#1
alto_textblock
#1
Ročník padesátý třeti.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v pátek 31. ledna 1913.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 30.
#4
alto_textblock
#4
Narannl avečerní listy
předplácí ser
v Praze v administracii
aa měste. . . . . . 9 K-
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvojl donáškon
na měslc. . . . .
na dtvrt leta . . . . 7 KElh
ve fliálkáchi
aa měslo . . . . .. R K B0
Poštou:
a měslo, . . . .
na čtvrt lsts : . . . sKanh
s dvoji zisílko
a měsle.
i: : : :kgi
#7
alto_textblock
#7
Večerní vy
#8
alto_textblock
#8
NILl
#9
alto_textblock
#9
vdání
#10
alto_textblock
#10
V drobném prodejla
ranní díslo o sobě
—a s
večerní
asi
Vo fliálkách na venkovět
canni cislo . . . . . . . 10n
večerní
. . . . . . čk
lnseráty
platí se hotově napřed.
Předplacení a insorty příjima
administrace v Marianské ul., a
Tam nacháneji ne tea
redakce, tiskárna a ekpediee
„Národnich Llstů“
Eukopisy se nevranej
#11
alto_textblock
#11
Převrat v Cařihradě a mezi-
národní sltuace.
#12
alto_textblock
#12
Odpověď nové turecké
vlády na notu velmoci.
Z Cařihradu, 31. ledna. (K. k.) Ode
vzdaná včera turecká odpovědn
nota zní: Podepsaný ministr zahraničních
záležitostí vzal na vědomí obsah společné no
ty, kterou odevzdali velevyslanci rakousko-
uherský, anglický, francouzský, ruský, něme-
cký a italský dne 17. t. m. jeho předchůdci
v úřadě. Ottomanská vláda neváhá uznati, že
uzavření míru vyhovělo by přáním a zájmům
veškerenstva, a jest si vědoma, že jest nutno
co možná nejrychleji učiniti přítrž boji, jejž
nijak nevyvolala. Ve svém sdělení uznaly vel-
moci za nutné uděliti Portě radu, aby dala sou-
hlas k odstoupení města Drinopole spojeným
balkánským státům a aby v příčině Egejských
ostrovů ponechala velmocem péči o určen
jich osudu. Císařská vláda musí důrazně vy-
tknouti, že podala již nesporné důkazy svého
smířlivého jednání tím, že dala souhlas k ne-
změrným obětem. Poněvadž Drinopol jest mě-
stem, které svým zvláštním rázem jest v neod-
lučné spojítosti s tureckou říší, vyvolala již
pouhá pověst o odstoupení tohoto města v celé
zemi takové rozechvění, že přivodila demisi
dřívější vlády. Nicméně jest císařská
vláda, aby podala krajní důkaz svého míru-
milovného smýšlení, ochotna podrobiti
se přání velmocí v příčině část
Drinopole, která leží na pravém
břehu Marice, kdežto ostatní čtvrti, ležící
na levém břehu této řeky s mešitami, náhrobky
a jinými historickými a náboženskými památ-
níky hodlá podržeti.
Zachování této částí města pod přímou
ottomanskou suverenitou jest pro císařskou
vládu nezbytností, které se nemůže vyhnoutí
aniž by vydala zem v šanc otřesům, jež by
mohly přivoditi nejhorší důsledky. Pokud jde
o Egejské ostrovy, dovoluje si vláda vytknou-
ti, že, kdežto část jich následkem bezprostřed-
ního sousedství s Dardanclami jest nezbytnou
pro obranu hlavního města, držení ostatních
ostrovů, tvořících podstatnou součástku asij-
ských držav císařské říše, jest neméně nezbyt-
no pro bezpečnost Malé Asic. Řešení, které
by mělo za účel snížiti autoritu vlády na těch-
to ostrovech, mělo by za následek, že by se
ostrovy změnily v rovněž tolik středisk agi-
tace, jejíž účinky přešly by i na sousední pev-
ninu. Následek toho bylo by zavedení stavu
rozervanosti stejně jako v Makedonii, odku
vždycky byl a stále ještě je ohrožován mín
Evropy. Nehledě k politováníhodným účin-
kům, jaké by takové řešení musilo míti na
veřejné mínění v Turecku, příčilo by se samo
názorům velmoci, jimž leží na srdci trvalé
konsolidování a rozkvět císařské říše. Násled-
kem toho mohla by Porta souhlasiti, aby vel-
moci určily osud ostrovů, obsazených spoje-
nými balkánskými státy, tím že by vyhověly
předchozím úvahám a pečovaly o to, aby po-
stavení Dardanel zůstalo nedotčeným, což po-
važuje vysoká Porta za záležitost nejvyššího
zájmu pro Evropu. Císařská vláda jest pře-
svědčena, že velmoci jsou v duchu spravedl-
nosti a slušnosti ochotny uznati, jak velké
oběti již vláda přinesla, a uznati, že Porta
jest v právu, odmítá-li všechny nové poža-
davky a nároky, které by mohly býti vznese-
ny spojencí. Porta se skutečným uspokojením
béře na vědomí blahovolné disposice velmocí
a jejich sliby, že poskytnou turecké vládě
mravní i hmotnou podporu, aby mohla odči-
niti škody, způsobené válkou a uvolniti opět
přirozené zdroje říše. K tomu cíli jest ne-
zbytno, aby velmoci Turecku již nyní přiznaly
právo, v plné volnosti zavésti autonomní cel-
ni tarif, dále uzavírati obchodní smlouvy na
zásadách moderního práva, konečně podro-
biti cízí státní příslušníky ottomanským da-
ňovým sazbám, jakým jsou podrobení turečtí
#13
alto_textblock
#13
poddaní, a aby velmocí zatím daly souhlas ku
4nímu zvýšení cel. Za neméně nezbytné
považuje Porta, aby cizí poštovní úřady byly
zrušeny za podminek, které by byly snadno
stanoveny v tom smyslu, že by obchodu dány
byly všechny záruky nezbytné rychlosti a ji-
stoty poštovní dopravy. Porta dále soudi, že
prohlášení mocnosti, ve kterém projevují své
přání učiniti přítrž režimu kapitulaci v Tu
recku, a zahájení vyjednávání po uzavření mí-
ru, aby společně byly studovány prostředky
vhodné k provedení tohoto cile, tvořila by
společně s dříve uvedenými hospodářskými
opatřeními celková opatření, která by umož-
nila provedení slibů, učiněných velmocemi
v jejích notě.
#14
alto_textblock
#14
Turecké prohlášení.
#15
alto_textblock
#15
Z Cařihradu, 31. ledna. Ministerská rada
se usnesla dáti osmanským zástupcům prohla-
šení: „Poněvadž balkánský svaz, nevyčkav
odpovědi Porty, přerušil přiměří, cíti s
osmanská vláda nucena učinit
všechna opatření pro čest a exi-
stenci národa, svalujíc za to všechnu
zodpovědnost na balkánské státy.
Egejské ostrovy cennější než Drinopol.
Z Cařihradu, 31. ledna. (K. k.) Časopis
„Jeune Ture“ prohlašuje, že vlastnic tv
ostrovů v Archipelu jest pro Tu-
recko mnohem cennější než Dri-
nopol. Smí-li se tedy přiznati, že Porta za-
hájí vyjednávání o nové koncesi v příčine
vilajetu drinopolského, bylo by zcela ne-
možno pustiti se do nějakého vy-
jednávání o ostrovech.
#16
alto_textblock
#16
Bulharsko má nyní volnou ruku.
Ze Sofije, 31. ledna. (K. k.) Předpokládaje
zamítavou odpověď Porty na notu velmoci.
prohlašuje „Mir“, že bude takovou odpovědi
upokojen, poněvadž se tím dostává Bulharsk
plné volnosti činu. Není nikomu tajemstvám,
prohlašuje list dále, že jestliže jsme dosu
snášeli vyjednávání, protahující se do neko-
nečna, činili jsme tak jedině z úcty k velmo-
cem, které jednomyslně uznaly naši věc za
spravedlivou. Zaplatili jsme tím velký trib e
hájení zájmů Evropy a všeobecného míru
Bylo-li to pro velmoci nezbytně nutno, aby se
přesvědčily o naprosté nepolepšitelnosti Tu-
recka, dává nám to nyní právo pokračovati
s úplně volnýma rukama v nepřátelství.
Eulharsko pro nově, ale krátké a omezené
válčení.
#17
alto_textblock
#17
Z Vílně, 31. ledna. Z diplomatických
kruhů, znajících zevrubně zámysly bulharské
vlády, dovídá se zpravodaj „N. Fr. Pr.“ tyto
informace: Nelze pochybovatí, že válka bude
obnovena. Liché jsou všechny pověsti, že voj-
sko bulharské je zmořeno, nebo že Bulharsko
je v tísní finanční. Bulharsko a jeho lid přeje
si, aby válka byla skončena co nei-
dříve, protože většina mužstva do zbrané
povolaného za míru provozuje orbu, jelikož
pak doba zemědělských prací není daleko.
přeje si, aby se uvolnilo mužstvo. Avšak Bul-
harsko nemůže přijmouti mír, jenž by neod-
povídal dosavadní válce. Neustoupi o
podminek v Londýně položených
Turecká armáda je nyní ještě méně s to, by
činila úspěšnější odpor, nežli dříve, nebo do-
konce, aby zahájila ofensivu. Armáda, k te-
rá je rozvrácena zápasy politi-
ckými, sotva vykoná válečné činy, jakou
Lule Burgasu. Bulharská armáda touží po ko-
nečném povalení takového nepřítele. Vál ka
bude v tomto případě nejkratši
cestou k míru. Bulharsko dovolává se
práv vítězových a chce je uplatniti. Je
pravděpodobno, že na počátku vál ky
nedojde k velkým operacim. Nej-
bližším cílem je dobyti Drinopole. Bu-
de-li nutno válku vésti dále, potom bulharské
vojsko úvahami politickými nedá se odvrátiti
od vtrhnutí do Cařihradu. Spojenci jseu
všichni za jedno a provedou vál-
ku jako dosud svorně. Také jiné na-
děje Turků na zviklání bulharských posic jsou
#18
alto_textblock
#18
marné. K válce s Rumunskem nedojde. Ještě
bezdůvodnější jsou obavy po případě naděje
na válku rusko-rakouskou. V tomto případě
byl by první čin Ruska obsazení Cařihradu
Také druhá část balkánské války bude a to
zcela jistě na dosavadní bojiště omezena.
Plukovník Jostov o drinopolské otázce a poža-
davcích Rumunska.
Z Vídně, 31. ledna. Plukovník Jo-
stov, vojenský zástupce bulharský na londýn-
ské konferenci, chef jenerálního štábu 3. ar-
mády bulharské, meškaje tu na cestě k ar-
mádě čataldžské, vyslovil se o příčinách, pro
které Bulhaři vypověděli příměri, takto: „Po-
třebujeme Drinopole pro zem
pro lid. Turci činí námitky strategické pra-
více, že nemohou chrániti bez Drinopole Caři-
hradu ani Dardanel. Pravý opak je pravdou
Naše válka dokázala, že nemohou chrániti Ca-
řihradu ani Dardanel, třeba Drinopol mají.
Drinopol je vzdálenaod Cařihradu 180 km
my stojíme, jakkoliv je Drinopol ještě v rukách
Turků, 30—40 km od Cařihradu. Také druhá
námitka Turků, že obyvatelstvo je turecké
není pravdivá. Není turecké, je potur
čené. Celé okoli Drinepole jec bul
harské. Nechtějí-li Turci jinak, musí býti
válka obnovena. Doufám, že naše snaha, která
čelí k tomu, abychom donutili Drinopol ke ka-
pitulaci, bude míti úspěch. Naše armáda stoji
v Thrakii, pro kterou jsme obětovali 75.00
mužů. Co žádáme od Turků, je v našich ru-
kách, také Drinopol musí býti brzy naše. C
se týká pak Rumunska, byli jsme v Lon-
dýně již smluvení, že toto resignovati bude
na město Derster a spokojí se úpravou hranic
malým pásmem rumunským jižně od Mangaie
Nyní však žádá Rumunsko dalek
více. Doufám, že Rumunsko bude se rozpa-
kovati vpadnoutí do země, ve které není žád-
ného vojska, kde by nenalezlo než ženy a děti
Vojenské cti by při tom nenabylo
Naproti tomu naše styky s Rumunskem by se
pro budoucnost trvale zkalily. Doufám, že
Rumunsku zvítězí rozum.“
#19
alto_textblock
#19
Otázka válečné náhrady.
Z Londýna, 31. ledna. (N. W. T.“0) Vy-
jma Bulhary všichni delegáti přimlouvají
se za to aby nota turecká přija t
byla za podklad nového jednání.
Dlouhá přestávka však, která trvala od uza-
vřeného příměří, přiměla všechny zástupce
balkánské trvatih váločné náhen
dě, třebas i ve formě srážky od oné části
státního tureckého dluhu, kterou by převzali
po vyšetření investic v odstoupeném územ
Kdyby po krátké válce byl následoval rychle
mír, byli by bývali spojenci ve věcech finau-
čních povolnějšími. Náklad na vojsko za tu
dobu byl však tak velký, že jsou odhodlá i
k nejpřesnějšímu zkoumání investic v kraji-
nách zabraných, ale také k neodbytné na-
hradě nákladů váleěných. Přes pro
jev, učiněný drem. Danevem, je celková na
děje, že k válce nedojde.
Z Paříže, 31. ledna. „Temps“ uveřejňuje
rozmluvu s bulharským ministrem financí
Teodorovem, který prohlásil, že nepřijel v zá-
ležitosti půjčky, jež bude uzavřena teprve po
míru. Pravil však: „Obnova války je
neodvratná. Možná jen, že vzhledem na
velmoci balkánšti spojenci počkají ještě 48
hodin. Spojenci především soustředí s vě
úsilí na Drinopol. Pokud se týče váleč-
né náhrady, budeme ji žádati, poněvadž ji spo-
jenci potřebují. Ztratili jsme ve válce 25.000
mužů a musíme 20 nebo 30 roků vydávati
ročně 10 milionů na pense. Není pravda, že
Turecko je insolventní, neboť 75% přebytku
Dette publique odvádí se ročně otomanskému
pokladu státnímu. Na druhé straně je liché
tvrzení, že ztráta evropských zemí zhoršila by
turecký rozpočet. Tyto země žádají větší ná-
klad, nežli je jejich výnos. Myslím, že balkán-
ské státy na 3 miliardy, které representuje
otomanská Dette publique, mohou převzíti 400
milionů. Tyto činiti mohou toliko zaručené
dluhy. Zajištění válečné náhrady a částečné
převzetí dluhu nemůže býti rozděleno.
#20
alto_textblock
#20
. Obnovený stav válečný.
Ze Sofije, 31. ledna. Po zastavení jízdy
na železné dráze u Drinopole obnoven všude
dřívější stav válečný.
Turecký hlavní stan a vrchní velitel turecký
ohlašují začátek nové válečné akce.
Z Cařihradu, 31. ledna. (K. k.) Tiskové
kancelář uveřejňuje kommuniké hlavního sta-
nu, v němž se praví: Poněvadž Bulhař
vypověděli příměří, bude dle čl. 4.
protokolu, uzavřeného mezi válčícími strana-
mi, v pondělí v 7 hodin večer opět zahájeno
nepřátelství. Ministr vnitra zaslal úřadům v
provinciích okružní telegram, v němž sděluje
vypovězení příměří Bulharskem a dodává, že
vláda splní svou povinnost vzhle-
demksituacia pocitýmnároda. Mi-
nistr vyslovuje naději, že obyvatelstvo bude
souhlasiti s nezbytnými opatřeními, a žádá ú-
řady, aby zachovávaly pořádek a nepřipou-
štěly rozšiřování nepravdivých zpráv, které
by mohly rozrušovati veřejné mínění.
Z Cařihradu, 31. ledna. [K. k.) Vrchní ve-
litel bulharské armády Savov zaslal Mahmudu
šefketovi pašovi tento telegram: Dimotika,
30. ledna. Jeho Excelenci, generalissímovi cí
sařské ottomanské armády. Sděluji Vaší Ex-
celenci, že vyjednávání v Londýně bylo pře-
rušeno. Kladu si za čest oznámiti Vám dle čl.4.
protokolu o příměří, ženepřátelství bu-
de čtyři dny potěto notifikaci, to-
tiž příštiho pondělí o 7. hod. veče
opět zahájeno. Savov, vrchní velitel bul-
harské armády.
Mahmud Šefket paša odpověděl, že béře
sdělení na vědomí.
#21
alto_textblock
#21
Turečtí delegátí děkují Anglii.
Z Londýna, 30. Iedna. (K. k.) Nejčelnější
členové poselstva tureckého odebrali se, jak
sděluje Reuterova kancelář, dnes k síru Edv.
Greyovi vysloviti mu diky za pohostinství
vlády anglické a za podporu při vyjednávání
o mír.
#22
alto_textblock
#22
Anglícká rada Turecku.
Z Paříže, 31. ledna. Z Londýna telegrafulí.
že včera Grey prohlásil tureckému delegátn
Rešid pašovi, že může lurecku dáti jen je-
dinou radu, aby Drinpol celou po-
stoupilo Bulharsk i, tak aby se vy-
várovalo nové válce.
#23
alto_textblock
#23
Teodorov v Paříží.
Z Paříže, 20. ledna (K. 1) Ministr linan
Klotz přijal večer bulharského ministra fi
nancí Teodorova.
#24
alto_textblock
#24
Indičti mohamedáni o míru a válce.
Z Londýna, 30. ledna. (K. k.) Reuterova
kancelář oznamuje z Delhi: Schůze moslemí-
nů schválila denní pořádek, ve kterém se an-
glická vláda žádá, aby za vyjednávání o min
nezúčastnila se žádného donucovacího opa-
tření proti Turecku. Turecký národ a jeho
vláda se vyzývají, aby uhájily slávu islamu
anebo zahynuly.
#25
alto_textblock
#25
Telefonické a telegrafické
66
zprávy „Národních Listů“.
#26
alto_textblock
#26
Moravané a zemské podily z výtěžku daně li-
hové.
#27
alto_textblock
#27
Z Vídně, 31. ledna. V presidiálním saloně
pokračovalo se dnes v poradě všech mo-
ravských řišských poslanců o no-
vých údělech pro království a země z výtěžku
zvýšené daně lihové. Opět byli přítomni zá-
stupci zemského výboru moravského. Dostaví
se také zpravodaj dr. Steinwender, kře-
sťanští sociálové Fink a Niklas, německý na-
cionál salcburský dr. Stölzel, a slezský po-
slanec dr. Freisler, který prohlásil, že
sdíli názory poslanců moravských, aby vý-
těžek onen byl rozdělen podle
konsumu a nikoliv podle počtu
obyvatelstva. Referent dr. Stein-
wender právil shromážděným Moravanům.
že, nedojde-li v příčině rozdělení údělů zemím
#28
alto_textblock
#28
a královstvím po dobrém, Morava ztratí ročně
6 milionů K, a neprojedná-li se věc tato v si-
tuaci nynější, že žádný ministr finan-
cí po součtu mobilisačních výdajů
nesvolí ke kvotě tak vysoké pro
království a země, jakou povolu-
je nynější ministr financí, poněvadž
správce státního pokladu budoucně po vzpo-
menutém součtu bude chtíti vytlouci z lihové
daně a jejího výtěžku co nejvíce pro státa
povoliti daní co nejméně. Moravané však zů-
stali na svém. Odpoledne bude v poradě po-
kračováno.
#29
alto_textblock
#29
Nejvyšší maršálek český ve Vídni.
Z Vídně, 31. ledna. (K. k.) Nejvyšší zemský
maršálek království Českého prine Ferdinand Lob-
kovic přibyl sem dnes z Prahy.
Armádní velitel Hortstein ve Vídni.
Z Vídně, 31. Iedna. (K. k.) Velitel 9. armádního
sboru v Litoměřicích, generál pěchoty šl. Hort-
stein. přibyl se dnes ráno.
#30
alto_textblock
#30
K úmrtí arcivévody Rainera.
Z Vidně, 31. ledna. [K. k.).President panské
sněmovny kniže Windischgraetz a místopresident
kníže Schönburg položili osobně na rakev pana
arcivévody Rainera nádherný věnec jménem pan-
ské sněmovny. Věnec má stuhu s nápisem: „Panská
sněmovna říšské rady.“ Na dnešním pohřbu bude
panská sněmovna oficielně zastoupena předsedni-
ctvem knížetem Windischgraetzem a místopresi-
denty knížetem Schönburgem a knížetem Fürsten-
bergem.
Z Vídně, 31. ledna. [K. k.) Z rozkazu německé-
ho císaře položil německý velevyslanec ve Vídni
osobně nádherný věnec na rakev korunního prince
Rudolfa-v císařské hrobce.
Ze Sofije, 30. ledna. (K. k.) Zitra koná se ve
zdejší kathedrále reguiem za pana arcivévodu Rai-
nera.
#31
alto_textblock
#31
Z úřadního věstníku.
#32
alto_textblock
#32
Z Vídně, 31. ledna. (K. k.) „Wiener Zeitung
oznamuje: Jeho Veličenstvo císař povýšil ředitele
ústavu pro textilní průmysl v Aši vládního radu
Františka Gärtnera, ředitele státní prům y-
slové školy v Praze vládního radu Aloisa
Smolku a ředitele odborné školy tkalcovské
Ústí nad Orlicí, ředitele státní průmyslové
školy vládního radu Augustina Braulika a to
tohoto ad personam, do VI. hodnostní třídv.
— Ministr vnitra jmenoval okresního lékaře dra.
Jana Krista vrch. okres. lékařem v Če-
chách. — „Wiener Zeitung“ uveřejňuje tuto vy-
hlášku: Dle paragrafu 12. zásad pro zavedení úřad-
ně autorisovaných techniků se sděluje že úřad-
ně autorisovaný geometr František Steflan pře-
ložil své stálé bydliště z Kynžvartu do Vídně-l V.,
Viktorgasse 20.
#33
alto_textblock
#33
Bosenští vystěhovalci.
#34
alto_textblock
#34
Z Terstu, 30. ledna. (K. k.) Za posledních dná
zemřelo v námořním lazaretu ve Sv. Bartoloměji
bosenských vystéhovaleů, ne však nakažliv ými
nemocemi. Té doby je v paviloně námořního laza-
retu umístěno ještě así 400 vystěhovalců, mezi nimi
19 nemocných neštovicemi, kteří se již uzdravují,
V příštích dnech očekává se příjezd dalšího par-
níku asi s 300 bosenských vystěhovalců do zdejšího
přístavu, kde budou v námořním lazarotu svato-
bartolomějském podrobení předepsané karanténě.
Z Terstu, 30. ledna. (K. k.) Během dnešního
dopoledne bylo 700 bosenských vystěhovalců vlád-
ním parníkem dopraveno z námořního lazaretu ve
Sv. Bartoloměji do Terstu. V 5 hod. odpoledne od-
jeli zvláštním vlakem jižní dráhy do svých nových
domovů v Hercegovině.
#35
alto_textblock
#35
Drahota masa a říšský sněm německý.
#36
alto_textblock
#36
Z Berlína, 30. ledna. (Dokonč.) Na to následo-
valo druhé čtení osnovy zákona o celních úleváchí
při dovozu masa. Komise navrhla nezměněné schvá-
lení předlohy. Oproti tomu navrhovali sociální de-
mokraté a svobodomyslní v leckterém směru změ-
ny, mimo to navrhli sociální demokraté resoluci na
zrušení cel z pícnin. Mezi návrhy sociálních de-
mokratů jest resoluce, žádající, aby připuštěn byl
z ciziny dovoz čerstvého a zmrzlého
masa všeho druhu, bez vnitřních orgánů. O
této resoluci bude zítra hlasováno dle jmen. Posl.
Simon (soc. dem.] prohlašuje: Snažili jsme se v ko-
misi dáti předloze ve formě návrhů teprve pravý
obsah. Naše pokusy rozbily se však o obavu vět-
šiny, že by další opatření musila přivoditi nezbyt-
ně zkázu zemědělství. Drahota jest ovšem meziná-
rodní, ale nikde nejsou ceny tak vysoké, jako u nás
následkem celního zákonodárství. Střed přispěje
vždy, jde-li o to, aby byla na lid uvalena nová bře-
mena. Tak bude tomu i při nových vojenských
předlohách.
Předseda Kaempí žádá řečníka, aby se ne-
uchyloval od věci.
Posl. Simon praví dále: Musím uvésti ne-
zbytně při této otázce všechny příčiny drahoty.
Vláda postupuje stále s agrárníky proti lidu. Po-
bouření neustále vzrůstá, takže vláda nebude mu
moci konečně již čeliti.
#37
alto_textblock
#37
Různé zprávy.
#38
alto_textblock
#38
Dopis Envera beje příbuzným v Polsku.
„Nowa Reforma“ uveřejňuje dopis caři-
hradského hrdiny Envera beje — který, jak
už jsme také oznámili, je prý polského půvo-
du — zaslaný příbuzným v Krakově. Dopis je
některými podrobnostmi velmi zajímavý
proto neváháme reprodukovati ho. (Originál
dopisu byl francouzský, neboť Enver bej ne-
umí už dobře polsky.)
#39
alto_textblock
#39
Cařihrad, 15. ledna.
#40
alto_textblock
#40
Drahá sestřenko!
Velkou radost způsobil mi Tvůj milý do-
pis ze dne 22. prosince (1912), který obdržel
jsem prostřednictvím našeho ministerstva vo-
jenství. Obdržel jsem dopis teprve včera
proto spěchám s odpovědí.
Děkuji Ti velmi, drahá sestřenko, že jsi
si vzpomněla na mne, svého příbuzného, když
náš nešťastný kraj prodělává strašnou epochu.
Nebyl jsem raněn, neboť byl jsem daleko o
bojiště. Byl jsem v Bagdadě, tedy nejvzdále-
nější provincii Turecka, která je částí Arabie-
Byl jsem tam jako vojenský inspektor. Rodin
má zůstala v Solunu, kde jsem byl před od-
jezdem do Bagdadu. Když vypukla válka na
Balkáně, opustil jsem Bagdad, abych šel do
boje, ale když jsem přibyl do Cařihradu, bylo
už příměří, neboť cesta trvá dlouho: ztrávil
jsem na ní měsíc. Nyní je bída veliká; naše
vojsko bylo nešťastné. Celá Evropa je proti
#41
alto_textblock
#41
nám, chce si nás rozdělit. Ztrácíme Turecku
evropské a činíme všecko možné, abychom
zachránili Turecko asijské a jeho provincie
Abychom to dokázali, musíme míti Drinopol
a ostrovy při maloasijském pobřeží. Co nej-
dříve uvidíme výsledek.
Jsem v Cařihradě jako na trní, když má
žena a moje děti jsou ještě v Solunu, který je
v rukou Řeků. Čekám netrpělivě na mír
abych odvezl rodinu . . . . . . . Je mi 56 let.
ale nehádají mi více nežli 45; jsem, bohudíky.
dobře uchovaný a zdráv. Přece však toužím
už po odpočinku, abych zbytek svého života
mohl ztráviti v Evropě, kde chci dokončití
vzdělání svých děti. Byl jsem dvakrát ženat;
má druhá žena je katolička; dala mi dva syny
a dceru. Děti z mého prvního manželství jsou
už dorostlé. Nyní přemýšlím o tom, který kra
v Evropě byl by nejvhodnější pro můj odpo-
činek; myslím, že Švýcarsko bylo by nejlepší
pro vzdělání mých děti. Přemýšlím také
tom, zůstati v Haliči, v Krakově nebo ve
Lvově, ale neumím dobře polsky. Jsem jist,
že v kraji polském byl bych jako doma, ale
třeba myslit také na budoucnost dětí, které
umějí jenom francouzsky a turecky. Nevím
také, jsou-li v Krakově vyšší školy. Děti ze
druhého manželství jsou ještě malé, nejstarší
je 11 let; mohou se ještě naučiti polsky, ale
nemám odvahy, riskovati jejich budoucnostv
zemi, kterou dobře neznám. Nevím také, je-li
živobytí v Haliči drahé nebo ne. Má pense
bude činiti 50 tureckých liber (1150 franků)
měsíčně; s tímto obnosem možno snadno vy-
#42
alto_textblock
#42
jiti ve Švýcarsku, ale nevím, jestli také v Ha-
liči. Ročně to činí 690 napoleonů (13.800 fr.
Kdyby mi tato pense stačila a kdyby se mé
děti mohly s úspěchem vzdělávati v Haliči
volil bych raději Halič nežli Švýcarsko . . .
Neznám dobře polsky, prosím Tě proto, drahá
seztřenko, abys mi psala francouzsky.
S výrazem hluboké úcty Tě srdečně zdrav
#43
alto_textblock
#43
lejím (ponejvíce malým ústavům, zápasícím o své
bytí) 96.000.000 K, různým fondům 542.400.000 k
a obnosem 600.000.000 K založil fond Carnegjův
Dohromady už dal Carnegie 1.593.000.000 (slovyí
jednu miliardu a pět set devadesát tři miliony)
#44
alto_textblock
#44
korun.
#45
alto_textblock
#45
— Toiletní starosti pařižských hereček. Jak
známo, oblékají pařižšti krejčí a modistky herečky
skoro zadarmo, ano těm, které vynikají krásoua
elegancí, ještě něco přidávají, aby dělaly jejich
modním výtvorům na jevišti reklamu. Nákupy, kte-
ré na takovou reklamu činí u nich Amerika, do-
statečně výlohy reklamy nahradí. Na tento zvyk
vztahuje se soudní rozsudek, který vzbudil mezi
pařížskými divadelními kráskami velké vzrušení
Mlle. Jane Danjou zůstala dlužna za klobouky, jež
měla před dvěma lety v Palais Roval v burlesce
„Buď zticha, srdce mě!“ Poukazovala na to, ž
měla klobouky pro reklamu. Ostatně je potom pro-
dala. Soudcové zaujali stanovisko umělkyně a vi-
děli v tom zvyklostí uznané právo. Snížili cenu klo-
bouků na 600 fr., což je konečně za čtyři klobouky
stále ještě vic nežli služný obnos. Ještě jeden po-
dobný proces se projednává: Jedna velká kožeš-
nická firma prosila jistého divadelního slavíka, aby
se dal pro reklamu závodu fotodrafovat pro časo-
pisy ve skvostném kožešinovém plášti. Herečka
svolila, ale ceníc svoji ochotu, za odměnu si po-
nechala plášť. čemuž však závod nechtěl rozuměti
a herečku zažaloval o vrácení kožešiny. Proces už
se vleče dva roky a nežli definitivně se rozhodne
může to trvati také ještě rok. a tak, kdyby i na-
krásně firma proces vyhrála, bude už plášť asi so-
tva moci potřebovat.
„Slesta“, útulek pro chvíli odpočínku. v
Berlíně byl právě otevřen útulek „Siesta“, jehož
potřeba vyplynula z velkoměstského ruchu. Je zří-
zen pro ty, kdož volnou chvíli chtějí ztrávit v kli-
du, sami nerušeni, a chtějí ušetřit velký hotelový
poplatek. V útulku, zřízeném u nádraží ve Fried-
richstrasse jsou malé pokojíky s ottomanou, kde
#46
alto_textblock
#46
Enver paša.
#47
alto_textblock
#47
— Nesnáze komponistů. „Corriere di Novara
přináší zajímavé vzpomínky na prvá provedení Ver-
diovy později tak proslulé „Traviaty“. Když byla
tato Verdiova opera provedena poprvé, 6. března
1853, měla velký neúspěch. Verdi svaloval vinu na
herce. Varesi zpival velkou arii „Di Provenzail
mare il suol“ tak nudně a s takovou nechutí, že
se zdála nekonečnou a obecenstvo se velmi nudilo.
Přes to však po posledním aktu vyslovil skladateli
svou soustrast. „Ponechte si svou soustrast raději
pro sebe a své kolegy, kteři, právě jako vy, mou
hudbu nepochopili,“ odvětil Verdi suše. Představi-
telce titulní úlohy, ač byla jinak dobrá zpěvačka.
„neležela“ úloha vzhledem k její neobyčejné tloušt-
ce. K tomu se ještě přidružila okolnost, že její zá-
chvaty kašle v posledním aktu byly tak silné, že
Traviata svým dohasínajicím dechem byla by zhasla
všecka světla rampy (tehdy se ještě svítilo olejem).
Lze tedy snadno pochopit, že obecenstvo přivítalo
slova lékařova, že souchotiny brzy ukonči její život
bouřlivým smíchem.
— Co rozdá americký miliardář. Andrew Car-
negie, americký miliardář, známý svou dobročin-
ností, rozdal na různé kulturní a humanní vymože-
nosti v minulém roce 648.288.000 korun, tedy skoro
tolik, co dali všichni ostatní Američané dohromady
Dosud rozdal Carnegie: knihovnám 249.600.000 K
pensijním fondům profesorským 105,600.000 K; ko-
#48
alto_textblock
#48
možno pohodlně protáhnouti své údy, zatím co slu-
žebný duch čistí boty a šaty. Poplatek za 1 hod.
v kabině I. tř. činí 80 fen. a v II. tř. 60 fen., v čemt
už je také započítáno vyčistění oděvu. K „Siestě“
náleží také čítárna a salonek, kde možno si vyřídit
korespondenci. To je přístupno pro ty, kteří ne-
přejí si kabiny za poplatek 20 fen. Za zvláštní po-
platek možno i lázně použíti. „Siesta“, kde jsou
muži a ženy odděleně, je výhodna pro cestovatele,
obchodníky, atd., zkrátka pro ty, kteří po únav-
ném putování po velkoměstském dláždění chtějí si
před odjezdem svého vlaku na chvíli odpočinouti.
Časem zamýšlí se v „Siestě“ zříditi i oddělení dět-
ské, kde by se na několik hodin děti rodičům o-
patrovaly.
— Výstřel na jevišti. Ve švábském městečku
Schlossenriedu hrála pohostinsky divadelní spo-
lečnost. V kuse byla také scéna, kde herec herečku
zastřelí. Nešťastnou náhodou byl revolver ostře
nabit a ranou byl zasažen a těžce zraněn jiný he-
rec. Životem asi sotva vyvázne.
— Parník „Marienbad“ a Marianské Lázně. z
Terstu. 30. ledna. [K. k.) Městská rada města
Marlanských Lázní zaslala generálnímu ředitel-
ství rakouského Llovdu přípis, v němž projevila o-
chotu věnovati Lloydovému parníku „Marienbad“,
který byl spuštěn před několika dny na moře, obra-
zovou ozdobu. Dívky a ženy Marianských Lázní za-
mýšlejí věnovati jmenovanému parníku čestnou
#49
alto_textblock
#49
vlajku.
#50
alto_textblock
#50
— Atentát v podzemní dráze pařížské. Z Pa-
řiže, 31. ledna. Echo de Paris“ sděluje k aten-
tátu, který spáchán byl minulé soboty v tunelu
podzemní dráhy, že anarchisté se chystali
vyhoditi Paříž na několika místech
této dráhy do povětří, že ukradli 15 kg
nejsilnější třaskaviny, kterou tento plán chtěli u-
skutečniti a způsobiti v hlavním městě velký
zmatek.