#1
alto_textblock
#1
*€T?ír
#2
alto_textblock
#2
flllm« v ■•děli • iTátek.
#3
alto_textblock
#3
MfHUM .. * . TO .
#4
alto_textblock
#4
«um M*. <•••>».
#5
alto_textblock
#5
1 >1. k5k>.
» . TO ,
» : - :
#6
alto_textblock
#6
ladMtltri «KU po 4 to.
#7
alto_textblock
#7
•éaiteé 10 kr.
#8
alto_textblock
#8
d^ielo 9tb.
#9
alto_textblock
#9
V Prase. • pendèli tee 3. prosince IMS.
#10
alto_textblock
#10
Roènik XV.
#11
alto_textblock
#11
Pozváni к předplaceni
^ ' M měelr prosinec •
politftolK.ébo dLonni Wii
#12
alto_textblock
#12
„ÖE0H“
#13
alto_textblock
#13
'w-< fWton predplácí m: na čtvrt leu
9 Ы. Ti krn ш pil lete 7 iL 60 kr., ea celý
>tAt 16 bL — V Prose bos donáiky: na
яШй 00 kr., na čtvrt leU 3 iL 70 kr., na
pil Mi I d. 40 kr., na «alf rek 10 ii 80 kr.
Za donáikn do domn, kteroni výhradné
obstarává, platt ее méslòné 10 kr.
saiýlá и — nejlépe poitov-
■tei ponkáskaini Administraci „Čecha*
v Staso, ostrovní ulice disio 1508-11.
#14
alto_textblock
#14
Opět slovo o kongrue.
IV.
B8vét Vás nenávidí." — Těmito
slóvy zakončujeme opětnou rozpravo nati o
předmétn vytčeném. Kdož by domníval se,
io upraveni kongrny kněžské provede se ku
spokojenosti těch dčlníkft, kteříž pracují na
vinici Páně, klamal by se nemálo. Přecházíme
do doby, o níž užiti lze slov věštných:
religio depopulata. Popleněna jest vinica
Páné, rozryty, rozdupány jsou její zákony,
vytrhány její keře Kdokoliv jde mimo-
cestou, ohlédne-li se vůbec na ni, něiní to
spiie, aby na ni kamením házel, než aby
a dělníky na ní sonstrast měl Až ještě ta
jediná generace, jež dosud víra po otcích sdě-
děnou ctí a dle ní i žiti se snaží, vymře a
ai ta mladil v moderní škole odchovaná generace
vlády se njme, pak co nastane, ví
sám Bůh. Upravení kongray posusov&ti se
musí podle povšechného smýšlení náboženského,
jakéž ve vyšších, středních a nižších
vrstvách obyvatelstva panoje. Ve vrstvách
vyšších je sice smýšlení e náboženství val
AM vétžineu příznivé, za to ais ve středních
tnkměř naskrze oboj ctné a v najnižších místy
ovšem dosud příznivé, místy ale rozhodně
nepřátelské. Celkový dojem smýšlení
taho jest: »Svět Vás nenávidí 1" — Podle
(oko též zdá se, že vypadne i upravení kongray.
Nijaký c&partek kněžstva se dá, jen
abv ta prožlnklá kongrua jednou již в krku
byla, celkem vypadne z toho málo, nebo i
mie. Přejeme si, aby naše diagnosa v pří
diné té mylnou se osvčdčila.
Martini ve spise tuto častěji dotčeném
tyto činí návrhy:
I. Matice náboženské budtež Církvi
▼ její vlastní správu vráceny a sice ton mèro
u, aby v zemích, kdež více diecézí na jich
příjmech podflo berou, podle stávajících potřeb
příjmy ty se rozdílely.
3. Stát jest povinen, pokud by příjmy
Matice к ubražování požadavků upravené
kongray nedostačovaly, podpory na tak
dlouho uditeti, až by vedle návrbn subko-
mitétu na říšské radě příjmy Matice dosta
tečně se zvětšily.
I. Stát zříká ze všech nároků na náhradu
za své příspěvky ku kongrao nejen
pro praeterito, nýbrž i pro faturo;
avšak i Církev zříká se všech nároků na náhrado,
pokud jmění Matice к jiným áčelům,
nežli náboženským bylo užíváno. (Ovšem:
der Bien mnul Redakce.)
4. Vzrostou-li příjmy církevní na někte
rých místech, nesmí se jich к upravení konírny
vedle návrhů vlády, nebo snbkomitétu,, . , , , . , -, .
užívati, nýbrž toliko ku zlepšení příjmů těch!“ ®?4d‘J*miAdo4. bJ « "*•*“*• “f"
kterých ebročí, - či jinými sloty: dělení »P0«“®1*“- P]0?^“ «bytkem
jmění jednotlivých větších beneficii vedle ra-J*“*!1? oevolnietví hýbal! Et tamen me-
ceptu sociálních demokratu nemá se pro. Tebitnr!- Nepohne-h ra otázkou tonto
Tidétì j nyní dobrovolně vzájemným dohodnutím se
5. " Daň do Matice náboženské (Religious-1^ »účastněných fjtorů cestou zákono-
fondsteuer) ai si již v dosavádní, neb ně- di™0,1> P®k“e * * pH^dnéTiehké patro^
jaké jiné formě, pokud vůbec piatiti ae m4i Mty vyzdvihne" r prou vůli těch nstých
nechť upraví ze tou měrou, aby Z právem frktorů - v š e o b • c n ý rozklad s o-
cárkevním souhlasila, to jest : aby finanční c 1 * л? ľ . . ... ... .
prokuratura nesměla n véd té samovolné si P®«h“10 Před "»k®“ n^“kou
potíatLÚ revolucí hybati se • věku 16. a 16. dobro-
в. Dokud jmění Matice ve .přivě státní Tolné’ 5leč > «
potrvá (!) A dosavadní modns dotační se po- n««»l>rad.to]né škodě? Ci má vidy ra všemi
drží, musí biskupům každoroční praeliminář, 0Pr»Yami ge ^ ~ P° P®toP*?l
#15
alto_textblock
#15
7. Biskupům mají od zamépnapkých
úřadů podávati se podrobné doklady o dotačních
mších, o jich základních kapitálech,
hned od časů saokularisaee klášterů
jakož i o tom, kterým beneficiatům se tyto
mše к persolvování ukládají. V ohledu
tom, pokud nám známo, panuje u úřadů podotčených
úžasný gallimatiaš. Duchovní
správcové ku př. v treatuicíck,
kteří přece naprosto/т zájmech
státních pracují a tudíž by vedle
práva jako světští úradníci z pokladny
státní měli býti placeni,
služné své berou na účet Matice
náboženská, začeŽ jim к persolvování
množství mší sv. z dob zrušení
klášterů ukládáno, tak že kněz
v trestnici ustanovený vlastně neví, zač
složné své beře. Tot véra v Církvi katolické
unicum!
Sám pisatel těchto řádků musil v trestnici
kartouzská při služném 600 zl., ročně
persolvovati asi 150 ftindačoích mší z jakéhosi
zrušeného kláštera jezoitského ! Všecky
proti torna stížnosti byly mamy. Zdaž i dosed
json duchovní správcové v trestnicích
zároveň státními fundatiety? A zdaž i kaplanům,
kooporatorům zvaným na farách, kteříž
z Matice náboženské 310 zl. berou, úřadové
staré intence ze zrušených klášterů ukládají?
Jaká to něžná pečlivost o ty chadé dušičky,
jichžto fundační jmění Jozennismus ze zrušených
klášterů v Matici náboženské tak
svědomité byl nložill Já: josefinismus ty
které kláštery zrušil n vy knéží mše ponicb
persolvujtel
8. Za příčinou výměru daní beneficiate,
intercalaruích administrátorů a všech jiných
dávek, pokud možná nechť sdčlají se všndež
stejné normy fassijní, tak aby vý
daje beneficiata, kteréž vedle jedné normy
dříve se včítaly a vedle drahé normy sase
nevčítaly, vždy uvádély se v evidenci. — Zajisté
velmi praktický návrh, jelikož i zde
zmatky bývají nesčetné.
9. Vyžadují-li ze od beneficiAtů fast«, r
nechť činí se,> to vždy z udáním určitéholiMMMln
účelu, к jakému se vyžadují! (Experte
crede Reperto !)
10. Jakmile benefitiatu řádné dosazenému
na základě fasse adjustevané kongrua se do
plní, nesmí tato, pokud beneficiat na tom
též místě trvá, více jakkoliv se zmenšovat!
11. Je-li beneficiat pro jedno desítileté
období od placení aeqnivalentn osvobozen,
nesmí se ma mezi tím časem pod jakoukoliv
záminkou aequivalent ukládati.
13. Po investituře vykáže se ihned
beneficiatovi dotace. Nikoliv tedy až asi po
půl letě. jako se až dosud finančním orgánům
líbí.
13. У případě, že by i příáté nadbytku ji
kongray к výslužbě odstupujícího beneficiata
se užívalo, nemají požitky beneficia znova se
fattovati, nýbrž výkazy fasse posledně adjn-
stované za základ výslužného se bráti.
Na konec výtečného díla svého Martini
podotýká, že by stát v dobé nynější plnou
měrou uznati měl velikého vlivu Církve a jejího
kněžstva na udržení řádu sociálního a
že by tudíž stát tento vliv kněžstva stálým
skracováním přfjmů jeho nemil omenšovati.
Litovati jest, že v díle Martiniho vedle
upravení kongray není též zevrabněji pojednáno
o opravení patronátů. Po na
šem zdání, upravení kongray nelze od opravení
neblahých poměrů patronátních oddé-
#16
alto_textblock
#16
j«k jl
#17
alto_textblock
#17
to*vltnoi! Moozl к „Národními divadla" po-
iltkejl • vroacněfi! žeton, nei-li ka ivtfma pro-
•tfčkima еЬгСвебка v rodné dèdioé. K? div!
Novldap* a přímo oilůojiol nádhera tohoto,
и ajai pite, chráma Tbaliina Aetoa a a obdivem
mail naplnit! i larytd naie nepřátely. —
neměli bychom proti M vieobecné úctě, proti
toma po viech krajích nail vinati jednostejné
nadienoiti vůči tomato brdémn a právě krilov-
■ky aidhernémn pomnika nail «jednocené snahy
praničaho к namítáni, kdybychom vidéli a věděli,
ie ae vsneieně hadovy této hade aálvati ka
railechtěnf, vzděláni a mravníma povináieni na-
leho lido ; ie hade nové toto divadlo Mm, éínr
býti má, ikoloa debroa pro veřejný i sonkromý
iivot národa. Pak by divadlo to mělo nároky
úplně oprávněné na úcta a váinoit, které vsbaiaje
a ohromných oběti, kterýeh stélo, nebylo by třeba
ieleti kaidéma torna, jeni to в národem svým
dobře myell. Avěak obáváme se a sice ne bez-
dtvodné, ie naiincftm milo jest poeloaleno novým
divadlem, badoa-ii ae v něm provoaovati
takové hry, o niobi ae pfimo řtci můie, ie Uda
•plic jioo on ikoda, nei-li к oiitkn. Co je lid
bea nábotenatvl, bohopnstý, netřeba roskiádati.
Yldlma a ottime to dnes taitm viiekni. I táli
ее: bode národ Bii lepit, bohebojnijif, mravněji!
poctivěji!, kdyi se ma badoa v novém divadie
jeho předvádět! takové charaktery a náhledy,
jaké se ma předvúdějl ve „Raráika Zvi-
kovském" ?
81yil-U mnohý náhledy tam proneiené, jmenovitě
o Boba a jeho desiti přikúsanleh, pak ri
snadno naoko rytířova osvojí, aby se jl řídil na
úkor svého bliinlhe, ie takovými náhledy mir
rodinný, poctivost a mravnost veřejná nesiská a
národ aa svých ncjdraáilek pokladech ikoda n«-
dohlednon trpěti mněl, pochopi kaidý, kdo pro
pravé a skutečné blaho národa naieho dt a
vid má.
'Nis slespoů aa podobných motivech salo-
iené divadelní kasy naplkajl nevoli a myailme,
Ie tpravedlivoa. Roahánim neměla by ее tak
krisaú a velebnú badova, jako jest „národní",
zrovna aa pečátka poikvrnovati I Takové vtipy
jaéa siee ladné, alo vsaeioného účele národního
««prosto nedůstojné.
#18
alto_textblock
#18
liti, aniž provésti. Leč ta zlyšíme hlasy výstražné:
zas už chce patronáty „zdvihat!'
#19
alto_textblock
#19
N Praze, dne SO. liatopadn.
(PŮv. dep. „Ö.")
Po éloahém čekáni a po překonaných obtf-
#20
alto_textblock
#20
jakož i podrobné doklady, kterak в jměním
po celý rok ze nakládalo, к nahlédnutí a
případné i к potřebným poznámkám se předkládat!
; a to již i proto, aby biskupové jménem
maietníka, vlivu měli na správa jmění iteb nemalých dotihl národ nái přece toho, co
církevního. Jakožto jmění zvláitní církevní, na tea čas sa svůj ideál aejeilecktilcjli pot ismus!
i Matice náboženské při výročních ros- dal a sobě Hčitt nechsl — otevřeni Národního
počtech státních vidy svlášt se ůčtovati. divadla. Sláva aároda, který pHstepen jest ida-
2ák)adeí pravidla o správě a užívání jmění állm a nelítaje lidných oběti, aby se к dm
Matic náboženských nemohou určovat! se pflhliiitf, jimi se eětechtovati a s nieh se rado-
jadnostranně vadle diktátů moci státoí, nýbrž vati mohl. ó jak veliké maoletvl jeet aeai aa-
vidy ve shodě s biskupý. itaci těch, jimi divadlo naie aové jeet bedovoa
#21
alto_textblock
#21
Pibdrky.
#22
alto_textblock
#22
—k.— Metly dorůstají. Poslední
sehtie snarehistův pařížských, jli předsedal
Rochefort, byla tak děná, io nim beřiěaký
předseda ■ kolegoa Tonym Révilloacm a al atoki.
Slot v skalka o iivot Řečníkem byl plnokrevný
anarchista, nedávno propaitěný a vězeni. Vinil
Kocheforta aa „spátečnictvl" (I) a vyiadoval
přímo, aby aa banky, privátni jmění a statky
napořád loapiiy kat roxdiln. Drahý řečník jej
viak předčil, navrhaje, aby se msjetniei ihned
massakrovali. Návrh ten valnoa větiinoa přijat,
ako nejpraktičnějil. Jen. jeden hlas osval se
proti toma, ale slovo ma bylo okamiitě odňato.
Tony Révillon jat ae mlnviti e tom, kterak nájemného
po sikonn и sbaviti. Sotva io vyslovil
slovo aikon, strhl se taký hlak a ryk, ie
řečník nznal sa neabytoé všiti do sajeěieh. Pařížský
obecni rada, ač veliký radikál, byl tak
ndělia, ie konečné i Rochefort atraehem přehnal
se sála.
#23
alto_textblock
#23
Samovražda diakoniaey. Představená
proteetantaké nemocnice v Naesavě přeřesaia si
tepny v samovraiedném úmysle, jak stvrseno
komisi. Byla prý mnoho élalna a nseaářů a
kapel (1600 mark), coi nebylo jl Ite ie svého
■ložného ohradili. — Známo je, Ie diakonissy
proteatantlv daleko vétilho pohodil požívají net
naie jeptüky a jeitě tohle . ..
Hodný synáček. Tetinek v Jeně, syn
v Tyrolsko aa cestách. Otec dostane od oboe
Brenneraké podepsaný list, v němi se ma osná-
moje, ie syn jeho na sedle Ffčikém к úrasa
přiicl a aemtel, i iádi se, aby pohřební útraty
60 al. odeslal. Chce vidět, kdyi ne mrtvolo,
aspoň hrob svého syna a jede ryohlikem do
Tyrol. Po cestě ■ pláčem vypravaje své ne-
itéstí. V obci Brennern ptá se pe „nebožtíkovi
", a nalesae ho k svárna élaaa nvétiljeité
bolesti ve — vinárně při čtvrtince. Podvod
•yadv saholel ho ověem vice nei zvěst
smrti
Poelodal túře na súpadě vysvě-
tlaji maosi kosmicky. Záře ta lotti nevyhasla,
ale laila jako kvěséa. Tál záře objevila se
r. 1873 přivé v týl čas (37. liatop) a tenkráte
přikládala se příčina ajeva toho kometě Biela
sváné, která! je v pokročilém rosklada. Podobá
■e tadll, io cáre ta peěla od meteorů komety
té. kterái ее к asmi v čta tento prúvě při
blížila.
Apostasie a ú b o! e a ekú také spoetasi!
polltlekoa Z Naeevska doila
správa, ie tam 39 rodia katolických přidalo se
k frankfertakým eodálalm demokratům, kteří
mají aáboieeetvt své libovolné. Tot pro stút
prnaký opravda je trapné poačlivým tnamaafm.
#24
alto_textblock
#24
O následcích boje keltensibo „Oerm " dodává,
to věieboi Falkovd jsoe lidé neipoleblivl a ie
el hade vláda v úskýek, lidný ■ nich nebude
oporon. Tak o vtom -terna jest; ale ds|jm«
seslepeacdm srek, kdy ft ri oči dlaněmi se-
stírají.
Politicky přehled domácu
V Prste, dae 8. prasiaca.
Zítra tedy jii ««jde se v nové palameutúrní
hadově ve Vídni rakoaská rii aká -rada.
Vůči d Al eli té adiloitt této přinesl sobotní „Pr.
Abendblatt" následajiel připomenati: „Národy,
bea rosdtla národnosti, nemají jii záliby ve vysoce
politických parádních řečech a ve abyteč*
aých hádkách, any chtějí, aby Hiská rada věnovala
předavětm posornoat svoa otáčkám фе-
terielnfm a řídila ae v tom aaéra přáními a
stížnostmi, jii po celou řada let projevovanými.
Větiina poslanecké sněmovny podala, sejmena
f posledním aasedáal, dákas, ie má smysl 1
poro semini pro tento prond čase a io tedy hospodářským
sáleiitostem ráda zadosti dial. Záležet!
to hade tedy ponzo na levici, aby
intencím národdv i se strany aenilny byle náležitě
vyhověno a aby řliská rada mohla ve své
celistvosti rosvinonti iádoeef a blahobyt podporující
činnost !" — Myalfme, ie toto „rakouský
vlastenecké" poTibnzeni nebnde — bohužel
— miti iidoneibo áčinkn na levici, ДО1
heslem jest, jak známo, „oposice sa kaidon
cena". — Práce bade miti řliská ndu sajisté
dosti, čekát svého vyhsení mnohá důležitá a
neodbytná záležitost, na př. reforma i i v n o • t-
njická, reforma agrární, reforma horal,
upraveni kongray a, jak plio „Oesterr.
Con.", mari býti předevUm začátek ačiaěn
■ tak zv. aociálaě politiekoa reform
on. — V poslanecké aněmovné aaaedatl
bode dvanácte nových poslanci Byliť od posledního
zasedáni tito poslanci nové zvoleni:
dr. Kraus (mlate Falka), ryt Brenner
(misto bar. Gudennse), В1 a s c h к a (miste dra.
G. Grosse), Bohatý (misto Siganada), ia le
(mleto Veria), Hlávka (místo dra. Gru-
«aldaU dr. Holler (atrio Krejčího), generál
Bapee (místo Kvlčaly), dr. E. Grégr
(nririo Tenners), dr. B1 o e h (místo Sahreihera),
Loaiňski (mleto Bittnera) a Sapalovica
(místo Baaaa). Mimo to anteo jeitě vykoaatl
volby sa poslance Neebaiera n Grafo a sa hr.
Ltteova a bar. Badenfeida.
Z Yidnž. Skandály as aaivenitě vídeňské
se stále obnovejL Profi Lor oas jest
předmětem nových a nových srážek a útoků.
V sobota dostonpilo chováni и německých sta-'
dentů taká výše, ie se věhlasném* a staréma
tomato mail smáli drse do obličeje, ano i holemi
a pěstmi ma vyhrožovali. Jak se pravi,
chtějí prý jej stndeati donatit, aby sadil tú
pensionovánl. К sobotní přednúieo prefi Lo-
ren se dostavilo so nemalé množství stadea ti,
kteří chtěli na něm sadoetačiněnl sa vče-
reji! řeč. Profesor Lorenz nemohl ani dojiti
ka svémn mletu a zlsta) stád předa
dveřmi. Povolav к sobě předevilm výbory ndf
mecko-rakonskébo čtenářského spolku, pravi), fe
byl povidy přítelem tohoto (polka a io přijmu
po případě i mandát do výhon. Jelikož apra-
vodajové novinářiti jeho včerejii řeč i potvořili,
nehode prý přednáletí, jestliže sami stadea ti
nebedoa miti o to péči, hy jeho předaáira
byli přítomni jedině jeho poelachaěi. Proto
vysývú výbor německo rakoaského čtenářského
»polka, aby přiměl viechny stadeaty к Odchodu
to sála, kami by smělf vejiti jsa
ti, kdož prokáion se legitimačními Muky.
Studenti odmítli tato iádoat, a kdyi profesor,
Lorena chtěl odejiti, volali: „Bylí jame včera
nraieni! Dejte aám sadoetačiněnl I" Profesor
Lorens dokládal se svým čestným slovem, io
nechtěl stadenty ansiti, ale Že se jimi seetra-
ěiti nedá, nýbrž je ejlifoje, ie hade poladovad
ssdustočiněni ode vieeh, kdoi by inj ansili.
Neb nestrpí ani poskvrny aa své cti a nedá su
tarrorisovati ani a hon ani a dola. Ostatně
jest ochoten odpovědět! atndeatdm, pak-M mu
něco aatlivajl, apfímně. Myslíte, ie jsem Čechem!
(Křik: D!e emýileaí ansi) Tedy jsem
českého emýileni I TaC politieká otáaka, která
aemá se týkati poměre mesi ečhelem a Žákem
ani v nvjmenitm. (Volá sa: Záležitost • Weilern!)
Tážete se po mém jednáni vlčí rektorovi
Obci vám je vyložit! apřfmaě. Heed a pečátka
ji am nechápal, kterak profesorský sbor
lékařské fokalty mohl svářit! obttiaoa a aaaá-
bavoa hodoost rektora 69letéma, slabém« a ae-
daiivéma atarei. Tini! mao nimaje dákasl.
Rosami ae asma te boa, Ie, jsá rektorem, b
by eh jednal jinak. Ale pro tento výr>k neměl i
posýlatt profeeer Wedl svij hloepý list.
Máte pnvdal Odvolávám rýras kioapý.
Wedl hrotil mi ditdpHaánia vyžetfovánia ;
vrká skvrn« a* moa čest, prete
aa to, aby láteHtoat teta byla