#1
alto_textblock
#1
Hocnik XXXXVIII.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v pátek II. prosince, 1908
#3
alto_textblock
#3
Číslo 34.
#4
alto_textblock
#4
Na ranní a večerní llety
přodpláci se
V Praze v administraci:
na měsic. . . . . . 2 K — h
na čtrrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí donáškou
na měslo, . . . . .
na čtvrt lsta . . . . 7 K 50h
ve flialkácho
na měsie. . . . . . 2 K 30
Poštou:
na měsle,
na vrtíota . . . . K eni
a dvojí zásilkou
Ba čevrtieta . . . : k eop
#5
alto_textblock
#5
ečerní
#7
alto_textblock
#7
vdlání
#8
alto_textblock
#8
V drobném prodejl
ranní číslo o sobě . . za
večerní . . . . . . . za d k
Ve filiálkách na venkově
ranni cislo . . . . .
večerni
. . . . . . . 5b
.
#9
alto_textblock
#9
lnseráty
platí se hotové napřed
Přodplscení a inserty přijími
administrace v Marianské ul., e.
Tam nacházejí se těš
rodakce. tiskárna a expodlne
„Národních Listů“
Rukopisy se novracajl
#10
alto_textblock
#10
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
#11
alto_textblock
#11
pečiti práce z Kolína do Přelouče.
Veliké obtíže, kleré tomu činěny byly z důvodů
finančních, byly po 2hodinné, velmí čilé debatě
na základě vzájemné dohody úplně ukli
zeny.
#12
alto_textblock
#12
hověla žádosti Turacka a vyslala tam
anglického admirála reorgani-
sovat turecké lodstvo.
#13
alto_textblock
#13
Z anglického parlamentu.
#14
alto_textblock
#14
Delegace král. hlav. města Prahy
na radnici pařížské.
#15
alto_textblock
#15
Veliká ovace, jež byla uspořádána p. dru. Pol
lipnému a hlasy listů francouzských o jena řeči, svěd-
čí o tom, že Francie nezapomněla maže, jenž první
vedl do Francie Sokoly.
(Corr Tch)
#16
alto_textblock
#16
Vláda hrozí Praze výminečným stavem.
Z Vídně, 11. prosince. Vláda dává vyhla-
šovati: Budou-li se po zrušení stanného práva
v Praze při bumlech německých studentů ne-
pokoje opakovati, bude nejen obno-
veno stanné právo, nýbrž bude vy
hlášen zároveň výminečný stav v Praze.
#17
alto_textblock
#17
Štváč dr. Schreiner.
Z Vídně, 11. prosince. Zaznamenali jsme
již, jaké nepříjemnosti způ sobi
německý ministrkrajan dr. Schrei-
ner bar. Bienerthovi svými štvanicemi.
prováděnými v Tyrolsku a Haliči. Dne
sdělují se o obou tyto podrobnosti: Předseda
kola polského Glabinski protestovalu
bar. Bienertha rozhodně proti vše-
likému zasahování dra. Schrei
nera do vnitřních záležitostí ha-
ličských. Také v kole polském byla o věei
té rozprava velmi čilá. Dr. Sehreiner dává dnes
prohlašovati německo-nacionální korrespondencí
že rokoval s Němci haličskými jenom o zále-
žitostech hospodářských.
Ostrá srážka mezi dvěma polskými poslanoi
Z Vídně, 11. prosince. Ve včerejší schů
kola polského sdělil posl. Mleczko.
že vystupuje z polské strany li
dové, protože nemůže snésti absolutismus
strany, že však zůstane členem kola. Když po
skončené schůzi Mleczko opouštěl místnosti
klubovní, vyťal mu posl. Olszewski ze
zadu silnou ránu pěsti. Když pak
Mleczko pozdvihl k obraně hůl,
vytrhl mu ji Olszewski a dal mu
ránu do hlavy. Rána byla tak silná.
že se hůl přerazila na dva kusy. Hol
odevzdána byla vrátnému, jenž byl svědkem této
sražky. Mleczko vrálil se do kola, kde byl
všichni poslanci shromáždění a vypravoval, co
se mu stalo.
Z Vídně, 11. prosince. Ve srážee m e
poslanci Mleczkem a Olszewskýn
sděluje nám předseda polské strany lidové posl
Stapiňski toto: „V klubu polském činíl po
slanec Mlezko předsedovi polsko
strany lidové výtky pro jeho po
stup a pravil, že nemůže jeho politiku a tak
tiku schvalovati. Při odchodu vyšli za ním po
slanci Bojko a Olszewski a řekli mu, ž
tvrdil o Stapiňském nepravdu. Poslanee
Mleczko namítl: „Vše, co jsem řekl dnes
v klubu polském, řekl jsem soukromě poslanci
Olszewskému.“ Posl. Olszewski: „To nen
pravda, to je sprostota. Ty jsi padouchl
Olszewski dal potom Mleczkov
políček. Mleezko zdvihl na obranu hůl, ale
není pravda, že ji rozpil o hlavu
Olszewského. Naopak Olszewski ji ve
vzduchu zachytil, v půli ji rozlo mi
a odhodil. V klubu polském dnes podá poslanee
Oleszewski omluvné prohlášení. Prosi-
dentu dru. Weiskirchnerovi bylo o věci té refe-
rováno.
Regulace Labe z Kolina do Přelouče.
Z Vídně, 11. prosince. V minister
stvu financí konala se porada, ktere
se zúčastnili bývalý ministr obchodu dr. For
a poslanci prof. Drtina a prcf. Hráský,
pak předseda středolabského komitélu starost
královéhradecký dr. Ulrych a místostarostn
kolínský p. Karabáček. Vláda zastoupena
byla sekčním chefem drem. Ign. Grubrem
a drem. Englem z ministerstva financía
drem. Friesem z ministerstva obchodu. Kro-
mě těchto pak stavebním radou Rubinem
referenty tajemníkem Hloschanem a sekčním
radou Zeiským. Jednalo se o to, ještě v prv
ní stavební periodě pro vodní costy z a b oe
#18
alto_textblock
#18
Hr. Apponyi do Vídně.
Z Budapešti, 10. prosince. (K. k.) Ministr
kultu a vyučování hr. Apponyi odjel dnes do
Vídně.,
Obchodní smlouva na — čtyři neděle.
Z Vídně, 11. prosince. Oznámili jsme již
včera, že agrárníci všech stran čine
nepřeklenutelný odpor proti
schválení předlohy, kterou žádá vláda
plnou moc, aby prodloužila obchodně- po-
litické styky k Srbsku na dobu celého
roku. Podle »N. Fr. Fr.« nabízí vláda prostřed-
nictvím tajného rady rytíře Rösslera tento
kompromis: Vzpomenutá předloha
bude odvolána a místo ni podá se jen
osnova, kterou se vládě uděli zmocnění, aby
uzavřela obchodně-politické prov-
sorium toliko na dobu čtyř neděl
O tomto kompromisním návrhu budou agrárn
strany dnes rokovati.
#19
alto_textblock
#19
Hr Berchtold do Vídně.
Z Vídně, 11. prosince. »N. Fr. Pr.« te-
legrafují z Petrohradu: V diplo matických
krazích proslýchá se, že velevyslanec br.
Berchtold odjede do Vídně, by
tam referoval.
#20
alto_textblock
#20
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 11. prosince. (K. k.) »Wiener
Zeitung« uveřejňuje nařízení ministerstev vnilre
a obchodu z 22. listopadu 1908, jímž doplůuje
se ministerské nařízení z 26. března 1902
obchodování s koncentrovano
kyselinou octovou; dále nařízení mii
sterstva spravedlnosti v dohodě s ministerstv
vnitra a obchodu z 3 prosince 1908 o roz-
šlření statistických dokladů živ-
nostenských soud
#21
alto_textblock
#21
Chorvatský poslanec šl. Jelačič zemřel.
Ze Záhřeba, 10. prosince. (K. k.) »Uher.
tel. kor. kanc« sděluje: Dnes zemřel někdejší
zemský a říšský poslanec velkostatkář Juli u
sl Jelačič. Hrál kdysi v politice Chorvatska
čelnou úlohu.
#22
alto_textblock
#22
Chorvalský sněm nebude svolán.
Ze Záhřeba, 10. prosince. (K k.) »Uher
tel. kor. kane.« sděluje: Ve článku, inspirova-
ném dle všeho vládou, zabývá se »Agramer
Zeitung« otázkou svolán! chorvstské
ho sněmu a připomíná revolučn
řeč. kterou se uvedl předseda dle stáří B a
čič a která byla většinou zemského sněmu
vyslechnuta s pochvalou a schvále
na. Tím zaujal zemský sněm pří m
revoluční stanovisko. Odpovědělo s
na to jeho odročením
Pokud nynější zemský sněm, to jest jeh
strany, zejména však srbsko-chorvat ska
koalice, nevzdají se svého nezákonného sta-
noviska, jaké zaujaly k oné řeči, pokud ja sně
a zřetelně nepodvolí se zákonu schválenému
panovníkem, nemůže se pomýšleti na svolán
zemského sněmu.
Náklad na severo-americké vojsko.
Z Washingtonu, 10 prosince. (K. k.) Něm.
atl. kab. sděluje: Ve výročni zpráv
vojenského tajemníka vypočitává s
rozpočet na nový finanční rok
189,755.000 dolarů; to jest o 52 milionů více
než roku lelošního Zpráva doporučuje zřídi
milici počlem 350 000 mužů.
Anglický admirál reorganisuje turecké loďstvo
Z Londýna, 11. prosince. (K. k.) Reute-
rova kancelář se dovídá, že anglická vláda vy
#23
alto_textblock
#23
Z Londýna, 10. prosince. (K k.) (Doln
sněmovna.) V dnešní schůzi dotezovals
lord Lonsdale vlády po domnělém vyjed-
návánío odstoupen! Velrybí záto ky
Plal se, zda byla mezi slátním tajemnlkem
Dernburgem a ministerskými předsedy Kapska
a Transvaalu vyměněna sdělení. Odpovídaje
k tomuto dotazu uvedl parlamentní podtajemník
osadního úřadu Seelv nedávné prohlášení mi
nisterského předsedy Kapska, že oslada t
nikdy neměla vúmyslu vzdáti se
Velrybí zátoky nebo její správy a že
v této záležilosti postupuje společně s ostatním
jihoafrickými vládsmi.
#24
alto_textblock
#24
Nová bitevní loď rakouská.
#25
alto_textblock
#25
Z Torstu, 10. prosince. (K. k.) Bitevní lo
„Arcivévoda František Ferdinand“, která byl
včera v Pulji vytůněna, byla dnes odpoledne do
pravena do loděnice San Marco společnost
„Stabilimento Tecniko Triestino“. V Terste
pracuje se nyní na jejím dostavení.
#26
alto_textblock
#26
Nebezpečí války na Balkáně
#27
alto_textblock
#27
Bulharsko a Turecko.
#28
alto_textblock
#28
Ze Sofije, 10 prosince. (K. k.) Ag Tel
Bulg. sděluje: V dnešní schůzi sobraní prohlá-
sil ministr zahraničních záležitosti generál P
prikov, odpovídaje na podaný dotaz: Posu-
zuje-li se správně politika, kterou vlád
sleduje vůči Turecku a posuzují li se
správně výsledky této politiky, dlužno uznati, že
obsahuje polit ka vlády cennou kompensaci za
fiktivní a obtižný vasalský poměr. Abychom
dokázali, že chgeme ž1ti v přátel
ství, nesáhli jsme ke zbrani. Pro
pustili jsme záložníky, když Turecko mobiliso
valo. Když mocnosti radily Bulharsku, aby se
o uznání neodvislosti obrátilo na bezprostředn
interesované. Turecko, učinili jsme nezbytno
kroky Věrní své politice, prohlásili jsme: Ne
koupíme si neodvislost, nahradlme však sku
tečné škody. Tímto způsobem zbudovali jsmazá
klad pro dohodu. Předem jame v Caři hradí
zkoumali, pak vyslali jsme na žádos
Porty Liapčeva doCaříhradu Jeh
poselstvi nemělo konečného vy-
sledku. Liapčev byl nucen se vrá-
titi a oznámil, že turecká vláda m u s
mimo bulharské záležitosti usp -
řádali ještě celou řadu jiných po
litiekých otázek a že není připraven
na konečné rozhodnuti. Souhlasili jsme s krát
kým průtahem v naději, že dojde co nejdfive
k dohodě. Můžeme prohlásiti, že odskodnění
zájmů skutečně dotčených nepřičí se ani ná-
rodní důstojnosti ani nám neuloží nová nepřed-
vídaná břemena.
Stupňovaný boykot na rakousko-uherské zboži.
Z Vidně, 11. prosince. »N. Fr. Pri«l
legrafují ze Soluna: Teicet ozbrojených muže
vniklo do skladiště v Krivolaku na trati Solun-
Skoplje, polilo tam složené zá sob
uherskěho cukru petrolejem a po
škodilo tak rakouské zboži.
#29
alto_textblock
#29
Pisomná smlouva italsko-ruská.
#30
alto_textblock
#30
Z Londýna, 11. prosince. „Globe“ ozn
muje z Říma, že itals ko-ruská smlou v
balkánská jest zcela formalní pisemnt
konvenoe, ve které se zaručuje oolistvos! Srb-
ska, Turecka, Černé Hory, Bulharska a Řecka
#31
alto_textblock
#31
Přijelí síarosly pražského p. dra. Groše a dele-
gace král. hl. města Prahy na radnici pařížské v pá-
tek dne 27. listopadu ve slavnostní schůzi ve velké
zasedací síni bylo velkolepé a ceremoniální. Oliciální
předslavilelé Francie proslovili před celou veřejnost
pařižskou a před záslupci tisku svoje sympatie k če-
skému národu. Při hostině, jež následovala po slav-
nostní schůzi, v ohromné jídelně, ozdobené nástropní
malbou „llymna země slunci“, promluvil kromněp
starosty dra. Groše též p. dr. Podlipný, jehož řeč
boužhivě a nadíoně aklamovaná, v překladě českém
zní takto: „Pánové a drazi přátelé! llidoztí a štěstim
jsem prodchnul, že dnes již po třetí ve svém životě mám
čest ujali se slova v tě skvělé a báječné radnici, jež
obran jest velkolepým slavných dějin Paříže a jež
září jako slunce nad veškerou Francií. Poprvé bylo
to za živ. nezapomenutelného presidenta Carnot
roku 1889 a tehdy pan poslanec Chaulemps, toh
času presi lent municipůlní rady pařížské, přijímai
a výnuvnými slovy vital Sokoly do Paříže přibyvší.
Od té doby, kdy president republiky byl pozdra-
vil čoské Seboly na Polygonu ve Vmncennes a kdy
stiskl pravicí jej h vůdci, costy Sokolů a též jinýe
Čechů do Paříže a do Francie vůbec staly se častěj-
šimi.
Není nyní na čase, abych v této slav »otní
unášející chvíli zevbně vypočitával všechna ta mě-
sta Pranele, jež jame navštivili, leč přece nemůžem
nevzpomenouti zejména města Nancy, jež po P'aříži
zůstavio v našich duších a srdcích vzpomínsky ne
pomijitelné. A právě za c:5 výrravy do Nancy mě
jsem čest bovořiti v saloně našeho dobrého plítele
pana Saissya, rodaklora lislu „Le Journal“, s panem
ministrem zahraničních záležitostí, tehdy poslancem
a redaklefem listu pana Clemenccau „La Justire“
Roku 1900 z- svátečních dnů apthevsy práee
francouzské přijala l'a ž na ra dnici četně návztcvy
české. Tyto styky nabyly rázu zcela mimořádného.
když nám bylo dovoleno, abychom na radnici této
směli přinésti lioll nesmrielné památce Viktor
Huga — toho giganta na Parnassu našeho věku
toho největšího ezi volikými básníky svěla v ztolel
devatenáctém — tyto styky mezi obě-na městy slaly
se skvělým ulužením přátelství v durhu Vikivra Ilug
za dnů nezapomenulelných, kdy Pařiž a s ni cel
vzdělaný svět slavily památku stých narozc. in geni
Styky přátelské meži munjcipalitoa pařížskou
radnicí pražskou tak se nyní zákořenily, tak ulužily
tak vzrostly a rozvěbvily, že jsou i 2 trvalé a nero
vratné.
Nehleďte na to, pěnové a dlaAí přátelě, že jsn
národ početně nialý — hislorie rám desvědčutle, juk
skvčlé stránky může činy s ými vyelniti národ mal
jemuž zazářila kdysi hvězda Husova, jehož ju-éno s
stkví na vaší blibléce sv. Jenofely bliže Panlheonu
mezi jnién, vašich sla,ých mužů. Dalo by se
uvěsli z minul ti naší, abyste viděli, čím národ] česky
byl, ale i nyní by toho lole dosti k ovědění, byste
viděli, čím národ český na poli osvěly jest.
Dovolie mně, pánové, al ch při téte příle-dlos
vysluvil i jméno onoho muže, jenž první koložil
k těm krásným slyktm čosko fratrouzským, jež p-
nesou svoje ovoce — jsem tim plně jist ny a dale
ještě do bunoucnopti Byl to presidení Unie gymnasti
pan J. Sansboeuí, jonž prvý polánal první návšte.
fraveouzských gýmnastů čo Pahy, jenž první po
zdravil české Sokoly do Francie přišečt, a jenž úsil-
celého svóln živala zasvělil pěstění a ro ožován
těch krásných svazků přátelských, pojících naše dve
národy.
A tak po třoti doslává se mně té veliké cti, ž
mohu se ujmoi slova zde, v nádhe té a umněním
tak slavně vyzdobeném sídle městské s osprávy
pařížoké s heslem: „Volnost, rovnost a bratrstvi“
že mohu zde připomenouti v podstatě tc, co jsen
byi pronesl na ba etu ve Vincennes r. 1350. Jsme
nevelká větev velikého stromu slovanského, jsme
nevelká skupina veliké rodiny slovanské a přicházl
me do Francie, ne vedeni pohnutkami sobecky pol
tickými, nýbrž plicházíme z vám, ke vznešeněmu n
rodu pravé civilisace, abychom se poznali a sbiíz.l
s vámi, s odvěkými pracovníky nia díle lidskosti
svobody, volnosti jednollivců i národů. Nevěřte hla
sům, jež dosti řasto ozývají se s různých stran
doléhaji až k vám, hlasům, jež liči nás nako rušifel
míru a nepřátele civilisace. Někdy i některé vaše
listy dají se zmásti informacemi ne av livými, je
jsou lstivě šířeny našimi a vašimí nepřiteli. Vězte.
že národ český, jenž tolik miluje Francti, jest náre
pracovilý, dobrý a klidný; ovšem ale také seha ve-
domý, který dovede veškerou energií dom éhati s
práv, jež mu byla odňata.
Dovolte, pánové a drazí přátelé, abych povzne
číši svoji na zdar a velikost města Parižv, prvního
to města civiliovaho svěla, města posreku a bn
manity, měsla Svělla — měsla nejluznějších kvěl
a nejkrásnějších plodů ducha lidského! Sláva Paříži
Na zdari
#32
alto_textblock
#32
Říšská rada
#33
alto_textblock
#33
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 116.)
Ve Vídni, 11. prosince.
(Zvl. telef, zpráva »Nár. Listů«.)
Schůze sněmovny zahájena v klidu.
Poslanec purkmistr lublaňský
Hribar mluvil plné tři hodiny, líče
bezprávný stav, ve kterém se Slo-
vinci oproti Ne meům nalezajía
tlumoče jejich neodkladné poža-
davky. Hei při tom četné potyčky
s německými poslanci. — Posl. dr.
Soukup mluvil o pražských udá-
lostech.
#34
alto_textblock
#34
Poslanecká sněmovna za úplného klidu ni-
čím nerušena zahájila dnešní schůzi a pokračo-
váno bylo dnus v debatě o pilnosti zatím-
ního rozpočtu. Starosta lublaňský Hribar
promluvil řeč tříhodinnovou, ve které podal
velmi názorně obraz o bezzákonnosti
a bezprávnosti, vjaké se naléz
celý slovinský národ vůči Něm-
cům ve školství, justici a politické správě. Pro-
mluvil ovšem též o známých událostech
lublaňských, avšak jenom defensivně, vy-
vceje četné nepravdy s německ
strany rozšiřované. Několikrát sr a zil
se při tom s německými poslanci,
před ním stojícím, zejména Hoímanne m-
Wellenhofem, Mareklem, Dober-
niggel., Nagelem a zvláště pak Mali-
kem. Tento rázem 12. hodiny vzkřikl: „Ra-
lojipůjdu si naplniti žaludek!“? —
a za všooheené veselosti odešel, křiče ještě ni
vachodu, že Němci ve Ptují chovali se vzorně.
Hribar mluvil též o požadavku slo-
vinské právnické fakulty v Lubla-
ni a pravil:„Bar. Bicnerth předevčírem prohkáisil,
že podá předlohu, ktorou se zřizuje vlaš ská
právnická fakulta. O slovinské
3ak neřekl ničeho. Datrně bar. Bie-
nerth nás pokládá za veličinu, které netřeba
dbáti. Avšak bar. Bienerth a každá vláda bude
sů slovinských a chorvatských potřebovat
nenajdou jich. Nežádáme pro sebe ničeho
leč rovrě právo. K tomu náleží také v l a stní
vysoká škola. Poslanci dr. Sommera
Pi. Stransky křičí: „Abyste mohli
v Lublani potlouci ještě více Něm-
ců!“ (Illasy u Čechů: Kolik pak Němců bylo
v Lublani zabilo? Zabiti byli jenom Slo-
vinci!) Hribar prohlašuje: „Bude-li v lá d
rakouská provozovati v Bosně tu-
též národnostní politiku, jako
v Chorvatsku a jakou provozuje
proti nám Slovincům, budou do-
sledky stejné. Nepřeji si, aby byly špatné,
přeji si, aby vláda svoji národnostn
politiku změnila na jihu i severu.
Varuji vládu, nechť se má na pozoru!
#35
alto_textblock
#35
Slova se ujal o 2. hod. 30 min. dr. Soukup.
#36
alto_textblock
#36
Posl. dr. Soukup:
#37
alto_textblock
#37
Co jest Francouzům Paříž, co jest Rusům
Meskva, to jest nám Čechům Praha. V Rakou-
sku existuje mezinárodní žurnalistická mafie na
ostouzení Prahy. V jejím čele jsou „Bo-
hemie“ a „Prager Tagblatt“. Ze sebe-
vraždy redaktora Katze udělaly oběť č -
ských štvanic. Ve skutečnosti však to byla
oběť milionáře Benedikta v „Neuo
Freie Presse“. (Hlučný potlesk.)
#38
alto_textblock
#38
Z kulturní ciziny.
#39
alto_textblock
#39
Staré ruské rukopisy.
Šlisselburgská pevnost, pověstně
vězení ruské na břehu Něvy v Petrohradě.
jež hrálo tak často smutnou a pohnutou rol
v novodobé historii ruské, v jehož podzemních
kasematách tolik politických vězňů a čast
i nejlepších ruských lidí celý dlouhý věk pro-
žilo anebo smrt našlo, o němž celá literatura
napsána a mnohý ruský román smutné kapitoly
mu věnuje, tato šlisselburgská pevnost, jejiž
štihlý zlacený hrot směle a výhružně věvodi
nejkrásnějšímu prospektu ruského hlavního mě
sta, byla před nedávným časem konečně vykli
zena a neužívá se jí více jako státního vězení
Již před několika měsíci promikly na veřejnost
zprávy, že při vyklizování pevnosti přišlo se na
množství starých knih a rukopisů ne-
obyčejné důležitosti. Tato zpráva se nyní potvr
zuje a petrohradská »Rěč« oznamuje, že se
našlo celkem 27 velkých balíků knih
rukopisů, patrně zbytek archivu, jenž dán byl
na prozkoumání carskému arch a eolo-
gickému institutu.
Tam zjištěno, že nalezené materiály jsou
z doby Petra II. a Kaleřiny II. Většina listin
nese podpisy státníků Meňšikova, M ini-
ch a, Brjusa a j. »Russkij Invalide
přinesl dosti málomluvnou zprávu jednoho
z členův archaeologického institutu, jenž tvrdí,
že nalezený materiál nemá velké ceny, rozhodně
ne takové, jak se očekávalo. Zpráva »Rěčie
o tom důvodně pochybuje, vyslovujíc pode
zření, že buď všecky důležilé dokumenty záhad
ným způsobem zmizely, anebo že se úmyslně
pravý obsal nálezu tají a jeho význam umlčuje
Neboť musí se zajisté pochybovati, že bya
#41
alto_textblock
#41
ve 27 těžkých s vazcí ch (l) státních listi .
staré korrespondence a knih (patrně zabavených
svého času) z epochy politicky tak důležité
historicky z valné části ještě dost temné, nena-
šlo nic cenného, ani zvlášť významného.
#44
alto_textblock
#44
Příštího roku (1909) bude slaviti un-
versita v Lipsku, nejstarší vysoká škol
v Evropě po pražském vysokém učení Karlově
jubileum 500letého založení. Založení university
lipské souvisí úzce s vypovězením německých
profesorův a studentů z Prahy následkem
bully, vydané působením Husovým (1409).
V Berlině bylo minulý měsíc v umě-
lecké aukci vydraženo několik velkých klasickýeh
pláten za obrovské ceny: tak obraz Rem
brandtův za 200 000 marek, Tizia n za
50.000 a Raffaelova »Madonna« za
255 000 Nyní vyšlo na jevo, že při všech
třech zdánlivé pravých obrazech šlo o hrubý
omyl, ne-li přimo o podvod. Dražebníci oplrali
se o dobrozdání videňského učence odborníka,
jenž jednal ovšem bona fide. Domnělý Rem-
brandt totiž není žádný originál, nýbrž jenom
podařená kopie (ale nikoli skvěle podařená),
také domnělý Tizian, jak nyní zjíštěno, jest
dílem prostředního Vlacha ze 17. století, které
stoji sotva za pětinu zaplaceného obnosu. » Ma-
donna« pak, prohlašovaná za dílo Rat
faelovo, jest pouhý školský obraz z dílny
Raffselovy, sice velmi dobrý, ale cena jeho
10.000 marek sotva převyšuje.
V Paříži zemřela nedávno vynikajíeí
francouzská spisovatelka Arvěde Barine.
pravým jménem madame Charlotte
A. Vincent. Trvalých zásluh získalasi
řadou historických a literárních essayí a mnobé
evropské autoritě literární pomáhala k uznánía
přístupu do Paříže, často uzavřené a odmitavé
vůči cizině. Byla před lety horlivou průbojniel
#45
alto_textblock
#45
68 let.
#46
alto_textblock
#46
Ibsena a svými vášnivými a vřelými članky
vynutila mu přistup na franeouzské scény. Tské
pro rozšíření spisů Lva Nik. Tolsté h
ve Francii mnoho učinila. Byla přední spolu-
praeovnicí velkých revul (»Revne bleue«, »Revue
des deux mondese a j). Zemřela ve věku
#47
alto_textblock
#47
Různé zprávy.
#48
alto_textblock
#48
Pro trest smrti.
Anglie, země svobody, práva a spravedl
nosti par excellence, chce, aby ten, kdo zpa-
sobil smri, byl také potreslán smrti. V těchto
dnech, kdy se ve francouzské snémovně mělo
rozhodnouti o zachování nebo zrušení trestu
smeti, navštívil spolupracovník pařížského »Ma-
tinu« proslulého anglického kriminalistu sira
Roberta Andersona, bývalého policejního pre-
fekta londýnského, jenž po třináct let konal dů
ležité služby v Seotland Yardu při vyšetřování
zločinů, aby se ho jako povolané osoby oláza
na jeho mínění. Interview jest dosti zajímavý.
Čemu připisujete okolnost, že v Anglii jes
mnohem měně vrahů než ve Fre neii?
Sir Robert Anderson odvětil bez váhání
Je to prostě následkem našich represivníei
opatření. Máme-li u nás průměrně jen palnác
až dvacet vražd ročně, je to — věřle moj
staré, více než člyřicetileté zkušenosti — úlm.
že v Anglii se trost smrti provádí s nejkrajnější
přísnosti. Nevyvrátite mi nikdy přesvědčení, ž
jistota trestu smrti v nejčetnějších připadech
účinkuje na zločince. Dle mého názoru má
zrušení tohoto trestu nutně v zápěti úbytek
mravní sily národa.
U nás nečiníme ze spravedlnosti otázku
citu. Tento zvyk, myslím, že se právě zakoře-
ňuje ve Francii. Přihlížíme především k zájmu
massy; zájem individua přijde teprve potom
#49
alto_textblock
#49
Kromě toho musí býli spravedlnost vykonán-
co nejrychleji. Jest naprosto zbytečno, jak e
děje u vás a zvláště v Americe, nechati člo
věka celé měsice ve vězení, než jest souzen
Nač to?
V Anglii do měsíce od uvěznění jest vral
souzen, odsouzen s oběšen. Vždveky má spra-
vedlnost průchod. Tak naše stará královn
Viktorie — bůh vl, měla-li soucitné srdce ! —
za své vlády, která trvala po dvě generace,ni
kdy nezakročila na prospěch zločinců. Věřte
že ji to často stálo přemáhání, ale tato velká
žena nikdy nechtěla zrušiti rozhodnutí spra
vedlnosti.
V očích nás Angličanů váš president re
publiky dosti neabstrahuje od svých osobní
citů. Přihliží příliš k individuu, které ve třech
čtvrtinách připadů není hodno milosrdenství
při tom nedbá na celek.
Tento duševní slav nás tu zaráží a dle
toho, co mi řikají přátelé z Francie, nelibí s
ani vám.
Věřite, že zrušení trestu smrti máže způ-
sobiti vzrůst zločinnosti ve značném poměru
Rozhodně, odpověděl sir Robert Anderso
energicky; tato otázka je zbytečná. Můžete s
ostatně snadno přesvědčiti z našich statistik
Dle mého názoru má zákon tomu, kdo činí zlo
vnuksti blahodárný strach; nevzbuzuje-li tento
pocit, nemá vůbec raison d'ělre.
Smím se vás nyní olázali, sire Roberle.
co soudite o našich apaších?
Proslulý kriminslista odpověděl opět be
váhámí: Myslím, že je lo potupa. Tito bandite
diskreditují Paříž a celou Francii. Měli jsme
u nás také před dvaceti lety své »garoiters«
Několik měsíců energické represse stačilo schla-
diti jejich žár.
Jakých prostředků jste užili?
O, prostředek jest jednoduchý, ale jal
účinný! Mél překvapující výsledky. Je to pro-
#50
alto_textblock
#50
stě tělesný trest, spojený s nucenou prací. Po
každé, když apaš užije dýky nebo revolveru
připojte k vězení několik silných ran kara-
bačem.
Je to dle vašeho mínění jediný prostředeki
Neváhám ani na okamžik prohlásiti, chce-
se Paříž navždy zbaviti svých spašů, jest jedi
ným prostředkem deviliocasá kočka (knuta s de-
víti řemínky). Dávám vám své slovo, že do
deviti měsíců nebude miti Paříž apašů. Učint
pokus.
Tak pravil sir Robert Anderson francouz-
skému žurnalistovi. »Matin« přináší s inter
viewem zároveň podobiznu sira Roberla. Stari
čký pán s důstojnou pleší a ctihodným bllým
vousem. Tvář nijak ukrutná. Kdo by řekl, že
se v jeho názorech tak podivuhodně spojuje
bestie s praktickým človékem ?l
#53
alto_textblock
#53
= Krádeže slarožilnoslí v kostelích. Z Mnichova
10. prosince. Již asi rok byly v odlehlých horno
havorských kostelích a kaplích kradeny umělecké
starožitnosti, zejmena madonny a sochy svatých
prodávány pod rukou mnichovským slarožitníkům.
Nyní konečně byl zjištěn obchodník Heiss z Rosen-
heimu jako jeden ze zůrastněných na krádežích
zatčen. Praví, že slarožitnosti, oceněné na mnoho
tisíc, konoil vždy od neznámých lidí
= 300 kalichů papeži. Z Říma, 10. prosince
Včera přijal papež v audienci věvodkyní z Norfolku
která mu odevzdala darem 300 kalichů, na jejichi
zakoupení přispělo 40.000 žen z Anglie, Skotska
Irska.
= Hledají se odkázané stalisíce. Z Ři'ma. 10.
prosince. Jennne Fechistiová, dle »Matina« přibuzná
bývalého německého vyslance v Řlmě, žila po lét
v Neapoli v nuzných poměrech. V těchto dnech ze-
mřela a odkázsla v závěti 300 000 lir německému
konsulátu a svého věrného psíka dceři domovnikově
Zmíněný obnos však posud nebyl nalezen.
= Aluminiové peníze. Z Pařiže, 10. prosince.
Dle návrhu vlády, předloženého právě sněmovně
mají býti zaved-ny nové aluminiové mince z kovu
čistoty nejméně 990 tisfcin. Mince 10centimová budi
vážit 3 gramy a 5eentimova 2 gramy. V průmě e
budou miti 33 a 25 milimelro.