#1
alto_textblock
#1
Ročník padesátý třeti.
#2
alto_textblock
#2
V Praze. v úterý 21. října 1913.
#3
alto_textblock
#3
Čísle 289.
#5
alto_textblock
#5
Haranni a večerní listy
moi
předplácí s
e bV Praze v administrne
na měste. . . .. . 8 K —
na čtvri leta.6 K — h
s dvojí donáškon
na mněslo
na čtvrt leta ! . . 7 K 62h
ve flialkáchí
na měsle. 2 K ao
oa Poštou s
měste
v
iea K
s dvajl sásilkou
na měsle
na dtvrt lsta . k eo
tnlcooe
#6
alto_textblock
#6
Avlsen
#8
alto_textblock
#8
dakví
rbog
#9
alto_textblock
#9
lr r
stne na
vrádlovta
#10
alto_textblock
#10
mí
#12
alto_textblock
#12
aml-
#14
alto_textblock
#14
mosl
#15
alto_textblock
#15
alrt
#16
alto_textblock
#16
v drobném prodejie
ranni číslo o sobě
s S
večerní. . . . . za šb
Ve filiálkách na venkově
ranní člslo
10b
. .
vačorní . . horj sh
Inseráty
platí se hotové, napřed
Předplacem a insorty příjima
sdministrace v Marinnské ulan
Tam nacházejí se taž
redakco, tizkárna a skpadlee
„Národnicb Llstá“
e
Rukopiav ss nevraneti
#18
alto_textblock
#18
nr
#19
alto_textblock
#19
abnp tani
#20
alto_textblock
#20
ar
#21
alto_textblock
#21
oznlo
#22
alto_textblock
#22
oe
#23
alto_textblock
#23
livalal
#24
alto_textblock
#24
Prazc. 21. října.
Srbská vláda sí patrně řekla: „Moudřejši
ustoupí!“ Nač se stále příti s rakousko-uher-
skou diplomacií, která jako pečlivá chůva
střeží albanských hranic. Když rakousko-
uherský představitel podal v Bělehradě ulti-
mativní prohlášení rakousko-uherské vlády,
buďto ať Srbsko do osmi dnů vyklidí hranice
Albanie, nebo že Rakousko-Uhersko s celou
silou samo zakročí, vzbudil tento neočekávaně
ostrý krok v diplomatickém světě jisté pře-
kvapení.
oev Jak může vláda velmoci tak zapomnět n
všechna pravidla diplomatických obyčejů? —
ptá se „Temps“. Rakousko-Uhersko odvolává
se vůči Srbsku tak rázně na londýnskou kon-
ferenci, ale při tom se nestará o mezinárodn
diplomacii, nevyžádalo si mezinárodního po-
věření k zakročení, ba nevyčkalo ani, až budou
hranice Albanie v podrobnostech mezinárodn
komisí, teprve zahajující svou činnost, vyme-
zeny. Chvat, který vzhledem na poměr síly
Rakousko-Uherska a Srbska nezdá se dost
důstojným
Opravdu nelze vidět mimořádného diplo-
matického úspěchu v tom, že včera srbský
vyslanec Jovanovič oznámil vídeňskému za-
hraničnímu úřadu, že Srbsko vyhovuje poža-
davku Rakousko-Uherska a odvolá svoje voj-
ska v nejkratší lhůtě s albanského území.
„Reichspost“ by ráda udělala z diploma-
tického zakročení jakýsi morální čin. Katego-
rický příkaz monarchie vyklidit Albanii nevy-
plývá prý z nějaké škorpivosti, nýbrž z té zá-
sady, že přece jen musí býti uzavření smlouv
a mezinárodní usnesení velmocí zachovávána.
aby jaksi byla bezpečnost národů zaručena.
bNač vystupovat s tak vysokým morálným
kothurnem? Proč neříci přimo, že Rakousko-
Uhersko nedovolí omezit svého albanského
chráněnce ani tehdy, když Srbsko v otevře-
ném boji proti albanským povstalcům si vy-
nutí ústup. Proč diplomacie nezakročila se
stejnou energií proti cynickému porušeni
mezinárodního usneseni, když Turci využil
oslabení Bulharska a překročili čáru Enos-
Midia, také stanovenou londýnskou meziná-
rodní konferencí?
Kdyby zároveň naše vláda zaručila Sr-
bům, že použije svého vlivu na Albance, aby
neopakovali svých nájezdů na Srbsko, mohli
by býti v Bělehradě spokojení i s daným vý-
sledkem. Rozšiřování balkánského území jest
pro Srby danajský dar. Budou míti dosti práce
s tím, co dosud získali. Nebude to aspoň
v prvých letech aktivní území. Po tureckém
hospodářství a po celoroční válce jest celé
území strašně zpustošeno. A nebude také
snadno rychle získat nové občanstvo pro srb-
skou státní myšlenku. Ty kraje, které dlouho
byly pod vlivem propagandy bulharské, těch
mílion Mohamedánů a tisíce Albanců nemohou
snadno srůsti s ostatním Srbskem. Srbovés
dnes mohou opakovat, co řekl po sjednocení
Italie d'Azzeglio: „Italia e fetta, ma non sono
latti gl'Italiani (Italie jest stvořena, ale nejsou
ještě stvoření Ialiani), ozi o
Srbská vláda byla by jednala nerozumně,
kdyby byla hnala konflikt s Rakouskemí do
krajností. Konečného úspěcht by nedosáhla,
poněvadž mezinárodní situace je táková, že
asi nikdo nepřispěl by Srbsku na pomoc. Vše-
chny již válka omrzela: i Srby.
Srbská vláda ústy Spalajkovičovýmisí
jen vyhražuje žádat pevné záruky, že se udá-
losti posledního měsíce nebudou opakovati.
Po Albanii prý netouží, is kdyby ji Srbsku na-
bízeli, poděkovalo by se zdvořile. Srbsko žádá
jen, aby v Albanii byl pořádek. Spalajkovič
dokonce navrhl rakousko-uherskému zástupci
Storckovi, aťisamo Rakousko navrhne velmo-
cím formu žádaných záruk a třebasli samo at
#25
alto_textblock
#25
obsadí svými vojsky albanské hranice, aby
udrželo v Albanii pokoj.
Tento návrh jest pro rakouskou diplomacii
trochu choulostivý; sotva by se o tom dohodl
se svým nevěrným italským spojencem, který
žárlivě střeží každý krok naší monarchle
v Albanii. Německo sice v tomto „konfliktu
zůstalo Rakousku věrně po boku, ale Italie
se k rakouskému „ultimatu“ nepřidružila a
snažila se jen přátelskýmí domluvami působie
na srbskou vládu, aby spor nehnala do kraj-
ností. Naše diplomacie, jak se zdá, mírně
jednat nedovedei jen když to nervy občan-
stva snesou,
#26
alto_textblock
#26
Události na poloostrově
balkánském.
Srbové opouštějí Albanií.
Z Bělehradu, 21. října. Velecí plukovník
Popovič včera již obdržel rozkaz, a b
okamžitě jalse vyklízetí Albanii.
Srbské vojsko vyklidí Albanii, jak se zde uji-
šťuje, nejdéle do pátku. Ve veřejnosti vyvolale
zpráva o rozhodnutí srbské vlády uspokojení.
Srbsko žádá záruky protí Albancům.
Z Bělehradu, 21. října. Ministerská rada
včerejší, která trvala tři hodiny a přes varo-
vání ministra vojenství usnesla se vyhověti
rakousko-uherskému ultímatu, usnesla se také
žádati od velmocí záruku, že Al-
bansko bude příště dbáti hranic
Srbska a že srbsko-albanská hranice bude
mezinárodní komisí vytýčena tak, aby srbské
území bylo před vpády Albanců zajištěno.
ve Otázka Albanie otázkou evropskou.
Z Paříže, 21. října, Dle „Matinu“ prohlásil
politický ředitel zahraničního úřadu francouz-
ského, Paleologu, když mu rakousko-uherský
velvyslanec hr. Somasich předložil rakousko-
uherské ultimatum Srbsku, že béře je sice na
vědomí, že však musírozhodně pochy-
bovati o správnosti důvodů, jež
Rakousko-Uhersko k němu vedly
a otázal se velvyslance, z dali rakousko-
uherská vláda může Srbsku zaru-
čiti, že nebudesevpád Albanců do
srbského území opakovati? Paleo-
logu konečně prohlásil, že otázka alban-
skáje otázkou evropskou a že tudiž
je povinností všech velmocí, aby se do-
hodly o společném zakročení v této věci.
Francouzský ministr zahraničních záležitosti
Pichon pak prohlásil, že s Paleolugem ve
všem, co řekl, úplně souhlasí.
#27
alto_textblock
#27
Účinek rakouského ultímáta daného
Srbsku.
Z Bělehradu, 21. října. (N. Fr. Pr.“) Usnesen
vlády, vyhovětí požadavku Rakousko-Uherska
příčině neprodleného vyklizení obsazených místv
Albanií, se ve vážných kruzích politických plně
schvaluje, protože se uznává, že další setrvání na
dosavadním stanovisku Srbska vůčí jednání Rakou-
sko-Uherska bylo by neopoetunní. Současně se
prohlašuje, že ultimátem Rakousko-Uherska způso-
bený obrat v rakousko-uhersko-srbských stycích
bude míti nepříznivý účinek na vzájemné obchodně-
politické poměry, protože chování se Rakounsko-
Uherska v pohraniční otázce pociřuje se jako ne
přátelský čin vůči srbskému státu.
#28
alto_textblock
#28
Vymezování Albanle sdlenei-
Z Říma, 21. října. Mezinárodní ohraničovae
komise zahájí vytyčovací práce pomezní dne 25.
října.
#29
alto_textblock
#29
Kníže Wied činí podmínky.o
Z Pořiže, 21. říja. [„Zeit'.) Prine W ie d zasla
velmocem prohlázení, ve kterém proje vuje
ochotu převziti albanskou koruni, avšak s po d-
mínkou, že cizí vojskodříve Alblaníi
#30
alto_textblock
#30
opustí a že Albanie dostane takově přiro
zené hraniee, které by neztěžovaly příšti vy-
voj země
běvo
Řecko-turecké jednání o mír. a
Z Athén, 20. října. (Ag. d'Ath.) Na konferen
ministerského předsedy Venizela s ministrem zahra
ničních záležitostí Panasem a tureckým zmocněn-
cem Chalim bejem bylo vyřízeno několik bodů ná-
vrhů řecko-turecké smlouvy, které byly v přede-
šlých schůzích ponechány in suspenso. V oficielních
kruzích zavládá patrně optimismus. Má se za to,
žev brzku dojde ke konečné dohodě.
a budeuzavřena smlouva, která ovšem dle
názoru kruhů Porty bude až do definitivní úpravy
ostrovní otázky zatímní.
Ze Soluna, 21. října. Řecko-turecký konflikt.
jak se sděluje z míst povolaných, je urovnán již
tak dalece, že není pochyby, že záhy docílíse
úplné dohody.
Řecký král doma.
Z Athén, 20. října. (Ag. d'Ath.) Král Konstanti
se sem vrátil,
#31
alto_textblock
#31
pp poo
#32
alto_textblock
#32
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
#33
alto_textblock
#33
Konference klubovních předsedů o pracovním
programu poslanecké sněmovny.
Z Vídně, 21. října. (Zvláštní telefonická
zpráva „Národních Listů“.) O polednách sešla
se konference zástupců všech stran, které pří-
tomen byl také ministerský předseda hrabě
Stürgkh, a která zabývala se pracov-
ním programem nynčjšiho zase-
dání. Předseda dr. Sylvestr navrhl, aby
nejen některé drobné předlohy, ale také z á-
konprotivystěhovalecký dnes poda-
ný přikázaly se výborům bez předchozí-
ho prvního čtení. Posl. dr. Levický,
Daszyňski a Staněk vyslovili se proti
přikázání zákona vystěhovaleckého výboru
bez prvního čtení, namítajíce, že to jest důle-
žitý zákon, a že nutno vzhledem na událostiv
poslední době pojednati o vystěhovaleckém
ruchu a vystěhovaleckých agenturách ve sně-
movně veřejně a obšírně. Hr. Stürgkh od-
větil, že vláda podala osnovu tuto v určeném
čase, a že by její první čtení způsobilo jenom
nový průtah. Protože byly podány v příčině
vystěhovaleckých agentur, zejména v příčině
společnosti Canadian Pacific ve sněmovně
dnes četné dotazy, bude příležitosti dosti věcí
touto se zabývati, o níž ostatně také bude roz-
hodovati výbor rozpočtový. Předseda dr. Syl-
vestr vyslovil potom přání, aby se ury-
chlilo druhé čtení finanění refor-
my a navrhoval, aby se konaly o finančním
plánu v podrobné debatě toliko rozpra-
vyčtyři. Posl. dr. Gross jménem německé-
ho národního svazu přimlouval se za urychlené
tempo v projednávání záležitosti té a navrhl
aby se schůze konaly denně od 10. hod, dopo-
lední do 5. hod. večerní a věnovaly se výhradně
této věci. Kromě toho doporučoval, aby po-
čet řečníků o malém finančním
plánu se omeziltak, aby všeobecně byi
celý malý finanční plán v době jednoho měsíce
projednán a dodán sněmovně panské, a to v zá-
imu jak zemí, tak i obyvatelstva. Posl. dr.
Kramář. dr. Conci a Fink přimlouvali se
za uspíšený postup v podrobné debatě o fi-
naněmch předlohách, které jsou částmi sou-
boru finanční reformy. Posl. Němec a Seitz
opakovali, že trvají na stanovisku, že mezi
služební pragmatikou a mezi finančním plá-
nem není žádné příčinné souvislosti, dodalí
však, že v zájmu úřadníků jsou pro to, by tato
spojitost zůstala, a malý finanční plán aby se
rychle projednal. Posl. dr. Kramá ř ukázal na
nevoli vě českém obyvatelstvu Lrál. Českého,
#34
alto_textblock
#34
vzniklou posledními opatřeními vládními
pravil, že čeští poslanci na radě říš
ské ukládají si krajní umírněnost
Nepodali dnes pro dosazení zem
ské správnikomisenávrh na obža-
1obucelé vlády, nýbrž podali jenom dv
dotazy, ale trvají na tom, aby vláda
s největším urychlením na ně od
pověděla. Dodal, že o vládní odpovědi
české strany bude navržena veřejná debata.
Hr. Stürgkh odtušil, že sepsání odpovědi na
oba tyto dotazy vyžadovati bude přece něja-
kého času, že však vláda usilovati bude, aby
odpověď dána byla již ve dnech
nejbližšich. Pokud se týče junktim mezi
služební pragmatikou a finanční reformou, trvá
vláda na něm neochvělně.
Interpelace českých poslanců v příčíně dosa
zení zemské správní komise v království
Českém.
#35
alto_textblock
#35
Z Vídně, 21. října. O 9. hod. dopoledne
sešli se předsedové všech českých klubů k po-
radě o tom, co podniknouti vzhledem na dosa-
zení zemské správní komise v král. Českém.
Poslanci dr. Stránský a Choc navrhli, aby
se podala na celou vládu obžaloba. Návrh ten
však neprošel. Vyslovili se proti němu všechny
ostatní strany: agrárníci, národní poslanci svo-
bodomyslní, katolicko-národní a také sociální
demokraté.
Budou podány ve věci té na ce-
lou vládu dva dotazy, jedennárod-
ními poslanci českými, druhý so-
ciálními demokraty českými. Ček
se, že vláda na oba dotazy co nejdřive odpoví
Deputace státních úřadníků pro aktivování
služební pragmatíky.
Z Vídně, 21. října. V parlamentě meškal
dnes deputace Sdružení spolků českých stát-
ních úřadníků: vrchní finanční rada Slavík
finanční komisař Martan, bemní správce Ho-
lub a okresní tajemník Kostlán jako zá-
stupcové klubu českých státních úřadníků, po-
štovní oficiál Pánek a poštovní, asistení
Verštat jako zástupcové českých poštov-
ních úřadníků, zemský účetní rada Blouček
a účetní oficiál Kalvoda jako zástupcové
spolku českých státních úřadníků v Dolních
Rakousích. Deputace intervenovala u vládya
poslanců v příčině a ktivování služ eb-
ní pragmafiky pro státní úřadní-
ky. V téže záležitosti intervenovali v parla-
mentě také zástupcové ústředního svazu ra-
kouských spolků státních úřadníků
#36
alto_textblock
#36
Státní rozpočet.
Z Vídně, 21. října. Správce ministerstva
financí sv. p. dr. Engel předloží řádny
rozpočet na první polovinu r. 1914 a podá
svůj finanční výklad zejtra.
Hrozba rozpuštěním poslanecké sněmovny.
Z Vídně, 21. října. „Reichspost“ zabývá s
v delší stati zahájením říšské rady a jejím pra-
covním programem a dodává, že osud jeji spo-
čívá v otázce malého finančního plá-
nu: Říšská rada buď vyřídí do Nového rokt
finanční plán, nebo bude rozpuštěna.
Ukrajinci a finanční plán
Z Vídně, 21. října. (K. k.) Listy sdělují, žes
ukrajinský klub včera usnesl neupustiti o
svého usnesení ze 6. t. m., aby vyřízení fi-
naněního plánu do zajištění volební reformy na
zemském sněmu bylo nejostřejšími prostředky za-
#37
alto_textblock
#37
bráněno.
#38
alto_textblock
#38
Noví tajní radové.
Z Vídně, 21. října. (K. k.) „Wiener Zeltung
oznamuje: J. V. císař udělil přísedícímu zemského
výboru Františku hraběti Attemsovi ve Štyr-
ském Hradci, dědičným členům panské sněmovny
říšské rady Jiřímu svob. pánu Locatellovi
v Cormonsu a Alfonsu hraběti Mensdortiu-
#39
alto_textblock
#39
Pouillovi v Preitenšteinu avelkostalkáři Gün-
therovi hraběti Stolbergovi v Paskově bez po-
platká hodnost tainého rady.b lomnni
ne
Z Vídně, 21. října. (K. k.) „Wiener Zeitung“
oznamuje: J. V. císař udělil mimořádnému vyslanei
a zmocněnému ministru na královském černohor-
ském dvoře pol. podm. Vladimíru sv. p. Gfeslo-
vi a mimořádnému vyslanci a zmocněnému mi-
nistru na král. bulharském dvoře dru. Adamul hr.
Tarnowskému velkokříž řádu Frant. Josefa.
nsl
Z Vídně, 21. října. (K. k.) „Wiener Zeitung“
oznamuje: J. V. císař odvolal zmocněného ministra
v Drážďanech dra. Jana svob. pána Forgacha
z tohoto místa a jmenoval jej odborovým
přednostou vministerstvu cís. a král.
domu a zahraničních záležitostí. —
J. V. císař jmenoval dvorního a ministerského radu
v ministerstvu císařského a královského domua
zahraníčních záležitostí s titulem a charakterem
mimořádného vyslance a zmocněného ministra Ko-
lomana šl. Kaniu mimořádným vyslancema
zmocněným ministrem u mexické republiky.
Cestovní kancelář „Uníversal“ ve Vídní
zavřena,lem
Z Vídně, 21. října. (K. k.) Policie uzavře-
la dnes cestovní kancelšř „Uaiver-
sa“ a zatkla jejfho ředitele Aloise
Müllerla. Kancelář tato byla ve spojení s tu-
zemskými a zahraničnímí vystěhovaleckými agenty
a měla též výhradní zastupitelství společnosti „u-
raníum Steamship Company“ v Rotterdamu, která
není v Rakousku dovolena. Kancelář tato dopra-
vovala těž v automobilech přes hranice uherské
brance, kteří byli tak přestrojeni, že zdáli se být
prostými cestujícími.
dusbě
Z uherského říšského sněmu. b
Z Pešti, 20. října. (K. k. uh.) Justiční výbon
poslanecké sněmovny projednával ve své dnešní
schůzi osnovu zákona, týkajíci se změny zá-
kona o porotách, jakož i zákona o zřízení
při zmatečních stížnostech. Po podrobné debatě
bylo rokování přerušeno a odročeno na zítřek
#40
alto_textblock
#40
Vyznamenaní vyslanci. í
#41
alto_textblock
#41
Z rakouské diplomacic.
#42
alto_textblock
#42
Chotera v Chorvatsku. jiavoa
Ze Záhřeba, 21. října. (K. k. uh.) Dle ppráve
zemského zdravotního úřadu vyskytly se od vče-
rejška v zamořených krajích Slavonska 4 nová one-
mocnění a 1 připad cholery. Celkem onemocnělo
cholerou dosud 502, z toho zemřelo 205 lidí.
i Francouzské loďstvo do Levanty.
Z Paříže, 20. října. (K. k.) Z Toulonu se ozna-
muje, že dnes ráno odplulo za velení admirála
Guva de Lapevrěre k šestinedělní plavbě do Le-
vanty loďstvo, složené z obrněnců prvního loďstv
„Voltaire“, „Diderot“, „Mirabeau „Dantoní. „Co-
dorcet“ a „Vergniaud“, jednoho obrněného křižníka
a torpédové flotily. Lodstvo odpluje předovším do
Alexandrie.
Nepokoje v Portugalsku.
Z Paříže, 21. řijna. (K. k.) „Havasova agence
oznamuje z Madridu! Kolují zde pověstí, že v Pos-
tugalsku vypukly vážné nepokoje
nosli Admirál Burney v Cetyni.
Z Cetyně, 20. října. (K. k.) Admirál Burney
přibyl sem ze Skadru, vraceje se do Anglie. Brl
dnes králem pozvánena hostinu a odjede zítra dále
do Kotoru.
Rumunští studenti do Bělehradu.
Z Bělehradu, 21. října. Dne 28. října přijedou
sem na návštěvu hromadně rumunští vysokoškolští
studenti, k jichž uvítání konají se kvapně velké
oli
Z říšské dumy ruské.n5sle
Z Petrohradu, 20. října. (Spb. Ag.) Ministerstvo
vojenství předloží hosudarstvenné dumě osnovu zá-
kona o prodloužení vojenské služební doby o 3 mě-
síce. Ročník. jenž v tomto běžném roce měl ukon-
čiti svoji presenční vojenskou službu, bude zadržen
v aktivní službě až do 1. ledna 1914.
abcazonov vrací se do Petrohradu.
Z Berlína, 20. října. (K. k.) V informovaných
ruských kruzích se proslýchá, že ministr zahranič-
ních záležitostí Sazonov nezůstane, jak se za to
mělo, dva dny v Berlině, nýbrž vrátí se již zítra
večer do Petrohradu
Z Berlína, 21. října. (K. k.) Ministr zahranič-
nich záležitostf Sazonov přijel sem z Paříže a uby-
30m
tovalse na ruskémí velvyslanectví
#44
alto_textblock
#44
přípravy
#45
alto_textblock
#45
Z revuí a časopisů.
Feuilleton „Zlaté Prahy(XXXI., č. 4
„Před rokem vzpomíná dobře, třebaže ne ber
výčitky, balkánských událostí v posledním roce a
českého postavení k poslednímu období balkán-
ských válek. Feuilletonista není spokojen s tím, jak
v Čechách přijímali a posuzovali válku srbsko-
bulharskou. „Slovanská myšlenka ukázala nezalo-
ženost a vratkost v našem společenském mínění
cřtění, (Proč bychom se měli báti přiznávati k
citům?) Špor o Makedonii vzbudil nechuť v žiroké
veřejnosti, a všeobecný názor, že se neví, kdo je
horší, a v kruzích, které domnívají se naň půso-
biti, bezradnost, omezující se na dlouhé lavírování
mezi oběma stranami. Místo toho, abychom se sna-
žili soudit, volili jsme pohodlnější úkol. Nemyslím.
že bychom byli dokázali rozsouditi Srby a Bulha-
ry, ale pro nás samé bylo tehdy žádoucí světlo.
a snaha, dospěti k němu stůj co stůj, byť bychom s
střešli v názorech jedni s druhými, bývala by byla
příznivější známkou slovanských interesů, než úlo-
ha nestranného pozorovatele. Zkoušku, kterou nám
připravili Srbové a Bulhaři, absolvovali jsme v tom-
to smyslu s neprospěchem. Než i tím třeba se po-
učiti, neboť po roce vojny víme, zdali se odehrále
celé drama či toliko jeden neb dva akty?“
„Zlatá Praha“ dále obsahuje: R. Bojko, Cti matku
svou. — K. M. Čapek-Chod. In articulo mortis. —
Aug. Eug. Mužík, Jediné slovo. — Josef Krušina
ze Švam berka, „Gil Blas“. — Zprávy a ilustrace
časové. — V části obrazové je: V. Brožík, Při
toileltě. — Quido Manes, Dvorek. — M. Aleš, Ná-
črt. — Ch. Cottet. V předvečer sv. Jana Křiitele.
— Claús Mayer. Dobrý doušek. — J. Věšín, Před
zájezdní hospodou v Bulharsku. (Barevná příloha.)
sl
„Náš Směr (V., č. 1.) přináší „Výkres
selských divek ze Sárköze“, jež dopro-
vázt stručná stať (původní) prof. L eopol da
Aese. Uvedené výkresy maďarsksých dětí vzbudi-
ly oprávněnou pozornost na loňské výstavě kre-
sliřské v Drážďanech. A pozornosti zasluhuje
slovní doprovod Aesův, poněvadž dotýká se otáz-
ky i u nás ještě, bohudík, časové, jak škola může
působiti pro uchování živého umění lidového.O
svém postupu prof. Acs vykládá: „Abych zachoval
originální charakter, ukládám pouze úlohu. Na jej
ssol
pbe
#46
alto_textblock
#46
řešení nepůsobím. V methodě přizpůsobuji se ú-
plně individualitě dětí a mám v úctě tradici. To
týká se také technického provedení. Za úlohu dá-
vám vždycky vyplniti geometrický tvar — z po-
čátku je to pouze čtverec, pak obdélník, kruh, troj-
úhelník, elipsa atd. Úloha je na příklad při obdél-
níku: nakreslete koberec nebo limec krajkový, při
čtverci, nakreslete šátek nebo pokrývku, při kruhu
na př. talíř atd. Úloha obírá se ovšem vždycky
pouze takovými předměty, které děti dobře znaji
a které takřka denně vídí. Při každém úkolu žá-
dám od každého dítěte několik řešení. Lepší práce
ukážu pak dětem a promluvím o nich tak, abychom
je srovnali se slabšími. Děti samy nacházejí chyby
čímž se zbystřuje jejich soudnost a zjemňuje smysl
pro krásu. Nových úloh neukládám, dokud nedo-
stanu poněkud obstojná řešení. Musím připome-
nouti, že postup ten nenudí dětí, protože se táž
úloha několikráte řeší a vždy jinak. S ornamen-
tálními úkoly dávám paralelně takové, kde musí
býti užito ligurálního kreslení. Úloha zní na př.
nakresli přítelkyni! Flgurální výkres nemůže při-
rozeně ukázati něco jiného než dívku v kroji na-
šeho kraje...... Jak výkresy pak ukazují, nena-
podobují děti přírody, nýbrž ji stylisují. Na každé
kresbě je každá linie výrazná, každá barevná plo-
cha ladná. Postup je úplně instinktivní. Technické
provedení je nanejvýš zajímavé. Rozličné barvy
si děti připravují tak, že dají barevné papíry do
sklenice vody; barva se ovšem ve vodě rozpustía
tato barevná voda nahražuje pak barvu kupovanou.
Štětců rovněž neznají: svinou kousek papíru jako
kornoutek a tím malují. Kontury kreslí pérem.
Později uživají též pastelek. Z výsledku toho po-
stupu vidíme, že smysl pro krásu u lidu dá se roz-
šířiti a zjemniti jedině methodou, která přiléhá
k jeho rozumovému a citovému životu a k jeho
tradicím. S téhož stanovisko musí se pokračovati
také při vyučování ručním pracím. Staré vzory.
které ještě existují, musí býti sebrány a jsou pak
předlohami při vyučování. Tím učí se děti ctíti pa-
mátku předků a tradici. Vyučování ručním pracím
stane se tak zároveň přípravnou školou domácího
průmyslu. Průmysl ten pak zůstane lidovým umě-
ním, neboť bude míti původ v duši lidu. Tak mů-
žeme zjemniti a zušlechtiti vkus lidu a tím i jeho
charakter.“ — Obsah čísla doplňují: Fr. Kučera, O
kreslení podzimních listů. — K. Wellner, Vyučová-
ní perspektivě. — Přehled.
lens
e
ss ána
#47
alto_textblock
#47
„Poučně a zábavné příloze“ kra.
jinských listů národní strány svobodomyslné (1913.
č. 16) píše dr. Fr. Šelepa nabádavou stáť „ Zpě
do vlasti“. Ukazuje, kolik dobrých českých pe-
něz za letníbo cestování zanesou do ciziny češti
lidé, kteří při tom neznají krásu své vlastí. Nestaví
se ovšem proti tomu, abychom chodilí za zkuše-
nostmi do ciziny. Ale vyhledávati pouze přírodní
krásy v cizích krajich, pokud ani povrchně nezná-
me krás domoviny, považuje za nevhodné a špat-
né. Ovšem je třeba obecenstvo upozorňovati te-
prvé na přírodní nádheru mnohých koutů našich
zemí. A k fomu nestačí pouhé slovo, ať v před-
nášce, aťv tisku. Proto dr. Šelepa doporučuje:
Naše biografy by měly seznamovati obecenstvo s
krásami českých vlasti. Prospěly by tím velice na-
šim zájmům a našemu poznání všech krás našich
zemí. Filmy takové byly by nejlepší podporou tu-
ristiky a také cizineckého ruchu, neboť by našly
odbyt iv cizině. Themat ceslopisných filmů z na-
šich zemí českoslovanských je řada nepřehledná.
Plavba po Vltavě na vorech, po její přítocích, po
Sázavě. Labe samo, český ráj, prachovské skály,
Krkonoše, Šumava, moravský Kras, Slovácko, Va-
lašsko, jehož nepřebrané krásy jsou dosud ukryty
zkušeným českým turistům, Slovensko, Pováží,
Tatry atd., to všechno jsou svrchovaně vděčná the-
mata pro zpracování filmem, Klub českých turistů
I Svaz pro povznesení návštěvy cizinců měly by
povzbuditi aspoň naši českou společnost pro vý-
robu filmů, aby respektovala tyto potřeby českého
ruchu turistického a cizineckého. Bude-li se jich
dbáti, přinese to mnohonásobný užitek hospodář-
ský, i užitek mravní. Je u nás, bohužel, potřebí
nabádati stále více k cestování a letním pobytům
ve vlastních zemích, je třeba nabádati ku poznává-
ní tolika skrytých a neznámých krás, které nám
mohou poskytnouti naše české kraje. A kdo je
jednou pozná, neodtrhne se od nich a bude sek
nim rok co rok vraceti, naučí se je milovati a pro-
cítí při tom nejušlechtileji podstatu lásky k vlasti
a lidem stejné řeči, stejných tradic a stejných
zájmů národních. — Mimo to „Příloha“ podává:
L. J. Čech. Obchodnictvo a politika. — VI. Sís.
Nastin snoubenec. — Dr. Jan Thon, Vojenská
knihovna. — Dr. J. Folprecht. Slovo ke spisům
X. šaldy. — Ing. Alb. Krištůfck, Pozorování po-
časí. — Drob nosti.
w
hnlo ú
osí žonsi a
zl
#48
alto_textblock
#48
noe vds ni
#49
alto_textblock
#49
V říjnovém (1.) svazku nového měsíčníku „To-
pičova Sborníku píše dr. Lad. Jeništa
náladovosti a duševnimirozpoložlen
nemocných“. Dovozuje: „Ať běží o jakýkoli
druh choroby a kterýkoli průběh nemoci, můžeme
povšechně stanoviti dvě lybné síly, jež ovládaj
mysl nemocného, určují směr jeho nálady a vytvá-
řejí obraz duše, a těmi jsou strhch a pocit
bolesti.“ „Skleslost a ztráta sebedůvěry jsou
branou, kterou lehce vstupuje každá chorobak
člověku, pocit bezmocnosti a ztráta naděje jsou
prahiem, na který sloupá pevně vítězná noha ne-
moci.“ Článek Jeništův, ač již dříve napsán a oti-
štěn, než u nás zavládl cholerový poplach, bohudík
rychle pominuvší, přece příšel tempo. Je to zvlá-
ště cholera, při jejíž epidemii působívá strach
velké věci. Jak autor článku dokládá, vypravoval
prof. Thomayer v přednáškách, že při poslední
epidemii cholery v Praze onecocněli první ti, kdo
četli nejdříve vyhlášku, varující před hrozícím ne-
bezpečím, a podobně jest tomu při každé nemoci
epidemické, vyskytující se hromadně v určitém ča-
sovém mezidobí. Felčar, který před půl stoletím
na zápraží své chalupy pouštěl žilou, správně vy-
stihl účel svého poslání, když řekl: „Nezbavuji lidi
nemocí, ale strachu před nimi.“ Taktéž duševní
náladě nemocného přikládá autor článku důležito-
sti nemalé. Praví: „Komu podaří se duši nemoc-
ného osvětliti světlem naděje a myšlenky jeho pro-
hřáti veselím, tomu zdařilo se i polepšiti jeho cho-
robu, neboť co posílilo ducha, osvěží i tělo.“ — V
ostatním obsahu „Top. Sbor.“ vedle příspěvků bá-
snických a krásné prósy setkáváme se s prací pro-
slaveného amerického spísovatele, lovce a malíře
E. Thompsona Setona: Arno (příběhy poštovního
holuba], jehož povídky a líčení ze života zvířat po
bezprostředním postřehu a zvláštní půvab vypravo-
vání také u nás dobyly si přízně čtenářů.
#50
alto_textblock
#50
Různé zprávy.
5 more
— Malíř Xylander. Z Kodaně, 20. října.
(K. k.) Malíř W. F. Xylander zemřel zde včera v
věku 73 let.
Bankovní ředitel záhadně zmizel. Z Kra-
kova, 20. října. Neobyčejné vzrušení zde způso-
bila zpráva, že zmizel beze stopy ředitel zdejší
»Židovské banky«, dr. Siegfried. Schenker. Zmi
#51
alto_textblock
#51
zelý opustil v sobotu odpoledne ještě s několika
úřadníky panku, aby se odebral domů. Od té
doby je pohřešován. Ředitel Schenker byl pova-
žován za neobyčejně bohatého muže. Má se za
to že se mu buď přihodllo neštěstí, nebo ještě
spíle, že tu ide v zločin.
Travič Hopl. Z Frankfurtu, 20. října.
Předběžné vyšetřování v travičské aféře učitele
šermu Hopfa je skončeno. Je obviněn, že otrávil
své rodiče, první dvě manželky a své dvě děti a
třetí svou ženu se pokusil otrávit. Dle dobrozdání
chemiků byl ve všech mrtvolách nalezen arsen.
Plavba u Magdeburku opět volna. Z M ag-
deburku. 20. října. (K. k.) Nákladní člun, který
se počátkem předešlého týdne potopil a úplně za-
tarasil dráhu pro lodi, byl dnes večer odvlečen
Most jest opět způsobilý pro plavidla všeho druhu,
takže plavba byla opět zahájena.
= Paní Pankhurstová v Americe. Z Nov.
Yorku, 20. října. (K. k.) Paní Pankhurstová do-
stala dovolení vstoupiti na zem s podmínkou, že
se zaváže, že nebude v severoamerické Unii pro-
pagovati bojovnou politiku a opustí zem, jakmile
dostojí svým přednáškovým závazkům.
— Oběti katastrofy vzducholodi „L. II.“ Z Ber-
lina, 20. října. (K. k.) Za velké účasti berlinského
obyvatelstva byly dnes večer převezeny mrtvoly
zahynuvších při kafastrofě „I. I.“ z posádkově
nemocnice do evangelického posádkového kostelaí
V uzavřeném voze dopraveny byly do kostela
četné věnce, věnované císařem, císačovnou, pří-
buznými mrtvých, říšským ministerstvem námoř-
nictví atd
Neštěstí při filmových snímcích. Herečka
Adriana Constanagna v Turině byla při scéně pro
kinematograf roztrhána čtyřmi levharty. — Jistá
berlinská firma filmová dala provésti mezi Schild-
hornem a Pichelswerderem automobílové neštěstí.
Do starého automobílu bylo posazeno několik fi-
gurin a automobil puštěn po srázné silnici, aby
spadl do vody. Avšak automobil změnil náhle
směr, vyjel se silnice a přejel operatéra.
= Kachní tanec. Novinkou letošního taneč-
ního období bude v amerických a francouzských
salonechkachní tanec“, při němž váha celého
těla spočívá nejvíce na pravé noze, kdežto levá
noha se co možná graclesně vláčí. Nuda musí být
opravdu strašná věe, když mohou se v ní roditi
nápády fak nesmyslné.