5 března 1905

I. Příloha „Národních Listůl“

k číslu G4.

Strana 13.

telný.

Výtvarné uměni.

Sedmdesátník.

= »Dilo« si v čas vzpomnělo a nám při- pamatovalo, že touto dobou dovršil F. Zvěřina svůj sedmdenátý rok.*) Věnovalo mu celé číslo. slovem i obrazem, a dobře tak redakce učinila, neboť obrací se s holdem ne pouze k dosaže- nému vysokému a okrouhlému věku — co ve dnech půlstaletých jubileí co den slavených také už něco znamená — nýbrž také k umělci dosud statně tvořícímu, který od jakživa mezi našinci podivně vynikal. Byl vždycky nápadný, odlišný, nikdo jej nemohl přejítí ani pro látku a předmětnost, ani pro rys jeho kreseb, hrnou- cích se jako z nevyčerpatelného rohu hojnosti, a přemnozí si ještě dnes vzpomínají silně otisknutých dojmů cněch dřevorytů, jimiž Zvěřina v letech šedesátých a sedmdesátých neunavně zásoboval naše tehdejší dva illustrované časo- pisy. To byla jeho hlavní doba. Zvěřina byl tenkráte cele vyspělý a odtud více nezměni Z odchovanců krajinářské školy Maxe Hanshofera na zdejší Akademii žije dnes ještě jen jeden jeho soudruh, Č. Melka, druhdy Zvě- řinovi dost podobný v kresebném líčení a zpra- vodajství o krajích a lidech v Karpatech, Ta- trách, Sedmihradsku, Uhrách a Rumunsku F. Zvěřina zvroubil zase celý jižní svět slovan- ský v šíři od Terstu po Krim, od Čech do Albánska. Tito učitelé kreslení a jejich soudruzi A. Bubák, V. Brechler a všichni ostatní spolu- žáci od Kosáka po Mařáka, všichni měli cesto- vatelskou vášeň. Jejich učitel toužil a putoval z Prahy vždy k jezeru chiemskému, v jehož půdě teď tlí, brával tam své žáky, ale neudržel jich na místě. Miloval Alpy a horské vody, je- zera a vodopády a jeho odehovanci přijali od něho tuto chuť k poutím a lásku k horám. Naučili se od něho značnému respektu ke sku- tečnosti, jakési krajinářské věenatosti, aspon v podrobnostech a sludifch. Obraz arci musel míti jiné sestrojení, umělejší, zaokrouhlenější, nežli je pouhý pohled do přírody. Ale příroda prostá, plasticky a barevně nebohatá nestačila jejich malířské zvědavosti. Poesie nížin se jim ještě nevyjevila. Do hor! Do skal! Když jinam ne, tož aspoň do Krkonoš a na Šumavu. F. Zvěřina obrátil se do Tater a když jej úřad zavedl do Gorice, cílil se jako ve bráně jiho- slovanského světa a prošel jí s poutnickou holi v ruce. Právě před čtyřiceti lety. Nic více ne- měl s sebou, nežli tužku a papír, a to bylo rozhodným pro jeho styl. Stal se a zůstal kre- slířem a tak se upevnil v naší paměti. Na jeho malby z let padesátých jsme zapomněli, kdo však se s nimi někde setkal, dojista si posteskl, že Zvěřina odložil štětec a paletu, z nichž uklá- dal na malá plátna syté, šťavnaté barvy a hlu- boké akordy. Později, když se zase usadil potulek vzdal a jejich výtěžky doma zpraco- vával, vracel se občas k barvě, ale už jen k lehkému kolorování kresby. To vypadá jen jako vzpomínka z dáli, poněkud pobledlá dlou- hou řadou let. F. Zvěřina na svém vrcholia v naší paměti už zůstane kresličem a řeknu hned mistrem čáry určité, karakteristické, tak syté, jako bývala jeho barva, energické a ne- ustupné jako je Zvěřina sám, výrazné jako její předmět. Nynější autotypní reprodukce ji bohu- žel roztírají a zamlžují, zůstává však uložena a upevněna v oněch hojných dřevorytech če- ských a německých, které faksimilují, co Zvě- řina přímo na zimosrázový štoček nakreslul Stály by za nové pečlivé otisky, zejmena z lip- ských a vídeňských dílen, mnohé také z praž ských, a až Česká galerie počne doplňovati svůj program o budoucím kabinetu kreseb, musí tam býti zastoupen Zvěřina četnou kolekcí; ze jmena tužkových kreseb. Pamatuji se, jak roku 1880 tyto originály Vídeň překvapily Svojí mocnosti a plastikou Musím říci pla- stikou, poněvadž Zvěřina v nich docelu abstrahuje od barvy. Koloristickou stránku zjevů přechází mlčením; všechno je pojednou monochromní. Plastika jižního kraje a lidu, vy- budováni forem, konstrukce tvarů, výstavba hor a skal, výrůst a rozrost borovice a kosodřeviny, linie trámu nebo visutého provazce, přírodou nastavené kamenné schody a ražené stezky, pro bíjené otvory a průhledy ve skalních stěnách, to k němu mluví. Malebnost vidí jen v tomto spřežení čar, v tomto plastickém utváření při- rody. Divokou, bizarrní malebnost. Tak vyrůstá v tomto realistovi romantik jakési primitivní ro- mantičnosti, romantik rozeklaného Krasu. Kra a bora určily Zvěřinovou osnovu linearní. Ne- třeba přehlížeti, že mnohé přepiná, vždyť mo- ravská nebo středočeská chalupa, z posledních let, v ničem podstatném svého rozdrbaného a roz- házeného zjevu neliší se u něho od horské, viehrem rozeuchané kuče hercegovské a zcela dobře by mohla státi hned vedle některého albanského kláštera nebo rozvaleného hradu bosenského Svůj styl z jihu a skalnatých stepí jihoruských přenesl F. Zvěřina bezděčně na to, co v posled- ních lelech v Čechách a na Moravě kreslil. Vskutku u něho slušno mluviti o stylu. Je v každém jeho kresleném pohledu a v každé věci styl jakési neurvalosti, divošské ráznosti, styl vyrostlý nebo také umělecky vybudovaný z povahy kraje překvapující divokosti, z navršených skal, srázných stěn, ohnutých pnů, rozsocha- tých korun, vichřicí rozbitých a rozházených srubů. Všechno se kroutí a vzpíná; každá čára je výslednicí tuhého, houževnatého odporu hmoty proti neustávajícím útokům živelných sil. Odtud ta divá napjatost a neobvyklá, našim očím, zproženost čar. Obmykají a vyjadřuji všechno stejnoměrně a souměrně. V jejich osnově, řetězu a síti všechno, skály, stavby, stromy, lidí a zvěř, je spjato v jediný neroz- lučný celek zcela osobité, zvěřinovské rázovito- sti. Tento soulad, tato spojitost vnitřní i ze- vnější všeho, co kresba Zvěřinova o sobě za- vírá, tato zvláštní konvergence linie a předmětu jí kresleného, souzvučnost jeho přírodní povahy zvláště, osobitě zorganisovanou myslí a indivi- dualným zřením postřehnuté a vycítěné, s umě- leckou formou tyto dojmy upevňující a dále sprostředkující, ta tvoři styl Zvěřinův, který je podivuhodnou tkaninou z vypjaté přírodnosti bizarrní dekorativnosti. Svoji linii si vypěstoval F. Zvěřina tak ř- kaje pod širým nebem za větru a bouře. Vy- *) Roč. III. čís. 2. František Zvěřina, napsa E. X. Jiř1k (25 reprodukcl-

těžil, nebo spíše vyrval ji z nepřátelské uzavře- nosti způrnosti krasského kraje. Odtud, a jedině odtud, má svoji trpkou apartnost, svoji své- hlavou a překvapující bizarrnost, pod níž ale vždycky cítite tuhou skutečnost. Její krajnost divně se odráží od lyrické vábnosti linie Máne- sovy. I ta je dekorativná a z vroucího prolnuti přírody vyvozená, ale z kraje vlídně měkkého a lidu podajného. Má také na zřeteli, nebo podržuje v paměti určité výsledky ušlechtilé zjemnělé umělecké kultury předehozí. Tato linie aristokratického umělectví má u nás své pokra- čování: jde přes Ženíška až k mnohým nej- mladším, mnohdy třeba bez jejich si uvědomění. Má svůj, řeknu, tonový protějšek v Mařákových krajinářských monochromiích a svůj ornamen- tálný pendant ve vlnách Muchových. Zvěřinova rozsochatost a sukovitost linie také není zcela osamělá. Má svého soudruha ve Schwaigerovi své ozvuky v Alešovi. Je při nich krásné, že ony jsou vyváženy z vnítra umělecké osobitost a povahového jádra věcí. Zvěřinova linie realistního slohu při vší své plastické mluvě, v obrazech, není abstraktní. Před touto vlastností ji uchránil její přírod pů- vod. Tato linic, vyšetřující a podávající plastiku jádra a karakteru objektu, ukazuje se jakohy byla naplněna mízou životní. Nabíhá a seslabuje se, podlrhává, vyzvedává a zase hned jen na- značuje, upevňuje obrys a vyznačuje hmotnost slovem má život svůj vlastní, život individua. poněvadž ji rýsovala ruka, která nejprve vš všlípené akademičnosti se zhostila a pak lak- měř autodidaktně v nové schopnosti vycvičila. Na konec je každé osobitě a svěrázné uměn jen samoučné. Obsahuje v sobě proces osvobo- zení od napodobitelných vzorů a vílězství vlast ního chápání a nazírání. Od prostého realismu a sebeobětavého na- turalismu prodírá se moderní umění zase znovu k metám stylu. Slohové úpravy formy, linie barvy stávají se zase válečnými hesly a prolo F. Zvěřina nalezl ve svém sedmdesátém roce nové pochopení a ocenění pro svůj styl tvaru a linie, o nějž se s nikým neděli a který je v neporu šené prvotnosti uložený v jeho tužkových kres bách a jeho odlesk v dřevorytech teď už (řice a čtyřicet let starých.

Karel B. Mádl.

=Výstava předsádkových papírů v lechnologi ckém museu by měla býti hojně navštěvována nelo- liko knihařskými odborníky, ale také všemi laiky kteří dbají na pěkný a umělecký vzhled vlastní knihy vázané. Je třeba, ba přímo nutno, aby musen občas shrnula a vyložila umělecké novosti jednotli- vých oborů, aby vyrabitelé nebyli odkázání jen n to, co jim kusé spojení obchodní na trh přinese objednavatelé nemusili se spokojiti, z neznalosti lep šího, co jim průmyslník ze svých často nevalných zásob ukáže a nabídne k výběru. Obnova knihy jako umělecké výpřavy jejího ob- sabu postupuje krok za krokem, od jedně části k druhé. Zatím hlavně jinde, ne u nás. Předsádkový papír, k vyložení vnitřní strany desky a list tělo knihy zavírající, mění jednak svoji dosavadní, dost zdivočelou ornamentiku, zvláště však svůj barevný soulad, aneb oživuje staré techniky mramorovaných a škrobených papírů. Francouzské, nejčetněji něm- cké firmy, vedle hojné kollekce papírů japonských vystavují zde bohaté ukázky svých předsádek, jež z pravidla pochodí od zvláštních umělců. Kompono vaný ornament zde takřka zápolí s fantasijnými vý tvory roztékajících se, obmyslně nakapaných a nalí- raných barev, a domácí síly počinají se účaslniti této soutěže. Návrhy z c. k. umělecko průmyslov školy pro předsádky jsou tu vedle dobrých škrobo- vých papírů F. Svobody v Žižkově, A. Haaseho drobné ornamentiky, ořízkových vzorů A. Bradáče j. Škrobové papíry a vzory skoro všude drží se tonech dost těžkých, ano ponurých, za to ostatn maji téměř vždy snahu po lebkosti dekorace a svět- losti barvy, po úhledně drobnosti a rytmičnost plošnělinearných dekorací, mramorované po pěkném mnohdy i něžném souladu nejednou i hojných barev. =Nové publikace redakci této rubriky zaslané Volné Směry. Vydává »Manes«. Roč. lx. čís. 3. — O Březína, Jediné dílo; S. K. Neu- mann, Aubrey Beardsley; K. Svoboda, Felix Jene wein. Několik reprodukci obrazů Turnerových k pře- kladu stati z Mutherových Dějin anglického malfřství a řady nových praci Jana Preisslera. Krása našeho domova. Čís. 2—4. — k Pelant, Město a venkov, a j. Čislem 4. stal se tento časopis zároveň orgánem klubu »Za starou Prahu« obshuje obhajovací stať pro Staronovou synagogu, resp. návrh (s illustr.) pro přiměřenou úpravu jejiho okolí v assanaci, ohrožený vzhled a obraz télo slavby opravující. V zorně práce 3barevného odděl. grafického uměl. ústavu V. Neubert na Smíchově. Čís. 2. — Barevné autotypie dle Jos. Douby, K. Šimůnka a j.

Školská hlídka.

Řád školní a vyučovací.

XII

Nové povinnosti? Když se dostaly první zprávy o novém školním řádě na veřejnost prostřednictvím něme- ckého časopisectva paedagogického, bylo všude registrováno, že má novým řádem školním uložena býti učitelstvu celá řada nových povinností dohlédacích, o nichž ve starém řádě školním nebylo zmínky: Jmenovitě uváděno, že má učitelstvu nadále býti uloženo, aby konalo dozor nad žáky nejen povinnou čtvrt hodinu před početim školního vy učování, v době přestávek mezi vy- učováním, k oddechu určeným při odchodu žáků ze školy, ale znovu a znovu udržovaly se na povrchu zprávy, že bude učitelům uloženo, aby také dozírali na žáky přespolní o polednách, v polévko- vých ústavech a jiných filantropických opatřeních, ba že bude uložena nová povinnost. aby učitelé konali dozor nad chováním ža- ctva v době mimoškolní, nad jeho privátní četbou a p. Na první pohled zdálo by se snad zcela samozřejmým, že těmito novými příkazy ne ukládá se nie jiného, než co vlastně je povin- nosti učitelovou, vyplývající z jeho paedagogi ckého poslání, a také vskutku širší veřejnost se nad těmito zprávami nijak nezastavovala. Ne- bylo aspoň nikde proti možnosti takových no- vých příkazův protestováno. Za to však v širé obci učitelské právě tyto zprávy byly zcela právem oceňovány jako pří- znak reakčního rázu nového řádu školního, učitelé ihned věděli, kolik uhodilo. Není přeee snaha po rozhojnění práce a zodpovědnosti učitelů ničím novým a ti, kdo praktické službě školské se věnovali, dávno vědí, že čím dále, tím neodbytněji hlásí se k životu byrokratický směr, který by s netajenou dychtivostí rád učitelstvu uložil nových a nových břemen, nové práce, tak. aby u čitelstvo nezbujnělo.

Směr ten původ má v obecném nedoceněn práce učitelovy. Patří se na práci školskou jako na obyčejnou mechanickou práci řemeslnickou,a vypočitává se podrobně, kolik hodin vlastně jen učitel pracuje za den, za týden — za rok, maně přichází se ku poznání, že vlastně učitel nedělá skoro praničeho. Vypočítává-li bodrý ob- čánek při sklenici piva všechno to zahálení uči- telské, aby si zaraisonoval proti „blahobytné“ intelligenci vůbec, dovedeme jeho stanovisko pochopiti a omluviti vzhledem k jeho nemož- nosti pochopení práce duševní vůbec a práce paedagogické zvláště. Ale s takovými starožit- nými názory shledáme se i u naší intelligence u příslušníků tříd zámožných. Ovšem tu přichá- zejí mnohdy k platnosti motivy zcela jiné, než řevnivost nad volným časem učitelovým; zde jednává se o to, aby učitel naprosto a výhradně odkázán byl jen a jen do siní školních, k úřad- nímu psacímu stolku, a jen k výchově dětí, aby nestal se nepohodlným za- sahováním do veřejného života občanského, zůčastňováním se kulturního ruehuv obci a konáním výchovné své povinnosti i mez lidem. Ale že by i v řádu školním a vyučovacím o němž zajisté pracovali a snad dosud pracuj mužové pedagogického světa a úřadníci zprávy školní, která přece musí míti pravé porozuměn pro vysilující, nervy drásající a stále více a více duševní i tělesné zdatnosti vyžadující prác učitelovu, že by i v novém tedy řádě školním dán býti měl výraz snaze po ještě větším ujař mení učitelově, že by ještě nových a zodpověd ných povinností mělo býti učitelům ukládáno to je věru věc nepochopitelná a těžko lze uvěřiti že by kterýkoliv skutečný odborník a znalee školské práce doporučovati mohl nová břemena. nové povininosti. Tím arci se nepřimlouvám za to, aby učitel snad vůbec dětí si nepovšiml jakmile vystoupí z budovy školní, a jsem pře svědčen, že učitelé jako dosud i na dále budou dozírati na děti před školou o polednách, že i na dále budou pečovati o to, aby děti slušně se chovaly v obci, že budou průvodci dětí v po lévkových ústavech, při podělování a p. v. To vše tak přímo a těsně souvisí s výchovnou čin- ností učitelovou, že není myslitelno, aby učitel poučiv několik předepsaných hodin učebných více o své žáky se nestaral. Nynější školní řád nemá ustanovení o tom všem, a přece pedagogická práce a péče školy stoupá a učitelé dobrovolně a s nadšením přibí- rají si nad své úřadní povinnosti nových funke výchovných nejen se žáky škole příslušnými, ale i s mládeží škole odrostlou. Neběží tu tedy o po- leveníučitelům, toužím-li, aby nový školni řád neobsahoval nových ustanovení o nových zvětšených povinnostech. Učitelé budou na dále dle možnosti dozírat o polednách na žáky přespolní, na dále budou jako dosud bedlivě sledovati, jak chová se mlá- dež mimo školu, na dále budou jí vštěpovati lásku k ušlechtilé literatuře a jiným prostředkům zušlechťujícím. Jděte do učitelských porad míst- ních a přesvědčíte se, jak učitelstvo stará se o mravné chování děti mimo školu, jděte mez mládež a pozorujte, jak učitel bývá jediným proto někdy i málo náviděným korrektorem po chybené výchovy domácí, pohleďte, jak učite na vsi o polednách s dětmi přespolními hraje kterak s nimi v zahradě pobývá a p. A to vše učitelé dosud konají, poněvadž jsou to mravní jich povinnosti, založené na jieh úkolu vychovatelském. Ale nyní uložte přísně paragraficky všechnu tuto péči a práci učitelům a podivíte se, co z toho dovede vytvo řiti někde zvůle byrokratických zkostnatělých školometů. Vtělie ta kové samozřejmé požadavky, takové přirozen povinnosti, jimž se nižádný řádný učitel nevy myká, do těsných článků úřadního příkazu a do cilite někde pravého opaku toho, čeho jste zájmu výchovy dosíci chtěli. Vtělení paragra fové, lidé, jimž neni duch školy a výchovy ničím ale za to slovné znění paragrafu vším, ti do vedou za krátkou dobu z příkazů na prvý pohled samozřejmých, ukouti tak těsně svírající pouta že více uškodí než prospějí. Mohli-li se takov zkostnatělí duchomorci odvážili nařizovati učiteli kdy má a kolikrát zafukati tužkou na stůl při čtení, mohli-li nutiti učitele, aby všechen volný čas svůj věnoval lepení a čárání zbytečných a příšerných diagramů a p. — dovedou titíž lidé z ustanovení na pohled rozumných splésti n učitelstvo bič, který vzbudí více odporu a ne- chuti než lásky a nadšení pro věc výchovy, kter daří se jen na svobodě a volném vzduchu a pod hřejivými paprsky niterné, upřímné lásky. Méně paragrafů a více přízni- vých podmínek pro pedagogickou činnostškoly, méně příkazů a více důvěry a posily — a učitelstv bude i na dále konati svou povin- nost. Voláme tudíž ještě v čas: ne- dávejte třeba z dobré vůle novo zbraň proti učiteli do rukou lidem, kteří nemají pro pravou výchov mládeže smy sl ul *

Jednota učitelská „Komenský“ pr Prahu a okolí konala dne 1. března t. r. ustavu- jící výborovou schůzi, v níž za předsednicíví nového starosty p. Fr. Nygrýna voleni pp. Adolí Frumara Václav Beneš místopředsedy, jednatelem Jan Zeman, pokladníkem Karel Eichner, předsedou liter, odboru Fr. Houser, pořad. jazyk kursů a předsedou turisti- ckého odboru Oldř. Pacák, pořad. univers. kursů Karel Štech, správcem čítárny Bedř. Chmel a zapisovateli Jar. Hloušek a slč. Melicharova. Spolkové legitimnce na rok 1905 i výroční zprávy za rok 1904 obdrží pp členové v čítárně u kustodky, jež vybírá i členské příspěvky (5 K ročně) na potvrzení v knize. Získ vejte jednotě nové členy!

Sportovní věstník.

Šerm.

* Český šermířský klub „Riegel“ pořádá šermířskou akademii za protektorátu prine z Thurn-Taxisu dne 11. března t. r. v paláci Collo- redo-Mannsfeldském. Začátek o 8. hodině večerní Po programu tanec. Režijní příspěvek za osobu 2 K Athletika a sportovní hry ** Dva velké mezinárodní zápa sy konají se dnes na českých hřištích v Praze. A. C Sparta otvírá dnešním dnem svoje nové hřiště na Le- né, za letní restaurací p. Bendy, které odpovídá všem požadavkům, pokud ovšem krátká doba upravování dovolovala; nicméně každý bude jistě překvapen Sparta nechce dělati konkurence jiným klubům, nýbrž i ona chce existovati a bude vždy český sport a účely podporovati, což též v budoucnosti ukáže. Jsme pře- svědčeni, že všem úkolům na ni vzneseným úplně dostojí: dnes Praha může chlubiti se, že má. dvi výborná česká mužstva, klerá český sport důstojně

reprosenlovati mohou. Slavia své jměno ve světo- vém footballu proslavila; nyní i na Spartě jest, by mužstvo její dobrou pověst českého sportu uhájilo ** Berlinské mužstvo klubu „Unio přijelo včera do Prahy a sice v úplném počtu a na stoupí dnes o 3. hodině odpol. proti A. C. Sparta na Letné. Zápas mezi nejlepším asi mužstvem Ně- mecka a jedním z nejlepších mužstev českých bude jistě zajímavým a výsledek očekáván jest s velkým napietím. Doufejme, že Sparta při „křtu“ dobře ob slojí a bylo by velice pěkné, kdyby hned při prvním zápase vítězný vavřín odnesla. Mužstvo Šparty po- staveno takto: Gondor; Kovář, Včelák: Raimund Krumer, Trapek; Baumruck, Rezek, Kohout, Jenda. Vaněk. ** Hamburská „Victoria“ hraje dne proti S. K. Slavia o 3. hod. odpol. na Letně. I na „Slavii bude zápas zajímavý a výsledek jeho zajímá nemálo českou sportovní obec, neb mužstvo „Slavie? v povém sestavení narazí na soupeře vážného. „Vik- toria“ stojí na druhém místě klubů v Hamburku Mužstvo „Slavie“ sestaveno trainerem Maddonem ná- sledovně: Jeník; Ring. Benda ml.: Moudrý, Hrabě Veselý; Kotouč, Benda st., Jenny, Malý, Vaněk Zařadění Bendy ml. do obrany dlužno jen schvalo- vati, zrovna tak i Veselého do halvu.

Automobilism.

** Česká výstava automobilní bude konána 23. až 25. dubna t. r. v Průmyslovém paláci na výstavišti. Proti minulému roku usnesl se výstavní výbor- sestavený z výborů Č. K. molocyklistů a Č. Automobilistů podle návrhu red. V. Heinze připu- stiti i kola do výstavy. Veškery informace sdělí dr.E Miřička v Praze-II., Sokolská třída č. 1662. Výslavní výbor utvořil tyto užší výbory: technický (inž. Rosen- berg, arch. Hleberle), administrativní (insp. Formá- nek a dr. Miřička), publicistský (MUC. Hněvkovský a Vil. Heinz). * Z českého klubu molocyklistů Na valné hromadě Č. K. M. zvolen byl pro r. 1905 tento výbor: předsedou dr. E. Miřička, místopředsedou arch. Jan Heberle, do výboru. dr. J. Krása, inž. L Šimek, MUC. M. Hněvkovský, V. Heinz; za sprá ve stanic benzinových povolán valnou hromadou p. E Klecanda; za náhradníky zvoleni: ofí. Mrskoš, inž Pekař. Revisory: R. Böhm a L. Stránský. Do roz- hodčího soudu povolání pp.: dr. R. Sedláček, ob. starší Vít. Vondřich a V. Liska: za náhr. dr. L. Draho- rád. — Klub čítá 73 členy a má jmění na 600 K Valná hromada se usnesla: 1. zápisné budiž 10 K, př- spěvek 10 K; 2. místnost na Židovském ostrově ne- bude více najala; 3. sekce, mající nejméně 5 členů. výsílají delegála do výboru; mají-li přes 10 členů. vysílají 2 delegáty. V ustavující schůzi výboru 28 února konané, rozděleny funkce takto: dr. Krása pokladníkem, MUC. Hněvkovský, zapisovatelem,V Heinz, sekretářem. Sportovní komise ustavena takto předsedou arch. Heberle, členové: V. Heinz, M. Hněv- kevský, dr. Krása, J. Vejtruba. Technická komise předsedou inž. L. Šimek, členové inž. Vepřek, inž Heller, inž. Pekař, dr. Miřička. Č. K. M. vyzývá sve členy (pražské), kteří si přejí míti společnou garáž, aby mu zaslali své přihlášky

Hlasy z obecenstva.

Pan Vítězslav Weiss, majitel salonu s dam skými klobouky v Praze, Ovocná ulice č. 9 ve čtvrtel o 3. hod. odcestoval do Paříže k nákupu modelů 4999

* e ýden a Ott

(Splsy a časopisy nákladem J. Otty v Praze tento týden vydané.) Svělová knihovna. Číslo 445.—446. A. de Gobinean: Asijské n o- velly. I. Přeložil Ad. Gottwald. S úvo- dem překladatele . .. Březnový seznam „Světové knih. zdarma. Malý Ottův slovník naučný. DÍl I. Skvostně vázaný Vrohlický, Souborné vydání bás- nických spisů. Sv. 52. Tich kroky Vykoukal, Dary přírody. Česke knihovny záb. a pouč. sv. 18. Vkus. váz Arbes, Arabesky literární. Seš. 11. Bourges, Ptáci odletí a květy o pu daji. Román. Sešit4. Jirásek, Bratrstvo. Čásť II. Sešit 8. Potapenko, Síla slabého. Román. S.5. Mnlý Ottáv Slovník naučný. Seš. 47. Dílu II. sešit 6. Mélos-Mirádž Wells, Stroj času. Neviditelný. Ro- mány. Sešit 12. Pražské Hospodářské Noviny. Č.e Půlletně .. Posel z Budče. Čís. 25. Půlletně Světozor. Číslo 21. Se 33 illustr.: Dějiště attentátu na velkoknížete Sergěje. Carská hrobka. Princezna Klementina. Prine Na- poleon. Školní lázně ve Šrédsku. Obrázky z bojiště (5 fol.). Zápas světového šam- piona. Zpívající pohlednice. Dobývání ha- dího jedu. Pan foit. První cenou poctěný účes pražský. V Praze na Vltavě. Dřevn zásoby pro Prahu. Operetta — doma.O kdvě (4 obr.) a j. v. latá Praha. Číslo 20. Čásť obrazová O. Homoláč: V parku. L. Marold; Amoretli (2 repr.). Hoffmann z Ve- stenhofu: Král Jehu. — Fotogra- fie: Prot. B. Bauše. Jan Klecanda. J. J. Benešovský-Veselý. Lad. Aloiz (Muzikant). — Obrázky z masopustu (8 obr. od K Štroffa a R. Rélinka). Na zvláštní vydání „Zlaté Prahy“, tištěné na křídovém papíře, . . . . předplácí se čtvrtletně S poštovní zásilkou Hudební příloha Zlaté Prahy. Číslo 5. Krakovjak. Pro plano na 2 ruce složil Lad. Aloiz (Muzikant). Na hu- dební přílohu připlácejí odběratelé Zlaté Prahy čtvrtletně ponze Jinak stají každé číslo Album Zlaté Prahy. Číslo 5. A l. Kal- voda: Potok. Původ. reprodukce. Od- běratelé Zlaté Prahy připlácejí na tuto přilohu čtvrtletně pouze Odběratelé zvláštního vydání Zlaté Prahy dostávají tuto přílohu bezplatně. Ji nak stojí každé číslo . . . . . ..

*

K — 40

24.6 „ 28.—

3 10

a

„

2.5

—.30

—.24

—.30 — 60

„ — 20

— 2

4.—

3.

8.—

1.20

1.—

5017

„ 1.5

1.-

„

Právě vyšlo:

SERENADA.

Pro smyčcové nástroje a neoblig. harfu

složil

Fr. Prochaska. Skladatel „Valse révée“ a „Gavotte empire“ Klavírní výtah 2ruční K 1.50. Hlasy pro smyčcové nástroje vyjdou ve 14 dnech. Bude provedeno Čes. Fil- harmontí poprvé dne 9. t. m. v Národním domě.

Nakladate! Mojmír Urhánek v Praze, Hlávkův palác

514

Ke všem vhodným příležitostem doporučujeme K. V. KUTHANÍA:

Velký všeobecný gratulaní

pro dospělé i mládež 656 přání a proslovů novoročních a příležitostných k jmeninám, narozeninám, jubileím, k slavnostem ro- dinnými veřejným na 379 stránkách velké osmerky. Za 90 k 5031

Gratulant české mládeže.

327 všech druhů přání veršem i prosou na 190 stra velké osmerky. Za 45 k

Bratulant maličkých

Veršovaná přáníčka pro malé dítky 75 přání novo- ročních, k jmeninám i narozeninám. Cena 12 kr Nakladatelství E. BEAUFORTA v Praze, čís. 26-II

Železný nábytek, postele, slamníky, matrace, při- krývky prošívané i flane- lové, největší výběr nej- levněji v novém obchodním domě J. Novák „U Štajgrů“

497

Vína vlastního pěstění Cháteau San Giovanni tné a červené, 1 litr s9k

M. Dragičevič, majitel vinic v Sutivanu v Dalmaci. Ústřední sklady a sklepy: Praha-Žižkov. = Telefon 1747. = 507

=

Oznámeni.

Dovoluji sobě velectěnému obecenstvu tímto zdvo- řile oznámiti, že přejal jsem do své správ

restaurant Kamenský v Praze-Il., v Jungmannově tř. č. 746. Suahou mojí bude posloužiti výtečným plzeňským prazdrojem a dobrou kuchyní v každé době, zvláště snídaně na vidličku od 15 kr., obědy 40 a 50 kr.a čerstvé večeře před i po divadle v nejhojnějším výběru. Pro zvláštní hostiny neb schůze posloužiti mobu zvláštní místností v I. patře. Opíraje se o svoji dlouholetou zkušenost, kter jsem nabyl jako dlouholetý vrchní kuchař v nejpřed- nějších pražských a lázeňských závodech, vynasnažím se, abych velectěným pánům hostům co nejlépe po- sloužil a prose o laskavou přízeň, znamenám sev plné úctě 5101 Josef Čech, reslauratér.

Dovoluji si velect. damám oznámiti, že jsem svoji modní siň přeložil z Havelské ulice na hořejší Václavské nám. č. 63, kde jsem též otevřel

závod s hotovými oděvy.

Vzdávaje vřelé díky za dlouholetou přízeňi i důvéru, mně dosud prokazovanou, prosím, by mně i nadále byla zachována. Vynasnažím se, by z mé dílny vychá- zely výrobky moderní a trvanlivé. Ve vší úctě

JOSEF ADAMEC, damský krejčí.

5097

Sanislav Závesku

chemická prádelna a barvírna

vyhovuje pohodlía potřebě P. T. obecenstn

otevřei

novou sběrnu

v Praze Celetná ulice „U zlatého hřebenu vedle konfekce p. Müllera. Hlavní sběrna : Václavské nám., 23. „u Charouzů“, mimo to pět filiálek v Praze v předměstích.

Nádržk

upotřebené, v dobrém stavu, prodá velmi levně firma

503

JosefBruknerasynové

vraze Jindřišská ulice číslo 25.

H eoraeh

Proti plynárně.

mčský vytk

5037

Santal A. Beneše (název chráněn) jest výtečně účinkující pří- pravek léčivý, výsledku pře- kvapujícího, jehož se be přerušení v povolání užív v případech zastaralých čerstvých. Žádejme proto vždy krabičky s ochrannou známkou: „Santal A. Be- neše“ v kapslich a odmítně me vše domněle lepší. Cena za 1 krabičku se 40 kusy zl 2.20, poštou o 25 kr. více Prodej ve všech lékárnách v Praze a předměstích Hlavní sklad: Lékárna l Koruny“, Král. Vinohrady Havlíčkova tř. č. 569. Na venku lékárny v Plžni, Ko- líně, Pardubicích, Slaném Terezíně, Litoměřicích, Ja- roměři. Jičíně a Kladné V Brně: J. Brychta, Pekai- ská ulice. Ve Vidni: Krebs- pot heke, Hoher Markt8

Výroba a žehlení klobouků levně. Karleva třída č. 23. 4935

úv —

Bilz

přírodní léčebný ústav, Dráždany. Radebeul 3 lékaři. Prosp. zdarma. K léčbám jarním násl. mírné polohy obzvl. vhodno Příznivé výsledky léčby. 4183