ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2a5ef210-8f1a-11dd-ac1d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 51
#1 alto_textblock #1
Ročník padesátý třeti.
#2 alto_textblock #2
V Praze. v úterý 21. října 1913.
#3 alto_textblock #3
Čísle 289.
#4 alto_textblock #4
5jb
#5 alto_textblock #5
Haranni a večerní listy moi předplácí s e bV Praze v administrne na měste. . . .. . 8 K — na čtvri leta.6 K — h s dvojí donáškon na mněslo na čtvrt leta ! . . 7 K 62h ve flialkáchí na měsle. 2 K ao oa Poštou s měste v iea K s dvajl sásilkou na měsle na dtvrt lsta . k eo tnlcooe
#6 alto_textblock #6
Avlsen
#7 alto_textblock #7
dr
#8 alto_textblock #8
dakví rbog
#9 alto_textblock #9
lr r stne na vrádlovta
#10 alto_textblock #10
mí
#11 alto_textblock #11
I
#12 alto_textblock #12
aml-
#13 alto_textblock #13
b
#14 alto_textblock #14
mosl
#15 alto_textblock #15
alrt
#16 alto_textblock #16
v drobném prodejie ranni číslo o sobě s S večerní. . . . . za šb Ve filiálkách na venkově ranní člslo 10b . . vačorní . . horj sh Inseráty platí se hotové, napřed Předplacem a insorty příjima sdministrace v Marinnské ulan Tam nacházejí se taž redakco, tizkárna a skpadlee „Národnicb Llstá“ e Rukopiav ss nevraneti
#17 alto_textblock #17
l
#18 alto_textblock #18
nr
#19 alto_textblock #19
abnp tani
#20 alto_textblock #20
ar
#21 alto_textblock #21
oznlo
#22 alto_textblock #22
oe
#23 alto_textblock #23
livalal
#24 alto_textblock #24
Prazc. 21. října. Srbská vláda sí patrně řekla: „Moudřejši ustoupí!“ Nač se stále příti s rakousko-uher- skou diplomacií, která jako pečlivá chůva střeží albanských hranic. Když rakousko- uherský představitel podal v Bělehradě ulti- mativní prohlášení rakousko-uherské vlády, buďto ať Srbsko do osmi dnů vyklidí hranice Albanie, nebo že Rakousko-Uhersko s celou silou samo zakročí, vzbudil tento neočekávaně ostrý krok v diplomatickém světě jisté pře- kvapení. oev Jak může vláda velmoci tak zapomnět n všechna pravidla diplomatických obyčejů? — ptá se „Temps“. Rakousko-Uhersko odvolává se vůči Srbsku tak rázně na londýnskou kon- ferenci, ale při tom se nestará o mezinárodn diplomacii, nevyžádalo si mezinárodního po- věření k zakročení, ba nevyčkalo ani, až budou hranice Albanie v podrobnostech mezinárodn komisí, teprve zahajující svou činnost, vyme- zeny. Chvat, který vzhledem na poměr síly Rakousko-Uherska a Srbska nezdá se dost důstojným Opravdu nelze vidět mimořádného diplo- matického úspěchu v tom, že včera srbský vyslanec Jovanovič oznámil vídeňskému za- hraničnímu úřadu, že Srbsko vyhovuje poža- davku Rakousko-Uherska a odvolá svoje voj- ska v nejkratší lhůtě s albanského území. „Reichspost“ by ráda udělala z diploma- tického zakročení jakýsi morální čin. Katego- rický příkaz monarchie vyklidit Albanii nevy- plývá prý z nějaké škorpivosti, nýbrž z té zá- sady, že přece jen musí býti uzavření smlouv a mezinárodní usnesení velmocí zachovávána. aby jaksi byla bezpečnost národů zaručena. bNač vystupovat s tak vysokým morálným kothurnem? Proč neříci přimo, že Rakousko- Uhersko nedovolí omezit svého albanského chráněnce ani tehdy, když Srbsko v otevře- ném boji proti albanským povstalcům si vy- nutí ústup. Proč diplomacie nezakročila se stejnou energií proti cynickému porušeni mezinárodního usneseni, když Turci využil oslabení Bulharska a překročili čáru Enos- Midia, také stanovenou londýnskou meziná- rodní konferencí? Kdyby zároveň naše vláda zaručila Sr- bům, že použije svého vlivu na Albance, aby neopakovali svých nájezdů na Srbsko, mohli by býti v Bělehradě spokojení i s daným vý- sledkem. Rozšiřování balkánského území jest pro Srby danajský dar. Budou míti dosti práce s tím, co dosud získali. Nebude to aspoň v prvých letech aktivní území. Po tureckém hospodářství a po celoroční válce jest celé území strašně zpustošeno. A nebude také snadno rychle získat nové občanstvo pro srb- skou státní myšlenku. Ty kraje, které dlouho byly pod vlivem propagandy bulharské, těch mílion Mohamedánů a tisíce Albanců nemohou snadno srůsti s ostatním Srbskem. Srbovés dnes mohou opakovat, co řekl po sjednocení Italie d'Azzeglio: „Italia e fetta, ma non sono latti gl'Italiani (Italie jest stvořena, ale nejsou ještě stvoření Ialiani), ozi o Srbská vláda byla by jednala nerozumně, kdyby byla hnala konflikt s Rakouskemí do krajností. Konečného úspěcht by nedosáhla, poněvadž mezinárodní situace je táková, že asi nikdo nepřispěl by Srbsku na pomoc. Vše- chny již válka omrzela: i Srby. Srbská vláda ústy Spalajkovičovýmisí jen vyhražuje žádat pevné záruky, že se udá- losti posledního měsíce nebudou opakovati. Po Albanii prý netouží, is kdyby ji Srbsku na- bízeli, poděkovalo by se zdvořile. Srbsko žádá jen, aby v Albanii byl pořádek. Spalajkovič dokonce navrhl rakousko-uherskému zástupci Storckovi, aťisamo Rakousko navrhne velmo- cím formu žádaných záruk a třebasli samo at
#25 alto_textblock #25
obsadí svými vojsky albanské hranice, aby udrželo v Albanii pokoj. Tento návrh jest pro rakouskou diplomacii trochu choulostivý; sotva by se o tom dohodl se svým nevěrným italským spojencem, který žárlivě střeží každý krok naší monarchle v Albanii. Německo sice v tomto „konfliktu zůstalo Rakousku věrně po boku, ale Italie se k rakouskému „ultimatu“ nepřidružila a snažila se jen přátelskýmí domluvami působie na srbskou vládu, aby spor nehnala do kraj- ností. Naše diplomacie, jak se zdá, mírně jednat nedovedei jen když to nervy občan- stva snesou,
#26 alto_textblock #26
Události na poloostrově balkánském. Srbové opouštějí Albanií. Z Bělehradu, 21. října. Velecí plukovník Popovič včera již obdržel rozkaz, a b okamžitě jalse vyklízetí Albanii. Srbské vojsko vyklidí Albanii, jak se zde uji- šťuje, nejdéle do pátku. Ve veřejnosti vyvolale zpráva o rozhodnutí srbské vlády uspokojení. Srbsko žádá záruky protí Albancům. Z Bělehradu, 21. října. Ministerská rada včerejší, která trvala tři hodiny a přes varo- vání ministra vojenství usnesla se vyhověti rakousko-uherskému ultímatu, usnesla se také žádati od velmocí záruku, že Al- bansko bude příště dbáti hranic Srbska a že srbsko-albanská hranice bude mezinárodní komisí vytýčena tak, aby srbské území bylo před vpády Albanců zajištěno. ve Otázka Albanie otázkou evropskou. Z Paříže, 21. října, Dle „Matinu“ prohlásil politický ředitel zahraničního úřadu francouz- ského, Paleologu, když mu rakousko-uherský velvyslanec hr. Somasich předložil rakousko- uherské ultimatum Srbsku, že béře je sice na vědomí, že však musírozhodně pochy- bovati o správnosti důvodů, jež Rakousko-Uhersko k němu vedly a otázal se velvyslance, z dali rakousko- uherská vláda může Srbsku zaru- čiti, že nebudesevpád Albanců do srbského území opakovati? Paleo- logu konečně prohlásil, že otázka alban- skáje otázkou evropskou a že tudiž je povinností všech velmocí, aby se do- hodly o společném zakročení v této věci. Francouzský ministr zahraničních záležitosti Pichon pak prohlásil, že s Paleolugem ve všem, co řekl, úplně souhlasí.
#27 alto_textblock #27
Účinek rakouského ultímáta daného Srbsku. Z Bělehradu, 21. října. (N. Fr. Pr.“) Usnesen vlády, vyhovětí požadavku Rakousko-Uherska příčině neprodleného vyklizení obsazených místv Albanií, se ve vážných kruzích politických plně schvaluje, protože se uznává, že další setrvání na dosavadním stanovisku Srbska vůčí jednání Rakou- sko-Uherska bylo by neopoetunní. Současně se prohlašuje, že ultimátem Rakousko-Uherska způso- bený obrat v rakousko-uhersko-srbských stycích bude míti nepříznivý účinek na vzájemné obchodně- politické poměry, protože chování se Rakounsko- Uherska v pohraniční otázce pociřuje se jako ne přátelský čin vůči srbskému státu.
#28 alto_textblock #28
Vymezování Albanle sdlenei- Z Říma, 21. října. Mezinárodní ohraničovae komise zahájí vytyčovací práce pomezní dne 25. října.
#29 alto_textblock #29
Kníže Wied činí podmínky.o Z Pořiže, 21. říja. [„Zeit'.) Prine W ie d zasla velmocem prohlázení, ve kterém proje vuje ochotu převziti albanskou koruni, avšak s po d- mínkou, že cizí vojskodříve Alblaníi
#30 alto_textblock #30
opustí a že Albanie dostane takově přiro zené hraniee, které by neztěžovaly příšti vy- voj země běvo Řecko-turecké jednání o mír. a Z Athén, 20. října. (Ag. d'Ath.) Na konferen ministerského předsedy Venizela s ministrem zahra ničních záležitostí Panasem a tureckým zmocněn- cem Chalim bejem bylo vyřízeno několik bodů ná- vrhů řecko-turecké smlouvy, které byly v přede- šlých schůzích ponechány in suspenso. V oficielních kruzích zavládá patrně optimismus. Má se za to, žev brzku dojde ke konečné dohodě. a budeuzavřena smlouva, která ovšem dle názoru kruhů Porty bude až do definitivní úpravy ostrovní otázky zatímní. Ze Soluna, 21. října. Řecko-turecký konflikt. jak se sděluje z míst povolaných, je urovnán již tak dalece, že není pochyby, že záhy docílíse úplné dohody. Řecký král doma. Z Athén, 20. října. (Ag. d'Ath.) Král Konstanti se sem vrátil,
#31 alto_textblock #31
pp poo
#32 alto_textblock #32
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“
#33 alto_textblock #33
Konference klubovních předsedů o pracovním programu poslanecké sněmovny. Z Vídně, 21. října. (Zvláštní telefonická zpráva „Národních Listů“.) O polednách sešla se konference zástupců všech stran, které pří- tomen byl také ministerský předseda hrabě Stürgkh, a která zabývala se pracov- ním programem nynčjšiho zase- dání. Předseda dr. Sylvestr navrhl, aby nejen některé drobné předlohy, ale také z á- konprotivystěhovalecký dnes poda- ný přikázaly se výborům bez předchozí- ho prvního čtení. Posl. dr. Levický, Daszyňski a Staněk vyslovili se proti přikázání zákona vystěhovaleckého výboru bez prvního čtení, namítajíce, že to jest důle- žitý zákon, a že nutno vzhledem na událostiv poslední době pojednati o vystěhovaleckém ruchu a vystěhovaleckých agenturách ve sně- movně veřejně a obšírně. Hr. Stürgkh od- větil, že vláda podala osnovu tuto v určeném čase, a že by její první čtení způsobilo jenom nový průtah. Protože byly podány v příčině vystěhovaleckých agentur, zejména v příčině společnosti Canadian Pacific ve sněmovně dnes četné dotazy, bude příležitosti dosti věcí touto se zabývati, o níž ostatně také bude roz- hodovati výbor rozpočtový. Předseda dr. Syl- vestr vyslovil potom přání, aby se ury- chlilo druhé čtení finanění refor- my a navrhoval, aby se konaly o finančním plánu v podrobné debatě toliko rozpra- vyčtyři. Posl. dr. Gross jménem německé- ho národního svazu přimlouval se za urychlené tempo v projednávání záležitosti té a navrhl aby se schůze konaly denně od 10. hod, dopo- lední do 5. hod. večerní a věnovaly se výhradně této věci. Kromě toho doporučoval, aby po- čet řečníků o malém finančním plánu se omeziltak, aby všeobecně byi celý malý finanční plán v době jednoho měsíce projednán a dodán sněmovně panské, a to v zá- imu jak zemí, tak i obyvatelstva. Posl. dr. Kramář. dr. Conci a Fink přimlouvali se za uspíšený postup v podrobné debatě o fi- naněmch předlohách, které jsou částmi sou- boru finanční reformy. Posl. Němec a Seitz opakovali, že trvají na stanovisku, že mezi služební pragmatikou a mezi finančním plá- nem není žádné příčinné souvislosti, dodalí však, že v zájmu úřadníků jsou pro to, by tato spojitost zůstala, a malý finanční plán aby se rychle projednal. Posl. dr. Kramá ř ukázal na nevoli vě českém obyvatelstvu Lrál. Českého,
#34 alto_textblock #34
vzniklou posledními opatřeními vládními pravil, že čeští poslanci na radě říš ské ukládají si krajní umírněnost Nepodali dnes pro dosazení zem ské správnikomisenávrh na obža- 1obucelé vlády, nýbrž podali jenom dv dotazy, ale trvají na tom, aby vláda s největším urychlením na ně od pověděla. Dodal, že o vládní odpovědi české strany bude navržena veřejná debata. Hr. Stürgkh odtušil, že sepsání odpovědi na oba tyto dotazy vyžadovati bude přece něja- kého času, že však vláda usilovati bude, aby odpověď dána byla již ve dnech nejbližšich. Pokud se týče junktim mezi služební pragmatikou a finanční reformou, trvá vláda na něm neochvělně. Interpelace českých poslanců v příčíně dosa zení zemské správní komise v království Českém.
#35 alto_textblock #35
Z Vídně, 21. října. O 9. hod. dopoledne sešli se předsedové všech českých klubů k po- radě o tom, co podniknouti vzhledem na dosa- zení zemské správní komise v král. Českém. Poslanci dr. Stránský a Choc navrhli, aby se podala na celou vládu obžaloba. Návrh ten však neprošel. Vyslovili se proti němu všechny ostatní strany: agrárníci, národní poslanci svo- bodomyslní, katolicko-národní a také sociální demokraté. Budou podány ve věci té na ce- lou vládu dva dotazy, jedennárod- ními poslanci českými, druhý so- ciálními demokraty českými. Ček se, že vláda na oba dotazy co nejdřive odpoví Deputace státních úřadníků pro aktivování služební pragmatíky. Z Vídně, 21. října. V parlamentě meškal dnes deputace Sdružení spolků českých stát- ních úřadníků: vrchní finanční rada Slavík finanční komisař Martan, bemní správce Ho- lub a okresní tajemník Kostlán jako zá- stupcové klubu českých státních úřadníků, po- štovní oficiál Pánek a poštovní, asistení Verštat jako zástupcové českých poštov- ních úřadníků, zemský účetní rada Blouček a účetní oficiál Kalvoda jako zástupcové spolku českých státních úřadníků v Dolních Rakousích. Deputace intervenovala u vládya poslanců v příčině a ktivování služ eb- ní pragmafiky pro státní úřadní- ky. V téže záležitosti intervenovali v parla- mentě také zástupcové ústředního svazu ra- kouských spolků státních úřadníků
#36 alto_textblock #36
Státní rozpočet. Z Vídně, 21. října. Správce ministerstva financí sv. p. dr. Engel předloží řádny rozpočet na první polovinu r. 1914 a podá svůj finanční výklad zejtra. Hrozba rozpuštěním poslanecké sněmovny. Z Vídně, 21. října. „Reichspost“ zabývá s v delší stati zahájením říšské rady a jejím pra- covním programem a dodává, že osud jeji spo- čívá v otázce malého finančního plá- nu: Říšská rada buď vyřídí do Nového rokt finanční plán, nebo bude rozpuštěna. Ukrajinci a finanční plán Z Vídně, 21. října. (K. k.) Listy sdělují, žes ukrajinský klub včera usnesl neupustiti o svého usnesení ze 6. t. m., aby vyřízení fi- naněního plánu do zajištění volební reformy na zemském sněmu bylo nejostřejšími prostředky za-
#37 alto_textblock #37
bráněno.
#38 alto_textblock #38
Noví tajní radové. Z Vídně, 21. října. (K. k.) „Wiener Zeltung oznamuje: J. V. císař udělil přísedícímu zemského výboru Františku hraběti Attemsovi ve Štyr- ském Hradci, dědičným členům panské sněmovny říšské rady Jiřímu svob. pánu Locatellovi v Cormonsu a Alfonsu hraběti Mensdortiu-
#39 alto_textblock #39
Pouillovi v Preitenšteinu avelkostalkáři Gün- therovi hraběti Stolbergovi v Paskově bez po- platká hodnost tainého rady.b lomnni ne Z Vídně, 21. října. (K. k.) „Wiener Zeitung“ oznamuje: J. V. císař udělil mimořádnému vyslanei a zmocněnému ministru na královském černohor- ském dvoře pol. podm. Vladimíru sv. p. Gfeslo- vi a mimořádnému vyslanci a zmocněnému mi- nistru na král. bulharském dvoře dru. Adamul hr. Tarnowskému velkokříž řádu Frant. Josefa. nsl Z Vídně, 21. října. (K. k.) „Wiener Zeitung“ oznamuje: J. V. císař odvolal zmocněného ministra v Drážďanech dra. Jana svob. pána Forgacha z tohoto místa a jmenoval jej odborovým přednostou vministerstvu cís. a král. domu a zahraničních záležitostí. — J. V. císař jmenoval dvorního a ministerského radu v ministerstvu císařského a královského domua zahraníčních záležitostí s titulem a charakterem mimořádného vyslance a zmocněného ministra Ko- lomana šl. Kaniu mimořádným vyslancema zmocněným ministrem u mexické republiky. Cestovní kancelář „Uníversal“ ve Vídní zavřena,lem Z Vídně, 21. října. (K. k.) Policie uzavře- la dnes cestovní kancelšř „Uaiver- sa“ a zatkla jejfho ředitele Aloise Müllerla. Kancelář tato byla ve spojení s tu- zemskými a zahraničnímí vystěhovaleckými agenty a měla též výhradní zastupitelství společnosti „u- raníum Steamship Company“ v Rotterdamu, která není v Rakousku dovolena. Kancelář tato dopra- vovala těž v automobilech přes hranice uherské brance, kteří byli tak přestrojeni, že zdáli se být prostými cestujícími. dusbě Z uherského říšského sněmu. b Z Pešti, 20. října. (K. k. uh.) Justiční výbon poslanecké sněmovny projednával ve své dnešní schůzi osnovu zákona, týkajíci se změny zá- kona o porotách, jakož i zákona o zřízení při zmatečních stížnostech. Po podrobné debatě bylo rokování přerušeno a odročeno na zítřek
#40 alto_textblock #40
Vyznamenaní vyslanci. í
#41 alto_textblock #41
Z rakouské diplomacic.
#42 alto_textblock #42
Chotera v Chorvatsku. jiavoa Ze Záhřeba, 21. října. (K. k. uh.) Dle ppráve zemského zdravotního úřadu vyskytly se od vče- rejška v zamořených krajích Slavonska 4 nová one- mocnění a 1 připad cholery. Celkem onemocnělo cholerou dosud 502, z toho zemřelo 205 lidí. i Francouzské loďstvo do Levanty. Z Paříže, 20. října. (K. k.) Z Toulonu se ozna- muje, že dnes ráno odplulo za velení admirála Guva de Lapevrěre k šestinedělní plavbě do Le- vanty loďstvo, složené z obrněnců prvního loďstv „Voltaire“, „Diderot“, „Mirabeau „Dantoní. „Co- dorcet“ a „Vergniaud“, jednoho obrněného křižníka a torpédové flotily. Lodstvo odpluje předovším do Alexandrie. Nepokoje v Portugalsku. Z Paříže, 21. řijna. (K. k.) „Havasova agence oznamuje z Madridu! Kolují zde pověstí, že v Pos- tugalsku vypukly vážné nepokoje nosli Admirál Burney v Cetyni. Z Cetyně, 20. října. (K. k.) Admirál Burney přibyl sem ze Skadru, vraceje se do Anglie. Brl dnes králem pozvánena hostinu a odjede zítra dále do Kotoru. Rumunští studenti do Bělehradu. Z Bělehradu, 21. října. Dne 28. října přijedou sem na návštěvu hromadně rumunští vysokoškolští studenti, k jichž uvítání konají se kvapně velké oli Z říšské dumy ruské.n5sle Z Petrohradu, 20. října. (Spb. Ag.) Ministerstvo vojenství předloží hosudarstvenné dumě osnovu zá- kona o prodloužení vojenské služební doby o 3 mě- síce. Ročník. jenž v tomto běžném roce měl ukon- čiti svoji presenční vojenskou službu, bude zadržen v aktivní službě až do 1. ledna 1914. abcazonov vrací se do Petrohradu. Z Berlína, 20. října. (K. k.) V informovaných ruských kruzích se proslýchá, že ministr zahranič- ních záležitostí Sazonov nezůstane, jak se za to mělo, dva dny v Berlině, nýbrž vrátí se již zítra večer do Petrohradu Z Berlína, 21. října. (K. k.) Ministr zahranič- nich záležitostf Sazonov přijel sem z Paříže a uby- 30m tovalse na ruskémí velvyslanectví
#43 alto_textblock #43
p
#44 alto_textblock #44
přípravy
#45 alto_textblock #45
Z revuí a časopisů. Feuilleton „Zlaté Prahy(XXXI., č. 4 „Před rokem vzpomíná dobře, třebaže ne ber výčitky, balkánských událostí v posledním roce a českého postavení k poslednímu období balkán- ských válek. Feuilletonista není spokojen s tím, jak v Čechách přijímali a posuzovali válku srbsko- bulharskou. „Slovanská myšlenka ukázala nezalo- ženost a vratkost v našem společenském mínění cřtění, (Proč bychom se měli báti přiznávati k citům?) Špor o Makedonii vzbudil nechuť v žiroké veřejnosti, a všeobecný názor, že se neví, kdo je horší, a v kruzích, které domnívají se naň půso- biti, bezradnost, omezující se na dlouhé lavírování mezi oběma stranami. Místo toho, abychom se sna- žili soudit, volili jsme pohodlnější úkol. Nemyslím. že bychom byli dokázali rozsouditi Srby a Bulha- ry, ale pro nás samé bylo tehdy žádoucí světlo. a snaha, dospěti k němu stůj co stůj, byť bychom s střešli v názorech jedni s druhými, bývala by byla příznivější známkou slovanských interesů, než úlo- ha nestranného pozorovatele. Zkoušku, kterou nám připravili Srbové a Bulhaři, absolvovali jsme v tom- to smyslu s neprospěchem. Než i tím třeba se po- učiti, neboť po roce vojny víme, zdali se odehrále celé drama či toliko jeden neb dva akty?“ „Zlatá Praha“ dále obsahuje: R. Bojko, Cti matku svou. — K. M. Čapek-Chod. In articulo mortis. — Aug. Eug. Mužík, Jediné slovo. — Josef Krušina ze Švam berka, „Gil Blas“. — Zprávy a ilustrace časové. — V části obrazové je: V. Brožík, Při toileltě. — Quido Manes, Dvorek. — M. Aleš, Ná- črt. — Ch. Cottet. V předvečer sv. Jana Křiitele. — Claús Mayer. Dobrý doušek. — J. Věšín, Před zájezdní hospodou v Bulharsku. (Barevná příloha.) sl „Náš Směr (V., č. 1.) přináší „Výkres selských divek ze Sárköze“, jež dopro- vázt stručná stať (původní) prof. L eopol da Aese. Uvedené výkresy maďarsksých dětí vzbudi- ly oprávněnou pozornost na loňské výstavě kre- sliřské v Drážďanech. A pozornosti zasluhuje slovní doprovod Aesův, poněvadž dotýká se otáz- ky i u nás ještě, bohudík, časové, jak škola může působiti pro uchování živého umění lidového.O svém postupu prof. Acs vykládá: „Abych zachoval originální charakter, ukládám pouze úlohu. Na jej ssol pbe
#46 alto_textblock #46
řešení nepůsobím. V methodě přizpůsobuji se ú- plně individualitě dětí a mám v úctě tradici. To týká se také technického provedení. Za úlohu dá- vám vždycky vyplniti geometrický tvar — z po- čátku je to pouze čtverec, pak obdélník, kruh, troj- úhelník, elipsa atd. Úloha je na příklad při obdél- níku: nakreslete koberec nebo limec krajkový, při čtverci, nakreslete šátek nebo pokrývku, při kruhu na př. talíř atd. Úloha obírá se ovšem vždycky pouze takovými předměty, které děti dobře znaji a které takřka denně vídí. Při každém úkolu žá- dám od každého dítěte několik řešení. Lepší práce ukážu pak dětem a promluvím o nich tak, abychom je srovnali se slabšími. Děti samy nacházejí chyby čímž se zbystřuje jejich soudnost a zjemňuje smysl pro krásu. Nových úloh neukládám, dokud nedo- stanu poněkud obstojná řešení. Musím připome- nouti, že postup ten nenudí dětí, protože se táž úloha několikráte řeší a vždy jinak. S ornamen- tálními úkoly dávám paralelně takové, kde musí býti užito ligurálního kreslení. Úloha zní na př. nakresli přítelkyni! Flgurální výkres nemůže při- rozeně ukázati něco jiného než dívku v kroji na- šeho kraje...... Jak výkresy pak ukazují, nena- podobují děti přírody, nýbrž ji stylisují. Na každé kresbě je každá linie výrazná, každá barevná plo- cha ladná. Postup je úplně instinktivní. Technické provedení je nanejvýš zajímavé. Rozličné barvy si děti připravují tak, že dají barevné papíry do sklenice vody; barva se ovšem ve vodě rozpustía tato barevná voda nahražuje pak barvu kupovanou. Štětců rovněž neznají: svinou kousek papíru jako kornoutek a tím malují. Kontury kreslí pérem. Později uživají též pastelek. Z výsledku toho po- stupu vidíme, že smysl pro krásu u lidu dá se roz- šířiti a zjemniti jedině methodou, která přiléhá k jeho rozumovému a citovému životu a k jeho tradicím. S téhož stanovisko musí se pokračovati také při vyučování ručním pracím. Staré vzory. které ještě existují, musí býti sebrány a jsou pak předlohami při vyučování. Tím učí se děti ctíti pa- mátku předků a tradici. Vyučování ručním pracím stane se tak zároveň přípravnou školou domácího průmyslu. Průmysl ten pak zůstane lidovým umě- ním, neboť bude míti původ v duši lidu. Tak mů- žeme zjemniti a zušlechtiti vkus lidu a tím i jeho charakter.“ — Obsah čísla doplňují: Fr. Kučera, O kreslení podzimních listů. — K. Wellner, Vyučová- ní perspektivě. — Přehled. lens e ss ána
#47 alto_textblock #47
„Poučně a zábavné příloze“ kra. jinských listů národní strány svobodomyslné (1913. č. 16) píše dr. Fr. Šelepa nabádavou stáť „ Zpě do vlasti“. Ukazuje, kolik dobrých českých pe- něz za letníbo cestování zanesou do ciziny češti lidé, kteří při tom neznají krásu své vlastí. Nestaví se ovšem proti tomu, abychom chodilí za zkuše- nostmi do ciziny. Ale vyhledávati pouze přírodní krásy v cizích krajich, pokud ani povrchně nezná- me krás domoviny, považuje za nevhodné a špat- né. Ovšem je třeba obecenstvo upozorňovati te- prvé na přírodní nádheru mnohých koutů našich zemí. A k fomu nestačí pouhé slovo, ať v před- nášce, aťv tisku. Proto dr. Šelepa doporučuje: Naše biografy by měly seznamovati obecenstvo s krásami českých vlasti. Prospěly by tím velice na- šim zájmům a našemu poznání všech krás našich zemí. Filmy takové byly by nejlepší podporou tu- ristiky a také cizineckého ruchu, neboť by našly odbyt iv cizině. Themat ceslopisných filmů z na- šich zemí českoslovanských je řada nepřehledná. Plavba po Vltavě na vorech, po její přítocích, po Sázavě. Labe samo, český ráj, prachovské skály, Krkonoše, Šumava, moravský Kras, Slovácko, Va- lašsko, jehož nepřebrané krásy jsou dosud ukryty zkušeným českým turistům, Slovensko, Pováží, Tatry atd., to všechno jsou svrchovaně vděčná the- mata pro zpracování filmem, Klub českých turistů I Svaz pro povznesení návštěvy cizinců měly by povzbuditi aspoň naši českou společnost pro vý- robu filmů, aby respektovala tyto potřeby českého ruchu turistického a cizineckého. Bude-li se jich dbáti, přinese to mnohonásobný užitek hospodář- ský, i užitek mravní. Je u nás, bohužel, potřebí nabádati stále více k cestování a letním pobytům ve vlastních zemích, je třeba nabádati ku poznává- ní tolika skrytých a neznámých krás, které nám mohou poskytnouti naše české kraje. A kdo je jednou pozná, neodtrhne se od nich a bude sek nim rok co rok vraceti, naučí se je milovati a pro- cítí při tom nejušlechtileji podstatu lásky k vlasti a lidem stejné řeči, stejných tradic a stejných zájmů národních. — Mimo to „Příloha“ podává: L. J. Čech. Obchodnictvo a politika. — VI. Sís. Nastin snoubenec. — Dr. Jan Thon, Vojenská knihovna. — Dr. J. Folprecht. Slovo ke spisům X. šaldy. — Ing. Alb. Krištůfck, Pozorování po- časí. — Drob nosti. w hnlo ú osí žonsi a zl
#48 alto_textblock #48
noe vds ni
#49 alto_textblock #49
V říjnovém (1.) svazku nového měsíčníku „To- pičova Sborníku píše dr. Lad. Jeništa náladovosti a duševnimirozpoložlen nemocných“. Dovozuje: „Ať běží o jakýkoli druh choroby a kterýkoli průběh nemoci, můžeme povšechně stanoviti dvě lybné síly, jež ovládaj mysl nemocného, určují směr jeho nálady a vytvá- řejí obraz duše, a těmi jsou strhch a pocit bolesti.“ „Skleslost a ztráta sebedůvěry jsou branou, kterou lehce vstupuje každá chorobak člověku, pocit bezmocnosti a ztráta naděje jsou prahiem, na který sloupá pevně vítězná noha ne- moci.“ Článek Jeništův, ač již dříve napsán a oti- štěn, než u nás zavládl cholerový poplach, bohudík rychle pominuvší, přece příšel tempo. Je to zvlá- ště cholera, při jejíž epidemii působívá strach velké věci. Jak autor článku dokládá, vypravoval prof. Thomayer v přednáškách, že při poslední epidemii cholery v Praze onecocněli první ti, kdo četli nejdříve vyhlášku, varující před hrozícím ne- bezpečím, a podobně jest tomu při každé nemoci epidemické, vyskytující se hromadně v určitém ča- sovém mezidobí. Felčar, který před půl stoletím na zápraží své chalupy pouštěl žilou, správně vy- stihl účel svého poslání, když řekl: „Nezbavuji lidi nemocí, ale strachu před nimi.“ Taktéž duševní náladě nemocného přikládá autor článku důležito- sti nemalé. Praví: „Komu podaří se duši nemoc- ného osvětliti světlem naděje a myšlenky jeho pro- hřáti veselím, tomu zdařilo se i polepšiti jeho cho- robu, neboť co posílilo ducha, osvěží i tělo.“ — V ostatním obsahu „Top. Sbor.“ vedle příspěvků bá- snických a krásné prósy setkáváme se s prací pro- slaveného amerického spísovatele, lovce a malíře E. Thompsona Setona: Arno (příběhy poštovního holuba], jehož povídky a líčení ze života zvířat po bezprostředním postřehu a zvláštní půvab vypravo- vání také u nás dobyly si přízně čtenářů.
#50 alto_textblock #50
Různé zprávy. 5 more — Malíř Xylander. Z Kodaně, 20. října. (K. k.) Malíř W. F. Xylander zemřel zde včera v věku 73 let. Bankovní ředitel záhadně zmizel. Z Kra- kova, 20. října. Neobyčejné vzrušení zde způso- bila zpráva, že zmizel beze stopy ředitel zdejší »Židovské banky«, dr. Siegfried. Schenker. Zmi
#51 alto_textblock #51
zelý opustil v sobotu odpoledne ještě s několika úřadníky panku, aby se odebral domů. Od té doby je pohřešován. Ředitel Schenker byl pova- žován za neobyčejně bohatého muže. Má se za to že se mu buď přihodllo neštěstí, nebo ještě spíle, že tu ide v zločin. Travič Hopl. Z Frankfurtu, 20. října. Předběžné vyšetřování v travičské aféře učitele šermu Hopfa je skončeno. Je obviněn, že otrávil své rodiče, první dvě manželky a své dvě děti a třetí svou ženu se pokusil otrávit. Dle dobrozdání chemiků byl ve všech mrtvolách nalezen arsen. Plavba u Magdeburku opět volna. Z M ag- deburku. 20. října. (K. k.) Nákladní člun, který se počátkem předešlého týdne potopil a úplně za- tarasil dráhu pro lodi, byl dnes večer odvlečen Most jest opět způsobilý pro plavidla všeho druhu, takže plavba byla opět zahájena. = Paní Pankhurstová v Americe. Z Nov. Yorku, 20. října. (K. k.) Paní Pankhurstová do- stala dovolení vstoupiti na zem s podmínkou, že se zaváže, že nebude v severoamerické Unii pro- pagovati bojovnou politiku a opustí zem, jakmile dostojí svým přednáškovým závazkům. — Oběti katastrofy vzducholodi „L. II.“ Z Ber- lina, 20. října. (K. k.) Za velké účasti berlinského obyvatelstva byly dnes večer převezeny mrtvoly zahynuvších při kafastrofě „I. I.“ z posádkově nemocnice do evangelického posádkového kostelaí V uzavřeném voze dopraveny byly do kostela četné věnce, věnované císařem, císačovnou, pří- buznými mrtvých, říšským ministerstvem námoř- nictví atd Neštěstí při filmových snímcích. Herečka Adriana Constanagna v Turině byla při scéně pro kinematograf roztrhána čtyřmi levharty. — Jistá berlinská firma filmová dala provésti mezi Schild- hornem a Pichelswerderem automobílové neštěstí. Do starého automobílu bylo posazeno několik fi- gurin a automobil puštěn po srázné silnici, aby spadl do vody. Avšak automobil změnil náhle směr, vyjel se silnice a přejel operatéra. = Kachní tanec. Novinkou letošního taneč- ního období bude v amerických a francouzských salonechkachní tanec“, při němž váha celého těla spočívá nejvíce na pravé noze, kdežto levá noha se co možná graclesně vláčí. Nuda musí být opravdu strašná věe, když mohou se v ní roditi nápády fak nesmyslné.