ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2bf3f5a0-661f-11dc-8b3c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 25
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXX
#2 alto_textblock #2
V Praze, v pátek dne 29. listopadu 190I.
#3 alto_textblock #3
Číslo 329.
#4 alto_textblock #4
Na ranní a odpel, Iisty přilohami („Naučný Úblor“ ve středu a „Lftarárnl Hlidka v pátek) přešpliší nei Praze v alninistraei . . . . 2 K — na slsíe ns čtvrt leta . . . . . 6 K — s dvejí čontškou 2 K 50 na něsle . . 7 K 50 h ve tilalkitkí 2 K 80 na mětle . . . . Poštoui za mšsle . na čtrrt leja s dvojí zásíli B K sO na měsíe , . . . n na čřvst leta
#5 alto_textblock #5
E
#6 alto_textblock #6
V drobnémt pradejít ranní čilo o sobě . . . za 8b sdpelellai . . . . n žb Ve slislkách na vaskově- ranní čhalo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . sh Inserat platí ze hetsvé szpřel. Předplateni a lnssrty piijiná sdmninl- strace v Masisaské ulici 4. z. Tam nacháselí se tčž radakee tiskárna a srpedice , Násodnich Lista“. Bukopiny ss nevraesje
#7 alto_textblock #7
Připravme se na novou scenerii!
#8 alto_textblock #8
Údálosti dne jest fulminantní Körbrov »Mene Tekel!« napsané ne sice plamennými slovy, ale tiskařskou černí vládního » Frem denblattu« na postrach zahálejícímu cislaj tánskému parlamentu. »Musí se to konečně říci, « počíná vládní obžaloba, »že žádný zákonodárný sbor světa neskýtá podobného divadla maření časua sil, jako rakouská. říšská rada. Od 17. října kdy se sešel, nebyla ani jediná vládní před- loha projednána. Místo aby sledoval dráhu vládními předlohami naznačenou (což prý by byla normální dráha ústavního apparátu) parlament ovládán jest pilnými ná- vrhy, jichž Rakousko nemá zapotřebía strhován jest přáními a rozmary jednotlivých frakcí do parlamentní anarchie . . . Že ta- kovýto, vůle prostý a na vlnách nejrůzněj ších strannických vášní zmítaný parlament co chvíli může ztroskotat a ve srážce vášní utonout, na to patrně dotyčné strany nepomýšlejí. Tím důtklivěji nutno jim to nebezpečí připomenout, že parlament, který síly své prohýří jen v theoretických a při tom úplně bezvýznam- ných pilných návrzích, nevyhovuje svému ústavnímu povolání . . . Nikdo neupře, že vláda již přes rok vše možné učinila, aby vyrvala parlament z tohoto chaotického zmatku. Nescházelo na řečech, na výzvách a jednáních se stranami a ministerský před- seda dr. Körber na poslední konferenci před- sedů klubovních domlouval a varoval co nejdůtklivěji. Jest to poměr zhola neslýchaný. aby vláda nemohla dosíci projednání svých předloh a musila nečinně přihlížeti hře růz- ných strannických přání, takže jí nelze žádných nových předloh parlamentu před- kládati. To jest stav prostě nesnesitelný. To již není parlament, nýbrž pouhý klub pro rozprávky, jenž přišel všechnu souvislost s potřebami státu a s ústavními svými úkoly.« Po- tom připomíná »Fremdenblatt« slov Körbro- vých, pronesených ku zástupcům stran »Parlament jest tvrzí národův; nerozbořujte jej v rozvaliny, vláda chice ho chránit!- Avšak žaluje dále: výstraha ta ni- čeho nezpomohlal »Parlament vymyká se vůdčí ruce vlády a nechává se vésti nezřízenými popudy růz- ných frakcí, jimž záleží více na tom, aby ukázaly na odiv své snahy, než aby měly ohled na potřeby zákonodárné.« Když prý pak ministerský předseda ještě doložil, že bohda žádná strana netouží po tom, aby vláda sáhla k jiným, násilným pro- středkům, aneb odvolala se ku voličům: tu prý bezpečně očekával, že strany se dovtípí, kolik uhodilo a že samy proklestí volnou dráhu z té spousty pilných návrhů k žádoucímu cíli. »Leč pohříchu,e končí Körbrova filippika, »není o podobném působení stran na parlament ani stopy; nýbrž tento hýří v hojnosti rozprav, připo- mínajících mnohdy bohoslovnéjhádky byzanc- ské, Může takovéto potulování se porlamentu po necestách ještě dále trvati? Rakousko má již jen zdánli vě parlament. Ve skutečnosti je st to již jen pouhá beseda pro před- nášení přání anebo blouznivých programů jednotlivých stran. Jest nejvýše na čase, aby si parlament uvě- domil svůj stav, aby plně pocítil nepřiroze nost a neudržitelnost poměrů v něm za- vládnuvších. Pan dr. Körber nelitoval nižádné práce, aby postavil parlament na pevné trvalé základy. Nyní jest na parlamentu samém, aby zachránil parlament. Že se tento ociťuje v nebezpe- čenství a napořád hlouběji v ně se za- přádá, k tomu stačí jediný pohled na jed- nání sněmovny.« —
#9 alto_textblock #9
Pan dr. Körber tedy ohlašuje již prostě a krátce parlamentu, že je se svou zachra- ňovací moudrostí na dobro hotov a ne- vytáhne-li se parlament z bahna, jako ne- božtík Prášil za vlastní kštici sám, že mu již žádný doktor světa z marastu nepo- může. — Budou-li čísti tento článek »Fremden blattu« ve starých ústavních státech, jako na příklad v Uhrách nebo v Anglii, najist srdečně se zasměji skvostnému tomu tvrzení že prý je to zhola neslýchaný případ, aby vláda nemohla dosíci projednání svých předlo v parlamentě. To je v dějinách ústavních států na opak velmi často slýchaný a vídaný případ že parlament nechce vyříditi předlohy vlády. kterou nemůže cítit, jen že tam pak, totiž ve skutečných státech ústavních, vždy praskne vláda a nikoli parlamentarism. Podívali by se divně Maďaři na vládu, která by promlou- vala ke vzdorujícímu parlamentu: Nebudeš-li mi po vůli, rozeženu tě a zavedu ab- solutism. Unás se však absolu- tismem hrozí národům každého čtvrtletí, jako malým dětem mikulášským čertem; vzpomeňme, když nedavno vyskytly se pověsti, že prý bývalý ministr uherský Bánffy měl sto chutí a činil již k tomu pří- pravy, rozehnat vzdorný uherský sněma zrušit ústavu uherskou; jak hned byla do- jmem pověsti té celá země vzhůru a žádala bouřně za vydání hlavy zlosyna a zrádce Bánffa, tak že nesměl nynější předseda ministerstva Koloman Szell prodleti ani na okamžik, ná- rod upokojit prohlášením, že na těch po- věstech šílených není zbla pravdy, poně- vadž zrušení ústavnosti uherské a zavedení despotismu jest ho- lou nemožností a čirou absurd ností. Tak v Uhrách. U nás se však vzdor nezrušitel- nému a neodvolatelnému diplomu říjnovému, zavazujícímu i všecky nástupce trůnu k zachování principu ústav- nosti, mluví s kurulských stolic o mož- nosti zrušení ústavnosti a zavedení absolu- tismu, jako že dostaneme chumelenici a vá- nici sněhovou. Proč a jak je to možno? Nuž, prostě a jednoduše proto, že v Cislajtanii v pravdě doposud žádného skutečného ústavního života a žádného opravdového, pravého parlamentu nebylo, nýbrž že tu vždy jen fikce ústavy a fikce parlamentu z dopuštění vlád a Němců chi- méricky živořila, až konečně — jako každou šalbu, i tuto železný zub času silou pravdy konečně podlamuje a bourá v ssutiny. Jakým to velkým zadostučiněním pr nás ta dnešní trpká žaloba vladního »Frem- denblattu«! Kdy jsme již my dovozovali, že tento cislsjtánský parlament, zřízený proti dobrému historickému právu naší vlasti. zbudovaný jen pro hegemonii menšiny ně- mecké nad většinou národů slovanských. není s to, aby oddělen od sněmů zemských mohl správně rozuměti a vyhověti potřebám. životním zájmům a právům všech národů této říše, že dalekosáhlá ta kompetence, kterou jej němečtí centralisté nadali, jest a bude nad jeho síly, dokonce když ještě bude z ní vykračovat a opováží se míchat i do pořádání záležitostí jednotlivých ze m a národů, k čemuž žádného práva nemá. Než, veškeré naše námitky, důvody, vý strahy a protesty zůstávaly pouhým hrachem na zeď házeným, milostpání Němci naopak umínili si, že národu našemu nesm se dostati ve vlastech našich žádného národního práva za- konodárstvím zemským, nýbrž je- dině z parlamentu vídeňského »reichsgesetzy« — (poněvadž doufali, tam že proti nám se- ženou vždy úpornou nám většinu), vlády ví- deňské před tímto diktátem německým sta- tečně kapitulovaly a dnes — vidí se ná-
#10 alto_textblock #10
sledky toho centralistického a germanisti ckého úsilí. Ten přesycený, omnipotentn centrální parlament skomírá bídně — malo- mocenstvím. Byl stvůrou hříchu proti pří- rodě a příroda se na něm mstí. Nevyřízená. německou obstrukcí znásilněná otázka česká jej zabíjí. Körber chtěl a doufal ho Němcům zachránit svou svášně prostou vy tr valostí« ze dne 2. března t. r. Však po devíti měsících jeho trpělivost praská, jeho latina je v koncích. Piše »Fremdenblattem« — »desorganiso- vanému, chaotickému, anarchistickémua malomocnému« parlamentu Cislajtanie své »Mene Tekel«, ohlašuje mu, že ho m u s rozehnat, nevzpamatujeli se ještě v po- slední hodině a nebude li poslušně vyřizovat vládní předlohy. Buďsi to pouhý strašák, ač se z mnoha stran tvrdí, že mají místodržitelové již pří kazy, aby vše připravili k novým volbám říšským pro leden r. 1902 — však pod dojmem strašáku toho nevzchopí se chorý parlament cislajtanismu již k žádnému no vému životu. Snad ještě nějakou chvíli bude zdánlivě pracovat a živořit, ale o konečném osudu jeho není již nižádné pochybnosti Připravme se na novou scenerii ! —
#11 alto_textblock #11
Říšská rada.
#12 alto_textblock #12
Panská sněmovna. Včera po 4 hodiny panská snámovna konala právnickou diskussi — dnes botanisovala. Za- bývala se totiž jen a jedině květinami. Konkretně řečeno, pojednávala o pouličním prodeji přírodních, nesitrojených květin v povolila tento prodej. Jak povědomo, posla- necká sněmovna se usnesla v posledních dnech letní kampaně o návrhu posl. Schneidra, že se zakazuje nabízení této flory ženami. Jest dále povědomo, že vídeňské květinářky, které všechny prokázati se mohou věkem nad kanonické stáří, vyslaly deputaci, aby panská sněmovna jim ne- brala jich výdělku. Jejich pláč a jejich nářek nebyl marný. Bylo jim vyhověno. Přistoupí-li poslanecká sněmovna také na votum panské sněmovny o změně §§ 59. a 60. živn. ř., po- dané na ni, budou květinářky, které dávno již odkvetly, zdobiti ulice velkoměstské dále. Hraběti Kuefstejnovi, který jest enfant terrible konservativní pravice ve sněmovně lordů, vrtalo mozkem, kam se mají počítati polní a luční květiny, zdali ke strojeným či ku přírodním. Upokojil se teprve, když se mu dostalo ujištění že ke strojeným nenáležejí. Jak malá moudros
#13 alto_textblock #13
a t. d.
#14 alto_textblock #14
Z Vídně, 28. listopadu. (C. -B.) Předseda kn. Windischgrätz zahájil schůz ve 12.30 hod. spol. Po přečtení došlých spisů dv. r. dr. Cy hlar podal zprávu o změně a doplnění živno- stenského řádu, dovozuje jejich důležitost, již uznaly také některé obchodní komory. Stát má se starat o zachování malých existencí, jež ohrožují cestující-detaillisté a chrániti je před proletarisací. Opřel se výčitce, že panská sněmovna je na pře- kážku zlepšení živnostenských poměrů a přimlouval se za výborový návrh. Ministr obchodu bar. Cal1 vylkl vznik a úče předlohy. Obchodním cestujícím není na újmu týká se pouze vyhledávání objednávek u soukromých známostí, avšak ani tylo detailní cesty nejsou na- prosto zakázány, nýbrž upraveny tak, aby nebyly na újmu oprávněným zájmům soutěžných výdělků. Vláda souhlasí se změnou, jíž doplňuje se usne- šení poslanecké sněmovny, neboť pouliční prodej čer- stvých květin ve velkých městech, lázních a pod bývá v zahradnictví vítaným podnětem k většímu od- bytu a dosti značnému podtu osob zdrojem výdělku. Podobně má se to s prodavači potravin a proto žádá sněmovnu, by schválila předlohu v nynějším textu dle návrhu národohospodářského výboru. Ryt. Schreiner považuje živnostenský zákor z r. 1889 za zpálečnický. Předlohou pomáhá se vě- eem, s nimiž nebylo na pilno Rozbírá slabé stránky předlohy a dovozuje, že ohrožuje zvláště nejmeni existence. Z celé věci líbí se mu pouze věta z reso- luce poslanecké sněmovny, kde praví se, že živno- stenský zákon třeba opravit a očekává se, že vláda tak učiní záby.
#15 alto_textblock #15
Hr. Kueťstein nesouhlasí s výborovými změ- nami a lituje, že ministr nezastal se vládní předlohy a podvolil se navrhovaným změnám. Dv. r. dr. Czyhlarz opřel se Kuefsteinovým vývodům a prohlásil, že souhlasí jen s výrokem nejistém úspěchu předlohy. Zůstane však přece po kusem o zdar. Ministr bar. Cal! popírá, že vláda bývala by změnila své postavení původní, neboť text § 60 je restitucí ustanovení obsaženého v poslední před- loze, podané poslanecké sněmovně. Jak postaviti se proti přílišné soutěži větším dovozem zahradnických výrobků, bude třeba uvážiti při uzavírání obchodníeh smluv. Sušená zelenina musí považovati se za pro- dukt sice zenědětský, ale průmyslně změněný Předloha byla potom schválena ve 2. a 3. čtení, rovněž předloha o sečtení živnosten ských a zemědělských závodu. Předlohy o poplatkových výhodác byly přijaty po stručné zprávě referenta bar. N ie- banera bez debaty ve 2. a 3. čtení. Jsou to předlohy o poplatkových výhodách: 1. pro půjčku království českého, dále pražskou, lublaňskou, mor.ostravskou, varnsdorfskou, bolzán- skou a meránskou; 2. pro půjčku království če- ského, dále pro pražskou, krakovskou, lublaňskou, kladenskou, mor.ostravskou a vítkovickou; 3. pro celoveckou, lvovskou, varnsdoriskou, víd. novoměst- skou a okr. mor. ostravskou: 4. pro libereckou; 5. pro obrndorfskou obec, stíženou povodní; 6. pro půjčku krajinskou. Potom schválena ve 2. a 3. čtení dle referátu bar. Bergera předloha o příspěvku k bursov nímu fondu za záznamy cenných papírů n pražské a terstské burse Při předloze o výpomoci v nouzi zemský hejtman Rhomberg poukazoval na letošní vodn spousty ve Voraribergu, jež činí přes 2 milliony K a žádal za výdatnou a brzkou státní pomoc. Ať ne- hledí se na malou zemi, jež potřebuje pomoci ale na velkou škodu. Ostatně bude hlasovati pr předlohu. M.-p. dr. Körber připouští, že mnobé krajiny jsou nouzí velice ohroženy, tak že pro ztenčení prů myslové výroby není tam výdělku pro nejnuznější čásť obyvatelstva. Pomahá vláda, země, okresy obce, aby prováděly se projektované práce co možná záhy a pomohlo se zatím aspoň přes zimu. Doporu- čuje předlohu, jež prospěje malému zemědělstvu ubezpečuje, že podpora bude rozdělena co možná jednostejně dle potřeby. Vorariberku dostane se při- měřené sumy na výpomoc, avšak také země mus výdatně přispěti. Také hražení bystřin bude se moci podporovali z melioračního fondu, jemuž dostane s značného zvýšení. Předloha byla potom přijata v 2. a 3. čtení. Konečně oznámen výsledek výborovýc voleb pro statistiku práce. Do státního soudu zvoleni: ryt. Edv. Kin- dinger, tajný rada, předseda vrch. zemsk. soudu Terstu a Jan Matiasch, senátní předseda nejvyš šího a kasačního soudu v.v. Do terna na obsazení místa člena říšského soudu byli zvoleni: I. dr. Karel Pelser- Führen- burg. II. Arnošt Rucker a III. Karel Grinauer- Amenegg. rovněž dvorní radové nejvyššího a kasač- ního soudu v. v. Schůze skončena ve 2 hod. 15 m. odpol. : příšt oznámena bude písem ně.
#16 alto_textblock #16
Z parlamentních výborů. Z Vídně, 28. listopadu. (C.-B.) Rozpočtový výbor rokoval nejprvé o ti Hornictví. Posl. Pernerstorfer vytýkal nedostatky při- slušného prelimináře, pohřešuje udaje, kolik dělníků je zaměstnáno a jaké platy mají. Navrhl resoluci, jíž vláda vyzývá se, aby ve státním rozpočtu uváděla věcné i osobní potřeby závodní, mezi poslednějšími také mzdu a počet zaměstnaného dělnictva. Posl. dr. Fořt pojednává o pracovních pomě- rech na Příbramsku a žádá vládu, by vzala zřetel na tužby dělnictva. Po té pojednává o poměrech n dolech jilovských a navrhuje resoluci: »Ministerstvo orby se vyzývá, by dosadilo anketu o výs tavbách a výnosnosti jilovských zlatých dolů a na základě výsledku šetření toho pak vzala v úvahu eventnáln zpětní koupi těchto dolů erárem.« Posl. Menger navehl, by se vložila do rozpočtu suma na vyhledávání státních uhelen. Řokování zúčastnili se také ministr orby baro Giovanelli, ministerský rada Göbl a poslane Povše a po doslovu referenta posl. Marchet byla položka »Hornictví« schválena a resoluce Pe nerstorferova, Fořtova i Mengrova přijaly. Ministerský rada Göbl dovozoval složitost vý- kazu o stavu hornictva, avšak při některých dolec může vykázati se počet dělnictva i jeho mzdy. O po žadavcích příbramských horníků jedná se a shledalo se, že žádané zvýšení mzdy rozmnožilo by výdaje aspoň o 1 mill. K, což za nynější passivity dolů po- voliti nelze. Odpověď hornictvu bude dána co nevidět, až se vydá nový služební řád. O jílovských dolech má ministerstvo hojný materiál, z něhož patrno, že tam nelze s prospěchem pracovati a další dobro- zdání v tom směru bylo by zbytečně. Potom rokovalo se o tit. »Kolky, taxy a po platky-.
#17 alto_textblock #17
Ref. posl. Byk poukazoval na menší výnos daně kolkové a bursovní a soudních poplatků a navrhl tři resoluce o zavedení nového poplatkového zákona, poplatkové svobodě humanních nadací a vracení ne- zákonných poplatků. Posl. Stařiňský navrhl resoluci, již vláda vy- zývá se podati předlohu, dle níž výhody povolené daně prostým realitám městským mají rozšířiti se na veškeré přenášení nemovitostí na nové majitele. Posl Kozlovský podporoval referentovu reso- Iuci a přimlouval se za kodifikaci poplatkového práva. V létě shledalo se, že strany sbližují se nejlépe od- bornou prací a troufá, že vláda poskytne k tomu zase příležitost předlohou kodifikovaného práva po- platkového. Ministr financí dr. B5hm-Bawer k prohlašuje, že připravuje moderní poplatkový zákon, ale pro tuto nesnadnou a rozsáhlou reformu a v zájmu uspokoji- vého výsledku nelze překotně pracovali. Peplatkové úlevy a svoboda nadační uváží se při berní redakci poplatkového zákona. Ostatně prý ministerstvo financi poskytuje úlevy. O opravě a vracení poplatků po- ukazuje k tomu, že kde poplatkové předpisy byly nesprávně vykládány, příslušné úřady dostávají po- učení. Ministr slibuje rychlejší vyřizování rekursův. Ohledně rozšíření výhod při přenášení městských realit na veškerý nemovilostní ruch poukazuje na své někdejší prohlášení při projednávání poplatkové no- vely a nemá prý proč tehdejší své stanoviště měniti. Poslanec Kaiser podporoval referentský poža- davek o dobročinných nadacích a vyslovil povděk, že ministr zamýšlí poplatkové úlevy takové v novém zákoně. Lituje, že přeplatky nemají se vraceti bez rekursu. Radí ministrovi, aby zavedl vzestupný po- platek dědický, propouštěje svobodu malých pozůsta- lostí, a navrhuje příslušnou resoluci. Poslanec Abrahamovič je povděčen slíbe- nému stručnému vyřizování rekursů a žádá, aby raiffeisenské pokladny dle zákona usneseného halič- ským sněmem byly prosty poplatků, jak podaly u soudu žádost za zápis do rejstříku. Poslanec Pergeli přál si lepších kolků, ukon- čení příprav k pořízení nového poplatkového zákona a brzkou jeho předlohu. Přimlouval se za vzestupné poplatky dědické a mírné poplatky neb úplné osv- bození dobročinných nadacl. Poslanec Kienmann přimlouval se za poplat- kovou svobodu obecních dluhopisů a příslušných l- stin, navrhuje přiměřenou resoluci. Kapitola »Kolky, taxy a poplatky« byla poto schválena. Při kap. Iinanční správa ref. posl. dr Görský poukazoval na rozdíly ve lhůtách úvěrů a na vřadění nových položek výdajů na stavby. Souhlasí se změnami ale lituje, že úhrada nevzrůstá tak jako potřeba. Rozpočet finanční správy je vzorný. ale rád by, aby objektivita a upřímnost, jež jeví se v číslicích centrály finanční správy, jevila se také při vybírání a předpisování daně a exekucl. Posl. d'Elvert doporučoval finanční správě zlepšení nepříznivých poměrů berních úřadníkůa naléhal na věcnou reformu v berní službě. Posl. Hofmann-Wellenhof uvažovalo rozsáhlých interkalariích, naléhal na zrušení zbyteč- ných služebných kauci, povolení dovolených a stý- skal si na nedostatek pracovních sil u berních úřadů I. instance. Posl. dr. Stránský stěžoval si na zkracování českého obyvatelstva při obsazování úřadnických míst v obvodu zemského finančníhe ředitelstva v Brně. Uvedl čiselně stav národností v jednotlivých hodnost- ních třídách konceptního i berního úřadnictva a do- kazoval, že úřadnická místa obsazují se v obráceném poměru k národnosti obyvatelstva. Nalehá, aby při- jímali se pouze aspiranti, znalí obou řečí a tvrdí, že skoro ve všech oborech finančních úřadů jsou úřad- níci, již neumějí česky. Za poslední doby udály se případy, že uchazeči o místa v odboru povolání, již prokázali znalost obou řečí, byli ustanoveni minister- stvem financí v Čechách a uchazeči znali pouze něm- činy mohli zůstati na Moravě. Posl. ryt. Stařiňský dovozoval nutnost ob- šírného finančního programu vládního, neboť nesluší se stavěti proti některým vydajům jednotlivé ne vždycky sympatické předlohy jako podminku jejich splnění. Finančního plánu, je třeba také pro přikázání některých přímých daní zemím a obcím. Ministr dr. Böhm-Bawerk líčí vládní páči o berní úřadníky a praktikanty a rozmnožování nebo zřizování nových míst, aby jim prospěla, nemohoue splniti úplně jejich přání, což by vyžadovalo 5 miil. korun, jež v rozpočlu uhraditi nelze. Při uslanovo- vání úřadníků nerozhoduje prý národnost, ale způ- sobilost. Zavedení vzastupné daně dědické při vše- obecné opravě poplatkového zákona bude možné. varuje však před přemrštěnými nadějemi, neboť se nesmí zapomínati na četné platy dědické k účelům samosprávným. Ve příčině finančního plánu odkazuje na své vývody za porad parlamentních o zvýšení kořa- leční daně a prohlašuje, že tu chvili jedná se právě o přání jistého druhu a pilnosti, pro něž zjednati se musí okamžitá pohotová úhrada, jakou dovolil si navrhnouti předlohou o dani z jízdnich lístků. Prolo musí dělati, co chvíle vyžaduje a dbát, aby z tako- vého náhlého činu nevzníkla překážka budoucímu organickému provedení. Posl. Kozlovský navrhl resoluce o reformě trestního zákona důchodkového, jednodušší praai berních úřadův, dávání ústních zpráv poplatníkům,
#18 alto_textblock #18
FEUILLETON.
#19 alto_textblock #19
—a. Ve Vídni, 28. listopadu. Zde to ne- jde s místa, tak že pomýšli se zcela vážně na to, změniti buď jednací řád nebo zavěsti abso- lutismus. Toť se ví, že by nejradějí to druhé. však bojí prý se, že by velectěné obecenstv na konec ani nezpozorovalo, že je vůbec rozdí mezí tím, co v Rakousku se prohlašuje za ústav 2ost a tin, čemu se ve státoprávní hantýrce říká vládnout absolutně, tak že patrně rozhod nou se pro to první. Potom — až toliž bude prohlášen nový řád jednací — vypadat bude schůze parlamentu následovně: Předseda: Poněvadž sešel se již do statečný počet poslanců a sněmovní žandáři jsou na svém místě, zahajuji schůzi. Nepřítomni jsou následující páni: (Čte dlouhý seznam jmen.) Učiním opatření, aby se jim dostalo za tuto nedbalost náložitého pokárání. Oznamuji ex praesidio, že poslanec, jejž tentokráte neche kompromittovati a který pro různé těžké parla- mentní hříchy odsouzen na třináct dní do par lamentního vězení, obehrál tam ve ferblu kol legu o celé diěty. Učinil jsem opatření, abys smělo hráti v parlamentním vězení jen o tantesy Barvičku pak, jako hru nedovolenou, z parla- mentního vězení vůbec odstraním. (Hlučný sou- hlas. Odpor na straně druhé.) Ohlašuji, že na stul nebyl položen ani jediný návrh pilný, z té jediné ovšem příčiny, že ze schůze aspoň na týden by byl vyloučen, kdo by se opovážil s návrhem takovým snémovnu obtěžovat. (Vý borně!) Také nebyla podána ani jediná interpellace začež máme co děkovati zase jen změněnému
#20 alto_textblock #20
jednacímu řádu, který připouští dotaz jen tehdy když je podepsán 426 poslanci, což vzhledem k tomu, že jich sedí ve sněmovně pouze 425, ovšem působí jisté obtíže. Petice položena byla na stůl jen jediná sice si stěžuje klub pro racionální kuřbu na nynější pramizernou jakost pětikrejearových kuba. Pan ministr zodpovéděl petici ihned »Petice jmenovaného klubu je více než frivolní, neboť tolik by měl věděti, že když někomu ne- chutnají pětikrejearové, bez oblíží a překážky jako svobodný občan tohoto státu má právo koupiti si za 8 kr. trabucco.« Slížnost spolku anekdotářů v severovýchodn Bukovině na státní zastupitelstvo, jež prý mu konfiskuje tři sta let staré anekdoty, odstoup se panu ministru Spensovi s pokynem, aby zmíněnému spolku, jenž týrá p. t. publikum tai starými šmejdy, pohrozil kriminálem. A nyní ke vlastní věci. Na jednacím pořadě je debata o nedělním klidu. Ukázalo se totiž, že si v ohledu tom, jako bohužel ve mnohu jiněm, dělá u nás každý co chce. Jedni pracují jen odpoledne, druzí i do- poledne, třetí — a o těch jedině tvrditi lze, že zákon mají v úctě — nepracují celý den nie Ke slovu ostatně se přihlásil poslanec dr. Ne- děla. Poslanec Neděla (radikál): Navrhoval bych obrácený pořádek. Aby se totiž světil vše- dní den a v neděli aby se pracovalo. Návrh ten činím proto již, poněvadž jsem radikál, což ne- znamená nie jiného, než chtít pravý opak toho co ostatní. Ostatně bychom se tím přiblížili valně ideálu života, v němž si libovali naší praotcově, jimž práce nebyla břemenem, nýbrž zábavou. Jak povšetilá filosofie, jež velebí práci ! Co zní máme? Plné všeho zboží sklady a následek toho
#21 alto_textblock #21
— nouzi a hlad. Chcete vyléčiti chorou společ nost? Zastavte na pět let práci. Uvidíte, jaké to bude míti následky. Stačil by k tomu zákon o dvou paragrafech. Paragraf první: »Veškerá práce se zakazuje. Ti, kteří mají po náležitém zjištění ročních přijmů více než pět tisíc zlatých. budou povinní živit slušně ty, kteří mají měno nebo nemají nic . . .« Předseda: Volám pana řečníka k věc ponejprv. Poslanec Neděla: Račte odpustit, pane předsedol Předseda: ... a po druhé. Poslanec Neděla: Dovolte, abych . .. Předseda: A po třeti. Jako na licitaci dle nového jednacího řádu a teď si sedněte- Slovo má posianec dr. Protivšemu. Poslanec dr. Protivšemu: Neznám nej menší příčiny, proč bych v zájmu vlastním, v zá- jmu státním, v zájmu člověčenstva, nesměl v ne- děli pracovati, když mám zrovna chuť? Proto. že to stojí v knize Mojžíšově, jež sluje Genesis? Pánové, v té knize stojí toho mnoho a v těch ostatních ještě více, co by nás rovnou cestou přivedlo za mříže. Ostatně jsou lidé různí a po- tom je také zaměstnání různé. Jeden vydržt velmi dobře týden skály lámat, ale druhého n smrt to unaví, povinen-li od devíti dopoledne do dvou hodin po polední seděti ve vytopeném, pol- štářovaném kanceláři, kouřit exquisitos a číst př tom drobnosti v novinách. Znám muže, který př tomto dření sestaral a potom se trápil, že dán byl na pensi s pouhým uznáním a ne s velkokřížem. Předseda: Upozorňuji pana řečníka, že novým jednacím řádem je zakázáno, zatahovati takovéto věci do debaty. Dr. Protivšemu: Schválili jsme snad řád ten my? Vždyť je oktroyován.
#22 alto_textblock #22
Předseda: Uděluji panu řečníku důtku Dr. Protivšemu: Aby do toho tisí láter. — Předseda: Poslanec dr. Protivšemu ne- nalezá se v normálním stavu, následkem toho vylučuji jej z tohoto sezení a zároveň jej vy zývám, aby opustil tuto mísínost. Dr. Protivšemu: Protestuji a prote stovat nepřestanu . . . « Předseda: Sněmovní stráž nechť koná svou povinnost. Předseda se zvedá a odchází. Stráž chopl na to vzdorného poslance za límec a vyvleče jej ven. Po malé chvilce: Předseda: Zabajují schůzi, upozorňuj pány poslance na neobyčejnou přísnost nyn platného jednacího řádu. Prosím, aby každý vystřihal se toho, co by mohlo dáti předsedov zámihku k proceduře, která se právě odehrála před vámi. Poslanec Nosek kýchne tak důkladně. že prudkým pohybem vzduchu tím nastalým sletí se stolu zapisovatelů kupa petic a s nosu páně předsedova zlatý skřipec. Předseda tím rozlicen: Poslanec Nosek dopustil se nešetrnosti tak veliké, že nemohu jinak než zbavit ho na tři dny diet. To je trest dost malý u porovnání s proviněním tak hrozným Sněmovna otřásla se v základech a vy, pánové. přece víte, jak nám na tom záležeti musí, aby slavný tento dům stál pevně, zejmena nyni, kdy o to jednati se bude, kdo že vyhráti má? M či Maďaři. (Smích.) Jak to, pánové, dopadne o tom nemůže býti sice nejmenší pochybnosti ale jde o to, aspoň-li se drobet ještě kasat do- vedeme. Poslanec Schneider: Hrr na židy an Madary! Udělejte mne jenom na čtrnact dni
#23 alto_textblock #23
Jupiterem a já vám ukážu, jak se děla vy-
#24 alto_textblock #24
rovnání! Předseda: Poslanec Schneider štv proti národnostem a vyznáním a jedenadvacet poslancův anlisemitských projevují s ním sou- hlas. Vylučují náslodkem toho antisemity ze schůzi na dobu celého zasedání. Malik: Vy nejste president, vy jste Marrat nebo Robespierre a my už se ani dočkat nemůžeme, až narodí se opět Napoleon. Předseda: Za tolo přání vylučuji pan Malika ze sněmovny vůbec, zbavuji jej man- dátu. Celá sněmovna propuká v nadšený souhlas, jenom poslanec dr. Schalk bíje na stůl láteři a nadává dru. Luegrovi. Dr. Schalk: Že je Lueger nejhezčí muž ve Vídní? Kdo to se opovažuje tvrditi a mne tím urážeti, je halama. Předseda: Prohlašuji, že za toto slov pan dr. Schalk půjde za panem Malikem. Mimo to ale pozbude pro příšti období volitelnosti. poněvadž třeba vyčkati, až ješté za ušima trochu
#25 alto_textblock #25
vyschne. Všeněmci zuří. Předseda: Vylučuji pro celé toto zase- dání vyšocectěné přivržence páně Schiönorerovy a Wolfovy ze sněmovny. Němečtí nacionálové zufi. Přodseda: Vylučuji též pro celé zase- dání vysocectěné stoupence páně Derschattovy Pradovy. Předseda: A poněvadž právě nyní jsou 3 hodiny a 40 minut a mladočeský vlak odjel do Prahy, nucen jsem přistoupiti k ukončení schůze, poněvadž není způsobilá usnášetí se.