#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
30. ledna 1909. Číslo 30.
#4
alto_textblock
#4
poněvadž tisk jeho poslední českou řeč o místodržiteli
hr. Coudenhovovi úplně pollačil. Z toho jest viděli.
že jeho vývody o hr. Coudenhovovi byly správné.
Opakuje obvinění, pronesená v poslední řeči proti
místodržiteli hr. Coudenhovovi a pokračuje: Mlísto
držitel by již měl dobrovolně odstoupiti a ne čekknti
až mu vláda řekne, že boykotovaného místodržitele
nepotřebuje. Většina obyvatelstva má pravdu, žádá-li
aby místodržitel v Čechách byl Čech,
znal česky a hájil práv českého národa. Místodržitel
pomáhal vládě při předběžných pracích o osnově ja-
zykového zákona, ale dbal při tom přání Němců. Ne-
byli bychem očekávali od ministerského předsedy,
že si bude troufali provést něco, co bylo odepřeno
ministerským předsedou Koerberem, totiž rozdělení
Čech. Jednání ministerského předsedy je porušením
ústavy, poněvadž dle § 11. stát. zákl. zákona obsa-
huje okruh příslušnosti rišské rady pouze ony zále-
žitosti, které se týkají společných práv a zájmů všech
na říšské radě zastoupených království a zemí. Vše-
chny jiné věci patří do oboru působnosti zemských
sněmů. Říšská rada není tudliž k nozře-
šení jazykové odázky v Čechách napro-
sto kompelentní. (Hlučná pochvala u českých
radkálů.) V dolnorakouském zemském sněmu byl
usnesen jazykový zákon, který odporuje státnímu zá-
kladnímu zákonu a právům českého lidu, kdežto sně-
mu království českoho nechce se přiznati právo, aby
se usnesl na jazykovém zákonu. Převážná většina
českého národa nedá si však líbili takovýto, říšskou
radou usnesený zákon. (Pochvala českých radikálů.)
Kdyby se snad našli poslanci, kteří by něco podob
ného připustili, aniž by rozbilí říšskou radu, pak jim
již voličstvo na to odpoví. Čeština má v celém krá-
lovství českém stejná práva jako němčina. Jeho stra-
na bude poučovati všeclino obyvatelstvo o dosahu ja-
zykové předlohy. Neboť práva česktého národu jsou
nejvyšším statkem a tuk jako předkové obělovali vše-
chno, aby zachovali právo českého jazyka a jednoty
země, tak se sláne i nyní. (Hlučná pochvala a potlesk
českých radikálo.)
Posl. hr. Sternherg nejprve sděluje, že svůj ná-
vrh modilikoval zvláště, aby umožnil polskému klu-
bu jeho přijetí a změnil svůj návrh takto: Se zřete-
lem na porušení klidu na většině rakouských uni-
versit, které, následkem nosení barev studenisk ých
spolků vedou stále k novým provokacím, vyzývá se
vláda, ahy v zájmu veřejného pořádku vydala ča-
sově omezený zákaz nosení barev, zachovávajíe při
tom práva národních odznaků pro ony universityi
kde nosení barev jest příčinou rušení klidu.
Poukazuje na to, že na počátku dobrý poměr
občanských stran v parlamentě se změnil od tě doby.
co v Čechách následkem obstrukce Němců v zem-
ském sněmu byly zamezeny zákonodárné práce.
V takovém okemžiku, kdy dělhost zemského sněmu
jest frivolním způsobem rušenn, jest českému
národu úplně znemožněno vládu podporovati, aneb
pracovati spelu s německými stranami, dokud jsou
otřásány základy ústavy. Dnes máme občanskou
válku v německých obvodech Čech, kdež české men-
šiny jsou netoliko boykotovány, nýbrž dokonce
ohroževány. V Chehu nemohou čoští státn
úřadníci nalézti ani nocleh.
V čechách máme nyní pouze Čechy a—
lupiče.
(Po těchto slovech ozývají se bourlivé protestní vý
křiky se strany německých poslanců. Poslancí Alb
recht, Krützner, Štölzl a četní jiní chvá-
tají k ministerské lavici, tlukou na pulty a žádaji
místopředsedu Zázvorku bouřlivě, aby řečníkovi od-
ňal slovo a udělil důtku. (Iluk trvá dále, takže posl
hr. Sternberg nemůže pokračovati.)
Mistopředseda Zázvorka, který si mezilln
dal příslušné místa stenografy přečísti, prohlašuje
Jsem nucen volati hr. Sternberga pro jeho výroky
k pořádku.
Posl. hr. Sternberg: Který výroky minfte
Nepretestuji proti volání k pořádku. Považuji místo-
předsedu za dosti loyálního a vím, že mne volal k
pořádku pouze na základě nesprávné informace Da-
le praví: Musíme určitě věděti, zda v Čechách exi-
stuje stální základní záken nebic ne a prohlašuje,
že jeho návrh, který byl podepsán všemi slovan-
skými stranami kromě polského klubu, má za účel
vzbuditi v této sněmovně projev, na jehož základě
by ministerstvo bylo nuceno zjednati v Čechách po-
řádek. Nechcemo nic jiného, prohilašuje řečník, než
pořádek
#5
alto_textblock
#5
a nechceme žádné klukoviny
a žádné jakékoli výsady někleré kasty nebo národa.
Žádáme stejné právo pro všechny a s toholo
slanoviska jsme nuceni žádati, aby provokace
na ulici přestaly a aby blaho stášních občanů
bylo výše ceněno než všechny demagogické floskule.
Vyzývá zvláště polský klub, aby pro- jeho návrh
hlasoval.
Zabývá se pak útoky, které proti němu byly
učiněny s různých slran a dotyčným osobám vytýká.
že se schovávaji za jeho neschopnost k satisfakci,
která byla prohlášena za zavřenými dveřmi. Pone-
chává veřejnosti, aby si učinila úsudek o slatečnosti
a cti jeho úločníků. Končí paukazem, že v celé české
delegaci není jediného člena, který by byl nesmiři-
telný, jediného člena, který by nebyl ochoten usilo-
vati na základě kompromisu o soužití s jinými ná-
rody Jestliže však Němci pokračují v odpírání práv
Čechům, pak přivedou to tam, že na lavicích českých
budou seděti pouze radikálově, poněvadž s
pak český národ obrátí proti svým zá-
stupcům, kteří by nehájili národné
čest až do hrdel a statků. Jsme, praví řečník
#6
alto_textblock
#6
obhájci věci pochivé a budeme ji hájiti a neznáte-li
až dosud Čecha, poznáte ho.
Posl. Lisý ohražuje se česky proti tomu, že ná-
vrhům českých radikálů připisují se agitáční nebo
demagogické účely. Odůvodňuje slanovisko své
strany, která nemá k vládě žádné důvěry, neboť vlá-
da spatřuje svůj úkol v podporování centralisační a
germanissční soustavy.
Pokud se týče ehlášeného jazykového
zákona,
může řečník o obsabu tohoto zákona souditi z ce-
lého chování se vlády oproti Čechům, zejména jak
je to patrno při výnosu boykotovém a poštovním
Musí se rozhodně ohraditi proti zamýšlenému zvolení
52členného výboru k řešení jazykové otázky, po-
něvadž od činnosti takového výboru neslibuje si žád-
ného kladného výsledku. Musi také co nejdůrazněj
varovati vládu před pokusem, aby jazyzovou otázku
pro Čechy rozřešila přes hlavy českých poslanců
Takový pokus narazil by na mohutný odpor českého
náreda. Strana řečníkova nebojl se hrozby, že bude
rozpušlěna poslanecká sněmovna, a jestliže Něme
hrozí, že přestanou platiti daně v Čechách, má český
národ také dost prostředků, aby čelil chystanému
pronásledování.
Stěžuje si pak, uváděje různě příklady, na uvá-
dění boykkolového výnosu, kteréžto provádění jesl
namířeno jenom proti Čechům. Sama vláda zúčast-
ňuje se tohoto protičeského provádění výnosu. Mi-
nístr krajan dr. Schreiner štve proti českým úřad-
níkům. Podniká agilačni protičeské cesty po Čechách
a na Moravě. Vyčitá konečně politickým úřadům, že
nekonají svoji povinnost při provádění hoykotového
výnesu. Na druhé straně počinají si samy politické
české úřady v tomto směru s nepřiměřenou ostrosií
(Hlučná pochvala u českých radikálů.)
Posl. Seliger poukazuje v doslovu na modifikaei
svého návrhu. Zdůrazňuje, že soc. demokratický ná-
vrh má přednosl, že jest hoze všeho hrotu proti jaké-
koliv straně a že tudíž můze býti přijat všemi stra-
nami. Dr. Michl ohlásil, že Němci z Čech přikroč
k násilí, jestliže vláda nepomůže. To nemůže skon-
čiti jinak než šibenicí. Výsledek takové národnostní
politiky bude
společná německo-česká šibenice
v Čechách,
#7
alto_textblock
#7
(Pochvala soc. demokratů.)
Posl. Seliger poukazuje na úmysly zavést 8 14.
které poslední dobou v parlamentu strašily a prohla-
šuje, že soc. demokráté musili by povznésti nejroz-
hodnější prolest proti každému zločinnému úboku
na lid a na lidavou sněmovnu. Ti, kdož mají podubno
úmysly, dokazují tím ovšem, že jsou úplně neschopn
přikročiti k řešení tak velkého národního problému
Pouze a výlučně lidové sněmovně ppřísluší tato ve-
liká úloha. (Hlučná pochvala soc. dem.)
V tomto okamžiku, konči řečník, vedeme bo
o existenci parlamentu a řečník preto žádů, aby
návrh sociálnědemokratický byl schválen. (Hlučná
pochvala a potlesk u soc. dem.)
Při hlasování zamítá se pilnost všech
šesti návrhu
Ke konci schůze táže se posl. Choc předsedy
národohospodátského výboru, v jakém sladiu na-
cházejí se pemdy výbaru o zákonu kartelním? Před-
seda tohoto výboru dr. Ellenbogen sděluje, ž
referent dr. Kre již dokončil referát o kartelním
zákonu a že zpráva jeho byla rozdělena členům užší-
ho výboru. Příští schůze tohoto užšího výboru byla
stanovena na den 9. února.
Konec schůze ve 347
Přístí schůzo ve středu 3. února v 11 hodi do-
polodne.
#8
alto_textblock
#8
Mezí došilými spisy byl pilné návzhy: posl
Rrba a sp. a národnostních poměrec
v Čechách (vláda se vyzývá podati ihned před-
lohu o úpravě národnostních poměr
v Čechách a sněmovna po jejím předložení pří-
kročí hned k 1. člení a přikáže ji 52ělennému vý
boru.); — Conce a sp. na bezodkladné 1. čtení
předlohy vládní o zřizení samoslartné právnické fa-
kulty s vlašským vyučovacím jazykem: — Čech
a sp. stran pošlovního výnosu; — Čipery a sp.
o nejbližším sčílání lidu: — Bukvaje a sp. na
podání předlohy o správním soudu pro země česte
koruny; — dr. Zahiradníka a sp. na zvýšení st.
suhvencl pro rolnické střední, školy; — Holéh
a sp. na zružení terminového obchodu na pešťské
obilní burse ve smyslu vyrovnání: — Neumann
a sp na zlepšení výtlužného penstonistů a provi-
slonistů c. k. st drah; — Kaftana a sp. na pro-
vedení zákona o vodních cestách.
Návrhy podali poslanci: Fresl a sp. na poslát-
nění Škodových závodů v Plzni; na úpravu platov ýcl
a služebních poměrů staničních mislrů a aspirantů
státních drah; a dr. Zahradník a sp. na postát-
nění místní dráhy Votice—Sedlčany
Dolazy podali poslanci: Fresl a sp. po nedo-
statečném odpočinku a turnu personálu u vlakových
pošt na tmti Plzeň—Duchcov, po nedostatečných per-
sonálních poměrech u pošt. ambulance na tratíc
Plzeň—Duchcov a Plzeň—Eisenštein, a po vydávání
levných jizdních lístků podomním obchodníkům.
obchedním ceslujícím, kočovným živnosmíkům
trhovcům na všech drahách; — Hannich a sp
o tom, že na rozkaz litoměřického biskupa zdrá hal
se katecholové dávati známky z náboženství žákům
kteří nezúčasinili se náboženských ovičení; — Bu-
říval a sp. po poměreehi u pol. ředitelství v Praze:
— Svěcený a sp. po konfiskační praxi v Praze
— dr. Winter a sp. po tom, že ve školních kni-
hách se haní sociatismus.
#9
alto_textblock
#9
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 29. ledna. (K. k)
Výbor pro porady o dobytčích nákazách pokra
čovál 27. a 28. t. m. v poradách o předloze stran
dobytčiho moru.
V povšechném rokování všeobecně označeno
bylo osnovou nařízené odškodné při ztrátě dobytka
za nedostatečné a s mnoha stran projeveno přání
by již brzo předložen byl také zákon o prohlídce
dobytka a masa, i o pojištění dobytka.
V zevrubném rokování vyřizeno více článků
přijaty dvě resoluce posl. V. Kotláře, z nichi
jedna týká se subvence thermochemického ústavu
v Bystřici pod Hostýnem, zvýšení cestovních pau-
šálů úřadním zrěrolékařům, konání odborných před-
nášek za účelem popularisace předpisů policejně-
veterinářských, jakož i osvobození od daně a bez
trestnosti porážení domácích zvířat, jež provádí s
ve vlasiní režii z toho důvodu doma, že není dosla-
tečný odbyt anebo že ceny dobylka jsou nízké.
#10
alto_textblock
#10
Druhá česká škola obecná ve Vídni.
Germanisační nestvůra pravé orgie slavo
v době přítomné v hlavním a residenčním městě
Vídni. Je-li boj s ní v domovině těžký, pochopi
každý, oč mnohonásobně těžším jest zápas ten
v moři německém, jejím to živlu.
Padesát let tuhé práce trvalo to, nežli se
domohli Češi vídeňští první české školy obern
a celé čtvrt století potom nadlisky se namáhali,
nežli mohli otovříti druhou českou školu obec-
nou ve III. okresu vídeňském.
Žádost za ni podána byla již roku 1905.
ale s vyučováním počalo se roku 1907, kdy
otevřena byla první třída. Letos vyučuje se již
ve dvou třídách. Se školou obeenou spojena jest
též opatrovna, která působí od r. 1895 a prvná
škola jazyka českého od r. 1893. Umístěna jest
v budově eizí, v místnostech poměrně malých.
z nichž se však platí veliké nájemné. V opa-
trovně zapsáno jest 38 ditek (komise určila jen
24), do I. třídy chodí 42 a do II. třídy 40 (místo
32 povolených). V jazykové škole zapsáno jest
ve třech odděloních 81 dítek. Zachraňuje tedy
„Komenský“ ve III. okresu přes 200 dítek pře
odnárodněním a s tím spojenými následky.
Jest samozřejmo, že spolek „Komenský“
hleděl nově zřízenou školu upraviti pokud tomu
okolnosti dovolovaly co nejdokonaleji.
Poslední zpráva lékařská pana dra. K
Fisehera zní, že místnosti pro školu i pro opa-
trovnu jsou velké, světlé, řádně ventilované
zkrátka, že vyhovují všem požadavkům moder
Pedagogický dohled obstarává z ochoty de
legát Ú. M. Š., ředitel p. V. Broj, kromě úřad
ních německých orgánů dozorčích. Posledné
úřadní inspekční zpráva řed. p. V. Broje z Prahy
vyznivá co nejpochvalněji.
Jeden z německých inspektorů vyjádřil se.
že zařízení školy jest ideální. Na škole působ
p. Jan Luďvíček, řídící učitel, p. V. Klimt, uči-
tel, sl. M. Sršňová, pěstounka, a pí. A. Ludví-
čková vyučovala ručním pracím.
Škola obecná působí zdárně jeden a půl
roku, přestála šťastně pět zdravotních komist
a časté úřadní inspekce. Zemská školní“ radn
přece však podlehla němocko-nacionálnímu štva
ní a dala se strhnouti k výnosu, který byl právě
nyní správě školy doručen a doslovně zní:
„C. k. dolnorakouská zemská školní rad
dle vyneseni ze dne 5. ledna 1909, č. 288
vzhledem ku pochybnostém na umistění Vámi
zřizené soukromé školy s vyučovací řečí českou
ve Vidni III., Messenhauserg. 2., dlo § 70., od-
stavce 4. říš. škol. zákona *) nemůže otevřeni
této soukromé školy povoliti a vidži se nucen
nepovolené vyučování zapověděti.
O tom vyrozumívále se s tím podolknutím-
že jest Vám možno proti tomuto rozhodnutí bě-
hem čtyř neděl ode dne doručení u zemské
školní rady stížnost k c. k. ministerstvu kultu
a vyučování podati. Přilohy žádosti se vrncoji.“
Neuvádí tody zemská školní rada žádných
přítomných překážek, pro které by se škola t
povoliti nemohla. Má jediné pochybnosti, že by
dítky mohly na zdravt utrpěti. Jest to čertovo
kopylo, na němž se může každé mínění dle li-
bosti natahovati a dle toho natáhnutí též násilně
jednati.
K tomu potřebovala zemská školní rada
#11
alto_textblock
#11
ním.
#12
alto_textblock
#12
*) § 70. odst 4. „Ústav má zařízen býti tak
aby nobylo se obávati, že by dítky v něm na svěm
zdravi škodu braly.
#13
alto_textblock
#13
přes tři roky, aby mohla nepovolení nějak odů-
vodniti! Dvakráte byla podána urgence a tehdy
nevěděly ničeho sl. úřady, že by mohly dítky
na zdraví utrpěti? V téže místnosti je škola ja-
zyka českého již 15 let a nebylo dosud obavy.
že by dítky na svém zdraví škodu braly.
Ve veřejných školách vídeňských, kde s
tísní 60—70 a více dětí, netrpí více dítky na
zdraví, než ve škole české, kde jich jest pouze
40? Vídeňské školy německé nemají dosud
školní lékaře, ale tato škola má tři.
A což neví ničeho sl. zemská školní rada
o duševním i tělesném utrpení českých dítek
ve školách německých? Nechť se jen zeptá če-
ských rodičů.
Čoský živel v Dolních Rakousích má být
úplně zničen nejen chystaným zákonem lex
Axmano, ale i soukromé české školy se potla-
čují (viz Poštorná) proti všemu právu, proti
všem zákonům a proti veškeré lidskosti.
Když po prázdninách odebrala se depulace
rodičů z X, okresu s říšským posl. Tomáškem
k zemské školní radě se stížnestí, že není
v české škole „Komenského“ pro tolik hlásfcíeh
se českých dítek místa, které touží po vyučo-
vání v jich jazyku mateřském, tu bylo jim odpo-
věděno: „Do toho zemské školní radě ničeh
není, nemá-li žactvo místa v nynější škole, a
„Komenský“ otevře nové šloly.“ Spolek Ko-
menský tak činí, ale zemská školní rada je zase
zavirá. Zdálo by se, že tím již zuřivost něme-
cko-nacinální je vyčerpána. Ale chyba lávky.
Jsou zde ještě školy jazyka českého. I ty ruš
německý ráz Vídně. Proto ohražuje se v posledn
době proti nové jazykové škole v VII. okr. sta-
rosta téhož okresu i se školním inspektorem
který ještě starostlivě uvádí, že by se bral dě
tem českým jedině volný čas ve středu a v so-
botu odpoledne a že by v německých školách
zůstávaly pozadu. To je zrovna něžná staros
o české dítky. O „Knabenhortech“ neví p. in-
spektor ničeho? A což když se dílky učí fran-
čině, angličině, hudbě atd., tím netrpí vyučo-
vání v německé škole? Inu, to vše neruší ně
mecký charakfer Vídně.
Tlak obyčejně působí protitlak. Nechť se
tak stane i v tomto připadě. Češi nejen ve Ill.
okresu, ale v celé Vídni musí se vzpružiti k ráz
nému odporu a poněvadž vše se točí dle finan-
čního stavu spolku „Komenský“, musí se ve-
škeré úsití k tomu soustřediti, aby se hmotně
„Komenskému“ pomohlo a to ostatní již půjde
36 českých obecnýchškol se 181
třídami mělo by býti zřízeno ve Ví-
dni na základě starších úřadních
dat z r. 1900, které dobou novějš
ještě ve prospěch náš se pozmč-
nily. Dále měly by býti zříze n
školy měšťanské pro 1433 úřadně
napočítamých dítek, školy pokra-
čovact, kde mezi 10.286 žáky bylo
již r. 1903—4 6454 Čechů, konečně
opatrovny a školy střední.
To vše měli již dávno Češi vídeňšlí mília
domohou se toho v krátké době jen za spolu
působení celého národa českého.
Tisíce českých dítek volá o pomoc. Přispě.
každý alespoň 1 K ročně a slož ji hned. Ne
slovy, ale skutky odrážejme drzou troufalost ně
meckou, aby se Němei hned přesvědčili, že je-
jich otroky nebudeme nikdy
Dary nu vzdělání českých dítok jazykem
mateřským přijímá a potvrzuje spolek „Komen-
ský“ ve Vídní III./3, Strohgasse 45.
#14
alto_textblock
#14
jim s trapnou nedůvěrou vstříe, ne straně ně
mecké pozoruje se nápadný klid. „Zeit“, mluvě
o pověstech, týkajících se změny kabinetu, píše,
že dle bezpečných informací není v tuto dobu
ani pomyšlení na změnu ministerstva neb od-
ročení parlamentu. Za všech okolnosti nynější
vláda vyčká, jaký dojem učiní její jazykove
předlohy. V polovině února, až budou všeobceně
známy tyto předlohy, vypukne buď krise, anebo
v parlamentě započne klidná práce. V něme-
ekých kruzích — dodává „Zeit“ — jazy-
kové předlohy očekávají se klidně. Proslýchá
se sice, že jejich obšah vyzve oposici, ale ne-
může býti důvodem, aby se vládn
úmysly bezpodmínečně zamítlv.
Klidnější živlové varují tedy radikály před bez-
účelnou oposici. Tite „klidnější živlové“ na ně-
mecké straně znají už patrně obsah vládní před-
lohy a vědí, že Němcům nezkřiví ani vlasu na
hlavě.
Zvláštní návrh v otázce jazykové čint
v jedné vídeňské korespondenci nejmenovaný
poslanec. Předpokládá totiž, že ani nynější vlád-
ní smiřovací akce nepřivede k cíli a proto na-
vrhuje, aby se zvolil zvláštní parlamentní
smirčísoud, jehož úkolem by bylo, vyslech-
nouti přáni a stížnosti obou sporných stran,
prozkoumati je a učiniti pak návrhy, jež by byly
přijatelny Čechům i Němcům. Za vhodné k to-
mu a nestranné pokládá sociální demo-
kraty, v jichž táboře jsou beztoho už spojeni
čeští i němečtí poslanci. Navrhovatel předsta-
vuje si smírčí soud tak, že by se do něho zvelil
stejný počet českých i německých poslanců
k nim by se připojili jeden neb dva zástupei če-
ské i německé poslanecké skupiny. Snad prý by
takový smírčí soud provedl, oč se vlády po léla
marně namáhají.
Máme za to, že i takový smírčí soud by
byl zbytečný. Názory soeiálních demokratů o ja-
zykové otázce jsou dostatečně známy; známy
jsou i přání a stesky obou sporných strana
proto není třeba znova je přednášeti. Jazyková
otázka dá se rozřešiti bez jakýchkolí výborů,
najde-li se v Rakousku jednou vláda, která budo
míti dosti odvahy provésti proti německému
terroru to, co zákon jasně nařizuje.
V Praze, 28. ledna. (Zájmy něme-
ckých kolonistů v Bosně.) Zmínili jsme
se už, že předseda německo-liberálního svazu
na říšské radě, dr. Sylvester, chce i bosen-
skou otázku řešiti se stanoviska zájmů něme-
okých. V Bosně je prý na 30.000 „němockýchl“
osadníků a jejich zájmy se musejí zabezpečiti
při sdělávání příšti bosenské ústavy. Podrob-
něji mluví o téže věci německá nacion, kore-
spondence, která vypočítává zejména všechny
bosenské osady. Z jejího výpočtu vysvílá, že
německých osad je v Bosně pouze 16 (10
katoliekých, 6 ovangelických); mima to je
6 osad maloruských, 6 polských a jedna uher-
ská. Pisatel dodává, že všechny (!) tylo osady
si přejí, aby podržely německé zři-
zení (!) a aby jim byl v příštím sněmě bosen-
ském zabezpočen náležitý počet poslanců.
V Bosně má tedy i Polák a Malorus býti po-
kládán za Němce jen proto, že se tam přistě-
hoval z Rakouska. Pochybujeme však, že polsti
a máloruští osadníci zmocnili dra. Sylvestra,
aby je házel mezí Němce.
Ze Lvova, 27. ledna. (Zikmund Skir-
munt .) Ke zprávě o náhlém úmrtí polského
publicisty Zikm. Skirmunta v Přemyšli dodá-
váme několik dat životopisných. Zvěčnělý, jenž
pocházel z katolické větve knížení litevské ro-
diny Skirmuntů, narodil se r. 1866 na Litvě,
studoval gymnasium v Krakově, universitu ve
Lvově, načež delší dobu ztrávil v Řimě. Vrátiv
se do Lvova, započal líterární dráhu obšírnou
praci „Řím“, tištěnou v „Gaz. Narod.“ R. 1899
byl členem redakce „Ruchu Katol.“ a po zá-
niku tohoto listu byl v redakci „Gaz. Narod.“,
v níž obstarával slovanskou rubriku. Účastné
se od r. 1898 slovanských novinářských sjezdů,
přilnul upřímně k ruchu slovanskému, čítaje
časopisy ve všech slovanských jazycích. Byi
horlivým stoupencem smíru rusko-polskéhoa
s upřímnou láskou Inul k národu českému,
o němž podával polským čtenářům přehledné,
vždy věcné zprávy. Želíme ztráty mladého, na-
dějného života a upřímného přítele myšlenky
slovanské mezi Poláky.
#15
alto_textblock
#15
z toho fantastického víru, nutně následuje reakce
zhnusení, návrat smutku. Ale již táké přichází » Noce
a s ní utišení. Finální věta pátá, plná tajemnosti
touhy, jest oprati pittorusknímu rázu seberza opět
veskrze náladová. Tóny sešeřelými, akkordy splýva-
vými, barvami smytými vchází v duší zprvu klid.
stupňující se na konec v niterně provroucnělý hymnus
úplného smíru.
»Pohádka l6ta« přináší v celém svém zjevu
mnoho nového, než aby na ráz mohlo býti vše-
obecně pochopeno a uznáno, též mnoho čistě indivi-
duálního, než aby mohlo býti dále následováno, ba
ani od autora samého třeba v jiných obměnách opa-
kováno. Je to dílo jedinečné již okolnostmi, za nichž
vzniklo. A vrátilo li autorovi mír duše, již tím spl
nilo svůj úkol. H dbě naší pak dalo asi vrchol, jehnž
v náladovosti tónů a jich barev možno dosíci. Dirie
gent vyloudil z rozšlřeného orchestru České Filhar-
monie všechny odstíny, kterých autor žádá, Čím
obtižnější bylo studium, tím větším koronováno zda-
rem. Pro tak jemnou detailní práci byl Kovařovie
muž na svém místě.
Vedle Sukovy »Pohádky léta« zdála se obě
ostatní čísla pořadu k provedení pravými hříčkami.
A to je co říci, jsou-li to skladby tak seriusně zalo
žené, jako Césara Franka symfonická báseň
»Prokletý lovec« a Rimského - Korsakova
effektní, slavnostně hlaholící ouvertura »Veliko-
noce«. Práce francouzská působivě roste z melivu
loveckého, jest velini jednotná a přesná ve své
stavbě, nalézajíc ve zvucích rohů a ostatních zešťo
dosti variace k líčení loveovy vášně, jež jest jeho
prokletím. Ouvertura ruského mistra jest skvostně
provedeným obrazem pravoslavného obřadu, má ná
rodní svěráz i v instrumentalních barvách tesk
v massách zvukových účisnou gradaci. I tytn
— e.
skladby hrány výborně a s vervou.
+ Koncert Gertrudy Foersfelovy — Věry Scha
pirovy — koná se v sobotu 6. února o 1)s8. hod.
več. v Rudolfině. Program jest velmi pestrý a zají-
mavý. Lístky lze dostati v hudebním a klavírním
závodě Em. Wetzlera ve Ferdinandové tř. č. 36. Te-
lefon 2457.
+ Koncert Bronislava Hubermanna za spor-
účinkování klavirního virtnosa Richarda Singra jest
v neděli 31. ledna o 1228. hod. več. v Rudolfině.
K tomuto koncertu jsou veškerá místa kromě něko-
lika loží po 20 K, sedadel a loží po 6 a 4 K, se-
dadla na podiu po 4 K a lístky ke stání po 1K
úplně vyprodána. Zbytek lístků je výhradně v hud
a klavírním závodě Em. Wetzlera ve Ferdinandově
tř. 36 a v den koncertu večer u pokladny.
#16
alto_textblock
#16
Výtvarné umění.
#17
alto_textblock
#17
Josef Navrátil v Rudolfiou. Jméno Navrátilov
v kruzích sběratelů má již dlouhou dobu nejlepší
zvuk, přes to však zůstalo jeho umění v kruzích šir-
ších téměř neznámo. Na časově prvního domácího
#18
alto_textblock
#18
umělce moderního příliš brzo se zapomnělo. Výstava
chystaná podá poprvé souhraný obraz jeho díla
bude pěkným činem, jenž objasní se zajímavé stránky
idylickou dobu bonhomie prvé polovice
stolet! XIX., kterou osvítí prudkým paprskem umění
geniátního koloristy. Aby dobový charakter výstavy
podrobně mohl býti zachován, hodlá výstavní výkon
umfstiti nejlepší práce Navrátilovy v interienrech.
zařízených ve stylu empirovém nebo ve stylu doby
další asil do r. 1850 Z toho důvodu žáda výstavní
výbor pp. majitele případného nábytku, kteří by chtěli
ho k výstavě této znpůjčiti, aby přihlásili se co nej
dříve v kanceláři výstavní (Krasoumná jednota)v
Rudolfinu. Výstava otevřena bude dne 14. února t.r.
a zahájena bude přednáškou p. dra. F. Jiříka, v níž
vyložen bude poměr umění Navrátila k umění
jeho doby.
#19
alto_textblock
#19
Různé zprávy.
= Soutěž na zřízení věže pro jiskrovou telegrafi.
ve Washingtoně vypsalo tamní ministerstvo námo-
nictva. Věž má býti ve spojení k loďmi a stanicemi
pro jiskroveu telegrafii v okruhu 8000 mil.
= Výbuch v továvně. Z Lissabonu, 29. led-
na. (K. k) V továrně na olej v Allarrede nedaleko
Abrantesu udál se výbuch, kterým bylo poraněno
mnoho dělníků.
= Neštěstí v dolech. Z Jekaterinosl avi,
29. ledna. 1. t. a.) Ve Sčerbinských dolech sřítil se
velky ledový balvan na sjíždřjící hornkky. 5° osol
bylo zabito a 22 raněno
— Neštovice v Kuhýře. Z Kahýry, 29. ledna
(K. k.) V některých městských čtvrtích vypukla ná-
kaza neštovic, která se rychle šíří. Úřady učinily ná-
ležilá opatfení.
— Pokus loupežné vraždy v klenotnickém ná-
vodě. Z Berlína, 29. ledna. Včera byl v Postupim-
ské ulici spáchán loupežný úlok na choť klenotníka
Richtra. Do krámu přišli tři mužové kupovat šperky
a jeden z nich počal náhle paní Richtrovou rdousiti
napuené podařilo se však vyrvati se mu a volati
o pomoc, načež lupiči prchli. Do dneška podařilo se
však všochny tři zalknouli. Jsou to dva kupci Hopfen
a Kuehne a poručík v záloze Kuehne, jenž byl dříve
soukromým tajemníkem prince Heřmana Sasko-vý-
mazského a měl ústav na sprostředkování hypotek,
jemuž se však valně nedařilo. Byl kdysí také aktiv-
ním důstojníkom v Chotěbuzích
= Vzduchoplavba. Z Berlína, 29. ledna. (K. k)
Dnes podnikl. Zipíel dva vzlety, z nichž jeden trval
3 a druhý 5 minut. Při prvním pokusu letěl Zipfel asi
80, při druhém udělal dvě objiždky, při čemž se však
několikrát dotknul země.
= Katastrola v jižní Italii. Z Říma, 28. ledna.
Pod troskami Messiny byl včera nalezen ještě živý
mezek, jenž se po celý měsíc živil kaštany a suše-
nými plodinami. Lidé, zaměstnaní vyklízením trosek,
zaslechli jeho řičení a vyprostili jel. — Z Cata
#20
alto_textblock
#20
nie, 28. ledna. (K. k.) Pomocná výprava vídeňské
záchranné společnosti pozvala přednosty úřadů
notability, aby si dnes prohlědli polní kuchyně, právě
když budou v činnosti. Prefekt vyslovil díky za do-
brodiní, prokázané záchrannou společností obyvatel-
stvn. Slarosta se k těmto díkům připojil.
Z Londýna, 29. ledna. „Daíly Chroniele“
oznamuje z Neapole, že v Messině byli zatčeni purk-
mistr, městský pisař a 12 vynikajících osob, poně-
vadž prý zpronevěřili šatstvo a penize, určené pro
oběti katasttofy. — Z Říma, 29. ledna. (K. k.) Stá-
lý výbor mezinárodního zemědělského ústavu měl
dnes po Novém roce opět schůzi. Francouzský dele-
gát Dop pronesl proslov, v němž tlumočil sympalie
llalii, zemětřesením v Messině a Reggiu krulě posti-
žené a navrhl, aby italským královským manželům
byly jménem výboru projeveny oddanost a obdiv
Mexichý delegát Dsleva připojil se jménem svých la-
tinsko-amerických kolegů ku předešlému řečníkovi.
Předseda Faina vyslovil svůj dík, načež výbor zvolil
funkcionáře ústavu. — Z Messiny, 20. ledna.
(K. k.) Včera večer a dnes ráno nyly pozorovány
silné otřesy země, spojené s podzemním duněním
V hlavních třídách, vedoucích k nádraží, provádějí
se vyslizovací práce s velkým úsilím. Jest sludené.
špatné počasí. — Z Brancaleone, 29. lodna
(K. k.) Ve 4 hod. 45 min. ráno byl zde pozorován
otřes země. — Šermířská akademie, uspořádaná n-
strem Santelliem v Praze dne 25. ledna v hotelu
„Central“ ve prospěch poškozených katastrofouv
Calabrii a na Sicilii, vynesla 2000 korun, jež byly
zaslany ilalskému vyslanci ve Vídni vévodovi z Avar-
ni. — Z Vídně, 29. ledna. (K. k.) Vrchnímu lékaři
vídeňské dobrovolné ochranné společnosti dru. Cha-
rasovi zaslán byl z Catanie prefektem a starostou
telegram, v němž oba vyslovují svůj a obyvatelstva
hluboký dík a obdiv za blahodárnou působnost spo-
lečnosti.
= Záhuba lodi »Republic«. Z Londýna.
29. ledna. Z Nového Yorku se sděluje, že ifalský
Llovd svaluje veškerou vinuj srážky mezi parníky
»Floridou« a »Republic« na velení americké lodi. Na
»Floridě« nalézali se všichni důstojníci na valitel-
ském můstku a každou minutu opakován signál.
když pak byl zaslechnut signál jiné lodi, zmírněn
hned rychlost na pět uzlů za hodinu. Na »Republic«
však opomenuli signál opětovati a náhle vynořil se
trup lodi z mlhy před samou přídou »Floridy«, takže
srážka byla neodvratna. White Star Line podalau
námořního soudu v Novém Yorku žalobu o náhradu
škody 2 milonů dolarů za potopenou loď »Re-
publice.
— Z Nového Yorku, 28. ledna. »Lloyd
Ilaliano« zavedl jako majitel »Floridy« řízení prot
rejdařství lodi »Republic«. »Florida« je zabavena.
#21
alto_textblock
#21
Politické zprávy domáci.
V Praze, 20. ledna. (Bosenská s vo-
boda tisku.) Bar. Bienerth podal ve včerejší
sehůzi anekčního výboru hrubý nárys příšti bo-
senské ústavy, vypočítal různé svubody, jichž
účhstnými se stanou novi občané monarchie ra-
kouské, ale mezi oněmi svobodami svobodu
tísku nejmenoval. Snad nodopatřením, snad ji
v mysli zahrnul ve „volnosti veřejných pro-
jevů“, a snad ji nejmenoval úmyslně, poněvadž
se stydí za to, jakým způsobem orgány společné
vlády se svobodou tisku zacházejí v Busně nyní
„Měli jsme již zprávu, že dva rodaktoři sara-
jevské „Srbské Riječi“ byli odsouzeni dohro-
mady na 19 měsíců žaláře proto, že bex po
známky otiskli z „Pester Lloydu“ obsah roz-
mluvy se srbským odborovým přednostou Spa-
lajkovičem. Oba obžalevaní předložili soudu
číslo „Pester Lloydu“, z něhož svou zprávu
bez poznámky přeložili, ale soud ani toho
nedbal. Rozsudek vojenského soudu sarajev-
ského je tím více do nebe volající, že ono číslo
„Pester Lloydu“, z něhož přeložena inkrimino-
vaná zprávička, nebylo v Bosně konfiskováno.
a každý, kdo chtěl, mohl je volně čísti po ho
stincích a kavárnách. Ba mohl onu zprávu čist
i v bosenských, v německém jazyku vydá
vaných časopisech, které také nebyly konfisko
vány.
Není to však případ jediný. Dne 23. ledna
t. r. „Srb. Riječ“ byla opět konfiskována pre
otištění bělehradského telegramu z téhož „Pest
Lloydu“, jenž opět volně vyložen ve veřejnýcl
místnostech v Sarajevě. Proti redaktorům „Srb
Riječi“ však zavedeno opětně vyšetřování pro
zločin bouření proti veřejném
pokoji a řádu. „Pester Lloyd“ poznamenává
k této praxi sarajevského soudu, že chápe sice.
proč za nynějších poměrů zvláštní péči věnuje
časopisu srbskému, avšak je mu nepochopitelno,
bezdůvodno a jak s formálné, tak materiálne
stránky nepřípusíno, aby v jednom a témž míst
tatáž zpráva se posuzovala různě dle toho, ob-
jevi-li se v časopise srbském nebo německém.
Zmíniv se pak o dotazu, jejž v té věc
chorvatský poslanec dr. Šurmia podal v uher-
ské sněmovně, „P. L., píše: „S ústavními prá-
vy, ohlášenými panovnickou proklamací ze dne
7. října, je naprosto neslučitelno, jak se nyní
v Bosně hřeší proti tisku. S tohoto stano-
viska neváháme prohlásiti, že přehmaty
bosenské censury působí nejvíce škod právě
tam, kde svou úzkostlivosti chtějí býti prospěš-
nými.
Bar. Bienerth prohlásil včera ve výboru
že rakouská vláda je spoluodpovědna za správu
zabraných zemí. Jest tedy povinností i rakouské
vlády, aby si všímala řádění bosenské censury
a nedopustila, aby se i na její vrub v Bosně
páchaly justiční vraždy.
V Praze, 28. ledna. (K jazykové otáz
ce.) Bar. Bienerthem pro příští týden ohlášené
předlohy jazykového zákona a krajského zřízení
pro království české jsou přirozeně přodmětem
nejživější pozornosti parlamentních kruhů ví-
deňských. Ale kdežto na straně české hledí se
#22
alto_textblock
#22
Politické zprávy zahraničné.
#23
alto_textblock
#23
V Praze, 29. ledna.
#24
alto_textblock
#24
Bělorusové.
V posledních letech katoličtí kněží v bělo-
ruských guberniích vodili silnou náboženskou
propagandu a současně hlásali lidu národní
separatism. Ale Bělorusové záhy se vzpamato-
vali, separatistické jejich spolky změnily svůj
program a sestoupily se ve všeobecný „Bělo-
ruský spolek“, jenž na své prvé valné hromadě
přijal následující resoluci:
Poněvadž Dělorusové jsou rozštěpeni na
dvojí vyznání, pravoslavné a katolické, nejhližš
starostí každého uvědomělého Bělorusa musí
býti, aby nastalo mezi nimi úplné sjednocená
na půdě národně-kulturné, za kterýmžto účelem
dlužno lid poučovati, že náboženství v žádném
případě nemůže býti podnětem k národnímu
rozdvojení.
Poněvadž inteligence běloruská, pravoslav-
ná jako katulická, stejně dokonale ovládá jazyk
velkoruský, běloruský jazyk není dosti vyvinutý
a bohatý, užívání jazyka velkoruského, t. j. ru-
ského jest nevyhnutelným v kulturné činnosti
Bělorusů.
Jedinou správnou cestou historického bytu
i dalšího rozvoje je pro Bělorusy spolužití s ji-
nými kmeny ruskými: Velkorusy a Malorusy.
Ve smyslu zásady, příjaté na slovanské kon-
ferenci pražské, že v daném místě převaha musl
býti přiznávána národopisné většině, že men-
šina, byť i měla vyšší stupeň kultury a zámož-
nosti, nesmí si osobovati převabu nad většineu,
Bělorusové prohlašují, že právo převahy v bělo-
ruských guberniích náleží jim a žádné národ-
nosti jiné.
Resoluce dotkla se v dalších bodech otázky
školské a agrárné a vyslovila přání, aby zákono-
dárství Bělorusům usnadnilo rozšířování svých
malých selských usedlestí.
Spolek se dále bude domáhati, aby v bélo-
ruských katolických kostelích zaveden byl do-
datečný obřad v jazyku běloruském, jako to již
ruská vláda vymohla na papeži pro Poláky
vymoci hodlá pro Litevce.
o