ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2aca3d70-70b9-11dc-b0aa-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 29
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXI
#2 alto_textblock #2
V Praze, ve čtvrtek dne 14. května 1903.
#3 alto_textblock #3
Číslo 132.
#4 alto_textblock #4
Na ranní a odpol. listy přodpřácí set v Praze v adminisirae ss čtvrt leta . . . . 6 KK —h s dvojí donáškon a měal ant lts . ! . . 7 K s0 ve glialkácht na měte . . . . . . 2 K. 30 h Poštout a nesl na ivla . . . . k o s dvojí zěsilkou sn zršsíe. . . . - tvt lla . . . K ao
#5 alto_textblock #5
A
#6 alto_textblock #6
I
#7 alto_textblock #7
—
#8 alto_textblock #8
V drobném prodejii ranní čí-lo o nobě . . . ra zh odpolední Ve šllalkáck na venkovš ranní číslo. . . . . . . . . . . . . . . S vdpolední Inserát platí se hotově zapřei Přečplacení a inserty přijíná zdminl- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházají se též redakee tiskárna a vxpedite „Nárednich Listá“ Rukopisy se nevzacejí.
#9 alto_textblock #9
Utišení na Balkáně či nové větší zápletky?
#10 alto_textblock #10
Podobá se, jakoby dynamitové útoky v So luni byly způsobily jakési volnější tempo v po- stupu událostí na Balkáně. V prvém okamžiku po krvavých výjevech v ulicích soluňských, n několika místech, jako v Monastýru, propukl fa- natism v řadách mohamedánských, turecká vláda vystoupila příkrou cestou proti Bulharsku a dala pozatýkati nejen všecky vynikající Bulhary, již meškali na území makedonském, ale zakročila i proti biskupům tamním a v samém Cařihradě dala policejně obkličiti sídlo bulharského ex- archa. Tehdy již již se zdálo, že nic neodvráti propuknutí války mezi Bulharskem a Tureckem. kteréž ve vzpomenuté notě dle prohlášení bul- harského ministra zahraničných záležitostí Da- neva k majiteli „Birževých Vědomostí“ ob- viňovalo také bulharskou vládu, že „soustavn dopouštěla krádeže zbraní, náboje a výbušných látek v bulharských skladech vojenských členy makedonských komitétů revolučních.o V oněch napjatých okamžicích uznal i bul- harský kníže za svého pobytu v Paříži za nutne upozorniti, že vláda jeho nemůže příkře a bez- ohledně zaraziti všelikou činnost komitétů make- donských, protože by se stal nemožným v Bul- harsku a knížecí stolec jeho by byl vážně ohrožen. Jak nepříznivě účinkovaly dynamitové atten táty v Soluni na veřejné mínění a jak jich bylo využitkováno proti makedonskému hnutí za osvo- bození, dosvědčuje i prohlášení, kteréž učini francouzský velevyslanec Constans ku před- sedovi řeckého ministerstva Delyanisovi. Pravil totiž: „Bouře propukla; ti, kdož ji pod- nítili, uvidí účinky její zcela ji naké, než očekávali. Nadáli se přízně Evropy. Což ti lidé opravdu se domnívají, že činy jako dynamitové výbuchy na palubě fran- couzského parníku jsou způsobilé, aby jim u nás získaly sympatií, anebo v jiných státech evrop- ských? Ne, nikde nepomýšlí se na to, zajímat se takovými odpůrci míru. Spory mezinárodní. na něž spolehají, nevzniknou a změny v území jež očekávají, nenastanou. Naopak, bude to Tu- recko, a sice samojediné Turecko, kte réž zakročí, a kteréž svou pěstí bezohledně ob- noví pořádek. Turecko jest dosti silné, aby jeho vůle překonala spiklence. Již se stala opatření Mocnosti ponechají Turecku vol- nou ruku: takový jest ve skutečnosti účinek zločinů soluňských. Takový byl, jak praveno, celkový dojem v prvých dnech po útocích v Soluni, kdy veřejné mínění zúmyslně bylo informováno v tom směru jskoby opravdu všecka zodpovědnost za podniky tý padala jen a jen na Bulharsko. Avšak zatím již rychle sběhly se události kteréž pozornost od bulharských povstalců obra- cely jinam. Bylo to hlavně připlutí válečnýeh lodstev do Soluně, mezi nimiž dostavilo se nej Jříve loďstvo rakousko-uherské. Podezíravá di plomacie tušila jakési spojení mezi dynamitovými attentáty a rychlým připlutím loďstev, a my jsme již v těchto listech citovali hlasy časopisů, kteréž na spojitost tu přímo prstem ukazovaly, jakoby někdo byl na soluňské výbuchy zvláště by čekal. Od okamžiku, kdy tyto hlasy se počaly ozý vati, lze znamenati jakési změny v názorech na události v Makedonii, ne-li vážný obrat. Především postihli doma v Bulharsku, že postrádá se přítomnost knížete Ferdinanda, jenž v takové nebezpečné době zajel si na cesty do Evropy. Předseda bulharského ministerstva te- legraficky oznámil knížeti, že jest nezbytně za- potřebí v Bulharsku jeho přítomnosti, a vykla- dači dodávají, nechce-li, aby ho sti h osud knižete Battenberga. To b znamenalo, že nebezpečí stolci knížecímu hroz z toho důvodu, že vláda jeho nedodržuje dost přesně slíb, že nebude trpěti na svém území agi- taci revolučních komitétů makedonských. Další známkou změny názorů na posavadní postup povstalcův makedonských jeví se v tom, že mezi Makedonci tvoří se strana, jež si slibuje větších úspěchů od činnosti pokojné, pomoc škol a církve, než od zápasu zbraní. Také s turecké strany se šíří zprávy, jakob bylo následkem zatčení vynikajících Makedoneů a Bulharů na územi vzbouřeném přítomných bylo nastalo celkem znatelné utišení, a krvave srážky byly poměrně nečetné. Rovněž mezi Albánci setkává se turecká akce pacifikační se zdarem, a tak již úřadn zprávy dnes slibují, že nevžniknou další nebez pučí pro všeobecný mír. Za těchto okolností sotva lze považovati za pouhou náhodu, že právě těchto dnů deputace vývozního spolku rakousko-uherského navštívila ministra zahraničných záležitostí hraběte Golu- chowského, aby zvěděla, jak si má počínati př obchodě se zeměmi balkánskými a že hrabě Goluchowský jí dal taková ubezpečení uklidňu- jící, že o dobrém dojmu, jaký učinila odpověď jeho v Cařihradě, zvlášt na všecky strany se rozesílá úřad- ní telegram. Válečně lodě zbytečně tedy pospichaly před Soluň! Přes vše to nemůžeme se odhodlati k tomu. abychom konstatovali, že zdánlivě opravní akci příznivé tyto zjevy jsou známkou trvalého po- lepšení situace na Balkáně; spíše se nám zdá, že jest to chvilková zastávka, v prodlení jejíž se rozhodne o novém směru politiky balkánské, při němž vlastní akce makedonská znenáhla může býti zatlačena úplně stranou. Místní bouře na Balkáně bývají známkou hlubších proudů zahra- ničných, jakousi předehrou vlastního děje. Ve směru tomto lze zaznamenati již dnes nové povážlivé hlasy. Tak vznikla právě nyní zajímavá polemika mezi německými listy v říši a časopisy anglickými o to, zdali jsou němečtí důstojníci v Makedonii zúčastněni a zdali je to
#11 alto_textblock #11
pravda, že Německo štve Turecko do války. Německé listy prohlašují anglick zprávy za zlovolný výmysl; Německo prý stojí po boku Ruska a Rakousko-Uherska ve snaze zjednati klid v Makedonii a obmeziti zmatky. Ještě pozoruhodnější jsou zprávy, jež ob- držel francouzský časopis „Patrie“ z Petro- hradu. Zprávy ty se vracejí k soluňským dyna- mitovým útokům, a tážou se, k doposkytuje na podobné podniky peníze? Takové útoky jsou prý nemožny bez protekce na dúležitých místech a bez výdat- ných podpor na penězich. Jest prý to něco podobného, jako Jamesonův vpád do Trans- válska; podnik prý neměl jiného účelu, než na- hraditi jho turecké jhem jiné mocnosti, kteráž hodlala za záminkou zjednání pořádku obsaditi Soluň vojensky. Všeobecně se pozorovalo oka- mžité připlutí válečných lodí. Obsazení Soluně cizím vojskem by bylo přimělo Rusy ke vtržení do Bulharska a do Arménie. Kníže bulharský prý podivnou náhodou, jež odůvodňuje vše- liká podezření, meškal v Mentoně, když attentáty se staly. Nemohl nevěděti, že podobné útoky přinutí Turecko k ukrutným opatřením aže vojsko, nahromaděné na hranicích bulharských, mohlo tyto překročiti. Anglie prý se chystala vniknouti do Dardanel a Italie na pobřeží albán- ské... Věc však se nezdařila; Turci nešli na lep. Škrabošky prý jsou však odloženy, v Petrohradě vědí nyní, na čem jsou. Rusové nebudou s Turky bojovati, ale budou po boku sultánově zasazovati se za celistvost Turecka proti choutkám Německa na Malou Asii, Italie na Albanii a Tripolis, Anglie na Dardanely Rakousko-Uherska na Soluň. Kdyby tyto výklady „Patrie“ nemluvily vý- hradně o tom, co se zamýšlelo v Soluni a co se nestalo — musili bychom považovati situaci mezinárodní za neobyčejně vážnou. Ovšem je též pravda, že po vpádu Jamesonově nevypukla ihned válka Anglie s republikami v Jižní Africe.
#12 alto_textblock #12
Politické zprávy domácí. V Praze, 13. května. (Z polskéh kola.) Na zprávy o nespokojenosti četných polských poslanců s ryt. Jaworským, o němž zjištěno, že maří svou povolností i dobré snahy ministra krajana dra. Pietaka, odpověděla vět- šina polského kola tím, že mu znova odhlaso- vala důvěru a tím dala na jevo, že si jeho předsednietví přeje i na dále. Hr. Lev Pininski, jenž zná patrně příliš dobře situaci v polském kole, odmill proto nabídku některých autonom- ních poslanců polských, aby se, až se rozloučí s křeslem mistodržitelským, ucházel o mandát do říšské rady a převzal vedení polského kola. Dobře zpravená »Gaz. Narod.« píše v té věci ; »Jest úplně marno kandidovati hr. Lva Pinin- ského za příštího předsedu polského kola. Nebot jest bezpodmínečně vyloučeno, aby se hr. P- ninski ucházel o poslanecký mandát pro říšskou radu. Naopak hr. Pininski, tuše, že by v bu- doucnosti mohl býti k tomu nucen, chce už předem znemožniti jakýkoli nátlak a přijme členství v panské sněmovně, ačkoliv značuá část členů polského kola se snaží od- vrátiti ho od takového úmyslu.« Z Lublaně, 12. května. (Ve věci Rie- maňskýcb.) Križevecký unilátský biskup dr. Drohobecký, jenž meškal tyto dni ve Vídni. jednal s papežským nunciem a s ministrem osvěty drem. Hartlem o věci riemaňské. Dne 7. t. m. byl přijat ve slyšení také císařem Tvrdi se, že biskup chce podniknouti ještě dalš kroky (v Římě), aby Riemaňské zachránil eírkví římské. Ze Záhřeba, 11. května. (Svolán sněmu chorvatského.) Dne 7. t. m. konala chorvatská kralevinská deputane poslední schůzi, v níž definitivně upravena odpověď na renuncium depulace uherské. Odpověď ta bude nyní zaslána deputaci uherské a má se za to, že již koncem května obě deputace se sejdou, aby vyjednávaly dále ústně. Nebude-li to však možno následkem krise panující ve sněmovně uherské, bude nutno prodloužiti opět zatímné finanční vyrovnání uhersko-chorvatské, což se může státi jen se svolením sněmu. »Agram. Tagbl.« se nyní dovídá, že chorvatský sněm bude skutečně svolán již v prvé polovině června. Ze Záhřeba, 12. května. (Nové bouře a další persekuce v Chorvatsku.) Ze všech stran Chorvatska přicházejí soukromé zprávy o rozsáhlých nepokojích ve městech vesnielch, namířených vesměs jednak proti ne zákonným nápisům maďarským, jednak proti přiliš horlivým obhájeům všech nezákonností; proti úřadníkům maďaronským. Nejpodrobnější zprávy přišly dosud ze Samoboru, městyse u samého Záhřeba, a ze Sisku, do nedávna, totiž před chorvatsko-uherským vyrovnáním, kvetou- cího obchodního města, nyní podobného zapadlé velké vesnici. V Samoboru manifestovalo se (dne 9. t. m.) pro opposici a proti maďarským nápisům zpíváním vlasteneckých písní a různými výkřiky, načež bylo ihned vysláno ze Zahřeba vojsko. To však obyvatelstvo pobouřilo dot míry, že došlo k velkým protimaďarským de- monstracím na nádraží, jež by byly měly krvavé následky — demonstrovalo přes 1000 lidí — kdyby se čelným opposičníkům a jich dámám nebylo podařilo utišiti demonstranty slibem, že vojsko bude odstraněno a že útraty vojenského zakročení neponese nikterak obec sama. Tak ujišťoval jmenovitě starosta Kleščié, jenž 10. t. m. ihned odjel do Záhřeba s dvěma členy obecního výboru, aby na velkém županu vymohl odvolání vojska. Nepořídili ničeho, tak že dlužno obávati se nejhoršího. Téhož dne — 9. května — propukly v Sisku bouře proti tamějšímu velkoobchodníku a millio- náři Šipuši, jenž za své přeběhlictví z tábora
#13 alto_textblock #13
opposičního byl nedávno vyznamenán šlechtietvím a jenž spojiv se s místními židy, všemožně se snaží paralysovati úsilí siseckého opposičního po- slance Tuškova, snažícího se hospodářsky emancipovati město a okolní lid z lichvářských rukou. Proto Šipuš nedávno s velkou korupei vedral se do městského zastupitelstva, kde otro- cky slouží maďaronským svým protektorům. Pro všechny tyto příčiny vznikla proti Šipuši a jeho židovským spojencům taková bouře, že hotel »Velký kaptal«, obnovený těchto dnů akciovou společností, kterou Šipuš založil a vede, byl ze soboty na neděli (z 9. na 10. května) hrozně zpustošen a kromě toho Šipuši a čelným židům okna vytlučena. Došlo také ovšem na bouřlivé protimaďarské demonstrace. Policejní systém nese své ovoce: Všechny, i důvěrné schůze, rozhánějí se četníky, třeb svolavatelé — je jich přes 50 — ruči za po řádek a třeba jest na jednacím pořadu jen vý- klad positivního ústavního práva (chorvatsko uherského vyrovnání). Nuže, lid se nyní schá- zivá sám ve schůze veřejné, jichž předsedou jest národní rozhořčení proti soustavnému, již dvacel let trvajícímu šlapání všech lidských a občanských práv. A hr. Khuen-Hedervary dále se činí. Dal bez jakéhokoliv důvodu ze Sisku do Záhřeba dopraviti advokáta dra. Benjamina Supe- rina a bankovního úřadníka Čupaka. Dlo te ch vile jest ve vyšetřování na 1000 zatčených. Mnohým se po třinedělním věznění nedokázala ani nejmenší vinu zločinů, pro které jsou drženi ve vazbě. Záhřebská posádka roz- jíždí se po celém Chorvatsku a do Záhřeba při- cházejí »nové posily« ...
#14 alto_textblock #14
—d.
#15 alto_textblock #15
Sjezd zahradníků z Pošumaví v Klatovech. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
#16 alto_textblock #16
Spolek zahradnicko-štěpařský pro Pošumavív Klalovech svolal na neděli 10. t. m. do sálu hotelu „Střelnice“ sjezd samoslalných zahradníků pošumav- ských, jehož kromě místních členů spolku zúčastnili se i zástupci zemské jednoty zahradnické v Praze i or- ganisací z měst pošumavských. Schůzi zahájil proslovem předsěda spolku míst- ního p. Fiala, který uvítav přítomné, zvláště říš poslance dra. Lad. Dvořáka a staroslu města zem. poslance dr. Al. Maška odůvodňová tužbu spolku, za účelem jejiž uskutečnění sjezd byl svolán, aby totiž sněm zemský říšský zákon ze 27. dubna 1902 o zemědělských společenstvech v podrobnostech u- pravil a tím jej v účinnost uvedl, že by zahradníci, kteří jako zemědělci zahrnuti by byli v uvedená ze- mědělská společenstva, tvořiti mohli samostatná spo- lečenstva okresní, prolože by zahradníci v chystaných společenstvech zemědělských rolníky vždy byli majo- riscváni a tím svých zájmů chrániti by nemohli. K návrhu p. Špatho zvolení polom předsedou schůze p. Zíka, místopředsedou p. Stuna, zapi- sovatelem p. Čácha. Po přečtení došlých tegramů, mezi nimiž čte byl i přípis zem. posl. p. Kovaříka, promluvil p. před- seda Zíka: Zahradníkům říká se: jste zemědělci nejste stavem živnostenským, a e liskus přece od za- hradníků, ač jsou zemědělci, vybírá daň výdělkovou Spor o tom, jsou-li zahradníci živnostníky, rozhodnui byl již správním soudem, který uznal, že jsou země- dělci a že nemusí přihlašovati pomocníky do pokladen nemocenských. P. Janda z Plzně v obšírném referátu tlumočil potom mnohé stesky zahradníků. Ukazuje na rozdíl. mezi rolníky a zahradníky, kteří mohou k výrobkům dobytým přikoupit plodiny od osoby třetí a prodat je, aniž platí daň výdělkovou, kdežto zahradník, při- koupí-li zeleninu, má touto daní býti stižen. Líčí ze- jména praxi berních orgánů v Klatovech vzhledem k lak zv. vývoznímu zahradnictví klatovskému a stě- žuje si slovy ostrými do zdaňování zahradníků těchto kdežto rolníci, vyvážející plodiny do Plzně, Eisensteinu atd. daně výdělkové neplatí, také mnozí nevyučení zahradnici v Klatovech nejsou dani této podrobeni, ně vyvážejí a beřou tedy premii za to, že nejsou za- hradníky vyučeni. Stěžuje si neméně na překupníky a doporučuje vejíti ve přímý styk s konsumenty. (Hlučný potlesk.) Řtíš. posl. p. dr. Lad. Dvořák praví, že r vyhověl pozvání spolku klatovského, aby dostavil se do schůze, neboť v lélo může poslanec tužby a slesky voličstva seznati důkladněji a bezprostředněji nežz resoluce neb písemného vylíčení. Upozorňuje, že vy- loučení zahradníků ze společenstev hospodářských ne- bude činiti oblíže, jak již z dopisu p. zem. posl. Ko- váříka je patrno, ani rolnictvo a také již die znění říš zákona z 9. dubna 1902 v § 5. pamatováno jest na za- hradníky ustanovením, že vyloučeny jsou mimo jiné na př. zahrady ohrazené z působnosti jeho. Spole- čenstva zemědělská mají chrániti interesy sourodě téhož stavu, nemůže proto býti úmyslem zákonodárce, vřaditi v organisaci rolníků také zahradníky, jichž zájmy, jak rozprava ukazuje, nejsou se zájmy rolní- ckými totožné. Bylo-li si stěžováno do toho, že záko- nodárství dosavadní nepamatovalo na organisaci za- hradníků, sluší toto tvrzení opraviti v tom směru, že již dle zákona z 9. dubna 1873 je zahradnictvu po- skytnuta možnost sdružovati se ve společenstva vý- robní a hospodářská, zvláště nákupní, vývozn a úvěrní. Jest litovati, že hospodářský dosah tohoto zákona nebyl dosud doceněn a v praxi využitkován. Utvořením společenstva výdělkového zahradníci ne- stali by se ještě živnostníky, neboť společenstva dle zákona z r. 1873 zřízená, nutno lišiti od společenstev dle řádu živnostenského, dle obdoby starých cechů zřízených, jež nuceně zahrnují živnostníky. Upozor- ňuje také na výhody se zřízením společenstev úvěrních plynoucí a za účelem informace věnuje pří- tomným více exemplářů spisku svého bratra dra. Jos Dvořáka „O zřizování společenstev dle zák. z r. 1873.7 Co do stesků o vyměřování daně výdělkové nutno každý případ zvláště vyšetřiti a slibuje, že dostane-li se mu náležité informace a dokladů, zakročí v tom směru u ministra financí a vybízí přítomné, aby svá přání a stesky sdělovali poslancům, neboť tito chtějí vždy chrániti hospodářské zájmy svého voličstva. Slova p. poslance byla provázena všeobecným trvalým potleskem a souhlasem, načež p. Staní ček z Plzně poukázal na důležitost organisace zahradníků a jejich odborných spolků. Zahradníkům škodí na jedné straně živelní pohromy, na druhé straně pak provozují zahradnictví lidé bez odborných znalostía bez způsobilosti, ba i mnohé veřejné ústavy na př. dobřanský ústav pro choromyslné, který provozuje zahradnictví aniž platí daně. Doporučuje, aby pp. po- slanci byli požádáni, by věci zahradníků se ujali a aby vláda provedla starobní pojišťování. (Potlesk.) Potom promluvil starosta města a zem. posl. p MUDr. Al. Mašek, jenž souhlasí, aby oprávněné tužby zahradnictva došly svého splnění, k čemuž ovšem je zapotřebí především řádné a zdravé orga- nisace stavovské, kterou i jiné vrstvy domohly se zlepšení svých poměrů. V další řeči uznává, že sta tento je daněmi přetěžován, tato břemena ale doléhají i na jiné stavy ve stejné míře. Vítá dnešní schůzi če- ského zahradnictva a doufá, že snahy jeho najdou ohla- su nejen v širší veřejnosti, ale i ve sborech parl-
#17 alto_textblock #17
mentních. Větší potíže ale bude míti zamýšlené zří- zení okr. společenstev zahradnických, ježto v některém okresu nalézá se velmi nepatrný počet zahradníků a tu by se doporučovalo zřizování družstev svépomoc- ných dle zákona z r. 1873, jimiž by se nápravy ve stavu tom nejlépe zjednati mohlo. Nabádá k tomu. aby všemi zákonnými prostředky, podáváním petic a p. domáháno bylo splnění požadavků. Přeje usku- tečnění tužeb zahradnictva všeho zdaru, slibuje př projednávání osnovy zákona o společenstvech země- dělských na sněmu král. českého o to se přičiniti, aby spravedlivé požadavky jeho došly také uzákonění. (Hlučný potlesk a pochvala.) Potom jednohlasně přijala byla resoluce, kte- rou shromá ždění zahradníci žádají sněm král. českého aby vzal zřetel při tvoření zemědělských společen- stev k poměrům a přáním zahradnictva, aby toto jako samostatný odbor zemědělský tvořiti mohlo samostatn okresní společenstva zájmová Po poznámkách pp. Jandy, Svobody, Böh- ma a Wimra stěžuje si předsedající p. Zýka znovu do vyměřování daně výdělkové zahradníkům klatovským, kdežto Schwarzenbergové a Lobkovicové a jiní šlechtici, kteří ze svých velkolepých zahrad plodiny prodávají, daně té neplatí. Organisace zahrad- níků má čeliti takovým konkurrentům i firmám er- furtským a quedlinburským, proli nimž jsou zahrad- níci čeští chuďasové. Velký význam pro zahradnictvo má celní předloha. Hlavní vinou naší krise jest, ž nemáme porozumění pro svůj prospěch. (Potlesk.) Potom pojednal p. Janda o otázce učednické stavu panských zahradníků, načež p. Zýka podě- koval poslancům a všem hostům za jejich účasta přeje snahám zahradnictva českého všeho zdaru. schůzi skončil.
#18 alto_textblock #18
Defraudace ve svato-václavské záložně.
#19 alto_textblock #19
Naznačili jsme již ve včerejším odpoledníku, že ze zemského výboru nedostane se takového vyřízení. aby veškeré naděje byly splněny a to se také stalo Netřeba ovšem k vůli tomu hořekovati, poněvadž vy řízení jest jen na den oddáleno. Přímluvou přísedícího zemského výboru p. dra. Herolda, který se stal za- stancem konkursem ohrožených zájmů všech inler esentů sv.-václavské záložny, uspořádána bude dnee odpoledne jistého druhu anketa u Zemské banky, do níž se dostaví: přísedící zemského výboru dr. Herold členové kuratoria, zástupcové peněžních ústavů, d Novotný a j. Od výsledku této porady bude záviset další situace. Zúčastněným peněžním ústavům v po- slední chvíli opětně klade se na vědomí, jak snadno mežno zabrániti dalekosáhlým bědným následkům konkursu, jen když se zaručí úhrada risika v obnosu 480.000 K. A ani tuto obět by zúčastněné finanční závody nehradily, poněvadž by členové po definitiv- ním odvrácení konkursu složili ještě více, takže by povstalo plus, z něhož by se dostalo náhrady těm vkladatelům, kteří knížky své za 50%% prodali. Výbor záložny sv.-václavské byl na včerejší večer svolán ke schůzi, na jejtž jednacím pořadu nalézal se odpověď zemského výboru ve příčině zaručení ri- sika. Poněvadž zemský výbor bez rokování dal podnět k odročení záležilosti a ke konání ankety u Zemské banky, byla jakákoli debata o tom ve výboru záložny předčasná. Jednotliví členové výboru záložny v po- suzování dnešní situace obmezili se pouze na projev toužebného přání, aby naše české peněžní ústavy na- pjaly veškeré síly k odvrácení konkursu. Klid a ticho v záloženské úřadovně v Karlově ul. jest jen zdánlivé, Několik členů sanačního sdružení členů v čele s pp. Svatoněm a Jiroutem je stále v per- manenci. Prosí a žádají u žalobců o poskytnutí další lhůty a bez této intervence nejednou už by celá hi- sterie s vykradenou záložnou dostala se do propasti konkursní. Většině vkladatelů sv.-václavské záložny dlužno vysloviti pochvalné pznání, že prospěch svo kladou do řady druhé a že tím přispívají k zá- chraně všech ostatních zúčastněných. Ne však každý má na zřeteli prospěch širších kruhů. Obchodnik K. podal na záložnu žalobu na zaplacení vkladu 27 k 8h a způsobil tím záložně útrat — 23 Kl A při ton ještě mohl záložnu vehnat do konkursu! V záložně „Důvěře“ byla včera předložena je- diná knížka vkladní na obnos 5219 K znějící. Celkem předloženo je tam knížek v ceně přes 5 mill. K. A zá- vratnou tuto sumu bylo by možno vykoupiti za půl- třetího millionu korun! Jen trochu více chuti k pro- vedení sanační akce! Hostinskému p. Bílkovi byla včera dána výpověd z místností restauračních v budově sv.-václavské zá- ložny č. 223—I. a sice proto, že nezaplatil činži na budoucí čtvrtlotí. Pan Bílek bude se však od výboru záložny domáhati náhrady škody, poněvadž vystěho- váním katolických spolků a zavřením obchodů zá- ložny byl poškozen.
#20 alto_textblock #20
Květnové živelní pohromy. Z Krče u Prahy. Rozrušení myslí obyvatelstva zdejšího následkem živelní pohromy dne 8. května jest nevylíčitelné. Do obce naší přibyla okr. komise, kterůž sestávala: z místodržitelského rady V. Pro- cházky, okr. komisaře Schneider-Soukupa a okr. lé- kaře MUDra. Kulhavého, kteří prohlédli si škody průtrží mračen způsobené, které nedají se ani po- psati. Dolnokrěský pivovar, který jest blíže potoka Kněžky, zdejší obcí protékajícího, byl ve výši 1 m. 20 cm. zaplaven a škody v něm způsobené obnášejí přes 10.000 korun. Při velkostatku dolnokrčském poblíže potoka přívalem zporáženy zdi. Rozsáhlá zahrada kuchyňská ve výměře několika měr s množ- stvím plodin v dolejší části, kde nalezají se sklen- níky, byla na 2 m. zvýší zaplavena a veškeré kvě- tiny, jako palmy, kamelie, fikusy, myrty, azalie a m j. druhů poškozeny a mocným proudem vody zane- seny. Škoda obnáší přes 11.000 korun. Dále zapla- veny byly místy přes 1 m. zvýší usedlosti: č. pop 4, 5, 26, 27 a 31, kdež způsobeny též velké škody v obydlích. V místnostech obohodních a výrobníeh poškozeno mnoho zboží a zničeno. Záchrana ne- byla možna pro náhlý a nepředvídaný příval prolo- mením hradební zdi při rozsáhlé protější kuchyňské zahradě, lkterá na 2 metry vysoko jako veliká ná- držka naplněna byla vodou, jež pak v několika vte- řinách do protějších domů prudce vníkla, tak žev nich s těží životy lidské zachráněny. A přece do- spělý člověk, který byl dvakráte zachráněn a napo- mínán, všetečně a bezúčelně, nejspíše jsa opilý, do proudu vlezl a utonul. Zahradnické a košťálnické zahrady z větší části zaplaveny a mnoho škod v nich způsobeno. V Horní Krči při velkostatku velkým nákladem nově zřízený park byl zaplaven, stromoví dravým živlem částečně vyvráceno. V č. pop. 19 vnikla voda do dvora, obydlí a chlévů a drůbežv ních zničena. Také restaurační zahrada su Labulě« byla zaplavena a ve dvoře škody učiněny. V za- hradě ústavu »Kornelia« hradební zeď v délce něko- lika metrů proudem povalena a voda vnikla do ná-
#21 alto_textblock #21
dvoří a částečně i do dolních místností. Úhrnná škoda — nepočítá-li se škoda na polích a lukách dosud nevyšetřená — obnáší přes 50.000 horun. Obecní strážník v Krči Jan Klapka, brodě se po pás ve vodě, po několik hodin k záchraně lidí i majetků v rozzuřeném živlu výdatně napomáhal. Z Bezníku u Hořic. Obce Bezník, Borek. Chroustov. Kal, Vřesník, Želejov a okolí postiženy byly velikou živelní pohromou. Dne 8. května o 1/29, hodině večerní přihnala se strašná bouře, provázená krupobitím a ohromným lijákem. V malé chvíli pokryta byla země silnou vrstvou krup. Proudy vod, valící se po polích, zanesly krou- pami ochranné svodnice a náhony, kteréž se pro- trhaly. Všechy cesty a úžlabí staly se dravými by- střinami. Následky této živelní pohromy jsou tak hrozné, že dnes nelze jich ocenit. Osení je kroupami z největší části zničeno. Luka zakalena a zanesena jsou štěrkem, jež dravé proudy vyrvaly. Ale toto vše není ještě ničím u porovnání se škodou, kterou příval způsobil na ornici. Pole jsou z větší části na příkrých svazích a byla buď nedávno oseta jarním obilím a osázena brambory, buď přirovnána k setí lnu. Půda byla tudíž nakypřena. Jestli příval na polích, oselých ozimem a jetelem, odnesl mnoho prsti a pole potrhal, smetl s polí osetých na jaře a při- pravených měkkotách ornici úplně. Na mnohých místech vyzírá kamenitá spodina a v ní hluboké strže. Na místo neštěstí dostavili se dne 10. května pan Jan Janák, rolník z Bříšťan a starosta okresu hořického, s panem Janem Prokopem, rolníkem z Horní Dobré Vody a delegátem zemědělské rady, kteří shlédnuvše škody, platnými radami poškoze- ným přispěli. Dne 11. května odebrala se deputace z poškozených obcí na okresní hejtmanství v Hiradci Králově, kde slibena jí podpora.
#22 alto_textblock #22
Výstavy.
#23 alto_textblock #23
Výstava prací žaček Ženského výrobního spolku českého v Praze bude jako každoročně pořádána dne 16. a 17. května v budově spolkové v Resslově ul. č. 194—II. Vystaveny budou práce sedmi set žaček všech odborů ústavu, jenž má tři ročníky školy ob- chodní, dva ročníky školy kreslicí a malířský atelier, dvě odděloní odboru literního, 6 tříd šití prádlaa drobných ručních praci, tři třídy šití šatů, oddělení umělého vyšívání, školu jazyků: ruského, francouz- ského a německého, speciální kursy pro úpravu klo- bouků, pro zhotovování květin a pro kreslení střihů, Školu řidí slečna Joh. Kuffnerova, učitelský sbor se skládá z 50 dam i pánů. Při výstavě této bude ote- vřena též domáci tržnice, v níž bude lze kupovati předměty, zbylé z bazaru spolkového, který byl po- řádán dne 2. a 3. května na Žofíně; jsou mezi nimi ještě roztomilé vyšívky a malby, dělské oblečky, ná- činí salonní a kuchyňské, věci praktické a luxuriosní, též zajímavé tiskopisy, knihy i obrazy, zvláště pěkné pohlednice, pak 100 žertovných hádanek, které knih- liskárna p. Ed. Leschingra darem zvláště pro bazar vytiskla a jichž zbytek se prodává po 20 h za vý- tisk. Výstava bude otevřena po oba dni od 9—12a od 2—5 hodin. Vstupné za osobu 20 hal. Každý, koho by zajímalo názorem se přesvědčiti o výsled- cích, dosažených na této škole, bude na výstavě
#24 alto_textblock #24
vítán.
#25 alto_textblock #25
Výstava »České umění« v pavilloně pod zahradou Kinského otevřena jest včetně do 21. května od 9. b. ranní do 7 hod. večer za vstupné 1 K. Pořadatelstvo doufá, že naše umění milovné obecenstvo v posled- ním trvání výstavy osvědčí svůj zájem hojnou návštěvou výstavy, která po celou dobu svého trvání těšila se příznivým posudkům recensí všech domá- cích i cizích kritiků a vzbudila neobyčejnou účast nejširších kruhů.
#26 alto_textblock #26
Příjemné překvapení chystá pro návštěvníky vý- stavního trhu hospodářského ve dnech svatojanských damský odbor Národní jednoty pošumavské v Praze: otevře na výstavišti i o letošním trhu hojně záso- bený buffet s kavárnou a cukrárnou, v nichž se do- stane návštěvníkům výstavy občerstvení za obyčejné ceny. Poněvadž odbor po celý rok ničeho nepořádá, ani sbírek nekoná, žádá, aby bylo na buffet pama- továno hojnými dárky a peněžitými příspěvky, jakož i četnou návštěvou a to tím spíše, že čistý výtěžek věnován bude ve prospěch chudé školní mládežev ohrožených obcích pošumavských.
#27 alto_textblock #27
V zájmu slovenského průmyslu upozorňuje opětně kuratorium Stálé výstavy a tržnice řemeslných vý- robků v Praze, na Uhelném trhu, které má výhradní zastupitelství, sklad a prodej v král. českém, že každý kus slovenského nábytku z ohýb. dřeva a sice židll do hotelů, hostinců, kaváren, vil a domácností, jakož i křesel, houpaček a zahradního nábytku, označen jest značkou »Tatr «, aneb zálepkou Dielni na ná- radie, účastinné spoločnosti v Turč. Sv. Martině. Cenníky, rozpočty a pod zašle ochotně výše jmeno- vané kuratorium obratem pošty, aneb lze si vzorky ve Stálé výstavě prohlédnouti, která jest každému bezplatně přístupna ve všední dny od 8. hod. ranní nepřetržitě do 6. hod. večerní, ve svátky od 8. hod. ranní do 11. hod. dopolední. V neděli následkem ne- dělního klidu jest uzavřena.
#28 alto_textblock #28
Krajinská výstava v Třebiči od 2.—30. srpna. Školský odbor hodlaje uspořádati úplnou výstavu učebnic středoškolských, žádá všechny pány nakla- datele, kteří dosud knih nákladem svým vydaných nezaslali, aby tak co nejdříve učinili. Zásilky adre- sovány buďlež na prof. dra. Jos. Sedláčka v Třebíči. Výstavní výbor upravuje malebně položené výsta- viště na bývalém tržišti, utvořil různé skupiny ozdobné i trávníky a upozorňuje zároveň zahradníky. kteří by hodlali provésti kobercové skupiny jako vy- stavovatelé, aby se co nejdříve přihlásili. Lhůta při- hlašovací končí dne 31. kvělna.
#29 alto_textblock #29
Večer na počest pí. O. Sklenářové- Malé. Čím's nám byls — dobře známe: srdcí našich i do kl. České ženy. Nemohlo věru býti ve dvojverší, jež vytrysklo ze srdce české básnířky, případnějšího slova k vy- stihnutí oné piety, lásky a přítulnosti našich žen k drahé umělkyni — než ve slovu: ideál... V snech dívčích, v mysli uvědomělých žen stkví se slovutná tragédka v jasu hluboké úcty jako vzor české, vla- stenecké dámy, jako ozdoba národa, jako perla če- ského dramatického umění... Naše dámy, když po- někud ulehla bolest v duši nad tklivým rozloučením v Národním divadle, vyprosily si slovutnou umělkyni ku přátělskému večeru, aby tlumočiti jí mohly vše, co při otevřené scéně nebylo možno... Večer ten minul včera v ovzduší, prosyceném ne- líčenou vřelostí, plném okamžiků tklivých i radost- ných. V malém sále žofinském očekávaly přečetné naše dívky a ženy příchod paní Sklenářové-Malé. Nelřeba ani podolýkati, že místo určené k památ- nému večeru lesklo se v úboru slavnostním. Krátce po osmě hodině dostavila se paní Skle- nářová v průvodu starostek Ústředního spolku českých žen, Spolku českých učitelek a Dámské be- sedy na Žofín. Nedá se vylíčiti bouře jásotu, která při vkročení jejím do sálu se rozpoutala. Přítomní