#1
alto_textblock
#1
Strana2
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
29. srpna 1913. Číslo 237.
#4
alto_textblock
#4
hiei
#5
alto_textblock
#5
Srbové a Chorvaté v Bosně.
Měli jsme před časem zprávu, že bosen
ská vláda po dlouhém váhání se rozhodla po-
voliti srbským spolkům, které byly po vy
hlášení výjimečného stavu šmahem rozpuště
ny, aby zahájily opět svou činnost. Ryt. Bi
liňski, který před chystaným fažením ra-
kouské armády proti Černé Hoře, když ne-
chtěla vydati dobytého Skadru, rozpustil jen
socialistické a srbské spolky, nedotknuv se
spolků chorvatských (katolických) a vrohame-
dánských, přál si, aby Srbové po zrušení vy-
jimečného stavu, chtějí-li míti spolky, vymohl
si nové schválení stanov. Proti tomu se vze-
přeli srbští poslanci, k nimž se přidružili
poslanci chorvatští a svým zakroče-
ním způsobili, že vláda ustoupila od svého
stanoviska a uznala staré srbské spolky za ne-
přetržitě trvající. „Srbobran“, jenž obdrželo
tom zprávu ze Sarajeva, poznamenává, že
společné zakročení Srbů a Chorvatů ve pro-
spěch pronásledovaných srbských spolků je
novým důkazem, že poměr mezi bosenskými
Srby a Chorvaty se zlepšil a slibuje společ vý
postup obou národních kmenů i ve sněmu bo-
senském.
#6
alto_textblock
#6
Za hranicemi.
#7
alto_textblock
#7
Rozšíření trojdohody.
#8
alto_textblock
#8
„Golos Moskvy“ píše: Není pochybnosti,
ruská diplomacie jest jedna z nejobratnějších
a jméno Poincaréovo zajisté se bude skvíti
v jedné řadě se jmény nejslavnějších diplo-
matů světových dějin. Právě se v Paříži usku-
tečňuje plán, který, zdaří-li se, přinutí troj-
spolek, aby se buď rozpadl, nebo — podčinil.
Tyto dní má býti podepsána spolková
smlouva mezi Francií a Španěly. A za ne.
dlouho bude možno očekávati, že ke trojdo-
hodě přistoupí Řecko, Černá Hora, Srb-
sko, Rumunsko a Turecko, ač nepo-
staví-li se francouzské diplomacii do cesty ne-
předvídané překážky. Nevíme, kam se dá
Bulharsko, ale jestliže se jeho ředitelé ně-
čemu naučili, jeho místo jest ukázáno, a ani
ono nebude na straně trojspolku. Skončí-li
dobře začaté vyjednávání, kolem trojspolku
semkne se mrtvý řetěz. Utvoří se tak mocná
koalice, že všeliký odpor proti ní byl by ši-
lenstvím. A potom odpadne od trojspolkui
Italie, jíž bude nebezpečno, a což hlavní
nevýhodno zůstati v slabší politické kombi-
naci; hned na to rozhodne se osud Rakou-
sko-U herska a bude konec hegemoni
Německa.
Narýsovali jsme jen zběžnými črtami plá-
ny francouzské diplomacie, jimž nikdo neupře
neobyčejné promyšlenosti a obratnosti. Ony
stojí za to, aby o nich bylo nadšeně pracová-
no. Ruská diplomacie se musí k nim chovati
s úplnou pozorností a právě tak ruské obe-
censtvo a podporovati je po zásluze.
Turecko je v té chvíli slabý stát, dospěvší
těch mezí, kde Rusku nemůže být strašným,
ale může býti užitečným. Ať si říká kdo chce
co chce, cařihradské průlivy pořád ještě jsou
v rukou Turecka. Aby byly otevřeny ruské-
mu loďstvu, je v moci Turecka. A protože vý-
chod černomořského loďstva je v zájmu troj-
dohody a Turecko se k trojdohodě přidá, ru-
ské loďstvo vždycky bude moci v okamžiku
potřeby do Egejského moře.
Dohoda s Tureckem jest výhodna pro Ru-
sko i jinak. Ona osvobodí ruská vojska na
Kavkaze a při roztaženosti ruské hranice nen
to bez důležitosti.
Překážkou bezodkladného uskutečnění
této kombinace jsou nesnáze, které souviseji
s drinopolskou otázkou.
Úkolem nejen ruské, nýbrž veškeré troj-
dohodové diplomacie nyní jest urovnatí tento
případ. Úloha to ne lehká, přihlíží-li se k nynější
bojovné náladě v Turecku. Ale vždyť od toho
je diplomacie.
#9
alto_textblock
#9
Desítiletý jubilej práce V. N. Kokovceva.
Brzy se naplní deset let, co V. N. Kokovcev
řídí ruské finance. V uznání zásluh, kterých si
ve svém oboru získal, bude povýšen do hrabě-
cího stavu, Ale všechen ruský národ vzdá mu
uznání neméně upřímně, než car Číslice nejlépe
ukáži výsledky činnosti Kokovceva.
#10
alto_textblock
#10
Rusko v příčině hospodářské zdaleka nen
to, co bylo před pěti, šesti lety. Změnilo se k ne-
poznání a nejlepším důkazem té změny je překva-
pující vzrůst jeho veřejných peněz.
Od r. 1907 v Rusku začíná rozhodný obrat
k lepšímu, a lépe jest rok od roku. Ani neúrodní
leta po r. 1907 vzrůst peněžitého blahobytu neza-
stavila Číslice to ukáží. Rusko mělo v milionech.
v akc. v úvěr. ve spo- v měst. co-
bankách spol. řit. bank. hrom.
180 833 98 1673
r. 1902 567
r. 1907 761
03 1035 109 2108
488 1503 165 3974
r. 1912 1817
Za pět let vklady v úvěrních ústavech vzrostly
o 430 mil. rub, což činí průměrně 86 mil. rublů
ročně. V druhém pětiletí vklady vzrostly už
o 1866 mil., nebo průměrně o 373 mil. rub. v roce
O vkladech, učiněných do 1. ledna 1913 ve
všech bankách, není ještě zpráv. Ale vklady
v akciových bankách zveličily se v posledním
roce o 476 mil, rublů a dosáhly v posledním roce
2293 mil. rub. Vklady do spořitelen zveličily se
v posledním roce o 92 mil. rub. A tak jen
v těchto dvou druzích úvěrních ústavů přibylo
v posledním roce 568 mil. rub. úspor. Piipustíme-li.
že ve spolcích pro vzájemný úvěr a v městských
spolkových bankách zvětšení vkladů v posledním
roce nepřevyšovalo jejich přírost v roce předchá-
zejícím, tož i v takovém případě celkové zvětšení
vkladů za poslední rok činí 670 mil. rublů, čili
134krát více, než činil jich přírost v pětiletí 1902
až 1907.
V úhrnu suma vkladů v úvěrových ústavec
činila 1. ledna 1913 okolo 4.650 mil. rublů. Ale
do toho nejsou pojaty ústavy pro drobný úvěr
jež dohromady vykazují také značnou sumu.
Tak vklady v úvěrové spolky činily 1. ledna 1901
pouze 450.371 rub.: r. 1907 dosáhly výše 7.8 mil.
rub., a 1. ledna 1911 již 42 mil. rub. Značně se
zvětšily také vklady spořitelen a selských zá-
ložen Dohromady suma těchto vkladů činí nyní
200 mil. rub. Připočte-li se k úhrnu vkladů, ob-
nášel tento úhrn 1. ún. 1913 okolo 4856 mil. rub.
čili přes polovinu všeho státního dluhu Ruska.
Představujíce výsledek národních úspor, tyto
vklady byly nahromaděny hlavně v posledních
letech, což jasně dokazuje, že hospodářský stav
Ruska se zvelebil. Kdyby tomu nebylo tak, od-
kud by se vzal obrovský přírost vkladů, jenž
činí za posledních šest let okolo 2750 mil. rub.
Ale přírostem vkladů nevyčerpává se jistě
zveličení národních úspor v posledních letech.
Aby se věc náležitě vyjasnila, třeba si všimnouti
ještě jedné důležité okolnosti, totiž na převedení
v posledních letech značné části ruského státního
dluhu z ciziny domů.
Od r. 1892 výkazy státní kontroly podávaj
zprávy o tom, co stát vydal doma a co v cizině.
Podle toho možno stanoviti, jaká část ruského
státního dluhu nachází se v Rusku a jaká za
hranicemi.
V pětiletí 1902—1906 Rusko vydávalo za
hranicemi průměrně 46.4% vší sumy na splácení
státního dluhu. V posledním pětiletí vydání Ruska
na splácení státního dluhu vyjadřuje se následu-
jícími číslicemi (v mil. rublů)e
dohromady v cizině v proc.
1907 . . 374.3 190 6 50.9
1908 . . 397.6 202.3 . 50-9
180-5
45.7
1909 . . 394.9
429
1910 . . 409-0
175.5
26.0
1911 . . 399.5 143.7
Uvedené číslice ukazují, že při likvidaci války
rusko-japonské bylo za hranicemi přes polovinu
ruského státního dluhu (50.9%). Od roku 1909
začíná ubývati ruské zadluženosti cizozemcůma
koncem roku 1911 okolo 1300 mil. ruských obligaei
převádí se do Ruska. Tím se upevňuje finanční
stav Ruska. S druhé strany je důležito, že zí-
skání ruských obligací z ciziny stalo se za ná-
rodní úspory. Činí tedy veškeren úhrn národních
úspor v Rusku v posledních letech přes 4 miliardy
rublů.
Posléze dlužno si všimnouti toho, že za pět leí
1907— 1911 bylo v Rusku vypuštěno soukromých
papírů za 2399.8 mil. rublů. Arci, část těch papírů
umístěna za hranicemí a část je v úvěrových
ústavech. Tím způsobem úhrn národních úspor v
posledních pěti letech tvoří pět miliard rublů.
čili po miliardě rub. ročně.
Před desiti roky nebylo možno v Rusku ani
snit o takých úspěších. Rusko se velmi změnílo
zesílilo, a toho si musí povšimnouti každý, kdo
odhaduje jeho současné položení.
#11
alto_textblock
#11
Vyjednávání o bagdadskou dráhu.
Rozhodné diplomatické kroky se nestanou
před zasedáním francouzské sněmovny. Francouz-
ská vláda chce zpraviti strany, dříve než budou
vyjednávati spolu kabinety na základě programu
mezinárodní skupiny finanční. V Paříži se očekává
úspěch jednání.
#12
alto_textblock
#12
Mladoegyptští studentí pod dozorem.
Do Ženevy přibyli agenti, které egyptská
vláda ustanovila, aby střežili Egypťany, studující
ve Švýcařsku a kteří jsou stranniky mladoegypt-
ského bnutí. Agentí takovi budou vysláni i do
Francie a Anglie. Egyptští studenti v Ženevě pro-
testují u ženevské státní rady a švýcarské sva-
#13
alto_textblock
#13
zové rady proti tomuto opatření egyptské vlády
Prohlašujíce, že tohoto pronásledování nestrpí
očekávají, že švýcarské úřady se proti tomute
činu egyptské vlády ozvou. Svazová rada zahájila
vyšetřování.
#14
alto_textblock
#14
Severoamerická unie proti Mexiku.
Nepovolnost Mexika.
Z Nov. Yorku, 28. srpna. (K. k.) Podle
telegramů z Mexika zachovává mexická vlá-
da mlčení o poselství Wilsonově. V druhé
notě trvá president jenom na tom, aby ihned
dána byla odpověď na požadavek, že
Huerta bude vyloučen z volby. Wil-
son praví, že ihned postará se o půjčku pro
Mexiko, bude-li Mexiko přiměřeně jednati
podle jeho návrhu. Ministr Gamboa odpověděl
na to, že požadavku, aby Huerta odstoupil,
nemůže býti vyhověno, poněvadž pak
všechny příští volby presidentů
v Mexiku podléhaly by vetu pre-
sidenta Spojených státu.
#15
alto_textblock
#15
Odjezd Američanů z Mexika.
Z Washingtonu, 28. srpna. (K. k.) Státn
tajemník Bryan vyzval včera večer telegrafi-
cky americké poselstvo a americké konsuláty
aby Američanům, kteří odjíždějí z Mexika
poskytnuta byla všemožná podpora a potřeb-
ným osobám aby byly dány peníze na cestu
Konsulové mají příležitost pomoci i cizincům
Bryan dostal od Linda telegram, ve kterém
se oznamuje, že Gamboa zaslal mu novou
#16
alto_textblock
#16
notu.
#17
alto_textblock
#17
Německé křižáky do mexických vod.
Zatím co Wilsonovo poselství neseno bylo
duchem smířlivosti, varujíc se výhrůžek a chrá-
níc možnost dohody, urychluje Německo vyslání
křižáků do východoamerických vod. Náš dopiso-
vatel v Kolíně nad R. telegrafuje: Za příčinou
mexicko-amerických událostí urychluje školní
křižák Veneta, jemuž velí fregatní kapitán Ade-
lung, svou cestu na východoamerické stanoviště,
které jest po odplutí malého křižáku Bremen
úplně bez ochrany. Veneta má 650 mužů na
palubě, následující za ní Herte má stejnou po-
#18
alto_textblock
#18
sádku.
#19
alto_textblock
#19
Jak řádilo rumunské vojsko
v Bulharsku.
#20
alto_textblock
#20
(Původní dopis „Národních Listů“.)
#21
alto_textblock
#21
Vtrhnutí Rumunů do Bulharska vlastně by se
mělo zváti vpád zlodějů a lupičů do bezbranné
země. Přes Orechovo na Dunaji vpadl armádní sbor
krajovský, sestávající z dvou řadových a jedné
záložní divise, pod osobním vedením následníka
rumunského trůnu do Bulharska, na té straně úplně
vvojska prázdného. Dle nařízení vlády bulharské
nikdo jim nečinil nejmenší překážky.
Jedny oddíly tohoto armádního sboru šly mě-
sty Vratcou, Mezdrou, Orchanií přes balkánský
průsmyk Arabakonakský, druhé oddíly městy Fer-
dinandem (Kutlovicí). Berkovicí přes balkánský
průsmyk Petrohanský na Sofijské pole
Do Bulharska přešel tento armádní sbor be
povozů a potahů, i bez jakýchkoliv zásob potrav-
ních. Zde po všech vsích i městech nakradlo vojsko
povozy, koně i voly pro vozatajstvo. Po cestě, kudy
táhli, pokosili zralé obili a pokradli stohy sena pro
svůj tažný dobytek. Pro výživu mužstva sebralii
v nejchudšich barácích ženám, které měly několik
dětí a muže své na bojišti, poslední ždibec mouky
Kradli voly, krávy, telata, ovce i prasata, o drů-
beži ani nemluvě, pro výživu mužstva. Na vaření
sebrali po domech kde jaký našli kotel. Důstojníci
pesilali své sluhy i v městech po domech s pytly.
by jim nalovili neplacené drůbeže. Krámy, hostince
a krěmy vybíjeli a v nich zásoby pobrali nebo
zničili. Všecko, i nezralé ovoce, ba i zelené ořechy
po osadách snědli. Na mnchých místech pro snažší
očesání stromy podsekali. Žádal-li někdo písemné
potvrzení, že mu byl majetek jeho rekvirován, hro-
zili mu probodnutím bodákem, takže strachemo
život vzdal se svých nárcků. Po ulicích brali lidem
peníze z kapes. Dívisijní generál I. řadové divise
projížděl se pro své vyražení na automobilu v okol
Vratce v lánech neposečené zralé pšenice, ač měl
po ruce tři výborné silnice. To vše tropili jako na
posměch proklamaci korunního prince a následníka
trůnu, Ferdinanda, který v této své proklamaci pro-
hlašuje, že „chrabré“ vojsko rumunské přišlo, by
doneslo mír bulharskému národu, a vybízí občan-
stvo, aby se upokojilo, že bude jeho majetek zcel
ušetřen, a že vojsko, ať cokoliv potřebuje, vše
řádně a v plné ceně zaplatí.
Nejvyšší velitel se svým svnem projížděl na
automobilu zaplavené území, řádění svého vojska
na své oči viděl, avšak k tomu mlčel a to trpěl
V posledních dnech se vojsko trochu polepšilo
aby páni měli též z okupace nějaký osobní pro-
spěch; proto započali jinou praktiku. Na přiklac
#22
alto_textblock
#22
vzali pár těžkých volů v ceně 600 frankků. U sta
rosty za ně zaplatili 60 franků, sami si napsali po-
tvrzení a přinutili starostu, aby jim to potvrdil.
Jenže u potvrzení zůsťavili místo ještě pro jednu
nulu, kterou potom tam doplnili, a tak bylo 600 —
zisk 540 franků. Podobně praktikovali se vším
všady. Však Bulharsko zaplatí okupací Rumunsku
a malý vedlejší příjem jest dobrý pro „chrabrého
vítěze.
Na vračanské poště pobrali všecky soukromé
zásilky, obyčejná i rekomandovaná psani roztrhali
hledajíce v nich peníze; naposled celou poštu vybili
V hedvábnické škole zničili úplně všecky nej-
novější stroje a pobrali za celý rok zhotovené dra-
hocenné hedvábné látky, vše v ceně asi 200.000
franků. Ve všech školních budovách řádili tak, že
zničili i sbírky a pomůcky v kabinetech. V kasár-
nách i nemocnicích řádili podobně.
Neušetřili ani skladu soukromých civilních odě-
vů, které tam mělo mužstvo dvou pluků 19000
mužů) složeno při mobilisaci. To vše odnesli. Vše-
cky státní sklady a zařízení vybrali a zničili. Te
jsou jen malé ukázky tohoto hnusného řádění.
Práce tato byla promyšleně a systematicky
prováděna pod vedením generálů a důstojníků, by
zničením všeho bylo Bulharsko v budoucnosti
oslabeno na dlouhá léta.
Z obsazených vsí i měst nedovoluje se občan-
stvu vycházeti. Přezralá žatva a to bohatá, stojí
pokud ji Rumuni nezničili, od dešťů na polovici
zkažená, ještě nepokosená. Možno na jisto čekati
v obsazených krajích hlad.
Nyní nutí rumunšti důstojníci kmety (staro-
sty) bitím a žalářováním, by jim dali úřadní po-
tvrzení, že vojsko se chovalo mírně, a že co po-
třebovalo, vše řádně a v plné ceně zaplatilo. Aby
prokázali dle proklamace svou rumunskou chrab-
rost, sbírali po vsích a nemocnicích od makedon-
ského bojiště došlé raněné vojíny a vlekli je pod
stráží, s puškou v ruce k výstřelu připravenou,
pěšky do zajetí do Rumunska, jako svou válečnou
trofej. Srdcervoucí byl pohled na tyto raněné.
10 měsíců na bojišti byvší vojíny, vlekoucí se pě-
šky o holích a berlích do rumunského zajetí.
Ve vojenské nemocnici v místnostech Červe-
ného kříže rumunský vojenský pop (kněz) rozbil
sám osobně pokladničku Červeného kříže a peníze
v ní složené strčil slavnostně do své kapsy. Foto-
grafie tohoto šlechetného člověka jest zachycena.
Aby rakouští obchodníci měli též malou ra-
dost, pobrali Rumuni všechno zboží v ceně ně-
kolika milionů, které bylo složeno na nábřežním
přístavišti v Samovitu na Dunaji. Toto zboží, sklá-
dané zde od jara, nemohlo býti převezeno do
vnitra země, protože železnice sloužily pouze po-
třebám vojenským.
Bylo pácháno i násilí na ženách, ale autenti-
cké zprávy ještě nedošly, poněvadž vše jest obsa-
zeno kordony vojenskými.
#23
alto_textblock
#23
Poradna pro volbu povolání.
(Příspěvek k diskusi.)
V kulturní příloze „Národních Listů“ ze dne
27. července 1913 v článku: „Péče o mládež v
Anglii“ uvedeno, že jsou pro mládež, škole odrost-
lou, v Anglii zřízeny okresními komitéty dětské
bursy, které poskytují rodičům i dětem při volbě
povolání cenné rady. Bylo by jistě záhodno, kdyby
i u nás podobná organisace zřízena byla. Rodiče
děti tápají při volbě povolání ve tmách. Kolik
krásných illusí jest sklamáno, kolik nespokojených
lidí protlouká se mrzutě životem, poněvadžse
„minuli se svým povoláním“. A výsledek? Práce,
která nás neuspokojuje, nevede také k cíli. Exi-
stence nespokojené bývají kulturně i hospodářsky
slabé a znamenají proto pro národní celek ztrálu.
Kdybychom v čas byli informováni o tom, co ná
v tom či onom stavu čeká, snad by se pak ne-
mohlo o nás řici, že jsme národem „kantorů a po-
štovních expoditorá“. Nechci lěmito slovy snad
zlehčovati stav učitelský neb úřadnický, ale při-
lišný nával k neproduktivním povoláním nelze pře-
ce považovati za zdravý.
Rodiče hledají často rady u učitelů svých dětí
Je to přírozeno. Vím však z vlastní zkušenosti.
jak těžký a zodpovědný úkol tu svědomitému
učiteli nastává. Svým povoláním stojí učitel přece
jen mimo praktický život. Zná schopnosti svých
žáků, zná také poměry úřadnické — leč poměry
u jiných stavů nezná. A působiti svou radou n
volbu povolání, míti snad na svědomí člověka ne-
spokojeného, ztracenou existenci — to je velk
zodpovědnostl
Někdy varuje v novinách ten či onen stav mlá-
dež, že není vyhlídek v jeho řadách, že je sil pře-
bytek. Nechci podezřívati jednotlivé stavy, že snad
z důvodů konkurenčních zastrašují dorost, ale za-
jisté i jejich zkušenosti jsou také jen jednostranné.
neberou ohledu na celek, na poměry v jiných sta-
vech. Tyto novinové zprávy působí jen negativně
varují — ale kam se tedy obrátiti, když tolik stav
#24
alto_textblock
#24
varuje a jen varuje. Ostatně není dívu, ztráci-li tole
stereotypní varování na své působivosti.
Informace u jednotlivců, známých, je teprv
náhodná. Vždyť každý jen nejlépe ví, kde jeho
samého bota tlačí, jeho zkušenosti jsou v ještě větií
míře jednostranné, jedinečné.
Při volbě povolání nutno hleděti k následuj-
cím bodům:
1. Práce, nikoli jen přípravné studium, kter
máme věnovati celý život, musí nás těšiti, musí s
nám líbiti.
2. Povolání musí býti příměřeno našim schop-
nostem.
3. Hospodářská stránka musi nás uspokojovati
Myslím, že nestranné, úplné Informace toho
druhu by mohla poskytnouti jen ústřední korporace
za tím účelem zřízená. Byla by to jakási ústřednl
poradna pro volbu povolání, jakýsi výbor, obeslaný
delegáty různých stavovských organisací a korpo-
rací, jímž by k vedení agendy byl přidělen úřad-
ník. Tato ústředna by vypracovala poučení o nut-
ných schopnostech pro jednotlívá zaměstnání
přehledné tabulky jednak příjmů úřadnictva, děl-
nictva a různých zaměstnanců, jednak příjmů v
ostatních stavech, seskupených v určité třídy dle
osobní daně z příjmů, jakož i nutného závodníhe
kapitálu. Dalo by se to zajísťé tak zaříditi, aby
tím t. zv. obchodní tajemství nebylo dotčeno. Tyte
přehledy zasílaly by se v čas před ukončením
školního roku na všechny školy — obecné, měšťan-
ské, střední a odborné — aby učitelstvo mohl
svým žákům a jich rodičům podati první povšechné
informace. Pro další, podrobné informace by se
pak inferesenti obraceli na poradnu samu.
Poněvadž by instituce tato směřovala ke zvý-
šení spokojeností a blaha celku, musel by také
celek, tedy veřejné korporace, nésti patřičný ná-
Dr. O. Vetter.
#25
alto_textblock
#25
klad.
#26
alto_textblock
#26
Denní zpravy.
— O osmimilionové půjčce českých spo-
řítelen zemskému výboru král. Českého.
Kencem měsíce června t. r. uzavřel zemský
výbor král. Českého výpůjčku ve výši 8 mil.
korun a sice 5 mil. korun od Městské spo-
řitelny pražské, po 1 mil. kor. od spořitelen
na Král. Vinohradech, Plzni a v Táboře.
Dle smlouvy má Městská spořitelna pražská
právo kdykoli půjčku tuto vypovědit.
Poněvadž v ustanovené lhůtě nebyly zapla-
ceny úroky a hotovosti jest nyní velmi po-
třeba, jednalo se v minulé schůzí ředitel-
stva Městské spořitelny pražské o tom,
aby půjčka byla vypovězenaa
sice ke lhůtě únorové 1914. Do-
tyčný spis vypovědní nebyl však do-
sud vyhotoven a odeslán. Jak se
nám z dobře informovaných kruhů sděluje,
nespočívá na pravdě tvrzení večer-
ního »Prager Tagblatlu«, že půjčka byla vy-
povězena proto, že peníz 8 mil. korun
byl půjčen zemskému výboru a nikoli správní
komisi král. Českého.
— Akční program českého konservativ-
ního velkostatku v nynější krisí české byl, jak
soudíme, formulován ve včerejším úvodníku
„Union“. Úvodník je psán dle sdělení redakce
vynikajícím členem panské sně-
movny, a dle myšlenkového obsahu tudíž
členem konservativního velkostatku. Aufor
pokládá poměry v Čechách za nejsmutnější ze
smutných posledních třiceti roků, neshledává
potřebu příti se ještě teď, bylo-li nezbytně po-
třeba řešiti zemskou finanční krisi použi-
tím právnicky ne dosti vyjasněného práva
nouzového, načež přichází k hlavní věcía
praví: „Musíme usilovat přivoditi dohodu me-
zi oběma národy v Čechách proto, aby nebylo
opět na pomoc zavoláno nouzové právo. Ji-
nak celá veřejná správa v Čechách a také je-
ště někde jinde by spočívala na právu z nou-
ze, nouzových zákonech a nouzových naříze-
ních, z čehož by povstal takový chaos, v němž
by se na konec nikdo nevyznal.“ Odsoudiv
dále ten smutný zjev, že v nejpokročilejšía
nejbohatší zemi vládne se nouzovými právy,
zdůraznil autor, že by bylo velikým omylem,
věřiti, že takovýto režím by odpovídal názo-
rům a přáním konservativního velkostatku:
„My jsme se podvolili,“ praví dále, „poně-
#27
alto_textblock
#27
mentní většině, bude volání po svobodomysl-
ných institucích a demokratických řádech vo-
láním na poušti, a že dokud Německo nebude
poraženo Ruskem a Rusko pánem v Cařihra-
dě, kterýmžto dnem shroutí se také celá vy-
chodní politika rakouská a s ní i politická pře-
vaha Maďarů v naší říši, Slovanstvo rakouské
nepřijde k platnosti jemu patřící. Aby jedna
nebo druhá tato eventualita nastala, nezávisí
však na nás, nýbrž na zahraníčních po-
měrech a vlivech. Rakousko stane se konsti-
tučním státem teprve zavedením všeobecného
práva hlasovacího, ale toto právo nevynutíme
my, nýbrž stále se zmáhající hnutí sociální
Rakousko stane se státem slovanským teprve
po úplném vítězství Ruska nad Německem
ale ani k tomuto vítězství nemůžeme přispět
my, nýbrž rozhodne o něm štěstí válečné
junácká síla slovanského obra. Až první revo-
luce ústavní v Rakousku bude odbyta, pak
nadejde doba uskutečnění našeho demokrati-
ckého a liberálního programu, a až druhý pře-
vrat nadejde, splní se i náš program slovan-
ský. Nyní však kopali bychom jen sobě samým
jámu hlubokou, kdybychom za bludičkami se
honice, dobrovolně v říši rakouské opět Něm-
cům k veslu vládnímu pomáhali.
A nyní si přečti znovu mé články a pis
mi svůj úsudek o nich, na kterém velice mi
záleží. A poněvadž nikomu jinému tak ze-
vrubně stanovisko své vyložiti nemohu, ne-
maje času k práci té, prosím Tebe, abys
hned po přečtení zaslal tento list dra-
hému Kobrovi, jenž mi odpustí, že především
jemu jsem své stanovisko neobjasnil (věd
dobře, že brzy již ústně a často o tom jednati
budeme) a abys jej dal přečísti všem, kdož
vrtí nade mnou hlavou a na jichž úsudku zále-
žeti může člověku rozumnému.
Na konec jen ještě slovo: Dojem, jejž na
mě nynější parlament činí, lze postihnout
slovem: hnusl
Milostivé paní své učiň mě laskavě poru
čena. Tebe vroucně líbá
celým srdcem oddaný přítel
Ervín.
#28
alto_textblock
#28
Ve Vídni, 14. května 1890.
#29
alto_textblock
#29
Ervín Špindler.
K 70. narozeninám podává dr. Navrátil
Dne 29. srpna dovrší v plné svěžesti duševní
i tělesné sedmdesátý rok svéhho záslužného žive
vynikající český politik a spisovatel Ervin Špindler
jeden z nejpřednějších buditelů a pracovníků kan-
tonu podřipského.
Špindler narodil se r. 1843 v Chocní. Po vy-
chození obecné školy navštěvoval nižší třídy reálky
v Moravské Třebové a Poličce, načež odebral se
do Prahy. Po absolvování vyšší reálné školy
Praze za ředitelství znamenitého paedagoga Jos
Wenziga vstoupil do tehdejšího kursu pro učitele
na školách reálných a odbyv jej, studoval jako
mimořádný posluchač na české techníce přednášky
prof. Erbena o národním hospodářství. Zastupoval
pak po celý rok ředitele Řeháka ve všech čtyrečh
třídách reálné školy Týnské. Po náhlém však
chrlení krve vzdal se dle důtklivé rady tehdejšího
redaktora „Časopisu lékařů českých“ MUDra. Jo-
sefa Podlipského povolání učitelského a vstoupil
do redakce „Národních Listů“. V ní setrval
po čtyry roky v l. 1864—1867 až do svého přesí-
dlení z Prahy do Roudnice.
Za posledních dvou let svého pražského po-
bytu připravoval se k působení na poli samospráv-
ném. Navštěvoval r. 1866 se svolením potomního
deklaranta dra. Fr. Braunera, okresního starosty
smíchovského, kancelář okresního výboru, aby tu
ze spisů poznal celou agendu okresního zastupitel-
stva, vykonávaje po celý rok 1867 práce prakti-
kantu kancelářského u magistrátu král. hl. města
Prahy. Koncem ledna 1868 zvolen byv tajemníkem
okresního zastupitelstva roudnického, přesídlil v
polovici února z Prahy do Roudnice, kdež od těch
dob podnes, tedy pět a čtyřicet let. jest veřejně
činným, třebaže již sedmdesátky se dočkal.
Věnovav se organisaci národního a politického
života v Roudnici a na Podřipsku vůbec, ocitl se
ovšem záhy v konfliktu s tehdejší centralistickou
vládní mocí. Jakožto jednatel a spolupořadatel
prvního českého táboru lidu pod šírým nebem (10.
května 1868), konaného v Rovném na samém úpatí
památného Řipu, byl spolu s dvěma svolavatel
táboru. Václavem Kratochvílem z Lounek, potom-
ním poslancem (předsedou táboru) a Václavem
Jandou z Budohostic (navrhovatelem inkrimované
resoluce) obžalován pro zločin rušení veřejného
pokoje. U první stolice z obžaloby propuštěn,u
druhé stolice k šestiměsíčnímu žaláři odsouzen
dočkal se Špindler u nejvyššího kasačního soudu
úplného sproštění viny. —
Roku 1870 založil ve svém působišti dva
čtrnáctidenníky směru demokratického „Řip“a
„Podřipan“, jež vedl do roku 1885, načež oba listy
po zrušení kauci novinářských sloučil v jediný de-
#30
alto_textblock
#30
mokratický, svobodomyslný týdenník „Podři-
pan“, jenž vychází v Roudnici doposud, ano o
počátku roku 1912 rozšířil se na společný orgán
národní strany svobodomyslné v devíti městech.
Za tím účelem odevzdal Špindler „Podřipana
zvláštnímu družstvu podílníků, jež nyní o dalš
redigování listu pečuje samo. —
Za dlouholetého zápasu národní strany svobo-
domyslné, tehdaž hlavně podřipským venkovem re-
presentované, o vyproštění města Roudnice z rukou
strany konservativní (do tehdejší německé školy
Roudnici posílali i mnozí městští radové své
dítky] stál Špindler věrně při svobodomyslné stra-
ně a také v popředí, takže mu prodlením let, kdyi
poklesnutím počtu zástupců venkovských strana
konservativní následkem snížení daně pozemkové
1885 v okresním zastupitelstvu většiny jednoho
hlasu získala, zakusiti bylo neslýchaného osočo-
vání, pronásledování, ano i suspendování z úřadu.
které však přineslo straně konservativní místo
úspěchu jen porážku a Špindlerovi místo propu-
štění z úřadu jen skvělou satisfakci. O tuto po-
staraly se v první řadě venkovské obce okresu
roudnického a mělnického, zvolivše při všeobec-
ných volbách sněmovních roku 1889 Špindlera, po-
slancem do sněmu království Českého za tyto dva
okresy podřipské téměř jednohlasně. Když pak
roku 1891 při volbách do obecního zastupitelstva
strana svobodomyslná ve dvou sborech zvítězila
a strana konservativní v radnici většiny pozbyla.
zvolila nová obecní representace na znamení tohoto
převratu Erv. Špindlera prvním starostou, jímž o
těch dob přes dvě desítiletí až podnes zůstal a
teprve koncem tohoto období volebního do zá-
tíší skužečného odpočinku se odebere.
Roku 1890, když po jmenování JUDra. Karla
Mattuše vrchním ředitelem zemské banky tento
velíce vynikající finančník poslaneckého mandátu
svého do říšské rady vzdáti se musil a následkem
toho doplňovací volba za skupinu měst s Mladou
Boleslaví volících vypsána byla, k níž náležela
tehdáž celá řada měst podřipských, jako Mělník
atd., byl Špindler od volebního výboru strany svo-
bodomyslné poctěn i kandidaturou o mandát říšský
do sněmovny poslanecké. Špindler kandidaturu při-
jal, ačkoliv většina měst této volební skupiny ná-
ležela ječtě k bažtám strany konservativní. Ježí
však šlo o první volbu po uzavřených tehdy česko-
německých punktacích, proti nimž v celém národě
silné hnutí se jevilo, nabyla tato doplňovací volba
značného politického významu. Bylať neklamným
svědectvím zcela změněného smýšlení v národě.
A poněvadž Špindler zvolen byl velkou většinou
v tomto okresu městském, jejž konservativci za nej-
pevnější svůj městský okres na venkövě poklá-
dali, byla volba tato, při níž Špindler zvolen říš-
ským poslancem, pro stranu konservativní zlověst-
ným znamením k nastávajícím roku příštího vše-
#31
alto_textblock
#31
obecným volbám do říšské rady, při kterých tatc
strana byla také skutečně poražena až na jediný
mandát za městskou skupinu táborskou.
Oba mandáty zemský i říšský měl Špindler ai
do posledních všeobecných voleb. Změna jediná
nastala v tom, že po šestiletém vykonávání zem-
ského mandátu za obce podřipské vrátil Špindler
tento mandát roku 1895 venkovským voličůmu
vědomí, že od počátku parlamentární éry vždy
volívali poslance-rolníka ze svého středu, a že ú-
chylka z r. 1889 stala se skutečně jen k vůli oka-
mžité satisíakci osvědčenému, a za to pronásledo-
vanému příteli pokročilého venkova. Na místě
mandátu za venkovské obce dostalo se Špindlero-
vi mandátu rovněž podřipského, a sice za města
Roudnici. Mělník. Brandýs nad Labem a Mšeno.
Po celých prvních dvanáct let sněmovní čin-
nosti své byl Špindler volen náhradníkem přísedí-
cího zemského výboru, ve kterém každoročně pe
celou dobu dovolené zastupoval nejprve JUDra.
Jana Kučeru, pak JUDra. Jakuba Škardu a poslé-
ze JUDra. Václava Škardu v řízení III. oddělení
Když r. 1894 dr. Kučera z ohledů zdravotních do-
volenou svou prodloužiti musil, a konečně smrtí r
útrap tělesných vysvobozen do úřadovny svév
žemském výboru již se nevrátil, byl Špindler stále
jeho zástupcem, a stal se místo něho i komisařem
Hypoteční banky. Po celých osmnáct roků svého
působení na sněmu českém byl Špindler stálea
horlivě činným, zvláště v komisi školské, která
mu svěřila nejednou referáty nejdůležitější.
Také v parlamentě vídeňském rozvinoval
Špindler hlavní svou činnost ve výborech a růz-
ných komisích. Věnoval se hlavně v říšské radě
obraně národních menšin, trýzněných vojínů, rov-
ného práva jazyku a z řečí politických největií
promluvil proti obchodním smlouvám při generál-
ní debatě. V posledním žestiletí byl místopředse-
dou tiskového a předsedou školského výboru.
Jako starosta města. Roudnice osvědčil se
Špindler tou měrou, že mnohá města větší právě
z Roudnice zvykla si vyžadovati v důležitých vě-
cech radu a vzor. Roudnice sama honosí se četný-
mi památníky Špindlerovy činnosti na poli auto-
nomie a směle možno tvrditi, že jedině jeho ne-
unavnému přičinění a hlavně tomu, že s mandátem
starostenským slučoval Špindler i mandát poslan-
ce zemského a říšského, může Roudnice děkovati
železný most svůj přes Labe, zbudovaný v kom-
binaci s jezem bradlovým na témž místě téměř
kde právě před šesti sty lety vystavěn byl bisku-
pem Janem z Dražic most kamenný.
Za své zásluhy o Roudnici nebo českou samo-
správu anebo národní naši věc v tak zv. uzavře-
ném území byl Špindler zvolen nejen čestným
členem mnoha národních spolků roudnických (me-
zi nimiž jsou i největší jednoty „Řip“ a „Sokol“
ale i čestným občanem měst Roudnice a Třebeni
#32
alto_textblock
#32
venkovských obcí Mlčechvost, Rýdrovic a Bohu-
#33
alto_textblock
#33
šovic
#34
alto_textblock
#34
Jakožto tajemník okresního zastupitelstva
roudnického byl Špindler přeložen na odpočinek
r. 1903 po službě pětatřicetileté a jakožto redaktor
„Podřipana“ odstoupil roku 1911 po 41leté činno-
sti redaktorské v Roudnici a čtyřleté činnosti žur-
nalistické v Praze.
Zbývá ještě doplniti přehlednou zprávu o ve-
řejném působení Špindlerově několika daty o lite-
rární činnosti jeho. Byla ovšem nejhojnější za jeho
pobytu v Praze, kdežto v Roudnici byl hlavně
žurnalistickými pracemi absorbován. Špindler zá-
hy počal pěstovati krásné písemnictví a to v pra-
cích původních i překladech. Vedle „Národních
Listů psal Špindler též do Barákovy „Svobody“,
později do „Obrany“ politické články a časové
básně. Za Nordmannovy redakce vídeňského
„Wanderera“, jenž se neslavěl nepřátelsky k po-
žadavkům národů neněmeckých, byl Špindler v le-
tech 1863—1866 pražským jeho dopisovatelems
referentem z české sněmovny. Z původních prací
uvádíme svazek „Básní“ (Praha, 1866, nákladem
Stýblovým), historické povídky „Jan Želivský“,
„Na Radkově“ a „Dceruška čarodějnice“, jež vy-
šly původně v Hálkových „Květech a později ve
dvou svazcích nákladem A. Mareše v Roudnici
1874 a 1875), historický román „Bělohorští mučed-
nící“ (v Praze, 1867, nákladem Jaroslava Pospí-
šila), novellu „Mladá Čechie“ v Martincově „Lu-
míru“. Samoslatně vydal časové úvahy: „O vý-
znamu Sokolstva v národě našem“ (1886), „Poznej-
me se, napravme se“ (1889). „V čem spočívá síla
národa?“ (1889). Z hojných překladů Špindlero-
vých z literatur cizích zasluhují zmínky: Epická
baseň „Žižka“ od Alfreda Meissnera (v Praze.
1864, nákladem I. L. Kobra). „Kniha písní“ od
H. Heinea (vyšla v 7. svazku „Poesie světové“ r.
1873, nákladem dra. Grégra 8 Datla), romantická-
báseň „Atta Troll“ od Heinea (1874, v Roudnicl,
nákladem A. Mareše), drama „Gracchus, tribun
lidu“ od Alfr. Wildbrandta (v Praze, 1876, nákla-
dem I. L. Kobra). bulharské písně (po belletristi-
ckých časopisech), veselohra „La joie lait peur“
od Girardinové (pod názvem „Návrat z hrobu“,
provedena v českém prozatímním divadle v Pra-
ze), pro Bedřicha Smetanu dva operní texty „Li-
buší“ a „Dalibora“ od Josefa Wenziga. Špindlen
přispíval též do „Květů“ (Poesie dělnická ve.
Francii) a do „Ověty“ (Jízda za nevěstou). Když
r. 1871 počala vycházeti Vlčkova „Osvěta“, uve-
den byl Špindler na titulním listu mezi spoluzakla-
dateli a přispívateli. Drobné příspěvky podal též
ve „Zlaté Praze“, „Rodinné Kronice“, „Ladě“ atd.,
uživaje někdy také pseudonymu Jaroslav Květen-
ský. S uveřejňováním vzpomínek na léta padesátá
a šedesátá v Praze počal špindler roku 1913v
„Ženských Listech“ [red. pí. J. Flajšhansová], kd
otištěna delší vzpomínka „Královna. duchů“, věno-