#1
alto_textblock
#1
24. října 1913. číslo 292.
#2
alto_textblock
#2
NARODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Strana 5.
#4
alto_textblock
#4
záležitost posl. Stapiňského. S různých stran
byli navrženi kandidáti pro tuto komisi, leč
při hlasování byli zvoleni kandidáti, navržení
parlamentní komisí, a to posl. Jabloňski, Ko-
lischer, Wróbel, Ptas a Wysocki. Posl. hr. La-
socki vyslovil se proti volbě posl. Koli-
schera, obviňuje jej ze strannictví, neboť jest
přítelem posl. Stapiňského. Posl. Koli s ch en
prohlásil pak, že se vzdává volby. Byla-li tatn
resoluce přijata, známo není. Potom byla za-
hájena politická debata, ve které posl.
German žádal, aby vláda byla vyzvána.
aby co nejdříve svolala haličský sněm.
#5
alto_textblock
#5
Protesty a intervence českých poslanců.
Z Vídně, 23. října. Poslanci dr. Kramář
dr. Lukavský protestovali u m.-p. hraběte
Stürgkha proti poslednímu způsobu povyšo-
vání a obsazování míst úřadnických u státních
drah vůbec a plzeňského ředitelství zvláště
Vyložilí mu důtklivě nezbytnost pokračovati
regulačních pracích na Radbuze a Mži v Plzni
ukázavše při tom na škody, způsobované ne-
ustálými odklady a na mimořádnou poplatnost
Plzně.
V témž smyslu a v téže věci intervenovali
u ministra veř. praci dra. Trnky posl. dr. Lu-
kavský a dvor. rada dr. Hráský.
Posl. dr. Lukavský intervenoval pak
u správce ministerstva financí, svob. pána dra.
Engela, v příčině urychlení prodeje budovy
starého hejtmanství obci plzeňské.
#6
alto_textblock
#6
Německá deputace u ministra dra.
Trnky.
Z Vídně, 23. října. (K. k.) Dle „Deutsch-
böhm. Korresp.“ dostavila se dnes za vedení
posl. Pachera, Lössla a Schreitera deputace
německé zemské ústředny pro péči o památky
a ochranu přírody a domoviny v Čechách, je-
již předsednictví převzal kn. Max Egon Für-
stenberg, k ministru veřejných prací dru.
Trnkovi. Sestávala z předsedy kom. rady
šl. Mattoního a tajemníka Otta a vyslovila
přání, aby ministerstvo veřejných prací jako
státní úřad podporovalo cile, o něž sdružení
usiluje. Dále upozornila na nebezpečí, hrozící
známé Panské Skále, tím, že v ní mají býti
zařízeny lomy, a žádala, aby vláda podporo-
vala úmysly zemské ústředny, pokud jdeo
koupi náležitými úděly. Ministři veřejných
prací i vyučování, k němuž se deputace v téže
záležitosti později dostavila, slíbili svou nej-
dalekosáhlejší podporu.
#7
alto_textblock
#7
Vystěhovalecký skandál.
Z Vídně, 23. října. „Arbeiter-Z tg.
poukazuje na to, že bývalý ministr obchodu,
nynější purkmistr města Vídně, příliš nápadně
ujímal se společnosti „Austro-Americana“a
že se mu nejen podařilo monopolisovati pro
ni rakouské vystěhovalectví, ale že jí i proti
vůli parlamentu a protizákonným způsobem
pomocí § 14. zajistil státní podporu ročních
2 mil. K. Společnost však požádala o zvýšení
této státní podpory o další dva miliony, ak
vyšetření této záležitosti zvolen byl rozpočto-
vým výborem poslanecké sněmovny v létě
užší výbor, který zabývati se musil také afé-
rou Canadian Pacific. Z vyšetřování této ko-
mise je zřejmo, že nejen agenti společnosti
Canadian Pacific provozovali nedovolené vy-
stěhovalecké rejdy mezi haličskými sedláky.
nýbrž i „Austro-Americana“, tato však za po-
moci křesťansko-sociálního ministeriálního ra-
dy Weichs-Glona, kterému k tomuto místu
ministerstvu dopomohl Weiskirchner. Weichs-
Glon stal se však později generálním agentem
atlantického dopravního kartelu. „Austro-
Americana“ za pomoci Weichs-Glona provo-
zovala přímo trestuhodnou přehnanou agitaci
vystěhovaleckou, hnala rakouské sedláky do
krajin, jejichž podnebí je vražedné.
#8
alto_textblock
#8
Kulometová oddělení u jizdy.
#9
alto_textblock
#9
Z Vídně, 23. října. Jak se dovídáme, bu-
de zde z projektovaných 30 jízdeckých kulo-
metových odděleni ještě letos 6 zřízeno ao-
statních 24 v r. 1914. Každý jízdecký pluk do-
stane 2 kulomety se 4 puškami a celkem se
60 jezdci.
sa a
Oposiční pověsti o Tiszově pádu.
Z Pešti, 23. října. Peštské oposiční noviny
tvrdí, že dny ministerského předsednictv
Tiszova jsou sečteny: jeho nástupcem bude pr
Wekerle.
#10
alto_textblock
#10
Audience.
#11
alto_textblock
#11
Z Vídně, 23. října. (K. k.) Císař přijal včera
berlínského velvyslance hr. Szěgenye Marl-
cha v Schönbrunnu ve zvláštním slyšení. Vel-
vyslanec, jenž zůstane za přitomnosti německého
čisaře ve Vídni, odebere se pak na svoje místo.
#12
alto_textblock
#12
Katolická propaganda v Bulharsku.
#13
alto_textblock
#13
Ze Solije, 23. října. V sále, kde konal se
před 3 lety Slovanský sjezd, konala se veřejná
schůze, na které jednáno bylo o přiklonění se
Bulharska ke katolicismu. Domnělou nutnost
fohoto kroku odůvodňoval Marinov, Grabla-
šev a plukovník Michajlovský, tvrdíce, že ma-
kedonští Bulhaři uhájí svou národnost jen,
přestoupí-li ke katolicismu a zjednají si tím
mocnou ochranu Rakouska. Spojení s Římem
opřel se důrazně N. Danev, poněvadž by se
pak Rusko odvrátilo od Bulharska. Definitivní
usnesení se nestalo; porada ještě trvá.
#14
alto_textblock
#14
K návštěvě rumunského následníka ve Vídni.
Z Bukurešti, 23. října. Ve zdejších poli-
tických kruzích přikládá se zvláštní význam
návštěvě rumunského následníka ve Vídni.
zejména okolnosti, že představí císaři prinee
Karla, který jede do Petrohradu na návštěvu
carského dvora.
#15
alto_textblock
#15
Německé vojenské vzducholodí.
Z Berlína, 23. října. (K. k.) Dle místní kores-
pondence bude v nejbližší době vojenské vzdušné
loďstvo rozmnoženo o 4 nové lodi, takže vojen-
ská správa bude míti 10 moderních vzducholodí
Zkouška mobilisace v ruské střední Asií.
Z Petrohradu, 23. řijna. (K. k.) Dle úřadní vy-
hlášky bude se z nařízení carova konati mobili-
sace na zkoušku v kraji samarkandském
v říjnu 1. r
#16
alto_textblock
#16
Rusko-turecké vyjednávání.
#17
alto_textblock
#17
Z Caříhradu, 23. října. (K. k.) Dle zpráv z i-
lormovaného tureckého pramene mělo vyjednávání
Džavida beje jako zástupce Porty s ruským vele-
vyslancem o politických a hospodářských otázkách.
které interesují obě země, příznivý výsledek. Úmlu-
va bude v několika dnech pedepsána.
#18
alto_textblock
#18
Reformy ve východo-anatolských krajích.
Z Cařihradu, 23. října. (K. k.) Ministerská ko-
mise, která za předsednictví Talaata beje studuje
reformy ve východo-anatolských provinciích na zá-
kladě německo-ruského promemoria, pokračuje ve
svých pracích. Dle „Jeune Turc“ rokovala komise
v jedné z posledních schůzí o jmenování ruských
a německých inspektorů.
#19
alto_textblock
#19
Nepokoje v Portugalsku.
Z Lísabonu, 23. října. Vláda se dozvěděla, že
monarchistické výbory v Evropě a Brasilii očeká-
valy nepokoje, o kterých noviny předčasně ozná-
mily, že k nim už došlo. V malých skupinách de-
monstrantů nalézal se toliko jediný voják. Mez
osobami, které byly zatčeny v různých domechv
Lisaboně a Oportu, nalézalo se několik vojenských
osob. V Oportu nedošlo k demonstracím a nesta
se ani pokus o ně.
#20
alto_textblock
#20
Mexická revoluce.
M. Z Londýna, 23. října. (Zvl. tel. „Nár. Listů“.
Dle washingtonské depeše dostal zdejší americký
velevyslanec rozkaz, aby promluvil s ministrem
Greyem o mexických poměrech a jak se k nim po-
staví Anglie a nový velevyslanec. Zdá se, že ame-
rická vláda podporuje zatím stranu převratua
kdyby tato nepochodila, zakročí. Očekává se, že po
případě v poslední chvíli sejde se zamýšlené ná-
vštěvy atlantského loďstva ve Středozemním moři.
#21
alto_textblock
#21
v
Národní hospodář.
#22
alto_textblock
#22
Letošní výnos daní v Rakousku.
Jako obvykle předložila vláda současně
s rozpočtem úřadní výkaz o skuteč-
ném výnosu daní a dávek za prv-
ních 9 měsiců t. r., z něhož jsme již
některá základní data sdělili a nyní se vra-
címe k podrobnostem, jež jsou cennou po-
můckou pro posouzení naší hospodářské
situace. Čistý výnos přímých daní stoupl
oproti soudobí loňskému o 15,929.927 K.
naproti tomu čistý výnos nepřímých dávek
poklesl o 4,761.900 K. Nejdůležitější číslice
o čistém výnosu jednotlivých daní jsou tytot
I. Daně příme
#23
alto_textblock
#23
Čistý výnos od
ledna do konce Oproti sou-
září 1913 dobí 1912
korun
28.963.326 — 69.199
5,397.949 — 212.61
76,608.083 + 4,006.00
7.917.273 + 556.261
84,719
25,787.522 +
#24
alto_textblock
#24
Daň pozemková . . .
Domovní daň třídní . .
Domovní dan činžovní .
5proc. daň z novostaveb
Všeobecná daň výděl-
ková. . . . . ..
Výdělková daň z pod-
niků kočovných . . .
Výdělková daň z pod-
niků veřejně účtujících
Daň rentová . . . .
Osobní daň z příjmu .
Daň z vyžšího služného
Poplatky exekuční . .
Úroky z prodlení-
#25
alto_textblock
#25
142.750
61,966.586
8.433. 059
62,397.672
2.806 365
1.485.707
1.184.312
#26
alto_textblock
#26
1.717
#27
alto_textblock
#27
9,378.7
152.24
1,973.66
167.26
61.950
163 817
#28
alto_textblock
#28
253,091.480
#29
alto_textblock
#29
+ 15.929.97
#30
alto_textblock
#30
Úhrnem.
II. Nepřímé dávky a státní mono-
poly.
Daně spotřební:
#31
alto_textblock
#31
korun
#32
alto_textblock
#32
46,512.006
—
2,425.282
578.714
—
58.03t
697.595
828
+
62,376.792
— 1.728.00
+ 13.418,880
128,197.039
+
20,735.902
1,190.015
8,436.510
—
1,097.56
13,197.337
+
36.703
716,393 + 5 56
—
4,278.192
105.649
+
#33
alto_textblock
#33
daň z lihu . . . . .
» z droždí . . .
kontrolní poplatek .
daň z piva . . . . .
» z cukru . . .
» z petroleje . . .
» z vína . . . .
» z masa . . . .
potravní daň z ostat-
ních předmětů . ..
pacht potravní daně na
čáře . . . . . .
jiné příjmy . . . .
zvláštní dávka z výčepu
lihovin . . . . .
Kolky. . . . . .
Taxy . . . . . .
Poplatky . . . . .
Daň z jízdních lístků.
Puncovní poplatky ..
Loterie . . . . ..
Monopol solní . ..
» tabákový . .
#34
alto_textblock
#34
25.202
1.423
#35
alto_textblock
#35
1,117,822
11.5
48,312.663
+ 215.91
6,117.149
+ 141.12
113.727.369
— 20,142.85
20,349.882 . 295.554
677.793 — 230.281
10,126.145 — 2.047.986
21.485.337 — 1,116.9
8.898.6 5
167,836626 +
#36
alto_textblock
#36
úhrnem . . . 674,955.343 — 4.761.90
Z přímých daní pozoruhodný vze-
stup čistého výnosu oproti soudobí loňskému
vykazují zvláště domovní daň činžovní, 5proc.
daň z novostaveb, osobní daň z příjmů a zvlá-
ště výdělková daň podniků veřejnému účtován
podrobených. Vzrůst výnosu domovní da-
ně činžovní o 4,006.009 K vysvětluje se dle
vládního výkladu jednak přestoupením dosu
dočasně osvobozených budov od daňové po-
vinnosti, jednak stálým stoupáním čin-
že. Vzrůst výnosu 5proc, daně z novo-
staveb vysvětluje se — nehledě k přírůstku
nových daňových objektů zvláště ve městech
— nápadným rozdílem činží v domech v nej-
novější době zbudovaných, všem požadavkům
moderní doby vyhovujících oproti činžím v do-
mech ještě před málo lety vybudovaných. Vý-
dělková daň podniků veřejnému
účtování podrobených vynesla v prv-
ních 9 měsících 1913 o 9,378.776 K více než
v soudobí loňském, kterýžto vzrůst vysvětluje
se jednak tím, že byla předpisována ještě na
podkladě příznivých bilancí za rok 1911, jed-
nak přírostem nových poplatných podníků
Značný vzestup vykazuje ovšem také osob-
ní daň z příjmů, což vysvětluje oficiální
zpráva stálým vývojem této daně. Jak známo.
v posledních letech berní správa tento vývoh
usilovně podporuje, snažic se všemožně výno
osobní daně důchodové co nejvíce vyšroubo-
vati. Vzestup výnosu jeví také daň úroková
či rentová (+ 152.240 K). dále všeobecná vý-
dělková daň, která je — jak známo — kontin-
gentována (+ 84.719 K) a výdělková daň
podniků kočovných (+- 1717).
Jako obvykle pokles výnosu vykazuj
z přímých daní opětně obě specificky země-
dělské danč, totiž daň pozemkováo
68.199 K a domovní daň třídni o 212.61e
korun. Pokles výnosu této daně vysvětluje se
dle oliciální zprávy zejména nepříznivou ho-
spodářskou situací zemědělského obyvatelstv
v Haliči.
Kdežto přímé daně jeví vzestup výnosu.
o který zajisté hlavní zásluha přísluší činnosti
berní správy, výnos nepřímých dan
oproti soudobí loňskému poklesl, jak bylo ji
uvedeno, celkem o 4,761.900 K. Tento po-
kles jasně svědčí o zmenšení kupnosti oby-
vatelstva, jež těžká hospodářská krise, zostřo-
vaná balkánskými zmatky, a všeobecná dra-
hota nutíla k značnému obmezování spotřeby
Tak poklesl výnos daně z lihu o 2,425.28
#37
alto_textblock
#37
kor., jenž však zmenší se po vyúčtování vzá-
jemného obchodu s Uhrami a Bosnou a Herce-
govinou asi na 1,400.000 K. Tento pokles vý-
nosu vysvětluje se zmenšenou spotřebou lihu
Výnos daně z piva zmenšil se o 1,728.065 k
což se vysvětluje poklesem spotřeby vzhleden
k chladnému létu a zavedení zemské pivní dáv-
ky v Čechách. Výnos daně z vína klesl e
1.09 mil. K, což se vysvětluje špatnou loňskou
sklizní vína. Pokles jeví dále pacht daně po-
travní na čáře (— 25.202 K), solní monopol
(— 1,116.979 K), loterie o 2.047 mil. K (sáz-
ky pokleslyi). Pokles puncovních poplatkůo
230.281 K svědčí o stagnaci v živnosti zlatnické
a střibrnické. Nejpozoruhodnější je pokles po-
platků (o 20.14 mil. K), ovšem nutno uvážiti
že r. 1912 jejich výnos stoupl hlavně se zře-
telem na zdanění pozůstalosti po Alb. Roth-
schildovi.
Naproti tomu vzestup výnosu jeví ze-
jména daň z cukru (o 13.41 mil. K), což se
vysvětluje vzrůstem spotřeby, který byl umož-
něn snížením cen cukru (srovnání týká se tedy
roku abnormálně nízké spotřeby), a daň z pe-
troleje fo 1.097 mil. K), jejíž vzrůst umožnila
jednak zvýšená spotřeba v tuzemsku, jednak
vzestup odbytu do Uher. Daň z masa vynesl
jen o 36.703 K více. Vzrůst příjmů jeví dále
kolky a taxy. Vzrůst výnosu tax vysvě-
tluje se zvláště stoupnutím poplatků z patentů
Vedle daně z cukru nejpozoruhodnější vzrůst
příjmů vykazuje ťabákový monopol, totiž
o 8,898.625 K.
Čistý výnos cel pro celé mocnářstv
činí v prvních 9 měsících t. r. 165,613.464 K
po srážce režijního paušálu zbývá čistý přeby-
tek 158,950.796 K, což znamená oproti soudob
loňskému úbytek o 8,553.143 K. Tento ne-
příznivý výsledek vysvětluje se hlavně pokle-
sem dovozu obilí, dobytka, textilií, polo-
celotovarů ze železa a kovů, strojů, chemi
ckých látek a výrobků.
Celkem obráží se i v tomto úřadním vý
kazu o výnosu daní za prvních devět měsíců
1913 — nehledíme-li k daním, jež vděči pří-
znivý vývoj hlavně utahování berního šroubu
— neutěšená hospodářská situace, kterou oby-
vatelstvo naší říše strádá citelně již od pod-
zimu minulého roku od propuknutí balkánské
krise a jež je nutí k obmezování spo-
třeby, patrnému zvláště v poklesu nepří
mých daní.
#38
alto_textblock
#38
va
českých měst v král. českém
o sanaci obecních financí.
#39
alto_textblock
#39
Svaz českých měst v král. Českém za-
slal všem českým klubům poslaneckým na radě
říšské obšírné memorandum, v němž důtklivě
upozorňuje na nulnost sanace financí samospráv-
ných, zejména obecních. Z podání toho vyjímáme
„V čas, kdy za všeobecné lísně hospodářské
též na české obce těžce doléhající, chystá se po-
slanecká sněmovna rady říšské projednávati t. zv.
malý finanční plán jako první elapu k reforme
financí státních — tím naléhavější, že na obzoru
jsou nová miliardová břemena na zvýšené poža-
davky správy vojenské — dovolujeme si ke všem
českým klubům poslaneckým na radě řišské vzné-
sti uctivou a důtklivou prosbu, by při jednání
reformě financí státních ráčili věnovati laskavý
zřetel též sanaci financí samospráv-
ných, zejména obecních.
Předpis státních daní, přirážkám podrobe-
ných, stoupl v král. Českém — vyjma statutární
měsla Prahu a Liberec — v období 1874—1908
ze 32 mil. na 60 mil, korun, ťedy ani ne dvoj-
násobně, zatím co předpis všech samospráv-
ných přirážek v těmž období vzrostl z 22 mil. na
91 mil. korun, tedy více než čtyřnásebně.
V číslicích posléze uvedených zahrnuty jsou i při-
rážky obecní, jež — pozorovány jsouce samy
o sobě — vykazují vzrůst opravdu překotný:
z 5 mil. kor. r. 1874 vzrostly do r. 1908 na 31 mil.
korun, tudíž šesteronásobněl Vývoj obec-
ních přirážek byl tudiž poměrně třikrát rych-
lejší, než vývoj státních daní, jim za základ
sloužících.
Též v desitileti 1901—1911 bral se vývoj tem-
pem podobným: Předpis státních daní, přirážkám
podléhajících, ve všech obcích království Českého
stoupl tu ze 69 mil. na 83 mil, korun — tedy as
o 20 procent — zatím co předpis všech přirážek
samosprávných stoupl z 83 mil. na 125 mil. korun.
tedy asi o 50 procent a předpis samotných při-
rážek obecních, obecních školních a osadních
vzrosti z 25 mil. na 48 mil. korun, tedy bezmála
o celých 100 procentl
Již roku 1908 bylo v Čechách 470 obci, vy-
bírajících přes 100 procent jen na obecnícha
obecních školních přirážkách a 969 — bezmála
tudíž celý tisíc — obcí, ve kterých se platilo přes
200 procent všech přirážek
Podobné poměry jsou i v jiných zemích tetc
poloviny říše.
Těchto několik sucbých číslic mluví zajisté
řečí tak jasnou, že k nim dlouhého doprovodu za-
potřebí není. Pochopitelno za těchto poměrů, že
ze všech stran z kruhů poplatnictva ozývají se
oprávněné stesky na nepříměřenou výši obecníeh
ostatních samosprávných přirážek, jimiž státní
daně rakouské — zejména ty, jež zatěžuji průmysl
a obchod — ještě tvrdšimi se stávají, průmysl
ohchod vázne, byty a ostatní životní potřeby se
zdražují a tím opětně všecky vrstvy obyvatelstva.
zejména drobnější živnostnictvo, úřadnictvo i děl-
nictvo trpí atd.
Též obce a jejich sjezdy a svazy znovu
znovu se dovolávaly sanace financí obecních. Bu-
diž dovoleno zmíniti se tu jen o projevech z doby
nejnovější: VIII. rakouský sjezd měst ve Vídni
r. 1911 vyslovil vládě politování a rozhořčení, že
dosud nic ve věci té neprovedla, V. sjezd českých
měst v Mladé Boleslavi r. 1912 volal po důrazném
zakročení poslaneckém v témž směru, podobně
VI. sjezd českých okresů v Plzni r. 1913, a lefošní
sjezd měst slezských dokonce uložil svému stá-
lému výboru, by uvažoval o passivní resistenci
obcí v oboru přenesené působnosti, setrvá-li vláda
ve svě netečnosti v této otázcel
Sama poslanecká sněmovna již od r. 1895
kdy projednávána reforma přímých daní osob-
ních, opělně domáhala se soustavné celkové re-
formy všeho veřejného hospodářství, státního.
zemského i obecního, poněvadž pouze tímto způ-
sobem lze důkladně a trvale nulnou reformu pro-
véstí. Též vláda opětovně uznala nutnost podob-
né sanace financi samosprávných — přes to do-
sud ani jeden opravdový krok k jejímu prove-
dení, pokud jde o finance obecní, se nestall
Svaz českých měst v království Českém do-
žadoval se, by jako první etapa k sanaci finanei
obecních provedla se u příležitosti nynějšího fi-
nančního plánu alespoň reforma II. hlavy zákon
o přímých daních csabních ve prospěch obcí
bobužel snaha tato výsledku neměla.
Jediným — zatím ryze Iormálním — úspě-
chem všech naznačených snah je resoluce výboru.
navržená pp. poslanci Finkem, Funkem a soudr.
a vyslovující, že zdárný vývoj stálního i národ-
ního hospodářství vyžaduje nezbytně soustavné
důkladné reformy firranční, jež by zjednala rovno-
váhu v hospodářství státu a zemi, a ukládající
vládě, by do konce r. 1915 předložila příslušné
osnovy zákonů, ku projednání otázek těch má s
dosaditi zvláštní 12členný výbor
#40
alto_textblock
#40
tun.
#41
alto_textblock
#41
výnos.
#42
alto_textblock
#42
Resoluce tato ovšem dle svého slovního zněn
týká se vlastně jen financí zemských — přes to
jsme přesvědčení, že navrhovatelům tanuly n
mysli též finance obecní a že ani na tyto finanee
nebude zapomenuto.
Dovolujeme si tudíž vznésti ke všem českým
poslancům důtklivou prosbu, by alespoň při pro-
jednávání zmíněné resoluce otázku financí samo-
správných, zejména obecních, ráčili rozvinouti
pokud možno vyvolati mohutné důrazné usnesení
celé sněmovny a vyjádření vlády, zdali již opravdu
alespoň nějaké přípravné studie ve
věci té koná a jak dalece studie ty pokročily.
Jdeť tu o zájem obcí všech — nejen českých
— a důrazné obhájení stanoviska samosprávného
na říšské radě právě se strany českých poslanců
pokládáme za žádoucí právě nyní, kdy svémoc-
ným činem vládním ze dne 26. července 1913 za-
sazena české samosprávě rána tak ponižující.
Kdyby bylo možno ještě v nynějším stadiu
dosáhnouti nějakého janctim mezi reformou fi-
nancí státních a sanací financí autonomních,o
jaké Svaz již od let usiluje, bylo by to arci zá-
rukou nejbezpečnější. Dovolujeme si v té příčině
poukázati na příklad sousedního Bavorska, kde
r. 1910 schválena řada zákonů, jimiž zvýšeny
státní daně, s výslovným obmezením, že počátkem
roku 1919 přestanou zákony ty působiti a daně
dotčené budou se opětně předpisovati dřívější
nižší výměrou, nebudou-li do té doby předloženy
osnovy zákonů ku provedení dalších reforem,
předem pokud se týče financi obecníchl
#43
alto_textblock
#43
Společenský pivovar v Plzni.
Z Plzně, 23. října. (Pův. zpráva „Nár. L..
Správní rada společenského pivovaru v Plzni
navrhne schůzi, která se bude konati dne8.
prosince, aby se vyplácela dividenda 220 K
na jeden podíl. Loni byla dividenda 200 K.
#44
alto_textblock
#44
Jižní dráha.
Z Vídně, 23. října. (K. k.) V dnešní schůzi
správní rady jižní dráhy podal hlavní ředitel
ryt. Eger zprávu stran výsledku nedávno
skončeného vyjednávání o základech sanace
jižní dráhy a prohlásil, že o nevyřízených
otázkách má se co nejdříve dál vyjednávati
Smluvené základy sanace byly schváleny dle
podaných návrhů.
Z Vídně, 23. října. („N. F. P.“) Dnes ko-
nala se schůze správní rady Jižní dráhy,
níž předloženy byly zásady sanační dohody
mezi společností, zástupci majitelů 3% priorit
a vládou. O stavu obchodu sdělil generáln
ředitel, že osobní doprava jako před tím pří-
znivě se vyvíjí, že však doprava zboží v září
vykazuje úbytek ve všech skoro relacích
druzích. Tento zjev ukazuje se také v dopra-
vě obou námořních přístavů, jakož i v dopra-
vě zboží v obou polovinách říše. V Uhrách
zvýšila se v posledním čase o něco doprava
obilí. Úbytek dopravy zboží přičítá se klesání
stavební činnosti a slabšímu zaměstnání že-
lezářských závodů. Také doprava magnesitu
jež stále vykazovala vzrůst, v posledním čase
poklesla. O výsledku celoročním nedá se do-
sud dobře činiti závěr, poněvadž ještě výsled-
ky důležitých měsíců scházejí a nemůžese
říci, ve které době deprese bude skončena.
Z Vídně, 23. října. V dnešní schůzi správn
rady Jižní dráhy byly sanační návrhy po re-
ferátu generálního ředitele šl. Weebera jedno-
myslně schváleny. Debaty účastnil se ředitel
Gwinner z Berlína, jenž podal kriticky pře-
hled sanačního programu. Po řediťeli Spitz-
müllerovi, který pojednal o genesi nynějšího
sanačního plánu, osvětlil jednotlivé body proí
Landesberger. Několik otázek nebylo rozhod-
nuto a budou tvořiti předmět dalších vyjedná
vání s vládou. Je to především ujednání o de
tailech, jak má arrangement býti provedeno
a otázka kotování obligací, které mají býti od-
kolkovány, resp. stanoviska, jež francouzsk
vláda k této otázce zaujme. Ředitel Spitz-
müller a prof. Landesberger odeberou se v ne-
děli do Paříže, aby mezi jiným zjednali si jas-
no o otázce kotovací. — V posledních třech
dekádách vykazuje osobní doprava plus ko-
run 87.000, kdežto doprava zboží úbytek ko-
run 750.000. Příznivě utvářil se transport vína
a ovoce z Tyrol. Úhrnná doprava činí 2,800.000
Z Peští, 23. října. Co nejdříve odeberou
se do Vídně zástupci uherské vlády, aby jed-
nali o záležitosti sanování Jižní dráhy. Jak se
proslýchá, přijde na přetřes také záležitos
košicko-bohumínské dráhy a v první řadě při-
pojení na pruské dráhy, a dále nepřístojnosti
v oboru sestavování mezinárodních jízdních
řádů, jakož i záležitosti tarifní
#45
alto_textblock
#45
Obchod s uhlím
Z Vídně, 23. října. V souvislosti s aktivo-
váním zvýšení vedlejších poplatků nastoupí
1. listopadem také zvýšení cen uhlí o 2 hal.
na 100 kg. Spolek velkoobchodníků s uhlím
v Rakousku obrátil se na ředitelství severni
dráhy se žádostí o udání podmínek, za kterých
by mohla býti zavedena mechanická zařízení
skládací ve skladištích severní dráhy.
Zvýšení kapitálu Cantiere Navale Triestíno.
Z Vídně, 23. října. V Terstu konala se za
předsednictví p. Calista Kosutiče mimořádná
valná hromada „Cantiere Navale Trie-
stino“, ve které bylo usneseno, aby spole-
čenský kapitál byl vydáním 15.000 nových
akcií po 200 K nominale zvýšen ze 6 n
9 milionů K. Nové akcie budou nabídnuty
akcionářům za kurs pari a to v poměru jedné
nové na dvě staré akcie. Odběrné právo dluž-
no vykonati mezi 15. a 20. listopadem. Nove
akcie mají nárok na dividendu od 1. ledna
1914. Z výtěžku zvýšeného kapitálu budou
vybudovány loděnice společnosti.
#46
alto_textblock
#46
Ruské konsuláty.
Z Petrohradu, 23. října. (K. k.) Ruské
konsuláty v Cadixu a Lisaboně byly
zrušeny. V Brusselu a Elberfeldu byly
zřízeny nové ruské konsuláty.
lasi
Srbská výpůjčka
Z Bělehradu, 23. října. (K. k.) Skupštin
schválila v 1. čtení 67 proti 52 hlasům před-
lohu o výpůjčce 250 mil.
Sklízeň cukrové třtiny na Kubě.
Z Nového Yorku, 23. října. (K. k.) Dl
zprávy „Sunu“ z Kuby odhaduje se výnos cu-
krové sklizně na Kubě na 2,429.240 tun, t.j
o 500.000 tun více než dosud docilený nejvyšš.
#47
alto_textblock
#47
Bankovní výkazy.
Výkaz banky anglické. Z Londýna, 23. října
V tomto Rozdíl o
(K. k.
týdnu minulého
vbm v tisících lib. šter
Zásoba celková . . . . . 26.601 + 100
Oběh bankovsk . . . . .
28.675 — 17
#48
alto_textblock
#48
Zásoba v hotovosti . . . .
36.826
—
838
Portefeuille . . . . . ..
24.929 156
Na účet soukromníků . . , 41.322 — 440
Na účet státního pokladu . 5.951 610
Zásoba bankovek . . . . 24.911 913
Výkaz banky francouzské. Z Paříže, 23. října
V tomto Rozdíl od
týdnu minulého
v tisících franků
Hotovost ve zlatě . . . . 3.467.508 + 3797
Hotovost ve stříbře . . . 636.770 + 3987
Portefeuille hl. banky a filiál. 1,485.815 + 25.159
Oběh bankovek . . . . . 5,670.178 — 110.474
Běžný účct soukromníků . . 533.147 + 70.937
Účet státního pokladu . . 333.025. + 70.910
Uhrnné zálohy
. . . . 725.712 — 9208
Výnos úroků a diskontu . . 24.000 + 1131
Poměr hotovosti k oběhu bankovek 72.38 proe
#49
alto_textblock
#49
(K. k.)
#50
alto_textblock
#50
Americké hursovní a tržní zprávy
#51
alto_textblock
#51
(Kabelové jelegramy »Národních Listů«.)
#52
alto_textblock
#52
Dražší petrolej.
Z Nového Yorku, 23. října. Ceny petroleje
dnes opět stouply. Bílý, který 14. května stoupl
z 8.50 cts. na 8.70 za galonu, platil dnes 8.73 cts.
Petrolej v nádobách stoupl z 5 na 5.25 cts.
#53
alto_textblock
#53
Peněžní bursa.
#54
alto_textblock
#54
Z Nov. Yorku, 23. října. Chabé smýšlení trhu,
jež bylo charakteristikou včerejšího obchodu, pře-
neslo se také na dnešní bursu. Na počátku byly
silné londýnské prodejní příkazy, které způsobily,
že většina hodnot byla odmítána a zvláště kanad-
ské baissou nabízeny. Amalgamated klesly o 1 1
dol., akcie ocelářského trustu o 1 dol. Chabé
smýšlení ovládlo také na dále trh. K rozladění
přispívaly zprávy z Mexika. Tyto zejména měly
vliv na akcie Southern Pacific a American Smel-
tings and Refining Co. V dalším průběhu podnikla
baissa útoky na akcie ocelářského trustu, čímž
došlo k dalšímu poklesu. Akcie New York, New
Hawen and Hartford dráhy byly slabší, neboť se
proslýchalo že dividenda bude menší. Odpoledne
došlo k zotavení, na úhradní koupě, z nichž zí-
skaly nejvíce měďové hodnoty. Když však k zá-
věru oznámen nepříznivý interview presidenta
Atchison and Popeca dráhy, nastalo lebké oslabe-
ní. Celkový obrat činil 300.000 shares, státních
papírů prodáno za 1,6 mil. dol.
21
23.
Poslední peníze . . . 3.—
2.25
3.25
Kabel. transí. . . . 485.82 480.90 481.10
Amalgamated. . . . 74.50
75.25 76.3
64.50
65.75
American Smelting . 62.50
American Lokomotive 30.50
31.12
31.25
35.75
36.37
Anaconda . . . . .
35.6
93.62
94.25
Atchison . . . .
93.—
93.87
Baltimore a Ohio s
93.—
93.50
Canadian Pacific . .
229.50
226.75
228.12
Chicago, Milwauke
100.90
101.25
102.50
27.12
27.62
28.—
Great Northern . .
123.50
123.87
123.75
Louisville a Nashville
131.—
131.50.
132.—
20.75
19.25
20.25
Missouri Kansas. . a
95.50
96.75
95.50
New-York Central .
107.50
108.25
107.—
Northern Pacific :
190.62
110.50
Pennsylvania . . .
108.25
161.37
161.87
163.25
Reading . . . . 1 r
14.—
13.—
13.75
Rock lsland . . 1-
22.25
22.50
23.12
Southern Railway 1
88.37
Southern Pacific . . 86.75
87.6
58.87
Steel Comon . . . . 56.50 57.75
153.62
Union Pacific . . . 150.— 151.25
Wabash, pref, 1 3 . 10.— 12.—
10.25
107.—
Steel pref..
. 106.12 106.75
86.12
Southern Pacit. Bd 4%% 85.62 85.87
Obilí, mouka, plodiny.
Z Chicaga, 23. října. Pšenice. Trh začal
dosti pevně na méně příznivé zprávy o argentin-
ské sklizni a skrovný ruch v jaré pšenici. Později
upevnil se lepší zahraničnou a poptávkou ameri-
ckých mlýnů. Kukuřice. Trh byl dosti pevný
na lepší pokladní uzávěrky domácí a předpověd
skrovnějšího hnutí mezi farmáří.
Z Chicaga, 23. řijna
18.
Pšenice zimní č. 2 23
na prosinec . 84.37 84.12 83.75 83.37 82.50
87.62
na květen . . 89.— 88.87 88.62 88.37
na červenec . —.—
Kukuřice č. 2
65.3
na prosinec . 68.75 68.50 67.50 67.25.
na květen. . 70.50 70.25 69.50 69.25 68.6
na červenec . 70.25 69.87 69.25 69.— 68.25
Oves č. 2 na pros. 39.62 39.25 28 25 38.12 37.6
Z Nového Yorku, 23. října.
23. 22. 21. 20. 18.
Pšenice zimní č.2
95.75 95.50 95.50 95.75 95.50
pohotová . .
93.75 93.37 92.87 92.87 92.37
na prosinec.
96.62 96.12 95.87 95.62 95.—
na květen
78 25 78.— 77.25 76.75 76.25
Kukuřice pohot.
44.75 44.75 44.75 44.75 45.25
Oves č. 2 pohot.
4.65 4.65 4.65 4.65 4.65
Mouka minneap.
3.— 3.— 3.— 3.— 3.—
Obilí liverpool.
hamburské 37.50 40.— 40.— 40.— 40.—
35.— 35.— 35.— 35.— 35.—
brémské.
7.— 7.—
6.— 7.— 7.—
rotterdam.
Tuky, maso.
Z Chicaga, 23. října
21.
23.
22.
10.45 10.30
Sádlo na říjen . . . 10,52*
10.47 10.35
10.50
na leden . .s
10.62* 19.50
10.67
na květen . . .
10.60 10.55
10.65
Žebírka za hotové . .
10.375 10.30
žebírka na leden . . 10.42
19.52 19.40
Vepřové maso na leden 19.65
19.70 19.55
na květ. 19.80
19.000 28.000 20.000
Dovoz vepřů z Chic aga
» » ze západu 69.000 93.000 90.000
Z Nov. Yorku, 23. října.
23. 22. 21. 20.
Sádlo prim. vest . . 10.70 10.70 10.60 10.6
Vepřové maso . . . 23.50 23.50 23.50 23.50
Hovězi maso . . . . 20.— 20.— 20.— 20.—
#55
alto_textblock
#55
Erie
#57
alto_textblock
#57
Káva.
Z Nov. Yorku, 23. října. Trh byl slabý na cha-
bé evropské kablogramy a povolné požadavky
brasilské, dále na vleklý konsum americký a pro-
#58
alto_textblock
#58
deje
#59
alto_textblock
#59
Z Nov. Yorku, 23. října.
#60
alto_textblock
#60
20.
21.
22.
12.— 11.12 11.—
10.43 10.56 10.58
10.75 10.93 10.94
10.97 11.16
11.15
11.17 11.36
11.34
11.44
11.28 11.48
#61
alto_textblock
#61
2
10.87
Káva pohotová č. 7. .
10.30
na prosinec . .
10.67
na březen . ..
10.89
na květen . . a
na červenec . . 11.09
na září, . . . 11.19
#62
alto_textblock
#62
Bavlna
#63
alto_textblock
#63
Z Nov. Yorku, 23. řijna. Trh začal dosti pevně
na vyšší liverpoolské záznamy a sychravé a chlad-
né počasí v golfových státech. Později ochabnul
prodeji místních firem a v očekávání zprávy o
vylupování příznivé baissi. Teprv na posledku
upevnila se tendence na stesky, že škody na sklizni
byly mimo nadání větší a na výstrahu před bouří
na atlantském pobřeží.
#64
alto_textblock
#64
23. 22. 21. 20. 18. 17.
Pohotová . . . 14.50 14.50 14.10 14.30 13.80 13.8
na říjen . . . 14.14 14.11 13.87 14.09 13.58 13.6
na listopad . . 13.88 13.84 13.63 13.08 13.36 13.38
na prosinec. . 13.93 13.89 13.68 13.93 13.41 13.43
na leden . . . 13.71 13.68 13.77 13.68 13.19 13.21
na březen . , 13.72 13.72 13.50 13.71 13.22 13.2
na květen . . 13.70 13.72 13.52 13.74 13.19 13.2
na červen. . 13.60 13.62 13.43 13. 66 13.08 13.11
na červenec. . 13.58 13.60 13.41 13.64 13.06 13.09
na srpen. . . —
na září . . .
Z Nového Orlesnu, 23. října
23. 22.
-
Pohotová a . 133
de
#65
alto_textblock
#65
1. sk
#66
alto_textblock
#66
os