#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXXI
#2
alto_textblock
#2
V Praze, ve čtvrtek dne 14. května 1903.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 132.
#4
alto_textblock
#4
Na ranní a odpol. listy
přodpřácí set
v Praze v adminisirae
ss čtvrt leta . . . . 6 KK —h
s dvojí donáškon
a měal
ant lts . ! . . 7 K s0
ve glialkácht
na měte . . . . . . 2 K. 30 h
Poštout
a nesl
na ivla . . . . k o
s dvojí zěsilkou
sn zršsíe. . . . -
tvt lla . . . K ao
#8
alto_textblock
#8
V drobném prodejii
ranní čí-lo o nobě . . . ra zh
odpolední
Ve šllalkáck na venkovš
ranní číslo. . . . . . . .
. . . . . . . S
vdpolední
Inserát
platí se hotově zapřei
Přečplacení a inserty přijíná zdminl-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nacházají se též redakee
tiskárna a vxpedite „Nárednich Listá“
Rukopisy se nevzacejí.
#9
alto_textblock
#9
Utišení na Balkáně či nové
větší zápletky?
#10
alto_textblock
#10
Podobá se, jakoby dynamitové útoky v So
luni byly způsobily jakési volnější tempo v po-
stupu událostí na Balkáně. V prvém okamžiku
po krvavých výjevech v ulicích soluňských, n
několika místech, jako v Monastýru, propukl fa-
natism v řadách mohamedánských, turecká vláda
vystoupila příkrou cestou proti Bulharsku a dala
pozatýkati nejen všecky vynikající Bulhary, již
meškali na území makedonském, ale zakročila
i proti biskupům tamním a v samém Cařihradě
dala policejně obkličiti sídlo bulharského ex-
archa. Tehdy již již se zdálo, že nic neodvráti
propuknutí války mezi Bulharskem a Tureckem.
kteréž ve vzpomenuté notě dle prohlášení bul-
harského ministra zahraničných záležitostí Da-
neva k majiteli „Birževých Vědomostí“ ob-
viňovalo také bulharskou vládu, že „soustavn
dopouštěla krádeže zbraní, náboje a výbušných
látek v bulharských skladech vojenských členy
makedonských komitétů revolučních.o
V oněch napjatých okamžicích uznal i bul-
harský kníže za svého pobytu v Paříži za nutne
upozorniti, že vláda jeho nemůže příkře a bez-
ohledně zaraziti všelikou činnost komitétů make-
donských, protože by se stal nemožným v Bul-
harsku a knížecí stolec jeho by byl vážně
ohrožen.
Jak nepříznivě účinkovaly dynamitové atten
táty v Soluni na veřejné mínění a jak jich bylo
využitkováno proti makedonskému hnutí za osvo-
bození, dosvědčuje i prohlášení, kteréž učini
francouzský velevyslanec Constans ku před-
sedovi řeckého ministerstva Delyanisovi. Pravil
totiž: „Bouře propukla; ti, kdož ji pod-
nítili, uvidí účinky její zcela ji
naké, než očekávali. Nadáli se přízně
Evropy. Což ti lidé opravdu se domnívají, že
činy jako dynamitové výbuchy na palubě fran-
couzského parníku jsou způsobilé, aby jim u nás
získaly sympatií, anebo v jiných státech evrop-
ských? Ne, nikde nepomýšlí se na to, zajímat
se takovými odpůrci míru. Spory mezinárodní.
na něž spolehají, nevzniknou a změny v území
jež očekávají, nenastanou. Naopak, bude to Tu-
recko, a sice samojediné Turecko, kte
réž zakročí, a kteréž svou pěstí bezohledně ob-
noví pořádek. Turecko jest dosti silné, aby jeho
vůle překonala spiklence. Již se stala opatření
Mocnosti ponechají Turecku vol-
nou ruku: takový jest ve skutečnosti účinek
zločinů soluňských.
Takový byl, jak praveno, celkový dojem
v prvých dnech po útocích v Soluni, kdy veřejné
mínění zúmyslně bylo informováno v tom směru
jskoby opravdu všecka zodpovědnost za podniky
tý padala jen a jen na Bulharsko.
Avšak zatím již rychle sběhly se události
kteréž pozornost od bulharských povstalců obra-
cely jinam. Bylo to hlavně připlutí válečnýeh
lodstev do Soluně, mezi nimiž dostavilo se nej
Jříve loďstvo rakousko-uherské. Podezíravá di
plomacie tušila jakési spojení mezi dynamitovými
attentáty a rychlým připlutím loďstev, a my jsme
již v těchto listech citovali hlasy časopisů, kteréž
na spojitost tu přímo prstem ukazovaly, jakoby
někdo byl na soluňské výbuchy zvláště by
čekal.
Od okamžiku, kdy tyto hlasy se počaly ozý
vati, lze znamenati jakési změny v názorech na
události v Makedonii, ne-li vážný obrat.
Především postihli doma v Bulharsku, že
postrádá se přítomnost knížete Ferdinanda, jenž
v takové nebezpečné době zajel si na cesty do
Evropy. Předseda bulharského ministerstva te-
legraficky oznámil knížeti, že jest nezbytně za-
potřebí v Bulharsku jeho přítomnosti, a vykla-
dači dodávají, nechce-li, aby ho sti h
osud knižete Battenberga. To b
znamenalo, že nebezpečí stolci knížecímu hroz
z toho důvodu, že vláda jeho nedodržuje dost
přesně slíb, že nebude trpěti na svém území agi-
taci revolučních komitétů makedonských.
Další známkou změny názorů na posavadní
postup povstalcův makedonských jeví se v tom,
že mezi Makedonci tvoří se strana, jež si slibuje
větších úspěchů od činnosti pokojné, pomoc
škol a církve, než od zápasu zbraní.
Také s turecké strany se šíří zprávy, jakob
bylo následkem zatčení vynikajících Makedoneů
a Bulharů na územi vzbouřeném přítomných
bylo nastalo celkem znatelné utišení, a krvave
srážky byly poměrně nečetné.
Rovněž mezi Albánci setkává se turecká
akce pacifikační se zdarem, a tak již úřadn
zprávy dnes slibují, že nevžniknou další nebez
pučí pro všeobecný mír.
Za těchto okolností sotva lze považovati za
pouhou náhodu, že právě těchto dnů deputace
vývozního spolku rakousko-uherského navštívila
ministra zahraničných záležitostí hraběte Golu-
chowského, aby zvěděla, jak si má počínati př
obchodě se zeměmi balkánskými a že hrabě
Goluchowský jí dal taková ubezpečení uklidňu-
jící, že o dobrém dojmu, jaký učinila
odpověď jeho v Cařihradě, zvlášt
na všecky strany se rozesílá úřad-
ní telegram. Válečně lodě zbytečně tedy
pospichaly před Soluň!
Přes vše to nemůžeme se odhodlati k tomu.
abychom konstatovali, že zdánlivě opravní akci
příznivé tyto zjevy jsou známkou trvalého po-
lepšení situace na Balkáně; spíše se nám zdá, že
jest to chvilková zastávka, v prodlení jejíž se
rozhodne o novém směru politiky balkánské, při
němž vlastní akce makedonská znenáhla může
býti zatlačena úplně stranou. Místní bouře na
Balkáně bývají známkou hlubších proudů zahra-
ničných, jakousi předehrou vlastního děje.
Ve směru tomto lze zaznamenati již dnes
nové povážlivé hlasy. Tak vznikla právě nyní
zajímavá polemika mezi německými listy v říši
a časopisy anglickými o to, zdali jsou němečtí
důstojníci v Makedonii zúčastněni a zdali je to
#11
alto_textblock
#11
pravda, že Německo štve Turecko do
války. Německé listy prohlašují anglick
zprávy za zlovolný výmysl; Německo prý stojí
po boku Ruska a Rakousko-Uherska ve snaze
zjednati klid v Makedonii a obmeziti zmatky.
Ještě pozoruhodnější jsou zprávy, jež ob-
držel francouzský časopis „Patrie“ z Petro-
hradu. Zprávy ty se vracejí k soluňským dyna-
mitovým útokům, a tážou se, k doposkytuje
na podobné podniky peníze? Takové
útoky jsou prý nemožny bez protekce na
dúležitých místech a bez výdat-
ných podpor na penězich. Jest prý to
něco podobného, jako Jamesonův vpád do Trans-
válska; podnik prý neměl jiného účelu, než na-
hraditi jho turecké jhem jiné mocnosti, kteráž
hodlala za záminkou zjednání pořádku obsaditi
Soluň vojensky. Všeobecně se pozorovalo oka-
mžité připlutí válečných lodí. Obsazení Soluně
cizím vojskem by bylo přimělo Rusy ke vtržení
do Bulharska a do Arménie. Kníže bulharský prý
podivnou náhodou, jež odůvodňuje vše-
liká podezření, meškal v Mentoně, když
attentáty se staly. Nemohl nevěděti, že podobné
útoky přinutí Turecko k ukrutným opatřením aže
vojsko, nahromaděné na hranicích bulharských,
mohlo tyto překročiti. Anglie prý se chystala
vniknouti do Dardanel a Italie na pobřeží albán-
ské... Věc však se nezdařila; Turci nešli
na lep. Škrabošky prý jsou však odloženy,
v Petrohradě vědí nyní, na čem jsou. Rusové
nebudou s Turky bojovati, ale budou po boku
sultánově zasazovati se za celistvost Turecka
proti choutkám Německa na Malou Asii, Italie
na Albanii a Tripolis, Anglie na Dardanely
Rakousko-Uherska na Soluň.
Kdyby tyto výklady „Patrie“ nemluvily vý-
hradně o tom, co se zamýšlelo v Soluni a co se
nestalo — musili bychom považovati situaci
mezinárodní za neobyčejně vážnou. Ovšem je
též pravda, že po vpádu Jamesonově nevypukla
ihned válka Anglie s republikami v Jižní Africe.
#12
alto_textblock
#12
Politické zprávy domácí.
V Praze, 13. května. (Z polskéh
kola.) Na zprávy o nespokojenosti četných
polských poslanců s ryt. Jaworským, o němž
zjištěno, že maří svou povolností i dobré snahy
ministra krajana dra. Pietaka, odpověděla vět-
šina polského kola tím, že mu znova odhlaso-
vala důvěru a tím dala na jevo, že si jeho
předsednietví přeje i na dále. Hr. Lev Pininski,
jenž zná patrně příliš dobře situaci v polském
kole, odmill proto nabídku některých autonom-
ních poslanců polských, aby se, až se rozloučí
s křeslem mistodržitelským, ucházel o mandát
do říšské rady a převzal vedení polského kola.
Dobře zpravená »Gaz. Narod.« píše v té věci ;
»Jest úplně marno kandidovati hr. Lva Pinin-
ského za příštího předsedu polského kola. Nebot
jest bezpodmínečně vyloučeno, aby se hr. P-
ninski ucházel o poslanecký mandát pro říšskou
radu. Naopak hr. Pininski, tuše, že by v bu-
doucnosti mohl býti k tomu nucen, chce už
předem znemožniti jakýkoli nátlak a přijme
členství v panské sněmovně, ačkoliv
značuá část členů polského kola se snaží od-
vrátiti ho od takového úmyslu.«
Z Lublaně, 12. května. (Ve věci Rie-
maňskýcb.) Križevecký unilátský biskup dr.
Drohobecký, jenž meškal tyto dni ve Vídni.
jednal s papežským nunciem a s ministrem
osvěty drem. Hartlem o věci riemaňské. Dne
7. t. m. byl přijat ve slyšení také císařem
Tvrdi se, že biskup chce podniknouti ještě dalš
kroky (v Římě), aby Riemaňské zachránil eírkví
římské.
Ze Záhřeba, 11. května. (Svolán
sněmu chorvatského.) Dne 7. t. m.
konala chorvatská kralevinská deputane poslední
schůzi, v níž definitivně upravena odpověď na
renuncium depulace uherské. Odpověď ta bude
nyní zaslána deputaci uherské a má se za to,
že již koncem května obě deputace se sejdou,
aby vyjednávaly dále ústně. Nebude-li to však
možno následkem krise panující ve sněmovně
uherské, bude nutno prodloužiti opět zatímné
finanční vyrovnání uhersko-chorvatské, což se
může státi jen se svolením sněmu. »Agram.
Tagbl.« se nyní dovídá, že chorvatský sněm
bude skutečně svolán již v prvé polovině
června.
Ze Záhřeba, 12. května. (Nové bouře
a další persekuce v Chorvatsku.)
Ze všech stran Chorvatska přicházejí soukromé
zprávy o rozsáhlých nepokojích ve městech
vesnielch, namířených vesměs jednak proti ne
zákonným nápisům maďarským, jednak proti
přiliš horlivým obhájeům všech nezákonností;
proti úřadníkům maďaronským. Nejpodrobnější
zprávy přišly dosud ze Samoboru, městyse u
samého Záhřeba, a ze Sisku, do nedávna, totiž
před chorvatsko-uherským vyrovnáním, kvetou-
cího obchodního města, nyní podobného zapadlé
velké vesnici. V Samoboru manifestovalo se
(dne 9. t. m.) pro opposici a proti maďarským
nápisům zpíváním vlasteneckých písní a různými
výkřiky, načež bylo ihned vysláno ze Zahřeba
vojsko. To však obyvatelstvo pobouřilo dot
míry, že došlo k velkým protimaďarským de-
monstracím na nádraží, jež by byly měly krvavé
následky — demonstrovalo přes 1000 lidí —
kdyby se čelným opposičníkům a jich dámám
nebylo podařilo utišiti demonstranty slibem, že
vojsko bude odstraněno a že útraty vojenského
zakročení neponese nikterak obec sama. Tak
ujišťoval jmenovitě starosta Kleščié, jenž 10.
t. m. ihned odjel do Záhřeba s dvěma členy
obecního výboru, aby na velkém županu vymohl
odvolání vojska. Nepořídili ničeho, tak že dlužno
obávati se nejhoršího.
Téhož dne — 9. května — propukly v Sisku
bouře proti tamějšímu velkoobchodníku a millio-
náři Šipuši, jenž za své přeběhlictví z tábora
#13
alto_textblock
#13
opposičního byl nedávno vyznamenán šlechtietvím
a jenž spojiv se s místními židy, všemožně se
snaží paralysovati úsilí siseckého opposičního po-
slance Tuškova, snažícího se hospodářsky
emancipovati město a okolní lid z lichvářských
rukou. Proto Šipuš nedávno s velkou korupei
vedral se do městského zastupitelstva, kde otro-
cky slouží maďaronským svým protektorům. Pro
všechny tyto příčiny vznikla proti Šipuši a jeho
židovským spojencům taková bouře, že hotel
»Velký kaptal«, obnovený těchto dnů akciovou
společností, kterou Šipuš založil a vede, byl ze
soboty na neděli (z 9. na 10. května) hrozně
zpustošen a kromě toho Šipuši a čelným židům
okna vytlučena. Došlo také ovšem na bouřlivé
protimaďarské demonstrace.
Policejní systém nese své ovoce: Všechny,
i důvěrné schůze, rozhánějí se četníky, třeb
svolavatelé — je jich přes 50 — ruči za po
řádek a třeba jest na jednacím pořadu jen vý-
klad positivního ústavního práva (chorvatsko
uherského vyrovnání). Nuže, lid se nyní schá-
zivá sám ve schůze veřejné, jichž předsedou jest
národní rozhořčení proti soustavnému, již dvacel
let trvajícímu šlapání všech lidských a občanských
práv. A hr. Khuen-Hedervary dále se činí. Dal
bez jakéhokoliv důvodu ze Sisku do
Záhřeba dopraviti advokáta dra. Benjamina Supe-
rina a bankovního úřadníka Čupaka. Dlo te
ch vile jest ve vyšetřování na 1000
zatčených. Mnohým se po třinedělním věznění
nedokázala ani nejmenší vinu zločinů, pro které
jsou drženi ve vazbě. Záhřebská posádka roz-
jíždí se po celém Chorvatsku a do Záhřeba při-
cházejí »nové posily« ...
#14
alto_textblock
#14
—d.
#15
alto_textblock
#15
Sjezd zahradníků z Pošumaví
v Klatovech.
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
#16
alto_textblock
#16
Spolek zahradnicko-štěpařský pro Pošumavív
Klalovech svolal na neděli 10. t. m. do sálu hotelu
„Střelnice“ sjezd samoslalných zahradníků pošumav-
ských, jehož kromě místních členů spolku zúčastnili
se i zástupci zemské jednoty zahradnické v Praze i or-
ganisací z měst pošumavských.
Schůzi zahájil proslovem předsěda spolku míst-
ního p. Fiala, který uvítav přítomné, zvláště říš
poslance dra. Lad. Dvořáka a staroslu města zem.
poslance dr. Al. Maška odůvodňová tužbu spolku,
za účelem jejiž uskutečnění sjezd byl svolán, aby
totiž sněm zemský říšský zákon ze 27. dubna 1902
o zemědělských společenstvech v podrobnostech u-
pravil a tím jej v účinnost uvedl, že by zahradníci,
kteří jako zemědělci zahrnuti by byli v uvedená ze-
mědělská společenstva, tvořiti mohli samostatná spo-
lečenstva okresní, prolože by zahradníci v chystaných
společenstvech zemědělských rolníky vždy byli majo-
riscváni a tím svých zájmů chrániti by nemohli.
K návrhu p. Špatho zvolení polom předsedou
schůze p. Zíka, místopředsedou p. Stuna, zapi-
sovatelem p. Čácha.
Po přečtení došlých tegramů, mezi nimiž čte
byl i přípis zem. posl. p. Kovaříka, promluvil p. před-
seda Zíka: Zahradníkům říká se: jste zemědělci
nejste stavem živnostenským, a e liskus přece od za-
hradníků, ač jsou zemědělci, vybírá daň výdělkovou
Spor o tom, jsou-li zahradníci živnostníky, rozhodnui
byl již správním soudem, který uznal, že jsou země-
dělci a že nemusí přihlašovati pomocníky do pokladen
nemocenských.
P. Janda z Plzně v obšírném referátu tlumočil
potom mnohé stesky zahradníků. Ukazuje na rozdíl.
mezi rolníky a zahradníky, kteří mohou k výrobkům
dobytým přikoupit plodiny od osoby třetí a prodat
je, aniž platí daň výdělkovou, kdežto zahradník, při-
koupí-li zeleninu, má touto daní býti stižen. Líčí ze-
jména praxi berních orgánů v Klatovech vzhledem
k lak zv. vývoznímu zahradnictví klatovskému a stě-
žuje si slovy ostrými do zdaňování zahradníků těchto
kdežto rolníci, vyvážející plodiny do Plzně, Eisensteinu
atd. daně výdělkové neplatí, také mnozí nevyučení
zahradnici v Klatovech nejsou dani této podrobeni,
ně vyvážejí a beřou tedy premii za to, že nejsou za-
hradníky vyučeni. Stěžuje si neméně na překupníky
a doporučuje vejíti ve přímý styk s konsumenty.
(Hlučný potlesk.)
Řtíš. posl. p. dr. Lad. Dvořák praví, že r
vyhověl pozvání spolku klatovského, aby dostavil se
do schůze, neboť v lélo může poslanec tužby a slesky
voličstva seznati důkladněji a bezprostředněji nežz
resoluce neb písemného vylíčení. Upozorňuje, že vy-
loučení zahradníků ze společenstev hospodářských ne-
bude činiti oblíže, jak již z dopisu p. zem. posl. Ko-
váříka je patrno, ani rolnictvo a také již die znění říš
zákona z 9. dubna 1902 v § 5. pamatováno jest na za-
hradníky ustanovením, že vyloučeny jsou mimo jiné
na př. zahrady ohrazené z působnosti jeho. Spole-
čenstva zemědělská mají chrániti interesy sourodě
téhož stavu, nemůže proto býti úmyslem zákonodárce,
vřaditi v organisaci rolníků také zahradníky, jichž
zájmy, jak rozprava ukazuje, nejsou se zájmy rolní-
ckými totožné. Bylo-li si stěžováno do toho, že záko-
nodárství dosavadní nepamatovalo na organisaci za-
hradníků, sluší toto tvrzení opraviti v tom směru, že
již dle zákona z 9. dubna 1873 je zahradnictvu po-
skytnuta možnost sdružovati se ve společenstva vý-
robní a hospodářská, zvláště nákupní, vývozn
a úvěrní. Jest litovati, že hospodářský dosah tohoto
zákona nebyl dosud doceněn a v praxi využitkován.
Utvořením společenstva výdělkového zahradníci ne-
stali by se ještě živnostníky, neboť společenstva dle
zákona z r. 1873 zřízená, nutno lišiti od společenstev
dle řádu živnostenského, dle obdoby starých cechů
zřízených, jež nuceně zahrnují živnostníky. Upozor-
ňuje také na výhody se zřízením společenstev
úvěrních plynoucí a za účelem informace věnuje pří-
tomným více exemplářů spisku svého bratra dra. Jos
Dvořáka „O zřizování společenstev dle zák. z r. 1873.7
Co do stesků o vyměřování daně výdělkové nutno
každý případ zvláště vyšetřiti a slibuje, že dostane-li
se mu náležité informace a dokladů, zakročí v tom
směru u ministra financí a vybízí přítomné, aby svá
přání a stesky sdělovali poslancům, neboť tito chtějí
vždy chrániti hospodářské zájmy svého voličstva.
Slova p. poslance byla provázena všeobecným
trvalým potleskem a souhlasem, načež p. Staní ček
z Plzně poukázal na důležitost organisace zahradníků
a jejich odborných spolků. Zahradníkům škodí na
jedné straně živelní pohromy, na druhé straně pak
provozují zahradnictví lidé bez odborných znalostía
bez způsobilosti, ba i mnohé veřejné ústavy na př.
dobřanský ústav pro choromyslné, který provozuje
zahradnictví aniž platí daně. Doporučuje, aby pp. po-
slanci byli požádáni, by věci zahradníků se ujali a aby
vláda provedla starobní pojišťování. (Potlesk.)
Potom promluvil starosta města a zem. posl. p
MUDr. Al. Mašek, jenž souhlasí, aby oprávněné
tužby zahradnictva došly svého splnění, k čemuž
ovšem je zapotřebí především řádné a zdravé orga-
nisace stavovské, kterou i jiné vrstvy domohly se
zlepšení svých poměrů. V další řeči uznává, že sta
tento je daněmi přetěžován, tato břemena ale doléhají
i na jiné stavy ve stejné míře. Vítá dnešní schůzi če-
ského zahradnictva a doufá, že snahy jeho najdou ohla-
su nejen v širší veřejnosti, ale i ve sborech parl-
#17
alto_textblock
#17
mentních. Větší potíže ale bude míti zamýšlené zří-
zení okr. společenstev zahradnických, ježto v některém
okresu nalézá se velmi nepatrný počet zahradníků
a tu by se doporučovalo zřizování družstev svépomoc-
ných dle zákona z r. 1873, jimiž by se nápravy ve
stavu tom nejlépe zjednati mohlo. Nabádá k tomu.
aby všemi zákonnými prostředky, podáváním petic
a p. domáháno bylo splnění požadavků. Přeje usku-
tečnění tužeb zahradnictva všeho zdaru, slibuje př
projednávání osnovy zákona o společenstvech země-
dělských na sněmu král. českého o to se přičiniti, aby
spravedlivé požadavky jeho došly také uzákonění.
(Hlučný potlesk a pochvala.)
Potom jednohlasně přijala byla resoluce, kte-
rou shromá ždění zahradníci žádají sněm král. českého
aby vzal zřetel při tvoření zemědělských společen-
stev k poměrům a přáním zahradnictva, aby toto jako
samostatný odbor zemědělský tvořiti mohlo samostatn
okresní společenstva zájmová
Po poznámkách pp. Jandy, Svobody, Böh-
ma a Wimra stěžuje si předsedající p. Zýka
znovu do vyměřování daně výdělkové zahradníkům
klatovským, kdežto Schwarzenbergové a Lobkovicové
a jiní šlechtici, kteří ze svých velkolepých zahrad
plodiny prodávají, daně té neplatí. Organisace zahrad-
níků má čeliti takovým konkurrentům i firmám er-
furtským a quedlinburským, proli nimž jsou zahrad-
níci čeští chuďasové. Velký význam pro zahradnictvo
má celní předloha. Hlavní vinou naší krise jest, ž
nemáme porozumění pro svůj prospěch. (Potlesk.)
Potom pojednal p. Janda o otázce učednické
stavu panských zahradníků, načež p. Zýka podě-
koval poslancům a všem hostům za jejich účasta
přeje snahám zahradnictva českého všeho zdaru.
schůzi skončil.
#18
alto_textblock
#18
Defraudace ve svato-václavské
záložně.
#19
alto_textblock
#19
Naznačili jsme již ve včerejším odpoledníku, že
ze zemského výboru nedostane se takového vyřízení.
aby veškeré naděje byly splněny a to se také stalo
Netřeba ovšem k vůli tomu hořekovati, poněvadž vy
řízení jest jen na den oddáleno. Přímluvou přísedícího
zemského výboru p. dra. Herolda, který se stal za-
stancem konkursem ohrožených zájmů všech inler
esentů sv.-václavské záložny, uspořádána bude dnee
odpoledne jistého druhu anketa u Zemské banky, do
níž se dostaví: přísedící zemského výboru dr. Herold
členové kuratoria, zástupcové peněžních ústavů, d
Novotný a j. Od výsledku této porady bude záviset
další situace. Zúčastněným peněžním ústavům v po-
slední chvíli opětně klade se na vědomí, jak snadno
mežno zabrániti dalekosáhlým bědným následkům
konkursu, jen když se zaručí úhrada risika v obnosu
480.000 K. A ani tuto obět by zúčastněné finanční
závody nehradily, poněvadž by členové po definitiv-
ním odvrácení konkursu složili ještě více, takže by
povstalo plus, z něhož by se dostalo náhrady těm
vkladatelům, kteří knížky své za 50%% prodali.
Výbor záložny sv.-václavské byl na včerejší večer
svolán ke schůzi, na jejtž jednacím pořadu nalézal
se odpověď zemského výboru ve příčině zaručení ri-
sika. Poněvadž zemský výbor bez rokování dal podnět
k odročení záležilosti a ke konání ankety u Zemské
banky, byla jakákoli debata o tom ve výboru záložny
předčasná. Jednotliví členové výboru záložny v po-
suzování dnešní situace obmezili se pouze na projev
toužebného přání, aby naše české peněžní ústavy na-
pjaly veškeré síly k odvrácení konkursu.
Klid a ticho v záloženské úřadovně v Karlově ul.
jest jen zdánlivé, Několik členů sanačního sdružení
členů v čele s pp. Svatoněm a Jiroutem je stále v per-
manenci. Prosí a žádají u žalobců o poskytnutí další
lhůty a bez této intervence nejednou už by celá hi-
sterie s vykradenou záložnou dostala se do propasti
konkursní. Většině vkladatelů sv.-václavské záložny
dlužno vysloviti pochvalné pznání, že prospěch svo
kladou do řady druhé a že tím přispívají k zá-
chraně všech ostatních zúčastněných. Ne však každý
má na zřeteli prospěch širších kruhů. Obchodnik K.
podal na záložnu žalobu na zaplacení vkladu 27 k
8h a způsobil tím záložně útrat — 23 Kl A při ton
ještě mohl záložnu vehnat do konkursu!
V záložně „Důvěře“ byla včera předložena je-
diná knížka vkladní na obnos 5219 K znějící. Celkem
předloženo je tam knížek v ceně přes 5 mill. K. A zá-
vratnou tuto sumu bylo by možno vykoupiti za půl-
třetího millionu korun! Jen trochu více chuti k pro-
vedení sanační akce!
Hostinskému p. Bílkovi byla včera dána výpověd
z místností restauračních v budově sv.-václavské zá-
ložny č. 223—I. a sice proto, že nezaplatil činži na
budoucí čtvrtlotí. Pan Bílek bude se však od výboru
záložny domáhati náhrady škody, poněvadž vystěho-
váním katolických spolků a zavřením obchodů zá-
ložny byl poškozen.
#20
alto_textblock
#20
Květnové živelní pohromy.
Z Krče u Prahy. Rozrušení myslí obyvatelstva
zdejšího následkem živelní pohromy dne 8. května
jest nevylíčitelné. Do obce naší přibyla okr. komise,
kterůž sestávala: z místodržitelského rady V. Pro-
cházky, okr. komisaře Schneider-Soukupa a okr. lé-
kaře MUDra. Kulhavého, kteří prohlédli si škody
průtrží mračen způsobené, které nedají se ani po-
psati. Dolnokrěský pivovar, který jest blíže potoka
Kněžky, zdejší obcí protékajícího, byl ve výši 1 m.
20 cm. zaplaven a škody v něm způsobené obnášejí
přes 10.000 korun. Při velkostatku dolnokrčském
poblíže potoka přívalem zporáženy zdi. Rozsáhlá
zahrada kuchyňská ve výměře několika měr s množ-
stvím plodin v dolejší části, kde nalezají se sklen-
níky, byla na 2 m. zvýší zaplavena a veškeré kvě-
tiny, jako palmy, kamelie, fikusy, myrty, azalie a m
j. druhů poškozeny a mocným proudem vody zane-
seny. Škoda obnáší přes 11.000 korun. Dále zapla-
veny byly místy přes 1 m. zvýší usedlosti: č. pop
4, 5, 26, 27 a 31, kdež způsobeny též velké škody
v obydlích. V místnostech obohodních a výrobníeh
poškozeno mnoho zboží a zničeno. Záchrana ne-
byla možna pro náhlý a nepředvídaný příval prolo-
mením hradební zdi při rozsáhlé protější kuchyňské
zahradě, lkterá na 2 metry vysoko jako veliká ná-
držka naplněna byla vodou, jež pak v několika vte-
řinách do protějších domů prudce vníkla, tak žev
nich s těží životy lidské zachráněny. A přece do-
spělý člověk, který byl dvakráte zachráněn a napo-
mínán, všetečně a bezúčelně, nejspíše jsa opilý, do
proudu vlezl a utonul. Zahradnické a košťálnické
zahrady z větší části zaplaveny a mnoho škod v nich
způsobeno. V Horní Krči při velkostatku velkým
nákladem nově zřízený park byl zaplaven, stromoví
dravým živlem částečně vyvráceno. V č. pop. 19
vnikla voda do dvora, obydlí a chlévů a drůbežv
ních zničena. Také restaurační zahrada su Labulě«
byla zaplavena a ve dvoře škody učiněny. V za-
hradě ústavu »Kornelia« hradební zeď v délce něko-
lika metrů proudem povalena a voda vnikla do ná-
#21
alto_textblock
#21
dvoří a částečně i do dolních místností. Úhrnná
škoda — nepočítá-li se škoda na polích a lukách
dosud nevyšetřená — obnáší přes 50.000 horun.
Obecní strážník v Krči Jan Klapka, brodě se po pás
ve vodě, po několik hodin k záchraně lidí i majetků
v rozzuřeném živlu výdatně napomáhal.
Z Bezníku u Hořic. Obce Bezník, Borek.
Chroustov. Kal, Vřesník, Želejov a okolí
postiženy byly velikou živelní pohromou. Dne 8.
května o 1/29, hodině večerní přihnala se strašná
bouře, provázená krupobitím a ohromným lijákem.
V malé chvíli pokryta byla země silnou vrstvou
krup. Proudy vod, valící se po polích, zanesly krou-
pami ochranné svodnice a náhony, kteréž se pro-
trhaly. Všechy cesty a úžlabí staly se dravými by-
střinami. Následky této živelní pohromy jsou tak
hrozné, že dnes nelze jich ocenit. Osení je kroupami
z největší části zničeno. Luka zakalena a zanesena
jsou štěrkem, jež dravé proudy vyrvaly. Ale toto vše
není ještě ničím u porovnání se škodou, kterou
příval způsobil na ornici. Pole jsou z větší části na
příkrých svazích a byla buď nedávno oseta jarním
obilím a osázena brambory, buď přirovnána k setí
lnu. Půda byla tudíž nakypřena. Jestli příval na
polích, oselých ozimem a jetelem, odnesl mnoho prsti
a pole potrhal, smetl s polí osetých na jaře a při-
pravených měkkotách ornici úplně. Na mnohých
místech vyzírá kamenitá spodina a v ní hluboké
strže. Na místo neštěstí dostavili se dne 10. května
pan Jan Janák, rolník z Bříšťan a starosta okresu
hořického, s panem Janem Prokopem, rolníkem
z Horní Dobré Vody a delegátem zemědělské rady,
kteří shlédnuvše škody, platnými radami poškoze-
ným přispěli. Dne 11. května odebrala se deputace
z poškozených obcí na okresní hejtmanství v Hiradci
Králově, kde slibena jí podpora.
#22
alto_textblock
#22
Výstavy.
#23
alto_textblock
#23
Výstava prací žaček Ženského výrobního spolku
českého v Praze bude jako každoročně pořádána dne
16. a 17. května v budově spolkové v Resslově ul.
č. 194—II. Vystaveny budou práce sedmi set žaček
všech odborů ústavu, jenž má tři ročníky školy ob-
chodní, dva ročníky školy kreslicí a malířský atelier,
dvě odděloní odboru literního, 6 tříd šití prádlaa
drobných ručních praci, tři třídy šití šatů, oddělení
umělého vyšívání, školu jazyků: ruského, francouz-
ského a německého, speciální kursy pro úpravu klo-
bouků, pro zhotovování květin a pro kreslení střihů,
Školu řidí slečna Joh. Kuffnerova, učitelský sbor se
skládá z 50 dam i pánů. Při výstavě této bude ote-
vřena též domáci tržnice, v níž bude lze kupovati
předměty, zbylé z bazaru spolkového, který byl po-
řádán dne 2. a 3. května na Žofíně; jsou mezi nimi
ještě roztomilé vyšívky a malby, dělské oblečky, ná-
činí salonní a kuchyňské, věci praktické a luxuriosní,
též zajímavé tiskopisy, knihy i obrazy, zvláště pěkné
pohlednice, pak 100 žertovných hádanek, které knih-
liskárna p. Ed. Leschingra darem zvláště pro bazar
vytiskla a jichž zbytek se prodává po 20 h za vý-
tisk. Výstava bude otevřena po oba dni od 9—12a
od 2—5 hodin. Vstupné za osobu 20 hal. Každý,
koho by zajímalo názorem se přesvědčiti o výsled-
cích, dosažených na této škole, bude na výstavě
#24
alto_textblock
#24
vítán.
#25
alto_textblock
#25
Výstava »České umění« v pavilloně pod zahradou
Kinského otevřena jest včetně do 21. května od 9. b.
ranní do 7 hod. večer za vstupné 1 K. Pořadatelstvo
doufá, že naše umění milovné obecenstvo v posled-
ním trvání výstavy osvědčí svůj zájem hojnou
návštěvou výstavy, která po celou dobu svého trvání
těšila se příznivým posudkům recensí všech domá-
cích i cizích kritiků a vzbudila neobyčejnou účast
nejširších kruhů.
#26
alto_textblock
#26
Příjemné překvapení chystá pro návštěvníky vý-
stavního trhu hospodářského ve dnech svatojanských
damský odbor Národní jednoty pošumavské v Praze:
otevře na výstavišti i o letošním trhu hojně záso-
bený buffet s kavárnou a cukrárnou, v nichž se do-
stane návštěvníkům výstavy občerstvení za obyčejné
ceny. Poněvadž odbor po celý rok ničeho nepořádá,
ani sbírek nekoná, žádá, aby bylo na buffet pama-
továno hojnými dárky a peněžitými příspěvky, jakož
i četnou návštěvou a to tím spíše, že čistý výtěžek
věnován bude ve prospěch chudé školní mládežev
ohrožených obcích pošumavských.
#27
alto_textblock
#27
V zájmu slovenského průmyslu upozorňuje opětně
kuratorium Stálé výstavy a tržnice řemeslných vý-
robků v Praze, na Uhelném trhu, které má výhradní
zastupitelství, sklad a prodej v král. českém, že každý
kus slovenského nábytku z ohýb. dřeva a sice židll
do hotelů, hostinců, kaváren, vil a domácností, jakož
i křesel, houpaček a zahradního nábytku, označen
jest značkou »Tatr «, aneb zálepkou Dielni na ná-
radie, účastinné spoločnosti v Turč. Sv. Martině.
Cenníky, rozpočty a pod zašle ochotně výše jmeno-
vané kuratorium obratem pošty, aneb lze si vzorky
ve Stálé výstavě prohlédnouti, která jest každému
bezplatně přístupna ve všední dny od 8. hod. ranní
nepřetržitě do 6. hod. večerní, ve svátky od 8. hod.
ranní do 11. hod. dopolední. V neděli následkem ne-
dělního klidu jest uzavřena.
#28
alto_textblock
#28
Krajinská výstava v Třebiči od 2.—30. srpna.
Školský odbor hodlaje uspořádati úplnou výstavu
učebnic středoškolských, žádá všechny pány nakla-
datele, kteří dosud knih nákladem svým vydaných
nezaslali, aby tak co nejdříve učinili. Zásilky adre-
sovány buďlež na prof. dra. Jos. Sedláčka v Třebíči.
Výstavní výbor upravuje malebně položené výsta-
viště na bývalém tržišti, utvořil různé skupiny
ozdobné i trávníky a upozorňuje zároveň zahradníky.
kteří by hodlali provésti kobercové skupiny jako vy-
stavovatelé, aby se co nejdříve přihlásili. Lhůta při-
hlašovací končí dne 31. kvělna.
#29
alto_textblock
#29
Večer na počest pí. O. Sklenářové-
Malé.
Čím's nám byls — dobře známe:
srdcí našich i do kl.
České ženy.
Nemohlo věru býti ve dvojverší, jež vytrysklo
ze srdce české básnířky, případnějšího slova k vy-
stihnutí oné piety, lásky a přítulnosti našich žen k
drahé umělkyni — než ve slovu: ideál... V snech
dívčích, v mysli uvědomělých žen stkví se slovutná
tragédka v jasu hluboké úcty jako vzor české, vla-
stenecké dámy, jako ozdoba národa, jako perla če-
ského dramatického umění... Naše dámy, když po-
někud ulehla bolest v duši nad tklivým rozloučením
v Národním divadle, vyprosily si slovutnou umělkyni
ku přátělskému večeru, aby tlumočiti jí mohly vše,
co při otevřené scéně nebylo možno...
Večer ten minul včera v ovzduší, prosyceném ne-
líčenou vřelostí, plném okamžiků tklivých i radost-
ných. V malém sále žofinském očekávaly přečetné
naše dívky a ženy příchod paní Sklenářové-Malé.
Nelřeba ani podolýkati, že místo určené k památ-
nému večeru lesklo se v úboru slavnostním.
Krátce po osmě hodině dostavila se paní Skle-
nářová v průvodu starostek Ústředního spolku
českých žen, Spolku českých učitelek a Dámské be-
sedy na Žofín. Nedá se vylíčiti bouře jásotu, která
při vkročení jejím do sálu se rozpoutala. Přítomní