#1
alto_textblock
#1
Ročnik XXXXVIII.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, ve středu 9. prosince, 1908.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 339.
#4
alto_textblock
#4
Haranni avečerní liety
předplácí se
v Praze v administrani:
na měsic. . . . . . 2 K —
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí donáškou
na lirtjeta . . . . 7 K 5oh
ve filiálkách
na měsie. . . . . . 2 K 80h
Poštou:
na měsie. . . ..
na čtvrt ieta . . . . 9 K voh
s dvojí zásilkou
na měl sle
na čtvrt lota : . . . n K 9oe
#5
alto_textblock
#5
ečerní
#7
alto_textblock
#7
dání.
#8
alto_textblock
#8
V dvobném prodejit
ranní číslo o sobě . . za Sh
večerni . . . . . . . zn 4 h
Vo filiálkách na vankově
ranní čislo . . . . . . . 10h
večerní . . . . . . . . 5k
#9
alto_textblock
#9
lnseráty
platí se hotově napřed
Předplacení a inserty přijímá
administrace v Marianské ul., s.
Tam nacházeji se těž
ředakce, tiskárna a expedlioe
„Národních Listů-
Rukoptsy se nevrnoují.
#10
alto_textblock
#10
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
#11
alto_textblock
#11
Dotaz posl. dra. Čelakovského v příčině něme
ckých výtržností proti českým menšinám.
Z Vídně, 9. prosince. Posl. prof. dr. Če
lakovský podal na minitra vnitra dotaz, ve kte
rém uvádí se zpráva »Národních Listů« o ná-
vštěvě poslance Papouška a redaktora Slsa
z Mladé Boleslavi v České Lípě a táže se,
zdali výtržnosti v německých mě-
stech proti menšinám českým jsou
vládě povědomy a zdali vláda se
chce proti nim zachovati tak, jak se
chová jinde, zejména chceli poskytnout
české menšině stejnou o chranu
jakou poskytuje německé menšině v Praze ?
#12
alto_textblock
#12
Z tábora českých stran.
Z Vídně, 9. prosince. Parlamentn
komise svazu poslanců český ch
konala dnes dopoledne schůzi, ve které
nedospělo se všakk žádnému roz-
hodnutí. Usneseno pouze záležitost
volby místopředsedy poslanecké
sněmovny po dru. Žáčkovi odkázati parla-
mentní komisi »Národního klubu«, která se
sejde dnes o půl 3. hod. odpol. Agrárníci trvají
na kandidatuře posl. Zázvorky.
Jednání o pražském bumlu.
Z Vídně, 9. prosince. Naléhá se na pře
ložení pražského bumlu z Příkopu
na jiné misto, poněvadž na Příkopě opa-
kováním výtržnosti, které měl buml v zápětí
byli by vydáni zkáze jak čeští, tak němečt
obchodníci. Avšak jest vědomo, že bez zru
šení bumlu nemůže býti zrušeno
stanné právo v Praze a že bez zru-
šení náhlého soudu nemůže žádný
Čech hlasovati pro zatímní rozpo
čet. Klade se důraz na to, že dlužno rozlišo-
vali právo nošení barevných čapek a stuh od
práva na buml. Bar. Bienerth a Kaněra s
včera s německými děkany v žádné věci ještě
nedohodli.
#13
alto_textblock
#13
Výkonný výbor německých liberálních stran o no-
šení barev.
#14
alto_textblock
#14
Z Vídně, 9. prosince. (K. k.) Ve výkonném
výboru německých svobodomyslných
stran jednalo se zvláště o zákazu barev v Praze
čelní řečníci tolo opatření co nejostřeji kritisovali
prohlašovali, že zákaz barev jest úplně neoprávněný
pročež musí býti proti němu nejrozhodněji protesto-
váno. Představenstvo bylo vyzváno, aby u vlády
ihned intervenovalo a žádalo o okamžité odvo-
lání zákazu barev. Za každých okolno-
stí musí býti zákaz nosení barev zruše
se zrušením stanného práva. V příčině
udiostí při kladení základního kamene k no-
vě universitní budově v Praze bylo litováno, že slav-
nost ještě přod vyhlášením stanného práva byla zma-
řena zasáhnutim úřadu, k čemuž nebylo žádné pří-
činy. Porada o parlamentním projednání prozatímníh
rozpočtu byla prozatím odročena.
#15
alto_textblock
#15
že lord Keir Hardie, člen dolní sněmovny, tázal
se předevčírem snglického řídicího ministra.
je-li tvrzení hr. Andrasse pravdi-
vým? Asquith odvětil: »Ani jediné slovo
není pravdivé, neřekl jsem ničeho ta-
kového ani hr. Andrassymu an
komukoliv jinému.« Tím jest sbourána
legenda, kterou maďarský bajkář rozšířil po cele
Evropě důkladně a hr. Andrassy jest od-
halen jako smělý lhář.
O čem jednal dr. Wekerle ve Vídni.
Z Vídně, 9. prosince. Ke včerejšímu po-
bytu uherského ministerského předsedy dra.
Wekerla ve Vidni sděluje se »Pešťskému
Novému Journalu«: Faktum, že tentokráte byl
s drem. Wekerlem státní tajemník P opovics
a že byl s drem. Wekerlem nejen v rakousko-
uherské bance, nýbrž též u bar. Bienertha,
nasvědčuje, že konaly se důležité po
rady také v záležitosti bankovní
Audience dra. Wekerla věnována byla napřed
předlohám, které budou záhy po-
dány v poslanecké sněmovně
uherské, potom také zprávě o splynutí čili
o fusi stran. Poněvadž této fusi brání tou
dobou jenom záležitost bankovní,
jelikož nebylo dosaženo ve věci té mezi koalo-
vanými stranami pořáde ještě žádné dohody,
jest na snadě domněnka, že přetřásána byla
tato záležitost jak na audienci, tak na roz-
mluvě s bar. Aehrenthalem a bar.
Bienerthem. Kromě toho věnován byl po-
byt dra. Wekerla rozmluvě s bar. Bienerthem
o terminu pro vyřízení předl ob
bosensko-hercegovské a předl ohy
kterou se zvyšuje daň lihová, poně-
vadž v rozpočtu na r. 1909 jsou již zařaděny
zvýšené důchody ze zvýšené daně té.
Dr. Wokerle vrálil se zase do Pešli.
Z Vídně, 9. prosince. (K. k.) Ministerský před
soda dr. Wekerle a státní lajemník Popovics vrátili s
včera odpoledne do Pešt
Portugalský král.
Z Lissabonu, 8. prosince. (K. k.) Zdravotn
stav králův se zlepšil.
Turečtí námořní důstojníci do Anglie.
Z Cařihradu, 8. prosince. (K. k.). Dle
»Serveti Tunnu« vstoupí 15 tureckých námořních
důstojníků do anglického námořního vojska
aby se tam vycvičili.
Události v Marokku.
Z Paříže, 8. prosince. (K. k.) Rozpočtová
komise sněmovny zkoumala dodatečn
úvěry pro Marokko, které za r. 1908
dosáhly výše 25,118.000 franků. S výdaji z r.
1907 je to celkem obnos 41 millionů.
Z Berlina, 8. prosince. (K. k.) Do r oz-
hodčího soudu v záležitosti casa-
blanské zvolila německá vláda skutečného
tajného legačního radu a justiciára v zahranič-
ním úřadě dra Kriega a italského státního
radu Fusinstu. Rozhodčí soudci, zvolení ně-
meskou a francouzskou vládou, budou dle
2. článku smlouvy o rozhodčím soudu z 25. li-
stopadu t. r. voliti nyní předsedu.
#16
alto_textblock
#16
věno bylo oběma stanoviskům, ruskému i ra-
kousko uherskému. Dle tohoto návrhu má Ra-
kousko-Uhersko dovolit, jak Rusko žádá, aby
se na konferenci o annexi Bosny a Hercegoviny
rokovalo, ale s podminkou, že konference dřive
jak zase Rakousko si přeje, uzná annexi Bosny
a Hercegoviny za dokonanou událost... Jakou
cenu by pak »rokování« o annexi pro Rusko
mělo, zapomněla »Vosa. Zg « doložiti.
Sensačně romantické zprávy ze Srbska.
Z Vídně, 9. prosince. Zdejší všeobecná
korrespondence rozšiřuje tyto zprávy: »Celý
důstojnický sbor srbský obráti
se na korunního prince Jiřího se
žádostí, by se o to zasadil, aby král Petr
ihned na jeho prospěch odstoupil, jeli-
kož nemůže býti trpěno další spiknutí. Maje
listinu 900 důstojníků poděpsanou šel prine
předevčírem ke králi Petrovi a
prohlásil, že nynější kabinet a
spiklí důstojníci musí býti ihne
propuštěni, na druhé straně pak že vši-
chni odsouzení důstojníci musí býti amnestová
ni, jinak že se postaví v čelo revoluce
důstojuické. Když král Petr o tom učinil
oznámení v ministerské radě, někteři ministr
radili, aby korunní prine Jiří prohlá-
šen byl za choromyslného a byl ně
kde internován. Vláda trvá na stano-
visku politiky miru a chce podati demisi
kdyby se vyslovila většina ve skupštině proti
vládě. V téže ministerské radě usneseno však,
aby udělena byla milost všem dů-
stojníkům-protispiklencům 12.t
m, jakož aby tito důslojníci dosazení byl
zvova k armádě, králi pak aby dány byly zá-
ruky bezpečnost4. Divisjonáři plukov-
níkovi Bojovičovi v Niši předevčírem odevzdán
pamětní spis 400 důstojníků, ve
kterém se žádá neprodlená amne-
stie a zařadění do armády pro odsouzené
protispiklence důstojníky. Nebude - li vyhověno po-
žadavku tomu do 12. t. m, bude obno-
vena nejen v Niši, nybrž v celé
divisi moravské vojenská rev oluce a
korunní prine bude vyhlášen za krále.
Na dalmalském jihu je prý úplný klid.
Z Vídně, 9. prosince. »N. Wr. Tgblitu.«
telegrafují z Kotoru: Starosta kotorský Radimí
prohlašuje, že v celém okrese, nehledě k udá-
lostem na Černé Hore, jest úplný klid a pořádek
a žo tedy nen pro cizince žádně příčiny, aby
se vyhýbali jihu Dalmacie, zvláště pak roman-
lickému Kotoru.
#17
alto_textblock
#17
Objednávka vojenských plášťů pro Srbsko.
Z Vídně, 9. prosince. »N. Fe. Pr. « telegra-
fují z Berlina: U veliké firmy pro vojenský
oděv objednáno 200.000 plásťů, kter
v době jednoho roku musí býti dodány na ně-
kolikrát. Objednala je srbská s práva ar-
#18
alto_textblock
#18
mádní.
#19
alto_textblock
#19
Výklady tureckých časopisů.
Z Calihradu, 8. prosince. (K. k) Prohlá šen
říšského kancléře knížete Bülowa o ne-
pochybné věrnosli vůči Rakousko-Uhersku působína
turecké kruhy patrným dojmem
Z Cažihradu, 8. prosince. (K. k.) „Jeni Gazella“
vyvozuje z řeči ministra Tittona význam dohody
ruskoitalské. — Nový turecký lis! „Tašihiefkiar
vykladá geografický hospodářský a nolitický význam
dohod mezi Ruskem, Italií, Tureckem
ostatními státy balkánskými.
z Calihradu, 8. prosince. (K. k.) Dle tureckých
listů má býti proveden dávný úmysl, aby o bv o
třetího sboru (Solun) byl rozdělen v
dva sbory, jejichž štáby by měly sídlo v Solunu
a Bitolj.
#20
alto_textblock
#20
Mladotnrecké oruány proti velkómu vezírovi.
Z Calihradu, 8 prosince (K. k.) „Tanin“ pokra-
čuje v útocích na velkého vezíra a praví, že kabinet
Kiamila paše jest pouze kabinetem pře-
chodním, který při zahájení parlamentu
musí podati demisi, pro níž jsou též čelné
jiné důvody. List praví, že národ se oděl šatem libe-
rálním, avšak že hlava má ještě pokrývku zastaralou.
První parlament musí býli vrchním tribunálem a tisk
má povinnost, aby jako státní zástupce sepsal obža-
lobu. „Tanin“ praví, že Kiamil paša při sjednocení
Bulharska s Rumelií jako ministr náboženských fon-
dů zabránil vtrhnutí, které navrhovali velký vezln
Said paša a ministr vojenství Ghazi Osman paša
později jako velký vezir nic neziskal v bulharsko-
srbské válce, ačkoliv Bismark se tomu divil. List kri-
tisuje úřadování Kiamila paše jako valiho ve Smyrně
a praví na konec, že poslední čtyři měsíce dukázaly
že naděje, kladené do Kiamila paše, byly klamné.
Z Catihradu, 9. prosince. (K. k) Úloky orgánu
výboru „Šuraj Ummetu“ a „Taninu“, který rovně
jest mladoturerkého smýšlení, zasluhují pozornosti
Prozatím nelze však přesně konstatovati, jaké jsou
důvody, cíle a síly tohoto hnutí.
#21
alto_textblock
#21
o4
#22
alto_textblock
#22
Na turecko-srbské hranici.
Z Cařibradu, 9. prosince. (K. k.) Jak sděluje „Sa-
bah“, bylo 6 osob zadrženo tureckým vojskem, kdyt
se pokoušely překročiti turecko-s r bske
#23
alto_textblock
#23
hranice.
#24
alto_textblock
#24
z lnbonee
#25
alto_textblock
#25
vvato
#26
alto_textblock
#26
ve
#27
alto_textblock
#27
Říšská rada.
#28
alto_textblock
#28
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 115.)
Ve Vídni, 9. prosince.
(Zvl. lelef. zpráva »Nár, Listůe.)
#29
alto_textblock
#29
Hlučný začátek schůze. — Mini-
sterský předseda pojednává o pal-
čivých denních otázkách. — Posl.
dr. Mahler, zionista. odsuzuje řízné
stanné právo a německé násilnosti.
— Posl. prof. Masaryk uvádí soud
o pražských událostech na pravou
míru.
#30
alto_textblock
#30
kteří shlukli se kolem jeho křesla, a vzdáva-
li mu pokaždé skorovětě pochvalu
potleskem, při čemž počínali si jako dobře
vycvičený sbor herců Meiningenských. Jest vů-
bec velmi zajímavo a pozoruhodno, že chefu
vlády potlesk vzdávali jen a jedině
křesťanští sociálové. Bar. Bienerlh
odůvodňoval zevrubně stanné právo v Pra-
ze, avšak dva důkazy nepodal: předně, že stan-
né právo bylo v Praze absolutně potřebno a ne-
zbytno a že nebylo jiného prostředku k upoke-
jení a zjednání pořádku a klidu než jedině
stanné právo, a za druhé nepodal důkazu, pro
nebylo užitotéhož „o svědčeného
prostředku jinde. Nemyslíme slovem tím
města jako Vídeň nebo Terst, myslíme tím mě-
sta v tak zvaném německém úze mí
království českého. Bar. Bienerth také
omlcuval a hajil horlivě místodržitele
českého a chválí si ho. Chef vlády a bývalý
ministr vnitra vykonal tím jenom povinnost vůči
hr. Coudenhovovi, který v posledních několika
rodetích bezpodmínečně se podrob-
val příkazům z Vídně a Pešti více
než bylo zdrávo jeho zájmům osobním a než
bylo potřebno po stránce věcné. Chef provisor-
niho kabinetu dušoval se, že chce parlamenta
že věří v parlament, čímž chtěl říci, že
přeje parlamentní vládě a věří v parlamentn
vladu a vysloril povděk svůj nad roz-
mys!ností a umírněností, s jakou
pracovala poslanecká sněmovna hned dru-
hého dne po vyhlášení stanného
práva v Praze. Dar. Bienerth proklamoval, že
vláda horlivě se o to zasadí, aby
akudemičtí občané stali se opět
studenty. Kdyby byla vláda tento slib splnila
již dříve, kdyby byla dbala fakta, že v Praze
němečti studenti nejsou k tomu, aby stále
bumlovali, t. j. vyzývavě demonstrovali na Pří-
kopě a tam těžce poškozovali veškeré styky ob-
chodní a provokovali vojenskou pohotovost, ne-
bylo třeba v Praze vyhlašovati stanné právo.
Podlo ohlášky bar. Bienertha podá vlá da
osnovu zákona o vlašské fakult
právnické. Kde se však zřídí, neudal. Toli-
kéž nezmínil se ni jediným slovem o slovin-
ské fakultě právnické, ještě méně pak
o české universitě moravské Co pravi
o česko-německém smíru, to vše o tomto pro-
žluklém bodu ministerských řečí slyšeli jsme
již v podobné a mnohem lepší všeobecnosti, než
jak to přečetl bar. Bienerth dnes, jenž častoval
svoje posluchače vyčichlými novinkami druhu,
jako na příklad, že hubené vyrovnání jest lepší,
než tučný proces a podobně. Bar. Bienerth pra-
vil, že chce konkrétním způsobem pokusit
se o zmírnění třenic mezi Čechya
Němci v době nejbližší a že che
činiti tak postupně a v jednotlivo-
stech, ale nesestoupil nikde s výšin a mlžin
neurčitocti na pevnou a určitou půdu skuteč-
nosti. Na konec tleskali mu jenom křesťanšu
sociálové a z Poláků viděli jsme jedíně Szajera
pohybovati rukama.
Po Kunschakovi, křesťanském to soci
álu, mluvil
#31
alto_textblock
#31
»Vivat Praga !«
Z Tridentu, 9 prosince. Na vysoký pomník
Dantův byl vyvěšen prapor s nápisem »Vi va
Praga!« — Tento prapor byl po-
licif sňat.
#32
alto_textblock
#32
Ministr hr. Andrassy ze lži usvědčen.
Z Vídně, 9. prosince. »Arbeiterzeitungn«
telegrafují z Drážďan: »Ve druhé saské
sněmovně, ve kteréž usneseno nedávno hlaso-
vací právo plurální, odůvodňována reforma
faktem, že hr. Andrassy, odůvodňuje
svoje právo plurální, dovoláva
se svědectví knížete Bülowa, jakož
i anglického premiéra Asquitha, kleří na
dotaz učiněný vyslovili se pro práv
plurální, pravíce, že plurální právo jest je-
diným systěmem, který vyhovuje požadavkům
národa.« — Drážďanská »Volksztg.« sděluje nyní
#33
alto_textblock
#33
Nebezpečí války na Balkáně.
#34
alto_textblock
#34
Rakonská odpověd.
Německy psaný orgán uherské vlády » Pester
Llnyd« oznamuje: »Odpověď rakonsko-
uherské vlády na druhou ruskou nótu
příčině evropské konferenee
byla včera (8. prosince) odeslána. Rakousko-
Uhersko trvá na svém dosavadním
stanovisku, avšak nevylučuje další vyjed-
návání. — Rakousko Uhersko není odpůrcem
konferenčního projektu, ono přeje si naopak,
aby se konference sešla, avšak ono chce, aby
napřed dány byly předpoklady pro positivnl
zdar konference. Na tomto stanovisku trvá a
nedá se od něho ničím odvrátit.« — Berlínská
»Vossische Zeitung« sděluje, že učiní Německo
zprostředkující návrh, dle něhož prý by vyho
#35
alto_textblock
#35
Východní dráhy a Bulharsko.
Ze Sofije, 8. prosince. (K. k.) Ředitel Ne-
mecké banky Helferich přijel sem z Cařihradu,
aby se u bulharské vlády informoval o s ta vu
ofázky východních drah. Ježto bul-
harská vláda stále ještě trvá na stanovisku, že
se musí vyjednávati společně s Tureckem a vý-
chodními drahami, nebude vyjedná ván
prozatím znovu zahájeno.
#36
alto_textblock
#36
Děla pro srbskou armádu.
Z Cařihradu, 8. prosince. (K. k.) Dl
srbských zpráv pozůstává zásilka válečného ma-
terišlu, která se teprve očekává v Solunu, z děl.
jež nesměla projíti Rakouskem
musila se vrátiti. Novakovič se
dnes rozloučil u Porty a přištím
týdnem odje de.
#37
alto_textblock
#37
Zbraně pro Brbsko.
Z Cařihradu, 8. prosince. (K. k) „Ikdam“ sdě-
luje, že do Soluna přibyly z Francie pro Srb-
sko nové zásilky zbraní a střeliva a že
Porta dovolila, aby byly po území tureckém do
#38
alto_textblock
#38
praveny.
#39
alto_textblock
#39
Také počátek dnešní schůz
byl hlučný. Když vešel do sněmovny mi-
nisterský předseda bar. Bienerth se členy
svého kabinetu, počali naň čeští rad-
kálové volati: »Zrušte stann
právo v Praze!« Posl. Sláma česky
»Stanné právo zrušit!« Posl. Choc ně
mecky: »Pane ministerský pře
sedo, kdy zrušíte náhlý sou
v Praze?!« Posl. Lisý a posl. Žemličk
pískali. Tento pískot a hluk trv al
ještě, když ministerský předseda
povstal, aby promluvil k pilno st
návrhu prince Aloisa Liechten-
s teina o neprodleném vyřízení zalímního
rozpočto.
Řeč bar. Bienertha přerušována byla
ze dvou stran: jednak českými radikály, kteři
za řeči ministra pískali, a potom jeho
výklady přerušovali věenými interjek-
cemi, jednak křesťanskými sociály.
#40
alto_textblock
#40
dr. Mahler.
Odsuzoval co nejrozhodněji
stanné právo v Praze. Pravil, že jest
v širém odporu s kulturou, povyšují-l i se
ve XX. věku šibenice a manliche-
rovky na vrchol moudrosti. Národová
nejsou vinni stanným právem v Praze, které
jest toliko prohlášením bankrotu vládního sy-
stému. Mluvě o posledních příhodách na
vídeňské universitě, pravil, že na ně-
mecké straně se ustavičně tvrdi, že musí být
hájen německý ráz vídeňské uni-
versity. Kdo pak přispěl ke slávě této vy-
soké školy? Byl to Rokytanski, Škoda
Albert, Miklosič, Jagič a jiní Ne-
němci. Tito héroové ducha dali nám prá-
vona luto universitu a my si toto právo
nedáme vzíti těmito německými
„apaši“. Všichni rakouští národov
mají stejné právo na vídeňskou
universitu. Potom pojednal o něme-
ekých ná silnoste ch, spáchaných v Mense
#41
alto_textblock
#41
FEUILLETON.
#42
alto_textblock
#42
V Praze, 8. prosince.
Mám svou pranostiku:
Hraje-li žena před polednem na klaví
Chopinův smuteční pochod — spálila pečeni
schovává li touhle předvánoční dobou něco na
kvap do postele, zcela jistě vyšívá mi pantofle
Budou to už desáté, jež dostanu k Ježišku
a budou velké, poněvadž ty loňské byly malé
Ale dostanu je — proli tomu není žádné stanné
právo.
A ještě něco dostanu k Vánocům,
Hosta.
Myslím, že to osudem všech rodin, jež
mají nějskou tetu, která nemá ale strejčka,
musí se pozvat, a to nejen na Štědrý den, nýbrž
i na Boží hod a na druhý svátek. Říká se
host a ryba třeliho dne atd.; ale to srovnání
kulhá, neboť rybu možno usmažit, aby neza-
váněla, kdežto usmažit hosta . . . na touž
jsou paragrafy ..
K těmto předvánočním starostem přislu-
puje ještě jedna velmi zbytečná a přece těžko
zrušitelná, protože starobylá jako buml na Prí-
kopě.
Je to starost s vánočními dárky!
Kdyby si člověk usmyslil, vyhledat ty nej-
hloupější, netrefi tak, jako když celý měsíc na
ně spekuluje.
Hledal jsem už u knihkupců, zdali existuje
nějská kniha, ve které by byla zlatá rada, co
dát komu na Štědrý den. Ale kde pak!
To se spíše člověk dočte o srdeční vade
#43
alto_textblock
#43
evrčka, o strouhadlech starých Fočničanů,
předloze sestátnění vstupu do ráje, a zdal
matka Eva tloukla máslo . . . ale »Vánoční
dárky snadno, lacino a dobře« . . . pan Vyma-
zal ještě nenapsal.
A tak to půjde starou cestou: milostivá
dá vám župan, slečna dcera vyšívané káandy.
které co nevidět »pustí« na košili, pan syn
koupí doutníky a krásně vám je vykouři a nej-
mladší dceruška zahraje, až vzplanou světla na
stromečku »Modlicí se pannu« a strašlivěji
skope. No a Máry — taky letos spálí vánočku,
čímž vás ale docela nic nepřekvapí.
Dobře cítím, jak jsem negalaniním, že jsem
dříve neuvedl, co vy dáte milostivé; ale jste
přednosta domácnosti (aspoň při sčítání lidu)
pak jste vlastně obětí svátků. Neboť dává hi pět
jednomu, je to vždyeky snazší, než musí-li dát
jeden pěti. A dát musíte, co by to bylo jinak
za svátky.
A tu je Achillova pata otců rodin, tady
schází příručka: »Vánoční dárky snadno, lacino
a dobře!« Bloudite každého večera (misto abyste
rozumně seděli ve své hospůdce) kolem výklad
ních skriní, vidile sta a sta věcí, ale nemůžete
si vybrat. Přece nekoupíle paní tehyni foukaei
harmoniku nebo houpacího koně; své ženě ne-
můžete rovněž dát stavebnici nebo hracíh
vlka; a slečně dceři?
Řekne se: dejte ji knihu! Ale jakou, když
moderní romány jsou samá nevěra — a pak
všechny jistě dávno přečtla . .
Zase je s tím kříž a zas to půjde starou
cestou: tchyni koupite valašské papuče, milo-
stivé dále tobolku s padesátkou, poněvadž říká,
to že je ten nejlepší dárek, slečně deeří nára
#44
alto_textblock
#44
mek, klukovi hodně strakatou kravatu a překlad
klasika, kterého na gymnasiu právě čtou a Máry
dáte pětikorunu s ucuvou prosbou, aby milost-
paní neodmlouvala, když ji hubuje. V zájmu
míru v domácnosti je tato kompensace nutnou:
můžete-li, dejte radši víc.
Navedl jsem vás dle nejlepšího vědomía
svědomí, neboť Máry je důležitou, ne li nejdů-
ležitější osobou v domé a začasté i dobrým di
plomatem. Vzpomínám aspoň na jednu Máry
která znamenitým způsobem splnila svoje diplo-
matické poslání, když mně jako kvintánovi nesla
kamsi růžové psaníčko. Polibil bych ji do dnes
za to chytráetví! Když královský otec na scho
dech ji potkal a moudře se ji ptal, kam s tim
jde, duše předobrá a diskretní odvětila: »Milost-
pane — já to nesmím říct, mladý pán mněto
zakázal . . .«
Než, nechme bolestných vzpominek a
žijme přítomnosti mezi Mikulášem a Štědrým
dnem.
Předvánoční doba dle básníků nejpostičtější
z celého roku, dle prosaistů nejdražši, všeobecně
vzato, je docela přijemnou pro samotáře i spo-
lečnost Stalo se vám, že jste úplně sám, neche
říci ošklivé slovo starý mládenec. Ale zmeškal
jste spojení s rychlikem života, z nedostatku
času nebo z jiných příčin zapomněli jste se
oženit a teď se tlučete dál omnibusem, zasta-
vujícím o polednách v hostinci, večer tamtéža
v noci v prázdném, opuštěném bytě o čtyřech
stěnách.
Jindy všechno na vás padá, ale v předvá-
nočním údobí smiřite se s osudem, neboť máte
také svoji společnost. V krbu vesele praská
občas ve vedlejším pokojí praskne parkela.
#45
alto_textblock
#45
lampa na stole tiše šeptá a vaříte-li čaj, i samo-
var bublá. Spustite se do křesla, zavinete se do
útulné samoty (po případě do županu) a sáhnete
po knize, po dobré české knize a zahloubáte
se v ní.
Znám jednu takovou, převýbornou — slav
právě čtvrtstoleti od prvého vydání. Kniha zlatá.
které na paměť měly by se učit děti ve školách,
místo deklamovánek o lišce a vráně, která na
vysokém dubé, sýrec držíe v hubě, ald ... se-
děla a sýr ten snisti hleděla ..
Je to Čechův »Lešetinský kovář« . ..
Tenký, známý svazeček »Poetických be
sed«, druhdy skonfiskovaný, dnes s malou změ
nou nezávadný.
Kniha žhavá, plná jisker, jako ta ocel, do
které »perlik buší vesele«-
Kniha, nezneuctěná ani nejmenší cenou ja-
kékoliv vzájemně se podporující korporace, ale
poctěná nejvyšším možným vyznamenáním
čtena a zbožňovaná českým demokratickýmli
A konečně, kniha čivrt století stará a po-
řád časová ! . ..
#46
alto_textblock
#46
dem
#48
alto_textblock
#48
Předevčírem uluhlo.
Žandarmové na ulicích dostali kožich.
Vltava ledovou pokrývku a mládež chuť k bru-
Jak se zdá, přijde ještě před Vánocem
zdravý tento sport, který v pozdním věku pro
vozoval Goethe, aby zahřál stareckou svojí krev
ke cli.
Odvážnější pusti se na Vltavu, po kter
dříve pořádány bývaly veliké výlety celých spo
#49
alto_textblock
#49
slení.
#50
alto_textblock
#50
lečnosti do Chuchle a do Zbraslavi, méně od
vážným stačí Matiční kluziště, Střelecký ostro
a ještě několik po různu v městě upravených
polévaných míst.
Ale na jedno místo se zapomenulo! Když
jsme chodivali za dešťů výstavou, celé veliké
prostranství mezi alejí a strání pod průmyslo-
vým palácem byla jedna veliká kaluž.
»Mrznout tak — to by bylo kluziště !« ří-
kali jsme si.
Nebyl by to špatný nápad. Prostranstvíje
opravdu veliké a nie se na něm nemůže zničit.
poněvadž, jak známo, »rostl« tam pouze plsek
a restaurační stoly pana Kamenského
Kejhara.
Hudební pavilon, nezbytný pro kluziště,
stojí krásně uprostřed.
Osvěllení obloukové a po případě guirlandy
žárovek pro večerní bruslení do 18. října tam
byly a není vyloučeno, že dosud jsou. Re-
staurační pavilony hodly by se znamenitě z
ohřivárny a bufety, tedy neschází nie jiného,
než aby několik podnikavých ldi sedlo a na-
psalo: »Slavný zemský výbore, račiž laskav
zapůjčiti místo pod fontánou ke zřízení klu-
ziště, jehož čistý výnos by připadl Ústřední
Malici školské . . «
Není nejmenší pochyby, že výbor zemský,
jak jde o Matici, okamžitě to povoli. . ..
Už se v myšlenkách na výstavé klouzám ..
Zevloun.