakažlivých nemocí, v Karlíně 1, na Smíchově 13. na Král. Vinohradech 8, ve Vršovi- cích 6, v Žižkově 11. — Pohmožděn ve vytahovadle. Antonín Cha- loupecký, 61 roků starý hlídač na drůze ze strážního domku č. 344, vstoupil dnes po poledni ve „Hvězdě“ na Václavském náměstí do vytaho- vadla. Neuměl s vytahovadlem manipolovati a toto s ním vyjelo až do nejvyššího poschodí. Zde vy- strčil Chaloupecký nohu z vytahovadla, avšak dále se nedostal. Noha se mu zaklínovala, takže bylo nutno postranní stěnu vypáčiti, aby se urvězněný dostal z vytahovadla ven. Utrpěl pohmožděniny na obou nohou a nervový otřes od leknutí. Byl do- praven záchrannou stunicí do všeobecné nemocnice. — Přepaden a oloupen. Dne 30. říja vypo- věděl rolník Jaroslav Holeček v Bedihošti na Mo- ravě svého čeledína Cyrilla Nančíka. Tento když odcházel ze statku Holečkova, prohodil slovat „Však se některý den opět setkáme!“ Slova tato splnila se skulečně a to dne 4. října. Když vracel se totiž Holeček večer po silnici domů, tu vrhl se pojednou Nančík na Holečka, zacpal mu kapesní- kem ústa a svalil jej do příkopu, kde jej oloupil o částku 78 kor., načež zmizel. Po Nančíkovi za- hájeno bylo četnicivem rozsáhlé pátrání, leč dosud álo sno bezvýsledně. — Zatčený padělatel směnek. Ve Švýcarech padělal za 10.000 franků směnek 25letý obchodník Hugo Schich z Nového Jičína a uprchl. Zavazadla poslal ze Švýcar do Prahy na jméno Kastovský sám pak jel napřed. Když se v Praze marně schá- něl po zavazadlech, psal do Švýcar, aby mu sdělili pod jménem „Kastovský“ poste restante hlavn pošta Praha, kde se zavazadla nalézají. Mezitím byl podvad a falšovanými směnkami odhalén pražská policie požádána, aby Schicha zatkla, jak- mile si přijde na poštu pro odpověď. Včera večer přišla na hlavní poštu manželka Schichova pro dopis a byla zadržena. Venku čekal na ni muž který byl zatčen. — Nehoda pří práci. V brusírně skla firmy Hlaváček v Košířích dostal se levou rukou do stro- je dilovedoucí Ant. Horych a utrpěl těžké zranění. Byl dopraven do nemocnice. 0— Nebezpečí ohně. Dnes o 4. hod. ranní byl zpozerován cheň ve sklepě domu č. 822 na Smí- chově u Nikolajky. Smíchovští hasiči oheň záhy uhasili. — Na lačný žaludek. Dnes o 146. hod. rann spěchala služka Terezie Kralupová do pěkařského krámu v Dlouhé třídě pro pečivo. Před krámer ji zastavil řeznický pomocník Frant. Kessler vyplával se služky, jaké měla sny. Kolemidoue občan Joscí Votava domníval se, že služce hrori nebezpečí, odvrátil je tedy jednoduše tím, že Kess- lera udeřil holí do hlavy tak notně, že se hůl přerazila. Zraněnému pomocníku dostalo se první pomoci na záchranné stanici.
#13 alto_textblock #13
stou.
#14 alto_textblock #14
— Srážka na elektrické dráze. Z průjezdu zá- jezdního hostince „U bažanta“ na Poříčí vyjížděl Alois Ponec z Nových Benátek a nákladním vozem tak neopatrně, že zavinil srážku s motorovým vo- zem cleltrické dráhy. Kůň byl povalen a několik metrů po dlažbě smýkán. Ponec vyhozen z kozliku a potloukl se. — Zlodějské hístorky. Ze sklepa hostince čís. 130 v Košířích bylo odcízeno 30 metrů trubek. — Do obchodu Bedřicha Steina v čís. 938-I. vloudil se zloděj a odcizil kůže v ceně 232 K. — V čekár- ně všeobecné nemocnice byl odcizen rukávník Bertě Pavličkové, manželce řezníka z Karlína č. 210. — Známý zloděj Jan Matuš vloudil se do bytu obchodníka Josefa Pletichy v čís. 318 v Michli. Paní Pletichová překvapila zloděje, sousedé se sběhli a vetřelce zadrželi. U zatčeného nalezeno mnoho zástavních lístků — Výška vody v Praze dnes ráno + 21 cm, teplota vzduchu v 7 hod. ráno + 5° C. teplota vody + 5° Ci tlak vzduchu redukován n 743.24 mm. Relat. vlhkost vzduchu 82 .
#15 alto_textblock #15
Konkurs parního mlýna v Uhrách. Z Pešti, 12. listopadu. Soudní dvůr segedín- ský uvalil na jmění majitele parního mlýna Julia Marera konkurs. Marer byl dřive správcem firmy Marer Hofmann, akciová společnost parních mlýnů. Později vystoupil a zřídil se svým svakem Rudolfem Rejtöem nový parní mlýn. Leč v nynější hospodářské tísní nemohl zaplatiti svoje dluhy, či- nící několik set tisíc korun, včasně, takže na návrh věřitelů byl na jeho jmění uvalen konkurs.
#16 alto_textblock #16
Z uherského podnikání
#17 alto_textblock #17
Z Pešti, 12. listopadu. Uherská společ- nost knihtiskárenská a nakladatel- ská, která před 2 roky byla založena a státem k vydávání telefonních knih a seznamů najmuta, byla nucena nyní vzhledem na velké ztráty. které utrpěla, snížiti akciový kapitál, a to odkolkováním akcií, znějících na 400 K nomi- nale, na 80 K. Současně emittováno bylo 1875 kusů nových prioritních akcií o nominale 80 K.
#18 alto_textblock #18
Aféra s Marconího akciemi.
#19 alto_textblock #19
Z Londýna, 12. listopadu. Bursovní předsedni- ctvo uveřejňuje dnes usnesení, kterým tři velmi známí členové makléřské firmy byli vyloučeni na pětlet znávštěvy bursy v souvislosti s aférou zavedení amerických Marco- nlových akclí na burse. V usnesení tom velmi ostře odsuzuje se způsob, jakým tyto papíry do ob- chodu byly zavedeny a zároveň se prohlašuje, že takový postup pro budoucnost bude co nejpřísněji
#20 alto_textblock #20
Zprávy osobní a rodinné.
#21 alto_textblock #21
Úmrtí. V Karlíně zemřel Václav Bělík, žák III. ročníku obchodní akademie v Karlíně, syn přís. berního vykonavatele, po delším utrpení ve středu 12. t. m. v mladém věku 20 let. Pohřeb koná se v sobotu 15. t. m. o 3. hod. odpol. z ústřední síně na Olšanech do rodinného hrobu.
#22 alto_textblock #22
stíhán.
#23 alto_textblock #23
Národní hospodar.
#24 alto_textblock #24
Obmezení výroby v tkalcovnách bavlny. Jak sděluje „Zeit“, je pro chystané obmezení výroby v tkalcovnách bavlny přihláše no dosud 36.000 stavů. Bude-li do krátké do- by získáno pro redukci celkem 80.000 tkal- covských stavů, jest oprávněna naděje, že re- dukce výrobní, jež neorganisovaně již ve vět- šině teváren činí až 30%, ba i více, bude pro- vedena v rámci jednotné organisa- ce. — Jak se dále proslýchá, pracuje se též na myšlence kalkulační dohody tkal- ců. Tato má skytnouti pro všecky tkalcovny lehko srozumitelnou šablonu pro výpočet cen tkanin. Tímto systémem nepomýšlí se prý ni- jak na cenový kartel, v němž by tkal- covny přes špatné doby mohly najíti příleží- tost ceny své libovolně zvyšovati, nýbrž má býti stanovena nejnižší hranice, na níž by měly býti vybudovány prodejní ceny. Nový návrh na exportní akcí v bavlnářském průmyslu. Jak sděluje „Zeit“vynořil se v kruzích přádelen bavlny nový návrh na povznesení vývozu. Jistá přádelna navrhuje totiž, aby v intim- ní dohodě s tkalcovnami byla vyvolána v život ak- ce exportní, jež téměř úplně jest vybudována na základním prineipu zušlechťovacího ří- zení, a jež by tkalcovnám dala k disposici příi za určitou cenu, aby se staly k vývozu způsobilý- mi. Vývoz příze přádelnami, který až do inel. září činil 42 (loní 18.4) mil. K. v posledních týdnech značně poklesl následkem špatného stavu obcho- dů v jiných státech a mohl by býti udržován jens mimořádně velkými oběťmi nebo by přádelny byly nuceny dosavadní 386ní redukci výrobní ještě sesíliti, což však vzhledem k dělnictvu není možno. Zbývá tedy jen cesta podporovati za každou cenu vývoz tkaných látek. Ovšem nejsou nyní vyhlídky na vývoz tkanin přiznivé, protože vzhledem k ne- uspokojivé situaci v Anglii a Italii rozpoutává se stále ostřejší zápas konkurenční na cizích trzích. Rozpuštění kartelu mosazáren. Před nedávnem konala se schůze závodů na mosaz, v níž stal se pokus o novou dohodu mezi nimi. Ježto se všakv jednání tom ukázalo, že o řadě nevyřízených otá- zek nelze deíliti dohody, a že by více závodů na každý případ zůstalo mime organisaci, byly pora- dy ty opět bezvýsledně přerušeny. Mo- sazný kartel byl rozpuštěn letos v srpnu, když bylo. více firem žádalo zvýšení jejich kontingentů, kte- ré jim ostatní závody nepovolily. Ku poslednímu kartelu patřily všecky mosazárny s výjimkou firmy Rothovy a továrny ve Sv. Vítu. Od rozpu- štění kartelu došlo ke snižení mosazi o 5 až 6 kor. Dále nemohly, jak se prohlašuje, mosazárny pojati do své kalkulace vzestup cen mědi, který následoval bezprostředně po zrušení kartelu. Od té doby ovšem došlo zatím zase ke snížení zázna- mů mědi. Snížení cen měděného plechu. Syndikát ně- meckých továren na měděný plech v Kasselu snížil včera prodejní ceny pro měděný plech se 184 na 181 marku. Z uherského průmyslu cukerního. Na místě Márošvašarhelské cukrovarské akc. spal., jež vstoupila do likvidace, byla zřízena nová akcio- vá společnost cukrovaru Márošva- šarhely a okolí, jejíž všecky akcie převzala nyní Uherská akc. spol. pro průmysl cu- kerní, která již od kampaně 1912-13 vede ob- chody této továrny. Pro uher. akc. spol. pro prů- mysl cukerní byla transakce talo potud výhodnou. že má již jeden cukrovar v Sedmihradsku, a tov Botíalu, následkem čehož možno nyní jednotněji regulovati opatření potřebné řepy. Na výtěžcích této posléz řečené továrny, která v tomto roce přes nepříznivé poměry nevykáže dle „Pest. Ll.“ výsledek špatný, je významně na řadu let inter- esován i národchospodářský zemský fond uher- ského ministerstva orby. Ze zápísů do obchodního rejstříku. (Úřadní list z 12. listopadu.) Nové firmy: Václav Randák, brusírna skla v Jenišovicích (okr. Turnov): — K. Eger, mlým a pekárna chleba v Ml. Boleslavi. — Karel Gans, obch. se smíš, zbožím a výčep píva v Dobšíně (okr. Sobotka). — Josef Förster, řezník ve Svárově (Č. Lipal. — Změny a dodatky: M. Tomec má nyní hlavní a jodiný závod v Mnich. Hradišti. — Českomor. podnikatelství pro betonové a železobetonové stavby, továrna na výrobky z ce- mentu, dříve Lud. Uhlíř v Praze-Velími-Přerově. společnost s r. o., zvýšilo kmenový kapitál z 349.000 na 440.000 K. — U fy. Pražská továrna hudebních strojů a orchestrionů Diego Fuchs ve Vysočanech zapsán vnucený správce Frant. Haňka a způsob znamenání jeho. — Ve firmě Arnošt Beck v Pla- sech (okr. Královice) zemřel Arnošt Beck; nyní majitelkou Anna Becková. — Předmětem fy. JJ. Milota v Domažlieích je nyni: továrna na jemnou kameninu „Porcelanit“ a parostrojní kruhová ci- helna. — Vymazány byly firmy: S. Ornstein v Třeboni: Josef Sternschein, obch. s obilím, se- meny atd. v Netřebicích; Moritz Fuchs, ruční tkal- covna v Rumburce; E. A. Bunka, přádelna ovčí vlny v Horní Kamenici (okr. Česká Kamenice). Změna stanov. Z Vídně, 12. listopadu. (K. k.) „Wiener Zeitung oznamujer Ministersívo vnitra schválilo změnu stanov akc. společnosti „A keto- vý pivovarv Pardubicích“ [Aktienbrauerei in Pardubitz) se sídlem v Pardubicích, usnesenou na valné hromadě akclonářů této společnosti dne 11. července 1912. Insolvence, hlášené vídeňským spolkem vě- řítelským: Steiner Šimon, kupec v Karčagu: Feld- mann Sándor, prot. velkoobch. s norimberským a galanterním zbožím v Pešti, Akáczfa-u. 27: Schrci- ber Armin, konfekcionář v Novém Sadě: Lebovits Rudolf, obch. s pánským modním zbožím v Užho- rodě; Berkovits Jos. v M. Sigetu: Billino Josef, ku- pec v Bačově: Osztián Antal, obch. se střiž. zbo- žím v Szinérváralii: Pedrotti Silvio, kupec v Tri- dentu (konk.): Vittori e Chialcia, prot. dílna tesař- ská a truhlářská v Sagradu (konk.): Gutbier Joseí. tesař v Jablonci n. N. (konk.): Lebeda Jan, kupec ve Frýdku (konk.): Gartler Jan A Marie, majitelé hotelu „Zahm“ ve Výprtech (konk.): Bastira Czeiz, obch. s oděvy v Pešti. VIII. Baross-u. 87. — Oděvní konfekční firma Armin Schreibe v Novém Sadě zastavila platv, dluhy za zboží čini asi 62.000 K. dluhy peněžní 18.000 K. Konkurs byl prohlážen zemským soudemv Brně na jmění Žibřida Flacha, neprotok, hodi- náře v Brně. Konkursní komisař rada Melzer správce dr. Pollenz, advokát v Brně. Lhůty: 19. listopadu, 13. a 20. prosince.
#25 alto_textblock #25
Pražská bursa. V Praze, 12. listopadu. Při klidné náladě pla- ceny na dnešní polední burse akcie České prům. banky za 436 K, akcie Králohradeckého úvěrního ústavu za 421 K při ofic. záznamu 419 K (— 5 K) akcie První české tov. orient. cukrovinek za 174K při ofic, záznamu 172 K (+ 1.50 K), akcie Škodo- vých závodů za 772.50 K při ofic. záznamu 772.75 a akcie továrny Broscheovy za 824 Ka a 822.50 K z nichž cena druhá zůstala ofic. záznamem (více o 3.50 K). Trh hodnot ukládacích zůstal dnes za- nedbán a kladeno pak za akciet 267.— České banky „Union“ . . . . . 406.— České banky . . . . . . . . . 249.— Zajišťovací banky . . . . 465.— Hospodářské úvěrní banky . . 224.— Chorvatské zemské banky . . . Jadranské banky . . . . . . 411.— 400.— Lublaňské úvěrní banky . . . . 412.— Mor. agr. a prům. banky . . . . 422.— Pozemkové banky . . . . . . . 642.— Pražské úverní . . . . . . . . 263.— živnostenské banky . . . . . a 590.— „Merkuru“ směn. akc. společnost. b l a Pražské zastavárny 530.— ně me Pražské paropl. spol. po Vltavě levveo 1020.— a Labi . . . . . . . . . . Kolín. tov. na kávové náhražky 450.— — 1.— 182.— Podolské cementárny . . . .. 1040.— + 30.— Pivovaru v Čes. Budějovicích .. 453.— Elektrot. akc. spol. dř. Kolben (— 3.— 407.— Strojírny Daňkovy . . . . . . . Pražské akc. strojírny dř. Ruston 170.— Alpské báňské společnosti. . . 776.— (+ 4.—) Železáren Libšice . . . . . . . 520.— slei znre Vídeňská bursa. Z Vídně, 12. listopadu. Vzhledem na lepší po- suzování turecko-řecké otázky převládala na dnešní přípravné burse příznivější nálada. Ob- chod nabyl však pouze v některých oborech po- zoruhodnějšího rozsahu a specielně byly v kulise kreditky předmětem zvýšené poptávky na speku- lační koupě. Také alpinky po počáteční cha- bosti se zotavily na úhrady o 4 K. Rovněž po akciích stát. dráhy a Škodovkách byla zvýšená poptávka. Ve šraňku byla zvýšená poptávka po tureckých tabákových, které stouply o 6 K. Sou- časně také akcie Východní dráhy podražily. Ko- nečně zotavily se železářské hodnoty. zvláště pak akcie. Horní a hutní společnosti. Pre- miové koupě stouply o 24 K. Pevná nálada po- trvala nerušeně až do konce. Opatřování dálo se šnadno při nezměněných sazbách, totiž 61/42% bank. Jen alpinky byly hledány za 612%. Polední bursa zahájila v klidném směru. Později převládala opět poněkud pevnější ná- lada, poněvadž z Berlína oznámeno zotavení báň- ských papírů. Ale obchod pohyboval se v úzkých mezích. Ke konci byla nálada uhájená. Pařiž pevná. Londýn klidný.
#26 alto_textblock #26
n le
#27 alto_textblock #27
+ 2.—
#28 alto_textblock #28
+ 1.—
#29 alto_textblock #29
Berlínská bursa. Z Berlína, 12. listopadu. (K. k.) Po včerejších značných poklesech měla bursa dnes podstatně klidnější ráz. Následkem upevnění včerejších ve- černích burs a zahraničních trhů, jakož i proto že očekávají se lepší peněžní poměry v Londýně. a se zřetelem na časopisecké zprávy o zvýšené koupěchtivosti na lotrinském trhu surového železa bylo smýšlení na burse pevné. Též byly včerejší zprávy, podané na valné hromadě společnosti Phö- nix, po vývodech časopisů posuzovány dnes méně pessimisticky. Za úhrad se tudiž kursy na počátku bursy většinou zlepšily. Značně stouply hodnoty Nobelových naftových závodů. Rovněž zlepšily se značněji též hodnoty elektrářské. Jinak nebyly změny kursů většinou velmi značné. Pozoruhodný jest vzestup tříprocentní říšské půjčky, jež stoupla o 14%. V pozdějším průběhu kursy několikráte kolisaly, základní smýšlení bylo však i nadále pevné, zvláště když povzbuzovalo trh stoupnutí akcií kanadských, souvisící s koupěmi londýnský- mi. Denní peníze 3%. Sazby banky „Seehandlung nezměněné. Soukromý diskont 41/2 .
#30 alto_textblock #30
Z trhu cukerního. —n— V Praze, 12. listopadu. (Surovina. Jelikož dnešní první depeše hamburská zachovale úroveň večerních zpráv cizozemských, zahájen nát dnešní trh opět smýšlením klidným a také cenou K 21.45 za pohotové franko Ústí, která pak uplat- nila se nejen dopoledne, ale i v poledne. Polední Magdeburk byl rovněž klidný, avšak pro ojedi- něle lhůty o 212 feniku vyšší. Obchod s bilým zbožím zachovává základní cenu K 74.75 ze stanic továrních. Celkové dnešní hamburské cukerní zásoby činily 23.220 t. proti 26.470 t. před týdnem 76.280 t. před rokem.
#31 alto_textblock #31
Lichtova zpráva o řepě. Z Magdeburku, 11. listopadu. (K. k.) Pro další vývoj řepy bylo počasi převážně příznivo. Řepě opět přibylo o něco na váze; mnoho to ovšem ne- znamená, poněvadž ve většině krajů je řepná skli- zeň před ukončením, po připadě již je skončena Potěšitelno je, že čáslečně lze pozorovati v po- slední době také mírné zlepšení kvality. Není sice slunečného jasu, za to však vyhovuje počasí o neděle a pondělka přáním potud, že přineslo znač- né poklesnutí teploty a porůznu v noci a v ran- ních hodinách lehké mraziky. Zvláštní vliv této změny počasí není přírozeně příliž patrný; přes to bude chladnější počasí, potrvá-li, zvlášt prospěšno kvalitě řepy, jsoucí ještě na poli, poněvadž se tim předejde nepříznivému vyvíjení tepla. Na východě a to jmenovitě v severních krajích, poškodůly po- slední deště, které byly částečně vydatnější, tvo- ření cukru. Tam nelze také pozorovati pokrok v kvalitě v poměru k loňskému roku; částečně jeví se u řepy při zpracování dokonce malý úbytek ve výtězku. V ostatních částech země se od té doby úbytek jen málo posunul. Lze však rozhodně očekávati podstatné zlepšení, bude-li teplota neustále, zejmé- na v noci na nižším stupní a bude-li zejména na východě o něco sušeji. Ostatní země oznamují podobné počasí. Insolvence Grüner Vargha. Z Pešti, 12. listopadu. Věřitelé firmy Grüner Varýha v Segedíně usnesli se, aby firmě prozatím povoleno bylo moratorium a zatím konány byly porady o způsobu provedení sanační
#32 alto_textblock #32
akce.