ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2727c8a0-8f2a-11dd-9309-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 71
#1 alto_textblock #1
Ročník padesátý třeti.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v pondělí 20. ledna 1913.
#3 alto_textblock #3
Číslo 19.
#4 alto_textblock #4
Naranní avečerní llaty předpláci set- V Praze v administraci: — a měsle . na čtvrt leta . . . . 8 K —h a dvajt donáškout a měsle. na čtvrt leta . . . . 7 k es ve fillálkáchn oa měslo . . . . 2 K 30 Poštou: na měsíc, na čtvrt leta . . . . 9 K 60 s dvojí rásilkou na měsic, na čtvrt ieta : . . . 1 K do
#5 alto_textblock #5
N
#6 alto_textblock #6
R
#7 alto_textblock #7
n
#8 alto_textblock #8
Vecerní
#9 alto_textblock #9
NILI
#10 alto_textblock #10
j
#11 alto_textblock #11
v
#12 alto_textblock #12
vdlání
#13 alto_textblock #13
Y
#14 alto_textblock #14
V drobném prodejle ranní číslo o sobě . . za sh večerni . . . . . za t k Ve filiálkách na venkováě ranni dislo . . . . . . . večerni . . . . . . . . 5h
#15 alto_textblock #15
lnseráts platí se hotově napřed. Předplacení a inserty příjíma administrace v Marianské ul., a. Tam nacházeji se táž redakce, tiskárna a expodice „Národních Listů“ Eukopiny se navraceji.
#16 alto_textblock #16
Telefon „Národních Listů“: Redakce: a) pro hovory místní 2400, b) pro hovory meziměstské 1061. — Administrace, expedice obchodní tiskárna 1062.
#17 alto_textblock #17
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
#18 alto_textblock #18
Zase ministerská rada.
#19 alto_textblock #19
Z Vídně, 20. ledna. Vrátiv se včera ze své ho slyšení na zámku schönbrunnském, svolal ministerský předseda hr. Stürgkh novou mini- sterskou radu na dnešek 10. hod. dopol.
#20 alto_textblock #20
Anketa o inženýrských komorách.
#21 alto_textblock #21
Pakbylpřijattento návrh posl. Stapinského: „Kolo polské béře na vě- domí prohlášení vlády o způsobu určení sídla zatímního rusínského universit- ního studia, znějící v ten smysl, že tat otázka nebuderozhodnuta bez do- hody s Kolem polským. Konečně zmocnilo Kolo polské předsed- nictvo, aby oznámilo tato usnesení vládě a zá- stupcům rusínského klubu, načež prohlásil mí- stopředseda hr. Skarbek, že se nezúčastní to- hoto jednání, poněvadž schválená právě zpráv parlamentní komise neodpovídá přesvědčen jeho strany. Odpoledne koná se opětně schůze Kola polského, která se bude zabývati finančním plánem.
#22 alto_textblock #22
již 30 mil. yenů, kterýžto obnos byl by stačil značně snížiti daňové břemeno a zahájiti pro- gram jeho kabinetu. Schůze se usnesla vyslo- viti při zahájení parlamentu dřívějšímu kabi- netu nedůvěru.
#23 alto_textblock #23
Zmatky v Persií. Z Tavrízu, 19. ledna. (K. k.) Zpráva utvoření a potvrzení kabinetu Aly es Saltanel posílila kvašení mezi odpůrci bachťarů. Vláda pochybuje, že bachťaří budou novým kabine- tem vytlačeni.
#24 alto_textblock #24
Jednání o mír a povšechná
#25 alto_textblock #25
sltuace.
#26 alto_textblock #26
jednáváními, která záhy budou zahájena mez Rakousko-Uherskem a Srbskem. Rusko činí prý na Portu nátlak. Z Frankfurtu n. M., 20. ledna. O ruské pohrůžce oznamuje „Frankí. Ztg.“ z Cařihra- du: Porta obdržela v posledních dnech již dvakráte od ruského velevyslance šl. Gierse pohrůžku, že v případě opětného zahájení vál- ky Rusko nemůže zachovati dřívěj- ší svoji neutralit u.
#27 alto_textblock #27
lého finančního plánu dostalo by se zemi če- ské ročních 8 milionů údělů, tak že by zůstal schodek 50 milionů korun, jehož úhrada je možna toliko na sněmě, jehož dělnost však je v rukou Němců. Provedení finančního plánu neohrozí tedy německou obstrukci. Budiž! Ale zajisté Němci nepoprou, že jejich obstrukce na sněmě jest ohrožena jinak, než finančním plánem vládníml
#28 alto_textblock #28
Poslanec Klofáč
#29 alto_textblock #29
Z Vídně, 20. ledna. Jak se dovídáme, koná se pozejtří, ve středu, v ministerstvu pro veřejné práce anketa, která se zabývati bude průvodním nařízením k zákonu. jímž v Rakousku se zřizují komory inže- nýrské. Této ankety zúčastní se také zá- stupci inženýrů jednotlivých království a zemí. Výnos vydán bude v době nejbližší. Komory samy zahájí svoji činnost počátkem měsíce
#30 alto_textblock #30
dubna.
#31 alto_textblock #31
Záležitost maloruské universíty v Kole polském.
#32 alto_textblock #32
Z Vídně, 20. ledna. Ke včerejší schůzi Kola polského se nám ještě sděluje: Rokování o rusínské universitě trvalo celých 7 hodin. do 11. hod. noční. Zúčastnili se ho také oba polští členové kabinetu rytíř Zaleski a rytíř Dlugosz a přišli také bývalý říšský poslanec Bataglia, prof. dr. Starzynski a prorektor uni- versity lvovské Mars. Jménem vlády učini minist Dlugosz prohlášení, že stát a minister- stvo při provisorní i definitivní úpravě vy- sokoškolských poměrů ve Lvově a Haliči po- stupovati budou ve srozumění s Kolem pol- ským. Profesor dr. Buzek učinil 3 návrhy: 1 Osnova Nejvyššího rozhodnut stran rusinské university a stran úpravy dosavadní lvovské university budiž předložena ku posouzení profe- sorskému sboru lvovské univer- sity; 2. tato osnova budiž předložen Kolu polskému na sněmu zemském. Oba tyto návrhy byly zamítnuty. Po jejich za- vržení odešel universitní profesor dr. rytíř Halban. Potom přijat návrh prof. dra. Buzka, aby zkoušky absolventů budoucí rusinské právnické fakulty konal se dvoujazyčně: malorusky a pol- sky. Kolo na to vzalo na vědomí referát stran nejvyššího rozhodnutí a stran způsobu, jakým vyřídi se universitní záležitosti haličské. Po- tom začal klub rokovati o malém finan- čním plánu. Schůze pak odložena pro po- kročilou dobu na dnešní večer na 6. hodinu. Z Vídně, 20. ledna. O 10. hod. dopol. se- šla se v soukromém bytě ministra vyučování dra. ryt. Hussarka porada, které zúčastnili se za Poláky: ministr ryt. Dlugosz, posl. dr. Leo. dv. r. dr. German, Stapiňski, dr. Korytowski prof. dr. Jaworski, místodržitel haličský dr Bobrzyňski (hr. Skarbek se omluvil). Z Rusí- nů: dr. Konstantin Levický, Mikuláš ryt. Va- silko a ryt. Lahodinský. Porada se zabývala konečnou redakcí nejvyššího rozhodnutí stran rusínské university. Z Vídně, 20. ledna. (K. k.) Kolo polské schválilo dnes po delší debatě, které se zú- častnil m. j. také ministr Dlugosz, 29 proti 10 hlasům, toto usnesení předložené parlamentní komisí: „Polský klub béře se schvá- lením na vědomí zprávu parla- mentníkomise o způsobu vyřízen otázky rusinské university. Hrabětem Skarbkem ohlášené dodatkyk textu projektovaného vlastnoručního listu byly zamítnuty 27 proti 10 hlasům
#33 alto_textblock #33
Dr. šl. Lukács ve Vídni. Z Vídně, 20. ledna. Mimo vše očekáván přibyl sem dnes uherský ministerský předseda dr. šl. Lukács a byl císařem přijat dopoledne ve zvláštní audienci.
#34 alto_textblock #34
Arcivévoda Rainer. Z Vídně, 20. ledna. (K. k.) Dle „Montagsrevue“ byl pan arcivévoda Rainer opětně stižen lehkým katarhem.
#35 alto_textblock #35
Ministr dr. Schuster churav. Z Vídně, 20. ledna. (K. k.) Dle „Montags- revue“ onemocněl ministr obchodu dr.šl Schuster a je upoután na lůžko.
#36 alto_textblock #36
Kardinál dr. Nagl. Z Vídně, 20. ledna. (K. k.) Pro nepříznívé po- časí jeví se ve stavu knížete-biskupa dra. Nagl jakási slabost a únava, která vedle přestálé právé dnové afekce má příčinu v chronickém drážděná ledvin a v anemii.
#37 alto_textblock #37
Proti vládní předloze volební opravy v Uhrách.
#38 alto_textblock #38
Z Pešti, 19. ledna. (K. k. uher.) V Aradu volebním okrese hr. Štěpána Tiszy, konala se včera veřejná schůze, na níž poslanci hr Apponyi a Vaszonyi, jakož i dr. Zik- mund Kunffy, jako zástupce strany sociál- ně-demokratické, potírali předlohu o volebn opravě. Schůze skončena byla projevem k h Tiszovi, v němž se vyzývá, aby složil svůt mandát jako zástupce města. V Temešváru podával posl. Ludvik šl Navay na voličské schůzi zprávu o své čin- nosti. Vyslovil se proti vládnímu návrhu vo- lební opravy a odůvodňoval své vystoupení z vládní strany. Stoupenci vládní strany se na schůzi nedostavili. Zúčastnili se jí převáž- nou většinou členové neodvislých stran a so- ciálně-demokratické strany.
#39 alto_textblock #39
Krajínský sněm. Z Lublaně, 20. ledna. Připravuje se svolán krajinského sněmu na 18. únor t. r.
#40 alto_textblock #40
Jednání o nové ministerstvo ve Francii. Z Paříže, 19. ledna. (K. k.) V nótě „Ag Havas“ se praví: Briand pokračoval odpo- ledne v poradách s různými osobnostmi V 1/410. hod. večer odjel do Elysejského pa- láce podat presidentovi Falličresov zprávu o průběhu těchto rozhovorů. Zítra dá Briand presidentovi definitivní odpověd. přejímá-li úkol sestaviti kabinet.
#41 alto_textblock #41
Slavnost svěcení vody v Petrohradě. Z Petrohradu, 19. ledna. (K. k.) „Petro- hradská tel. agentura“ sděluje: Car Mikulá zúčastnil se dnes v zimním paláci slavnosti svěcení vody. Slavnosti zúčastnili se mimo jiné také diplomatický sbor a členové mon- golského poselstva.
#42 alto_textblock #42
Změna ministerstva v Japonsku. Z Tokia, 20. ledna. (K. k.) Bývalý mini- sterský předseda Saonji prohlásil včera ve schůzi ústavní strany poslanecké sněmovny, že pádem jeho kabinetu bylo vinno pouze jednání ministra vojenství bar. Uyehařa, který zničil dílo ministra financí. Tato reforma vynesla by
#43 alto_textblock #43
Porta svolává velký poradní sbor. Z Cařihradu, 20. ledna. [K. k.) Poradní sbor senátorů, hodnostů a notáblů byl svolán na zitřek. Odpovědní nota Porty bude ode- vzdána po tomto shromáždění. Co chce Porta Bulharům a Řekům postoupit. Z Paříže, 20. ledna. „Matinu“ telegrafuji z Cařihradu: Ministerská rada včerejší musila býti náhle přerušena, poněvadž se velký vezír roznemoll. Dnes bude v ní pokračová- no. Rokovalo se o těchto ústupcích, které Tu- recko chce učiniti. Hodlá postoupiti Bulharům západní část sandžaku drinopol- ského, Dedeagač a sandžak gymyl- džinský až po řeku Marici. Řecku postou- piti chce Porta ostrovy Egejské, které jsou daleko pevniny maloasijské. Týž list oznamuje z Londýna, že balkánští dele- gáti počinají býti netrpěliví, pro- hlašujíce, že nyní Porta musí dáti jasnou od- pověď, ano či ne. Z Caříhradu, 19. ledna. Dle „Ikdamu- prohlásí Porta v odpovědi na kolektivní nátu velmocí, že přejíc si zaujmouti smířlivé sta- novisko, plně oceňuje úsilí velmocí o zacho- vání míru, že je jí však nemožno vzdáti se ostrovů příslušících k Asii, jakož i Drino- pole a jeho přirozeného okolí. V tomto bodě, který znamená pro ni životní otázku, nemůže svoliti k dalším obětem, z úcty k velmocem, mohla by však jako poslední oběť vejíti ve vyjednávání o stanovení nových hranic, liší- cích se od nyní navržených, při čemž však Drinopol s okolím musí zůstat Turecku. Nechtějí-li spojenci přijmout tuto nejkrajnější oběť Porty, padne zodpověd- nost za znovuzahájení války nikoliv na Portu. nýbrž na spojence. Ponta konečně zdůrazní ve své odpovědi nezbytnost, aby velmoci za- kročily také u spojenců.
#44 alto_textblock #44
Před obnovením války. M. Z Kolína nad Rýnem, 20. ledna. (Zl telegr. „Nár. L.“) Dle cařihradské depeše „Kölnísche Zeitungu“ obávají se turecké vo- jenské kruhy, že Bulhaři pojednou ne- přátelství obnoví a činí proti tomu všechna potřebná opatření. V diplomati- ckých kruzích soudí se o stavu věcí také velmi nepříznivě. Po- chybuje se už, že bude Turecku možno mir uzavříti, aniž by se do- přálo armádě zadostučinění, a b se ještě jednou s nepřítelem utka- la. Opakující se přestřelky na pev- nostní čáře čataldžské opravňuj k doměnce, že jde té neb oné stra- ně o to, aby zjednána byla příčina nebo záminka k obnovení války Vojsko turecké už hlasitě reptá žádajíc, aby bylo buď vedeno pro- tí nepříteli, aneb posláno nazpě do Asie.
#45 alto_textblock #45
Obchodně-politické styky rakousko-srbské. Z Vídně, 20. ledna. Srbský vyslanec v Vídni Jovanovič včera večer odcestoval do Bělehradu. Cesta tato, jak se nám sděluje jest v souvislosti s obchodně-politickými vy-
#46 alto_textblock #46
Srbsko vyjednává s Vatikánem o konkordát Z Bělchradu 20. ledna. V nejbližších dnech odjede vyslanec srbské vlády do Říma k pa- peží, aby vyjednával za účelem konkordátu Vatikánem vzhledem na katolické obyvatel- stvo v nových územích. Jak „Stampa“ ze smě- rodatného pramene se dovídá, prohlásí srbský delegát Vatikánu, že srbská vláda byl by ochotnou, poskytnouti nejroz- sáhlejší náboženské svobody no vým katolickým poddaným, jestlí- že tamější duchovenstvo nebude pod protektorátem Rakousko Uherska, nýbrž pod protektorá tem francouzským nebo itals kým
#47 alto_textblock #47
Zprávy z bojiště.
#48 alto_textblock #48
O námořní bitvě mezí Lemnem a Tenedem.
#49 alto_textblock #49
Z Londýna, 20. ledna. „Daily Mail“ uve- řejňuje zevrubnou zprávu svého zpravodaje z Dardanel o poslední námořní bitvě ře- cko-turecké. Vychází na jevo, že řecké loďstvo nedosáhlo ani nejmenšího úspěchu, naopak že po 3. hod. zastavilo palbu a plulo zpět. Válečné lodi ture- cké zůstaly úplně bez pohromy Zdá se však, že Turci přece utrpěi ztráty, neboť dle jiné zprávy přibyl do Ca- řihradu nákladni parník „Rešid“ a vylodil čet- né zraněné turecké námořní vojíny. Z Cařihradu, 19. ledna. (K. k.) V dalším komuniké se praví: Námořní bitva mezí Lemnem a Tenedem trvala několik hodin. Na obou stranách byly značné ztráty. Turecké loďstvo se vrátilo. Z Cařihradu, 19. ledna. (K. k.) Dnes od- poledne připlula sem dopravní loď „Rešid paša“ se 70 raněnými z včerejší námořní bitvy Křížák „Hamidije“ je prý dosud v řeckých vodách. Je v radiotelegrafickém spojení s mi- nisterstvem námořnictva. Z Port Saídu, 20. ledna. (K. k.) Turecký křížák „Hamidije“ veplul do Suezskéh průplavu, aby se doštal do Rudého moře.
#50 alto_textblock #50
Ovace dru. Jedličkovi. Z Bělehradu, 20. ledna. Český lékař proí. dr. Jedlička z Prahy opustil po delším pobytu Bělehrad, kde vykonal mnoho ope- rací na zraněných. Prof. Jedlička byl králem vyznamenán řádem sv. Sávy II. třídy. Běle- hradské obyvatelstvo uspořádalo prof. Jedli- čkovi při odjezdu nadšené ovace. Zá- stupy doprovázely oblíbeného lékaře až na nádraží, kde se s ním srdečně rozloučily
#51 alto_textblock #51
Politická hlídka.
#52 alto_textblock #52
Malý finanční plán a německá obstrukce
#53 alto_textblock #53
sněmovní.
#54 alto_textblock #54
Již v sobotu večer bylo v „Nár. Listech“ poukázáno na úvahové vady, jež se vyskytly v korespodenci „Zentrum“, když tam vyřízení malého finančního plánu vládního bylo posu- zováno jako nezadržitelný otřes německé ob- strukce na sněmě českém. Současně byl v ko- respondenci „Deutsche Nachrichten“ uveřej- něn výklad, jehož autorem je vůdčí německý politik z Čech. Výklad ten upozorňuje, že nynější deficit zemského hospodářství v král Českém činí 36 mil. korun, že úpravou uči- telských platů vzroste na 58 milionů korun. a ještě se bude zvětšovati. Provedením ma-
#55 alto_textblock #55
vyslovil se — jak známo — v sobotní česko- německé konferenci o úpravě učitelských platů proti projektu, který jménem Svazu če- ských poslanců zemských předložil jeho před- seda posl. Švehla v konferenci té. Své důvody sdělil posl. Klofáč v podstatě takto: Český projekt úpravy učitelských platů spolu s úpl- nou sanací zemských financí je přímo kapitu- lací před Němci, protože jim pomahá z nepří- jemné situace, do které se sami dostali, aniž za to Němci cokoli poskytnou Čechům jako náhradu. Jako náhradu tu měl posl. Klofáč na mysli volební opravu zemskou, poněvadž ji- nak se na lidu velmi mnoho žádá v oboru fi- nančním, aniž se mu co za to poskytuje v obo- ru jiném. Projektu posl. Švehlou předloženému vytkl posl. Klofáč dále, že necílí na odstra- nění německé obstrukce, nýbrž pouze povo- luje Němcům obstrukční přestávku. Politika posl. Klofáče je tedy založena na požadavku, aby Němci napřed upustili od obstrukce a pak teprve aby se řešily sporné otázky. Je to patrno také z úvodních slov posl. Klofáče na sobotní konferenci, ze které za nynějšího stavu sněmu vylučoval otázky národně-politické, dodav však, že na dělném sněmu by se nevyhýbal ničemu. Bylo by zajímavo zvěděti, jak se k této řeči posl. Klofáče tvářili — Němci. Proti jednojazyčným českým nápisům v nové radniční budově pražské. podal „Německý spolek pro městské záleži- tosti“ místodržitelství protest, dnes částečně uveřejněný v německých listech. Protest scho- vává se za státní zájmy, jež prý jsou jedno- jazyčně českými nápisy v nové radniční bu- dově pražské poškozeny; proto podavatelé protestu žádají, aby místodržitelství zjednalo nápravu a pořádek, ježto pražští Němci ne- mohou se podle českých nápisů říditi, zvláště v oboru berním a vojenském. Proto žádají ná- pisy oboujazyčné. Jest otázka, jak s tímto protestem budou spokojeni členové německého osmičlenného komitétu jazykového, kteří otázku nápísů již loní v létě rozřešili právě tak, jak jest rozře- šena v nové radniční budově pražské.
#56 alto_textblock #56
Pragmatika středoškolských učitelů.
#57 alto_textblock #57
(Z kruhů professorských.)
#58 alto_textblock #58
V pragmatice úřadnické prosadila vláda § 31. jímž se zapovídá úřadníkům účastniti se spolku, je- hož tendence nebo činnost by odporovala úřadním povinnostem. V návrhu pragmatiky professorské je to 8 30. Bezpochyby i u nás vláda na tomto para- grafu bude státi. Co pak? Pragmatiku celou zamít- nouti, i kdyby nám poskytovala sebe značnějších výhod proti nynějšku, či ji přijmouti? V té věci rozvířila se polemika v kruzích professorských. Než uvažujme o tom střízlivě. I nyní, pokud onen obávaný § 30. pro nás ještě uzákoněn není. kdyby skutečně tendence některého spolku nebo činnost jeho odporovala povinnostem našim škol- ským: vláda jistě si vezme to právo, ba řekněme to upřímně, bude povinna zakázati nám účastenství v spolku takovém. To vyplývá z našeho poměru slu- žebního. To je zásada samozřejmá. Kdyby však vláda této samozřejmé zásady zneužívala, kdyby libovolně nám zakazo- vala účastenství ve spolcích, je nám otevřena cesta instanční, časopisy a tribuna poslanecká, aby vládu v takovém protizákonném jednání zakřikla) Bude-li pak tato samozřejmá zásada uzáko- něna, zůstane poměr týž. Neboť na základě zákona toho bude vláda míti právo zakazovati jen úča- stenství ve spoleích, jichž tendence nebo činnost
#59 alto_textblock #59
Různé zprávy.
#60 alto_textblock #60
— Jaká temperatura bývá na měsíci. Otázka. je-li trabant naší země živoucími tvory obydle čili oživen, je ve smyslu záporném dávno již roz- hodnota, druhá však otázka, jaká teplota asi na měsici bývá, jaké teplo se tam střídá s jakou zi- mou, zůstávala záhadou. V sedmnáctém stoleti pokoušel se fysík Tschirnhausen velkými „zápal- nými skly“ a r. 1705 Francouz Lahire zápalným zrcadlem, jež mělo 1 metr průměru, docíliti sou- středěním měsíčných paprsků nějaké teploty, jež by na teploměru nějakým účinkem se ukázala. ale nadarmo. Teprve roku 1846 podařilo se Meilo- nimu pomocí velké zonové čočky (i metru v prů- měru), do jejíhož ohniska postaven velmi citlivý thermoelektrický aparát, docíliti, že jehla se po- hnula směrem tepla, což se musilo považovati za důkaz, že soustředěné paprsky měsíčné přece ja- kýsi tepelný účinek mají, ovšem velmi nepatrný. Později zkoumal také lord Rosse tepelné záření (sáláníl měsíce a zjistil, že se teplota měsíčných paprsků dle měsíčních čtvrtí mění, že tedy teplé paprsky nepocházejí z nitra měsíce (sluneční teplo pohlcené). nýbrž že jsou to odražené od měsíce pa- prsky sluneční. Ale z těchto výzkumů nebylo mož- no činiti nějaké závěry pokud se týče temperatury na-povrchu měsíce, neboť, mnoho-li tepla které tě- leso sáláním (zářením) ze sebe vydává, nezávisí pouze na jeho temperatuře, nýbrž také na jeho povaze a podstatě. Teprve theoretickým zkoumá- ním mathematika Ferrela a zkouškami novým, nad míru citlivým strojem na měření teploty (bolome- trem), jež konal Frank W. Verry, byla otázkao temperatuře měsíčného povrchu rozřešena. Verry zjišťuje, že 24 hodin před západem slunce [měsíe má 14 našich dnů den a 14 našich dnů noc) teplota té které krajiny na měsíci klesá již na bod mrazu, kdy voda zamrzá, kdežto za měsíčné noci hrůzná zima tam dostupuje 170 až 220. stup- ně pod nulou našich teploměrů. Za to vystupuje teplota měsíčného povrchu v době měsíčného dne tak, že bývá tam o poledni děsné parno. Střídaii se tedy, jak Verry dokazuje, na měsíci co den vel- ké mrazy s velkým žárem. Kamení rozehřívá se
#61 alto_textblock #61
v těch šířkách, kde slunce o polední vysoko na obzorem stojí, tak velice, že má temperaturu vyšší než vařící voda a že s poledním parnem na měsíci porovnati lze jenom nejhrůznější pouště na zemi. kde žhavý písek kůži lidských nohou požahuje a lidé i zvířata žárem hynou. Jenom nejzazší kra- jiny na točnách měsíce mají za dne teplotu sne- sitelnou. Za noci však musili bychom se uchýliti do hlubokých slují čili jeskyní, abychom snesli hroznou, venku panující zimu. Uvážíme-li, že měníc nemá žádného vzduchového obalu, jaký na příklad naši zem před velikým chladem světového pro- storu chrání, a že tedy na měsíci není slyšeti žádné- ho zvuku a ni hlaholu, že tam ve výši nepřecházejí nikdy žádné mraky nebo oblaky, a že tam také žádný déšť vyprahlou půdu nezvlažuje, dovedeme si představiti, že povrch naší poetické luny nen žádným rájem, nýbrž že je pustým, mrtvým světem děsu a hrůzy. — Broky, požíté se zvěřinou, příčínou zápalu slepého střeva? „Lov. Obzor“ píše: Obecně se myslí, že jsou příčinou zánětu slepého střeva růz- né drobty potravy, jež dostanou se do slepého střeva a tam hnijí, anebo střepinky smaltu z nádob nyni hojně užívaného, jež zabodnou se do střeva. Také se soudilo na broky, které se požijí se zvěři- nou. Anglický lékař L. A. Bidwell nyní dokazuje statistikou jím operovaných případů, že jen u 20 nemocných zánětem slepého střeva našel ve střevě cizí předměty. Broků našel pranepatrné procento. Nejčastěji byly to vlasy. štětiny z kartáčků na zu- by. pecičky hroznových zrnek, angreštu atd. V 50 případů přišel k poznatku, že příčinou zánětu je ochoření krajiny kolem střeva. — Kolik bacílů je na ubrousku? Lékaři dr- Sartory a dr. Langlois, kteří — jak píše „Pester Llovd“ — již delší dobu zabývají se počítáním bacilů na předmětech, potřebných pro denní ži- vot, došli právě na ubrousek a výsledek jejich práce není právě potěšující. Na čistém ubrousku našli dva až tři zárodky na 1 čtverečném centi- metru. Při prozkoumání ubrousků, jež přišly na tabuli při jistém slavnostním obědě sjezdovém, konstatovali na 1 čtv. em 8—15 zárodků, a v re- staurantu na ubrousku, podávaném denním ho- stům, našli až 50 živých zárodků různých choroh Jak nebezpečný a zdraví lidskému škodlivý je ta-
#62 alto_textblock #62
kový ubrousek, vidno z toho, že byly to ve všech případech zárodky, jako: staphylococcus, asper- gillus a pneumobacillus. — Jen černé na bílém. Z Nového Yorku oznamuje se „Münch. N. N.“: Nejnovější americkou novotou na cestě k reformě manželského práva jest hnutí, jež chce zákonným ustanovením učiniti zá- vazným jenom písemné nabídnutí sňatku. Vše- cka nabianutí k sňatku, jež nebudou míti stranyv rukou černé na bílém, nemají býti od nynějška považována za platná. Bude-li návrh přijat, bude nedodržení manželského slibu jenom tehdy žalo- vatelno, bude-li míti žalobce v ruce písemný do- klad, kdežto dříve, jak známo, stačil k tomu slib ústní. Jistý podnikavý americký nakladatel chce ihned myšlenky této využitkovati a oznamuje vel- kými plakáty, že pro příští jaro přichystal velký náklad tištěných formulářů, jež třeba doplniti tolik podpisem. Žádná mladá dáma nemá se vydati do lázní, na cesty atd., aniž by měla aspoň jeden tako- vý formulář v kapse Vyplní se lehce, jako taneční pořádek, a dáma snadno přiměje toho, koho bude chtíti, aby podpisem upsal ji tělo i duši. — Bilance Monte Carla. Čistý zisk herny v Monte Carlu za rok 1911 činí 3712 milionu, Štěsti a neštěsti herny se rychle střídala a nejnešťastněj- ším dnem pro ni byl ten, jenž končil pro hernu ztrátou 35.000 fr. Případy však, že herna prodělá. jsou velmi řídké. Většinou končí každý den ziskem. který bývá někdy značný. Štěstí herny dosáhlo rekordu v den, kdy zanechali tam hráči 900.000 f Ke zmíněným 371/2 mil. dopomohlo herně okrouhle 197.000 hráčů. Nový tanec amerických salonů. V novoyor- ských salonech hořejších deseti tisíc přijali za svůj brasilský tanec „maxixe“, v němž přijde zase jednou k platnosti gracie a ladnost pohybů. Tanec tento počíná podobně jako „boston“ — Modní květinou salonů londýnské šlechty bude letos orientálský lotos. Jako rychlozboží do- jdou zásilky lotosu z Persie do Anglie za 5 dní. Lotos, jenž udržuje si svěžest až do 14 dní, mívá v průměru až i 30 cm; má skvostnou vůní a barvou květu je slínování temné červeně k barvě jemně růžové ze středu k okraji květu. Dlouhý stonek vyrůstá z listu, měřícího v průměru až 1 m. Každý květ stojí v Londýně 2 K 50 h až 3 K. Dvorní
#63 alto_textblock #63
zahradník, který zavedl květinu do mody, věnoval před nedávnem královně 18 skvostných lotosových
#64 alto_textblock #64
květů.
#65 alto_textblock #65
— Vynález pro hospodyně. Jak nepříjemnou věcí je mytí nádobí, ví ze zkušenosti každá hospo- dvňka, a proto jistě s radosti bude ve všech ku- chyních přivítán vynález Švédky pí. Kernstoin- Boströmové, která zřídila zvlášlní přístroj k mylí oplachování a utírání nádobí. Je prý velmi jedno- duchý — je to jen několik kartáčů různým směrem se pohybujících, takže každý s ním může lehce zacházeti. Přístroj může býti poháněn také elek-
#66 alto_textblock #66
třinou.
#67 alto_textblock #67
— Presidentský dárek na rozloučenou. S tichou resignací pomýšlí president francouzské republiky Falliéres na chvíli, kdy nadobro odloží svou pre- sidentskou důstojnost a zapadne v moře obvěejných francouzských občanů. Chystá už dle starého zvy- ku posledním svým ministrům dárek na rozlouče- nou. Dřivější presidenti si otázku dárku hodně u- snadnili. Dali jednoduše ministrům svou fotografii. Falliéres však chce zanechati členům kabinetu pa- mátku cennější. Dal se portrétovati sochařem Car- résem a poprsí zaslal do státních porcelánových továren v Sévresu, kde bude podle něho zhotovena řada porcelánových soch, určených ministrům. Jak mistr Carrés prozradil, byl prý Falliéres ideálním modelem, který seděl a „držel“ s andělskou trpě-
#68 alto_textblock #68
livostí.
#69 alto_textblock #69
— Boj proti kouřícím ženém. V Americe roz- mohlo se kouření mezi ženami tou měrou, že zdá- lo se dokonce i úřadům záhodno, tento zlozvyk všemi prostředky potírati. Tak na přiklad je v Bo- stoně ženám policejně zakázáno kouřiti na ulicích. V Massachusettu, kde kouří ženy nejvíc, utvořil se zvláštní spolek odpůrců kouření žen, který podá zákonodárnému sboru návrh zákena o postupu pro- ti kouřícím ženám a těm, kteří jejich nectnost pod- porují. Mezi jinými stojí také v návrhu zákona, že každý, kdo by dal ženě, ať vdané či svobodné, ta- bák v jakékoliv formě a jakýmkoliv způsobem. má složiti pokutu 200 korun. = Poštovní známka prozradila zločince. Zají- mavý případ vypátrání zločince uvádí v jistém anglickém týdenníku, starý londýnský detektiv šlo o vypátrání nebezpečného podvodníka, za nimž
#70 alto_textblock #70
se už honily bezpečnostní orgány kolik let. De- tektivovi byla známa okolnost, že zločinec lepí poštovní známku na dopisy zvlástním, „individuál- ním“ způsobem. Tak totiž, že při nalepení zůstane v pravém rohu obálky malý trojúhelník. Jednoho dne byl na pěště při roztřiďování dopisů. Náhle padl jeho zrak na dopis se známkou, nalepenou způsobem, jehož používal hledaný zločinec. Patrně byl tedy v městé. Celý houf detektivů dal se do hledání a také skutečně plachého ptáčka lapili. — Otrava uhelnými plyny. Z Krakova, 19. ledna. Ve vsi Baranově u Tarnobřehu byla naleze- na sedmíčlenná rodina správce Wernikovského o- trávena uhelnými plyny. Tři osoby byly již mrtvé, ostatní podařilo se přivésti k životu — Velká lupíčská banda zatčena. Z Řím a, 19. ledna. Dnes byla v jedné z nejživějších čtvrtí Říma zatčena 12členná lupičská banda, jež chystala se vyloupiti státní mincovnu. — Neštěstí v dole. Z Beuthenu, 19. ledna. Minulé noci událo se v dole „Paris“ neštěstí, je- muž padly za oběť dva lidské životy. Při fárání přetrhl se provaz výtahu a výtah se 6 horníky spadl dolů. Dva horníci se zabili, ostatní čtyři utrpělí těžká zranění. — Smrtelný úraz italského generála. Ze Spe- zie, 19. ledna. Při zkoušení střelné zbraně spadl generál vozatajstva Ferrati s rozhledny a pádem utrpěl těžké zranění na čele. Ve stavu beznadějném byl dopraven do nemocnice. — Sebevražda z bídy. Z Berlina. 19. ledna. Včera byli nalezeni dělník Reiner a jeho žena, níž nebyl oddán, ve svém bytě oběšení. Příčinou sebevraždy byla bída z nezaměstnanosti. —Politický agitátor zavražděn. Z Londýna, 10. Jedna. Z Kalkuty se sděluje: Politický agitátor Chose byl nalezen v Comillu v severním Bengalsku zavražděn. Chose byl vůdcem revolucionářů. Má se za to, ze jde o politickou vraždu. 13 osob bylo zatčeno. = Dynamitový výbuch v jižní Africe. Ze Sa- lisbury (Rhodesie), 20. ledna. (K. k.) V pátek udál se na dole Arcturus dynamitový výbuch, kte- rým byli dva bělouši a 17 domorodeů z a-
#71 alto_textblock #71
bito.