#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXXVIII.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, ve středu 16. prosince. 1908.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 345.
#4
alto_textblock
#4
Na ranní a večerní liety
předplácí se
V Praze v administrasi:
na měsic. . . . .
na čtvrt ieta . . . . 8 K —h
s dvojt donáškou;
na měsle. . . . .
na čtvrt leta : . . . 7 K 50h
ve Hiliálkácho
2 K 90n
na měsío.
Poštou:
na měsie. . . . .
na čtvrt ieta . . . . 9 k e0
s dvoji zásilkou
na čtvrt ista: . . . n k doe
#5
alto_textblock
#5
a bse
#7
alto_textblock
#7
ecerni
#9
alto_textblock
#9
dlání
#10
alto_textblock
#10
V drobném prodejit
ranní čislo o sobě
večerni . . . . . . . za dh
Va filiálkách na venkova
ranni čislo .
večerni . . . . . . . . 5h
#11
alto_textblock
#11
lnserátv
plati se hotově napřed.
Předplsceni a inserty přijima
administrace v Mlarianské ul., a.
Tam nacházejí se táž
redakce. tiskárna a expedine
„Národnich Listů“
Rukopisy se novracsjl
#12
alto_textblock
#12
do
#13
alto_textblock
#13
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Falešný výklad.
Z Vídně, 16. prosince. Nad výsledkem
včerejšího hlasování poslanecké sněmovny o pil
nosti zatímného rozpočtu jest »N. Fr. Pr.e
celá bez sebe. Ve stati, nadepsaně: »Osa
mocení Čechové«, vykládá: Jako hlasování sam
bylo úspěchem parlamentu (ba ne: úspěchem
vlády! Red.), tak bylo zase neúspěchem Čechů, b
více ještě, ono jest odsouzením české národní
politiky zástupei všech národů ostatních. Výsle-
dek hlasování 362 proti 55 dá se vysloviti ci-
frami daleko skromnějšími, poměrem 7 : 1, to
znamená sedm národů proti jednomu, takže tato
mluva cifer jest ještě pádnější a markantnější.
Zmírněn jest tento orlel pro český národ folik
faktem, že část jeho zaslupitelstva: kleriká
lové a socialisté hlasovali s většinou
Ortel není tedy namířen proti národu, nýbrž
proti sjednocení mladočesko-agrárně socialist
ckému. Politika, podle které parlament, ústava
a říše nejsou ničím, neskloní-li se bázlivě před
českým vetem a českým »jubeo«, byla včer
na hlavu poražena. Poslanecká s ně-
movna zastavila, doufejme, na-
dlouho vnitropolitickou periodu,
ve které všichni ministři byli jen
k tomu, aby vykonávali české roz-
kazy a panství Čechů nad Němci v Čechách
kryli pláštěm koalice. Čechové byli osameceni,
opuštěni také svými nejstaršími
nejvěrnějšími spojenc i, protože jejich
politika jest parlamentu nepřátelskou a protože
taková politika jest protilidová a nedošla pod-
pory ani u soudruhů dra. Kramáře na cestě
k všeslovanskému kongresu do Petrohradu. « —
Že tento výklad je naprosto lichý a že dá se
krok za krokem vyvrátit, jest zajistě samo-
#14
alto_textblock
#14
zřejmo.
#15
alto_textblock
#15
Úsili o zmucňovací zákon.
Z Vídně, 16. prosince. »N. Fr. Pr.« ozna
muje: Včera konala se u bar. Aehren
thala porada ve příčině zmocňova-
cibo zákona, které přitomen byl tak
předseda poslanecké sněmovny dr. Weis-
kirchner a ministerský předseda o baron
Bienerth. Tam smluvena tato for-
mule: Tříměsíčnt platnost zmo-
ňovacího zákona, který se však týkati
má výhradně zemí, se ktorými jso
obchodní smlouvy již uzavřeny.
Ve přičině Rumunska projeví sněmovna
ochotu k uzavření smlouvy obchodní resoluci
Tato formule se předloží dnes svobod-
nému agrárnímu sdružení. Bar
B énerth tam vznese poslední apel na agrárníky
všech stran a národů. Ukáže-li se tento apel
marným, nepodnikne vláda již žádného pokusu
k zmocňovacímu zákonu v tomto roce, nýbrž
pomůže si opatřeními administrativními, pře-
devším pokyny celním úřadům, aby vyblraly
cla v dosavadní výši.
#16
alto_textblock
#16
Národní klub rozbit. Látání společného klubu
nového.
#17
alto_textblock
#17
Z Vídně, 16. prosince. „Národní klub
sešel se dnos o 10. hodině dopolední k
schůzi, která byla již před několika dny svolána
Členové „Českého klubu“ a „Č esko
agrárního klubu“ sešli se počtem
skoro plným. Členové „Katolicko-národníh
klubu“ se nedostavili. Vystoupení jejich, místo-
předsedou Udržalem oznámené, v zat
prostě na vědomí. Volba předsedy
položená na jednaci pořad následkem resignace
dra. Kramáře, se odložila. Schůzi předsedsl
dr. Kramář. Rokovalo se o situlaci
způsobeně rozbitím „Národního klu-
bu“ při včerejším hlasování o zatímním roz
počtu. Všeobecně vysloveno politovánti nad
rozbitím jednotného svazu, zároven
#18
alto_textblock
#18
pak jednomyslně vysloveno přání, aby stal se
pokuso nové semknutí klubů, které
byly v „Národním klubu“ spojeny, třebas stalo
se tak na základě nové formy. Předsedové
dr. Kramář a Udržal byli pověřeni, aby zaháji
po té stránce akci.
Konference zástupců všech stran
Z Vídně, 16. prosince. Na 2. hodinu o
polední svolána jest konference zástupců všech
stran. Bude se patrně rokovati o způsobu, jak
by se nejrychleji a nejhladčeji vyříditi daly
zbývající ještě »vládní nezbytnosti« a co by
poslanecká sněmovna ještě před svátky měla
vyřídit.
Centrum v poslanecké sněmovně.
Z Vídně, 16. prosince. Dnes o 6. hodině
večerní koná se společná porada dů-
věrníků českých klerikálů, jihoslo-
vanského národního svazu a vlaš
ských kouservativních poslanců v
příčině založení společného svazu parlamentního,
který by se zval »Centrumi«.
Češti poslanci pro bosenskou předlohu.
Z Vídně, 16. prosince. Za předsedu vý-
boru, kterému se přikazuje před-
loha bosensko-hercegovská, pak pil
ný návrh posl. Šusteršiče a soudr. na neprodlené
zavedení ústavnosti v Besně
Hercegovině a návrh posl. Němce a soudr.
ve příčině důsledků přivtělení Bosny a Herce-
goviny, za předsedu tohoto výboru vyhlédnuí
jest bývalý ministr dr. Pacák, za zpravodaje
posl. dr. Pattai. Kromě Pacáka vyslán bude
„Českým klubem“ do výboru tobo posl. dvorn
rada Čelakovský. Poslanci češti.
kteří byli sloučeni dosud v „Národním klubu“
hlasovati budou pro pilnost prv
niho čtení předlohy bosensko-h er
cegovské. Češti radikálové dávají vyhlašo-
vali, že nebudou činiti uzákonění předlohy t
žádných překážek opstrukčních, nýbrž
podají toliko formálně svůj odpor.
Ze svazu sociálních demokratů.
Z Vídně, 16. prosince. »Arbeiterztg.« kon
statuje dnes toto: »Předevčírem odpoledne pro-
hlásili sociální demokraté vládě, že
nemohou hlasovati ani pro pilnost prvního čtení
zatímního rozpočtu, nebude-li v Praze zrušeno
stanné právo. To se stalo mezi 4 až 5. hodi-
nou odpolední. V tu dobu nebyla vláda ještě
pevně odhodlána zrušiti náhlý soud. Po schůzi
sněmovní sestoupil se Svaz sociálně demokrati-
cký ku poradě. Za této porady dostalo předsed
nictvo Svazu pozvánku presidenta dra. Weis
kirehnera, aby jej navštívilo v jeho kanceláři
Poslanci dr. Adler, Díamand, Němee
Pernerstorfer a Seitz vyhověli po-
zvání tomu. Zastihli u presidenta ministerského
předsedu bar. Bienertha, který jim oznámil, že
teď jest odhodlán náhlý soud v Praze zrušiti.«
Ministerský předseda vyzývá mini sterstvo spra
vedlnosti, aby přísně stíhalo národnostn
boykol.
Z Vídně, 16. prosince (K. k) Minister
ský předseda zasla! správci mi
nisterstva spravedlnosti tento pří
pis: V Čechách a na Moravě vyskytlo se v po-
slední době silně národnostní boyko
tové hnutí a vedlo ke zjevům
které vláda nemůže nechati ne po-
v šimnuty. Nejpřikřejším způsobem a časlo-
systematicky pracuje se k tomu, aby pří-
slušníkům druhé národnosti byla
hospodářsky podkopána půda, aby
poškozeni, aby přerušeny byly jejich staré ob-
chodní kruhy a jejich dlouholetá spojení. Tylo
snahy stávají se vždy intensivnějšími, pro vá-
dějí se vždy systematičtěji, ba ve
speciálním připadě byl dokoncu projeven úmysl
zříditi vlastní kontrolní kance-
1ář, která by bděla nad prová de-
#19
alto_textblock
#19
ním národnostního boykotu, zjišťo-
vala a volala k zodpovědnosti osoby, které se
nechtějí k boykotovému hnutí přidati. Takov
agitace jest rozhodně nezákon-
nou a nemůže se naprosto trpětI. Tolo
hnutí nemá nic společného se svobodným pro-
jevováním názorů zákony zaručeným. Sttát
nemůže připustiti, aby národním
boykotem rušena byla pokojná
práce obyvatelstvia. Nemohu připustiti
agilace, které ohrožují nebo zničují z existence
klidný běh denního života bezohledně porušují
Vůči takovým zje vům má vláda po-
vinnost energicky zakročovatia
bájiti podmínky pokojné výživy všech kruhů
obyvatelstva. Boykotová agitace ostatně nesrov-
nává se s vůli pracujícího obyvatelstva, nýbrž je
do něho vnášena lehkovážně radikál-
ními štváči. Považují tudíž za nutno
zvlášť upozorniti Vaše Blahorod
na tyto události a okolnosti. Justičním úřadům
jsou trestním a tiskovým zákonem
dány prostředky, aby se opřely
agitaci pro národnostní boyko.
Bude-li bez ohledu na postavení a vliv původců
každý vokus vybizeti k národnost
nímu boykotu aneb jej schvalovati
rázně potrestán brzy pominou tyto zjevy
k upřímnému uspokojení pokojně se živícího
obyvatelstva. Byl bych Vašemu Blahorodí velmi
zavázán, kdyby se mi co nejdříve do-
stalo sdělení o opatřeních, učině-
ných v této věci.
Generál Jiří Stratimirovič zemřel.
Z Vídně, 16. prosince. Včera zemřel zde
bývalý srbský generál Jiři Stratimirov ič.
Jím zemřel muž, jehož jméno napsáno na ne-
krvavějších listech dějin roku 1848. V bojíeh
srbsko-maďarských měl čelnou roli a jako poli-
tik, vojevůdce, státník a básník zjednal si slávu
nehynouci. Za války srbsko-turecké byl posledně-
kráte na bojišti. Potom nebylo dlouho o něm
slyšeti, až včera roznesla se zpráva o jeho
skonu. Také císař byl zpraven o jeho úmrul.
Byl mu po celý život zvláště oddán a zpráva
o jeho úmrtí ho velice dojala. Jiři Stratimirovi
narodil se v únoru r. 1822.
#20
alto_textblock
#20
Z úřadního věstníku
#21
alto_textblock
#21
Z Vídně, 16. prosince. (K. k.) »Wiener
Zeitung« uveřejňuje dvě vyhlášky mini-
sterstva vyučování, jimiž upozorňují se
kandidáti učitolského úřadu na
vyšších obchodních školách (prv
skupiny), jaké přednášky a cvičení mohou na-
vštěvovati na německé universitě, na
české universitě a na české vy
soké škole technické v Praze.
#22
alto_textblock
#22
Jmenování v ruské armádě.
Z Petrohradu, 15. prosince. (K. k.) „Pelro-
hradská tol. agentura“ sděluje: Genorální guver
nér kyjevský generál Suchojlinov byl jme
nován náčelníkem generálního štá
bu a velitel v Kronštatě, genorál-lieutenaní
Ivanov velitelem kyjevského vojenského
#23
alto_textblock
#23
okresu.
#24
alto_textblock
#24
Osmihodinná práce v anglických dolech.
Z Londýna, 15. prosince. (K. k.) Horn
sněmovna schválila osnovu zákon
o osmihodinné práci v dolech 121
proti 44 hlasům ve druhém čtení. Lord Lands
downe ohlásil několik důležitých dodatků.
#25
alto_textblock
#25
Mohamedův hrob rozbit?
Z Cařihradu, 15. prosince. (K. k.) Pověsti,z
stoupenci dřívějšího emira v Mekce rozbili kaabu
lo jest hrob Mohamedův, nebyly dosud potvrzeny.
#26
alto_textblock
#26
Vážná sitnace v Hedžasu.
Z Ceřihradu, 16. prosince. (K. k.) Minislerslvo
vnitra prohlašuje za bezpodstatné pověsti o výtržno
stech v Mekce a Medině. Pouze z opatrno sti
budou do Modlny vyslány další dva pra-
#27
alto_textblock
#27
pory. Dle jiné pověsti vytrhnou dva prap
ry z Mediny do Mekky. Včera odpluly
dvě dělové lodice do Rudého moře. pl-
„Ikdamu“ budou po skončení poutí v Hedžasu pro
vedeny rozsáhlé reformy. Situace v Hl ed
žasu zdá se býti kritickou.
#28
alto_textblock
#28
Nebezpečí války na Balkáně
#29
alto_textblock
#29
Ko svolání evropské konference.
#30
alto_textblock
#30
M. Z Kolína nad Rýnem, 16. prosince. Dl
petrohradského telegramu „Köln. Ztgu.“ způso
sobilo smírné vystoupení Rakousko-
Uherska v Petrohradě i v Cařibradě při-
znivější rozpoložení, jež dojde výrazu
řečí ministra Izvolského v říšské dumě. Také
veřejný tisk pojednává o běžných věcech vý-
chodních již mnohem klidněji, ačkoli se obecně
s důrazem vytýká, že uzpání annexe
Bosny a Hereegoviny státi se může
jenom za jisté kompensace a ná-
hrady. Jsou však přece viditelny spodní prou
dy, které povolnost Rakousko-Uherska tenden
čně vykládají a ji v opačném smyslu vykořisťují
Proto žádají přátelé míru, aby vláda ruská řeč
ministra Izvolského svoje záměry jasně a ur
čitě vyznačila a takto za hranicemi i doma stav
věcí vyjasnila.
Klidné prý rozřešení balkánských otázel.
Z Londýna, 16. prosince. (K. k.) »Mor nin
Post« praví, že balkánské otáz ky bu
dou dle všeho pokojně rozřešeny
Rakousku možno prý blahopřát
že změnilo svůj tón. Záleží zvláště na tom.
aby Srbsku a Černé Hoře dokázalo, že nem
žádných zámyslů proti jich neod
vislosti a že přeje si pokojného poměru
k nim. Kdyby dokázalo to Rakousko-Uhersko
koncesemi, ba dokonce koncese m
teritorialními, stál by výsledek za mnoho
čtverečních metrů skal na pobřeží moře Jader-
ského, nebo na jižních hranicích Bosny a Her-
cegoviny. Úkolem konference, jež ko
nati se bude patrně po dosa žen
dohody mezi Rakousko-Uherskem
a Tureckem, bylo by rokovati o obnovení
finanční neodvislositi Turecka.
#31
alto_textblock
#31
Zahájení tureckého parlamentu.
Z Cařihradu, 16. prosince. (K k.) Min
sterská rada stanovila definitivně obřady pr
zejtřejší zahájení parlamentu
Pro obmezenost místa zůčastní se ho mimo po
slance jenom 150 osob, mezi nimi 27 domá
cích a zahraničních novinářů V seznamu po
zvaných jest mimo senátory, členy kabinetua
nejvyšší státní úřadníky 16 diplomatických před-
nostů s tlumočníky, všichní eírkevní pohlaváři
delegáti Dette Publique, bankovní a železniční
ředitelé, dlící zde členové balkánského výboro.
12 členů mladotureckého komitétu, universitní
profesoři a zástupci volebního výboru. Program
byl telegrafován do všech provincií a den za-
hájení vyhlášen za říšský svátek. Bylo vydáno
iradé, že nepojede sultán lodí, nýbrž po zem
starým mostem k parlamentu.
#32
alto_textblock
#32
Z turecké miňisterské rady.
Z Cařihradu, 15. prosince. (K. k.) V dnešní mi
nisterské radě podal velký vezír zprávu o jed
nání s Rakousko-Uherskem a prohlásil, že
velevyslanec markrabě Pallavicini očekává se zřele
lem na nedělní zprávu Porty příslušné pokyny. Po
kud jde o boykot. bylo v ministerské radě usne-
seno, že, dovezou-li rakouské lodi zboží vlastními
skládacími plavidty až k celnímu úřadu, musí no
siči břemen z celního úřadu zboží tot
z oněch plavidel složiti, že však nelz
k tomu nutiti soukromé nosiče břeme
na nábřeží. Tři členové výboru konferovaliz
ministerské rady a po ní s velkým vezírem a mi-
nistrem vnitra o organisaci parl ame n tu
o boykotu a o jiných zálezitostech. Postavení vel-
#33
alto_textblock
#33
kovezíra Kiamila paše zdá se býti zprávou Achmed
Rizi o vážnosti politiky Kiamilovy v Evropě, jakot
i následkem vlivu Achmeda Rizi na výbor přes mla-
dolurecké tiskové tažení i mezi Mladoturky o pě
upevněno. Bylo dáno heslo, a by Kiamil by
udržen až do konference.
#34
alto_textblock
#34
Reorganisace tureckého celnictí.
Z Calihradu, 16. prosince. (K. k) Ministerská
rada se usnesla engažovali Angličana Gramíorta
na 3 leta, aby reorganisoval celnictví.
v
Z Cařihradu, 15. prosince. (K. k.) Obvyklá
ministerská rada, která se měla konati zejtra,
konala se dnes. Bylo v ní za souhlasu sultá-
nova j menováno 39 senátorů, mez
nimiž jsou 3 Řekové, 3 Armé nci,
1 Bulhar (metropolita bitolský),
1 Valach a 1 israelita.
Velkosibská propaganda dosud sbraší.
Ze Záhřeba, 15. prosince. (K. k.) Obchodní
jednatel Rade Malobačič byl v Topusku
zatčen a dodán záhřebskému soudu pro vele-
zradu, jíž prý sedopustil úča-
stína velkosrbské propagandě.
Úplný klid v Kotoru.
Ze Štyrského Hradce, dne 16. prosince.
»Tagesp.« telegrafují z Kotoru: Naproti za-
hraničním pověstem možno konstatovati, že
situace zdejší jest úplně nor-
mální. Na poslední trh týdenní při sli
zase poprvé četní Černohorci
p lodinami, což se již po několik nedal
#36
alto_textblock
#36
Turečtí senátoři
#37
alto_textblock
#37
nestalo.
#38
alto_textblock
#38
Říšská rada
#39
alto_textblock
#39
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 120.)
Ve Vídni, 16. prosince.
(Zvl. telel. zpráva »Nár. Listů-.)
#40
alto_textblock
#40
n e
#41
alto_textblock
#41
Po bonři klid. — Rokuje se o za-
brání Bosny a Hercegoviny —
Kníže Liechtenstein horli proti pa-
novačnosti Maďarů a proti náro-
kům Uherska a zabrané země. Pro-
hlašuje se pro rozsáhlou samosprá-
vu a sjednocení Chorvatů a Srbů
pod habsburským žezlem. — Dr
Šusteršlě reklamuje zabrané země
jménem jihoslovanského klubua
žádá, aby tam zavedena byla sku-
tečná, pravá a nefalšovaná ústav-
nost — Poslanec Némec kritlsuje
dosavadní správu zabraných zem
a žádá pro ně naprostou samo-
správu. — Po Němcovi mluví Vše-
němec Malik.
#42
alto_textblock
#42
Po rozruchu, hlaku, lomozu a řevu vče-
rejší schůze, která trvala plnýl ch
jedenáct hodin a ve které událost ná-
sledovala za událostí, dostavil se dnes n a pro-
stý, v pravdě idylický kllild. Ale ro-
kování konané dnes jest mnohem zajímavější
také dalekosáhlejší a pronikavější, než byla vče-
rejší rozprava, na které celé hodin
nebralo také účastenství více
o sob než 8. Poslanecká sněmovna dneškem
počíná zaujímati a vytýkati svoje sta-
novisko k annexi Bosny a Herce-
goviny, zároveň však pronášeti pevnou vůli,
aby v zemích těch neprodleně za-
vedla se ústavno st
Diskuse koná se současně o třech ná-
vrzích: o návrhu prince Aloi s
Liechtensteina, aby vládní předloha
ve přičině snnexe Bosny a Hercegoviny i hn e
se vyřídila, o návrhu posl. Šuster-
šiče na zavedení lidové represen-
#43
alto_textblock
#43
Různé zprávy.
#44
alto_textblock
#44
Duševní prace a spanei-
William T. Stoad, vydavate! »Reviewo
Reviews«, uspořádal anketu o otázce významu
spánku, pro moderního člověka tak důležité, n
niž odpovědělo asi sto mužů, zaujímajícíeh
v apglickém duševním a kulturním životě vůdčí
postavent. Názor, že dnes vůbec mnoho spím
a že již tři nebo čtyři hodiny odpočinku stači
se těmito sebranými výroky skoro vesměs vy
vraci. Většina tázaných doznala, že musejí ne
jméně šest až devět hodin v noci spáli, aby
oPa
druhého dne byli svěží.
Uvádí se často příklad Bedřicha Velikého
nebo Napoleona, jimž stačil minimální nočn
odpočinek, aby opět osvěžili svě duševní sily.
ale naproti tomu je mnoho genišlních lidí, kterí
měli zapolřebí vydalného nočního odpočinku
Náležel k nim Goethe a Nawton označil jednou
v listě spánek přímo jako hlavní podmínku
svého zdraví, »Morfeus jest mým nejlepším
druhem,« píše, »bez osmi až devíti hodin spánku
nestál by pisafel tohoto listu ani za paruku me-
tarovu.« Překvapuje přímo, jak málo zodpovída-
jieích se vyslovilo pro odpolední spánek.
Skoro všichni odpovídali věcné, ale Gä. B
Shaw dal několik rozmarných odpovědí. Otázka
zněla, jak dlouho musi spáti, aby své duševní
síly mohl stupňovati k nejvyšši činnosti. Odpo-
věděl: »Nikdy jsem se nepokusil stupňovati své
duševní sily k tak nebezpečnému hodu. Ne-
besa jen vědí, jaký výsledek by to mělo.
Nejste spokojen s mými duševními silami,
jaké jsou? Chcste ještě více?« Nejmenší po-
třebu spánku vykazuje profesor sir W. M.
Ramsay, jenž pokládá za dostalečné tři až čtyři
hodiny při dobrém zdraví a ne přiliš namáhavé
#45
alto_textblock
#45
duševní činnosti. Nejdelšího spánku vyžaduje
78letý William Michael Rossetli, známý průkop
nik praerafaelitů a bratr malíře-básníka, totiž
devět až devět a půl hodiny. Čtyři z tázaných
spí osm až devět hodin, dvacet prohlašuje osm
hodin za normální dobu spánku, deset z nich
sedm až osm hodin, osm šest až sedm hodin,
čtyři asi šest hodin a dva pět a půl hodiny.
Herečka Ellen Terryová eftí se po čtyřec
až pěti hodinách osvěžena, spisovatel G. R
Sims je spokojen se čtyřmi až pěti hodinami
Ti, kdož spí málo, odškodňují se ovšem často
spánkem po obědě. Ellen Terryová spí pra-
videlně odpoledne půl hodiny. Jen ubohý Sims
nenalezá ani odpoledne odpočinku; zkusil sice
často spáti ve dne, ale probudil se vždy s bole-
ním hlavy. Praví vůbec: »Spánek jest ovšem
nutný, ale neshledávám jej osvěžujícím. Je m
naopak vždy lépe před spánkem, než kdyžs
probudím.« Pro odpolední spánek je také re-
daktor Massingham, ačkoli spí v noci sedm ho-
din. »Pro přiležitostně zdřimnuti,« praví, »je
dolní sněmovna neocenitelná.«.
Doba, kdy se chodí spat, udává se ovšem
velmi různě. »Ministr vojenství Haldane chodi
spat ve tři hodiny v noci, pořádní lidé v pol-
noci, lidumilové v daset hodin.«
Většina vyslovuje se pro dobu mezi jede-
náctou a dvanáctou hodmou v noci. Herci
členové parlamentu nedostávají se tak brzy do
peřin, vykonávají-li své povolání. Beerbcom Tre
chodí spat v deset hodin, nebraje-li; je-li za-
městnán na jevišli, přijde do postele mezi
jednou a čivrtou hodinou. Forbes Robertson
chodí spat mezi dvanáctou a jednou, o svátcíeh
v jedenáct
Známý spisovatel Hall Caine praví: »Způ-
sob mého spánku je pro mne mnohem důleži-
tější než jeho délka. Spím-li čtyři až pět hodin
opravdu dobře, cilim se nejsilnějším. To však
#46
alto_textblock
#46
se mi stane jednou za deset nocí. Ode tří le
mám pocit, jako bych byl nikdy v této době
nepozbyl vědomi. Doma a při práci ulehám
asi v deset; v létě jsem již ve čtyři hodiny
ráno u psacího stolu. Co bylo mezi tou dobou.
jest »něco jiného.« Po noci dobrého spánku
pracuji o dvě hodiny déle a lépe, než co svedu
za celý týden po nocích, v nichž byl spánek
nestálý a špatný.«
Hall Caine může také vyprávěti o uspáv-
cích prostředeích, k nimž se vztahoval třel
bod dolazníku. »Nikdy jsem nenalezl uspávac
prostředek«, píše, »jenž by byl přirozený a zá
roveň účinný. Po celý svůj život jsem trpěi
nespavostí a zkusil jsem skoro všechny pro-
středky. Celkem mohu říci, že nejlepším pro-
středkem proti nespavosti jest — snášeti ji.
I v bdění jest jakési odškodnění.« Také Sim
nalezá v nespavosti hořko sladkou náhradu za
postrádané dobrodiní apánku. »Nespavost jest
pro loho, jehož fantasie musl pracovati, často
skrytým požehnáním. Mozek jest činný. Ně-
které z mých nejlepších myšlenek, jež jsem
kdy měl, připadly mi, když jsem ležel ve bdění
za hluboké noci.«
vr
Dobrý prostředek proti nespavosti, ovšem
nikterak nový, doporučuje starý W. Michael
Rossetti: »Nemohuli v posteli spáti, neznám
nie lepšlho než počitati v mysli od 1 do 150
až 200 stále s velmi pomalým, pravidelným vý-
razem. To mi pomohlo často, ale ne vždycky
Potom však vím ještě jeden prostředek: Opa
kuji si v duchu báseň, kterou umím z paměti
Tak jsem přešel často první dva zpěvy Dan
tova »Pekla«. Shaw prohlašuje, že nikdy ne-
trpěl nespavostí; jen když měl něco velmi ne-
příjemného v hlavě, bděl mnohdy půl hodiny
asi kolem čtvrté hodiny ráno, pak ale se mu
vždy podařilo opět usnouti.
Šnozí doporučují jako prostředek proti ne
#47
alto_textblock
#47
spavosti tělesnou námahu večer a málo jisti na
noc. Někteří radí: »Čtěte knihu.« Nejvíce však
se zavděčil pořadateli ankety generál Jan Ha-
milton, jenž píše: »Nejlepším prostředkem proi
nespavosti jest čtení »Review of Reviewst.
Stead otiskuje toto poch bné doporučení tučně
a připojil k tomu: »0, kdyby jen deset pro-
cent těch, kteří trpí nespavosti, stalo se mými
odběrateli, pak bych dosáhl svého štěstí. Schva
luji radu generálovu a přijímám ji jako velkou
poklonu. Přinášeli znaveným lidským bytostem
balsám klidu, bylo by mou nejvyšší snabou. Jak
šťasten bych byl, kdyby každý. Angličan še
každé noci spat s exemplářem mé Reviev
#48
alto_textblock
#48
v ruce !«
#52
alto_textblock
#52
= Město bez vedy. Město Halbersladt, čítající
50.000 obyvatelů, bylo náhle stíženo velkým nedo-
statkem vody. Městské lázně musily býti zavřeny
cena za krychlový metr vody stoupla o 100 proc.
z 25 na 50 fenyků. Odbornici soudí, že náhlý úby
tek vody souvisí a posledním velkým zemětřesením
ve Voigtlandu.
= Obrovská defrandace byla spáchána v Am
sterodamě. Jistý obchodaik s diamanty zmizel se
zbožím v ceně 1.900.000 K, které vylákal na deset
firmách. Po zločinci není posud stopy.
#53
alto_textblock
#53
Jindy a nyní.
#54
alto_textblock
#54
XDo české domácnosli česká kniha!. Dojímá
dnes slesk, kterým touží Potilia bistorira r. 1584. vy
daná u slavného impressora Daniela Adama z Vele-
a měšťanům, aby své
slavína, jak náleží pánům
a na dobré knihy če
bibliolheky aneb libráře měl
jsou staří předkové naš
ské náklady činili: Jak prý
přícházeli a jak velike
nesnadno a těžce k knihám
s lěžkem tomau kdm
náklady na ně činiti musili
a bedlivě pováží. Nej
uvěří, leč toho dvého zdrávě
prvé že jsou všecky a všelijaké knihy psáti musili
kterážto věc neloliko mnoho chvíle a času potřebo
vala, ale i přepisování takové, poněvadž toho žád ý
nerad darmo dělal, mnoho peněz stále. Druhé, žes
takové knihy obyčejně na pergaméně psávaly, kte-
#56
alto_textblock
#56
rýžto za veliké peníze kupován a ještě s těžkostí
v dostatku dosažen byl. Jakž pak některé knihy pro
nedostatek pergaménu na březových kůrách se psá-
valy. A protož s nemalým jest podivením, kterak jsou
staří v tom nedostatku papíru a kněh takovou pil-
nost k učení vynaložiti aneb k pravému umění
moudrosi přijiti, anobrž i tak mnoho dobrých
užitečných kněh nashromažditi mobli . . . Z
těchto zlých časův našich všecko toto v posměchu
jest a v potupě a nenachází se více taková piinost
při shroma dováni a chování dobrých kněh . . . My
těchto let (1581) takivou přležitost a přínodnost
máme k shromažďování užitečných iněh, jakéž jest
od počátku světa nikdá nebylo. Nejprvé v tom, že
lidě papír k tomu užitečný a potřebný dělati umějí.
Druhé a nejvíce, že tisknutí a llačení knéh, které
před 143 lety v Nemcích nalezeno a již témněř po
všem světě se rozneslo, ku pomoci máme. Nebo skrze
to oměni více se v jednom tehodní vytlačí, než prré
mncho osob za celý rok napsati mohlo. Z té přičiny
za paměti naší všelijaké nejlepší knihy, kteréž se jes
ště nacházely a pozůstávaly, na světlo vydány jsou
a veliký počet jich za desti skrovné peníze spraven
býti může. Tak že by jeden snadno měštěnína aneb
sic učeného některého muže v městě nalezl, kterýž
více dobrých knéh v své b bliolhece má nežli před
časy něklerý bohstý král neb kníže s velikými na-
klady shromážděti a míti mohl. A protož jistě měli
by velicí pá i a knížata se vší piinosti o to se sna-
žili a pracovati, aby takové příležitosti a přihodno-
sti nadarmo pominouti nedali. Nebo mnohé knihy
dobré nyní se Ulači a vůbec vydávají, kteréž snad
po stu lelech s těžkosti dosaženy budou, jestliže s
pilně a bedlivý n schovají. Patříme na to nejed ou,
kterák mnol á knižata a pání tak mnoho smějí pojed-
nou probrati za jeden večer, že by na ly peníze
slavnou a hojnou librař naříditi a spraviti mohli.
Avšak nicmé ě nacházeji se při páních a k Ižatech
tukové rady kteříž mysli, že všecky věci dobře řídí
a vy konají, když pány své na tom stavějí, aby měli
lesy k honění zvěři, aby v komoře j ch doxti paněz
leželo a důchodové se na nejvyšší zlepševaly, aby
střil ice neb cejkhaus střelbou malou i velikou,
zbrojí, braněmi a jinými všemi polřebami válečným
dostatečně opatřena byla. Také duchovní mají dbáti
o keihy, aby: tím chvalitebným skutkem, to jest,
vzděláním a nařízením bibliothek a náležilým opa-
třením škyl, slavné jméno sobě učiniti a věšpou po-
chvalu i památku získati a způsob. ti mob
Č. Zibrt.