Ročník XXXVII.

V Chrudimi, dne 6. dubna 1912

číslo 28.

la

1

(

Týdenník věnovaný rolnictví, hospodářskému průmyslu, národnímu hospodářstv

S přílohou „Česká hospoduně“

a samosprávě.

S přílohou „Česká hospoduně“

Vychází každý pátek večer (v případě svátku v den následující) nejméně o 1 archu. — Předplatné obnáší celoročně 10 K, půlletně 5 K a jest splatno a vymahatelno Na přílohu „Česká hospodyně“ předplácí se celoročně 6 K. — Předplatné do cizozemska K 12.50, s přílohou K 17.50. — Účet poštovní spořit. číslo v Chrudimi Telefon na redakci i administraci „Hospodářského listu“ Chrudim čís. 13. řím. VI. — Rukopisy se nevraceji. — Správa insertní části „Hosp. Listu“ při redakci v Chrudimi. 850.036. —

Majitel a zodpovědný redaktor Adolf Eckert, nakladatel hospodářské literatury v Chrudimi. Výkonný redaktor Antonín Čekal, odborný zemědělský učitel, em. hosp. správce. Hlavní spolupracovníci: K. Adámek, přísedící zemského výboru v Hlinsku. — V. Teklý, ředitel střední hospodář. školy v. v. na Král. Vinohradech. V. Bílý, zahradník střed. hosp. školy v Chrudimi. — Fr. Borovec, přednosta dráhy v Chrudimi. — Inž. L. Černovický, civ. geometr ve Vys. Mýtě. — E. Černý, hosp. správce v Pašince u Kolína. — V. Černý, tech. úředník fy. J. Pracner v Roudnici. — Jan Červinka, tov. hosp. strojů v Praze. — F. Dvořáček, zvěrolékař města Prahy. — M. Florián, učitel kubánské, vojen. školy hosp. v Jekatěrinodaru, Rusko. — F. Halla, odborný učitel zim. hosp. školy v Čes. Brodě. — V. Ježek, řed. úřadu okr. zastup. v Chrudimi. — F. Jirsík, statkář v Červené Rečici. — L. Jozek, řid. z. hosp. školy v Čes. Brodě. — JUDr. J. Kožaný, prof. hosp. akademie v. v. v Táboře. — Inž. Jindřich Křivánek, řed. lukařské a rol. školy ve Vys. Mýtě. — F. Lukáš, učitel z. hosp. školy v Nov. Bydžově. — F. Milner, náj, dvora v Dobropůli u Černého Kostelce. — Dr. J. Munzar, profesor král. české hosp. akademie v Táboře. — B.Procházka, prof. střed. hosp. školy v Chrudimi. — J. A. Prokůpek, statkář na Král. Vinohradech. — B. Ruml, inženýr v Plátěrcích. — J. Staroštík, předseda Selské jednoty, statkář v Hunčovicích na Moravě. — J. Stříteský, profesor střed. hosp. školy v Chrudimi. — Josef Svozil, redaktor v Litovli. — Inž. chem. Zd. Šíma, ve Vys. Mýtě. — F. Udržal, říšský poslanec a statkář v Dolní — Rovni. — Fr. Uher, statkář v Chotuticích u Peček. J. Vincent, řiditel v Kopřivnici. — F. Vysloužil, řiditel hosp. školy v Prostějově.

Obsah: Obchodní smlouva s Bulharskem. I. česká rolnická výprava do Francie. (Pokr.) Výsledek žní pšeničných na jižní polokouli. Výsledek zkoušky pěstění ovsů r. 1911 v Čer- vené Řečici (okres Pelhřimovský). — U nás a v cizině. — Odchov dle výkonnos.i. — Nynější stav hnojení luk (V. Ž. K.). — Zvědy a odpo- vědi. — Drobné zprávy. — Drobnosti národo- hospodářské. — Drobnosti hospodářské. — Roz- manitostí. — Literatura. — Tržní zprávy. — Reklama. — Uprázdněná místa. — Inserty.

Obchodní smlouva s Bulharskem.

a místě nejvyšších výhod, jimiž byl tržební poměr naší říše s králov- stvím bulharským dosud regulován na příště má nabýti platnosti vzá- jemná řádná smlouva obchodní, předpoklá- daje ovšem, že parlamenty rakouské smlouvu obchodní schválí, podobně jako ji bylo již schválilo sobraně sofijské. Německo podobnou smlouvu uzavřelo s Bulharskem již r. 1904, Belgie v r. 1908. Smlouva naší říše s Bulharskem podobá se smlouvě se Srbskem. všeho našeho dovozu do Bulharska připadá na vývoz cukru; zástupcové Bul- harští neposkytli na tento důležitý export, s nímž aspoň z části zemědělství naše sou- visí, nijakých zvláštních výhod, poněvadž Bulhaři sami se snaží svému průmyslu to- hoto druhu napomoci, proto clo cukerní per 271/2 fr. zůstalo i na dále v nové smlouvě nezměněno. Za to ale snížení cel dozná náš textilní průmysl, zejména na zboží bavlněné a lněné. I clo na na jiné průmyslové výrobky bylo sníženo jmenovitě na: nábytek, pode- švice a zboží koželužské, různé výrobky pa- pírové, dřevěné, zboží zlatnické a luxusní, ozdobné, skleněné, emailové, kosy a srpy, lampy; pluhy a secí stroje zůstaly i na dále úplně beze všeho cla. Z našeho vývozu, který celkem do Bul- harska ročně 36 mil. K obnáší, připadá na výrobky textilní 7.2 mil., na cukr 6.3, na železo a železné výrobky 4.7 mil., draho- kamy, zlato a kovy drahé, zboží zlatnické 3.7 mil. K.

Za ústupky Bulharska vůči našemu prů- myslu obětovány přirozeně zájmy našeho tu- zemského zemědělství jako při Srbsku a Ru- munsku; jeť Bulharsko zemí eminentně ze- mědělskou a proto poskytnut mu — obdobně jako Srbsku a Rumunsku — kontingent na vývoz masa ze 12.000 krmných volů, to jest masný kontingent, který jest o 3000 kusů nižší srbského, ale jest o 2000 kusů větší než rumunský kontingent masný v prvém roce a rovný rumunskému kontingentu v dru- hém roce. Srbsku povolený kontingent masný obnáší ročně 15.000 kusů skotua 50.000 vepřů. Rumunsku v prvém roce 10.000 skotů, 50.000 vepřů, pro celou pak periodu smluvní ve všech leteeh dohromady 100.000 ovcí. Kontingent pro maso vepřové ani skopové Bulharsku povolen nebyl; ježto Bulhaři nachází vděčnější odbyt pro skopové maso v bližším Cařihradu. Jeť Turkům maso skopové náhradou vepřového, jeť při tom i skopové Turkům pokrmem národním. Po- něvadž na Balkáně vystupuje silně cholera i infekční dobytčí nemoci všeho druhu a při primitivních poměrech tamních vepř přichá- zívá do styku s všemi možnými nečistotami a tak importem vepřového z Balkánu k nám šíření cholery i infekčních nemocí d ytčích by se napomáhalo, z toho ohledu) ne- byl k nám dovolen dovoz vepřov zBul- harska. Živá váha u skotu ztížena t týmž clem jako ze Srbska per K 9.4 Vývoz masa do říše bude se díti pomecí levné dopravy vodní po Dunaji, skot poráží se buď ve Vidinu na Dunaji přímo v Bulharshu anebo až před Ršavou na hranicích rakou- ských na zvláštní pro porážku zřízené lodi. Odtud pak maso v chladirnou opatřených vagonech neb po lodích dopraví se dále na místo spotřeby v Rakousku. Živá drůbež, vejce, vinné hrozny, růžový olej, škumpa, hedvábné kokony, otruby a pokrutiny pro- hlášeny za úplně cla prosty. Na bulharský domácí průmysl prýmkařský tak zv. gaitany sleveno clo. Obě říše zabezpečily svému lodstvu ob- chodnímu stejné jednání, vyjma práv míst- ního rybářského loďstva bulharského a sub-

vencí, kterýchž obchodní loďstvo bulharské ze státních prostředků bulharských požívá. Vybírati přístavné z lodí našich v přístavech bulharských Bulharsku přiznáno. Obchodní smlouvou přesně stanoveny ta- rify specielní (podrobné) pro každý předmě- obchodu, formulář legitimací obchodních. cestujících, předpoklady, za nichž Rakušané v Bulharsku a Bulhaři v Rakousku své ob- chody uzavírati a jak zdaněni býti mohou a pod. Poněvadž průběhem smluvního jednání jak v Rakousku (částečná) tak i v Uhřích pa- novala krise v ministerstvech, smlouva byla pouze paragrafována, k nabytí právní plat- nosti smlouvy té nutno, aby smlouva ta o- běma parlamenty rakouskými schválená byla a vládou podepsána. Smlouva schválení so- braně již docilila, Bulharům na ni záleží S ohledem na poměrně skrovný vzájemný obrat obchodní mezi naší říší s Bulharskem, nemá smlouva s Bulharskem pro naše mezi- národní hospodářství příliš velkého významu. Přes to ale rakouské zájmy agrární jsou smlouvou tou značně zatíženy. Import cizího masa, cizího obilí nemůže zajisté být tuzem- skému zemědělci lhostejným. K poklesu cen produktů zemědělských není potřebí příliš- ného množství výrobků, stačí jen malá ja- kás zasycenosť trhu třeba i menším množ- stvím zboží a trvalý pokles cen dostaví se na ráz již sám s sebou, pokud situace se dokonale neuvolní. Tuzemské naše země- dělství ze smlouvy s Bulharskem bude mít jen škodu — nenabýváť smlouvou tou té- měř ničeho, za to ále na jeho kůži hojí se jen průmysl a to v tomto případě nad to měrou ještě skrovnou. Víme, jaké milionové škody natropila slintavka a kulhavka z Ru- munska k nám zavlečená v stádech našeho skotu. Kdyby z Bulharska měly k nám býti importovány morové nákazy, ať již impor- tovanou živou drůbeží, která v spoustách bude se k nám živá vyvážet úplně bez všeho cla, či způsobem jiným, nebudou u- žitky průmyslu našemu ze smlouvy té ply- noucí ani zdaleka vyváženy abnormální ško- dou, kterou by tuzemské zemědělství takto