ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 26ee4210-8f2a-11dd-92c1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 77
#1 alto_textblock #1
Ročník padesátý třeti.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v pondělí 13. ledna 1913.
#3 alto_textblock #3
Číslo 12.
#4 alto_textblock #4
Naranni a večernílisty předplácí sen V Praze v administraclo na měsis. . . . . . 2 K- na dtvrt leta . . . . 6 K —k s dvoji donáškon na měsle. . . . .. na čtvrt leta . . . . 7 K seb ve ElIAlkách na měsle. . . . . . 2 K 50 Pošton na měsle. . . . . . na čtvrt leta . . . . s Keo s dvoji záailkou sa měsle. . . . . . s na čtvzt leta: . . .nK
#5 alto_textblock #5
NAP
#6 alto_textblock #6
o
#7 alto_textblock #7
Veermí
#8 alto_textblock #8
N
#9 alto_textblock #9
I
#10 alto_textblock #10
vání-
#11 alto_textblock #11
1
#12 alto_textblock #12
Y
#13 alto_textblock #13
V drobném prodejie ranni čislo o sohě . . za 6h večerní . . . . . . . za kk Va flišlkách na venkov ranní čislo . . . . . . a večerni . . . . . . . . čh nnerátv plati se hotově napřed. ředplacení a inserty přijim inistrace v Marinnské ul., a Tam nacházejí se tt rodakce, tiskárna a sxpediee „Národnich Listů Rukopiny se nevracejl.
#14 alto_textblock #14
Telefon „Národních Listů“: Redakce: a) pro hovory místní 2400, b) pro hovory meziměstské 1061. — Administrace, oxpedicea obchodní tiskárna 1062.
#15 alto_textblock #15
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“
#16 alto_textblock #16
Ministr války do Pešti.
#17 alto_textblock #17
Z Vídně, 13. ledna. (K. k.) Ministr vojen ství šl. Krobatin odjel odtud včera večer do Pešti.
#18 alto_textblock #18
Rakouská pocta rumunským hodnostářům. Z Bukureští, 13. ledna. (K. k.) Rakousko uherský vyslanec princ Fürstenberg odevzdal včera z rozkazu Jeho Veličenstva císaře krále Františka Josefa na znamení vděčnosti za přijetí, jehož se dostalo náčelníku c. a k. generálního štábu, generálu pěchoty Conradu šl. Hötzendorfovi, za jeho návštěvy v Rumun- sku, předsedovi ministerstva Majorescovi, ná- čelníku generálního štábu generálu Averescovi a veliteli bukureštského armádního sboru, di- visijnímu generálu Crainiceanovi obraz Jeho Veličenstva s jeho vlastnoručním podpisem- Generálnímu tajemníkovi v ministerstvu zahr záležitostí Cretzeanoví a přednostovi proto- kolu v témže ministerstvu Trestnea-Greciano- vi byl propůjčen velkokříž řádu Františka Jo-
#19 alto_textblock #19
sefa.
#20 alto_textblock #20
Z Berlína, 13. ledna Dále „Voss. Ztg.“ do vídá se z Bukureští: „Císař František Josei zaslal ministerskému předsedovi Majorescr svůj portrét, zasazený ve zlatě, s vlastnoruč- ním dopisem, ve kterém blahopřeje k moudrosti politiky rumunské vyslovuje ochotu Rakousko-Uher- ska, podporovat zájmy spřátele ného Rumunska.
#21 alto_textblock #21
Volební refcrma a změna jednacího sněmov- ního řádu v Uhrách.
#22 alto_textblock #22
Z Pešti, 13. ledna. Některé listy uveřejňují výrok hr. Štěpána Tiszy, učiněný v důvěrném kruhu přátel, v tomto znění: „Volební reforma bude koncem února bezpodmínečně zákonem bez ohledu na to, zda líbí se hr. Karolyimu soudruhům čí nikoliv. Ve stejné době prove- dena bude také revise jednacího řádu.“ Dále dodal hr. Tisza, že jeho přáním jest, aby v celé zemi čeleno bylo s největší energií štváčům agitátorům. Pokud jde o něho, hodlá postupo- vat na cestě zahájené, neohližeje se na jed- notlivce, postrádající pochopení a zneuznáva- jící jeho poslání. Jde o budoucnost uherského
#23 alto_textblock #23
národa.
#24 alto_textblock #24
Nový ministr války ve Francií.
#25 alto_textblock #25
Vjezd do panamského průplavu příštím bo- jíštěm.
#26 alto_textblock #26
Z Washingtonu, 12. ledna. (K. k.) V po- selstvu k námořnímu odboru poslanecké sně- movny prohlásil tajemník námořnictví Mayer že všechny budoucí války, jichi se zúčastní Spojené státy, ode- hrají se v okolí vjezdu do Panam- ského průplavu. Soudí tudíž, že náležitá ochrana v Karaibském moři má podstatný význam. Námořní sekretář ohlašuje proto plány na opevnění Guantanama na Kubě, aby ochráněn byl přístup ze severu, a sděluje dále, že Kuba a Spojené státy u za- vřely nedávno smlouvu, kterou dává Kuba Spojeným státům prá- vo získati vrchy, ovládajicí Guan- tanamo. Stanice na těchto vrších bude co nejsilněji opevněna, poněvadž má výbornou strategickou polohu.
#27 alto_textblock #27
Jednání o mír a povšechná
#28 alto_textblock #28
situace.
#29 alto_textblock #29
Velevyslanci nemohou dosud u Porty za- kročit.
#30 alto_textblock #30
Z Cařihradu, 12. ledna. (K. k.) Vele- vyslanci vykonali si dnes navzájem návštěvy a sdělili si názory svých vlád. Nemají všal ještě dostatečných instrukcí pro schůzi, na které mají velvyslanci stanoviti definitivní znění kolektivní noty. Proto neví se ještě bude-li možno zítra učiniti Portě společné sdělení. Z Cařihradu, 12. ledna. (K. k.) V diploma- tických kruzích se soudí, že by se akce vel- mocí mohla bulharsko-rumunskou otázkou zdržetí. Také se prohlašuje, že definitiví znění nebude vypracováno v Londýně, nýbrž v Cařihradě, poněvadž zdejší velvyslanci jsou kompetentnějšími najíti vhodnou formuli. Z domnělého obsahu chystané velmocenské
#31 alto_textblock #31
noty.
#32 alto_textblock #32
Z Petrohradu, 13. ledna. „Rěč“ oznamuje že velmoci podají Portě kolektivní notu, ve které jí bude udělena rada, by veškeré pod- minky míru od balkánských plnomocníků při- jala. Nota vytkne prý nutnost odstoupiti ne- jen území dobytá, nýbrž také Drinopol a jiná města, obklíčená balkánskými vítězi. Velmoc ukazují na to, že turecké ostrovy v Egejském moři za žádnou cenu nemohou znovu připad nouti Turecku.
#33 alto_textblock #33
polské otázce, jsou diplomatické kruhy přesvědčeny, že turečtí plnomocníc z Londýna neodiedou a že válka nebude obnovena. Rovněž tak je prav- dou, že turecká vojska u Čataldžea Gallipoli dostala již posily a činí všemožné přípravy pro každo eventualitu.
#34 alto_textblock #34
O válečných stranách a velmocech.
#35 alto_textblock #35
Z Londýna, 13. ledna. (K. k.) „Times“ háj názor, že otázka Drinopole a řeckých ostrovů. jakož i otázka kompensace Rumunsku a ohra- ničení Albanie by mohlý býti rozřešeny. List praví, že žádná z těchto otázek nestojí za obě- ti a nebezpečí, jimž by byly všecky zúčastněné mocnosti vydány obnovením války. Všecky tyto otázky mohou býti velmocemi rozřešeny Jest sotva myslitelno, že by Turecko neb spojenci zahájili opěť válku k vůli arrangemen- tu, které musí úplně závísetí na vůli druhých Když spojenci zahájili vyjednávání, hlásal v podivuhodné sebedůvěře, že budoucnost ostrova balkánského jest pouze otázkou moc- ností balkánských. Zvolali na Evropu hrdě- „Hands off!“, a prohlásili, že sami budou účto- vati s Tureckem. Zkušenost je poučila, že ta- to posa nemá žádného účelu. Oni všichni nyni uznávají, že po mnohých stránkách jest deli- nitivní rozřešení u Evropy a všichni nyní s velice snaží vykonávati na Evropu vliv n- prospěch svých vlastních snah a ambicí.
#36 alto_textblock #36
Spor rumunsko-bulharský.
#37 alto_textblock #37
M. Z Kolína n. R., 13. ledna. (Zvl. telegr „Nár. L.“) Dle depeše bukureštského dopiso- vatele „Kölnische Ztgu.“ oznamuje se polo- úřadně o stavu rumunsko-bulharského sporu- Londýnská vyjednávání mají normální průběh Vyjednávají spolu na jedné straně Danev a Mišu, na druhé straně Jonescu a Danev. Do- kud vyjednávání trvá, nemá Ru- munsko přičiny, aby mobilisova- lo nebo bulharské územi obsadi- lo. Londýnská vyjednávání arci váznou, ale nikoli následkem nějakých snad ostrých roz- míšek mezi Bulharskem a Rumunskem, nýbrž pro neústupnost a nepovolnos Turecka v záležitosti Drinopole Avšak rumunská vláda je každým způsobem odhodlána vyříditi svů spor s Bulharskem dřive ještě než Bulharsko uzavřemír s Tureckem
#38 alto_textblock #38
Z Paříže, 12. ledna. (K. k.) K bulharsko- rumunské otázce sdeluje zvláštaí zpravoda „Matinu“, že mu dr. Danev řekl, že se zaru- čuje, že není iřeba se znepokojo- vati. Bulharsko a Rumunsko jist dospěji k dohodě. Od rumunského mi- nistra Jonesca dověděl se zpravodaj, že bul- harský ministerský předseda Gešov oznámi rumunské vládě, že si ze srdce přeje dohody a že v tom smyslu poslal Danevu do Londýna
#39 alto_textblock #39
Rumunšti vojáci v srbské armádě. Z Bělehradu, 13. ledna. (K. k.) Z úřadníh srbského pramene se sděluje: „Berliner Tage- blatt“ uveřejňuje rozmluvu svého zpravodaje s rumunským ministrem Jonescem, který pra- vil, že srbský pluk, vtrhnuvší prvn do Skoplje, pozůstával z Rumunu. Konstatuje se, že do Skoplje vtrhl první moravská divise, v níž nen žádných vojáků rumunské národ
#40 alto_textblock #40
nosti.
#41 alto_textblock #41
Turečtí zajatcí z Drače. Ze Soluna, 12. ledna. (K. k.) Parnik „Tri phili“ připlul sem z Drače s tureckými za jatci válečnými, mezi nimiž je několik důsto níků, a s několika sběhy a válečným materiá lem. Turkům odňatým. Válečný materiál zajati důstojníci budou odtud dopraveni do Srbska.
#42 alto_textblock #42
Ukrutnosti.
#43 alto_textblock #43
Z Berlína, 12. ledna. (K. k.) Navazujíc na dotaz podaný v auglické dolní sněmovně o ukrutnostech páchaných za balkánské války, píše „Norddeutsehy Allgemeine Zeitung“: Jsou nesčetné zprávy o tom jak řádilo nepravidelné vojsko a čety. Do jaké míry tato obvinění v jednotlivých případech jsou prav diva, nedá se zde prozatím zkoumati. Německ vláda však sdělila všechny případy, o nichž se do- věděla, vládám, povolaným k odpomoci, a také jinak snažila se působiti k tomu, aby takovému řádění byla učiněna přítrž. Armádní rozkaz gene- rála Savova ze 17. prosince ohsahoval také velmi zevrubná a rozhodná nařízení na ochranu majetku života a cti mohamedánského obyvatelstva. Že pře všechnu přísnost úřadů nebylo možno zabrániti řa- dění čet, sluší co nejhlouběji litovati Korunovační a řádová slavnost v Berlíně. Z Berlína, 12. ledna. (K. k.) Korunovační a řá dová slavnost konala se dnes za přitomnosti cisař- ských manželů a členů rodiny královské s velkou dvorskou nádherou v královském zámku. Slavnost- ní bohoslužby v zámecké kapli zúčastnili se mezij říšský kaneléř šl. Bethmann-Hollwef, rakousko- uherský velevyslanec hr. Szögyeny-Marich a kníže Fürstenberg.
#44 alto_textblock #44
Politická hlídka.
#45 alto_textblock #45
Pro rozpuštění českého sněmu
#46 alto_textblock #46
vyslovil se včera opět ústřední orgán české strany národně-sociální, „České Slovo“. Du- vody pro rozpuštění sněmu uvedl tyto: nelze připustiti, aby rychlým provedením česko- německého dorozumění prodloužen byl živoí nynější vládě, ve které sedí ministr Hochen- burger. Němečtí poslanci musejí býti zbaven svého obstrukčního jha, což není možno pro- vésti jinak než rozpuštěním sněmu a novým volbami: po volbách, s mandáty na šest lek zajištěnými, se bude akce dorozumivací pro- váděti snáze než přímo před volbami. „České Slovo“ je jisto, že němečtí agrárníci po smut- ných zkušenostech svých se již nedají zlákati drem. Schreinerem k další obstrukci Jak tedy patrno, nadějí národních sociál českých jsou němečtí agrárníci. . Správně-li
#47 alto_textblock #47
ských poslanců vůbec je nemožný; toto po- znání si posl. Habermann přeje míti uskuteč- něno v organisacích politických stran českých. Důsledně tedy — ve smyslu této úvahy posl. Habermanna — by musila býti mezi stra- nami, dbalými společného postupu, utvořena společná organisace pro boj proti těm, kdot jednotný český postup znemožňují.
#48 alto_textblock #48
Z Moravy.
#49 alto_textblock #49
(K úmrtí brněnského něm. předáka R. M. Rohrera.) Brněnský advokát p. dr. Karel Reissidí a také hlavní redaktor novín „Tagesbote aus Maehren“ p. Eduard Pfeifer, žádají nás v důtklivých dopisech. abychom konstatovali, že syn brněnského náměst- ka p. Rudolf M. Rohrer, chel firmy „Bedřich Irrgan a Rudolí M. Rohrer“, se na Františkově nezastřelil. nýbrž že na procházce mrivicí raněn byl a zemřel. jak očitými svědky a také lékařským ohledáním bylo zjištěno. Tento způsob smrti byl prý typickým koncem jeho vleklé nemoci. Majetkové poměry ze- mřelého byly prý, jak projednání pozůstalosti do- káže, nejen úplně spořádány, nýbrž i neobyčejně příznivy. Dlužno tedy za mylnou prohlásiti zvěst. že se p. Rohrer zastřelil, jakož i domněnku, že by tak byl uějnil z finančních nesnází. Pan Rohrer zů- stavil vdovu a 5 nedospělých dětí. Zasílatelé tohoto vysvětlení prosí, aby také ostatní časopisy, ktere onu mylnou zprávu také obdržely, ji laskavě n pravou míru uvedly.
#50 alto_textblock #50
Postavení kadetů aspirantů
#51 alto_textblock #51
c. k. zeměbrany.
#52 alto_textblock #52
(Z kruhů postižených.)
#53 alto_textblock #53
Pohlédneme-li na dorost záložních důstojníků. zarazí nás úžasný nepoměr v počtu t. zv. „kadetů- aspirantů“ u c. k. zeměbrany a c. a k. vojska. Kdež- to zde vidíme mezi spoustou záložníků docela oje- dinělé „kadety-aspiranty“, může se c. k. zeměbra- na vykázati nejméně polovinou celkového počtu Věc tato je ve svých důsledcích příliš vážná. Při- činu má v tom, že podmínky pro jmenování kade- tem jsou u c. k. zeměbrany daleko přísnější než c. a k? vojska, žádá se totiž výkaz o hotovém po- stavení existenčním, což ovšem není možno vyká- zati všem těm, kdo studují na vysokých školách. Postup u c. a k. vojska jest daleko správnější, po- něvadž nevylučuje jmenování kadetem u akademi- ckých občanů a těch, kdo podali předepsaný re-
#54 alto_textblock #54
vers.
#55 alto_textblock #55
Z Paříže, 13. ledna. (K. k.) Jmenování Lebruna ministrem vojenství dochází v tisku skoro všeobecného souhlasu. Velebí se jeho methodický duch a jeho neobyčejná pracovi- tost a namnoze vyslovuje se naděje, že bude pokračovati v plodné činnosti Millerandově. Listy pojednávají také horlivě o politické stránce krise, vyvolané jednáním Millerando- vým. Radikální „Lanterne“ doufá, že minister- stvo je nyní skutečně homogenní. „Radical“ píše: Výlevy vzteku zpátečnického tisku pr demísi Milleranda jsou nejlepším důkazem vý- znamu vítězství, jakého dobyla republikán- ská strana. „Petite République“ soudí, že i na- dále bude Poincaréovi bojovati s nesmířitel- nými nepřáteli. Ale v těchto útocích stane se ministerský předseda ještě větším a počel republikánů, kteří mu 17. ledna dali své hlasy bude denně vzrůstati. „Excelsior“ píše: Způ- sob, jak byl Millerand povalen piklemi, sosno- vanými v kuloarech parlamentu, je přímo ty-
#56 alto_textblock #56
pickým.
#57 alto_textblock #57
Turecko svolává velké národní shromáždění které má rozhodnouti. Z Caříhradu, 12. ledna. (K. k.) Přes ofi ciální prohlášení, které prý opětovně bylo dáno i velvyslancům cizích mocností, že Por- ta nikdy neustoupí v otázce Dri- nopole a Egejských ostrovů, vy- volává nastávající společné za- kročeni velmocí u Porty vážné obavy. Dnešní ministerská rada se tudíž usnesla svolati velké shro- máždění všech vysokých občan- ských a duchovních hodnostů, předáků nemohamedánských obei dále vynikajících senátorů a ně- kolika bývalých ministrů, vyložit mu všechny fáze války i nynější vojenskou a diplomatickou situaci a ponechati mu vol- nou ruku, aby se vyslovilo o rozhod nutí, jaké by Turecko mělo uči
#58 alto_textblock #58
ni ti.
#59 alto_textblock #59
Díplomatické kruhy nevěří v obnovení války Z Cařihradu, 12. ledna. (K. k.) Přes jedno- myslnou mluvu tureckého tisku a nehledě k heslu, vydanému z kruhů Porty, že turečt zmocněnci opustí Londýn, nedo- stanou-lí zadostučinění v drino
#60 alto_textblock #60
pokyny.
#61 alto_textblock #61
Zprávy z boliště.
#62 alto_textblock #62
Turecké přípravy proti chystané akci řeckého loďstva.
#63 alto_textblock #63
Z Cařihradu, 12. ledna. (K. k.) Někdejš ministr námořnictvi kontreadmirál Halil který studoval v Anglii, byl jmenován veli- telem loďstva a odebral se již do Dardanel. Má prý instrukce, které mu dovolují kaž- dé chvíli podstoupiti s řeckým leďstvem rozhodnou bitvu., Z Cařihradu, 12. ledna. (K. k.) Poněvadž se pro případ obnovení války očekává a kee řeckého loďstva proti maloasij- skému pobřeží, byly vyslány značné po- sily vojenské do nejdůležitějších míst vilajetu smyrenského. Také vojsko v Gallipoli by značně sesíleno.
#64 alto_textblock #64
O společném postupu všech českých stran
#65 alto_textblock #65
napsal ve včerejším „Právu Lidu“ článek říš ský poslanec sociálně demokratický Gusta Habermann. Myšlenku jednotného a společ ného postupu všech českých stran považuie za proveditelnu na sněmě království Českého poněvadž na sněmě jsou pouze dva tábory národní, a není tam sociálních demokratů, ni- koli však na říšské radě, kde vespolek zápol zástupci osmi národů, a kde nejednotnost poli tiky a nemožnost společného postupu není za- viněna jednotlivci — jako na sněmě zemském kde také Čechové nepostupují jednotně — nýbrž je způsobena různostmi zájmů tříd. Tyto rozdíly vztahuje posl. Habermann nejenom na záležitosti hospodářské a sociální, nýbrž i n politické a ze své úvahy vyvozuje závěr, že nejlepším krokem ku předu v politice česk bude poznání, že jednotný postup všech če-
#66 alto_textblock #66
„Kadeti-aspiranti“ jsou smutným dokladem. jak byly domyšleny důsledky této nové hodnosti: neví se, jsou-li poddůstojníky, lépe řečeno šikova- teli se všemi jejich právy, či jsou-li aspiranty dů- stojnické hodnosti. Fakticky jsou poddůstojníky chce se na nich, aby vystupovali „přiměřeně sta- vu“. Nezmiňovali bychom se o tom všem, kdyby nebyla řada lidi, kteří naprosto nespravedlivě jsou nuceni dělati dluhy, aby mohli žíti trochu lidsky. Kdežto kadeti, lidé s jistým postavením, mají přire zeně své příjmy úřadní i vykonávajíce vojenskoi službu, a k tomu dostávají od eráru tolik, aby mohli žíti, má „kadet-aspirant“ na 5 dní 7 K a několik haléřů, a za to se má živit a bydliti. Tento sta je asi ve všech rozhodujících kruzích věci nezná- mou, jinak by se už dávno byly našly cesty k od- pomoci. Kdežto nyní dostali kadeti 100 K jako pří- spěvek na výzbroj, nedostali „kadeti-aspiranti“ nie, místo 2 K. t. zv. „Bereitschaftzulage“ u kadetů — 10 h. To jsou poměry hrozné a nespravedlivé, ne- boť vysoké číslo losu dělá z „aspirantů“ lidi, kteři, vykonávajíce nejtěžší občanskou povinnost, musi nutně dělati dluhy a hladoví, opravdu hladoví.A jak přicházeji naši rodiče k tomu, aby z příjmů. někdy vůbec nedostačujících k výživě rodiny, pod- porovali nás, když jsme povolání, abychom even- tuálně obětovali své životy za politiku pánů diplo- matů? Voláme k celé veřejnosti a hlavně ke kru- hům poslaneckým: Nedopusťte, aby ve chvíli, kd miliarda korun padne na vás jako důsledek diplo- matické akce, hladověli od rodin svých a studit povolaní „aspiranti“! Ať nechají si pro jiné zevní lesk kadetů, nám, kteří bychom jimi byli u c. a k vojska, ať dají jejich příjmy. Sociálnímu úkolu na- šeho státu jistě málo odpovídá v našem případě u- platňovaná sarkastická zásada: „kdo má, tomu dej ještě více Doufáme, že náš hlas bude slyšen a že učt- něny budou v parlamentě kroky, aby c. k. země- brana nenechala své „kadety-aspíraniy“, valnou většinou akademické občany, doslova hladověti Nejde o jednotlivce v tomto případě, jde tu o více než 1000 postižených mladých mužů proto, že byli přiděleni c. k. zeměbraně. — Prosíme dále, aby naši páni poslanci zasadili se o to, aby všichni „ka- deti-aspiranti“ povolaní do zbraně u c. k. zeměbra- ny, dostali tytéž přijmy jako kadeti. Anebo, jsme-li šikovateli, ať nám dají příjmy déle sloužicích šiko-
#67 alto_textblock #67
FEUILLETON.
#68 alto_textblock #68
Čeští lékaři v Srbsku.
#69 alto_textblock #69
Již před vypovězením války cvičili se srbšt lékaři pilně v prvním obvazování raněných na boj- šti a jakmile první voje překročily hranice, odebral se ihned za nimi, jen nepatrný počet zústal v zemi Současně bylo vycvíčeno přes 2000 srbských pan a dívek v ošetřování nemocných. Krátce po vypuknutí války vyzván byl pr dr. Jedlička, aby převzal největší státní vojen- skou nemocnici bělehradskou. Nemocnice tato byla vybudována dle nejmodernějších vzorů před pět lety, v celé východní Evropě vyrovná se ji jen mo- skevská. Sestává z 9 pavilonů, postavených upro střed sadů, síně operační jsou vzdušné a světlé maji světlo se tří stěn a horní, sály pro nemocné jsou velice prostorné, chodby široké a všude nej- vzornější čistota. Nemocnice sousedí s městskou jež jest pod dozorem známého učence dra. Sub - Prof. Jedlička vyzvání tomu ochotně vyhověl a přijel se svými asistenty pp. drem. Novákem Boučkem, Záhořem a Haeringem, asistentem dra. Michla a s ošetřovatelkou Balcarovou. Přijel do Bělehradu v neděli večer — v pravý čas. Ráno odevzdal mu celou nemocnici žéí zdra- votního oddělení v ministerstvu vojny, dr. Roman Sondermayer, rodem Polák z Haliče, jenž je ji Bělehradě po 30 lel. Nemocnice byla téměř přeplněna, byloť sem dopraveno od první pohraniční bitvy u Merdar 450 rančných: prof. Jedlička ujal se ihned nemo- ných a do večera neustal v jich ošetřování, tu všal 9. hod. večerní přibyl nový transport raněných
#70 alto_textblock #70
tiče.
#71 alto_textblock #71
1000 mužů od veliké bitvy u Kumanov a. př přijímání bylo shledáno 300 případů velice těžkých a tu nastal našim lékařům perný úkol noční, spo- čívající nejen v obvazování a ošetřování raněných ale spočívající hlavně v uložení raněných, neboh nemocnice byla již přeplněna Prof. Jedlička si po- mohl. Vybral vždy tři lehčí případy a uložil tyta tři raněné do dvou lůžek a tím získáno bylo míste pro případy těžké. Druhého dne rozmnožen počel lůžek a leb připady úmístěny v reservních nemocnicích. Neunavný šeí vojenského zdravotnictví dn Sondermajer dal v rychlém tempu v městě zřidit celkem 18 reservních nemocnic, a to z nádherných školních budov. Velká vojenská nemocnice hostila za veden prof. Jedličky asi 1300 raněných, stále bylo 900 raněných. Denně přinášeny z ostatních reservních nemocnic prof. Jedličkovi do nejmoderněji zaři- zené státní nemocnice těžce ranění k obvazům operacím, neboť v prvních dnech po obrovské ku- manovské bitvě, kde Albánci a Turci v srbských řadách způsobili ohromné ztráty, byly rov ně přeplněné reservní nemocnice bee odborných lékařských sil, neb bezllé- kařů vůbec. Teprve když pronikly první zprá- vy do světa o velikých transportech raněných rozjeli se lékaři všech národů v celých výpravách do Bělehradu a převzali vedeni již zařízených re- servních nemocnic, plných raněnými, a to nejen Bělehradě, nýbrž i v ostatních městech Srbska. Tak přibyla první česká výprava, ná- kladem českého lékařského pomocného sboru, So- kolstva a Slovanského klubu vypravená, již v čele stál docent dr. Tobjášek, a jež sestávala ze lékařů a 18 mediků, s nimiž přijel dr. Vyskočií z Lovrány. Ku prof. Jedličkovi přidružili se ješte jiní lékaři, a to primář dr. 5 antrůcek, vysla-
#72 alto_textblock #72
ný nákladem města Přerova, dr. B ach z Prahy.d Figatner ze Záhřeba, dr. Konjevič z Nové- ho Sadu. Do Niše odebral se primář Slejmers svými ašistenty z Lublaně“ a ihned také ar Ievit, sekundsř z Král. Vinohradů. Dr. M e s n y, vyslaný na útraty města Pardubic, odebral s do Valje va. Primáři dr. Daniel z Tábora a dr. Poli z Českého Brodu, vyslani českým lékařským po mocným sborem, odebrali se do Kragujevce. De cent dr. Ot. Kose přibyl na vlastní útraty 3. řijn a svěřena mu nemocnice v starém Čorlu. Všem nastala velká, namahavá práce, oběto vali se s láskou a nadšením a získali si vděčnost uznání, jak na konci těchto zpráv bude uvedeno Lvi podil náleží bez odporu prof. dru. Jedličko- vi. Ve svěm ošetřování měl přes 1300 raněných z jiných nemocníc provedl na 500 operací a am- bulaněních přes 250 případů. Těžce raněných bylo přes 500, z těch přes 300 s těžkým zraněním mozku, z nichž pouze i zemřelo. Na 70 případů bylo s těžkým poraně- ním hrudníku, z nichž jen jeden zemřel, všichní ostatní jsou po většině již zdrávi. Na 30 případů bylo s poraněním břišním, 13 bylo operováno, je úplně zdrávo, jeden zemřel. Za tuto svou obětavou činnost stal se proí. dr. Jedlička miláčkem celého Bělehradu veškorého Srbska, zbožňován pro svou šlechetnos ošetřovatelkami a milován raněnými, kteří s dů- věrou k němu vzhliželi a vděčně zázračně ruee jeho libali.... Stejně s ním vysoce ceněny vá- sluhy doc. dra. Tobiáška, doc. dra. Ko s e všech ostatních českých lékařů, jichž záslužnou činnosi vyznačím příště a jichž práce zůstane Srbsku v nejlepší paměti, ježto zachránili Srbsk tisíce junáků. F. L. Hovorka.
#73 alto_textblock #73
TÝDENNÍ REVUE.
#74 alto_textblock #74
Ve „Zvonu“ (č. 13., 14.) pokračuje Bedři ch Frida ve svém ličeni „Mladá léta Ja- roslava Vrehlického“. Dospívá k pobytu Vrchlického v semináři a k rozhodautí jeho odejití z alumnátu. Dokládá, že Vrchlický rozhodl se pro dráhu kněžskou z pohnutek ideálních, z motivů národních a náboženských. Půdu v jeho duši ovšem připravovala výchova: na jaře za vedení strýce kněze-vlastence: ..zvykl křesťanskému životu. zvykl kostelním obřadům a zalíbil si jejich lesk a skrytý význam i později jejich poesii ... A jak bylo s jeho přesvědčením? Měl tu potřebnou víru. bez niž úřad kněžský stává se pak jenom řeme- slem jako jiné'? K tomu byl přílišný poctivec idealista, aby proti svému přesvědčení vstoupil do semináře, Soudím, že v těch letech přemýšlel spíše o jiných věcech a že ke koniliktům mezi, vírou mládí a výsledky vlastního přemýšlení i lektury došlo až později a na základě jednoho místa v do- píse (strýci), řekl bych, že právě pobyt v se- mináři konílikt ten uspíšil.“ Vrchlický těžce nesl zejména ztuhlou formálnost a neupřím- nost (udavačství) v seminářském životě. — „Zvon“ dále podává: E. Hauner. Tanečnice. — Franta žu- pan. Kontracht velkého dědečka. — G. Kafková Zimní notturno. — K. Červinka. Jeseň. — F. X Svoboda. Trhající se břehy. — R. Jesenská. Ho- diny. — Co v nebe patří. — Literatura. — Divadlo Výtvarné umění. — Týden
#75 alto_textblock #75
„Filolodické Listy“ [XXXIX., č. 5.) po- dávaji z péra Alb. Pražáka drobný příspěvek k životu Nerudovu: doličují jeho pomě k nakladatelům, u nichž vydával svě spisy. A je to zase žalná kapitola. Nejen že Nerudovy ho- noráře byly minimální (na př. u Valečky 80 zl. za třítisícový náklad „Ballad a romancí“ nebo 20zl za arch feuilletonů), ale zejména i jednání Dattlov vůči Nerudovi bylo, mírně řečeno, nenoblesni. V dopise Kazimíru Šemberovi, jemuž si stěžuje na obtíže finanční, bránící mu v zájezdu do Ameriky. aspoň uvádí výslovně: „S Dattlem se rozcházíme vždy víc a více. Mimo za dne, kdy se zastavím ve krámě, nevidíme se už pranikde, a já už se ted
#76 alto_textblock #76
ani nezastavuju v krámě. Dattel začíná sobě hrát proti mně finaněně na příliš opatrného a tím k vel- ké své škodě vzbudil konečně opatrnost mou. vzrosti dluh můj (za knihy u Dattla) až na 1200 zl. asil... Dost mne arci mrzí, že přítel Dat- tel, kterému jsem já přec k celému jeho obchodu dopomohl, neposkytne ani těch obligátních srážek. kterých poskytuje každému pilnějšímu kupci — to se dělá jen těm, kteří platí hotovýmil, říkal já při své lehkomyslnosti mlčel. A ještě víc mne mrzi, že k vůli spolkům, žebravým studentům, zná- mým, kteří všichni přišli prosit o spisy mě, jsem a desátou část zmíněné sumy dlužen za spisy vlastní — také žádná srážka. Tedy krátce: prozatím jsem dlužen Datilovi šedesát archů tiskových, které te- prv vydat mám. Právě jsem začal s vydáváním feuilletonů, tiskne se prvý svazek, zůstanu-li po celý rok v Praze, vyrovnám se se všemi šedesáti archy, za ostatek pak nabídnu as dvacet dalších archů a budu u Datila bez dluhů — nezůstanu-li. zůstane dluh, musím tepry napřesrok atd. — ne- smírná škoda pro mne. Nabidl jsem proto Dattlovi za tu sumu svazek novel. Nemám peněz. řekl krát- ce,zeptej se za půl roku. Vím, že by to literaturu osvěžilo, kdybych šel do Ameriky, ale mám s pořád a pořád jen obětoval, pořád být žebráke za dveřmi jiných? Může mně mit někdo za zlé- když myslím také jednou na sebe a kdybych neměl nic jiného z toho, než pohodli a myšlenku, že mně může celý svět na záda vlézt?“ A to bylo r. 1876. kdy Neruda byl již obecně uznáván za nejlepšího českého feuilletonistu, kdy měl dobré literární jméno a pevnou literární posici — a neměl nakla- datele, který by mu hned přijal svazek novel nemohl, nechtěl-li se finančně utahovati, podnik- nouti cestu do Ameriky! — (Píšeť: „Musil bych natrně celý náklad cesty něst sám a sám, k tomu by ještě výtěžek brali jiní.“) — „Filologické Listy“ mimo to obsahuií: Odysseus — Ulixes — Ulysses. Napsal Fr. Novotný. — F. Vaněk. Herodot a bitva platajská. — Ant. Hartl. Almanahy let padesátých století XIX. s pozadím společenským. — Zd. Bro- man. „Když jsem šel skrz dubový les“. — JJ. Ha- nuš. Z ideových bojů doby josefinské. — Archiv literárně historický. — Úvahy. — Hlídka programů středních škol. — Drobné zprávy.
#77 alto_textblock #77
i