ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 26f80610-8f2a-11dd-b3e8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 73
#1 alto_textblock #1
Ročník padesátý třeti.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v úterý 14. ledna 1913.
#3 alto_textblock #3
Číslo 13.
#4 alto_textblock #4
Marannlavečerní liaty předplácí za V Praze v adminístraci na měsís. . . . . . 9 K— na čtvrt letn . . . . 6 K — s dvoji donáškon: a měste. . . . . . p na čtvrt leta . . . . 7K21 va filialkách: v na měsio. . . . .. 2/ K7 ao Poštou: na měsin. . . . na čtvrt leta . . . . s čvojí zásllkoo sa měslo. . . . . e . na čtvrt leta . . . . 1
#5 alto_textblock #5
Nl
#6 alto_textblock #6
p
#7 alto_textblock #7
o
#8 alto_textblock #8
Vecerní
#9 alto_textblock #9
JI
#10 alto_textblock #10
dání-
#11 alto_textblock #11
Y
#12 alto_textblock #12
V drobném prodejie ranní čislo o sobě . . za 8h večerni . . . . . . . za s k Ve fliAlkách na venkově ranní číslo . . . . . . . 10k večerni . . . . . . . . 5b
#13 alto_textblock #13
nseráty plati se hotevě napřed. ředplaceni a inserty přijímá úministrace v Marianské ul., a. Tam nacházn:l su táž redakce, tiskárna a expeďine „Národních Llstů Rukopisy se nevraeeit.
#14 alto_textblock #14
Telefon „Národních Listů“ Redakce: a) pro hovory místní 2400, b) pro hovory meziměstské 1061. — Administrace, expedice obchodní tiskárna 1062.
#15 alto_textblock #15
Telefonické a telegrafické
#16 alto_textblock #16
zprávy „Národních Listů“
#17 alto_textblock #17
Záležitost maloruské universíty v Halíčí. Ze Lvova, 14. ledna. Ukrajinský svaz byl svolán svým předsedou poslancem drem. K Levickým na schůzi do Lvova na neděli. Bude tam projednán stav záležitosti rusínské uni-
#18 alto_textblock #18
versity.
#19 alto_textblock #19
važuje se za smrtelnou ránu, zasazenou kan- didatuře Poincaréově. Z Paříže, 14. ledna. Za příčinou dnešníh sestoupení sněmovny je v kuloárech velký ruch. Situace horlivě se přetřásá. Rozšířeny jsou různé pověsti. Uznává se, že kandida- tura Poincaréova pro hodnos presidenta republiky je aféro Millerandovou otřesena. Tvrdí se. že Poincaré je roztrpčen, že chce od kandi- datury odstoupiti, ba že chce podati demis s celým kabinetem.
#20 alto_textblock #20
Aféra podplukovníka Du Paty de Clama. Z Paříže, 14. ledna. V dnešní schůzí po- slanecké sněmovny bude radikálními poslanc žádáno, aby vláda vyslovila na jevo nelibost svoji nad chováním dosavadního ministra vo- jenství Milleranda v aféře Paty de Clamaa ji rozřešila v ten rozum, že opětné dosazen tohoto důstojníka do armády zruší.
#21 alto_textblock #21
něny následkem nového zkoumání nóty v Lon- dýně. Rozhodně se očekává, že nóta bude velevyslanci společně odevzdána ve čtvrtek. Z Berlína, 14. ledna. Změny, které Ně- mecko navrhlo v kolektivní notě, týkají se nikoliv merita požadavku, aby Turecko povo- lilo, nýbrž mají za účel, zmírniti značně velmi důrazný tón, ve kterém nota jes zredigována.
#22 alto_textblock #22
Porta nebude velmocenské noty dbátí. Z Berlína, 14. ledna. „Vossische Ztgu. telegrafují z Paříže: V diplomatických kru- zích jsou připraveni, že Porta prostě společné noty, ve které se ji doporučuje, by postoupila Drinopol Bulharům, nebude dbáti, nýbrž bude ji prostě ignorovati, jsouc jista, že doho- da velmocí dále nejde a nepůjde, než k pou- hému theoretickému projevu nebo návrhu.
#23 alto_textblock #23
oceňuje skutečně podivuhodné dílo, které o té doby bylo provedno dík balkánskému sva- zu a nesmírné statečnosti spojených armád Toto dílo bude během počínajícího roku ko- runováno jiným divem: uskutečněnín dávného snu o Bulharsku tak vel- kém, jako bylo Bulharsko v ná- vrzích míru, sestavených r. 1878 v Sv. Štěpánu.
#24 alto_textblock #24
Velké objednávky létadel pro ruské vojsko Z Londýna, 14. ledna. Z Petrohradu ozna- muje se sem, že ruská vláda objednala pro vojsko 116 jednoplošníků, z toho 70 u firmy moskevské a 36 v Petrohradě. Každé létadl obdrží 80koňový motor. Dále bylo objednáno 16 dvojplošníků s touž motorovou silou a do konstrukce vpravenou strojovou puškou.
#25 alto_textblock #25
Zprávy z boliště.
#26 alto_textblock #26
dále šla směrem, podporujícím české snahy a cíle, považovali by němečtí národní dělníci velmi věas- ným, aby němečtí říšští poslanci z Čech vyvodii z toho náležité důsledky, nebot není možno ve Vídni podporovati tutéž vládu, která napomahá k tomu, aby německá obstrukce v Praze se stala bezúčinnou. Němečtí národní dělníci vůbec nejsou zastou- peni v dorozumívací akci, ani nejsou členy nž- mecko-nacionálního svazu, který se strany něme- cké za akcí tou stojí. Přes to však jejich projev. nehledě k bezduchým radikálním přepjatostem. přece jen zřejmě sestaven je tak. aby pomáhal těm poslancům, kteří účastníky dorozumívací akce
#27 alto_textblock #27
jsou.
#28 alto_textblock #28
Solidarita polsko-česká.
#29 alto_textblock #29
(Původní dopis „Národních Listů“ ze Slezska.)
#30 alto_textblock #30
Noví členové archivní rady. Z Vídně, 14. ledna. (K. k.) [. Wiener Zeitung“. Ministr vnitra jmenoval profesora na německé uni- versitě v Praze dvos. z. dra. Adolfa Bachm an- na a čestného prodesora na české universite v Praze dvor. r. dra. Jaroslava Goll a na dobu pěti let řádnými členy archivní rady. Svými náměstky v předsednictvu archivní rady u- stanovil ministr vnitra řádné členy tohoto sboru, universitního profesora dra. Osvalda Redlicha ve Vídni a profesora na české universitě v Praze dvor. radu dra. Jaromíra Čelakovské ho.
#31 alto_textblock #31
Volební reforma v Uhrách. Z Pešti, 14. ledna. Hr. Julius Andrassy vyslovil se, že nemůže věřiti, že vláda chce promrskati svoji volební reformu pomocí Pa- vlikovou. To nebylo by, než skutkem samo- lásky vládní. Na všechen způsob musí nynější vláda umožniti volební reformu postupen normálním, svým vlastním odchodem.
#32 alto_textblock #32
Dorozumívací akce v Chorvatsku. Z Pešti, 14. ledna. Chorvatský ministr Jo- sipovič účastní se honů, které pořádá biskup dakovský Krapac a vejde při této příležitosti ve styky s bývalým bánem Rakodzayem, bý- valým bánem drem. Tomašičem a býv. bánem bar. Rauchem, tolikéž pak s vůdci chorvatské koalice. Je úmysl zahájiti akci dorozumívací. Bukovinský sněm ukončen. Z Černovců, 13. ledna. (K. k.) Zemský sněm byl po vyřízení veškerých předloh skončen za obvyk- lých formalit nadšeným provoláváním slávy Jeho Veličenstvu císaři.
#33 alto_textblock #33
Zvýšení vojenských nákladů v Německu. Z Berlína, 14. ledna. „Tägliche Rund- schan“ oznamuje: Novou vojenskou předlo- hou, která podána bude v únoru, žádáno bu- de roční zvýšení vojenských nákladů o ce- lých 75 milionů marek.
#34 alto_textblock #34
Projednaná předloha o irské samosprávě. Z Londýna, 13. ledna. (K. k.) V dolní sněmovně byla dnes skončena podrobná rozprava o home- rulové předloze. Nejdůležitější změna, která byl- usnesena ve 40denní poradě, týlá se z ave den zásady poměrného zastoupení při vol- bách do irského senátu a v jistých okresech při volbách do irské dolná sněmovny.
#35 alto_textblock #35
Boj politických stran ve španělsku. Z Madridu, 14. ledna. (K. k.) Výbor republi- kánsko-socialistické Unie ohlašuje rozhořče ný boj proti konservativcům.
#36 alto_textblock #36
Ze španělské diplomacie. Z Madridu, 14. ledna. (K. k.) Bývalý liberální ministr Calbeton bude jmenován velevyslancem papežské stolice.
#37 alto_textblock #37
Ruská vojenská opatření. Z Berlína, 14. ledna. („N. F. P.“) Dovídá- me se na kompetentních místech, že v Rusku bude co nejdříve uveřejněn carův rozkaz, kte- rým ponechávají se ve zbrani na- dále vojíni starších ročníků.
#38 alto_textblock #38
Mongolské poselstvo v Petrohradě. Z Petrohradu, 14. ledna. Přibylo sem zvláštní mongolské poselstvo a žádalo ruskou vládu, ab zřídila v Mongolsku samostatné vyslanectví uznala neodvislost Mongolska, jejíhož- to uznání by docílilo také od jiných mocností. Rus- ká vláda označila žádost jako předčasnou.
#39 alto_textblock #39
Jiskrové telegrafní stanice v Alfašce. Z Washingtonu, 13. ledna. (K. k.) Námořní od- dělení oznamuje, že příští středy bude odevzdáno k obchodnímu užívání šest jiskrových telegrafních stanic loďstva v Aljašce, totiž ve Švatém Pavlu, v Duč-Harbouru. Unalze, Kodiaku. Coedovanu a Sit- ce. Počínaje tímto dnem budou se přijímati předem zaplacené telegramy na lodi ve vodách aljašských
#40 alto_textblock #40
Jednání o mír a povšechná
#41 alto_textblock #41
situace.
#42 alto_textblock #42
Planý tlach s Turky. Z Berlina, 14. ledna. „Vossische Ztg. oznamuje z Londýna: Na zprávu, že turečti delegáti chystají se k odjezdu, prohlásil zá- stupce státu balkánského: „Jen ať si jdou to co nejdříve, abychom konečně mohli ohlá- siti, že příměří vypršelo. Nikdy jsme je ne- měli přijímati. Se špatnou jsme se potázali. že jsme promarnili 6 neděl planým tlachem s Turky. Nikdy jsme neměli válku zastavovati. Kdybychom byli v ní po- kračovali, byl by mír již několik neděl uza-
#43 alto_textblock #43
vřen.
#44 alto_textblock #44
Velké národní shromáždění turecké. Z Cařihradu, 14. ledna. Návrh velkého ve- zíra, svolati turecké národní shromáždění, byl sice ministerskou radou schválen, ale neby dosud sultánem sankcionován.
#45 alto_textblock #45
Spor rumunsko-bulharský.
#46 alto_textblock #46
Z Londýna, 13. ledna. (K. k.) Jak se Reu- terova kancelář dovídá, prohlásil rumunský vyslanec Mišu po své dnešní konferenci s bul- harským předsedou sobrání drem. Danevem. že mezi Rumunskem a Bulharskem není ničeho, co by se nedalo snad- no urovnati. Jak v rumunských, tak iv bulharských kruzích převládá názor, že pokud jde o Rumunsko, situace se zlepšil a atmosféra jest jasnější. Z Bukurešti, 14. ledna. („N. F. P.“) Mezi ministerským předsedou, ruským a bulhar- ským vyslancem konají se časté porady. J naděje, že rozřešení sporu bulharsko-rumun- ského stane se ve smyslu příznivém. Z Berlína, 14. lecha. „Vossische Ztgu. telegrafují z Petrohradu: Proslýchá se, že ru- ská diplomacie zahájila jednán vyrovnávaci mezi Bulharskem a Rumunskem, na základě kterého naděje na zachování míru podstatně se zlepšily. Z Bukurešti, 14. ledna. V informovaných kruzích se proslýchá, že v Londýně se stala dohoda v tom směru, aby bulhars k o-r u- munský spor byl vyřízen velevy slaneckou koníerencí. Z Bukureští, 14. ledna. („N. F. P.“) Zprá va, že ministerský předseda Majorescu obdr- žel vlastnoruční list cisaře Fran- tiška Josefa, prohlašuje se bezpod- statnou.
#47 alto_textblock #47
Turecká branná moc u čataldže, Gallipolea Dardanel.
#48 alto_textblock #48
Z Londýna, 14. ledna. Cařihradský dopi- sovatel novin „Daily Mail“ oznamuje, že Tu- recko soustředilo již hlavní části své branné moci u Čataldže, Gallipole a Dardanel. Na čáře u Čataldže táboří prý 150 až 200.000 mužů dobře vycvičeného a náležitě vyzbrojeného vojska, a u Gallipole stojí 60.000 mužů, jejich výcvik a výzbroj prý vyhovují všem požadav- kům. Od tři neděl docházela z Malé Asie ustavičně čerstvá vojska.
#49 alto_textblock #49
Opatření proti chystanému prý převratu Mladoturků. Z Cařihradu, 13. ledna. (K. k.) V posled ních dnech obíhající, dle všeho asi bezdů- vodné pověsti o zamýšleném převra- tu Mladoturků tak se dnes rozšířily, že i policejní ředitelství jim uvěřilo. Na udání neznámého původu, že Mladoturci zamýšlejí útok na Portu za přítomnosti velkého vezíra. povolala policejní prefektur vojsko, které spěchalo k palác Porty, ministerstvu vojenství a k jiným důležitým budovám. ška- drona jízdy v kvapu projela ulicemi Perya cválala do Stambulu. Jeden prapor ob- sadil Portu a dosud jest z částí uvnitř vládní budovy a z části okolních domech. Dosud však se vyše- třováním nezjistilo, že by byl skutečně chy- stán útok na Portu. Tvrdí se, že velkovezín dostal výhrůžné listy, vyzývající h k demisi. Z Caříhradu, 13. ledna. (K. k.) Vláda se rozhodla co nejpřísněji zakročiti proti všem osobám, které rozšiřují falešné pověsti. Vojen- ský guvernér cařihradský uveřejňuje commu- niqué, v němž se praví: Poněvadž někteří no- vináři denně uveřejňují nepravdivé zprávy ministerské krisi a nynější situaci, které mají za účel podněcovati veřejné mínění a vládu v očích Evropy diskreditovati, což se rovná přímo zradě, bude použito přísných trestů- obsažených v ustanoveních o stavu obležen proti nim a všem osobám, které podobné po- věstí rozšiřují.
#50 alto_textblock #50
Protestní ruch frýštátského okresu proti ob- mýšlenému vyslání dvou rozhodných a vášnivých protivníků českých, dra. Otta a Viktora Hofí- manna zemským výborem slezským do frýštát- ské okresní školní rady očividně roste. Jest to vy- světlitelno. Dr. Ott jest advokátem a starostou Bohumíně, jest ředitelem zemských drah a zuřivý germanisátor. Otec jeho byl v českých Michálko- vicích u Polské Ostravy českým starostou, jablko tu padlo hodně daleko od stromu. Viktor Hofí- mann, takto obchodník se suknem a galanter- ním zbožím ve Frýštátě, jest starostou frýštátským a proslavil se — jak známo — svým pověstným banketovým přípitkem o „české velezrádné pakáži“. Tyto dva muže chce zemský výbor slezský vyslatí do c. k. okresní školní rady frý- štátské, aby zastupovali zájmy českého a polského školství. Proti této provokaci ozvali se 3. t. m. čeští poslanci zemští, R. Gudrich, J. Lukeš a Jan Poppe, protestujíce u zemského výboru proti ob- mýšlenému doplnění beztak převážnou většinou nám již sestavením svým nepříznivé c. k. okresní školní radý. Poslanci intervenovali u referenta dra. Pohla a připojil se k českým poslancům i příse- dící zemského výboru a polský poslanec dr. Mi- chejda, jenž prohlásil, že v této záležitosti polští poslanci s českými jsou úplně solidárními. Věc tím rozhodnuta ještě není, ježto schůze, v níž se o věci mělo jednati, stano- vena byla odkladem na 21. t. m. V českých kruzích frýštátských zatím rozhoř- čení proti zemskému výboru stoupá a všechny obce okresu frýštátského spontáně proti obmýšle- nému znásilňování protestují. Frýštátsko má 28.103 Čechy. 20 českých škol a 6250 českých školáků. Všech dětí školu navštěvujících jest 21.000, vypadá tedy na české jedna plná třetina! Poláků jestv okresu 75.462 a Němců pouze 15.159. Poláci mají 34 škol. Němci pouze 10. Zastoupeni pak jsou Češi v c. k. okr. školní radě frýštátské pouze jedi- ným voleným z obcí Čechem, kdežto Poláci maji 5 zástupců a německá minorita má míti jich 7 — vedle německého předsedy! Tak snaží se germau nisace slezská uplatňovati své názovy o spravedl- nosti a slušnosti vůči slovanské majoritě 103.565 duší v okresuí Při takovémto věcí stavu není divno, že obce české naléhají na to, aby zemský výbor místo shora jmenovaných dvou německých šověnů vyslal do frýštátské okresní školní rady dva spra- vedlivé Čechy. Jen tak dá se křiklavý ne- poměr zastoupení aspoň poněkud zmírniti a po- chopitelné rozčilení české veřejnosti uklidniti.S pochopitelnou žádostivostí hledí proto všechna slovanská veřejnost schůzi zemského výboru ze dne 21. t. m. vstříc, aby seznala z rozhodnutí zem- ského výboru, záleží-li tomuto více na stupňování národnostního sporu, čí chce-li konečně přikloniti se k zásadám slušnosti a prosté spravedlnosti. zvláště v případě, kde ukázala se i vzácná, ba ve- lice řídká solidarita mezi Poláky a Če- chy přese všechno dnešní česko-polské napjetí Podle skutků poznáme jel
#51 alto_textblock #51
— .
#52 alto_textblock #52
Kandídatury na hodnost presídenta francouz ské republiky. Z Paříže, 14. ledna. Ve včerejší schůzi le- vice senátu vyšlo na jevo, že kandidatura Poincaréova pro hodnost presi- denta republiky setkává se s vel- kým odporem v senátu. Vůdcové obou stran Combes a Clemenceau potírali kandi- daturu tu. Combes pokládá ministra orby Pamse za kandidáta protiklerikálních repu- blikánů. Clemenceau podporuje kandidaturu předsedy senátu Duboise. Několik senáto- rů vyslovilo přání, aby vláda dala vysvětlení v příčině zpátečnické politiky Millerandovy. Bývalý ministerský předseda Monis vzepřel se požadavku tomu, namítaje, že sice jsou všechny žaloby vnesené na politiku Milleran- dovu odůvodněny, že však demise Milleran- dova stačí. Potom ujal se slova Clemenceau a dotkl se také kandidatury Poinca- réovy. Pravil: „Kdyby se postupovalo, jak chce právě Monis, vydali bychom vládě vy- svědčení zachovalosti. Napřed bylo nám na- mluveno, že vzhledem na situaci zahraniční je demise ministra vojenství vyloučena. Potom zase bylo nám praveno jménem Evropy, že demise je nezbytná. Úkolem kongresu versaillského bude říci, jak o tom soudí.“ Tento výrok a toto dovolávání se kongresu jako rozhodčího proti Poincarénvi způsobil sensaci v politických kruzích a po-
#53 alto_textblock #53
Obsah společné noty velmocí. Z Londýna, 13. ledna. [K. k.) Reuterova kancelář se dovídá z diplomatických kruhů. že text velmocenské noty byl te- legrafován do Cařihradu, aby by co nejdříve, v úterý nebo ve stře- du, předložen Portě. Nota jest stručná, ale rázná a bez vytáčivých frásí přechází pří- mo k věci. Dává Portějasnou, důraz- nou radu, že jest nutno vydati Dri- nopol a rozřešení otázky Egej- ských ostrovů ponechati mocno- stem. Jiných otázek se nota nedotýká. Podání velmocenské nóty odloženo. Z Berlína, 14. ledna. (K. k.) „Wolffova kancelář“ oznamuje z Cařihradu: Podání velmocenské nóty bylo odloženo o denčidva dni, poněvadž německá vláda učinila jisté poznámky, pro něž je nutno předložiti nótu znova velevysla- necké koníerenci v Londýně. Vši- chni velevyslanci, vyjímaje německého, do- stali nyní instrukce, které však budou pozmě-
#54 alto_textblock #54
Bulharský mínistr Teodorov u cara Mikuláše Z Petrohradu, 13. ledna. (K. k.) Car při jal dnes bulharského ministra financí Teodo- rova ve slyšení. Ze Sofije, 13. ledna. (K. k.) V zasvěce- ných kruzích se ujišťuje, že ministr financi Teodorov, jemuž bylo uloženo požádati za sprostředkování Ruska k od- stranění všech obtiží v příčině uza- vření míru a rumunských požadavků, zhostil se dle dosavadních informací úspěšně svého poslání.
#55 alto_textblock #55
Příští velké Bulharsko. Ze Sofije, 13. ledna. (K. k.) Ministerský předseda Gešov uveřejňuje v „Miru“ pod ná- zvem „Rok divů“ článek, ve kterém vzpomíná jaká těžká atmosféra byla na počátku roku 1912. Ministerský předseda výmluvnými slovy
#56 alto_textblock #56
žádné výtržnosti v obsazených krajích. Ze Sofije, 13. ledna. (K. k.) Bulharská telegrafní agentura vyvrací rozhodně všechny zprávy o domnělých výtržnostech bulharské- ho vojska v obsazených krajích.
#57 alto_textblock #57
Politická hlídka.
#58 alto_textblock #58
Představenstvo německých národních děl- níků
#59 alto_textblock #59
jednalo v neděli o pokračování dorozumívací akce a usneslo se na projevu tohoto obsahu: předsta- venstvo strany německých dělníků v Čechách po- važuje obrat česko-německých dorozumívacích jed- nání naléhavě potřebným. Poněvadž jednání to vázne pro rozpory v jazykové otázce státních úřa- dů, jež význačně se dotýká zájmu celostátního očelávají němečtí národní dělníci, že vláda se ko- nečně v řečené otázce vysloví. Kdyby však vláda
#60 alto_textblock #60
Slovenské věci.
#61 alto_textblock #61
(Volební reforma sněmová v Uhrách. — Neustálý boj mezi klerikálv a svo- bodomyslnými živly na Slovensku. — 100letá památka úmrtí zakladatele slovenštiny Antona Bernolák a.) Volební reforma, kterou předložil minist, před- seda Ladislav Lukács uherskému sněmu, zaujala mysli všech, kdo se o veřejný život interesují. Od- roku 1874 dospěly konečně národy uherské tak daleko, že přinutily šlechtickou oligarchii maďar- skou aspoň k formálnímu ústupu. Už to, je mnoho, že Lukács a Tisza museli předstoupit před Uhry s návrhem volební opravy. Že jsou návrhy Tiszovy pod všecku kritiku a že sotva kdy nabudou zá- konné moci, nic nevadí. Tiszovci nejsou už tak silni, aby mohli vzdorovati celé zemi. Nás Slováky zajímá při celé věcí to, že návrhy Lukácsovsko- Tíszovské jsou nadmíru nepříznivé nejen dělnictvu
#62 alto_textblock #62
FEUILLETON.
#63 alto_textblock #63
Vdova po Puškinovi a poštmistr.
#64 alto_textblock #64
Dobře známá je z ruské literární historže sou- bojová aféra slavného ruského básníka Puškina. který zahynul (1837) tragickou smrti následkem smrtelného zranění v souboji, ke kterému došlo mezi Puškinem a mladým Francouzem panem d'Anthés, adoptovaným synem holandského vy- slance při ruském dvoře, barona Heeckerna, pro pomluvy, roztrušované osobními nepřáteli básníko- vými, kteří prohlašovali, že choť básníkova, mladá. bezúhonná dáma, vynikající nevšední krásou elegancí, udržuje milostný poměr s panem d'Anthés, který pojal za choť její sestru. Natalie Nikolajevna, vdova po Puškinovi, po sedmiletém vdovství provdala se znovu roku 1844 za důstojníka jízdní gardy carské, pozdějšího ge- nerála Petra Petroviče Lanského a žila s ním šťastně dlouhá léta. Ruský denník „Rěč“ přinesl nedávno zajímavou vzpominku na tuto Natalii Ni- kolajevnu, o jejím setkání s poštmistrem městečka Makarieva v Nižegorodské gubernii. Jednoho let- ního dne cestou na mužovy statky prožížděla Makarjevem Natalie Nikolajevna Puškiná -Lanská. a majíc se tu přeplaviti na pravý břeh Volhy, če- kala u přístaviště na prám. Mezitím, co si krátila dlouhou chvili zajímavou četbou svého oblíbeněho básníka, Musseta, přiblížil se k ní místní pošt- mistr Ivan Savič. Zajímala jej krásná, elegantní choť generálova, zapadnuvší v jeho rodné město. a neznaje ji blíže, neměl tušení, že je vdovou p slavném Puškinovi. Poštmistr složil jí uctivou poklonu a Natalie Nikolajevna si mu trpce stěžovala na zdlouhavou dopravu. „Kdybych s sebou neměla knihy, umře- la bych snad nudou!“ zakončila dáma svůj stesk. Smím věděti, co ráčí čísti Vaše Prevoschodi- tělstvo7“ zeptal se usměvavě makarjevský pošt-
#65 alto_textblock #65
místr, ale hned na to se zle zamračší, uviděv cia
#66 alto_textblock #66
tisk.
#67 alto_textblock #67
„Četl jste?“ zeptala se Nalalie Nikolajevna. „Nečetl. Vaše Prevoschoditělstvo! Neuči jsem se cizím jazykům. Miluji ruské spisovatele. „Kterého pak zvlášť milujete?“ zeptala se dá- ma radostně, hledic do dálky, jak přivádějí pá koní. „Žukovského, Vasilije, Timofejeva, Benediklo va!“ — chlubil se poštmistr, výjimečně sečtělý. „A který básník ze všech nejvic se vám libí? pokračovala Natalie Nikolajevna v literár- ním rozhovoru. „Co pak jsou. Vaše Prevoschoditělstvo, všichn lito proti Alexandru Sergčjeviči Puškinovil Za nic nestojí. To je docela jinačí básník!“ A poštmistr nadšeně pohlížeje do krásných, černých očí Natalie Nikolajevny, rozhovořil se o svém zamilovaném básniku, a náhle zakončil slovy: „Ale jenom jedno- ho je mi lito: že k vůli ženské zahynul ... k vůl ženské! Na kusy bych ji roztrhal, kdyby mně de rukou přišla!“ — — — Natažie Nikolajevna vyslechla do konce nadše- nou řeč poštmistrovu, a velitelsky si ho měřie odcházela beze slova, bez jediného vlidného po- kynutí hlavou, na přípravený mezitím k odjezdu prám. Odcházela pyšně, ani se neohlédnuvši na pana poštmistra, uklánějícího se až k zemi. Ukláněl se ještě, když přepadl ho známý mladíček, v jehož společnosti přišel k přísta- višti, hořkými výčitkami, proč ho dámě nepřed- stavil. „Časné je to na vás. představovat vás gene- rálkám!“ odbyl ho žertem makarjevský pošt- mistr. „Ne proto chtěl jsem jí býž představen, žeje generálova žena, ale protože je vdova po Puškino- vi, to je zajímavé. Krasavice! A pro ni ho zabi- li.... Ivane Saviči, probůh, co je vám? Nejste zdráv? Není vám dobrer
#68 alto_textblock #68
Poštmistr vzdychnuv, sklesl na břeh položivý a zakalenýma zrakoma, bez dechu, ohlédi se na klidnou hladinu Volhy, po níž v dálce mizel prám s Natalií Nikolajevnou, dočitající svého Musseta. Celý rok prý poštmistr s hrůzou očekával pro- puštění ze služby, nebo aspoň pohnání před zoud. a všeobecný výsměch. Ale jeho obavy se ne- splnily. Paní generálová Lánská se patrně o svém líte- rárním rozhovoru s makarjevským poštmistrem ni- komu nezmínila. jh.
#69 alto_textblock #69
K dějínám tureckého nekrologu. Středověk chýlil se ke konci. Pěstění sťarého umění a učenosti v Cařihradě bylo pominulo. Zi- skala tím ovšem kultura západní, která stala se dě- dičkou. Cařihrad však přeměněn ve špinavý kout Stambulu. Pro město nastala nová epocha. Každý ví, jak to od té doby s Cařihradem stojí. Asiatský despotismus, stupňovaný byzantinismus. haremové pletichy, povstání a vzbouření stálá, nimi pak spojená hromadná vraždění a jatky lid- ské! Zakliněni do křesťanského světa, tvořili Turci ode dávna nejhrozivější nebezpečí pro evropské státy: ale pak vymíraly i tato lidová rázovitost stát, jako vnitřně bylo zašlo řecké císařstvi: dáv- no pominulo již ono nebezpečí turecké, při němž v srdci Evropy zněla modlitba: Pane, zastav vra- žedné turecké výbojel Spuchřelý stát spokojil se tím, když aspoň Evropou byl trpěn a aspoň sám nebyl napaden. Již Selim II. chtěl počátkem minu- lého století správními reformami a zvláště obno- vou vojenství ve zmírající státní těleso novou krev včerpali, netušil však, že by musil veškeré poměry ze základu zvrátiti, kdyby rovnatí se chtěl se zá- padními velmocemi. Turban či fez jest konečně jedno a totéž, zde by se bylo musilo sáhnoutí na hlavní kořeny: náboženství, ethi ku. ústavu, umění, literaluru, vzdělání. tisk — a tak by zkrátka veškeré pojmy o těchto věcech v Turecku musíly se přetvořití. Ve-
#70 alto_textblock #70
škeré sebe větší reformování bez těchto předpo- kladů zůstává marnou a pouze polovičatou prací. Již Moltke starý usmál se, slyše, kterak po německém vzoru chce Turek zaváděti evrop- ské zvyky do turecké armády, která však prosáklá jest způsoby, jež jí islam předpisy svými vnucuje. Jakkoliv však reformační tato myšlenka předchůdce Mahomeda II. stála trůn i život, přece hleděl se i Mahomed II. přizpůsobiti a hlavní jeho starostí bylo: vojsko. Vojsko bylo nepohodlnou mocí, ba mocí — vedle jeho moci — silnější této. Jak má se tu prověsti reforma? Sul- tán chtěl ukázněné ovropské čety, vycvičené —a ve skutečnosti jak měly se věci? Orchan ve 14. století násilím odnímal křesťanským zajatcům kaž- dé páté děcko. Toto muselo býti dle jslamu vycho- váno a z mládí již přivykáno drsnotě tělesné i duševní. Sultán tím vypěstoval si surové, divoké povahy, dostal však také drzé, vzpurné čety, jež těžko daly se zdolati. Tato soldateska podělena byla různými výhodami, čímž přivábeno do ni mno- ho dobrovolníků, takže brzo vzrostla v čety přes 100.000 mužů čítající. Dělily se v Orta — v oddě- lení, která sama se spravovala a měla vlastní ve- lení. Byli to samostatní vojáci jako practorianí římští a ovšem i následky všechny se dostavily. Vedle domýšlivosti, neuvěřitelná zpupnost a vzdo- rovitá protivenství, vypukávající co chvili ve vzpourách — toť byly počátky j aničárů — sta- rého to tureckého vojska. Mahmud rázně tu za- kročil. Náčelníci tlup byli získáni a počalo na trži- šti hlavním, kde hojná krmě masa se skýtala, se cvičením dle nového pořádku. Dlouho to však ne- trvalo. Nežli se nadál, vzbouřili se zpupní rebe- lové a, proklinajíce nový řád, za hojného plenění proháněli se městem, Pro vládu nastali okamžiko- vé kritičtíl Kdo měl nad cháskou tou nabýti moci velitelské? V této situaci rozvinut prapor proro- kův, pouliční boj byl nyní nezbytným. Velkovezír postavil se před Achmedii při hypodromu, široké massy hrnuly se pod jeho velení, neboť výhrady a privilegia nenáviděné soldatesky dávno již byly
#71 alto_textblock #71
zlou krev vzbudily. Za válečného hesla: „Allah bu akbar“ vrhly se nové massy vojenské na staré janičary, kteří soustředili se v údolí akseraiském. kde měli svá kasárna, své masné hrnce, své pra- pory, svůj domov. Došlo ku pálení a vraždění. Voi- sko obklíčilo náměstí a janičarská čtvrt lehla po- pelem. Požárem zničena i pověstná mešita Orta, kdež kuly se nejvíce pikle a vzpoury nespokojen- ců. Zuřivé řádil boj muže naproti muži, meč t oheň zkázu rozséval. Do této vřavy zasáhla pak přibyvší děla a kartáči byly čety porubány. Když hrozná jatka byla skončena, krylo zem 20.000 mrtvol! Co zbylo, bylo vypovězeno, a pouze v ně- kolika řádech mnichů potajmu žije ještě starý duch. Zde bez předsudků kritisují se i některá na- řízení islamu — ovšem však pouze pěkně zticha
#72 alto_textblock #72
tajně.
#73 alto_textblock #73
Postavení sultánovo bylo v první době osud- ným, moci staré osmanské říše více nebylo, bylr zbaven svého vojska. Ovšem i to bylo pomijející, neboť přece jen uplatňovala se jakási latentní fv- sická moc opět a opět. Osmanství stalo se však úplnou hříčkou a předmětem závistivé lačnosti. evropských říší. Vleklo se tak Turecko, vleklo, ja- ko nemocný muž, který nemůže ani žíti, ani umříti, živoříc, udržováno jsouc pouze uměle, ne vždy po- ctivým lavírováním a žárlivosti velmocí. Finančně stále více scházejic, nejsouc schopno vzpruhyz vnitra svého, vzmohlo se Turecko vždy jenom na chvilku. Podobá se, že jako uhasínající kaháneki Turecko tu a tam vzplálo ještě světělkem. Goethe pravil kdysi, že jest nemožno vy- hnati Turky z Evropy, aniž by vznícen byl světový požár. Turek prý může býti pouze obmezen, po- něvadž žádné velmoci nesmí připadnouti Cařihrad, nemá-li se státi současně pánem světa. Platí slova ta dnes také ještě? Není názor ten při dnešních dopravních prostředcích pouhou tradicí či před- sudkem? Nejsou si velmoci toho ještě všechny svorně vědomy? B. I