#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NARODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
19. června 1909
#4
alto_textblock
#4
Císlo 167
#5
alto_textblock
#5
Ministr poukazuje na velké požadavky, které
musí jeho resort klásti na min. financí. Přes všechnu
ochotu ministra financi musí přece apelovati na
sněmovnu, že
#6
alto_textblock
#6
finanění správě nutno poskytnouti
všechny prostředky,
které by jí umožnily, aby také vyučovacímu resort
dala, čeho potřebuje při neobyčejně značném roz
voji všech svých odvětví. Konečně ubezpečuje, že
i dále bude se poctivě a loyálně snažit, aby objek-
tivně spravoval a kulturním nárokům všech národ-
ních kmenů této říše vyhovoval dle míry k dispo
sici daných prostředků. (Hlučná pochvala.o
Posl. Drtina prohlašuje centralismus a nad-
vládu Němectva za vlastnictví všech vlád. V kultur
ním a ve školském oboru jeví se velmi četné nedo-
statky. Neněmečtí národové tohoto státu a zvlášť
Poláci stěžují si trpce do toho, že jejich
školství v tomto státě nemá svěprávné
národní správy.
Řečník kritisuje složení úřadnického statu
ministerstvu vyučování, domáhá se účelné decentra-
lisace, školní sprívy a zřízení národních odborů
v mim vyučování. Třeba dospěti ku přesvědčení, ž
jen škola národní je tím, co největší pedagogové na
ní žádají — školou lidskosti, dílnou lidskosti.
Ročník promlouvá na to o školských poměre
v Haliči a prohlašuje dále, že je svrchovaně na čase.
aby Némci přestali vykonávati vrchní poručenstv
nad kulturními potřebami jiných národů. Řttšský
zákon o obecném školství jest prodchnut opravdu
svobodemyslným duchem. Dlužno však tlumočiti
přání, ahy tento svobodomyslný duch onoho zákona
stal se též skutečně skutkem a vyučovací správa ne-
upadala do povážlivé recidivy školy konkordátní.
Řečník stěžuje si do odstrkování če-
ského středního školstvi ve státním roz-
počtu a je povděčen, že přikročuje se konečně k re
formě stiedního školství. V polemice s řečí posl. dra
Glabinského prohlašuje řečník, že splnění naléha-
vých školských a kulturních potřeb všech neněme-
ckých stran v oposicie je
společným positivním programem.
těchto stran. Ani Poláci nemají s Němci žádného
společného programu a přece tvoří s nimi společnou
většinu.
Národní dohody je všem národům třeba.
Smír mezi Němci a Cechy
musí býti zbudován na těchto zásadách: ochrana
menšin, všem příslušníkům každého národa musí
býli dovoleno jednati před soudem bez tlumočníkůa
všude musí mládež všech národů býti vyučována v
vlastních školách tohoto národa a úřadníci musí mlu-
viti jazykem lidu, nikoli však lid jazykem úřadníků.
Nezbytnou podmínkou každé dohody je však, aby
Němci zřekli se svého prvenství a cítili se s ostat-
ními národy v říši rovnoprávnými. Řečník apeluje
konečně na německé strany, aby plnily své kultur
poslání ve smyslu národnostní snášelivosti a spra-
vedlnosti. (Hlučná pochvala Čechů.)
Posl. Schäfer soudí, že ujišfování německých
čeckých řečníků o jich ochotě k národnostní-
mu míru není vážně míněno. Promlouvá o pro-
jektu, aby český sněm byl rozpuštěn a za pomoci
úslavověrného velkostatku byla v něm zřízena ně-
mecká většina. Vedlo by to k obstrukci českých po-
slvnců. Sociální demokraté jsou posledními, kdo b
nelitovali, že národnostní smír není zjednán, nebot
dokud trvá svar mezi Němci a Čechy, nebude parla-
ment klidně pracovati. (Pochvala sociálních de-
mokratů.)
Dělníci nechtějí ničeho jiného, než aby mohl
domáhat se nerušeně zlepšení svých výdělkových
poměrů, bylo zachováno neomezené právo shro-
mažďovací a nebylo jim v tom policejními přehmaty
překáženo. Kdyby některá strana chtěla shromaždo-
vací právo omeziti, bylo by to nemožným, zrovna
tak, jakc by bylo nemožným skoncovati v této sně-
movně zákon na porobení a utlačování některého
národa. (Hlučná pochvala a potlesk.)
Bylo by mnohem důležitějším a naléhavějším
shromažďovací právo rozšířiti, než je omezovati.
V zákonech na ochranu dělnictva se nepokra-
čuje. Zkrácení pracovní doby jest otázkou, jež se
vážně nepojímá. V sociálně politickém výboru lež
návrhy na zavedení osmihedinné práce v závodech.
v nichž se stále pracuje, avšak měšťácké strany ne-
mají s nimi na spěch. V oboru soudnictví živnosten-
ského se ničeho pro dělnictvo neděje. V celém Ha-
kousku je teprve 17 živnostenských soudů. Je skan-
dálem, že ve velkých průmvslových místech Tepli-
cích, Warnsdorfu, Jablonci atd. není živnostenských
soudů. Mnoho českých městských zastupitelstev pro-
hlásilo již, že jsou ochotna opatřiti příslušné místno-
sti, avšak přes to nezřizují se žádné živnostenské
soudy. Ministerský předseda pravil, že daně nepo-
volují se vládě, nýbrž státu na produktivní účely.
Dělníci, živnostníci, rolníci, kteří na nesčetných
schůzích protestovali proti zvýšení pivní a kola-
leční daně, dopouštějí se velké pošetilosti, neuklá-
dají-li produktivně své peníze. (Veselost a pochvala
sociálních demokratů.)
Sociální demokraté zamítají ze
zásadních důvodů rozpočet (řídního
státu. Vůči těto vládě mají však k to-
mu ještě mnoho jiných důvodů. (Hluční
pochvala sociálních demokratů.)
Posl. Rybář stěžuje si do neutěšených školských
poměrů Slovinců v Přímoří a zejména v Terstu. Po-
volení vlašské právnické fakulty v nynější době pro-
hlašuje za obchod, jenž pro Vlachy není obzvláště
čestným.
Dále mluvili poslanci Simionovici, Levi-
cký a Davydjak.
Posl. dr. Funicki pojednal o poměrech polského
dělnictva ve Slezsku a žádal zavedení všeobecného.
rovného hlasovacího práva do slezského sně-
mu, který už nesmí býti výlučnou do-
ménou dvou bohatých magnátů. (Hlučná
pochvala soc. demokratů.)
Posl. Fresl stěžoval si, že český lid a jmenovitě
lid pracující je v oboru státní správy zkracován.
mezitím, co vynakládají se obrovské obnosy na mi-
litarismus a policejní správu. Ale i vůči státním zří
zencům nekoná státní správa řádně své povinnosti
Řečník ujímá se zejména poštovních úřadníků, vě-
zeňských dozorců, železničních zřízenců a dělníků,
zaměstnaných v továrnách na tabák. Státní úřady
jsou umístěny leckde v mizerných místnostech. Na-
léhá na uskutečnění svého návrhu na postátnění
Škodových dílen. Zasazuje se o odstranění soutěže
prací v trestnicích. Berní soustava je špatnou, jej
břemena jsou nestejně rozdělena.
Především jest třeba snížiti domovní činžovní
daň, která v žádném státě není tak vysoká, jakov
Rakousku. Dosud žádná vláda nepočínala si vůči
českému národu tak, jako vláda nynější. V Čechách
omezují se dokonce nejjednodušší občanská práva
příslušníků českého národa.
Konfiskační praxe naprotí českým listům pro-
vádí se zrovna neslýchaným způsobem. Svoboda
slova jest stíhána. Česká socialistická mládež úpí po
měsíce nevinně ve vyšetřovací vazbě. Tak zv. prů-
gelpatent provádí se nejhroznějším způsobem. V téže
době přihlíží však vláda klidně k tomu, když české
menšíny jsou Němci boykotovány a znásilňovány.
Řečník jest nucen co nejrozhodněji odsouditi
#7
alto_textblock
#7
strannickost a nepoctivost vlády,
Vinu dlužno přičitati nejen ministrům Haerdtlo-
vi. Hochenburgerovi, Schreinerovi a Stürgkhovi, ný-
brž i Bienerthovi. Ministru Schreinerovi vytýká, že
osobně vměšuje se do jednotlivých resortů. Píše prý
přednostům jednotlivých oddělení a žádá na nich
informace. U plzeňského ředitelství stát. drah běhá
všemi kancelářemi a umisťuje tam lidi, kteří nikde by
nemohli najíti místa. Dr. Schreiner, jenž byl advo-
kátem v Nýrsku, zadal si o notářskou kancelář
Plzni, prodal ji však ihned Čechovi. (Hlučná vese-
lost. Slyšte! Slyšte! u českých radikálů.) V Haliči
popuzuje hrstku Němců proti polskému národu. Ne-
ní však ani u Němců oblíben, poněvadž znají jeh
jako muže, který baží po penězích.
Předseda volá řečníka pro urázlivě poznám-
ky o ministru Schreinerovi ku pořádku.
Posl. Fresl uvádí dále, že dr. Schrefner plat
dělníkům na svém panství nejmenší mzdy a ke kon-
#8
alto_textblock
#8
Loupežnictví v Polsk.
V os
9. Z Varšavy, 18. července. (Zvl. telegram
»Národních Listů«.) Tovární ředitel Moszezeniez
byl na petrkovské silnici přepaden tlupou lou-
pežníků, kteří jej oloupili o 9500 rublů, jež
ředitel s sebou vezl na výplatu svých dělníků.
#9
alto_textblock
#9
ci poznamenává, že nynější vláda může se snad
zmoci na většinu 3 nebo 5 hlasů pomocí všech
Excellencí ve sněmovně, většinu však lidu má opo-
sice a nespokojený lid povalí tuto vládu. (Hlučná
pochvala českých radikálů.)
Posl. Staněk připomíná, že Němci dělají poli-
tické věci ze všeho, co se má státi pro neněmecké
národy tohoto státu, tak ze založení vysoké školy
z povolení každé středni školy, ba dokonce každé
obecné školy; i z povolení staveb v místech s ně-
meckým nátěrem, avšak českou většinou, dělá se
pelitická věc, chce-li tam český dělník stavěti dům.
Potomci Bismarkovi
#10
alto_textblock
#10
Spanělsko a Marokko.
Poměr španělsko-marocký je zakalen, ze-
jména od té doby, kdy španělský vyslanee
Merry del Val, bratr papežského státního
sekretáře, měl spor se sultánem ve Fezu a jeho
zástupcem Gil Guebbou v Tangeru. Španělsko,
vzhledem k možnému nezdaru nastávajícího
jednání se španělským poselstvem, koná připravy
k posilování své branné moci v Marokku. Poně-
vadž vláda zachovávala o těchto přípravách přísné
mlčení, dostaly se na veřejnost poplašné zprávy.
jež líčily neodvratnost války. Tisk živě
protestoval proti jakékoliv dobrodružné polilice
a vláda musela vydati notu na upokojení veřej-
nosti. Dopisovatel »Berl. Tagbl.« měl rozmluvu
s ministrem zahraničních věcí Allendesala-
rem, jenž pravil mimo jiné: »Postup vlády je
odůvodněn různými fakty, jež vesměs nasvěd
čují tomu, že v sousedstvu našich pevných měs
vládne úplná anarch ie. Není uznávána
nijská autorila. Mírné vyřizování sporů je ne
možné. Všechny španělské obehodn
podniky, zejména v okolí Melilly tak zkvé
tající, byly trvajícími poměry přerušeny, ano na
mnoze zničeny na dloubou dobu. Dosud podařile
se úřadům v Melille zameziti vážnější nepokoje
ale není vyloučeno, že některé kmeny nepřátel
ské cizineům, nebo něklerý hrabivý náčelník ne
podniknou něco proti Evropanům. Proto je po
divné, pokračoval ministr, proč se španělská
veřejnost tak rozčiluje pro opatření vlády, uči-
něné jen z opatrnosti. Mezi jejím jednáním
a dobrodružnou politikou je hluboká propast.
kterou kabinet nepřeskočí. Oproti očekávanému
marockému poselství setrvá vláda španělská na
svém stanovisku, že maghzen musí vystoupiti ze
své dosavadní nečinnosti a dáti zcela posi-
tivní záruky pro zajištění španělských práv.
povolených přesnými smlouvami. Teprve pak
bude možno mluviti o odvolání vojska. Je-
sultán schopen dáti podobné záruky, tím lépe,
bude možno dále jednati. Nemůže li, ostává
problem nerozřešený a pro ten případ Španělsko
náležitě zakročí. Zdá se tudiž, že Marokko bude
ina dále znepokojovati evropské politiky
#11
alto_textblock
#11
nebojí se jen bona, ale i českých škol.
(Veselost.) Polemisuje se včerejšími vývody posl.
Tomoly prohlašuje řečník, že Němci mohou přene-
chati sterost Čechům, jak chtějí zaopattiti svoje ab-
solvované vysokoškolské posluchače. Se zřetelem k
udělení práva veřejnosti škole Komenského
prohlašuje řečník proti odpovědi býv. ministra Mar-
cheta, kterou svého času dal na dotaz, že jest ne-
správno tvrzení, jakoby absolventi školy Komenské-
ho neznali dostatečně německého jazyka. Děti znaj
často lépe německy, než leckterý poslanec, který zde
dělá zákony. (Hlucná veselost.) Poukazoval-li dr.
Marchet na rozhodnutí řišského soudu, dle něho
jest v Dolních Rakousích jen německá řeč v zemi
obvyklou, prohlašuje řečník, že Čechové jsou
ochotni české olce dolnorakouské při-
pojiti k Moravě. Pečuje-lí se o německé men-
šiny všude na státní útraty, zřizují-li se v Terstu
německé školy pro Němce proti vůli Slovinců a
Vlachů, subvencují-li se německé školy v jižních
Tyrolích, dlužno totéž činiti pro Čechy ve Vídni
všude tam, kde český lid jest v dostatečném počtu.
dlužno zřízovati české školy na státní útraty. (Hluč-
ná pochvala a potlesk u Čechů.)
Představují-li si Němci dohodu
tak, jako posl. Tomola, Češi za každou
dohodu se poděkují. Jsou zvykli na bo
za obtížnějších poměrů než nyní a bo
ten také vydrží. (Hlučná pochvala a potlesk
Čechů.) Němci neměli by si přece dát nenáviděným
Čechy platiti lesk hlavního a sídelního říšského
města. Vyženete-li české dělníky z Víd-
ně, umřete hladem. (Hlučná pochvala a po-
tlesk Čechů.)
Po vývodech posl. Vityka a Kolesy ná-
sledovaly věcné opravy poslanců dra. Som-
mera. Pihuljaka, d'Elverta, Fr. Fuchsa.
Glěbovickěho. Za jeho věcné opravy strhla se
prudká hádka mezi posl. Kurylovičem
a Diamandem.
Po věcných opravách posl. Vityka a dra-
Slámy přikročilo se
#12
alto_textblock
#12
k hlasování.
Rozpočty ministerstva vnitra, spravedl-
nosti a kultu i vyučování byly schvá-
leny, resoluce postoupeny vládě, aby o nich uva-
žovala a rokování přerušeno.
Konec schůze v 10.35 hod.; příští bude zejtra
dopoledne.
#13
alto_textblock
#13
Politické zprávy domáci.
#14
alto_textblock
#14
Anglické námořní manévry.
Včera vypluly všechny válečné lodi, určené
pro manévry, z přístavů do naznačených jim
shromaždišť. Ve všech přístavech a na palubách
všech lodi vládl od rána čilý ruch. Silné flotily
torpédoborců a torpédových člunů konaly stráž
v kanálu La Manehe. Z Doveru vyplula v noci
flotila torpédová. Dělové čluny provázejí tuto
flotilu. Dopravní lodi se zásobami odpluly též
na západ. Odpoledne přibyly do Doveru lodi
divise portsmouthské v průvodu čtyř křižáků.
Fiotily podmořských člunů následují. Vody
v okoli Doveru jsou vhodným místem pro evi-
čení všech těchto druhů válečných lodí. Jejich
operace budou se ponejvíce konati blízko břehů,
kdežto velké lodi budou manévrovati v širém
Z Londýna se oznamuje, že námořníel
manévrů zúčastní se 40 bijevních lodi, 27 obr-
něnců, 26 křižáků, 8 návěstních lodí, 117 torpédo-
borců, 79 torpédových člunů, 6 torpédových ka-
sárnických člunů, 3 čluny pro kladení min, 16
lodí pro skladiště a opravy a 26 podmo ských
člunů, todiž celkem 350 válečných lodi. Posice
a vzdálenosti lodí dle »Times« odpovídají země-
pisným předpokladům, ale bude moudřejší vy-
bnouti se analogiím, jež by mohly vésti k nedo-
rozumění a zlomyslným výkludům. Žurnalistika
není připuštěna k manévrům a všechny podrob
nosti disposicí se přísně utajujl.
#15
alto_textblock
#15
V Praze, 18. června. (Kramář a Gla
biňski.) „Dzien. Pol.“ referuje o řečech dra.
Kramáře a prof. Glabiňského v rozpočtové de-
batě, píše, že v řeči Kramářově bylo mnoho pro
Polaky trpkého, ale jádro jeho výtek bylo prý
bohužel oprávněno. Za to řeč prof. Glabiňského
byla bledá a pobybovala se ve sféře pouhých
frasí. Prof. Glabiňski nevyvrátil výtky Kramá-
řovy, že polské kolo jde ruku v ruce s Němei
a nedokázal, že provozuje politiku volné ruky.
Nemohl to ani dokázati vůči faktu, jakým je svě-
dectví dra. Sylvestra, že mezi polským kolom
a Němci je hotová smlouva; nemohl to dokázati
ani proto, ježto jeho političtí přátelé hlasovali
ve výboru pro položku německého školního do-
zorce v Kraňsku, tedy pro akt Slovince přímo
provokující. Debata — píše „Dz. Pol.“ dále
ukázala, že všepoláci vykopali propast mezi pol-
ským kolem a ostatním slovanským světem, že
dali polské kolo do služeb Němcům a že na ně
spadne těžká odpovědnost za budoucnost pol-
ského kola na říšské radě. Jest také charakteri-
stické, že v onom protislovanském zápase prof.
Glabiňskému sekundoval posl. Daszyňski. Ne-
dávno „Sl. pol.“ vytýkalo posl. Stapiňskému, že
jde společně se socialisty. Dnes je spojencem
sociálních demokratů prof. Glabiňski sám.
V Praze, 18. června. (Posl. Stapiňsk
a polské kolo.) Posl. Stapiňski s polskými
lidovci vyšel, jak známo, před hlasováním o dis-
posičním fondu ze sněmovny, ač celé ostatní
polské kolo hlasoválo pro vládu. Východ lidovco
způsobil v polském kole nevídaný poplach. Píše
o tom parlamentní zpravodaj „Czasu“. Nejváže
nější členové kola snažili se před hlasováním
posl. Stapiňského přiměti, aby neodeházel ze
sněmovny, on však jim odvětil, že nemaje k vlá-
dě důvěry, nemůže pro ni hlasovati a že lidovei
se jednomyslně usnesli před hlasováním odejíti.
V kuloárech odehrávaly prý se scény, jakýeh
polské kolo nepamatuje. Pobouření bylo takové.
že nejednou došlo do ostrých osobních srážek
Lidovci však setrvali na svém přesvědčení a sně
movnu opustili, „Czas“ je přesvědčen, že od-
chod lidovců ze sněmovny bude předmětem no-
vého jednání v polském kole.
Nynější polské kolo má 67 členů
poněvadž dva haličské mandáty jsou uprázd
něny Nejsilnější je nyní skupina Glabiňského
národních demokratů, která po slou
čení s P. Stojalowským čítá 22 členy a je roz-
dělena ve dvě frakce: národně-demokratickou
a národně-lidovou. Skupina lidovců (Sla-
piňského) čítá po vyloučení posl. Paducha 18
členů. Skupina polských demokratů
(Duleba, Petelenz, Stwiertnia a t. d.) čítá 10
členů. Strana konservativná (Biliňski,
Czaykowski, Korytowski, Starzyňski a t. d.) m
7 členů; katolické centrum (Kozlow ski
také 7 členů. Mimo to jsou v kole dva poslanci
divocí, Pastor a Mleczko, k nimž přibyl nyn
i z lidové strany vyloučený Paduch.
#16
alto_textblock
#16
moři.
#17
alto_textblock
#17
Boj proti novým daním anglickým
Proti budžetu liberálního kabinetu se při-
pravuje prudká kampaň. »Times« ohlašuje útvo-
ření ligy proti budžetu. Zahájeno bylo též hnulí
proti novým stavebním daním, jehož se zúčast-
ňuji nejpřednější osoby aristokratické a finanční.
Velké společnosti, jako »Průmyslová obydli«
společnost stavebnická v Londýně a j. v. orga-
nisují k odporu. Někteři liborální poslanci jsou
léž nespokojení s novými daněmi, zejména
s těmi, jež zasahuji mmerální, ještě nevyužitko-
vaná bohatství. Tito dissidenti neohlašují oposici
rozpočtu v celku, ale projevují nespokojenost
s jistými podrobnostmi.
Násladkem toho vládne jistá nesvornos
v táboře liberálním. »Westminster Gazette«
napomíná dissidenty, že jejich první povinnost
je nedati se zneužiti k nynějším rejdům proti
liberální vládě. Účelem toho všeho je působi
tak na veřejné minění, aby sněmovna lordů
mohla si dovolitt zamitnouti rozpočet. Minist
Lloyd George na obranu svých zásad uve-
řejnil zajímavé pojednání, v němž porovnává
daně uvalené na dědictví a příjmy v Anglii
Francii a dokazuje výhodnost pomérů angl
#18
alto_textblock
#18
ckých.
#19
alto_textblock
#19
Národní jednota pošemavská
v jubilejním roce 1908—1909.
Letos ukončila Národní jednota pošumavská
čtvrt sta let své práce. Čtvrt sta let práce, věno-
vane hospodářskému, osvětovému a národnímu
povznesení českého jihu, západu a východu.
V roce minulém vykazuje činnost N. J. P. znač-
ných úspěchů. O činnosti této dejme mluviti
faktům. Jádrem práce jednoty jest práce národ-
nostně-obranná, zasahující do života českých
menšin. Sem spadá ochrana zájmů českých pří-
slušníků v území smíšeném, snaha po uplatněni
jazykových a národnostních práv oproti úřadům.
Celkem vydala N. J. P. na účely národní 21.250
korun 29 hal. — V oboru osvětovém stoupá prá-
ce jednoty do výše nebývalé a to zvláště poža-
davky školskými. Dvacet šest obcí na českém
jihu volá po české škole a jenom čtyřem místům
mohla jednota vyhověti. V obci V. staví N. J. P.
Český Dům za 110.000 K, v obci A. staví če-
skou školu menšinovou za 34.000 K, v obci Č.
zakoupen pozemek ke stavbě české školy, v obci
K. otevřena nová česká škola menšinová, obci
P. zaručen přispěvek 15.000 K na stavbu če-
ské školy, na rozšíření škol jednotřídních věno-
váno 2000 K. Jednota platila školní plat za dítky
#20
alto_textblock
#20
Politické zprávy zahraničně.
#21
alto_textblock
#21
V Praze, 18. června.
#22
alto_textblock
#22
Na hranici rakousko-srbské.
Ostrovy v řece Drině mezi Bosnou a Srb
skem často bývaly příčinou pohraničných kon
fliktů mezi rakouskými a srbskými strážemi.
Tyto dni, neznámo z jaké příčiny, rakousko-
uherská pohraniční stráž začala znepokojovati
srbské sedláky, pracující na svých pozemcíeh
na těch ostrovech. Sedlákům přišla na pomoe
vojenská stráž srbská, a vojenské stráži ra
kouské přišla na pomoc žandarmská hlídka ra-
kouská. Z toho vznikla přestřel ka
trvavší hodinu. V noci žandarmové znova
obklopili vojenskou hlídku srbskou a jednoh
vojáka zaj ali.
Zprávu o tom přináší bělehradská »Po
litika«.
#23
alto_textblock
#23
české, udílela příspěvky na potřeby školské, pod-
porovala všemožně snaženi obcí po veřejné ško-
le české, zamezila zřízení čtyř německých ško
schulvereinských na českém jihu a západu, udí
lela stipendia prc žáky škol středních, uspořá-
dala 11 výprav dětí z území smíšeného do Pra-
hy. Celkem vydáno na kulturní činnost 98.508
77 h, z toho jen na ryze školské potřeby 71.334
korun 78 hal.
V činnosti hospodářské vydatné podpory po-
skytl N. J. P. český odbor rady zemědělské. Mi-
nisterstvo orby zvýšilo podporu na ovocnietví n
2000 K. 14 žákům hospodářských škol uděleny
stipendia. Mnoha odborům poskytnuta pomoc na
zakoupení hospodářských strojů. Výstavám udě-
leny odměny, medaile a diplomy. Pořádány a
honorovány hospodářské přednášky. Dány po-
kyny a rady ke zřizování hospodářských pokra
čovacích škol. Opatřeny podpory živelní pohro
mou postiženým, uděleny podpory pohořelým
Zahájena akce pojištění rolníků u českých ústa-
vů, zvláště na Domažlicku a to s pěkným vý-
sledkem. Letos přistoupeno k adaptaci domu
jednoty v Kaplici a zakoupen Steinerův hostine
v Sulislavi za 30.000 K. Zakoupeny ve 2 obcíel
nové pozemky. Třem Čechům zaplaceny pře
vodní poplatky při převodu realit. Jednomu po
skytnuta půjčka a za dva platí jednota úroky
z nutné půjčky záloženské. Opatřena právn
ochrana v mnohých otázkách stavebních, kdé
Češi německou správou obce poškozováni. V jed
né německé obci přešly do českých rukou 3 stat-
ky pomocí pozemkového oddělení N. J. P.
Mravně podpořena akce dolování uhlí na Maně
tínsku a akce stavby nových drah tamtéž a na
Jindřichohradecku. V domáckém průmyslu pod
porováno družstvo nezdické, košikářství na Bl
tensku a Staňkovsku, hračkářství na Domažli
cku a Nepomucku. Opatřeny, zakoupeny a do
míst těch zaslány nové vzory hraček, opatřeny
adresy odborných obchodníků, dvěma výrobcůn
hraženy výlohy s cestou za zdokonalením do Ně-
mecka. Zahájena akce na zřízení české školy
dřevařské. Na trvající školy dřevařské dána dvě
stipendia. Pořádán zednický kurs v Postřekově,
zedníkům pošumavským opatřeny informace
o práci v Čechách. Zřízena sklářská škola pokra
čovací v Německém Šicndorfě. Jednotlivým živ-
nostnikům, usadivším se v místě zněmčeném
dány podpory a půjčky. Opatřeny právní porady
v záležitostech živnostenských a koncesních
Podpořena akce za starobní pojištění živnost
níků. Dány podpory 16 školám průmyslovým
zakoupen šicí stroj do dívči školy pokračovací.
Hájeny zájmy českých obchodníků v Prachati-
cích. Na obchodní akademii v Plzni dána dvě
stipendia. Po různých národnostních bouřích n
Pošumaví počal boykot českých živnostníků,
zvláště pak trhovců. Všude vzala jednofa trhovee
v ochranu a žádala úřady, by konaly svou povin-
nost. Ve velkém provedena akce hospodářské
svépomoci. Staráno se bedlivě o zdokonalení po-
štovní dopravy. Podpořeni čeští dělníci z práce
propuštění, vzati v ochranu dělníci zemědělšt
proti německému velkostatkáři, podpořena stáv-
ka dělníků sklářských. Vedena evidence obsazo-
vání míst úřadníků státních, míst duchoven-
ských, úřadniků soukromých, ba i pracováno
k lepší úpravě jich platů. Celkem vydáno na ake
hospodářskou a průmyslovou 10.686 K 49 h,
na činnost humanní 25.443 K 92 h, na získání
realit 18.879 K 46 h. Počet odborů N. J. P. či-
nil v minulém roce 553 o 39.055 členech. Po-
kud se týče pokladní síly N. J. P., jevi se větší
příjem zvláště přičiněním odboru dejvického.
který uspořádal na výstavě sbírku milionu dvou-
haléřů, která dostoupila výše 41.167 K 87 h.
Tímto darem a velikými odkazy jednotliveň v mi-
nulých létech umožněny velké stavební akce.
vyžadující nákladu přes 150.000 K. Celkový
příjem činil 259.263 K 77 h.
#24
alto_textblock
#24
Červnové slavnosti.
Praha — Duchcovu a Mostu.
19. a 20. č rvna 1909
Zahájení slavnosti koná se dnes v so-
botu o 3. hodině odpolední a to slavnostním způso
bem. Zahájení zúčastní se mimo panský a damstý
slavnostní výbor i čestný výbor, pak zástupcové král
hlav, města Prahy a všech předměstských a okolních
obcí počtem devatenáct. Předseda slavnostního výboro
rada T. Maděra uvítá zejměna čestné protektorya
provede zúčastněné ostrovem, kdež podá veškerá v
světlení. Širšlmu obecenstvu jest již dnes v soboto
ostrov otevřen, takže může býti přítomno zahajova-
címu aktu. Na ostrově koncertuje hudba sdružení
kapelníků, večer pak v malém sále budou promitany
obrázky z českých menšin. Stánky, zejména bufety,
cakrárna a vinárna budou již otevřenv. Na ostrove
procházeti budou žertovné skupiny. Večer za sou
mraku zahájena bude benátská noc, při úplném se
tmění pak vypálen bude velkolepý ohňostroj. Pro-
gram ohňostroje byl již oznámen, podotýkáme jen.
že i Odkolkovy mlýny vzplanou v jasném světle
čímž jen efekt benatské noci získá. Pro pohodli di-
váků jsou k disposici prostorné, bezpečné lodi, zku-
šenými plavci ovládané, na kteréž možno zakoupiti
vstupenky po 50 hal. Nastup na lodi děje se na mí-
stech, jež na každém listku jsou naznačena, rovně
číslo lodi jest na listku uvedeno.
Vstupně na ostrov Zofinský v sobotu činí 40 h.
kombinovaný listek na ostrov i na loď stojí pak
pouze 70 h. Dětský listek 30 h. Lístky možno za-
koupiti v kanceláři slavnostního výboru, Spálená ul.
26, pak v závodě s nákrčníky pí. Elišky Trávníčkové
(Spálená ul., palác pojišťovny), v modním závodě
Šaška (Ferdinandova třída) a konečně v kanceláři
slavnostní v kavárně Slavii (proti Národnímu divadlu)
a na Žofině, jakož i na míslech nástupních.
Slavnostní kanceláře otevřeny budou
dnes odpoledne počínaje 3. hodinou v kavárně Slavii
na Ferdinandově třídě a na Zofině v restaoraci. Tam
přijímají se nabídky a podávajl se informace, jakož
i vydávají se lístky.
Dobrovolné sbírky pořádány budou dne
večer na Františkové nábřeží a na kampě ve pro
spěch úhrady benátské noci a ohňostroje. Slavnostní
výbor doufá, že sejde se dobrovolnou sbírkou dosta-
tečný obnos, takže značný výtěžek ze vstupenek lod-
ních bude jakožto čistý příjem věnován v celém roz-
sahu ve prospěch účele slavnosti. Vybírati se bude
na šesti místech do zvláštních pokladniček.
Vežkery lodi budou ověnčeny a opatřeny
množstvím světel a budou na nich umístěny pěvecké
sbory, trubačský sbor, sbory mandolinistů, tamburašt
a hudba »Vitavana«.
#25
alto_textblock
#25
Denní zprávy.
#26
alto_textblock
#26
— Polské kolo a jeho předseda posl. Gla-
biňski mohou býti ujištěni, že jich projev proti
„Slovanské jednotě“ přijat byl ve veškerém ně-
meckém tisku v Čechách s nemenším nadšením
než s jakým řeč předsedy kola uvítala „Neue r.
Presse“, Posl. Glabiňski je dnes mezi Něm
ci v Čechách populárnějším mužem, než Bach
mann, Schreiner anebo Pergelt. Není jedineho
německého plátku v Čechách, aby z plných plic
neprovolával slávu předsedovi „Polenklubu“a
#27
alto_textblock
#27
necitoval s projevem štědrého uznání odstave
z jeho skvostné bratrské řeči. Jsou to hotové or-
gie německé škodolibosti z odbytného, jehož s
dostalo českým řečníkům dru. Kramářovi a Prá-
škovi mluvčím Polského klubu. Také pro posl.
Daszyňského neskrblí se německým uznáním.
Orgán ministra-krajana Schreinera neví co po-
číti blaženstvím i jásá: „Dr. Kramäř musilsi
dát líbit, že jej dokonce i sociální demokrat
Daszyňski důkladně za pačesy popadl a ztřeště-
nou novoslovansko-českou politiku lučavkou po-
lil. Při tom se ukázal ovšem zajímavý, nikoli
však podivný zjev, že čeští socialisté byli nad
výpady Daszyňského proti panslavismu velmi
rozhořčeni a že u nich národnostní moment všem
ostatním předchází.“ Ovšem, Němec snese Slo-
vana, jenom když na vlastní krvi páše hřích a
sociální demokrat posl. Daszyňski došel zalí-
bení před krásnýma očima ministra dra. Schrei-
nera, neboť polévá „lučavkou“ české řečníky.
Krásné duše!
— Zajímavou historii ze zdejší německé
kolonie vypravuje neodvislý židovský týdenník
„Selbstwohr“, v Praze vycházející. Událost při-
hodila se v tak zvaném „Theatergarten“, hostin-
ské zahradě, přilchlé k novému německému di-
vadlu. „Theatergarten jest majetkem pražského
německého Theatervercinu,“ vypravuje „Selbst-
wehr“, „hostinství jest v pronájmu. Netřeba
zvláště připomínati, že „Theaterverein“, který
z daleko převážné části má za členy židy, děkuj
svůj vznik židovské iniciativě a že jsou to
v první řadě židé, kteří umožňují další trvání
Vereinu a tím i divadelní zabrady. Toho si však
asi není vědom nynější nájemce hostince v za-
hradě, pan Gürtler. Ve středu večer provedl
husarský kousek a na podnět několika německo-
líberálních studentů odepřel židovským studen-
tům jídlo a pivo. Veliká část přítomného židov-
ského publika zastala se židovských studujících,
avšak málo platno, milostpán hostinský dekreto-
val a sklepnická tlupa musila poslechnout. Tak
se stalo, že z divadelní zahrady, jejímiž navště-
vovateli jsou nejméně ze dvou třetin židé, byli
židé vykázáni. A to všechno jenom proto, že ně-
kolika pánům německého kuléru se zrovna zlí-
bilo v pivní náladě způsobiti skandál. Z tohoto
urážlivého počínání arijského hospodského vůčí
židům musí však býti provedeny nejostřejší kon-
sekvence. Pan Gürtler činem dokázal a jasně
vyslovil, že mu na židovských hostech nezáleží,
že s obzvláštní ochotou nejzpupnějším nárokům
nezralých lidí vyhovuje a jich rozmarům obětuje
židovské hosty. Židé dobře si zapamatují tuto
příhodu. A kdo má jen jiskřičku čestného uvědo-
mění, nenechá tuto ránu do tváře pražského ži-
dovstva bez odvety“ a t. d. Rozumí se samo se-
bou, že se nic nestane, a že si židovstvo praž-
ské dá libit tuto ránu do tváře a že budou cho-
diti do Theatergarten, tohoto svého eldorada.
dál, jako dříve. Německo-liberální studenti, kteří
navedli šenkýře, aby židovským studentům ne-
nalil, jsou totiž také-židé, jenže židé „něme-
ckého kuléru“, kdežto židé, kteří museli odejít,
jsou — zionisté. Kdyby němečtí židé pražští
skutečně a vesměs provedli exodus z „Theater-
garten“, nezůstalo by tam ani tolik hostí, co
koncertujících vojenských hudebníků, nebot
pražské Němectvo existuje jenom z milosti praž-
ského židovstva v každém ohledu. i v „Theater-
gartení
— K nejurčitějšímu prohlášení dra. Kra-
máře na říšské radě, že zemský sněm, znásil-
něný umělou německou většinou, způsobenou
za přispění šlechty, ani by se nekonstituoval,
ani by zemský výbor nezvolil, že by ani kroku
ku předu neučinil, poznamenává »Reichenb.
deut. Volkszlg «: »Můžeme si pomysliti, že by
v takovém případě se strany Čechů nebe i peklo
uvedeno bylo v pohyb, aby znemožnili zemský
sněm s většinou Němcům přátelskou. Proto ne-
zbývá nic, než rozhodně a nezlomně trvati na
úplném rozdělení Čech s vlastním německým
zemským sněmem a vlastní německou správou.«
Podle toho mohlo by se soudit, že kdyby se
Němeům podařilo provést litoměřický a mostecký
plán na dosazení německé většiny na sněmu
zemském, by upustili od svého požadavku ná-
rodnostního rozdělení země. Její jednotě a státo-
právnímu útvaru historickému dají pardon jenom
s podmínkou německé nadvlády také v zemské
správě a na sněmu zemském. Nedopustí-li Čes
návratu epochy Carlosa Auersperga, Němei krá-
lovství roztrbnou úplně, to jest prozatím hodlají
trvati nezlomně a rozhodně na takovém poža-
davku. Mohou býti ovšem ujištění, že by Češi
ože peklo a tože nebe rozbouřili, aby zmařili
t tento německý požadavek.
— O tom, je-li Smichov čistě českým
městem, uvažuje včerejší „Bohemia“. Podnět
k tomu vzala si z usnesení městské rady smí-
chovské, působiti k tomu, aby při smíchovském
poštovním úřadě dosazovány byly jenom síly,
úplně znalé českého jazyka, řeči obyvatelstva
tohoto čistě českého města. Rozumí se, že podle
„Bohemie“ Smíchov není čistě českým mě-
stem. Jak prý může býti čistě českým mě-
stem, když má „dobře navštěvované“ německé
gymnasium, německou dívčí obecnou i měšťa-
skou školu německou, obecnou školu chlape-
ckou, četné německé spolky!? (Roku 1904 měl
Smichov českých obyvatelů 49.376, německých
3463.) Usnesení městské rady smíchovské stalo
se z toho důvodu, aby zabráněno bylo nestyda-
tému komolení českých telegramů na tamější
poštč. „Bohemia“ patrně chce dovoditi, že,
mají-li Němci na Smíchově německé školy (se
40% českých dětí) a platí-li tam Němci daně,
je to v úplném pořádku, doručují-li se českým
adresátům české telegramy v esperantu, vynale-
zeném německým úřadníkem jazykově naprosto
nekvalifikovaným. To si ovšem ryze český Smí-
chov líbiti nedá bez zřetele na to, uzná-li „Bo-
hemia“ jeho českou ryzost či neuzná.
— K jubilejní valné hromadě Národní jed-
noty pošumavské upozorňujeme, že důvěrná
schůze delegátů odborů jednoty
koná se již dnes v sobotu 19. června
t. r. o 8. hod. več. v malém sále Mě-
šťanské besedy v Praze. Na tuto schůzi
se zvláštní pozvání nerozesilají, hosté vítání. Ju-
bilejní valná hromada koná se pak v neděli
o 10. hod. dopoledne ve velké zasedací síni
staroměstské radnice v Praze. Z nařízení starosty
pana dra. Groše bude zasedací síň dekorovana
přiměřenou květinovou výzdobou ze zásob květi-
nových obce pražské. Slavnostní zahajovacía
závěrečný sbor zapěje pěvecký kruh „Tovačov-
ský“. Jednoty došlo předem veliké množství
omluvných listů a blahopřejných projevů, ktere