#1
alto_textblock
#1
Strana 2
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
12. listopadu 1913. Číslo 31í.
#4
alto_textblock
#4
Manifestační sjezd živnost-
nictva v Novém Městě n. Ml.
(Od zvl. zpravodaje „Národních Listů“ )
V Novém Městě nad Met., 9. listopadu.
Okres novoměstský vleklou hospodářskou kris
trpí snad ze všech okresů v severovýchodních Če-
chách nejvíce. S krisí textilní dostavila se i krise
stavební a odtud pochází nezaměstnanost živnost
ostatních a váznoucí obchodní život. Tím neutěšený
stav hospodářský tohoto obvodu dost povážlivý
za poměrů normálních silně se zhoršil, krise je
dnes na vrcholku, vyhlídky do budoucnosti velmi
pesimistické. Není proto divu, že živnostnictvoa
produktivní vrstvy vůbec odhodlávají se k veřejným
projevům, jakým byl nedělní sjezd. Přítomno bylo
asi 450 osob. Větši ou živnostníci a průmyslníci.
Dva pozoruhodné momenty měl tento sjezd: Proje
pro národnostní smír, jenž může býti vysvobozením
z hospodářské krise, výrobní vnstvy nejvíc poškozi-
jící, dále jeho naprostá nestrannost, ačkoliv se pře-
dem z určitých stran rozhlašovalo, že tento sjezdje
mladočeskou stranou inspirován proti nedávnému
ejezdu živnostnictva nár. soc. na Václavicích. Není
pochyby, že sjezd novoměstský byl klidnou odpo-
vědí sjezdu václavickému, klerý ukázal všecku ubo-
host národně-sociální politiky živnostenské. Ale na
sjezdu novoměstském nikdo nedtočil, naopak, před-
seda schůze a svolavatelského výboru (Mladočech)
akcentoval bezpolitičnost rokování, protože šlo
vážný a spontanní projev živnostnictva. Kvality
tohoto sjezdu byly tedy nejlepěí odpovědí agitační-
mu sjezdu nár. soc. živnostníků na Václavicích, jenž
tehdy neměl jiného úkolu než předběhnou! sjez
novoměstský. A musíme říci, že ze sjezdu novo-
městského odcházeli účastníci spokojeni. Klidnéa
vážné rokování imponovalo všem.
#5
alto_textblock
#5
*
Sjezd konal se pod protektorátem městské rady
ve dvoraně hotelu „Na rychtě“. Jednání zaháj
jménem svolavatelů (společenstva) mlynář p. V
Ptáček. Několika slovy definoval úkol sjezdu
který je nepolitický a má ukázat, že výrobní vrsívy
jsou s nynějšími hospodářskými poměry nespokoje-
ny. Krise průmyslu textilního postihla nejcitelnějt
Novoměstsko. V Novém Městě, kde přece tento
průmysl není ještě příliš rozsáhlý, jen na mzdách
ubylo v posledním roce týdně 4 až 5000 K. Co to
znamená, když o tento obnos méně peněz cirkauiluje
mezi obyvatelstvem, netřeba vysvěllovati. V. hor-
ské části okresu pak ruční tkalcovství je přímo
ubito. S krisí textilní dostavila se i krise stavební
a tou trpí i živnosti ostatní. Živnostnictvo a vý-
robní vrstvy jsou proto nespokojení a výraz této
nespokojenosti má dáti schůze dnešni. Potom ozna-
muje, že se omluvili poslanci: dr. Preiss a dr.
Franta. Z poslanců přijeli pp. cís. rada dr. Sehu-
ster, Kratcchvil a Slavíček. za okresno
výbor přítomen je p. dr. Vostřebal a tajemník
p. dr. Petřík, za městskou radu starosta p. Mervart.
za politický úřad komisař p. Sutnar, za živnost
ústředí nár. strany svobodomyslné taj. Kamelský
Vítá přítomné a jako předseda pořadatelského vý-
boru ujímá se řízení schůze.
První řečník, cís. rada dr. Sehuster, býv.
zemský poslanec, promluvil na místě ředitele dra.
Preisse o hospodářském postavení živnostnictva
dnešní době. Lituje, že posl. dr. Preiss nemohl při-
jetí. Je dokonalým znalcem průmyslu textilního,
tomto kraji právě nejvíc rozšířeného a mohl tedy
sám nejlépe a nejúplněji vylíčiti krisi tohoto prů-
myslovébo odvětví
Je jisto, pravil řečník, že hřejivé slunce dobr
konjunktury pobízelo k rychlému rozšiřování pod-
niků, ruch zakladatelský rostl. Hlavně v textilnictv
a příbuzných odvětvích. Tento rozvoj ovšem působi
k zvýšení všeobecného blahobytu, přinesl zaměst-
nanost nejen dělnictvu, ale také živnostnictvu a mě
příznivý vliv na odbyt produktů zemědělských.
Tím citelnější musely býti následky nezaměstna-
nosti, která se dostavila polom a vyvrcholila v ob-
dobí války bakkánské, při které náš stát měl zvlášt-
ní roli, kterou jsme draze platili. Je to přirozeně
čím vyvinutější průmysl a hospodářský život, tím
citelnější jsou následky takových otřesů, jako na
př. válka. U balkánských národů nezasáhla tak hlu-
boce. Příčinou toho jsou primilivnější poměry ze-
mědělské výroby. Kdyby došlo k válce u nás, byla
by krise zejména v severovýchodních Čechách da-
leko citelnější než na Balkáně.
U nás máme dnes krisi výrobní i peněžní. Vý-
roba klesá, peněžních prostředků není a při kle-
sající poptávce ještě nabídka stoupá. Vidíme, že
tíseň peněžní i úvěrní jest velmi bolestným, nle
pronikavým regulátorem mezi výrobou a spotře-
bou, ale také regulátorem v ruchu zakladatelském.
Ovšem dnešní krise nedosahuje výše oněch ho.
spodářských otřesů z r. 1873 po t. zv. „černém pát-
ku“, koy sřítilo se tolik úvěrních ústavů a různých
podniků, potom katastrofy cukrovarntctví z let
osmdesátých a krise z let devadesátých. Takové
otřesy dnes nejsou a nynější krise by také nebyla
tak bolestnou, kdyby nebylo tisnivé naší politiky
zahraniční, která krisi, pochodící ze všecbecné
stagvace výrobní, zhoršila. Zatím co německá za-
hraniční politika je převážně hospodářská a vy
varuje se zbytečných konfliktů, naše zahr. politika
staví zájmy hospodářské až na másto poslední, ho-
spodářským zájmům našim za hranicemi a hlavně
na Balkáně kupí spousty překážek. Jak jen na
nés pohlážejí dnes na Balkáně! Aůžeme klidně
říci, že náš systém konsulátní služby nevyhovuje
ari v ohledu hospodářském ani osobním. Příklady
máme právě na Balkáně. Na př. v Bělehradě. Tam
jsme dělali všecko, aby dobré styky hospodářské
byly porušeny. Mnohem lépe opatřeno je Německo.
V Bělehradě mělo konsula p. Schlietena. Pracoval
vydatně, aby rakouský vývoz co nejvíce v Srbsku
poškodil v zájmu německého. Na zakročení obch.
komor byl přeložen. Ale zůstal v Bělehradě, ne
jako konsul německé říše, ale jako obchodní agent
a pracuje tam dál. Je nejvýš na čase, aby naše
konsulátní služba byla co nejlépe opatřena, nemá-
me-li ztratiti všecky hospodářské posice za hra-
nicemi. Právě v těchto dnech jiná otázka zaměst-
nává rakouskou veřejnost: Vystěhovalecké skan-
dály. Propukly, protože vojenské zájmy řiše byly
ohroženy. To, že naše vystěhovalectví je perma-
nentní, by se bylo přehlíželo dál. Přísným zakro-
čením proti rejdům vystěhovaleckých společnosti
se však otázka neodklidí. Tam, kde nejsou veškeré
zdroje a síly hospodářské rozvinuty tak, jak za
normálních poměrů možno, kde stát nemůže zaru-
čiti svému obyvalelstvu existenci, tam vystěhova-
lectví bude zjevem slálým a záchraneu před bídou.
Vidíme to nejen v Haliči a Uhrách, ale i na vašich
horách Orlických, podobně jako v jižaích Čechách.
Zevní tlak událostí nutí přímo k vylidňování těch-
to krajů, kde jinak jsou dobré podmínky k hospo-
dářskému podnikáni. Problém jihočeský je hlavně
problémem lepšího rozlřídění půdy
Řečník probírá příčiny peněžní krise a někter
prostředky odpomoci. Tu vidíme na př., že v r.
1903 připadalo z celkového směnečného porte-
leuillu Rakousko-uherské banky na filiálku praž-
skou 12.3 proc. a na všecky filiálky v Čechách
okrouhle 15 proe., koncem minulého roku však
na Prahu již jen asi 3.2 proc. a na celé Čechy pouze
6 proc. Viděti tedy jasně, že kvola úvěru, ústa-
vůmvČechách skýtaněhoje ve stálém
relativním poklesu, ač právě naopak vzhle-
dem k utěšeně se vzmáhajícímu průmyslu a obcho-
du, jehož těžisko z celého mocnářství stále více
se přesunuje do Čech, měla by kvota ta stou-
pati. Zjev ten nelze vysvětliti jinak, než že re-
servovanost Rak.-uher. banky uplatňovala se v Če-
chách měrou daleko intensivnější, než v ostatním
mocnářství.
Prozíravě hleděl do budoučna váš býv. zem.
poslanee řed. dr. Preřss, který již v době, kdy
jednalo se o první půjčku obci pražské z Francie
za poměrně velmi výhodných podmínek, téměř sa-
#6
alto_textblock
#6
mojediný veřejně upozornil na důležitost toho, že
pražská půjčka bude kotována na pařížské burse
a na příliv cizího kapitálu. V tehdejší době do-
statku peněžních prostředků zvítězil však názor
opačný. Řečník upozorňuje na jednu světlou strán-
ku krise. Vzájemnest se utužuje, seznává se, že
nejsou jen rozpory, ale i pospolitost zájmů zaměst-
navatele a dělníků, průmyslu, obchodu a řemesel.
výkonnost dělnictva a prosperita průmyslu jsou
(Dokončení.)
v přímém poměru.
#7
alto_textblock
#7
Odjezdmezinárodního družstva
#8
alto_textblock
#8
C. O. S. do Paříže.
Mezinárodní družstvo České Obce sokolské
odjelo do Paříže dnes o 1. hod. odpol. z nádraží
cís. Františka Josefa. Jede přes bavorský Brod,
Norimberk, Strassburk a Avricourt, a dorazí do
Pařiže zítra ve čtvrtek ve 12 hod. 15 min. pol
Pátek věnuje nutnému odpočinku, v sobotu bude
volně cvičiti na závodišti, aby vyzkoušelo nářadí
Závod počíná v neděli o 8. hod. ranní a konč
pravděpodobně až v hodinách večerních, ačkolivv
oficiálním programu jest uvedeno, že prohlášení
vítězů koná se o 15. hod. odpolední (to jest o 3. ho-
dině odpolední).
Na nádraží cís. Františka Josefa dostavil se
jen úzký kroužek sokolských činovníků a přátel
poněvadž hodina odjezdu byla úmyslně utajena. S
družstvem závodním odjeli vedle obou náhradníků
též náčelník dr. Vaníček, cvičítel Fr. Erben,
člen předsednictvaa br. Vine. Štěpánek, členové
technického odboru (fungující jako soudcové) bři
Boh. Havel a Vl. Müller. Třetí soudce brat
A. Očenášek nastoupí cestu později. K v-
pravě připojilo se i několik členů jednoť sokol-
ských, jedoucích do Paříže jako turisté. Jměnem
předsednictva č. O. S. rozloučil se s odjfždějí-
cími co nejsrdečněji br. Eda Waraus a hlučne
volání „Nazdari“ provázelo je, dokud vlak nezmi-
zel v tunelu vinohradském.
K vůli zajímavosti sdělujeme i podrobný
program závodu pařížského, s nímž spojeny jsou
i jubilejní slavnosti francouzských gymmnastů:
Závod loná se v tělocvičně Gymnase Japy
na Boulevard Voltaire. Počíná o 8. hodině ranní
slavnostní prohlášení má býti o 3. hodině. Vedle
ministra vyučování jest oblášena návštěva presl-
denta republiky francouzské. Hraje hudba gardy
republikánské. Je zajímavo, že už před týdnem
vyžádala si z Prahy partitury národních hymen
„Kde domov můj?“ a „Hej Slované“. Při slavnosti
budou přednášeny verše Em. Hinzelina slečnou
Renée du Minil, členem Komedie francouzské. v
8 hodin koná se banket v botelu Continental z
předsednictví p. M. Barthou, presidenta městské
rady a ministra veřejných prací. V sobotu o 6. ho-
dině večerní budou delegáti clzích národů i zá-
vodní družstva přijati presidentem francouzské
repuhlíky v elisejském paláci. Družstva mají se
dostavit se svými vlajkaml. České družstvo použie
praporu Sokola pařížského.
#9
alto_textblock
#9
Denní zprávy.
— Pražská samospráva a její nepřátel
Německé časopisy dnes přinášejí poplaš-
né zprávy o možnosti dosazení správní ko-
mise na pražskou radnici. Zjistili jsme, že
zprávy tyto jsou prozatím pouze zbožným přá-
ním pražských Němců a německých politiků
z Čech. Je však smutným zjevem v českém
politickém životě, že národně-sociální „Če-
ské Slovo“ otisklo podobné zprávy už po dva-
krát a vytvořilo tak novinářský
podklad pro akci německou, na niž
ukazují dnešní zprávy „Bohemie“ a „Neue
Freie Presse“. Ze zpráv národně-sociálního
listu v této věci promluvilo politické nedo-
uctví, které vede boj volební tak vášnivě, sle-
pě a fanaticky, že se nedovede domyslit an
případných jeho důsledků pro věc všem spo-
lečnou. Když byla dosazena správní komise
do Břevnova, stěžoval si národně-sociální den-
ník na nezákonnost tohoto opatření, pro-
tože v Břevnově byli u samosprávného vesl
národní sociálové. V Praze však, která zna-
mená pro celý národ český trochu více než
Břevnov, volá týž list ve shodě s „Časem
(= drem. Boučkem) po policii, aby udělala
pořádek na mladočeské radnici. Tento ne-
svědomitý postup pražské opo-
sice postihla dnešní „Union“, která na stíž-
nost „Českého Slova“, že postup proti samo-
správě v Břevnově nebyl zákonný, pozname-
nává: „Stížnost je oprávněna, leč má-li být
takové jednání státních orgánů vůčí samosprá-
vě znemožněno, je především potřeba toho,
aby se všichni obhájci samosprávy
cítili solidárními. Jestliže ale se
volá v každém případě po policii,
je nebezpečí, že přijde i tam, kde nebyla ani
očekávána, ani žádoucí.“ — V čele listu uve-
řejňujeme zprávu z Vídně, která kategori-
ckým způsobem vyvrací zprávu „Bo-
hemic“, „Neue Fr. Presse“ a „Českého Slova“
Je-li pro „České Slovo“, „čas“, „Samostat-
nost“ a ostatní listy, jež ze stranického fana-
tismu nedovedou odhadnout nebezpečí, jež
pomáhají volat na Prahu, obzvláštní ctí státv
jedné řadě s „Neue Fr. Presse“ a její pražskou
odnoží, ponecháváme jejich úsudku.
— Z Břevnova. Od několika dnů kolují po
Břevnově různé poplašné zprávy, zejména pověst.
že správní komise dostává velké diety z obecních
peněz a že prý obecní přírážky budou zvýšeny
100—200 procent. K uklidnění poplatnictva upo-
zorňujeme, že tyto pověsti, pokud týkají se jak
správní komise, tak i zvýšení přirážek nejsou prav-
divy a že jsou vymyšleny jen za tím účelem, aby
oběanstvo znepokojily a uvedly v omyl. Za „Správ-
ní komisi města Břevnova“ Karel Podzemský.
— Ve věci českého úřadování na statcích kn
Karla Schwarzenberga prohlašuje dnešní „Union“
na základě autoritativního zmocnění, patrně tedy
přímo se strany kn. Karla Schwarzenberga, „že
sice rozšíření užívání české řeči ve správě
slatků bylo zavedeno, že však zprávy různých list
(„Neue Freie Presse“), jakoby toto opatření bylo
se stalo hned po úmrtí zesnulého knížete mimo-
řádným způsobem, neodpovídají sku-
tečnosti. Zejména je nesprávné tvrzení, že s
to stalo s poukazem na domnělé zanedbání dří-
vější doby.“ Po této trochu opozděné opravě pů-
vodních zpráv německých listů zdá se, že s celou
záležitosti dělal se větší hluk, než vlastně zasluho-
#10
alto_textblock
#10
vala.
#11
alto_textblock
#11
— Znamení doby? Brněnské „Moravské Listy“
zaznamenaly ve svém posledním čísle výroky dvou
poslanců soc. demokratických o parlamentu. Tal
poslanec Tusar na nedělní manifcstační schůzí
#12
alto_textblock
#12
Brně prohlásil, že je neštasten, že je též říš.
ským poslancem a poslanec Stejskal na
schůzi úřadnictva proti ostrým výtkám hájil se tím,
že prý je hnusno sedět v tomto parla-
mentě. Jsou-li tyto výroky pravdivy, neváháme
říci, že rozhodně nelze souhlasiti s tímto pessi-
mismem vůči lidovému parlamentu. Za necelá dvě
období nemohl parlament všeobecného práva hla
sovacího udělat zázraky; prozatím je třeba bo po
silovat jako pevnost lidovou proti reakci.
— Jmenování. Míslodržitel jmenoval místodrži-
telského konceptního praktikanta Karla knížete ze
Schwarzenbergu mistodržitelským koncipi-
— Nový okresní hejtman v Kralupech. Jak
známo, bude v Kralupech zřízeno nové okresní
hejtmanství. Chefem tohoto úřadu jmenován bude,
jak se „Čes. Denník“ ze spolchlivého pramene do-
vídá, dosavadní okresní hejtman J. Rozsy pal
z Poličky.
Osobní. Místodržitel kníže Thun odjel de
Vídně. — President zemské správní komise hr. V
Schönbora vrátil se z Vídně do Prahy.
— O Ernestu Renanoví pronesl na posledním
pravidelném pondělním dýchánku „Cercle Francai
de Prague zajímavou přednášku p. prof. Alfred
Collin. Zminiv se o jeho rozchodu s církví, stu-
diu historie a semitských jazyků i cestách po Vý-
chodě, přešel k jeho velkým dílům, z nichž postavi
na přední místo „Dějiny národa israelského“ a „Po-
čátky křesťanstvá“, načež podal všeobecmnou char-
akteristiku učemce. Originalita Renanova záleží ze-
jména v jeho roztržce s církví, jinými slovy v jeho
dvojí kultuře. Dsstal církevní výchovu a zachoval
si z ní něžnou, jemnou duši, nejvýznamnější však
jest, že při ztrátě víry zachoval si smysl víry a váž-
nosi k doktrině. Stav se velkým učencem, znal jen
vědu a věřil jen jí. Vycházel od základní vědecké
zásady determinismu zjevů, ale tento učenec, jenž
nikdy nemstal praktikovati a doporučovati metho-
dické hledání pravdy a sledoval odvácně svůj cíl
vědeckého poznání, vymezil přesně hranice roz-
umu a vědy. Ukazuje, že morálka není olázkou vě-
deckou, nýbrž článkem víry, že dobro a cinost
nabývají své hodnoty tím, že jsou voleny dobro-
volně a nezišlně. Bůh je mu kategorií ideálu a ná-
boženství krásou v mravním řádu. Náboženstvím se
uspokojuje mravní instinkt lidstva, takže, ač žádné
náboženství není pravé, jsou pravými všechna,a
všechna jsou dobrá, pokud se jich výhradně po-
užívá k jejich úkolu, totiž učiniti lidi lepšími. Takte
je náboženeký idealismus přístupen nejpoctivějším
duchům, kdežto idealismus filosnfický není v dosa-
hu každé inteligence. Filosní Renan jeví lásku apo-
štola a volnou myšlenku voltairovského učence.Z
toho vyplývá zvláštní důsledek: tento spisovatel
znemožnil víru, ale zároveň znemožnil boj proti ví-
ře. Zničil radikálně to, čím Voltaire otřásl, ale zá-
roveň zmičil voltairovského dácha, Pokud jdeo
vliv Renanův na literaturu, plynou z jeho děl tři
věcit všeobecně probuzený zájem o věci nábožen-
ské, záliba umělců v restiluování nejzvláštnějších
účinků váry a sympatie v kritice. Na konec pře-
četl přednášející krásnou thesi Renanovu o nárd-
du jako duševním principu.
— Finanční nesnáze slezské Macierze Szkoln
pro knížectví těšínské. (Původní zpráva.) Jak jsme
již oznámili, ocitla se slezská Macierz Szkolnav
tukových finančních nesnázích, že byla ohrožena
oxistence celé řady soukromých polských škol na
česko-polském pohraničí. Předsednictvo Macierze
podníklo sice velmí rozhodné kroky v řadách Po-
láků slevských, aby pohroma soukromých škol byla
odvrácena, než obnos asi 13.000 K mimořádně se-
braných ukázal se naprosto nedosžntečným. Za
účelem konečného rozhodnutí o slezských školách
a o finančním stavu Macierze byla na neděli svo-
lána do Těšína mimořádná schůze delegátů všech
význačných korporací polských a matičních od-
borů, na níž za předsednictví ředitele Filasiewicze
podal prof. Hajdukiewicz zprávu o finaněním ho-
spodářství Macierze. Konstatoval, že Macierz do
konce tohoto roku nevyhnutelně ještě potřebuje
50.000 K a do konee tohoto školního rojku ještě
dalších 150.000 K. Celkem tedy 200.000 K. Obšírné
debaty zúčastnili se někteří přítomní poslancia
celá řada delegátů. Její výsledkem byl projevk
polské veřejnosti, jež se žádá co nejdůtklivějio
podnoru. K nedělní schůzi došla ze všech částí
Haliče. Slezska i ruského Polska celá řada po-
zdravných přípisů a darů celkem za 40.320 K. Kro-
mě doho varšavský milonář Osuchowski slíbil dal-
ších 20.000 K a zemský výbor haličský usnesl se
Towarzystvru Szkoly ludowe vyplatíti 40.000 K,z
nichž Macierzi připadne dalších 18.000 K. Konsta-
toval to předseda Kola polského dr. Leo. — Jal
z těchto fakt jest patrno, mají Poláci hojně mimo-
slenských přátel. Bylo by záhodno, aby též naže
veřejnost slezským věcem věnovala zvýšenou po-
zornost.
— Statistická zpráva z Prahy a obcí soused-
ních. V týdnu od 5. do 11. listopadu byla v Praze
teplota nejnižší + 3.4° C, nejvyšší + 19.5° C.
tomtéž týdnu narodilo se 148 dítek, a to v Praze
94, v Karlíně 7. na Smichově 6 na Král. Vinohra-
dech 12. ve Vršovicích 12, v žižkově 17. Zemřelo
130 osob a to v v Praze 91. v Karlině 4, na Smí-
chově 11, na Král. Vinohradech 10, ve Vršovicích
5, v Žižkově 9. Na tyf střevní zemřela 1 osoba, na
tuberkule 24. sebevraždou zahynuly 2 osoby. —
Dle výkazu městského fysikátu vyskytle se v Pra-
ze 30 případů nakažlivých nemocí, v Karlíně 1, na
Smíchově 13. na Král. Vinohradech 8, ve Vršovi-
cích 6, v Žižkově 11.
— Pohmožděn ve vytahovadle. Antonín Cha-
loupecký, 61 roků starý hlídač na drůze ze
strážního domku č. 344, vstoupil dnes po poledni
ve „Hvězdě“ na Václavském náměstí do vytaho-
vadla. Neuměl s vytahovadlem manipolovati a toto
s ním vyjelo až do nejvyššího poschodí. Zde vy-
strčil Chaloupecký nohu z vytahovadla, avšak dále
se nedostal. Noha se mu zaklínovala, takže bylo
nutno postranní stěnu vypáčiti, aby se urvězněný
dostal z vytahovadla ven. Utrpěl pohmožděniny na
obou nohou a nervový otřes od leknutí. Byl do-
praven záchrannou stunicí do všeobecné nemocnice.
— Přepaden a oloupen. Dne 30. říja vypo-
věděl rolník Jaroslav Holeček v Bedihošti na Mo-
ravě svého čeledína Cyrilla Nančíka. Tento když
odcházel ze statku Holečkova, prohodil slovat
„Však se některý den opět setkáme!“ Slova tato
splnila se skulečně a to dne 4. října. Když vracel
se totiž Holeček večer po silnici domů, tu vrhl se
pojednou Nančík na Holečka, zacpal mu kapesní-
kem ústa a svalil jej do příkopu, kde jej oloupil
o částku 78 kor., načež zmizel. Po Nančíkovi za-
hájeno bylo četnicivem rozsáhlé pátrání, leč dosud
álo sno
bezvýsledně.
— Zatčený padělatel směnek. Ve Švýcarech
padělal za 10.000 franků směnek 25letý obchodník
Hugo Schich z Nového Jičína a uprchl. Zavazadla
poslal ze Švýcar do Prahy na jméno Kastovský
sám pak jel napřed. Když se v Praze marně schá-
něl po zavazadlech, psal do Švýcar, aby mu sdělili
pod jménem „Kastovský“ poste restante hlavn
pošta Praha, kde se zavazadla nalézají. Mezitím
byl podvad a falšovanými směnkami odhalén
pražská policie požádána, aby Schicha zatkla, jak-
mile si přijde na poštu pro odpověď. Včera večer
přišla na hlavní poštu manželka Schichova pro
dopis a byla zadržena. Venku čekal na ni muž
který byl zatčen.
— Nehoda pří práci. V brusírně skla firmy
Hlaváček v Košířích dostal se levou rukou do stro-
je dilovedoucí Ant. Horych a utrpěl těžké zranění.
Byl dopraven do nemocnice.
0— Nebezpečí ohně. Dnes o 4. hod. ranní byl
zpozerován cheň ve sklepě domu č. 822 na Smí-
chově u Nikolajky. Smíchovští hasiči oheň záhy
uhasili.
— Na lačný žaludek. Dnes o 146. hod. rann
spěchala služka Terezie Kralupová do pěkařského
krámu v Dlouhé třídě pro pečivo. Před krámer
ji zastavil řeznický pomocník Frant. Kessler
vyplával se služky, jaké měla sny. Kolemidoue
občan Joscí Votava domníval se, že služce hrori
nebezpečí, odvrátil je tedy jednoduše tím, že Kess-
lera udeřil holí do hlavy tak notně, že se hůl
přerazila. Zraněnému pomocníku dostalo se první
pomoci na záchranné stanici.
#13
alto_textblock
#13
stou.
#14
alto_textblock
#14
— Srážka na elektrické dráze. Z průjezdu zá-
jezdního hostince „U bažanta“ na Poříčí vyjížděl
Alois Ponec z Nových Benátek a nákladním vozem
tak neopatrně, že zavinil srážku s motorovým vo-
zem cleltrické dráhy. Kůň byl povalen a několik
metrů po dlažbě smýkán. Ponec vyhozen z kozliku
a potloukl se.
— Zlodějské hístorky. Ze sklepa hostince čís.
130 v Košířích bylo odcízeno 30 metrů trubek. —
Do obchodu Bedřicha Steina v čís. 938-I. vloudil
se zloděj a odcizil kůže v ceně 232 K. — V čekár-
ně všeobecné nemocnice byl odcizen rukávník
Bertě Pavličkové, manželce řezníka z Karlína č.
210. — Známý zloděj Jan Matuš vloudil se do bytu
obchodníka Josefa Pletichy v čís. 318 v Michli.
Paní Pletichová překvapila zloděje, sousedé se
sběhli a vetřelce zadrželi. U zatčeného nalezeno
mnoho zástavních lístků
— Výška vody v Praze dnes ráno + 21 cm,
teplota vzduchu v 7 hod. ráno + 5° C. teplota
vody + 5° Ci tlak vzduchu redukován n
743.24 mm. Relat. vlhkost vzduchu 82 .
#15
alto_textblock
#15
Konkurs parního mlýna v Uhrách.
Z Pešti, 12. listopadu. Soudní dvůr segedín-
ský uvalil na jmění majitele parního mlýna Julia
Marera konkurs. Marer byl dřive správcem firmy
Marer Hofmann, akciová společnost parních
mlýnů. Později vystoupil a zřídil se svým svakem
Rudolfem Rejtöem nový parní mlýn. Leč v nynější
hospodářské tísní nemohl zaplatiti svoje dluhy, či-
nící několik set tisíc korun, včasně, takže na návrh
věřitelů byl na jeho jmění uvalen konkurs.
#16
alto_textblock
#16
Z uherského podnikání
#17
alto_textblock
#17
Z Pešti, 12. listopadu. Uherská společ-
nost knihtiskárenská a nakladatel-
ská, která před 2 roky byla založena a státem
k vydávání telefonních knih a seznamů najmuta,
byla nucena nyní vzhledem na velké ztráty.
které utrpěla, snížiti akciový kapitál, a
to odkolkováním akcií, znějících na 400 K nomi-
nale, na 80 K. Současně emittováno bylo 1875 kusů
nových prioritních akcií o nominale 80 K.
#18
alto_textblock
#18
Aféra s Marconího akciemi.
#19
alto_textblock
#19
Z Londýna, 12. listopadu. Bursovní předsedni-
ctvo uveřejňuje dnes usnesení, kterým tři velmi
známí členové makléřské firmy byli
vyloučeni na pětlet znávštěvy bursy
v souvislosti s aférou zavedení amerických Marco-
nlových akclí na burse. V usnesení tom velmi ostře
odsuzuje se způsob, jakým tyto papíry do ob-
chodu byly zavedeny a zároveň se prohlašuje, že
takový postup pro budoucnost bude co nejpřísněji
#20
alto_textblock
#20
Zprávy osobní a rodinné.
#21
alto_textblock
#21
Úmrtí. V Karlíně zemřel Václav Bělík, žák
III. ročníku obchodní akademie v Karlíně, syn přís.
berního vykonavatele, po delším utrpení ve středu
12. t. m. v mladém věku 20 let. Pohřeb koná se
v sobotu 15. t. m. o 3. hod. odpol. z ústřední síně
na Olšanech do rodinného hrobu.
#22
alto_textblock
#22
stíhán.
#23
alto_textblock
#23
Národní hospodar.
#24
alto_textblock
#24
Obmezení výroby v tkalcovnách bavlny.
Jak sděluje „Zeit“, je pro chystané obmezení
výroby v tkalcovnách bavlny přihláše no
dosud 36.000 stavů. Bude-li do krátké do-
by získáno pro redukci celkem 80.000 tkal-
covských stavů, jest oprávněna naděje, že re-
dukce výrobní, jež neorganisovaně již ve vět-
šině teváren činí až 30%, ba i více, bude pro-
vedena v rámci jednotné organisa-
ce. — Jak se dále proslýchá, pracuje se též
na myšlence kalkulační dohody tkal-
ců. Tato má skytnouti pro všecky tkalcovny
lehko srozumitelnou šablonu pro výpočet cen
tkanin. Tímto systémem nepomýšlí se prý ni-
jak na cenový kartel, v němž by tkal-
covny přes špatné doby mohly najíti příleží-
tost ceny své libovolně zvyšovati, nýbrž má
býti stanovena nejnižší hranice, na níž
by měly býti vybudovány prodejní ceny.
Nový návrh na exportní akcí v bavlnářském
průmyslu. Jak sděluje „Zeit“vynořil se v kruzích
přádelen bavlny nový návrh na povznesení
vývozu. Jistá přádelna navrhuje totiž, aby v intim-
ní dohodě s tkalcovnami byla vyvolána v život ak-
ce exportní, jež téměř úplně jest vybudována na
základním prineipu zušlechťovacího ří-
zení, a jež by tkalcovnám dala k disposici příi
za určitou cenu, aby se staly k vývozu způsobilý-
mi. Vývoz příze přádelnami, který až do inel. září
činil 42 (loní 18.4) mil. K. v posledních týdnech
značně poklesl následkem špatného stavu obcho-
dů v jiných státech a mohl by býti udržován jens
mimořádně velkými oběťmi nebo by přádelny byly
nuceny dosavadní 386ní redukci výrobní ještě
sesíliti, což však vzhledem k dělnictvu není možno.
Zbývá tedy jen cesta podporovati za každou cenu
vývoz tkaných látek. Ovšem nejsou nyní vyhlídky
na vývoz tkanin přiznivé, protože vzhledem k ne-
uspokojivé situaci v Anglii a Italii rozpoutává se
stále ostřejší zápas konkurenční na cizích trzích.
Rozpuštění kartelu mosazáren. Před nedávnem
konala se schůze závodů na mosaz, v níž stal se
pokus o novou dohodu mezi nimi. Ježto se všakv
jednání tom ukázalo, že o řadě nevyřízených otá-
zek nelze deíliti dohody, a že by více závodů na
každý případ zůstalo mime organisaci, byly pora-
dy ty opět bezvýsledně přerušeny. Mo-
sazný kartel byl rozpuštěn letos v srpnu, když bylo.
více firem žádalo zvýšení jejich kontingentů, kte-
ré jim ostatní závody nepovolily. Ku poslednímu
kartelu patřily všecky mosazárny s výjimkou
firmy Rothovy a továrny ve Sv. Vítu. Od rozpu-
štění kartelu došlo ke snižení mosazi o 5 až
6 kor. Dále nemohly, jak se prohlašuje, mosazárny
pojati do své kalkulace vzestup cen mědi, který
následoval bezprostředně po zrušení kartelu. Od
té doby ovšem došlo zatím zase ke snížení zázna-
mů mědi.
Snížení cen měděného plechu. Syndikát ně-
meckých továren na měděný plech v Kasselu
snížil včera prodejní ceny pro měděný plech se
184 na 181 marku.
Z uherského průmyslu cukerního. Na místě
Márošvašarhelské cukrovarské akc. spal., jež
vstoupila do likvidace, byla zřízena nová akcio-
vá společnost cukrovaru Márošva-
šarhely a okolí, jejíž všecky akcie převzala
nyní Uherská akc. spol. pro průmysl cu-
kerní, která již od kampaně 1912-13 vede ob-
chody této továrny. Pro uher. akc. spol. pro prů-
mysl cukerní byla transakce talo potud výhodnou.
že má již jeden cukrovar v Sedmihradsku, a tov
Botíalu, následkem čehož možno nyní jednotněji
regulovati opatření potřebné řepy. Na výtěžcích
této posléz řečené továrny, která v tomto roce
přes nepříznivé poměry nevykáže dle „Pest. Ll.“
výsledek špatný, je významně na řadu let inter-
esován i národchospodářský zemský fond uher-
ského ministerstva orby.
Ze zápísů do obchodního rejstříku. (Úřadní list
z 12. listopadu.) Nové firmy: Václav Randák,
brusírna skla v Jenišovicích (okr. Turnov): — K.
Eger, mlým a pekárna chleba v Ml. Boleslavi. —
Karel Gans, obch. se smíš, zbožím a výčep píva
v Dobšíně (okr. Sobotka). — Josef Förster, řezník
ve Svárově (Č. Lipal. — Změny a dodatky:
M. Tomec má nyní hlavní a jodiný závod v Mnich.
Hradišti. — Českomor. podnikatelství pro betonové
a železobetonové stavby, továrna na výrobky z ce-
mentu, dříve Lud. Uhlíř v Praze-Velími-Přerově.
společnost s r. o., zvýšilo kmenový kapitál z 349.000
na 440.000 K. — U fy. Pražská továrna hudebních
strojů a orchestrionů Diego Fuchs ve Vysočanech
zapsán vnucený správce Frant. Haňka a způsob
znamenání jeho. — Ve firmě Arnošt Beck v Pla-
sech (okr. Královice) zemřel Arnošt Beck; nyní
majitelkou Anna Becková. — Předmětem fy. JJ.
Milota v Domažlieích je nyni: továrna na jemnou
kameninu „Porcelanit“ a parostrojní kruhová ci-
helna. — Vymazány byly firmy: S. Ornstein
v Třeboni: Josef Sternschein, obch. s obilím, se-
meny atd. v Netřebicích; Moritz Fuchs, ruční tkal-
covna v Rumburce; E. A. Bunka, přádelna ovčí
vlny v Horní Kamenici (okr. Česká Kamenice).
Změna stanov. Z Vídně, 12. listopadu. (K. k.)
„Wiener Zeitung oznamujer Ministersívo vnitra
schválilo změnu stanov akc. společnosti „A keto-
vý pivovarv Pardubicích“ [Aktienbrauerei
in Pardubitz) se sídlem v Pardubicích, usnesenou
na valné hromadě akclonářů této společnosti dne
11. července 1912.
Insolvence, hlášené vídeňským spolkem vě-
řítelským: Steiner Šimon, kupec v Karčagu: Feld-
mann Sándor, prot. velkoobch. s norimberským a
galanterním zbožím v Pešti, Akáczfa-u. 27: Schrci-
ber Armin, konfekcionář v Novém Sadě: Lebovits
Rudolf, obch. s pánským modním zbožím v Užho-
rodě; Berkovits Jos. v M. Sigetu: Billino Josef, ku-
pec v Bačově: Osztián Antal, obch. se střiž. zbo-
žím v Szinérváralii: Pedrotti Silvio, kupec v Tri-
dentu (konk.): Vittori e Chialcia, prot. dílna tesař-
ská a truhlářská v Sagradu (konk.): Gutbier Joseí.
tesař v Jablonci n. N. (konk.): Lebeda Jan, kupec
ve Frýdku (konk.): Gartler Jan A Marie, majitelé
hotelu „Zahm“ ve Výprtech (konk.): Bastira
Czeiz, obch. s oděvy v Pešti. VIII. Baross-u. 87.
— Oděvní konfekční firma Armin Schreibe
v Novém Sadě zastavila platv, dluhy za zboží
čini asi 62.000 K. dluhy peněžní 18.000 K.
Konkurs byl prohlážen zemským soudemv
Brně na jmění Žibřida Flacha, neprotok, hodi-
náře v Brně. Konkursní komisař rada Melzer
správce dr. Pollenz, advokát v Brně. Lhůty: 19.
listopadu, 13. a 20. prosince.
#25
alto_textblock
#25
Pražská bursa.
V Praze, 12. listopadu. Při klidné náladě pla-
ceny na dnešní polední burse akcie České prům.
banky za 436 K, akcie Králohradeckého úvěrního
ústavu za 421 K při ofic. záznamu 419 K (— 5 K)
akcie První české tov. orient. cukrovinek za 174K
při ofic, záznamu 172 K (+ 1.50 K), akcie Škodo-
vých závodů za 772.50 K při ofic. záznamu 772.75
a akcie továrny Broscheovy za 824 Ka a 822.50 K
z nichž cena druhá zůstala ofic. záznamem (více
o 3.50 K). Trh hodnot ukládacích zůstal dnes za-
nedbán a kladeno pak za akciet
267.—
České banky „Union“ . . . . .
406.—
České banky . . . . . . . . .
249.—
Zajišťovací banky
. . . .
465.—
Hospodářské úvěrní banky . .
224.—
Chorvatské zemské banky . . .
Jadranské banky . . . . . .
411.—
400.—
Lublaňské úvěrní banky . . . .
412.—
Mor. agr. a prům. banky . . . .
422.—
Pozemkové banky . . . . . . .
642.—
Pražské úverní . . . . . . . .
263.—
živnostenské banky . . . . . a
590.—
„Merkuru“ směn. akc. společnost.
b l a
Pražské zastavárny
530.—
ně me
Pražské paropl. spol. po Vltavě
levveo
1020.—
a Labi . . . . . . . . . .
Kolín. tov. na kávové náhražky
450.—
— 1.—
182.—
Podolské cementárny . . . ..
1040.—
+ 30.—
Pivovaru v Čes. Budějovicích ..
453.—
Elektrot. akc. spol. dř. Kolben
(— 3.—
407.—
Strojírny Daňkovy . . . . . . .
Pražské akc. strojírny dř. Ruston 170.—
Alpské báňské společnosti. . . 776.— (+ 4.—)
Železáren Libšice . . . . . . . 520.—
slei
znre
Vídeňská bursa.
Z Vídně, 12. listopadu. Vzhledem na lepší po-
suzování turecko-řecké otázky převládala
na dnešní přípravné burse příznivější nálada. Ob-
chod nabyl však pouze v některých oborech po-
zoruhodnějšího rozsahu a specielně byly v kulise
kreditky předmětem zvýšené poptávky na speku-
lační koupě. Také alpinky po počáteční cha-
bosti se zotavily na úhrady o 4 K. Rovněž po
akciích stát. dráhy a Škodovkách byla zvýšená
poptávka. Ve šraňku byla zvýšená poptávka po
tureckých tabákových, které stouply o 6 K. Sou-
časně také akcie Východní dráhy podražily. Ko-
nečně zotavily se železářské hodnoty.
zvláště pak akcie. Horní a hutní společnosti. Pre-
miové koupě stouply o 24 K. Pevná nálada po-
trvala nerušeně až do konce. Opatřování dálo se
šnadno při nezměněných sazbách, totiž 61/42%
bank. Jen alpinky byly hledány za 612%. Polední
bursa zahájila v klidném směru.
Později převládala opět poněkud pevnější ná-
lada, poněvadž z Berlína oznámeno zotavení báň-
ských papírů. Ale obchod pohyboval se v úzkých
mezích. Ke konci byla nálada uhájená. Pařiž pevná.
Londýn klidný.
#26
alto_textblock
#26
n
le
#27
alto_textblock
#27
+ 2.—
#28
alto_textblock
#28
+ 1.—
#29
alto_textblock
#29
Berlínská bursa.
Z Berlína, 12. listopadu. (K. k.) Po včerejších
značných poklesech měla bursa dnes podstatně
klidnější ráz. Následkem upevnění včerejších ve-
černích burs a zahraničních trhů, jakož i proto
že očekávají se lepší peněžní poměry v Londýně.
a se zřetelem na časopisecké zprávy o zvýšené
koupěchtivosti na lotrinském trhu surového železa
bylo smýšlení na burse pevné. Též byly včerejší
zprávy, podané na valné hromadě společnosti Phö-
nix, po vývodech časopisů posuzovány dnes méně
pessimisticky. Za úhrad se tudiž kursy na počátku
bursy většinou zlepšily. Značně stouply hodnoty
Nobelových naftových závodů. Rovněž zlepšily se
značněji též hodnoty elektrářské. Jinak nebyly
změny kursů většinou velmi značné. Pozoruhodný
jest vzestup tříprocentní říšské půjčky, jež stoupla
o 14%. V pozdějším průběhu kursy několikráte
kolisaly, základní smýšlení bylo však i nadále
pevné, zvláště když povzbuzovalo trh stoupnutí
akcií kanadských, souvisící s koupěmi londýnský-
mi. Denní peníze 3%. Sazby banky „Seehandlung
nezměněné. Soukromý diskont 41/2 .
#30
alto_textblock
#30
Z trhu cukerního.
—n— V Praze, 12. listopadu. (Surovina.
Jelikož dnešní první depeše hamburská zachovale
úroveň večerních zpráv cizozemských, zahájen nát
dnešní trh opět smýšlením klidným a také cenou
K 21.45 za pohotové franko Ústí, která pak uplat-
nila se nejen dopoledne, ale i v poledne. Polední
Magdeburk byl rovněž klidný, avšak pro ojedi-
něle lhůty o 212 feniku vyšší.
Obchod s bilým zbožím zachovává základní
cenu K 74.75 ze stanic továrních.
Celkové dnešní hamburské cukerní zásoby
činily 23.220 t. proti 26.470 t. před týdnem
76.280 t. před rokem.
#31
alto_textblock
#31
Lichtova zpráva o řepě.
Z Magdeburku, 11. listopadu. (K. k.) Pro další
vývoj řepy bylo počasi převážně příznivo. Řepě
opět přibylo o něco na váze; mnoho to ovšem ne-
znamená, poněvadž ve většině krajů je řepná skli-
zeň před ukončením, po připadě již je skončena
Potěšitelno je, že čáslečně lze pozorovati v po-
slední době také mírné zlepšení kvality. Není sice
slunečného jasu, za to však vyhovuje počasí o
neděle a pondělka přáním potud, že přineslo znač-
né poklesnutí teploty a porůznu v noci a v ran-
ních hodinách lehké mraziky. Zvláštní vliv této
změny počasí není přírozeně příliž patrný; přes to
bude chladnější počasí, potrvá-li, zvlášt prospěšno
kvalitě řepy, jsoucí ještě na poli, poněvadž se tim
předejde nepříznivému vyvíjení tepla. Na východě
a to jmenovitě v severních krajích, poškodůly po-
slední deště, které byly částečně vydatnější, tvo-
ření cukru. Tam nelze také pozorovati pokrok v
kvalitě v poměru k loňskému roku; částečně jeví
se u řepy při zpracování dokonce malý úbytek ve
výtězku.
V ostatních částech země se od té doby úbytek
jen málo posunul. Lze však rozhodně očekávati
podstatné zlepšení, bude-li teplota neustále, zejmé-
na v noci na nižším stupní a bude-li zejména na
východě o něco sušeji.
Ostatní země oznamují podobné počasí.
Insolvence Grüner Vargha.
Z Pešti, 12. listopadu. Věřitelé firmy Grüner
Varýha v Segedíně usnesli se, aby firmě
prozatím povoleno bylo moratorium a zatím
konány byly porady o způsobu provedení sanační
#32
alto_textblock
#32
akce.