#1
alto_textblock
#1
1903.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v úterý dne II. srpna.
#3
alto_textblock
#3
K číslu 218
#4
alto_textblock
#4
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30 h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
#5
alto_textblock
#5
NARUDNÍ
#8
alto_textblock
#8
Číslo v Praze za 2h
a na venkově za 3
#9
alto_textblock
#9
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
#10
alto_textblock
#10
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
K situaci v Uhrách.
Z Vídně, 11. srpna. »Zeit« sděluje
k situaci v Uhrách: V popředí situace stojí
nyní jména Kol. Szell, Apponyi, Wekerle a
Lukacs. Ač se vypravuje, že by Szell za
žádných okolností nepřevzal ministerské před-
sednictví, nesmí se toto tvrzení bráti do-
slovně. Kdyby se situace stala poněkud pří-
znivější a panovník na něm žádal tuto obět,
zajisté by se postavil v čelo vlády. Avšak
dosud není nikde příliš velká sympatie pro
návrat Szellův a jeho regimu ani u většiny
ani u menšiny. Též kombinace s Lukacsem
setkala by se s malým souhlasem a dává se
tedy jak u vládní strany, tak u opposice
přednost kombinaci Wekerle-Apponyi.
Zprávě jednoho listu, že 88 člen
vládní strany a t. zv. staroliberální by ze
strany liberální vystouplo, kdyby přišel
Apponyi s Wekerlem, odporuje skutečnosti,
ježto někteří vůdcové staroliberální nadšeně
slíbili těmto politikům svou podporu a ostatní
členové opposice již pracují pro kombinaci
Wekerle—Apponyi. Týž list uveřejňuje dále
rozmluvu s některými osobnostmi uherskými.
Všichni jednohlasne prohlašují, že bez ná-
rodních ústupků odstraněnía
uspořádání parlamentních po-
měrů je naprosto nemožno— Nej-
čelnější a nejvlivnější člen staroliberální
strany bar. Daniel prohlásil: »V popředí
krise stojí otázka národních ústupků.
Jasno je, že bez národních ústupků jest mí
nemyslitelný.« Košut prohlásil: »Ježto se
veřejné mínění celé země vší silou prohlá-
silo, že v příčině vojska musí býti právo
země, tkvící v nynějších zákonech, uplatněno,
není žádná parlamentní vláda myslitelna,
která by takovou manifestaci vůle národní
chtěla přehlédnouti.« Štěpán Rakovsk
pravil: »Rozřešení krise bez koncesí národ-
ních jest dnes nemožným. Před pádem
Szellovým bylo to snad myslitelno. Byl jsem
činným v obstrukci proti Bánffovi a jsem
#11
alto_textblock
#11
přesvědčen, že kdyby byl Szell pokračoval
v passivním odporu, byla by bývala obstrukce
znemožněna.
#12
alto_textblock
#12
Z Balkánu.
Ze Sofie, 11. srpna. Revoluce
vypukla též ve druhém okresu
revolučním se střediskem v ho-
rách košuchtových. Tento okres ob-
sahuje celý pravý břeh řeky Vardy ve vila-
jetu salonickém.
Ze Sofie, 11. srpna. Všichni zástup-
cové velmocí obdrželi od členů vnitřní orga
nisace Makedonců prohlášení, ve
kterém se praví, že turecké pronásledování
Makedonců ospravedlňuje společné povstání
a žádá se, aby Evropa zakročila
Intervence její byla by prý však jen tehdy
účinná, kdyby byl jmenován generální
guvernér křesťanský, který by byl
jmenován za souhlasu velmocí a neodvisle
od Porty.
#13
alto_textblock
#13
Telegrafické zprávy.
Z Vídně, 11. srpna. (C.-B.) Předseda mini-
sterstva jako správce ministerstva spravedlnosti
jmenoval soudního adjunkta v Náchodě Edvarda
Hubáčka soudním tajemníkem v Plzni.
Z Pešti, 10. srpna. (C.-B.) Hrabě Khue
Hederváry pojede asi ve středu do Vídně
a podá císaři zprávu.
Ze Sofie, 10. srpna. (C.-B.) Jak se pro-
slýchá, podali zástupci vnitřní prganisace v Ma-
kedonii diplomatickým agentům velmocí prokla-
maci povstalců, ve které se žádá jako podmínk
pro zastavení hnutí, jmenování křesťanského gu-
vernéra v Makedonii, který by byl na Portě ne-
závislým a dále kontrola mocností nad provádě-
ním reforem.
Z Londýna, 10. srpna. (C.-B.) Premier
ministr Balfour prohlásil dále v dol n
sněmovně, že u povstaleckých tlup v Ma
kedonii nemá vláda bohužel žádné autority
Jich cílem jest prý učiniti poměry v Makedoni
nesnesitelnými, aby tam musila nastati za jakou
koliv cenu pro světový mír intervence Rakousko-
#14
alto_textblock
#14
Uherska nebo Ruska nebo obou těchto mocno-
stí. To jest politika, kterou by vláda anglická
neviděla ráda zvítěziti. Politika, kterou chce
vláda anglická fedrovati, jest podporování Ra-
kousko-Uherska a Ruska při zavádění elemen-
tárních zásad zdravé vlády a to jest asi také
nejlepším projektem, jak by bylo lze odčinitiv
bezprostřední budoucnosti zakořeněné nešvaryv
tomto nešťastném kraji evropském.
Odpovídaje na různé dotazy poukázal
premier ministr Balfour na vyjednávání o
obchodních smlouvách mezi Ně-
meckem a Rumunskem a pravil, že
anglický obchodní attaché v Cařihradě byl vy-
slán do Rumunska, aby bděl nad vyjednáváním
oním. Rozpočet ministerstva zahraničních zá-
ležitostí byl pak po kratších vývodech ministra
osad Chamberlaina schválen.
#15
alto_textblock
#15
Uherská krise.
Z Pešti oznamuje se z kruhů odstupující
vládě blízkých, že krise nějaký čas ne-
vyřízena zůstane, ježto koruně a vůbec
rozhodujícím činitelům o to jde, aby nalezen
byl způsob nějakého skutečného odkli-
zení zmatků a aby nebyl snad zase učiněn
tak marný a planý pokus, jaký se stal jmeno-
váním hraběte Khuen-Hedervára. Avšak skutečné
odklizení krise předpokládá nyní už — jakv
Uhrách obecně se tvrdí — také vyřízení
národnostní otázky v armádě, kte-
ráž vzhledem k starým, tradicionálním zásadám
a také předsudkům armádních kruhů, jakož
i vůči mocně vzplanuvší odhodlanosti radikálních
kruhů maďarských v sobě chová nebezpečí
vážných konfliktů. Proto musí se napřed pilně
vyjednávat a shodou čili kompromisem nové
vládě cestu upravit.
Vyjednávání o národnostních
ústupeích v armádním zřízení bude
zahájeno ihned po císařově příjezdu do Vídně a
bude pak v Pešti v něm pokračováno. Z té pří-
činy odjíždí dnes uherský ministr
honvedstva Koloszvary do Vídně.
Nastává otázka: jaké jsou vlastně
nynější uherské požadavky ve
#16
alto_textblock
#16
FEUILLETON.
#17
alto_textblock
#17
Novinka.
#18
alto_textblock
#18
Ze stínů školy. Napsal Petr Fink.
#19
alto_textblock
#19
Dávno již slunko vyhouplo se nad hory, po-
kukujíc čistým vzduchem na vesele kouříc
komíny, pilně šukající hospodyňky a lačné
dosud pozemšťany — byloť krátce před samým
polednem a svrchovaný čas, by na stole se za-
kouřilo.
Obzvláště paní učitelová otáčela se dnes jak
korouhvička a z očí plála jí netajená rozkoš,
když kladla konečně na stůl vábnou a chutnou
letošní novinku, zamilované mužíčkovy švestkové
knedlíky.
První švestkové knedlíky!
Však dala si také jak náleží záležeti, ne
šetříc hrubě ničím, tvarohem, ani máslem . ..
Učitel právě vcházel a zachytiv luzný obrá-
zek, zajásal, jak by los vyhrál:
„Million a pět jiných k němu, toto bude
,fontána' —.
Odložil střelhbitě svrchník, zaskočil do po
koje a už už hrnul se k tabuli, posvátnou ná-
ladou obestřené.
V tom — jakoby prudký orkán rozhodi
z venčí dvéře.
Do vnitř vlétla vdova Peprná, malá, vyschlá
osůbka, majitelka půl páta zubu, silně pichla-
vých očí a řeči meče břitčí — od kosti známá
dobračka.
Vrhnuvši kolem oheň a síru, odkašlala
chrčivě a stanula, prudce oddychujíc, přímo
vedle učitelova pokladu.
Týž chystal právě do úst první labužnické
sousto, zůstalo však prozatím toliko při dobre
#20
alto_textblock
#20
vali
#21
alto_textblock
#21
Panička, shlednuvši nezvaného hosta, za
chvěla se jak osyka, znalať již až příliš dobře
vřeštivé to „fortepiano“.
„A co že to, jářku, měli zase s mým ubohým
Pepoušem?“ spustila příchozí hlasem jerišské
trouby.
„Nemine takřka týdne, aby zůstal bez
trestu, aby nepřišel se žalobou či pláčem, aby
neostal po škole, ač druzi nejsou ani o mák
lepší, a to všecko proto, že je, jářku, takový
chudý našinec, trpělivý dobrák a krátce —
otrok. —
„Nemluvte zase, matko, hloupé nesmysly,
vyskočil učitel a zachvěl se rozčilením. „Řekl
jsem vám již několikráte, že podobné věci vy-
řizují se jinde, nač tedy stále sem na mne le-
zete — — — a pak ten divný váš způsob vchá-
zení do cizího bytu — — —.
„No, snad jsem jich neulekla — ani jimt
nic neukradnu — ale jsem jeho matka — mám
právo ozvati se, kdykoli se mu křivda děje
Bodejť bych i já mlčela, jako můj ubohý Pepouš
na němž by každý nejraději dříví štípal. —“
„Z vás mluví pokaždé zášť a falešný útlocit
rozumné slovo nemá u vás místa,“ děl učitel
drzostí podrážděn. „Varoval jsem vás častěji
abyste nebrala hocha v ochranu, jelikož není
právě s jeho „dobrotou“ tak, jak vy snad se do-
mníváte. Stromek ohýbat nutno, dokud je k tomu
čas, nechcete-li, aby někdy dorostl vám ve stra-
šlivou, vlastnoručně vypěstovanou metlu — —
„No, tak zle, doufám, nikdy nebude. Znám
svoje dítě líp, než každý — nedám mu proto
marně ublížiti. Chlapec má jistě dobré srdce, jet
celý po nebožtíku starém — cizí člověk toho
ovšem nikdy neuzná. —.
„Nemám teď do hádky chuti, tím méně
času. Jeť ve škole zlosti habaděj, doma mám
právo na klid — — —.
#22
alto_textblock
#22
„Přišla jsem, pravda, trochu v nečas, ale
ne každý chuďas má tolik prázdna nazbyt — —
„Jako já. chcete, tuším, říci. Nemáte, milá
matko, ponětí o práci učitelově, soudíte jako
všichni, kdož nebyli se na ni přímo ve škole po-
#23
alto_textblock
#23
dívat —
#24
alto_textblock
#24
„No, však je bída za to nehněte, sice by
si zde tolik nevystrojovali — — —
„Nyní však dosti, jinak se zapomenu!“ za-
křikl učitel smělou ženštinu. „Tolik přece ne-
třeba ve vlastním bytě mi vyslechnouti. Žena již
beztak pláče — — —
#25
alto_textblock
#25
„Inu, nevídáno, pro nějaké to slovo — —“
uskrovňovala se krasořečnice, pozorujíc, že za-
šla přece jen příliš daleko. „Alespoň budou vě-
dět, že také chuďas mívá srdce — — eh, půjdu
tedy honem, abych nenakazila — — —
Nebyl to sice první výstup, jejž úřad dosud
učiteli přinesl, než stál rovněž za to a také po-
stačil, aby nejen chuť k jídlu, ale i slavnostní
nálada byly dávno ty tam.
„Mlč a nehoň plačtivou!“ konejšil učitel
ženu, „jsme-li již jednou na vojně, nutno nám
bojovat. —.
„Ale když já se dnes tolik na ten oběd tě-
šila — — — a ona, ta remunda z hadích
ocásků — — —
#26
alto_textblock
#26
A dojatá paní na plno se rozplakala.
Učitel vzhlédl k míse, odkud vymizel po-
slední obláček a mrzutě zahučel:
„Zas tedy jednou po slávě! Není již ani
valné chuti a také nám to, tuším, nadobro vy-
chladlo. Odnes to tedy prozatím, snad příště
bude lépe a podej mi raději svrchník, zdá se, že
je pomalu čas, opět do té otročiny — — —