Strana2.

„Nový Jihočeský Dělník.

Číslo 18.

výspami obchodního a výrobního ruchu jsou na severu Kralupy, na západě Beroun s Kladnem, na východě Kolín a na jihu Benešov; druhými, silnějšími baštami jsou v těchže směrech Ústí n. L., Plzeň, Pardubice a Č. Budějovice. Co je tu života, který se dere ku předu a jejž udržuje český dělník svojí inteligencí a houževnatostí. Jenže neužívá obojí vlastnosti jenom pro cizí služby, nýbrž také pro vlastní. Chce sám sobě pomoci, a proto se organisuje, t. j. seřazuje rovný k rovnému dle práce v odborech a dle místa v politických sekcích, které scelují sev sociálně demokratickou stranu. Program její je nádherný svými jednotli- vostmi, ale praxe její je skvělá svými úspěchy Celá národní společnost majetková se již smi- řuje se socialistickým hnutím v národě, chce zabrániti pouze příslušnému jeho rozmachu. Strká hlavu do písku, nechtějíc viděti, že celý národ se plní socialistickými idejemi a že co je v něm zdravé, silné, rozumné a budoucnosti schopné, je a musí býti socialistické. liž proto dělnictvo jako nejčetnější kmen národní má vděčné poslání, předělávati poměry domácí ve smyslu socialismu, který je jeho du- ševní výzbrojí v nauce a konečným bodem úsilí taktického. Mnohé mu ještě schází, aby mohlo zrychliti přirozený dějinný chod, který vedek sespolečenštění národní a mezinárodní výroby a její prostředků. Především dokonalá a prohlou- bená znalost poznatků socialistických, vyšší vše- obecné vzdělání. S oběma dostaví se bezděky větší působivost na obojetné a výbojnost na ce- lou národní společnost, která přijde záhy k po- znání, že má-li býti zachována národní existence a zaručen její další rozkvět, že je k tomu třeba součinnosti dělnictva, jíž musí předcházeti na- prosté uznání jeho třídních snah a tužeb.

Resoluce přijatá na manifestačních projevech 1. května 1912.

Pracující lid, shromážděný na manifestačním táboru (schůzi) dne 1. května 1912 prohlašuje slavnostně svou neochvějnou solidaritu s pro- letariátem všech národů a zemí v boji za svržení třídního panství kapitálu a prohlašuje, že do posledního dechu bude usilovati o vítězství me- zinárodního proletářského socialismu. Společně s proletariátem všech národů vzná- šíme v tento den také my čeští dělníci sociálně demokratičtí nejostřejší protest proti imperiali- stické politice kapitalistických států, která pro chamtivé choutky hrstky kapitalistů ohrožuj světový mír a svým šíleným zbrojením na souši na moři i ve vzduchu uvrhuje nejhroznější bře- mena na pracující lid. Protestujeme proti loupežné válečné výprav italské, pro kterou krvavě pyká nevinný prole- tariát a která současně ohrožuje evropský mír. Protestujeme dále proti novým požadavkám

militaristickým a proti dobyvatelským choutkám militaristických a kapitalistických kruhů v Ra- kousku-Uhersku. Jsme přesvědčeni, že jedin prohlášení Rakousko-Uherska za stát neutrální zrušení stálé armády a provedení všeobecného ozbrojení lidu může uchrániti lid tohoto soustátí před hospodářskými pohromami, které dosavad- ní velmocenská politika v Rakousku-Uhersku při- vodila a ještě přivoditi může. Tato politika je tím zhoubnější, že živí pro své zahraniční vojen- ské interesy také nadpráví jednotlivých národů v Rakousko-Uhersku a tím maří veškeré snahy o zjednání podmínek ku smírnému soužití náro- dů a k odstranění bratrovražedných národnost- ních bojů.

Manifestujeme pro demokratické řády v ce- lém politickém zřízení, pro zavedení všeobecného rovného práva hlasovacího pro muže i ženy do všech sborů zákonodárných a samosprávných. S největším rozhořčením odsuzujeme úklady, které měšťáctvo, šlechta i vláda činí zavedení všeobec- ného rovného práva hlasovacího do zemského sněmu českého a žádáme, aby volební oprava byla provedena co nejrychleji a současně byly vykonány přípravy pro demokratisaci obcía okresů. Prohlašujeme, že jsme již do krajnosti syti hanebné, potupné bezprávnosti občanskéa bezohledného, surového třídního panství měšťá- ctva a šlechty v samosprávě. Předkládáme opětně panující třídě kapitali- stické požadavek uzákonění osmihodinné doby pracovní. Žádáme ochranu dělnictva při prácia vybudování moderního, sociálně politického zá- konodárství. Sledujeme s krajním pobouřením ni- čemné úklady organisací průmyslnických o maře- ní veškeré sociálně politické práce v rakouském parlamentě, zvláště pokud jde o požadavek sta- robního a invalidního pojištění dělníků, zabez- pečení jejich vdov a sirotků a prohlašujeme, že proti výbojnému vystupování organisovaných ka- pitalistů vyzbrojíme se pevnými organisacemi po- litickými, odborovými a družstevními, abychom mohli vésti úspěšný boj v zásadách mezinárod- ního proletářského socialismu ku zdaru dělníků. Českoslovanská sociálně demokratická strana dělnická bude v těchto bojích vždycky naší jedi- nou pevnou a nerozbornou hradbou jako jedna z nejpevnějších a nejzdatnějších složek dělnické socialistické Internacionály, a jejímu zdaru, roz- květu a sesílení obětujeme po celý život všecko své úsilí. Sláva mezinárodnímu socialismu! Pryč s kapitalistickými řády společenskými! Pryč s otroctvím a výsadami

Politický přehled.

Národní sociálové vystoupili z vyrovnávací- ho jednání česko-německého. Stalo se to na základě usnesení jich zemského zastupitelstvaa je nepopíratelno, že usnesení toto má značný do- sah politický. Dále bylo usneseno v tom přípa-

dě, kdyby jednotný klub hlasoval pro brannou předlohu, aby národní sociálové z Jednotného klubu vystoupili. — Komedie „Kartel“ blíží se k poslednímu jednání. Volební reforma, v Uhrách. Nový minister- ský předseda šl. Lukacs připravuje pro rýříští volby v Uhrách volební reformu, jejíž hlavní zásady jsou již poněkud známy. V prvé řadě bude prý majetkový census snížen; tím rozmno- žuje se počet voličů z 300.000 na 4 sta tisíc hlasů. Volební právo rozšiřuje se na základě znalosti čtení a psaní na každého 20letého ob- čana ve 100 nových volebních okresech, ve kte- rých bude tajné hlasovací právo. Z těchto 100 nových volebních okresů dostane 30 okresů, mezi nimi Pešť a velká města, volební právo vše- obecné, rovné a tajné. Ostatních 70 okresů by se složilo z celé země z oněch voličů, kteří jsou mimo census majetkový, kteří však znalostí čtení a psaní by byli ve zvláštní kurii. Strana Just- hova a Košutova s navrženými předlohami ne- jsou spokojeny. Proti branným předlohám prohlásil rozhodné oposiční stanovisko sociální demokracie soudr dr. Šmeral ve schůzi parlamentu v úterý mi- nulý týden. Ve své řeči zabýval se zásadním stanoviskem lidové milice. Položil přímo ministerstvu zeměbrany otázku, zda vojenská správa, když připravovala tuto dalekosáhlou pře- dlohu o principu milice, jakožto organisačním podkladu obrany státu, vážně a věcně uvažo- vala a žádal, aby vláda zaujala k této otázce, již on považuje za zralou k provedení, své sta- novisko. Podrobně obíral se dále soudruh Šmeral důvody, pro které i měšťanské stavy měly by býti proti militaristickým předlohám. Zejména varoval je, aby neuzákoňovaly ustanovení, jimiž zcela bezdůvodně má býti parlament připraven o své právo každý rok vykonávat vliv na výši braneckého kontingentu. Proti každé před- loze, která nebude provedeními požadavku lidové milice, bude česká sociální demokracie stát na stanovisku rozhodně zamítavém. Při tom bude se snažit, aby při projednávání jednotlivých pa- ragrafů svými návrhy prosadila do předlohy co možno nejvíce zlepšení a jako třídní stra- na dělnická bude na stráži, aby zájmy děl- níků byly co možná nejvíce chráněny. Přes všechny možné změny a opravy, jež by snad byly provedeny, je tato předloha jako celek zvý- šením dnešního stavu militaristických břemen, reformatio inpejus (zhoršení) a proto řečník ote- vřeně prohlašuje, že čeští sociální demokraté, když zamítnut byl jejich návrh, aby výboro této vládní osnově vůbec nejednal, budou hla- sovat proti ní.

Co nového doma i v cizině?

Konec poslance Vojny.

Aféra národně-sociálního poslance br. Vojny, jemuž bylo dokázáno, že falšoval úřední listiny

BESÍDKA.

Bohatýr.

Dívali jsme se s paluby „Danae“ v přístavu Šibenickém, jak nakládali na naši loď produkty Dalmacie. Mezi jiným také mělo býti dopraveno tucet volů. Lodníci přisunuli můstek, jenž stoupal do výše asi třiceti stupňů, a na to hnali vždy kus po něm do podpalubí. Už tam bylo jedenáct kusů, ale dvanáctý byl tvrošíjný; nechtěl a nechtěl. Když ho s největ- ším napjetím sil vyhnali a dotáhli až na můstek, skočil jim přes nízké zábradlí dolů. Dřeli ses ním už asi čtvrt hodiny. Tu najednou dopálí se na to vše mladý hoch, Dalmatinec, asi dvacetiletý, s postavou jako hellenský mramor a skočí k volovi; pro- strčí skrz jeho zadní nohy hlavu pod břicho, zvedne celý zadek na plece a milý vůl, stoje jen na předních nohách, úzkostlivě začal jimi ťupkat a vyběhl rychle nahoru, tlačen jsa ze zadu Dal- matincem, do podpalubí ke kollegům. Začali jsme tleskat a dámy mávaly šátky. Ja-

kýs nadšený Němec vytáhl šesták a hodil ho do přístavu Dalmatinci jako odměnu. Moloděc se začervenal a pak se náhle shýbl chytil šesták a frrr, už letěl zpátky na palubu A junák volá na Němce „Tebja ne choču nosiť — na tebja jesam slabý!“ Němec zmizel a my tleskali ještě zuřivěji Čtení pro holiče a majitele vousů. Dobrý holič nad zlato! Komu rostou štěti- ny, ví co to je, dostat se pod ruku mistru útrpného práva, rasírovi (kořen ras) nebo zase lahodnému vlásenkáři, Figarovi, zušlechťovateli fysiognomie. V Kotoru mě holil holič Chorvat tak deli- kátně, že jsem se podivoval; dal mně ubrousek z hedvábného papíru kolem krku (prý jest to čistotnější, lacinější a elegantnější), břítvu de- sinfikoval ve vonné tekutině, při holení se mne nedotekl ani prstem, nýbrž si vzal vždy cigare- tový papír na dotyk, opudroval čtverečkem vaty, již pak zahodil. A tak vše šlo jako na Olympu. V Zaře mě holil Talián jako sedm a půl čerta. Když mi nacpal kyselé mýdlo do úst. do nosu, do uší, za krk a také trochu do očí,

kalhoty a kabát nepočítaje, vzal břitvu, na které se mohlo jezdit, a teď spěšně upilovával mi vousy. Ta břitva měla zubů jako žralok a také tak kousala. Talián mlel hubou a tázal se mne: „si piacere, si favore“, jestli se mně to líbí jestli mně to chutná. Protože jsem nemohl mu říci, že toto ho- lení předčí jedině zavařený annanas, začal jsem mu vysvětlovat, že je to raubířství, co tady ha mně provádí. A Talián radostně kýval hlavou a říkal: „si, si, signore“ Pak mně vzal nos do štipce, zatáhl hlavu do zadu, div že mi nezlomil vaz a to tak, že jsem musil otevřít ústa, abych se nezadusila začal mi vyholovat spodní ret. Vždycky udělal od důlku brady k ústům šmyk, šmyk, a to tak energicky, že dřicí nástroj, který držel v rukou, sekl mě vždycky do nosu. Být to břitva, dělal bych dnes konkurenci bukdogům. Když byla tortura skončena, vynadal jsem mu česky, co se do něho vešlo. Docela nevy- braně. Tulpas bylo to nejmírnější slovo. A Talián se usmíval ještě více a čím více jsem zdůraz-

dělnické prádlo, stálé novinky nákrčníků, veškeré přípravy pro švadleny, krajky aOV stuhy atd. nejlevněji nakoupíte, u firny

České Budějovice

Vadlslav Jomec, Srvadehi io e-s