#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXXVII.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v sobotu Il. května 1907.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 129.
#4
alto_textblock
#4
Ka ranní a odpol. listy
předplácí se
v Praze v adinini
atl .
s drojí čonánko
nvkla. . :
na nšso slách
relton:
nrkli. : : :
drojí zálnntii
#6
alto_textblock
#6
ei
aK o
e
#7
alto_textblock
#7
NARO
#11
alto_textblock
#11
Y.
#12
alto_textblock
#12
V drobném proueji-
rnníčlo o . . . ka sh
Ve slalkách na vonkoy
časlo.
5dpcledn. : . . . . : :
Inseráty
platí se hotově rapř
Předelceni leterty pjtd lal-
#13
alto_textblock
#13
am nachizejí se tež redaloe
Uskárna a expodice .Národních Listá“,
Bukoply so novracv.
#14
alto_textblock
#14
Mezi soky.
#15
alto_textblock
#15
V mezinárodních poměrech poskytují
nyní Anglie a Německo nejvíce a nejvděč-
nější látky, na níž lze stopovati od let více
a více rostoucí žárlivost a soupeření obou
předních evropských průmyslových států.
Není téměř jediné, poněkud významnější za-
hraničné události, aby nebyla provázena od-
chylnými názory a výklady tiskem anglickým
a říšsko-německým. Tento stopuje zvláště pá-
travě každý krok, jejž učiní anglický král
zdali snad neznamená získání nového člena
do kruhu, jímž »Německo se obepíná a osa-
mocuje« a prozkoumává podrobně každý
návrh, vycházející od vlády anglické, zdal
snad neobsahuje »léčku Německu nastra-
ženou.«
Vládní orgány obou stran pokoušejí se
sice časem mírniti přílišnou horlivost nezod-
povědných politiků, ale ihned na druhý den
vyskytne se opět nějaká jiná záminka a roz-
čilování počíná znova.
V posledních dnech byla to zpráva o do
hodě, docílené mezi Francií a Japonskem v
příčině poměru obou na dálném Východě
kteráž opět osvěžila vědomí, jak citlivé jest
veřejné mínění německé na každý politický
vánek, o němž se domnívá, že přichází od
ostrovů britanských
Jest sice pochopitelno, že Francie ja
kožto stát, vládnoucí ve východní Asii roz-
sáhlými osadami, má na tom přirozený zá-
jem, aby upravila své styky s mocně do po-
předí se deroucí asijskou velmocí a aby takto
zabezpečila državu svou v oněch končinách
proti všelikým překvapením, zvláště když jest
to právě Japonsko, na němž bezpečnost osad
evropských v tamních končinách především
jest závislá.
Rovněž nelze přehlédnouti, že zatím
i Rusko dospělo v hlavních otázkách k lep-
ším stykům s Japonskem, takže Francie
mohla tím spíše též sama následovati příkladu
svého spojence.
Ale jinak pohlížejí na francouzsko-ja
ponské, ostatně dosud podrobně nepropraco
vané, úmluvy — v Německu. Tam shledá-
vají i v této dohodě prsty anglické, usuzují
že bez spolupůsobení anglické diplomacie n
spojence japonského by se byla úmluva fran-
couzská tak výhodně pro Francii neuskuteč-
nila a dospívají ku přesvědčení, že jest t
nový tah politiky anglické — proti Německu-
Dohodou francouzsko-japonskou, tak uva-
žují, ukončena byla na dálném Východě sou
stava úmluv se všemi evropskými mocnostmi
v koučinách oněch interesovanými a Japon-
skem. Pouze Německo nebylo d
této soustavy pojato, protože, jak se
vyslovil japonský vyslanec v Paříži, Německo
jest tam pouhým dočasným nájemcem —
čínského území a to rozsahu nevalného. Ně-
mecko bylo tedy pominuto v soustavě těchto
smluv, kteréž se zabývají evropskými zájmy
na dálném Východě a to prý jest právě dů-
kazem schválnosti a úmyslnosti, za níž prj
nevězí nikdo jiný než — Anglie.
Opětuje se tu prý stejný postup, jaký
zachovala Anglie v poslední době při svých
dohodách s mocnostmi při Středozemním
moři a před tím v záležitosti marocké.
Mimo to se uvolňují velmocem v Asii
zůčastněným ruce, čímž se samo sebou sesi-
luje jejich postavení — ve věcech evro-
ských.
Náhodou zavítá tyto dny do Německa
několik zástupců londýnských, aby oplati
loňskou návštěvu německých purkmistno
v Londýně, a protianglické listy německé
neostýchají se viděti v této návštěvé snahu
zatemniti podstatu styků anglicko-německých
a chlácholiti »nervositu«, jež se vzmáhá
nezi Němci při množících se úspěších poli
liky anglické.
Tak praví orgán ctitelů někdejší bi
markovské politiky: »Jest to zajisté záslužné
teliti »nervositě« politiky vládní i mimo-
vládní, ale toho se nedá docíliti nevhodnými
prostředky, jako jest ubezpečování, že pomě
Německa a Anglie jest vlastně zcela dobrý
Velmi věcné a nijaké dočasné náladě nepod-
lěhající důvody nechuti Angličanů k nám
Němcům, jsou příliš jasné a makavé. Ne
prýští jen z protianglických listů německých.
jak v Anglii říkávají, vždyť mužové zcel
nestranní, jako novoyorský profesor Burgess
Hterýž oba národy zná a horuje pro spo-
lečný postup »germánského trojspolku« t.j
Anglie, Spojených států amerických a N-
mecka, dosvědčuje, že zavládla mezi nimi
nechuť zejména ze žárlivosti pro úspěchy
pokrok »v oboru průmyslovém a obchodním«.
A když všeobecné přesvědčení německého
národa naprosto souhlasí s tímto rozpozná-
ním amerického profesora, není snad zapo
třebí dalších vývodů, proč nechuť ta se nedá
zažehnati nijakými zdvořilostmi. My, Němci
pokračuje, nemáme nejmenší chuti zaraziti
aneb odčiniti své průmyslové a obchodní
pokroky, naopak chováme pevný úmysl, ještě
vydatněji postupovati v obou odvětvích —
a z toho plyne rovněž zcela zřejmě, že mu-
síme býti přichystáni, že anglická nechu
oproti nám ještě mohutněji vzroste. A kdy
a kde skončí?
Může nám někdo zazlívati, předpoklá-
dáme-li, že se nechuť ta zhustí až do úmyslu
— učiniti nepohodlného soupeře neškodným
a to dříve ještě, než soupeř přespříliš zmo-
hutní? A ostatně to ani anglické časopisy.
ani angličtí státníci a válečníci ve svých za-
měrech nezastírají, spíše potvrzují. Jsou
věci, kde ku porozumění mezinárodní poli
#16
alto_textblock
#16
[tice není třeba zvláštní podrobné informace
a jež nezastíní sebe chlácholivější výklad
vládních orgánů.
Podobně se to má dle německých listů i
úmluvou francouzsko japonskou, kterouž prý
se vlastné na novo sesiluje sblížení Anglie
Francie; spolek anglicko-japonský rozšiřuje
se na »nový trojspolek« a osadní politice
německé v Asii se chystá konečný pád.
Dle toho by anglická politika v Asii
byla právě tak protiněmecká, jako je v Ma-
rokku a jako v obvodu Středozemního moře;
a proto ani valně nepřekvapuje, počínají-
některé německé časopisy hroziti, že si Ně-
mecko dovede vyhlédnouti chvíli k odvetě
na přátelích Angliel
Souvisí snad s těmito hrozbami při-
ostřený zápas mezi posavadními přívrženci
nynějšího francouzského ministerstva a má
se prostě opětovati případ Delcasséův v jiném
vydání?
Či doufají v Německu, že podaří se jim
přilákati ku podnikům svým francouzské k-
pitály a takto připoutati k zájmům svým
zájmy jejich, jak to připouští »Rappel« a jak
se o to stal pokus při poslední německé
půjčce?
Jisto jest, že neubývá zajímavosti v mezi-
národních poměrech na — Zápa dě.
#17
alto_textblock
#17
Slet bulharského svazu tělocvičných
družstev junáků.
v Ruščuku, 6. května 1907.
(Pav. dopis »Nár. Listdc. )
Ve dnech 5., 6. a 7. května pořádal Sra
tělocvičných družstev junáků knížectví bulhar
ského IV. slet v pohraničním městě na Dunsji
v Ruščuku. Na pozvání svazu vyslala Č es kt
obec sokolská zvláštní delegaci
sestávající ze starosty Č. O. S. dra. Josefa
Scheinera a člena předsednictva dra. Karl
Hellera a uložila jí, aby šla pozdravit junáky
bulharské jménem všeho Sokolstva a aby ústně
tlumočila jim vřelé sokolské pozvání ku
V. sletu všesokolskému v Praze.
Jest to prvý případ, kdy čeští Sokolové
byli oficiálně zastoupeni na junácké slavnosti
Jest to prvý, ale mohutný krok ku předu, který
v zájmu velké společné idee všesokolské a vše-
slovanské podniklo české Sokolstvo. Jen několik
dní, několik hodin pobytu mezi balkánskými
Slovany, jen krátký, ale upřímný rozhovora
styl e bratry bulharskými a již otevřela se
všecka srdce, přeplněná vroucí láskou bratrskou
a slovanskou sdilností. Bulhaři, nejjižnější větev
slovanská, sousedící bezprostředně s tureckou
říší, připravili Čechům takové u vi-
tání, jaké se činí jen nejvzácněj-
ším a nejmilejsím hostům. Češí byli
předmětem nejširš! pozornosti, ba
tvořili jaksi střed veškerých slav-
ností a při skončení veřejného
cvičení v pondělí — na východ
slaví právě velikonoční svátky —
plosazeni byli do vozu, z něhož
koně vypřaženi a Čechové vezeni
celým městem v triumfálním pri-
vodu asi 2000 junáků a mnoha Úisiců
obecenstva, které bouřlivě vítalo a pozdravovalo
české poselstvo. Na náměstí před gymnasiem
defilovali pak všichni junáci před českými
Sokoly, které pak na ramenou odnesli do bytu
místního advokáta dra. Mušanova.
Česká deputace přibyla v neděli o 112. hod.
polední do Durděva, pohraničního města rumun-
ského na Dunaji, právě silně rozvodněném, kdež
přijata byla a pozdravena vyslanci bulharskýeh
junáků a vstoupivší na loď, přepravila se do
Ruščuku, ležíeího naproti na druhém břehu.
Zde očekávána byla prefektem města R. A nge-
lovem, předsedou slavnost. výboru Michaj
lovem Giorgim, četnými zástupci junáků, ředi-
telem dívčího gymnasia p. Stefanem Ognaňovem,
odchovancem pražských vysokých škol a j.
Současně se Sokoly přibyla též deputace
rumunského tělocv. spolku z Braily, která byl
rovněž srdečně pozdravena.
Město Ruščuk okázale se vyzdobilo ke sletu
junáckému, který znamená významnou národní
událost, ke které upoutány jsou nejvřelejší city
nejen města, nýbrž i celého severního Bulharska.
Vypravení slavnosti podporováno všemi činiteli
veřejnými, městem, krajem i celou vládou, která
ochotně nabídla junákům svých služeb, po-
skytnuvši jim ubytování v kasárnách, z nichž
vojsko na čas propuštěno, postavivši při cvičení
ležení z baráků vojenských, jež sloužily z
šatny a seřadiště.
Vojsko zúčastnilo se činně sletu, od nej
prostšího muže až do nejvyššího velitele, in-
spektora vojska generála Dimitrova, který
nejen že přítomen byl všem bodům slavnosti.
sle i veřejně junáky pozdravil, vzdav plne
uznání vlastenecké jich práci. Nejvyššího vý-
znamu dodala však slavnosti příto mnost samého
předsedy ministerstva dra. Gudeva a ministr
financi Pajakova, kteří zvlášť k účelu tomu
přibyli ze Scfije a jménem vlády vzdali díky
mladé organisaci junácké za úspéšné působení
Dopoledne v neděli konán byl městem prů-
vod junáků, jichž se dostavilo na 2000. Byl
to neobyčejná podívaná na osmahlé řady mlá-
deže ze všech končin Balkánu se slétnuvší, pr
čemž zejména junáci z Kustendjilu pod Balká-
nem ve svém rázovitém selském úboru budil
všeobecnou pozornost zdatnými svými postavami.
Odpoledne konáno bylo veřejné cvičení n
rozsáhlém, pěkně upraveném a tribunami opa-
třeném cvičišti za přítomnosti tisíců diváků.
jimž po většině obraz ten byl zcela neznámým
a novým zjevem. Cvičeno na všem známém
nářadí s překvapující zručností, jež svěděnla
opravdu o svědomité práci jednot, na něž, jak
#18
alto_textblock
#18
patrno, velký vliv měl slet záhřebský minulého
roku, jehož se Bulhaři zúčastnili velkým po-
čtem. Velice obratně ze sletu toho reproduko-
váno cvičení polské s lancami, dalmatská mo-
reška, české cvičení s krátkou holí, k čemuž.
připojeny rázovité cviky prostonárodní, tance,
zápasy a hry. Též prostná ovičení k V. sletu
všesokolskému v Praze připravené, provodeno
bylo celou řadou jednot, jako ze Sofje, Varny
(při hudbě sletové) a Ruščuku s překvapující
přesností. Velké zásluhy na výcviku tom má
trojice švýcarských učitelů tělocviku Blenchout,
Eier a Binter, kteří před 15 lety vládou byli
povoláni, aby zavedli tělocvik na bulharské
školy a úkolu tomu s velkým úspěchem dostál
Oni byli též vedle posluchačů pražského kursu
sokolského duší slavnosti. Ke evičení dostavil
se oba ministři, prefekt a starosta města, ve-
škera generalita a sbory důstojnické, zástupcové
měst, kteří s neobyčejným zájmem sledovali
krásné cviky. Pozoruhodno je, že v posledn
době jedná se o to, aby junákům, k ter
prokáží jistý stupeň výcviku.
služba vojenská o jeden rok byla
zmírněna, což bude znamenati ovšem velký
přiliv do řad junáckých v budoucnosti.
Objevení se českého poselstva
způsobilo veliký rozruch v davu.
který každou chvíli rostl. Uvedeni
byvše na čestnou tribunu a představení mini-
strům a vojenským hodnostům, byli předmětem
nejvroucnější pozornosti i okázalé pocty a byl
jim šíroce rozmlouvati o zřízení sokolském v
Slovanstvu, do něhož junáci bulharšíí vstupuj
s plným uvědoměním velkého významu sl
vanského.
Veřejné ovičení zakončeno společnými eviky
prostnými, jež provedlo as 800 junáků. Břite
a úhledně, jak jsme zvykli vídati je na před
ních cvičištích sokolských. Netřeba připomínati.
že doprovod hudební opatřil a vojenskou hudbou
provedl kapelník Čech p. Pave l, jakož vůben
vojenské kapely na Balkáně bez českých hu-
debníků a kapelníků se neohejdou.
Po cvičení odešli junáci do svého ležení.
které poskytovalo velmi malebný a rušný obrá-
zek. Jakmile čeští Sokolové obje-
vili se u prvního baršku, rozjá sa
se celý tábor. Sokolové vyzdvižen
na ramena a obklopeni hustým
davy junáků, neseni byli táborem
za hřímavých pozdravů Urá a Na-
zdar! Na to nastoupen průvod do města z
burácejících pozdravů, jímiž ulice nadšeně ve-
taly svoji mládež, jež právě na cvičišti tak krás-
ným způsobem zdatnost svoji osvěděila.
Sokolské poselstvo české po-
zváno ku presidentu ministerstva
dru. Gudenovi v hotelu Islahane, kdež na
počest jim a zástupcům junáctva uspořádán ban-
ket, při němž ministerský předseda i ministr fi-
nancí vřelými slovy projevili uznání i sympatii
vlady ke mladému ruchu na poli tělesné výchovy
v Bulharsku, rozvíjejícímu se po příkla d
Sokolstva českého, jemuž dlužno při
znati přední ásluhy o krásnou tuto ideu. Za
tato slova uznání děkoval dr. Seheine r, po-
ukázav na důležitost úkolů sokolských pro sbl-
žení Slovanstva.
Slavnost junáků připadla zároveň na s vát
ky velkonoční, které se slaví velmi okázale
na celém východě slovanském. V pondělí ko-
nány bohoslužby a polní mše vojenská, po kte-
réž následovala přehlidka vojska společně s ju-
náky. Vojsko i junáci postaveni v obrovský
čtverhran, v jehož středu konány bohoslužebn
ceremonie, načež inspektor vojenský, genera
Dimitrov, doprovázen důstojnickým sborem
předsedy spolků junáckých, obešel veškeré řady
vojska i junáků, k nimž pronesl vlastenecky dý-
šící slova, připomínaje jim povinnost obran
otčiny. Potom uspořádáno defilé a sice předstu-
povaly tu oddíly pěchoty, námořní vojsko
jízda. Za touto pak nesčetné pluky junáků, jichž
statečné držení a přesný pochod předstihovaly
výkony vojenské.
Odpoledne věnováno bylo cvičení do-
rostu junáckého, jemuž se věnuje nad-
obyčejná péče a pozornost Hoši, kteří sem byl
dopraveni ze všech končin bulharských, někteři
až na dva dny cesty, vystupovali sebevědomě
s ohniv,m mladistvým zápalem, ukazujíce při
tom zkáznění a spořádání, jak jsme zvykli jen
při četách nejdospělejších. Velmi zajímavé byly
ukázky šermu, evičení s bodákem, házení ko-
pím, střelba z luku do terče, jakož i hry a tance,
při nichž hoši oblečeni byli v ženský národní
Po tomto cvičení, které učinilo nejlepší do-
jem, provedli hoši, počtem přes 500, efektní
společná cvičení s praporci dle zvláště kompo-
nované hudby. Potom nastoupili někteří junáci
s mládeží před hlavní tribunou, aby vyslechl
zprávu o výsledku závodů, z nichž jako první
vítěz vyšel junák z Varny Gabriel Iliev, jak
druhý vítěz Christo Gernev ze Slivna, chovane
náčelníka Kacarova, býv. posluchače malířsk
akademie v Praze, absolventa sokolského kursu
a profesora na gymnasiu ve Slivně. Vítězove
ověnčení damami rusčucskými v bílé rouch
oděnými, kteréž i na prapory jednot připevnily
vavřínové věnce se stuhami v barvách bulhar-
ských (červeno-zeleno-bílé). Vítězové uvítáni
hlučně svými druhy a odneseni na ramenou do
svých řad.
Na to nastoupen pochod do města. Češt
Sokolové postaveni v čelo průvodu
a jakmile tento vyšel ze cvičiště, posazeni
do vozu, z něhož vypřáhnuti koně
za nepopsatelného jásotu a bouře pozdravu ve-
zeni Sokolové městem v popředí řad junáckých,
které za zvuku plesné hudby a zpěvu národních
písní prošly celým městem, nadšeně pozdravo-
vány obyvatelstvem, plnícím ulice Ruščuku.
Byla to ovace, platící české m
#19
alto_textblock
#19
kroj.
#20
alto_textblock
#20
národu, mohutná a srdečná, a tím
víceupřímnější, nebot nebyla při-
pravována, vytrysknuvši ze sa-
mého srdce bulharské omladiny.
U budovy gymnasia v y stoupivše z vo zu,
uchopeni byli Sokolové mocnými
Pažemi junáků a za volání »Urá«
»Na zdar« odneseni do domu advo-
káta dra. Mušanova, kdež byli po-
hostěni. Neobvyklá pocta, jíž se
tu zástupeům českého národa do-
stalo a která i zde nebyla vůbe
nikomu prokázána, nasvědčujeo
vřelém cítění Bulharska vůči ná-
rodu českému, kterýž po dlonh
léta poskytuje zdroj vzdělán
mládeži bulharské, v Praze studu-
jící, z níž vyšlo mnoho nadšený ch
slovanofilů a přátel lidu če-
ského.
Tomu byl dán i výraz při slavnost-
ním obědu, který byl na počest Sokolů
ostatních hostů uspořádán v důstojnic kém
kasinu, ležícím na břehu širokého Dunaje,
při němž ústy všech řečníků vroucně vzpomí-
náno českého národa, jeho osvětových snal
i jeho zásluh jako průkopníka myšlenky vzá
jemnosti slovanské. Předseda svazu junáckého
Kefsizov jménem bulharského junácíva
ohlásil, že pojal pevný úmysl, aby or-
ganisace bulharské pevně se přimkly
k Sokolstvu, jemuž bude dán výraz
přečetnou návštěvou o V. sletu vše-
sokolském a zavedením jednotných
zásad sokolských, organisace, kroje
a podob. Okamžiku toho použdl starosta
O. S. dr. Seheiner, aby poukázal na duch
ztízení sokolského a jeho snah, čelících ku po-
vznesení lidu českého, na podkladě národní
jeho bytosti a slovanského původu jeho.
Večer sešlo se veškoré junáctvo v zahrade
býv. tureckého hotelu Islahane, kdež ovace do
stoupily svého vrcholu. Se strany českého po-
selstva promluveno tu do duší a srdeí juná-
ckých o poslání sokolském, kterážto slova došl
hlubokého ohlasu přítomných, i dáno hesl
k návštěvě zlaté slovanské Prahy.
k utvrzení vzájemnosti slovanského
Sokolstva, jemuž tak na Balkán ote-
vřeno nové, slibné působiště. Přán
tomu dal výraz při schůzi na rozloučenou s ju-
náky dr. Heller, nabízeje junáctvu veškere
výsledky a úspěchy práce sokolské ve prospěc
jeho obrozujících snah v národě bulharském.
Tak vyzněla návštěva Sokolstva v mohutný
projev touhy po spolupůsobení Sokolstva s Ju-
náctvem, od něhož možno očekávati dal
úspěch v zájmu obou národů.
Delegace těšila se po všechny dny též po-
zornosti krajanů Čechů, kteří zde
mnohé význačné úřady zastávají a všeobee
n é vážnosti se těší. Horlivým ciceronem
jich byl pak prof hudby na gymnasiu Št
kov, vyučenec pražské konservatoře a kdys
člon Sokola vinohradského.
#21
alto_textblock
#21
Politická zprávy domácí.
#22
alto_textblock
#22
V Praze, 10. května. (Z volebního ru
chu.) Poněvadž kandidatury pro říšské volby
možno nyní už pokládati za ustálené, uvádíme
také hlavnější kandidáty různých ně me-
ckých stran v německých volebních okre-
sích. Ve Vídni hlavní boj svedou mezi sebou
křesťanští sociálové a sociální demokraté. Ob
tyto strany kandidují ve všech 33 vídeňských
volebních ckresich a vysílají tu do boje nejlepš
své síly. Na straně antisemitské dr. L ue g e
vystupuje jako kandidát ve dvou okresích
Weiskirchner také ve dvou. Mimo ně
kandidují ve Vídni Bielohlawek. Pra-
chazka, Leop. Steiner. dr. Pattai,J.
Axmann, dr. Geszmann, dr. Heilin-
ger a princ Al. Liechtenstein. Sociální
demokracie staví proti nim ve Vídni Perners-
torfra, dra. Adlera, F. Skareta, dra.
Ellenbogna, K. Seitze a řadu jiných,
méně známých svých předáků. Liberální strany
německé ucházejí se vážně o mandáty pouze
v prvých dvou vídeňských okresích: vnitřním
městě a v židovském Leopoldóvě. Ve vnitřním
městě kandidují pokrokovci Kuranda, dr.
Vrabčik-Tayenthal a dr. Dorn, pak li-
dovee dr. Kornke; o dva mandáty leopoldov.
ské uchází se kromě dra. Ofnera ještě šest
jiných kandidátů. V ostatních vídeňských okrc-
sích liberálové majt jen sčítací kandidáty, po-
dobně jako vídeňská národní menšina česká.
V ostatních dolnorekouských okre-
sích mají opět všude kandidáty antisemité a so
cialisti. Z antisemitů kandidují zde mimo jiné
L. Steiner, F. Zuleger, dr. Gessma nn,
dr. Sehleicher, J. Wohlmayer a od
antisemitů podporovaný býv. ministr vnitra lr.
Bylaudt-Rheidt. Mezi socialisty jsou opět
Pernerstorfer, Leop. Winarsky. P-
kroková strana má v Dol. Rakousích už jen jedi-
ného kandidáta, ministra dra. Mareheta; li-
dová strana kandiduje zde mimo jiné dra.
Kienmanna, K. Kittingra a známého
odpůrce českého jazyka dra. Kol i s k a.
V Horních Rakousích antisemité
dohodli se s klerikály a rozdělili volební okresy
mezi sebe. Ze známých klerikálů vystupují tu
jako kandidáti dr. Ebenhoch, G. Scha-
chinger, J. Doblhofer, dr. Schlegel,
opat Baumgartner. Také němečtí lidovci
kandidují zde téměř ve všech okresích; z jich
kandidátů známi jsou dr. Löcker a J. Bo-
heim (oba v Linci) a L. Erb. Z kandidátů
socialistických nejznámější jest vůdce horno-
rakouských socialistů A. Weigu ny.
V Solnohradsku každý ze sedmi
okresů má kandidáta pokrokového, konservativ-
ného a socialistického. Ze zdejších klerikál
#23
alto_textblock
#23
znám jest dr. Fuchs, z lidovců dr. Syl-
vester. Podobně aspoň po třech kandidátech
má každý z 23 německých okresů ve Štyr-
sku. Mezi kandidáty socialistickými jest býv.
posl. Resel ve dvou okresích (Št. Hradec a
Maribor), za stranu lidovou kandidují mimo jině
ministr dr. Derschatta a prof. Hofman-
Wellenhof, za Všeněmce Wastian a Ma-
lik, a jako divoký hlásí se o mandát hrabě
Stůrgkh. Býv. posl. bar. Morsey vystu-
puje jako klorikál v okrese lipnickém.
V Korutanech němečtí lidovci kandi-
dují ve všech 9 okresích německých; J. D o-
bernig v Celovci, prof. Steinwender
ve Spitale. Antisemité mají tu 7 kandidátů, mezi
nimi dra. Pupovce. V kočevském okrese
v Kraňsku křestansko-sociálným kandidátem
je J. Obergföl!, agrárním kn. Auer sperg.
V yrolsku kandidují mimo jiné lidovci dr.
Erler a dr. Perathoner, jako pokrokovee
dr. Grabmayr, ze strany klerikální dr. Tol-
linger, J. Haneis a Zallinger, z anti-
semitů dr. Sehöpfer a J. Sehraffl. Ve
Vorarlbersku každý ze 4 mandátů obsazen
také aspoň třikrát a největší naději na zvolení
mají křesťansko-soe. kandidáti dr. Drexel,
J. Fink, F. Loser a M. Thurnker.
Nejpestřejší jsou německé kandidátní list-
ny v Čechách. Jsou tu zastoupeny všechny
německé politické straný až na klerikály. Vý-
znamno jest však, že křesťanští sociálové kandi-
dují letos už ve 41 okresích v Čechách. Mezi
jich sčítacími kandidáty jsou také dr. Lueger
a dr. Gessmann. Z kandidátů německých
socinlistů uvádímo Jos. Strassra, Jos. Ha-
nicha, Winarského, Pernerstorfra,
Edv. Riegra. Jako pokrokovci ucházejí se o man-
dát Posselt (Jablonec), Funke (Litomě-
iřce); Husák (Teplice), Urban (Zatec), A.
Bachmann (Mar. Lázně), Přersche (Stri.
bro), Nitscho (Krumlov), Eppinger (Trut-
nov), Pergelt (Warnsdorf), Maly (Rum-
berk), Glöckner (Frýdlant); jako lidovei
kandidují ministr Prade v Liberci, Steli-
wag v Děčíně, dr. Reininger v Chebě, dr.
Kindermann ve Šluknově. Z volných Vše-
němeců kandidují Herold v Mostě, Pacher
v Chomůtově, Wolf v Trutnově (proti Eppin-
grovi), Eisenkolb ve Žluticích a K a s p er
na Trutnovsku; z schönererovců sám Sehč-
nerer - Chebu, Sehalk v Mar. Lázních,
Stein v Aši, Kittel v Zatci, Iro ve Žluti-
cích, Hauck v Plané. Konečně z německých
agrárníků vynikají dr. Damm v Žatecku, hr.
Buquoy v Jáchymově, dr. Bärnreither
v Mar. Lázních, hrabě Kolovrat v Plané,
Kletzenbauer v Hor. Plané, Sou k up
v N. Bystřici, P aschka v Lanškrouně, a hr
Deym ve Vrchlabí.
Na Moravě antisemité mají 17 kandi-
datur, sozialisté všech 19, z pokrokovců uchá-
zejí se tu o mandát dr. Lecher. d'Elvert.
Primavesi, dr. Grosz, dr. Licht, z li-
dovců J. Bendel (jenž se dříve hlásil k po-
krokovcům), H. Albrecht, dr. Chiari.
Mimo to jest několik kandidatur všeněmockých
a agrárních.
#24
alto_textblock
#24
Ve Slezsku kandiduje dr. Demel jako
pokrokovec, hr. Larisch, Kaiser a Herz-
manský jako lidovci, dr. Sommer jako
volný Všeněmec, Türk jako schönererovec,
Mezi sociálními kandidáty ve Slezsku jest býv.
posl. Eldersch a mezi antisemity, kteři ka-
didují ve všech 9 německých okresích, takéJ.
Axmann.
Konečně o 4 německé mandáty z Buko-
viny hlásí se 2 antísemite (také dr. Luege r),
4 socialisté, jeden pokrokovec (prof. Ske dl),
tři lidovci a sedm divokých, k nimž se nyní po-
čitá i býv. poslanec dr. Straucher.
Kromě tuto uvedených vyskytují se něme-
eké kanddidatury, většinou jen sčítaci, také v čet
ných okresích slovanských, na př. v Čechách,
v Korutanech a ve Štyrsku.
#25
alto_textblock
#25
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 10. května.
#26
alto_textblock
#26
Jak ruský stát pomůže hladovějícím mužíkům.
Nedávno jsme ukázali, že v „hladovějících“
guberniích povolžských sedláci přijímají od vlá-
dy podporu v obilí, jež pak lacino prodávají do
gubernií sousedních, týchz kde bylo pro ně na-
koupeno. Mimochodem řečeno, v guberniích po-
volžských jsou tak ohromně příznivé podmínky
pro zemědělství, žeby za spořádaných poměrů
byly nevyčerpatelnými zásobárnami obili a pol-
ních plodin vůbec. A právě v těchto guberniích
vedle charkovské, jekaterinoslavské a poltavské
sedláci všemi možnými způsoby ode dvou let si
pomahají, jen ne pilnou rolnickou prací.
V „Kijevljanínu“ pan Savenko vystupuje
proti tomu, aby ze státních peněz, skládaných
z daní pracovitého národa, byli podporováni tak
zv. „hladovějící mužíci“. V celé řadě gubernií
sedláci pokládají za povinnost státu, aby je
krmil. Vláda je podporuje obilím i penězí, jichž
do těch gubernií každý rok posílá mnoho mi-
lionů. Ale při tom vláda nedělá ničeho, aby ten-
lid naučila a přinutila pracovat. Z praxe té vy-
plývá pravidlo: stát je povinen vydržovati vše-
eky občany, ale občané mohou nic nedělat. Toto
„právo“ mužičkové pochopili hned: nepracují
a od státu podpory nejen žádají, nýbrž i sobě
vynucují. V guberniích „hladovějících“ nerodí
se v posledních dvou létech obilí tolik, kolik by
mělo, ale pouze vinou sedláků. Agitátoři jim ří-
kají, že příčinou toho je malozemí. Nikoli malo-
zemí, nýbrž lenost a bezstarostnost. S těmi ne-
řestmi má vláda bojovat. Vláda nezapomínej, že
v státní pokladně nechovají se peníze její, nýbrž
národní a když je vydává na podporu lenosti, že
pracovité cásti obyvatelstva ukládá daň dvoj-
#27
alto_textblock
#27
násobnou.