ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2c8585f0-7633-11dc-8d84-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 50
#1 alto_textblock #1
Ročnik XXXXVIII.
#2 alto_textblock #2
V Praze, ve středu 9. prosince, 1908.
#3 alto_textblock #3
Číslo 339.
#4 alto_textblock #4
Haranni avečerní liety předplácí se v Praze v administrani: na měsic. . . . . . 2 K — na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou na lirtjeta . . . . 7 K 5oh ve filiálkách na měsie. . . . . . 2 K 80h Poštou: na měsie. . . .. na čtvrt ieta . . . . 9 K voh s dvojí zásilkou na měl sle na čtvrt lota : . . . n K 9oe
#5 alto_textblock #5
ečerní
#6 alto_textblock #6
—
#7 alto_textblock #7
dání.
#8 alto_textblock #8
V dvobném prodejit ranní číslo o sobě . . za Sh večerni . . . . . . . zn 4 h Vo filiálkách na vankově ranní čislo . . . . . . . 10h večerní . . . . . . . . 5k
#9 alto_textblock #9
lnseráty platí se hotově napřed Předplacení a inserty přijímá administrace v Marianské ul., s. Tam nacházeji se těž ředakce, tiskárna a expedlioe „Národních Listů- Rukoptsy se nevrnoují.
#10 alto_textblock #10
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
#11 alto_textblock #11
Dotaz posl. dra. Čelakovského v příčině něme ckých výtržností proti českým menšinám. Z Vídně, 9. prosince. Posl. prof. dr. Če lakovský podal na minitra vnitra dotaz, ve kte rém uvádí se zpráva »Národních Listů« o ná- vštěvě poslance Papouška a redaktora Slsa z Mladé Boleslavi v České Lípě a táže se, zdali výtržnosti v německých mě- stech proti menšinám českým jsou vládě povědomy a zdali vláda se chce proti nim zachovati tak, jak se chová jinde, zejména chceli poskytnout české menšině stejnou o chranu jakou poskytuje německé menšině v Praze ?
#12 alto_textblock #12
Z tábora českých stran. Z Vídně, 9. prosince. Parlamentn komise svazu poslanců český ch konala dnes dopoledne schůzi, ve které nedospělo se všakk žádnému roz- hodnutí. Usneseno pouze záležitost volby místopředsedy poslanecké sněmovny po dru. Žáčkovi odkázati parla- mentní komisi »Národního klubu«, která se sejde dnes o půl 3. hod. odpol. Agrárníci trvají na kandidatuře posl. Zázvorky. Jednání o pražském bumlu. Z Vídně, 9. prosince. Naléhá se na pře ložení pražského bumlu z Příkopu na jiné misto, poněvadž na Příkopě opa- kováním výtržnosti, které měl buml v zápětí byli by vydáni zkáze jak čeští, tak němečt obchodníci. Avšak jest vědomo, že bez zru šení bumlu nemůže býti zrušeno stanné právo v Praze a že bez zru- šení náhlého soudu nemůže žádný Čech hlasovati pro zatímní rozpo čet. Klade se důraz na to, že dlužno rozlišo- vali právo nošení barevných čapek a stuh od práva na buml. Bar. Bienerth a Kaněra s včera s německými děkany v žádné věci ještě nedohodli.
#13 alto_textblock #13
Výkonný výbor německých liberálních stran o no- šení barev.
#14 alto_textblock #14
Z Vídně, 9. prosince. (K. k.) Ve výkonném výboru německých svobodomyslných stran jednalo se zvláště o zákazu barev v Praze čelní řečníci tolo opatření co nejostřeji kritisovali prohlašovali, že zákaz barev jest úplně neoprávněný pročež musí býti proti němu nejrozhodněji protesto- váno. Představenstvo bylo vyzváno, aby u vlády ihned intervenovalo a žádalo o okamžité odvo- lání zákazu barev. Za každých okolno- stí musí býti zákaz nosení barev zruše se zrušením stanného práva. V příčině udiostí při kladení základního kamene k no- vě universitní budově v Praze bylo litováno, že slav- nost ještě přod vyhlášením stanného práva byla zma- řena zasáhnutim úřadu, k čemuž nebylo žádné pří- činy. Porada o parlamentním projednání prozatímníh rozpočtu byla prozatím odročena.
#15 alto_textblock #15
že lord Keir Hardie, člen dolní sněmovny, tázal se předevčírem snglického řídicího ministra. je-li tvrzení hr. Andrasse pravdi- vým? Asquith odvětil: »Ani jediné slovo není pravdivé, neřekl jsem ničeho ta- kového ani hr. Andrassymu an komukoliv jinému.« Tím jest sbourána legenda, kterou maďarský bajkář rozšířil po cele Evropě důkladně a hr. Andrassy jest od- halen jako smělý lhář. O čem jednal dr. Wekerle ve Vídni. Z Vídně, 9. prosince. Ke včerejšímu po- bytu uherského ministerského předsedy dra. Wekerla ve Vidni sděluje se »Pešťskému Novému Journalu«: Faktum, že tentokráte byl s drem. Wekerlem státní tajemník P opovics a že byl s drem. Wekerlem nejen v rakousko- uherské bance, nýbrž též u bar. Bienertha, nasvědčuje, že konaly se důležité po rady také v záležitosti bankovní Audience dra. Wekerla věnována byla napřed předlohám, které budou záhy po- dány v poslanecké sněmovně uherské, potom také zprávě o splynutí čili o fusi stran. Poněvadž této fusi brání tou dobou jenom záležitost bankovní, jelikož nebylo dosaženo ve věci té mezi koalo- vanými stranami pořáde ještě žádné dohody, jest na snadě domněnka, že přetřásána byla tato záležitost jak na audienci, tak na roz- mluvě s bar. Aehrenthalem a bar. Bienerthem. Kromě toho věnován byl po- byt dra. Wekerla rozmluvě s bar. Bienerthem o terminu pro vyřízení předl ob bosensko-hercegovské a předl ohy kterou se zvyšuje daň lihová, poně- vadž v rozpočtu na r. 1909 jsou již zařaděny zvýšené důchody ze zvýšené daně té. Dr. Wokerle vrálil se zase do Pešli. Z Vídně, 9. prosince. (K. k.) Ministerský před soda dr. Wekerle a státní lajemník Popovics vrátili s včera odpoledne do Pešt Portugalský král. Z Lissabonu, 8. prosince. (K. k.) Zdravotn stav králův se zlepšil. Turečtí námořní důstojníci do Anglie. Z Cařihradu, 8. prosince. (K. k.). Dle »Serveti Tunnu« vstoupí 15 tureckých námořních důstojníků do anglického námořního vojska aby se tam vycvičili. Události v Marokku. Z Paříže, 8. prosince. (K. k.) Rozpočtová komise sněmovny zkoumala dodatečn úvěry pro Marokko, které za r. 1908 dosáhly výše 25,118.000 franků. S výdaji z r. 1907 je to celkem obnos 41 millionů. Z Berlina, 8. prosince. (K. k.) Do r oz- hodčího soudu v záležitosti casa- blanské zvolila německá vláda skutečného tajného legačního radu a justiciára v zahranič- ním úřadě dra Kriega a italského státního radu Fusinstu. Rozhodčí soudci, zvolení ně- meskou a francouzskou vládou, budou dle 2. článku smlouvy o rozhodčím soudu z 25. li- stopadu t. r. voliti nyní předsedu.
#16 alto_textblock #16
věno bylo oběma stanoviskům, ruskému i ra- kousko uherskému. Dle tohoto návrhu má Ra- kousko-Uhersko dovolit, jak Rusko žádá, aby se na konferenci o annexi Bosny a Hercegoviny rokovalo, ale s podminkou, že konference dřive jak zase Rakousko si přeje, uzná annexi Bosny a Hercegoviny za dokonanou událost... Jakou cenu by pak »rokování« o annexi pro Rusko mělo, zapomněla »Vosa. Zg « doložiti. Sensačně romantické zprávy ze Srbska. Z Vídně, 9. prosince. Zdejší všeobecná korrespondence rozšiřuje tyto zprávy: »Celý důstojnický sbor srbský obráti se na korunního prince Jiřího se žádostí, by se o to zasadil, aby král Petr ihned na jeho prospěch odstoupil, jeli- kož nemůže býti trpěno další spiknutí. Maje listinu 900 důstojníků poděpsanou šel prine předevčírem ke králi Petrovi a prohlásil, že nynější kabinet a spiklí důstojníci musí býti ihne propuštěni, na druhé straně pak že vši- chni odsouzení důstojníci musí býti amnestová ni, jinak že se postaví v čelo revoluce důstojuické. Když král Petr o tom učinil oznámení v ministerské radě, někteři ministr radili, aby korunní prine Jiří prohlá- šen byl za choromyslného a byl ně kde internován. Vláda trvá na stano- visku politiky miru a chce podati demisi kdyby se vyslovila většina ve skupštině proti vládě. V téže ministerské radě usneseno však, aby udělena byla milost všem dů- stojníkům-protispiklencům 12.t m, jakož aby tito důslojníci dosazení byl zvova k armádě, králi pak aby dány byly zá- ruky bezpečnost4. Divisjonáři plukov- níkovi Bojovičovi v Niši předevčírem odevzdán pamětní spis 400 důstojníků, ve kterém se žádá neprodlená amne- stie a zařadění do armády pro odsouzené protispiklence důstojníky. Nebude - li vyhověno po- žadavku tomu do 12. t. m, bude obno- vena nejen v Niši, nybrž v celé divisi moravské vojenská rev oluce a korunní prine bude vyhlášen za krále. Na dalmalském jihu je prý úplný klid. Z Vídně, 9. prosince. »N. Wr. Tgblitu.« telegrafují z Kotoru: Starosta kotorský Radimí prohlašuje, že v celém okrese, nehledě k udá- lostem na Černé Hore, jest úplný klid a pořádek a žo tedy nen pro cizince žádně příčiny, aby se vyhýbali jihu Dalmacie, zvláště pak roman- lickému Kotoru.
#17 alto_textblock #17
Objednávka vojenských plášťů pro Srbsko. Z Vídně, 9. prosince. »N. Fe. Pr. « telegra- fují z Berlina: U veliké firmy pro vojenský oděv objednáno 200.000 plásťů, kter v době jednoho roku musí býti dodány na ně- kolikrát. Objednala je srbská s práva ar-
#18 alto_textblock #18
mádní.
#19 alto_textblock #19
Výklady tureckých časopisů. Z Calihradu, 8. prosince. (K. k) Prohlá šen říšského kancléře knížete Bülowa o ne- pochybné věrnosli vůči Rakousko-Uhersku působína turecké kruhy patrným dojmem Z Cažihradu, 8. prosince. (K. k.) „Jeni Gazella“ vyvozuje z řeči ministra Tittona význam dohody ruskoitalské. — Nový turecký lis! „Tašihiefkiar vykladá geografický hospodářský a nolitický význam dohod mezi Ruskem, Italií, Tureckem ostatními státy balkánskými. z Calihradu, 8. prosince. (K. k.) Dle tureckých listů má býti proveden dávný úmysl, aby o bv o třetího sboru (Solun) byl rozdělen v dva sbory, jejichž štáby by měly sídlo v Solunu a Bitolj.
#20 alto_textblock #20
Mladotnrecké oruány proti velkómu vezírovi. Z Calihradu, 8 prosince (K. k.) „Tanin“ pokra- čuje v útocích na velkého vezíra a praví, že kabinet Kiamila paše jest pouze kabinetem pře- chodním, který při zahájení parlamentu musí podati demisi, pro níž jsou též čelné jiné důvody. List praví, že národ se oděl šatem libe- rálním, avšak že hlava má ještě pokrývku zastaralou. První parlament musí býli vrchním tribunálem a tisk má povinnost, aby jako státní zástupce sepsal obža- lobu. „Tanin“ praví, že Kiamil paša při sjednocení Bulharska s Rumelií jako ministr náboženských fon- dů zabránil vtrhnutí, které navrhovali velký vezln Said paša a ministr vojenství Ghazi Osman paša později jako velký vezir nic neziskal v bulharsko- srbské válce, ačkoliv Bismark se tomu divil. List kri- tisuje úřadování Kiamila paše jako valiho ve Smyrně a praví na konec, že poslední čtyři měsíce dukázaly že naděje, kladené do Kiamila paše, byly klamné. Z Catihradu, 9. prosince. (K. k) Úloky orgánu výboru „Šuraj Ummetu“ a „Taninu“, který rovně jest mladoturerkého smýšlení, zasluhují pozornosti Prozatím nelze však přesně konstatovati, jaké jsou důvody, cíle a síly tohoto hnutí.
#21 alto_textblock #21
o4
#22 alto_textblock #22
Na turecko-srbské hranici. Z Cařibradu, 9. prosince. (K. k.) Jak sděluje „Sa- bah“, bylo 6 osob zadrženo tureckým vojskem, kdyt se pokoušely překročiti turecko-s r bske
#23 alto_textblock #23
hranice.
#24 alto_textblock #24
z lnbonee
#25 alto_textblock #25
vvato
#26 alto_textblock #26
ve
#27 alto_textblock #27
Říšská rada.
#28 alto_textblock #28
Poslanecká sněmovna. (Schůze 115.) Ve Vídni, 9. prosince. (Zvl. lelef. zpráva »Nár, Listůe.)
#29 alto_textblock #29
Hlučný začátek schůze. — Mini- sterský předseda pojednává o pal- čivých denních otázkách. — Posl. dr. Mahler, zionista. odsuzuje řízné stanné právo a německé násilnosti. — Posl. prof. Masaryk uvádí soud o pražských událostech na pravou míru.
#30 alto_textblock #30
kteří shlukli se kolem jeho křesla, a vzdáva- li mu pokaždé skorovětě pochvalu potleskem, při čemž počínali si jako dobře vycvičený sbor herců Meiningenských. Jest vů- bec velmi zajímavo a pozoruhodno, že chefu vlády potlesk vzdávali jen a jedině křesťanští sociálové. Bar. Bienerlh odůvodňoval zevrubně stanné právo v Pra- ze, avšak dva důkazy nepodal: předně, že stan- né právo bylo v Praze absolutně potřebno a ne- zbytno a že nebylo jiného prostředku k upoke- jení a zjednání pořádku a klidu než jedině stanné právo, a za druhé nepodal důkazu, pro nebylo užitotéhož „o svědčeného prostředku jinde. Nemyslíme slovem tím města jako Vídeň nebo Terst, myslíme tím mě- sta v tak zvaném německém úze mí království českého. Bar. Bienerth také omlcuval a hajil horlivě místodržitele českého a chválí si ho. Chef vlády a bývalý ministr vnitra vykonal tím jenom povinnost vůči hr. Coudenhovovi, který v posledních několika rodetích bezpodmínečně se podrob- val příkazům z Vídně a Pešti více než bylo zdrávo jeho zájmům osobním a než bylo potřebno po stránce věcné. Chef provisor- niho kabinetu dušoval se, že chce parlamenta že věří v parlament, čímž chtěl říci, že přeje parlamentní vládě a věří v parlamentn vladu a vysloril povděk svůj nad roz- mys!ností a umírněností, s jakou pracovala poslanecká sněmovna hned dru- hého dne po vyhlášení stanného práva v Praze. Dar. Bienerth proklamoval, že vláda horlivě se o to zasadí, aby akudemičtí občané stali se opět studenty. Kdyby byla vláda tento slib splnila již dříve, kdyby byla dbala fakta, že v Praze němečti studenti nejsou k tomu, aby stále bumlovali, t. j. vyzývavě demonstrovali na Pří- kopě a tam těžce poškozovali veškeré styky ob- chodní a provokovali vojenskou pohotovost, ne- bylo třeba v Praze vyhlašovati stanné právo. Podlo ohlášky bar. Bienertha podá vlá da osnovu zákona o vlašské fakult právnické. Kde se však zřídí, neudal. Toli- kéž nezmínil se ni jediným slovem o slovin- ské fakultě právnické, ještě méně pak o české universitě moravské Co pravi o česko-německém smíru, to vše o tomto pro- žluklém bodu ministerských řečí slyšeli jsme již v podobné a mnohem lepší všeobecnosti, než jak to přečetl bar. Bienerth dnes, jenž častoval svoje posluchače vyčichlými novinkami druhu, jako na příklad, že hubené vyrovnání jest lepší, než tučný proces a podobně. Bar. Bienerth pra- vil, že chce konkrétním způsobem pokusit se o zmírnění třenic mezi Čechya Němci v době nejbližší a že che činiti tak postupně a v jednotlivo- stech, ale nesestoupil nikde s výšin a mlžin neurčitocti na pevnou a určitou půdu skuteč- nosti. Na konec tleskali mu jenom křesťanšu sociálové a z Poláků viděli jsme jedíně Szajera pohybovati rukama. Po Kunschakovi, křesťanském to soci álu, mluvil
#31 alto_textblock #31
»Vivat Praga !« Z Tridentu, 9 prosince. Na vysoký pomník Dantův byl vyvěšen prapor s nápisem »Vi va Praga!« — Tento prapor byl po- licif sňat.
#32 alto_textblock #32
Ministr hr. Andrassy ze lži usvědčen. Z Vídně, 9. prosince. »Arbeiterzeitungn« telegrafují z Drážďan: »Ve druhé saské sněmovně, ve kteréž usneseno nedávno hlaso- vací právo plurální, odůvodňována reforma faktem, že hr. Andrassy, odůvodňuje svoje právo plurální, dovoláva se svědectví knížete Bülowa, jakož i anglického premiéra Asquitha, kleří na dotaz učiněný vyslovili se pro práv plurální, pravíce, že plurální právo jest je- diným systěmem, který vyhovuje požadavkům národa.« — Drážďanská »Volksztg.« sděluje nyní
#33 alto_textblock #33
Nebezpečí války na Balkáně.
#34 alto_textblock #34
Rakonská odpověd. Německy psaný orgán uherské vlády » Pester Llnyd« oznamuje: »Odpověď rakonsko- uherské vlády na druhou ruskou nótu příčině evropské konferenee byla včera (8. prosince) odeslána. Rakousko- Uhersko trvá na svém dosavadním stanovisku, avšak nevylučuje další vyjed- návání. — Rakousko Uhersko není odpůrcem konferenčního projektu, ono přeje si naopak, aby se konference sešla, avšak ono chce, aby napřed dány byly předpoklady pro positivnl zdar konference. Na tomto stanovisku trvá a nedá se od něho ničím odvrátit.« — Berlínská »Vossische Zeitung« sděluje, že učiní Německo zprostředkující návrh, dle něhož prý by vyho
#35 alto_textblock #35
Východní dráhy a Bulharsko. Ze Sofije, 8. prosince. (K. k.) Ředitel Ne- mecké banky Helferich přijel sem z Cařihradu, aby se u bulharské vlády informoval o s ta vu ofázky východních drah. Ježto bul- harská vláda stále ještě trvá na stanovisku, že se musí vyjednávati společně s Tureckem a vý- chodními drahami, nebude vyjedná ván prozatím znovu zahájeno.
#36 alto_textblock #36
Děla pro srbskou armádu. Z Cařihradu, 8. prosince. (K. k.) Dl srbských zpráv pozůstává zásilka válečného ma- terišlu, která se teprve očekává v Solunu, z děl. jež nesměla projíti Rakouskem musila se vrátiti. Novakovič se dnes rozloučil u Porty a přištím týdnem odje de.
#37 alto_textblock #37
Zbraně pro Brbsko. Z Cařihradu, 8. prosince. (K. k) „Ikdam“ sdě- luje, že do Soluna přibyly z Francie pro Srb- sko nové zásilky zbraní a střeliva a že Porta dovolila, aby byly po území tureckém do
#38 alto_textblock #38
praveny.
#39 alto_textblock #39
Také počátek dnešní schůz byl hlučný. Když vešel do sněmovny mi- nisterský předseda bar. Bienerth se členy svého kabinetu, počali naň čeští rad- kálové volati: »Zrušte stann právo v Praze!« Posl. Sláma česky »Stanné právo zrušit!« Posl. Choc ně mecky: »Pane ministerský pře sedo, kdy zrušíte náhlý sou v Praze?!« Posl. Lisý a posl. Žemličk pískali. Tento pískot a hluk trv al ještě, když ministerský předseda povstal, aby promluvil k pilno st návrhu prince Aloisa Liechten- s teina o neprodleném vyřízení zalímního rozpočto. Řeč bar. Bienertha přerušována byla ze dvou stran: jednak českými radikály, kteři za řeči ministra pískali, a potom jeho výklady přerušovali věenými interjek- cemi, jednak křesťanskými sociály.
#40 alto_textblock #40
dr. Mahler. Odsuzoval co nejrozhodněji stanné právo v Praze. Pravil, že jest v širém odporu s kulturou, povyšují-l i se ve XX. věku šibenice a manliche- rovky na vrchol moudrosti. Národová nejsou vinni stanným právem v Praze, které jest toliko prohlášením bankrotu vládního sy- stému. Mluvě o posledních příhodách na vídeňské universitě, pravil, že na ně- mecké straně se ustavičně tvrdi, že musí být hájen německý ráz vídeňské uni- versity. Kdo pak přispěl ke slávě této vy- soké školy? Byl to Rokytanski, Škoda Albert, Miklosič, Jagič a jiní Ne- němci. Tito héroové ducha dali nám prá- vona luto universitu a my si toto právo nedáme vzíti těmito německými „apaši“. Všichni rakouští národov mají stejné právo na vídeňskou universitu. Potom pojednal o něme- ekých ná silnoste ch, spáchaných v Mense
#41 alto_textblock #41
FEUILLETON.
#42 alto_textblock #42
V Praze, 8. prosince. Mám svou pranostiku: Hraje-li žena před polednem na klaví Chopinův smuteční pochod — spálila pečeni schovává li touhle předvánoční dobou něco na kvap do postele, zcela jistě vyšívá mi pantofle Budou to už desáté, jež dostanu k Ježišku a budou velké, poněvadž ty loňské byly malé Ale dostanu je — proli tomu není žádné stanné právo. A ještě něco dostanu k Vánocům, Hosta. Myslím, že to osudem všech rodin, jež mají nějskou tetu, která nemá ale strejčka, musí se pozvat, a to nejen na Štědrý den, nýbrž i na Boží hod a na druhý svátek. Říká se host a ryba třeliho dne atd.; ale to srovnání kulhá, neboť rybu možno usmažit, aby neza- váněla, kdežto usmažit hosta . . . na touž jsou paragrafy .. K těmto předvánočním starostem přislu- puje ještě jedna velmi zbytečná a přece těžko zrušitelná, protože starobylá jako buml na Prí- kopě. Je to starost s vánočními dárky! Kdyby si člověk usmyslil, vyhledat ty nej- hloupější, netrefi tak, jako když celý měsíc na ně spekuluje. Hledal jsem už u knihkupců, zdali existuje nějská kniha, ve které by byla zlatá rada, co dát komu na Štědrý den. Ale kde pak! To se spíše člověk dočte o srdeční vade
#43 alto_textblock #43
evrčka, o strouhadlech starých Fočničanů, předloze sestátnění vstupu do ráje, a zdal matka Eva tloukla máslo . . . ale »Vánoční dárky snadno, lacino a dobře« . . . pan Vyma- zal ještě nenapsal. A tak to půjde starou cestou: milostivá dá vám župan, slečna dcera vyšívané káandy. které co nevidět »pustí« na košili, pan syn koupí doutníky a krásně vám je vykouři a nej- mladší dceruška zahraje, až vzplanou světla na stromečku »Modlicí se pannu« a strašlivěji skope. No a Máry — taky letos spálí vánočku, čímž vás ale docela nic nepřekvapí. Dobře cítím, jak jsem negalaniním, že jsem dříve neuvedl, co vy dáte milostivé; ale jste přednosta domácnosti (aspoň při sčítání lidu) pak jste vlastně obětí svátků. Neboť dává hi pět jednomu, je to vždyeky snazší, než musí-li dát jeden pěti. A dát musíte, co by to bylo jinak za svátky. A tu je Achillova pata otců rodin, tady schází příručka: »Vánoční dárky snadno, lacino a dobře!« Bloudite každého večera (misto abyste rozumně seděli ve své hospůdce) kolem výklad ních skriní, vidile sta a sta věcí, ale nemůžete si vybrat. Přece nekoupíle paní tehyni foukaei harmoniku nebo houpacího koně; své ženě ne- můžete rovněž dát stavebnici nebo hracíh vlka; a slečně dceři? Řekne se: dejte ji knihu! Ale jakou, když moderní romány jsou samá nevěra — a pak všechny jistě dávno přečtla . . Zase je s tím kříž a zas to půjde starou cestou: tchyni koupite valašské papuče, milo- stivé dále tobolku s padesátkou, poněvadž říká, to že je ten nejlepší dárek, slečně deeří nára
#44 alto_textblock #44
mek, klukovi hodně strakatou kravatu a překlad klasika, kterého na gymnasiu právě čtou a Máry dáte pětikorunu s ucuvou prosbou, aby milost- paní neodmlouvala, když ji hubuje. V zájmu míru v domácnosti je tato kompensace nutnou: můžete-li, dejte radši víc. Navedl jsem vás dle nejlepšího vědomía svědomí, neboť Máry je důležitou, ne li nejdů- ležitější osobou v domé a začasté i dobrým di plomatem. Vzpomínám aspoň na jednu Máry která znamenitým způsobem splnila svoje diplo- matické poslání, když mně jako kvintánovi nesla kamsi růžové psaníčko. Polibil bych ji do dnes za to chytráetví! Když královský otec na scho dech ji potkal a moudře se ji ptal, kam s tim jde, duše předobrá a diskretní odvětila: »Milost- pane — já to nesmím říct, mladý pán mněto zakázal . . .« Než, nechme bolestných vzpominek a žijme přítomnosti mezi Mikulášem a Štědrým dnem. Předvánoční doba dle básníků nejpostičtější z celého roku, dle prosaistů nejdražši, všeobecně vzato, je docela přijemnou pro samotáře i spo- lečnost Stalo se vám, že jste úplně sám, neche říci ošklivé slovo starý mládenec. Ale zmeškal jste spojení s rychlikem života, z nedostatku času nebo z jiných příčin zapomněli jste se oženit a teď se tlučete dál omnibusem, zasta- vujícím o polednách v hostinci, večer tamtéža v noci v prázdném, opuštěném bytě o čtyřech stěnách. Jindy všechno na vás padá, ale v předvá- nočním údobí smiřite se s osudem, neboť máte také svoji společnost. V krbu vesele praská občas ve vedlejším pokojí praskne parkela.
#45 alto_textblock #45
lampa na stole tiše šeptá a vaříte-li čaj, i samo- var bublá. Spustite se do křesla, zavinete se do útulné samoty (po případě do županu) a sáhnete po knize, po dobré české knize a zahloubáte se v ní. Znám jednu takovou, převýbornou — slav právě čtvrtstoleti od prvého vydání. Kniha zlatá. které na paměť měly by se učit děti ve školách, místo deklamovánek o lišce a vráně, která na vysokém dubé, sýrec držíe v hubě, ald ... se- děla a sýr ten snisti hleděla .. Je to Čechův »Lešetinský kovář« . .. Tenký, známý svazeček »Poetických be sed«, druhdy skonfiskovaný, dnes s malou změ nou nezávadný. Kniha žhavá, plná jisker, jako ta ocel, do které »perlik buší vesele«- Kniha, nezneuctěná ani nejmenší cenou ja- kékoliv vzájemně se podporující korporace, ale poctěná nejvyšším možným vyznamenáním čtena a zbožňovaná českým demokratickýmli A konečně, kniha čivrt století stará a po- řád časová ! . ..
#46 alto_textblock #46
dem
#47 alto_textblock #47
o
#48 alto_textblock #48
Předevčírem uluhlo. Žandarmové na ulicích dostali kožich. Vltava ledovou pokrývku a mládež chuť k bru- Jak se zdá, přijde ještě před Vánocem zdravý tento sport, který v pozdním věku pro vozoval Goethe, aby zahřál stareckou svojí krev ke cli. Odvážnější pusti se na Vltavu, po kter dříve pořádány bývaly veliké výlety celých spo
#49 alto_textblock #49
slení.
#50 alto_textblock #50
lečnosti do Chuchle a do Zbraslavi, méně od vážným stačí Matiční kluziště, Střelecký ostro a ještě několik po různu v městě upravených polévaných míst. Ale na jedno místo se zapomenulo! Když jsme chodivali za dešťů výstavou, celé veliké prostranství mezi alejí a strání pod průmyslo- vým palácem byla jedna veliká kaluž. »Mrznout tak — to by bylo kluziště !« ří- kali jsme si. Nebyl by to špatný nápad. Prostranstvíje opravdu veliké a nie se na něm nemůže zničit. poněvadž, jak známo, »rostl« tam pouze plsek a restaurační stoly pana Kamenského Kejhara. Hudební pavilon, nezbytný pro kluziště, stojí krásně uprostřed. Osvěllení obloukové a po případě guirlandy žárovek pro večerní bruslení do 18. října tam byly a není vyloučeno, že dosud jsou. Re- staurační pavilony hodly by se znamenitě z ohřivárny a bufety, tedy neschází nie jiného, než aby několik podnikavých ldi sedlo a na- psalo: »Slavný zemský výbore, račiž laskav zapůjčiti místo pod fontánou ke zřízení klu- ziště, jehož čistý výnos by připadl Ústřední Malici školské . . « Není nejmenší pochyby, že výbor zemský, jak jde o Matici, okamžitě to povoli. . .. Už se v myšlenkách na výstavé klouzám .. Zevloun.