#1
alto_textblock
#1
7. srpna 1901. Číslo 216
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
Strana 5.
#4
alto_textblock
#4
Z Kronbergu, 6. srpna. Když byl
prapor po úmrtí císařovny spuštěn na půl
stožáru, obklíčili četníci a husaři se všech
stran zámek, ve kterém císařovna byla ze-
mřela. Hlídky byly sesíleny, dostaly ostrý
náboj a dán jim rozkaz, aby na každého
kdo by neoprávněně vnikl do sadu, vystřelili
ostrý náboj.
V městě vztyčeny smuteční prapory
Četné osoby dávají se zapisovati do smuteč
ních listin na znamení účasti své.
Z Kronbergu, 6. srpna. Pohřeb ze-
mřelé císařovny Viktorie konán bude v Po-
stupimi. Obřady ve Friedrichshofu budou
prosty okázalostí. Mrtvola nebude veřejně
vystavena.
Dvě škadrony husarů hlíd-
kují neustále v zalesněném okolí
zámku, aby cesty, jimiž Vilém II. pojede
z Friedrichshofu do Homburku, byly zcela
bezpečny.
Z Berlína, 6. srpna. (C.-B.) Zvláštní
vydání »Říš. Věstn.« přináší kabinetní rozkaz
Viléma II. ministerstvu, v němž nařizuje se
šestinedělní zemský smutek, počínající 6.
srpna. Veřejné hudební a jiné zábavy, di-
vadla a jiná představení, nemají se až do
dne pohřbu konati.
n. Z Berlína, 6. srpna. Vzhledem
k uzavření zámku Kronbergu vojskema
vzhledem na stálé vojenské hlídky, projíždě-
jící lesnatým okolím zámku, se prohlašuje.
že opatření ta se stala z té příčiny, aby
císař prý nebyl »obtěžován« a aby byla pro
něho zajištěna »volná cesta«.
Z Berlína, 6. srpna. (C.-B.) Dnes byl
nařízen dvorní tříměsíční smutek za zemře-
lou matku císařovu.
Z Homburku, 6. srpna. (C.- B.) Ode
všech německých a cizích panovníkův a o
předsedy francouzské republiky došly telegra-
fické soustrastné projevy jak císaře Viléma
II., tak i krále Edvarda VII.
w. Z Loudýna, 6. srpna. Listy k úmrt
císařovny Viktorie zaznamenávají vděčně, že
zůstala vždy Angličankou. Ranní
listy vyšly se smutečními rámci.
Z Windsoru, 6. srpna. (C.-B.) Zpráva
o úmrtí býv. císařovny Viktorie vešla zde
ráno u všeobecnou známost. Z kaple sv. Jiř
se vyzvánělo. V zámku zastřena smutečně
všechna okna. Také výkladní skříně mno-
hých obchodů opatřeny smuteční výzdobou.
Z Nového Yorku, 6. srpna. (C.- B.)
Kotvící zde německé lodi spustily vlajky na
půl stožáru. Všechny listy věnují zemřelé
císařovně sympatické články a líčí její život.
»Tribune« praví, že úmrtím císařovny dva
z čelných států Evropy pohrouženy ve
smutek.
#5
alto_textblock
#5
Crispi.
Z Neapole, 6. srpna. (C.-B.) Dne
odpoledne vydaný bulletin praví, že při ne-
pravidelnosti tepů poruchy nervové, slabost
tělesná i závady v činnosti srdeční trvají
na dále.
#6
alto_textblock
#6
Změny ve vysokých úřadech
Německa.
Z Berlína, 6. srpna. (C.-B.) »Nordd.
Allg. Ztg.« sděluje, že státnímu tajemníku
pro Elsasko-Lotrynsko, Puttkamerovi, byl
povolen vyžádaný odchod na odpočinek.
(Příčiny odchodu jeho jsme již sdělili. Pozn.
red.) Nahražen bude vrchním presidentem
Köllerem. (Tento »proslul« až do pesledních
dnův svou bezohlednou persekucí Dánů ve
Šlesviku. Pozn. red.) Nástupcem Köllerovým
stane se přednosta říšské kanceláře svob.
pán Wilmowski.
Ruské návštěvy na Balkáně.
Ze Sofje, 6. srpna. (C.-B.) Ruské
loďstvo pod velením místoadmirála Hille-
branda přibude zejtra do Varny, kdež prodlí
#7
alto_textblock
#7
tři dny.
Ministerská krise v Brasilii.
Z Ria de Janeiro, 6. srpna. (C. - B)
Ministr spravedlnosti Epitacion Pessoa požá
dal za propuštěnou. Poslanec Cazosso by
již jeho nástupcem jmenován.
#8
alto_textblock
#8
Telegrafické zprávy hospodářské.
st. Z Pešti, 6. srpna. (Zvl. telege
»N. Li«.) Na trhu prodalo se 36.000 q. Ceny
nezměněny. Platila: p šenice tisská 79—81 k
K 7.68, 810, z okoli Pešti 77—79.5 kg
K 7.85, makovská 77.5 kg K 8.07k, hodmezo-
vašarhelská 77.8 kg K 8.30, marošská 77 k
K 7.95, čepská 75.4 kg K 7..85, bačská 74.5 k
7.771, podunajská 74.3 kg K 7.60, skladní
75.3 kg K 8.—, 76.4 kg K 7.95, 76.6
K 8.10, 76 kg K 7.90, 75.4 kg K 7.80, 77.5
kg K 7.774, nová tisská 80 kg K 8.20, 79.7
kg K 8.10, 79 kg K 8.02k, 79 kg K 7.95
žlatá 78 kg K 8.—, 77 kg K 7.85 snětivá.
nová pšenice z okoll Pešti 77.2 kg K 7.95.
76.2 kg K 7.82b. 76 kg K 7.80, 76 kg K 7 .e0
snětivá, 73 kg K 7.6714, stolno-bělehradská 78
kg K 8.02, srbská 757 kg K 7.60, budinská
77.5 kg K 7.871; žito K 6.65 až 6.85-
ječmen K 6.25 až 6.40; oves K 6.25
6.55, kukuřice K 5.30; řepka 13.20
Na terminovém trhu ceny se
udržují, píce liknavá na špatný odbyt.
K večeru znamenala pšenice dle mezi-
národní usance na měsíc říjen K 8.10, dle
uherské usance na říjen K 8.15, dle mezinárodn
usance na duben K 8.47; žito na říjen K 6.70.
žito na duben K 7.01, oves na říjen K 6.19
oves na duben K 6.47, kukuřice na srpen
K 5.20, na září K 5.29, na květen K 5.12,
řepka na srpen K 13.50.
Tuky K 48.75, ostatní nezměněno.
Počas1: parno.
Ze Lvova, 6. srpna. (C.-B.) Následkem
poplatků, stanovených městskými jatkami, vy
pukla zde stávka rezníků, na níž se zúčastn
150 řezníků.
Ze Lvova, 6. srpna. (C.-B.) Následkem
závad, způsobených průtrží mračen na trati
chyravsko-zahořské, vypravují se nákladní vlaký
přes Řešov-Jaslo. Osobní vlaky jezdí po trat
prvotní jen ve dne. bod
Z Berlína, 6. srpna. Továrna na hed-
bávné látky Tuller a Corthum v Geldernu ohlá-
sila úpadek. Passiva činí 680.000 m., aktiva
450.000 m. Továrna na kartouny Ehrenberg
#9
alto_textblock
#9
Ritter v Eulenburgu ocitla se v peněžních ne-
snázích. Passiva jsou prý velice značná. (Ob
továrny jsou novými obětmi německé hospo-
dářské krise. Rodakce.)
Z Lipska, 6. srpna. Předseda dozorč
rady padlé akciové přádelny J. H. Popp ve Ver-
davě advokát dr. Vierling byl zatknut.
Z Hontrealu, 5. srpna. (C.-B.) Množstv
pšenice, které bude lze vyvézti ze severozápadu
Kanady, odhaduje se nyní na 35 mill. bušlů.
Z Washingtonu, 5. srpna. (C.-B.) Dl
zpráv zemědělské kanceláře jest stav bavlny
v Texasu o 12, v Arkansu o 15 p. nižší. Škody
povstaly celkem následkem vedra, ve státech
východních však následkem přílišného vlhka.
o
Z Nového Yorku, 6. srpna. Smýšloni
ochabné, pšenice na září 751/%, pšenice na
říjen 751/, kukuřice na září 601/4, ouki
mnsoovados 3/14, bavlna 9.—. —- Na peněžní
burse závěreční smýšleni mdlé.
#10
alto_textblock
#10
Národní hospodář.
#11
alto_textblock
#11
Z trhů cukerních.
#12
alto_textblock
#12
V Praze, 4. srpna.
#13
alto_textblock
#13
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
V týdnu právě minulém převládal jak na trhu
našem, tak i v cizině zvláště z důvodu vypovědí srp-
nových směr sestupný za nepatrného zájmu pro zhoží
pohotové. Tím stalo se, že záznam pohotového Ústí
z K 23.80 při závěrce týdne předminulého klesnul
do pátku dopoledne na K 23.30, aby ale odpoledne
pojeďnou vyšinul se na K 23.85 a včera při závěrce
týdenní stanul na K 23.60, když bylo v poledne uvá-
děno opět jen K 23.40 s platností ovšem jen jmeno-
vítou. Páteční vzestup ceny byl ale rázu naprosto
mísiního způsobený tím, že za utonulých na Labi v
Sasku 47 vagonů zdejšího cukru hledána částečná
úhrada ve vyšším záznamě bursovním. Také vče-
rejší záznam závěrečný K 23.60 nalézá se ještě v ne-
poměru k ceně normálné, což vidno nejlépe z toho.
že včerejší hamburský záznam m. 9.15 proti m. 9.35
před týdnem, vykazuje celotýdenní sestup 20 I. za
50 kg čili asi 48 h za 100 kg, kdežto na trhu našem
sestap celotýdenní by páčil se pouze na 20 h za
100 kg.
Cena zboží nové kampaně, lhůty říjen prosine
z Ústí z K 2270 závěrky tádne předminulého, klesla
do včerejéka na K 22.45, což odůvodňuje se zlepše-
nými vyhlídkami příští řepní sklizně, jak odvozují se
z číslic řepních rozborů tento týden uveřejněných.
Ruch obchodní týkal se ponejvíce »zápůjček« suro-
varen rafneriím na súčtování ceny až do konce
dubna neb května 1902, vedle toho i menší množství
zaprodáno přímo
V poměrech statistických se ustavilo v průběhu
lýdne částečné zlepšení, jež obráží se i v úhrnných
číslicích zřejmých světových zásob, kteréž
páčí:
1900 1901
n
rozdíl
tisíce tun dnes před týdnem
Licht
. . 1064 1416 + 352 + 397
Czarnikow 1172 1572 + 400 + 424,
než poměry tyto dnes nemají více toho významu pro
trhy cukerní, jakého měly do nedávna, jelikož roz-
hodného vlivu přisuzuje se obchodem vyhlídkám na
příští výrobu cukerní v kampani 1901—1902.
Rozbory řepní za týden právě minulý skýtají
tyto číslice:
Průměrná váha
Cukr
bulvy listoví ve šťá v
gramů
procent
I. Čechy severozápadní
letos . . 180 240 11.4
loni . . 99
10.—
II. Čechy střední
letos . . 186
323 12.5
loni . . 133
182
133
III. Čechy východni
letos . . 156247 122
loni . . 134
250
12.—
Celkový průměr I. II. III.
lotos. . . 171.
274.
12.2
20g
loni . . 125
12.—
Morava, Slezs ko, Halič, Dol. Rako u sy
letos . . 241
411
12.8
loni . . 146
246
135
Uhry
13.—
letos . . 188
235
203
loni . . 167
145
Celá říše
296
letos . . 191
12.4
217
loni . . 137
12s
Německo dle cukrovarníku
letos . . 176
286
12.9
355
loni . . 175
126
Německo dle Lichta
letos . . 164
272
12.4
loni . . 196
404
132
Dle číslie těchto by zejmena v Čechách severo
západních letošní stav řepy daleko vynikal nad loň
ský, což jest ale zjevem zcela normálným v uvážení
loňské neúrody v této řepní oblasti; poměrně nej
méně vynikají nad rok minulý Čechy východní, kdež
jak známo, roku letošního vládlo přílišné sucho, jež
samozřejmé celou řepní bilinu, bulvu i listoví,u
vývoji jejím zdržovalo.
Na Moravě by dle svrchních číslic byl stav řepy
neobyčejně slibný, neboť jak bulva, tak i listoví vy
nikají značně nad loňský rok. V Uhrách stěžují sobě
do nedostatku dešťů, dle hořejších číslic by ale ne-
bylo obav v tomto směru.
V Německu, jak obvykle, liší se obojí číslice
některých směrech dosti podstatně, v tom ale sho-
dují se náhledy jak Lichta tak i orgánu cukrovar
níků, že výhlídky letošní řepní sklizeň jsou, až na
některé výminky, zcela uspokojivé.
Ve Francii do nedávna neměli s důstatek vláhy
nyní oznamuje se, že v době poslední velice vydatné
deště se dostavily, tak že odtud lze nadíti se zna
čného osvěžení řepy cukrové. V Belgii, Nizozemí
Dánsku a Švédsku jest stav řepy zcela uspokojivý
z Ruska potvrzují se veliké škody, jichž na polich
řepních způsobili různí škůdcové živočišní, tak že
pry některé továrny ani nebudou moci pracovati
nýbrž sklizené malé množství řepy přenechají továr-
nám sousedním.
Celkový stav řepy v Evropě sluší označit ja-
kožto slibující dobrou úrodu. — Dosti povážlivé
zprávy docházejí ze Španělska, kdež nejen že stav
řepy jest následkem velikého sucha neuspokojívý.
nýbrž celému tamějšímu cukrovarnictví hrozi ostrá
krise odtud, že překotným zakládáním nových cukro-
varů hrozí nastat nadvýroba cukru a tím i klesnutí
domácích, dosud velmi vysokých cen cukerních pod
náklady výrobní.
Dle všeho vyskytly se tam i různé nesolidní ele-
menty »gründerské«, kteréž hnaly nezkušené obe-
censtvo do stavby cukrovarů švindléřským předstí-
ráním nesmírných výtěžků, aby při tom vlastní
kapsy naplnily. Důležité zvěsti také oznamují se ze
Spojených států amerických, kdež utvořila prý se
mocná strana kapitalistů, kteráž postavila sobě za
úkol pracovati k tomu, aby kubánský cukr byl
zproštěn přívozného cla, což ale, jak se zdů, jinak
by nešlo, než vtělením Kuby ve státní organisaci
veliké republiky severoamerické. Již opětovně se
otázka tato vyskytla na denním pořadě, aby ale
opět vždy byla zmizela a to z důvodu toho, že pří-
vozního cla prostý dovoz cukru kubánského by znamenal
zničení domácího řepního i třtinového cukrovarství
severoamerického,
Z důvodu tohoto také i nyní zůstává problém
tento velice složitým a obfižným a dlužno proto za-
jisté ina příště skeplicky naň pohlížet, až by se
vyskytiy návrhy nějaké, jimiž by zájmy domácí byly
ve shodu uvedeny s těmito plány. Jakožlo významný
fakt uvádí se zvýšení akciového kapitálu amerického
#14
alto_textblock
#14
cukerního »trustu« o 15 mill. doll. za tím prý úče-
lem, aby penězi těmi na Kubě se pevně usadil a při
řešení svrchní otázky vlastní zájmy vydatně mohl
zastávat.
Bílé zboží smlouváno v tomto týdnu k úhradě
běžné potřeby zvláště z druhé ruky, když byly rafi
nerie uvolněný svůj na srpen kontingent vyprodaly.
i očekává se uvolnění ještě nějaké části kontingentu.
aby poptávce se mohlo vyhovět. Ceny jsou nezmě-
něny K 84.— při 100 q a K 85.— při menším
mno žství za I. rafinádu ze stanice.
#15
alto_textblock
#15
Návrh německého celního tarifua
otázka celní unie rakousko-německé. Wol-
fovu orgánu se návrh německého celního tarifu
valně do rámce všeněmecké agitace nehodil
Osnoveu spolkové vlády německé rázem vystou
pily v popředí hospodářské různosti obou troj-
spolkových států a hospodářský obrat, jak by
si jej říšská vláda přála, rozladil do jisté míry
i spojenecké nadšení politické.
Do jisté míry a u všeněmeckého orgánu pro-
zatím. Konečně nalezena formule i pro daný
moment. Celní tarif má — vyvozuje zmíněný
orgán — značný význam potud, že u splíš
provedenl myšlenky celní unie
rakousko-německé jakožto krystalisačního
bodu celní unie středoevropské. Rána nebyla z
Berlína namířena proti Rakousku, nýbrž prot
Spojeným státům severoameri
ckým. Má-li býti konečně odvráceno nebez
pečí americké, nesmíme nechati Německo opu
štěné v zápasu tomto, nýbrž nutno nalézti mo
dus spojenectví i zde. Jest jím právě
celni unie. A tak co Německo chystá se
k bezohledné politice hospodářské, politice jen
a jen egoistní, oživuje v německých kruzíeh
Rakouska otázka celní unie. Není ovšem nové
provenience. Pokusy o tažení společné celní čáry
kolem Rakousko-Uherska a Německa, resp. ně
meckých států, dály se po celé takměř minule
století. Neměly výsledků poněvadž jim bránily
momenty politické. Dokud se Prusko připravo-
valo k svému úkolu jako hlavy Německa, bylo
zásadně proti každému celnímu a hospodář
skému spojování se s Rakouskem, obávajíc se,
aby Habsburgové nepředešli Hoherfzollerny i po
liticky. A Prusko své chtění dovedlo také prosaditi
Po vybudování německé říše se poměry změnily
Prusko stalo se hlavou Německa po vílězné
válce s Rakouskem, německá říše hospodářským
vývojem předstihla nekonečně starého svého sou-
peře rakouského, co zatím se Rakousko ne-
šťastnou politikou vnitřní i zahraniční a domá-
cími zmatky rok za rokem oslabovalo. Poslední
perioda obchodních smluv touhy po unii jen
sesílila. Průmyslové kraje zemí českých,
zněmčené a ve svém němectví podporované, spo-
jeny četnými sítěmi železniční m
s Německem, splavné Labe příbližilo
jim přístav hamburský a jich těžisko ob-
chodní a zvláště vývozní přesuno-
valo se za účinné podpory vlád
rakouských stále více do Německu
a na německé trhy. Rozvoj Německ
lákal. Sousední říše měla a má racionálnější
bernictví, účelnější politiku dopravní, mohutné
lodstvo otevřelo jí dráhy a trhy světové, vý-
robní podmínky jsou výhodnější našich, zkrátka
rakouské vlády nedovedly pochopiti, že rakouská
politika má právě vzhledem k rozvoji Německ
značný zájem na tom, aby vším možným způ
sobem usnadňovány byly domácí podmínky vý-
robní a dopravní, ato proto, aby hospodářské
těžisko nepřesunovalo se za hranice a s ním
těžisko snah politických. Pravý opak činěn. Př
rozená a stará střediska hospodářská (na příkla
Praha) uměle a vší mocí stlačována a ochuzo
vána, momenty politické zatlačovaly úvahu hospo
dářskou, poznání, že síla Rakouska leží v kul
turním i hospodářském rozvoji všech národů
nikdy se neprobudilo, a ve Vídni, která jes
přiliš vzdálena průmyslových krajů, zbytečně
marně budováno nové ústředí. Jest přirozeno
že lato pyramida hospodářské a politické ne
schopnosti musila v německých krajích vzbudit
účinky odstředivé. Myšlenka celní unie jest
jednou z nich. Náš průmysl chtěl do světa
Rakousko mu cesty upraviti nedovedlo, obrae
se tedy zraky jeho na Německo. Prof. Philip
povich, Grunzel a j. stali se horlivým
zastanci myšlenky této, která vřele přijímána
Schmollerem, Wagnerem a j. A nyni
oživuje v době, kdy Německo od-
vrhuje poslední zbytky ohled
k svému spojencí. Svého stanoviska ne-
budeme opakovati — řekli jsme již až příliš
často, že tato myšlenka bude námi vždy potí-
rána, poněvadž chceme samostatné Čechy v samo-
statném Rakousku. Není myšlenkou hospodář-
skou, ale politickou. Má dovršiti to, co
bylo znemožněno po Králové Hradci. Že vyskytla
se nyní, jest dvojnásob charakteristické. Ozvala
se ovšem se strany všeněmecké, tedy se strany,
která zatím disponuje menším počtem mandátů,
ale strana tato sesiluje se každým dnem a tk
může se snadno státi, že odpovědí ra-
kouských Němců na nový celn
tarif německý bude volání p
celní unii s Německem. A proti tomu
nutno se zavčas a důrazně ozvati l
Z trhů obllních. Počasí bylo i v tomto témdni
slunné, horké a suché; v Uhrách vyskytly se
bouřky a srážky jen místy. Hospodáři přáli bysi
ochlazení, ježto horka ničí kukuřici a krmivo. Zprávy
o výsledeích výmlatu sklizených obilin se ne-
zlepšily a rolníci jen velmi zdrželivě činí nabldky.
Také do velikých jiho-uherských nákup-
ních středisk přichází obilí jen málo a co se při,
veze, skoupí místní spotřeba. — Zahraničn
trhy vyčkávají za slabého obchodu. V Americe
kursy počínaly klesati, vzpamatovaly se však ná-
sledkem živého obchodu vývozního. Angličtí kupei
byli velmi zdrželiví, obraty slabé, ceny nezměněny.
Anglické termínové trhy měly málo obratů a to ještě
jen pod dojmy newyorských záznamů. Na [ran-
couzských trzích panovalo z počátku rozhodné
smýšlení, později se však následkem zlepšených zpráv
o žních uklidnilo. Severo-německé termínové
trhy byly slabé, třeba i tu a tam se zotavily.
Z Oděsy oznamují se nižší ceny. Na všec
ostatních trzích došlo jen k málo obratůma
ceny se nezměniiy. Na uherském trhu se odbyt
nezlepšil. Ceny stouply jen u hlavních předmětů.
Pšenice byla počátkem týdne hledána, nabídka
byla značná, ceny se však valně nezměnily. Později
býla poptávka slabší, smýšlení však vzdor tomu pev
nější, ježto jsou staré zásoby značně vyprázdněny
Celkový obrat činil asi 140.000 q. Žito bylo rovněž
slabě nabízeno, není však dostatečné poptávky : spo-
třebitelé kupovali velmni málo, ceny klesly o 5—7 1/2h
Nabídky ječmene ze stanice byly dosti četny
značné požadavky však brání obchodu. Jakost jes
po výtce uspokojivá. Ovsa objevilo se na trhu větš
množství. Placen byl nový oves 6.50.-6.75, starý
6 80—705. K ukuřice stoupla o 2—3 haléře.
#16
alto_textblock
#16
Úhelná doprava labská v červenci. Ne
příznivými dopřavními podmínkami, jakož i ochab-
nutím poptávky vzhledem k době žní a pracím pol-
ním utrpěl obchod labský v měsíci červenci další
ochabnutí. Proud labský byl jen málo dní nad nor
málem, většinou byla splavnost jeho velmi nízká.
Teprv častými a vydatnými dešti rozvodnilo se Labe
a nabylo, ovšem už ke konci měsíce, plné splavnosti.
jíž doly i odběratelé dle možnosti zvýšenými dodáv-
kami k Labi využitkovati se snažili. Počátkem mě-
síce července činila výška hladiny labské v Ústí 12
cm. nad norm. a klesla do 4. července až na 27 cm.
Den na to zaznamenána výška labská o 25 cm. nad
norm. a stoupla dále na 42 cm. dne 9. července,
načež zase voda stále opadávala; už 13. července,
překročivši normál, padla na 7 cm., 15. července na
27 a do 19. na 43 cm. pod norm. Do 25. července
držel se proud labský pod normálem a teprv zas
26. zaznamenáno značné ovšem stoupání vody, jež
v Ústí dostoupila výšky 79 cm., 27. dokonce 98 cm.
nad normálem, načež do konce měsíce vody ubylo
na 50 cm. nad norm. Přes nedostatečnou splavnost
rozhodoval v záznamech dopravních na burse
ústecké směr sestupný, což nutno slabší poptávce se
strany konsumentů připsati. Ještě začátkem měsíce
činila základní sazba dopravní pro Magdeburk 220
fen. za 1000 kg., jež snížena od 6. července na 210
fen. a ke konci měsíce potom následkem stoupání
vody na 200 Ien., tedy na nejnižší niveau v letošním
období plavebním. Pro Drážďany udržel se po celý
měsíc v platnosti záznam 164 fen.; do Hamburku
stála doprava 1 tuny z Ústí neb Podmokel počátkem
měsíce července 300, později 280 a od 19. července
245, ke konci měsíce už jen 240 fen. Rovněž pro
Postupim zlacinělo dopravné se 340 na 320 fen z
tunu. Při slabším rázu obchodním byla také doprava
uhlí k Labi ztenčena. V druhé polovici měsíce bylo
dostavováno k Labi některý den jen 200—300 va-
gonů a teprv koncem měsíce denní dodávky uhli
pro překladiště zvýšily se i přes 1000 vozů. V celku
bylo dle statistiky úřadní v červenci vyvezeno přes
hranici po Labí 188.370 tun hnědého uhlí. Sluší
ještě vytknouti, že v drůhé polovici měsíce července
v některé dny pro chabou náfadu tržní na burs
ústecké ani nebylo jednáno.
Dovoz zemědělských strojů do Ruska.
Rusko dováží rok za rokem více zemědělských strojů.
Výroční zpráva našeho konsulátu v Petrohradě kon-
statuje stoupnulí z 1.7 mill. pudů v r. 1899 na 2 mill.
pudů resp. 9.7—11.3 mill. r. Tento výsledek jest
dílem působení zemstev, která napomáhají
rozšíření strojů tím, že sama stroje kupují a je rol-
níkům za levné ceny a za výhodných podmínek
platebních přepouštějí. Domácí výroba zemědělských
strojů vzmáhá se rok za rokem a nyní pracuje v se-
verním a východním Rusku již 1100 podniků tohoto
druhu, kde se vyrábí nejen nejobyčejnější nástroje
zemědělské, ale v poslední době i stroje složitější.
Hlavním předmětem dovozu jsou zvláště složi-
tější stroje, dovoz nástrojů a obyčejných strojů
klesá. Pluhy dovážejí se zvláště z Německa,
odtamtud i brány různých systémů. Kanada vyváží
sem své složité brány, Velice čile jsou bledány ž ac
stroje a jich odbyt značně stoupá. Mláti čky
dovážejí se zvláště z Německa, rády jsou však ku-
povány i rakouské a zvláště české. Hlavním
dodavatelem Ruska co do hospodářských strojí
jest Německo, Anglie a i Amerika. Náš vývon
tohoto směru do Ruska byl kdysi dosti značným.
Sťastná politika této říše zničila jeho pěkné vyhlídky
do budoucna a otevřela na náš úkor brány Ruska
Německu. Poměr dovozních států co do strojů hospo-
dářských jevil se r. 1899 a 1900 takto:
1899
1900
v tisíci rublech
4335
Německo . . . 4082
860
Anglie . . . . 504
589
Rakousko ..
916
678
jiné státy . . .
celkem . . . 5989
Čísla tato mohou býti pro nás vážným pouče-
ním a zvláště v době, kdy se v Rusku připra-
vují následkem útoku nového celního
tarilu na celní válku s Německem a kdy
německý dovoz bude předmětem systematického od-
poru. Z této situace dalo by se pro nás těžiti, kdyby
se konečně počala dělati rakouská obchodní
politika. Ale i náš výrobce a kupec musil by
pracovati s sebou. Do Rusi bylo by nutno vypraviti
cestující, bylo by záhodno účastniti se výstav.
vstoupiti ve styky se zemstvy atd. Mnoho,
mnoho dalo by se získati !
Malodráha Král. Dvůr—Beroun—Koně
prusy. V měsíci červenci t. r. bylo dopraveno
15.390 tun nákladu, začež se přijalo K 15.436. O
1. ledna 1901 bylo celkem 81.441 tun dopraveno
činí celkový příjem K 83.200, což se rovná K 11.88
za rok a kilometr.
Buštěhradská dráha vykazuje za měsíc čer
venec t. r.: Dopraveno bylo osob 337.004 (prot
342.873 července m. r.) a zboží tun 568.385 (686.335
a přijato 1,164.526 K. Od 1. ledna do 31. červenc-
dopraveno osob 1.751.650 (1,644.633) a zboží tun
3,967.597 (3,518.503) a příjmy dopravní činily korun
7.770,889 (7,152.193).
Česká severní dráha vykazuje za měsíc čer-
venec: Dopraveno bylo osob 275.013 (v červenci 190
281.176), zboží tun 186 335 (214.409) a přijato korun
846.060 (945315). Od 1. ledna do 31. července do
praveno osob 1,554 525, zboží 1,225.760 tun, a při
jato 5,344.488 K (5,472.608 K v téže periodě roku
loňského).
Německý celní tarif a Francie. »Temps-
píše, že návrh německého celního tarilu vyvolá dle
všeho represalie proti německému prů
myslu, který utrpěl již nyní značných ztrát násled-
kem zdražení životních potřeb a zvýšením mzdy.
Snížení cen rakouskouherského jutového
kartelu. Rakousko-uherský jutový kartel donucen
silnou německou soutěží a následkem odporu, s kte
rým se potkává kartel u předních domácích odbě-
ratelů, snížil ceny a povolil výhodnější podmínky.
Zvýšení cen hliníku. Již po delší dobu jed-
nalo se mezi neuhausenskou (švýcarskou) společností
hliníkovou a mezi pittsburgskou hliníkovou společ-
ností, která ovládá americký trh, o sjednání konvence,
která by »upravila« ceny hliníku. Dle B. B. C. byla
prý před několika dny shoda dosažena a ceny alu-
minia zvýšeny as o 331/290.
Stav německého průmyslu portlandského
cementu jest celkem nezměněn. Několikamésíční
jeho krise dosud zažehnána není a také není známek
že dojde k brzkému jejímu konci. Nadvýroba
zavinila a příčina nadvýroby — přílišné zakládání
továren oboru toho — trvá stále. Pomořanské
a slezské továrny trpí nízkými cenami, třeba odby
nebyl špatným. Severozápadní středoně
mecký cementářský syndikát octl se, ne
hledě k nízkým cenám — zvláště tím ve velmi ne
příjemném postavení, že správa syndikátu následkem
přiliš velikého počtu továren, k syndikátu náležejících,
jen stíží nalézá pro tovar jich odbytu. Poměry
v Hannoveru se alespoň potud vyjasnily, že male
továrny ze svazu vyloučeny. Soutéží tedy s dosa-
vadními svými spojenci a hájí se jen s tíží v tomto
boji malých proti velikým. V království saském
uplatňuje se nad to cizí soutěž, belgická, česká,
dánská a rakouská. Zajímavo jest ovšem, že
si tuto cizí soutěž vzbudil z veliké
části německý kapitál sám. Tak povstaly
veliké cementárny čížkovické a kolešovick
jen německým kapitálem (prvá založena drážďaň-
skými finančníky, druhá vratislavskými). Proto také
usilovaly německé cementárny, aby cizí cement byl
podroben clům (dosud přestupuje hranice Německa
volně). Návrh německého celního tarifu
spolkové vlády jest jim v tom směru po vůlia
navrhuje clo 50 pf. na 100 kg cementu. Sazba tato
německým průmyslníkům však nevyhovuje a tito za-
hajují právě nyní novou akci na výdatné zvýšení
cel na cizí cement.
Německý námořní obohod v prvých šesti
měsicích r. 1901. Jest věru zjevem velice zají-
mavým a pozoruhodným, že vzdor nepříznivé kon-
junktuře, která ovládala německý obchod loňského
roku, německý námořní obchod mohut-
něl a sílil. Ještě nikdy nevykazovala německá
obchodní statistika co do obchodu námořního tak
úctyhodná čísla jako právě za rok loňský. Brémský
veškerý obchod stoupl z 900 mill. m. na 1500 mill
m., což lze sice z valné části vyložiti stoupnutím cen
#17
alto_textblock
#17
bavlny, což však tímto výkladem přece jen na váre
a významu netratí. Také hamburský obchod.
jehož statislika dosud uveřejněna není, bude vyka-
zovati značný vzrůst. Také současná stagnac
německé výroby a obchodu nezračí se ani v nej-
menším v námořském obchodě. Do Hamburku
připlulo letos v lednu až květnu 6205 lodi s ná-
kladem 4.159.281 l. t. (r. 1899 v téže periodě 6219
lodí s nákladem 3,940.641 L. t.), do veserských
přístavů na účet Brém 1769 lodí s nákladem
1,257.840 I. t. (r. 1899 v téže periodě 1793 lod
s 1.249.551 l. t.). Klesl tedy sice počet lodí, dovoru
zboží však přibylo. Úbytek počtu lodí ostatek plyne
z okolnosti, že námeřní obchod snaží se objem lodl
zvětšovati a že nové lodi svou nosností staré lodstvo
mnohem převyšují. Obchodní loďstvo hamburskéa
brémské neslouží však jediné dopravě zboží, ma
značné úkoly i při dopravě osob. Do Brém i Ham-
burku soustřeďuje se proud vystěhovalců evropských.
Letošní prvé půlletí přineslo sesílení tohote
proudu a sice zvláště na účet Rakousko- Uherska
Cukerní konference. Konání cukerní konfe-
rence jest tedy zajištěno, ježto anglická vláda
slíbila, že ji obešle. Konference konati se
bude na podzim v Brusselu.
Nová francouzská banka v Rusku. Ruskou
vládou byly právě schváleny stanovy nové petro-
hradské banky, která nazvána »Severní ban-
kou«. Základní kapitál člní 1 mill. r. Banku tuto
založily Siciété Générale a Société frangaise de
Banques et de Depóts v Paříží. V představenstvu
jsou tři Rusové a tři Francouzové. Věc tato není
bez významu. Poslední dobou objevila se v ně-
meckých listech snaha, odvrátiti
proud franceuzského kapitálu od
Ruska. Tak na př. sestuvila »Fr. Ztg.« naprosto
tendenčné billance francouzských podniků v Rusku
a poukazujíc na domnělé neóspěchy (že na př. ně-
který podník hned prvého roku nenesl výtěžků,
nebo že následkem obrovského rozšíření starého zá-
vodu nové investice pohltily výtěžek a p.). lákala
francouzský kapitál do Německa. Ně-
mecko by dnes rádo kapitál tento uvílalo. Jeho
stagnace železářská, postední úpadky bankovní a p.
vyžadují nějakého léku. Že v této tísni obracejí se
zraky do Francie, která vládne značnými kapitaly,
nepřekvapí nikoho — naopak překvapovalo by.
kdyby Francie se zlákati dala. Prozatím však vy-
povídá francouzský kapilál své vklady a pohle-
dávky v Německu a zakládá v Rusku nově
podniky.
Prodloužení němeského syndikátu suro-
vého želoza. Ve včerejším sezení německého syn-
dikátu surového železa usneseno prodloužiti jej na
jeden rok. Podniky, které dosud v syndikát po-
jaty nebyly, přistoupí nýní k němu. Schůze byla ne-
obyčejně četně navštívena.
Americká výroba surového železa. Ame-
rická »Iron and Steel Association« vydala statistiku
výroby surového železa za prvé půlletí tohoto roku.
Dle ní vyrobeno v uvedené periodě 7,674.618 tun
(7,642.569 tun v tomže období roku loňského,
6,209.167 tun v prvém půlletí r. 1899). Bessemského
surového železa vyrobeno v prvních šesti měsících
t. r. 4,581.187 tun (4.461.391 tun), charcoalního suro-
vého železa 194.231 tun (167.146 tun). Zásoby
surového železa činily 30. června t. r. 374.129 tun.
Vysokých pecí pracuje 259 (loní 232).
Následky úpadku elektrické společnosti
Kummorovy v Drážďanech dopadají nyní na
podružné závody. Tak ohlásila nyní konkurs
akc. společnost pro elektrické pod-
niky a dráhy v Drážďanech, jejímž
hlavním úkolem bylo financovali Kummerovými zá-
vody provedené podniky. Akciový kapitál činí 2 mill.
m. Akciová společnost jihoněmeckých
elektrických dráh v Mníchově provádl
na základě usnesení valné hromady likvi-
daci. I ona byla ve spojení s Kummerovou spo-
lečností.
Insolvence firmy Favla Rudolphyho
v Gdansku jest následkem úpadku Lipské banky.
Jde o starou, váženou firmu s bílým, rukodílným
modním zbožím, která založena v letech sedm-
desátých. Donucena ztrátami v Lipské bance, obrael
se na věřitele o vyrovnání, nabízejíc vyrovnání
60 proc. Dle daných poměrů bude asi nabídka tal
přijata.
Platební nesnáze dřevařské berlinské
fírmy Schulze a syna. Již řadu let existujícl
berlínská firma Schulze a syn obchodující s užitným
dřívím upadla do platebních nesnází. Firma provo-
zovala značně rozsáhlý obchod s prkny. Dala s
svésti ku povolování přílišného úvěru. Věc tato ne-
dovolovala nynějšímu vlastníku firmy, jehož ote
před několika dny zemřel, dostáti všem platebním
povinnostem. Passiva nejsou prý příliž větší aktiv.
Výroční trh na dobytek v městě Voticích
konán bude v pondělí dne 12. t. m. Koupený dobytek
možno nakládati ve stanici »Votice« za dozoru
městského zvěrolékaře. Na poslední dne 8. červenc
konaný trh přihnáno bylo 2136 kusů hovězíh
#18
alto_textblock
#18
6r0
#19
alto_textblock
#19
dobytka.
#20
alto_textblock
#20
Banky, záložny a spořitelny.
Diskontní družstvo při české průmy-
slové bance v Praze přijalo v měsíci červenci
K 652.678.57 faktur a otevřených pohledávek a eskon-
tovalo K 910.911.10 směnek proti K 397.467.84 faktur
a stevřených knihovních pohledávek a K 253.919.99
směnek v témž měsíci Joni.
Občanská záložna na Smíchově vykazuje
za měsíc červenec1901: vloženo K 327.262.—, vybráno
K 291.249.—, půjčeno K 465.667.—, splacenoK
359.627.—.
Okresní záložna hospodářská na Smí-
chově za měsíc červenec 1901 : Vloženo K 181.318.13.
Vybráno K 191.337.66. Půjčeno K 296.0 50.—. Půjček
splaceno K 269.237.35. Stav koncem mě síce
července r. 1901: Vkladů K 3,039.321.97. Půjček
K 3,121.022.68.
Záložna počátecká. Výkaz za červenec:
Vloženo K 34.899; vybráno K 58.980. Stav vkladnl
na konci měsíce K 2,193.326.
#21
alto_textblock
#21
Trhy ponětní
#22
alto_textblock
#22
x. Z Vídně, 6. srpna. (Telefonogr. »Nár.
Listů«.) (Denní bur sa.) Značné zotavení
kreditek bylo událostí dnešní bursy. Reprise pa-
píru toho odůvodňována koupěmi úhradnými,
podnikanými na berlínský účet. Z počátku bylo
smýšlení chabější, což způsobeno nepříznivými
pověstmi o dvou německých průmyslových pod-
nicích a chabými záznamy berlínskými. Mimo
to působily nepříznivě zprávy o turecko- fran-
couzském konfliktu. Za velice nepatrného ob-
chodu pak hodnoty, které byly předmětem
transakcí, ochably. Z Berlína později oznámeno
smýšlení pevné, poněvadž nepříznivé pověsti
nebyly potvrzeny, a protože pověsti o snahách
po uzavření míru v Africe zavdaly podnět
k úhradným koupím. Báňské se zlepšily zprá-
vami o dalším trvání stávky americkýchi žele-
zářských dělníků. Kreditky pak rychle stoupaly,
při čemž působil také příznivější názor o polo-
letní bilanci kreditního ústavu. Obchod byl vý-
hradně obmezen na kreditky. Ostatní papíry po-
nejvíce klesly. Platí to zejmena o některých
hodnotách šrankovních. Tak rakousko-uherská
banka, severní dráha, pražské železářské a zá-
padočeské uhelné byly laeinější. Vídeňská
tramway taktéž klesla. Turecké losy poškozeny
zmíněným konfliktem. Renty pevné. Devise
valuty chabé. Eskomptní nezměněny.
Soukromý diskont 33/16—34, procent.
x. Z Vídně, 6. srpna. (Telf. »Nár. Listů. «)
(Večerní bursa.) Kreditky 641.— (po —.—)
uherské kreditky 644.—, anglobanka 269.—.
bankovní jednota 437.50, unionka 531.—
länderbanka 402.—, státní dráha 633.—, jižn,