#1
alto_textblock
#1
Ročník padesátý třeti.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v úterý 14. ledna 1913.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 13.
#4
alto_textblock
#4
Marannlavečerní liaty
předplácí za
V Praze v adminístraci
na měsís. . . . . . 9 K—
na čtvrt letn . . . . 6 K —
s dvoji donáškon:
a měste. . . . . . p
na čtvrt leta . . . . 7K21
va filialkách: v
na měsio. . . . .. 2/ K7 ao
Poštou:
na měsin. . . .
na čtvrt leta . . . .
s čvojí zásllkoo
sa měslo. . . . . e .
na čtvrt leta . . . . 1
#8
alto_textblock
#8
Vecerní
#10
alto_textblock
#10
dání-
#12
alto_textblock
#12
V drobném prodejie
ranní čislo o sobě . . za 8h
večerni . . . . . . . za s k
Ve fliAlkách na venkově
ranní číslo . . . . . . . 10k
večerni
. . . . . . . . 5b
#13
alto_textblock
#13
nseráty
plati se hotevě napřed.
ředplaceni a inserty přijímá
úministrace v Marianské ul., a.
Tam nacházn:l su táž
redakce, tiskárna a expeďine
„Národních Llstů
Rukopisy se nevraeeit.
#14
alto_textblock
#14
Telefon „Národních Listů“
Redakce: a) pro hovory místní 2400, b) pro hovory
meziměstské 1061. — Administrace, expedice
obchodní tiskárna 1062.
#15
alto_textblock
#15
Telefonické a telegrafické
#16
alto_textblock
#16
zprávy „Národních Listů“
#17
alto_textblock
#17
Záležitost maloruské universíty v Halíčí.
Ze Lvova, 14. ledna. Ukrajinský svaz byl
svolán svým předsedou poslancem drem. K
Levickým na schůzi do Lvova na neděli. Bude
tam projednán stav záležitosti rusínské uni-
#18
alto_textblock
#18
versity.
#19
alto_textblock
#19
važuje se za smrtelnou ránu, zasazenou kan-
didatuře Poincaréově.
Z Paříže, 14. ledna. Za příčinou dnešníh
sestoupení sněmovny je v kuloárech velký
ruch. Situace horlivě se přetřásá. Rozšířeny
jsou různé pověsti. Uznává se, že kandida-
tura Poincaréova pro hodnos
presidenta republiky je aféro
Millerandovou otřesena. Tvrdí se.
že Poincaré je roztrpčen, že chce od kandi-
datury odstoupiti, ba že chce podati demis
s celým kabinetem.
#20
alto_textblock
#20
Aféra podplukovníka Du Paty de Clama.
Z Paříže, 14. ledna. V dnešní schůzí po-
slanecké sněmovny bude radikálními poslanc
žádáno, aby vláda vyslovila na jevo nelibost
svoji nad chováním dosavadního ministra vo-
jenství Milleranda v aféře Paty de Clamaa
ji rozřešila v ten rozum, že opětné dosazen
tohoto důstojníka do armády zruší.
#21
alto_textblock
#21
něny následkem nového zkoumání nóty v Lon-
dýně. Rozhodně se očekává, že nóta bude
velevyslanci společně odevzdána ve čtvrtek.
Z Berlína, 14. ledna. Změny, které Ně-
mecko navrhlo v kolektivní notě, týkají se
nikoliv merita požadavku, aby Turecko povo-
lilo, nýbrž mají za účel, zmírniti značně
velmi důrazný tón, ve kterém nota jes
zredigována.
#22
alto_textblock
#22
Porta nebude velmocenské noty dbátí.
Z Berlína, 14. ledna. „Vossische Ztgu.
telegrafují z Paříže: V diplomatických kru-
zích jsou připraveni, že Porta prostě společné
noty, ve které se ji doporučuje, by postoupila
Drinopol Bulharům, nebude dbáti, nýbrž bude
ji prostě ignorovati, jsouc jista, že doho-
da velmocí dále nejde a nepůjde, než k pou-
hému theoretickému projevu nebo návrhu.
#23
alto_textblock
#23
oceňuje skutečně podivuhodné dílo, které o
té doby bylo provedno dík balkánskému sva-
zu a nesmírné statečnosti spojených armád
Toto dílo bude během počínajícího roku ko-
runováno jiným divem: uskutečněnín
dávného snu o Bulharsku tak vel-
kém, jako bylo Bulharsko v ná-
vrzích míru, sestavených r. 1878 v
Sv. Štěpánu.
#24
alto_textblock
#24
Velké objednávky létadel pro ruské vojsko
Z Londýna, 14. ledna. Z Petrohradu ozna-
muje se sem, že ruská vláda objednala pro
vojsko 116 jednoplošníků, z toho 70 u firmy
moskevské a 36 v Petrohradě. Každé létadl
obdrží 80koňový motor. Dále bylo objednáno
16 dvojplošníků s touž motorovou silou a do
konstrukce vpravenou strojovou puškou.
#25
alto_textblock
#25
Zprávy z boliště.
#26
alto_textblock
#26
dále šla směrem, podporujícím české snahy a cíle,
považovali by němečtí národní dělníci velmi věas-
ným, aby němečtí říšští poslanci z Čech vyvodii
z toho náležité důsledky, nebot není možno ve
Vídni podporovati tutéž vládu, která napomahá
k tomu, aby německá obstrukce v Praze se stala
bezúčinnou.
Němečtí národní dělníci vůbec nejsou zastou-
peni v dorozumívací akci, ani nejsou členy nž-
mecko-nacionálního svazu, který se strany něme-
cké za akcí tou stojí. Přes to však jejich projev.
nehledě k bezduchým radikálním přepjatostem.
přece jen zřejmě sestaven je tak. aby pomáhal těm
poslancům, kteří účastníky dorozumívací akce
#27
alto_textblock
#27
jsou.
#28
alto_textblock
#28
Solidarita polsko-česká.
#29
alto_textblock
#29
(Původní dopis „Národních Listů“ ze Slezska.)
#30
alto_textblock
#30
Noví členové archivní rady.
Z Vídně, 14. ledna. (K. k.) [. Wiener Zeitung“.
Ministr vnitra jmenoval profesora na německé uni-
versitě v Praze dvos. z. dra. Adolfa Bachm an-
na a čestného prodesora na české universite
v Praze dvor. r. dra. Jaroslava Goll a na dobu
pěti let řádnými členy archivní rady.
Svými náměstky v předsednictvu archivní rady u-
stanovil ministr vnitra řádné členy tohoto sboru,
universitního profesora dra. Osvalda Redlicha
ve Vídni a profesora na české universitě v Praze
dvor. radu dra. Jaromíra Čelakovské ho.
#31
alto_textblock
#31
Volební reforma v Uhrách.
Z Pešti, 14. ledna. Hr. Julius Andrassy
vyslovil se, že nemůže věřiti, že vláda chce
promrskati svoji volební reformu pomocí Pa-
vlikovou. To nebylo by, než skutkem samo-
lásky vládní. Na všechen způsob musí nynější
vláda umožniti volební reformu postupen
normálním, svým vlastním odchodem.
#32
alto_textblock
#32
Dorozumívací akce v Chorvatsku.
Z Pešti, 14. ledna. Chorvatský ministr Jo-
sipovič účastní se honů, které pořádá biskup
dakovský Krapac a vejde při této příležitosti
ve styky s bývalým bánem Rakodzayem, bý-
valým bánem drem. Tomašičem a býv. bánem
bar. Rauchem, tolikéž pak s vůdci chorvatské
koalice. Je úmysl zahájiti akci dorozumívací.
Bukovinský sněm ukončen.
Z Černovců, 13. ledna. (K. k.) Zemský sněm byl
po vyřízení veškerých předloh skončen za obvyk-
lých formalit nadšeným provoláváním slávy Jeho
Veličenstvu císaři.
#33
alto_textblock
#33
Zvýšení vojenských nákladů v Německu.
Z Berlína, 14. ledna. „Tägliche Rund-
schan“ oznamuje: Novou vojenskou předlo-
hou, která podána bude v únoru, žádáno bu-
de roční zvýšení vojenských nákladů o ce-
lých 75 milionů marek.
#34
alto_textblock
#34
Projednaná předloha o irské samosprávě.
Z Londýna, 13. ledna. (K. k.) V dolní sněmovně
byla dnes skončena podrobná rozprava o home-
rulové předloze. Nejdůležitější změna, která byl-
usnesena ve 40denní poradě, týlá se z ave den
zásady poměrného zastoupení při vol-
bách do irského senátu a v jistých
okresech při volbách do irské dolná
sněmovny.
#35
alto_textblock
#35
Boj politických stran ve španělsku.
Z Madridu, 14. ledna. (K. k.) Výbor republi-
kánsko-socialistické Unie ohlašuje rozhořče ný
boj proti konservativcům.
#36
alto_textblock
#36
Ze španělské diplomacie.
Z Madridu, 14. ledna. (K. k.) Bývalý liberální
ministr Calbeton bude jmenován velevyslancem
papežské stolice.
#37
alto_textblock
#37
Ruská vojenská opatření.
Z Berlína, 14. ledna. („N. F. P.“) Dovídá-
me se na kompetentních místech, že v Rusku
bude co nejdříve uveřejněn carův rozkaz, kte-
rým ponechávají se ve zbrani na-
dále vojíni starších ročníků.
#38
alto_textblock
#38
Mongolské poselstvo v Petrohradě.
Z Petrohradu, 14. ledna. Přibylo sem zvláštní
mongolské poselstvo a žádalo ruskou vládu, ab
zřídila v Mongolsku samostatné vyslanectví
uznala neodvislost Mongolska, jejíhož-
to uznání by docílilo také od jiných mocností. Rus-
ká vláda označila žádost jako předčasnou.
#39
alto_textblock
#39
Jiskrové telegrafní stanice v Alfašce.
Z Washingtonu, 13. ledna. (K. k.) Námořní od-
dělení oznamuje, že příští středy bude odevzdáno
k obchodnímu užívání šest jiskrových telegrafních
stanic loďstva v Aljašce, totiž ve Švatém Pavlu, v
Duč-Harbouru. Unalze, Kodiaku. Coedovanu a Sit-
ce. Počínaje tímto dnem budou se přijímati předem
zaplacené telegramy na lodi ve vodách aljašských
#40
alto_textblock
#40
Jednání o mír a povšechná
#41
alto_textblock
#41
situace.
#42
alto_textblock
#42
Planý tlach s Turky.
Z Berlina, 14. ledna. „Vossische Ztg.
oznamuje z Londýna: Na zprávu, že turečti
delegáti chystají se k odjezdu, prohlásil zá-
stupce státu balkánského: „Jen ať si jdou
to co nejdříve, abychom konečně mohli ohlá-
siti, že příměří vypršelo. Nikdy jsme je ne-
měli přijímati. Se špatnou jsme se potázali.
že jsme promarnili 6 neděl planým
tlachem s Turky. Nikdy jsme neměli
válku zastavovati. Kdybychom byli v ní po-
kračovali, byl by mír již několik neděl uza-
#43
alto_textblock
#43
vřen.
#44
alto_textblock
#44
Velké národní shromáždění turecké.
Z Cařihradu, 14. ledna. Návrh velkého ve-
zíra, svolati turecké národní shromáždění, byl
sice ministerskou radou schválen, ale neby
dosud sultánem sankcionován.
#45
alto_textblock
#45
Spor rumunsko-bulharský.
#46
alto_textblock
#46
Z Londýna, 13. ledna. (K. k.) Jak se Reu-
terova kancelář dovídá, prohlásil rumunský
vyslanec Mišu po své dnešní konferenci s bul-
harským předsedou sobrání drem. Danevem.
že mezi Rumunskem a Bulharskem
není ničeho, co by se nedalo snad-
no urovnati. Jak v rumunských, tak iv
bulharských kruzích převládá názor, že pokud
jde o Rumunsko, situace se zlepšil a
atmosféra jest jasnější.
Z Bukurešti, 14. ledna. („N. F. P.“) Mezi
ministerským předsedou, ruským a bulhar-
ským vyslancem konají se časté porady. J
naděje, že rozřešení sporu bulharsko-rumun-
ského stane se ve smyslu příznivém.
Z Berlína, 14. lecha. „Vossische Ztgu.
telegrafují z Petrohradu: Proslýchá se, že ru-
ská diplomacie zahájila jednán
vyrovnávaci mezi Bulharskem a
Rumunskem, na základě kterého naděje
na zachování míru podstatně se zlepšily.
Z Bukurešti, 14. ledna. V informovaných
kruzích se proslýchá, že v Londýně se stala
dohoda v tom směru, aby bulhars k o-r u-
munský spor byl vyřízen velevy
slaneckou koníerencí.
Z Bukureští, 14. ledna. („N. F. P.“) Zprá
va, že ministerský předseda Majorescu obdr-
žel vlastnoruční list cisaře Fran-
tiška Josefa, prohlašuje se bezpod-
statnou.
#47
alto_textblock
#47
Turecká branná moc u čataldže, Gallipolea
Dardanel.
#48
alto_textblock
#48
Z Londýna, 14. ledna. Cařihradský dopi-
sovatel novin „Daily Mail“ oznamuje, že Tu-
recko soustředilo již hlavní části své branné
moci u Čataldže, Gallipole a Dardanel. Na čáře
u Čataldže táboří prý 150 až 200.000 mužů
dobře vycvičeného a náležitě vyzbrojeného
vojska, a u Gallipole stojí 60.000 mužů, jejich
výcvik a výzbroj prý vyhovují všem požadav-
kům. Od tři neděl docházela z Malé Asie
ustavičně čerstvá vojska.
#49
alto_textblock
#49
Opatření proti chystanému prý převratu
Mladoturků.
Z Cařihradu, 13. ledna. (K. k.) V posled
ních dnech obíhající, dle všeho asi bezdů-
vodné pověsti o zamýšleném převra-
tu Mladoturků tak se dnes rozšířily, že
i policejní ředitelství jim uvěřilo. Na udání
neznámého původu, že Mladoturci zamýšlejí
útok na Portu za přítomnosti velkého vezíra.
povolala policejní prefektur
vojsko, které spěchalo k palác
Porty, ministerstvu vojenství a
k jiným důležitým budovám. ška-
drona jízdy v kvapu projela ulicemi Perya
cválala do Stambulu. Jeden prapor ob-
sadil Portu a dosud jest z částí
uvnitř vládní budovy a z části
okolních domech. Dosud však se vyše-
třováním nezjistilo, že by byl skutečně chy-
stán útok na Portu. Tvrdí se, že velkovezín
dostal výhrůžné listy, vyzývající h
k demisi.
Z Caříhradu, 13. ledna. (K. k.) Vláda se
rozhodla co nejpřísněji zakročiti proti všem
osobám, které rozšiřují falešné pověsti. Vojen-
ský guvernér cařihradský uveřejňuje commu-
niqué, v němž se praví: Poněvadž někteří no-
vináři denně uveřejňují nepravdivé zprávy
ministerské krisi a nynější situaci, které mají
za účel podněcovati veřejné mínění a vládu
v očích Evropy diskreditovati, což se rovná
přímo zradě, bude použito přísných trestů-
obsažených v ustanoveních o stavu obležen
proti nim a všem osobám, které podobné po-
věstí rozšiřují.
#50
alto_textblock
#50
Protestní ruch frýštátského okresu proti ob-
mýšlenému vyslání dvou rozhodných a vášnivých
protivníků českých, dra. Otta a Viktora Hofí-
manna zemským výborem slezským do frýštát-
ské okresní školní rady očividně roste. Jest to vy-
světlitelno. Dr. Ott jest advokátem a starostou
Bohumíně, jest ředitelem zemských drah a zuřivý
germanisátor. Otec jeho byl v českých Michálko-
vicích u Polské Ostravy českým starostou, jablko
tu padlo hodně daleko od stromu. Viktor Hofí-
mann, takto obchodník se suknem a galanter-
ním zbožím ve Frýštátě, jest starostou frýštátským
a proslavil se — jak známo — svým pověstným
banketovým přípitkem o „české velezrádné
pakáži“. Tyto dva muže chce zemský výbor
slezský vyslatí do c. k. okresní školní rady frý-
štátské, aby zastupovali zájmy českého a polského
školství.
Proti této provokaci ozvali se 3. t. m. čeští
poslanci zemští, R. Gudrich, J. Lukeš a Jan
Poppe, protestujíce u zemského výboru proti ob-
mýšlenému doplnění beztak převážnou většinou
nám již sestavením svým nepříznivé c. k. okresní
školní radý. Poslanci intervenovali u referenta dra.
Pohla a připojil se k českým poslancům i příse-
dící zemského výboru a polský poslanec dr. Mi-
chejda, jenž prohlásil, že v této záležitosti
polští poslanci s českými jsou úplně
solidárními. Věc tím rozhodnuta ještě není,
ježto schůze, v níž se o věci mělo jednati, stano-
vena byla odkladem na 21. t. m.
V českých kruzích frýštátských zatím rozhoř-
čení proti zemskému výboru stoupá a všechny
obce okresu frýštátského spontáně proti obmýšle-
nému znásilňování protestují. Frýštátsko má 28.103
Čechy. 20 českých škol a 6250 českých školáků.
Všech dětí školu navštěvujících jest 21.000, vypadá
tedy na české jedna plná třetina! Poláků jestv
okresu 75.462 a Němců pouze 15.159. Poláci mají
34 škol. Němci pouze 10. Zastoupeni pak jsou Češi
v c. k. okr. školní radě frýštátské pouze jedi-
ným voleným z obcí Čechem, kdežto Poláci maji
5 zástupců a německá minorita má míti jich 7 —
vedle německého předsedy! Tak snaží se germau
nisace slezská uplatňovati své názovy o spravedl-
nosti a slušnosti vůči slovanské majoritě 103.565
duší v okresuí
Při takovémto věcí stavu není divno, že obce
české naléhají na to, aby zemský výbor místo
shora jmenovaných dvou německých šověnů vyslal
do frýštátské okresní školní rady dva spra-
vedlivé Čechy. Jen tak dá se křiklavý ne-
poměr zastoupení aspoň poněkud zmírniti a po-
chopitelné rozčilení české veřejnosti uklidniti.S
pochopitelnou žádostivostí hledí proto všechna
slovanská veřejnost schůzi zemského výboru ze
dne 21. t. m. vstříc, aby seznala z rozhodnutí zem-
ského výboru, záleží-li tomuto více na stupňování
národnostního sporu, čí chce-li konečně přikloniti
se k zásadám slušnosti a prosté spravedlnosti.
zvláště v případě, kde ukázala se i vzácná, ba ve-
lice řídká solidarita mezi Poláky a Če-
chy přese všechno dnešní česko-polské napjetí
Podle skutků poznáme jel
#51
alto_textblock
#51
— .
#52
alto_textblock
#52
Kandídatury na hodnost presídenta francouz
ské republiky.
Z Paříže, 14. ledna. Ve včerejší schůzi le-
vice senátu vyšlo na jevo, že kandidatura
Poincaréova pro hodnost presi-
denta republiky setkává se s vel-
kým odporem v senátu. Vůdcové obou
stran Combes a Clemenceau potírali kandi-
daturu tu. Combes pokládá ministra orby
Pamse za kandidáta protiklerikálních repu-
blikánů. Clemenceau podporuje kandidaturu
předsedy senátu Duboise. Několik senáto-
rů vyslovilo přání, aby vláda dala vysvětlení
v příčině zpátečnické politiky Millerandovy.
Bývalý ministerský předseda Monis vzepřel
se požadavku tomu, namítaje, že sice jsou
všechny žaloby vnesené na politiku Milleran-
dovu odůvodněny, že však demise Milleran-
dova stačí. Potom ujal se slova Clemenceau
a dotkl se také kandidatury Poinca-
réovy. Pravil: „Kdyby se postupovalo, jak
chce právě Monis, vydali bychom vládě vy-
svědčení zachovalosti. Napřed bylo nám na-
mluveno, že vzhledem na situaci zahraniční je
demise ministra vojenství vyloučena. Potom
zase bylo nám praveno jménem Evropy, že
demise je nezbytná. Úkolem kongresu
versaillského bude říci, jak o tom
soudí.“ Tento výrok a toto dovolávání se
kongresu jako rozhodčího proti Poincarénvi
způsobil sensaci v politických kruzích a po-
#53
alto_textblock
#53
Obsah společné noty velmocí.
Z Londýna, 13. ledna. [K. k.) Reuterova
kancelář se dovídá z diplomatických kruhů.
že text velmocenské noty byl te-
legrafován do Cařihradu, aby by
co nejdříve, v úterý nebo ve stře-
du, předložen Portě. Nota jest stručná,
ale rázná a bez vytáčivých frásí přechází pří-
mo k věci. Dává Portějasnou, důraz-
nou radu, že jest nutno vydati Dri-
nopol a rozřešení otázky Egej-
ských ostrovů ponechati mocno-
stem. Jiných otázek se nota nedotýká.
Podání velmocenské nóty odloženo.
Z Berlína, 14. ledna. (K. k.) „Wolffova
kancelář“ oznamuje z Cařihradu: Podání
velmocenské nóty bylo odloženo
o denčidva dni, poněvadž německá vláda
učinila jisté poznámky, pro něž je nutno
předložiti nótu znova velevysla-
necké koníerenci v Londýně. Vši-
chni velevyslanci, vyjímaje německého, do-
stali nyní instrukce, které však budou pozmě-
#54
alto_textblock
#54
Bulharský mínistr Teodorov u cara Mikuláše
Z Petrohradu, 13. ledna. (K. k.) Car při
jal dnes bulharského ministra financí Teodo-
rova ve slyšení.
Ze Sofije, 13. ledna. (K. k.) V zasvěce-
ných kruzích se ujišťuje, že ministr financi
Teodorov, jemuž bylo uloženo požádati
za sprostředkování Ruska k od-
stranění všech obtiží v příčině uza-
vření míru a rumunských požadavků, zhostil
se dle dosavadních informací úspěšně svého
poslání.
#55
alto_textblock
#55
Příští velké Bulharsko.
Ze Sofije, 13. ledna. (K. k.) Ministerský
předseda Gešov uveřejňuje v „Miru“ pod ná-
zvem „Rok divů“ článek, ve kterém vzpomíná
jaká těžká atmosféra byla na počátku roku
1912. Ministerský předseda výmluvnými slovy
#56
alto_textblock
#56
žádné výtržnosti v obsazených krajích.
Ze Sofije, 13. ledna. (K. k.) Bulharská
telegrafní agentura vyvrací rozhodně všechny
zprávy o domnělých výtržnostech bulharské-
ho vojska v obsazených krajích.
#57
alto_textblock
#57
Politická hlídka.
#58
alto_textblock
#58
Představenstvo německých národních děl-
níků
#59
alto_textblock
#59
jednalo v neděli o pokračování dorozumívací akce
a usneslo se na projevu tohoto obsahu: předsta-
venstvo strany německých dělníků v Čechách po-
važuje obrat česko-německých dorozumívacích jed-
nání naléhavě potřebným. Poněvadž jednání to
vázne pro rozpory v jazykové otázce státních úřa-
dů, jež význačně se dotýká zájmu celostátního
očelávají němečtí národní dělníci, že vláda se ko-
nečně v řečené otázce vysloví. Kdyby však vláda
#60
alto_textblock
#60
Slovenské věci.
#61
alto_textblock
#61
(Volební reforma sněmová v Uhrách.
— Neustálý boj mezi klerikálv a svo-
bodomyslnými živly na Slovensku. —
100letá památka úmrtí zakladatele
slovenštiny Antona Bernolák a.)
Volební reforma, kterou předložil minist, před-
seda Ladislav Lukács uherskému sněmu, zaujala
mysli všech, kdo se o veřejný život interesují. Od-
roku 1874 dospěly konečně národy uherské tak
daleko, že přinutily šlechtickou oligarchii maďar-
skou aspoň k formálnímu ústupu. Už to, je mnoho,
že Lukács a Tisza museli předstoupit před Uhry
s návrhem volební opravy. Že jsou návrhy Tiszovy
pod všecku kritiku a že sotva kdy nabudou zá-
konné moci, nic nevadí. Tiszovci nejsou už tak
silni, aby mohli vzdorovati celé zemi. Nás Slováky
zajímá při celé věcí to, že návrhy Lukácsovsko-
Tíszovské jsou nadmíru nepříznivé nejen dělnictvu
#62
alto_textblock
#62
FEUILLETON.
#63
alto_textblock
#63
Vdova po Puškinovi a poštmistr.
#64
alto_textblock
#64
Dobře známá je z ruské literární historže sou-
bojová aféra slavného ruského básníka Puškina.
který zahynul (1837) tragickou smrti následkem
smrtelného zranění v souboji, ke kterému došlo
mezi Puškinem a mladým Francouzem panem
d'Anthés, adoptovaným synem holandského vy-
slance při ruském dvoře, barona Heeckerna, pro
pomluvy, roztrušované osobními nepřáteli básníko-
vými, kteří prohlašovali, že choť básníkova, mladá.
bezúhonná dáma, vynikající nevšední krásou
elegancí, udržuje milostný poměr s panem
d'Anthés, který pojal za choť její sestru.
Natalie Nikolajevna, vdova po Puškinovi, po
sedmiletém vdovství provdala se znovu roku 1844
za důstojníka jízdní gardy carské, pozdějšího ge-
nerála Petra Petroviče Lanského a žila s ním
šťastně dlouhá léta. Ruský denník „Rěč“ přinesl
nedávno zajímavou vzpominku na tuto Natalii Ni-
kolajevnu, o jejím setkání s poštmistrem městečka
Makarieva v Nižegorodské gubernii. Jednoho let-
ního dne cestou na mužovy statky prožížděla
Makarjevem Natalie Nikolajevna Puškiná -Lanská.
a majíc se tu přeplaviti na pravý břeh Volhy, če-
kala u přístaviště na prám. Mezitím, co si krátila
dlouhou chvili zajímavou četbou svého oblíbeněho
básníka, Musseta, přiblížil se k ní místní pošt-
mistr Ivan Savič. Zajímala jej krásná, elegantní
choť generálova, zapadnuvší v jeho rodné město.
a neznaje ji blíže, neměl tušení, že je vdovou p
slavném Puškinovi.
Poštmistr složil jí uctivou poklonu a Natalie
Nikolajevna si mu trpce stěžovala na zdlouhavou
dopravu. „Kdybych s sebou neměla knihy, umře-
la bych snad nudou!“ zakončila dáma svůj stesk.
Smím věděti, co ráčí čísti Vaše Prevoschodi-
tělstvo7“ zeptal se usměvavě makarjevský pošt-
#65
alto_textblock
#65
místr, ale hned na to se zle zamračší, uviděv cia
#66
alto_textblock
#66
tisk.
#67
alto_textblock
#67
„Četl jste?“ zeptala se Nalalie Nikolajevna.
„Nečetl. Vaše Prevoschoditělstvo! Neuči
jsem se cizím jazykům. Miluji ruské spisovatele.
„Kterého pak zvlášť milujete?“ zeptala se dá-
ma radostně, hledic do dálky, jak přivádějí pá
koní.
„Žukovského, Vasilije, Timofejeva, Benediklo
va!“ — chlubil se poštmistr, výjimečně sečtělý.
„A který básník ze všech nejvic se vám
libí? pokračovala Natalie Nikolajevna v literár-
ním rozhovoru.
„Co pak jsou. Vaše Prevoschoditělstvo, všichn
lito proti Alexandru Sergčjeviči Puškinovil Za nic
nestojí. To je docela jinačí básník!“ A poštmistr
nadšeně pohlížeje do krásných, černých očí Natalie
Nikolajevny, rozhovořil se o svém zamilovaném
básniku, a náhle zakončil slovy: „Ale jenom jedno-
ho je mi lito: že k vůli ženské zahynul ... k vůl
ženské! Na kusy bych ji roztrhal, kdyby mně de
rukou přišla!“ — — —
Natažie Nikolajevna vyslechla do konce nadše-
nou řeč poštmistrovu, a velitelsky si ho měřie
odcházela beze slova, bez jediného vlidného po-
kynutí hlavou, na přípravený mezitím k odjezdu
prám.
Odcházela pyšně, ani se neohlédnuvši na pana
poštmistra, uklánějícího se až k zemi.
Ukláněl se ještě, když přepadl ho známý
mladíček, v jehož společnosti přišel k přísta-
višti, hořkými výčitkami, proč ho dámě nepřed-
stavil.
„Časné je to na vás. představovat vás gene-
rálkám!“ odbyl ho žertem makarjevský pošt-
mistr.
„Ne proto chtěl jsem jí býž představen, žeje
generálova žena, ale protože je vdova po Puškino-
vi, to je zajímavé. Krasavice! A pro ni ho zabi-
li.... Ivane Saviči, probůh, co je vám? Nejste
zdráv? Není vám dobrer
#68
alto_textblock
#68
Poštmistr vzdychnuv, sklesl na břeh položivý
a zakalenýma zrakoma, bez dechu, ohlédi se na
klidnou hladinu Volhy, po níž v dálce mizel prám
s Natalií Nikolajevnou, dočitající svého Musseta.
Celý rok prý poštmistr s hrůzou očekával pro-
puštění ze služby, nebo aspoň pohnání před zoud.
a všeobecný výsměch. Ale jeho obavy se ne-
splnily.
Paní generálová Lánská se patrně o svém líte-
rárním rozhovoru s makarjevským poštmistrem ni-
komu nezmínila.
jh.
#69
alto_textblock
#69
K dějínám tureckého nekrologu.
Středověk chýlil se ke konci. Pěstění sťarého
umění a učenosti v Cařihradě bylo pominulo. Zi-
skala tím ovšem kultura západní, která stala se dě-
dičkou. Cařihrad však přeměněn ve špinavý kout
Stambulu. Pro město nastala nová epocha.
Každý ví, jak to od té doby s Cařihradem stojí.
Asiatský despotismus, stupňovaný byzantinismus.
haremové pletichy, povstání a vzbouření stálá,
nimi pak spojená hromadná vraždění a jatky lid-
ské! Zakliněni do křesťanského světa, tvořili Turci
ode dávna nejhrozivější nebezpečí pro evropské
státy: ale pak vymíraly i tato lidová rázovitost
stát, jako vnitřně bylo zašlo řecké císařstvi: dáv-
no pominulo již ono nebezpečí turecké, při němž
v srdci Evropy zněla modlitba: Pane, zastav vra-
žedné turecké výbojel Spuchřelý stát spokojil se
tím, když aspoň Evropou byl trpěn a aspoň sám
nebyl napaden. Již Selim II. chtěl počátkem minu-
lého století správními reformami a zvláště obno-
vou vojenství ve zmírající státní těleso novou krev
včerpali, netušil však, že by musil veškeré poměry
ze základu zvrátiti, kdyby rovnatí se chtěl se zá-
padními velmocemi. Turban či fez jest konečně
jedno a totéž, zde by se bylo musilo sáhnoutí na
hlavní kořeny: náboženství, ethi ku.
ústavu, umění, literaluru, vzdělání.
tisk — a tak by zkrátka veškeré pojmy
o těchto věcech v Turecku musíly se přetvořití. Ve-
#70
alto_textblock
#70
škeré sebe větší reformování bez těchto předpo-
kladů zůstává marnou a pouze polovičatou prací.
Již Moltke starý usmál se, slyše, kterak po
německém vzoru chce Turek zaváděti evrop-
ské zvyky do turecké armády, která však
prosáklá jest způsoby, jež jí islam předpisy
svými vnucuje. Jakkoliv však reformační tato
myšlenka předchůdce Mahomeda II. stála trůn i
život, přece hleděl se i Mahomed II. přizpůsobiti
a hlavní jeho starostí bylo: vojsko. Vojsko bylo
nepohodlnou mocí, ba mocí — vedle jeho moci —
silnější této. Jak má se tu prověsti reforma? Sul-
tán chtěl ukázněné ovropské čety, vycvičené —a
ve skutečnosti jak měly se věci? Orchan ve 14.
století násilím odnímal křesťanským zajatcům kaž-
dé páté děcko. Toto muselo býti dle jslamu vycho-
váno a z mládí již přivykáno drsnotě tělesné i
duševní. Sultán tím vypěstoval si surové, divoké
povahy, dostal však také drzé, vzpurné čety, jež
těžko daly se zdolati. Tato soldateska podělena
byla různými výhodami, čímž přivábeno do ni mno-
ho dobrovolníků, takže brzo vzrostla v čety přes
100.000 mužů čítající. Dělily se v Orta — v oddě-
lení, která sama se spravovala a měla vlastní ve-
lení. Byli to samostatní vojáci jako practorianí
římští a ovšem i následky všechny se dostavily.
Vedle domýšlivosti, neuvěřitelná zpupnost a vzdo-
rovitá protivenství, vypukávající co chvili ve
vzpourách — toť byly počátky j aničárů — sta-
rého to tureckého vojska. Mahmud rázně tu za-
kročil. Náčelníci tlup byli získáni a počalo na trži-
šti hlavním, kde hojná krmě masa se skýtala, se
cvičením dle nového pořádku. Dlouho to však ne-
trvalo. Nežli se nadál, vzbouřili se zpupní rebe-
lové a, proklinajíce nový řád, za hojného plenění
proháněli se městem, Pro vládu nastali okamžiko-
vé kritičtíl Kdo měl nad cháskou tou nabýti moci
velitelské? V této situaci rozvinut prapor proro-
kův, pouliční boj byl nyní nezbytným. Velkovezír
postavil se před Achmedii při hypodromu, široké
massy hrnuly se pod jeho velení, neboť výhrady a
privilegia nenáviděné soldatesky dávno již byly
#71
alto_textblock
#71
zlou krev vzbudily. Za válečného hesla: „Allah bu
akbar“ vrhly se nové massy vojenské na staré
janičary, kteří soustředili se v údolí akseraiském.
kde měli svá kasárna, své masné hrnce, své pra-
pory, svůj domov. Došlo ku pálení a vraždění. Voi-
sko obklíčilo náměstí a janičarská čtvrt lehla po-
pelem. Požárem zničena i pověstná mešita Orta,
kdež kuly se nejvíce pikle a vzpoury nespokojen-
ců. Zuřivé řádil boj muže naproti muži, meč t
oheň zkázu rozséval. Do této vřavy zasáhla pak
přibyvší děla a kartáči byly čety porubány. Když
hrozná jatka byla skončena, krylo zem 20.000
mrtvol! Co zbylo, bylo vypovězeno, a pouze v ně-
kolika řádech mnichů potajmu žije ještě starý
duch. Zde bez předsudků kritisují se i některá na-
řízení islamu — ovšem však pouze pěkně zticha
#72
alto_textblock
#72
tajně.
#73
alto_textblock
#73
Postavení sultánovo bylo v první době osud-
ným, moci staré osmanské říše více nebylo, bylr
zbaven svého vojska. Ovšem i to bylo pomijející,
neboť přece jen uplatňovala se jakási latentní fv-
sická moc opět a opět. Osmanství stalo se však
úplnou hříčkou a předmětem závistivé lačnosti.
evropských říší. Vleklo se tak Turecko, vleklo, ja-
ko nemocný muž, který nemůže ani žíti, ani umříti,
živoříc, udržováno jsouc pouze uměle, ne vždy po-
ctivým lavírováním a žárlivosti velmocí. Finančně
stále více scházejic, nejsouc schopno vzpruhyz
vnitra svého, vzmohlo se Turecko vždy jenom na
chvilku. Podobá se, že jako uhasínající kaháneki
Turecko tu a tam vzplálo ještě světělkem.
Goethe pravil kdysi, že jest nemožno vy-
hnati Turky z Evropy, aniž by vznícen byl světový
požár. Turek prý může býti pouze obmezen, po-
něvadž žádné velmoci nesmí připadnouti Cařihrad,
nemá-li se státi současně pánem světa. Platí slova
ta dnes také ještě? Není názor ten při dnešních
dopravních prostředcích pouhou tradicí či před-
sudkem? Nejsou si velmoci toho ještě všechny
svorně vědomy?
B. I