#1
alto_textblock
#1
Ročník padesátý třeti.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v pondělí 13. ledna 1913.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 12.
#4
alto_textblock
#4
Naranni a večernílisty
předplácí sen
V Praze v administraclo
na měsis. . . . . . 2 K-
na dtvrt leta . . . . 6 K —k
s dvoji donáškon
na měsle. . . . ..
na čtvrt leta . . . . 7 K seb
ve ElIAlkách
na měsle. . . . . . 2 K 50
Pošton
na měsle. . . . . .
na čtvrt leta . . . . s Keo
s dvoji záailkou
sa měsle. . . . . . s
na čtvzt leta: . . .nK
#7
alto_textblock
#7
Veermí
#10
alto_textblock
#10
vání-
#13
alto_textblock
#13
V drobném prodejie
ranni čislo o sohě . . za 6h
večerní . . . . . . . za kk
Va flišlkách na venkov
ranní čislo . . . . . . a
večerni . . . . . . . . čh
nnerátv
plati se hotově napřed.
ředplacení a inserty přijim
inistrace v Marinnské ul., a
Tam nacházejí se tt
rodakce, tiskárna a sxpediee
„Národnich Listů
Rukopiny se nevracejl.
#14
alto_textblock
#14
Telefon „Národních Listů“:
Redakce: a) pro hovory místní 2400, b) pro hovory
meziměstské 1061. — Administrace, oxpedicea
obchodní tiskárna 1062.
#15
alto_textblock
#15
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
#16
alto_textblock
#16
Ministr války do Pešti.
#17
alto_textblock
#17
Z Vídně, 13. ledna. (K. k.) Ministr vojen
ství šl. Krobatin odjel odtud včera večer do
Pešti.
#18
alto_textblock
#18
Rakouská pocta rumunským hodnostářům.
Z Bukureští, 13. ledna. (K. k.) Rakousko
uherský vyslanec princ Fürstenberg odevzdal
včera z rozkazu Jeho Veličenstva císaře
krále Františka Josefa na znamení vděčnosti
za přijetí, jehož se dostalo náčelníku c. a k.
generálního štábu, generálu pěchoty Conradu
šl. Hötzendorfovi, za jeho návštěvy v Rumun-
sku, předsedovi ministerstva Majorescovi, ná-
čelníku generálního štábu generálu Averescovi
a veliteli bukureštského armádního sboru, di-
visijnímu generálu Crainiceanovi obraz Jeho
Veličenstva s jeho vlastnoručním podpisem-
Generálnímu tajemníkovi v ministerstvu zahr
záležitostí Cretzeanoví a přednostovi proto-
kolu v témže ministerstvu Trestnea-Greciano-
vi byl propůjčen velkokříž řádu Františka Jo-
#19
alto_textblock
#19
sefa.
#20
alto_textblock
#20
Z Berlína, 13. ledna Dále „Voss. Ztg.“ do
vídá se z Bukureští: „Císař František Josei
zaslal ministerskému předsedovi Majorescr
svůj portrét, zasazený ve zlatě, s vlastnoruč-
ním dopisem, ve kterém blahopřeje k
moudrosti politiky rumunské
vyslovuje ochotu Rakousko-Uher-
ska, podporovat zájmy spřátele
ného Rumunska.
#21
alto_textblock
#21
Volební refcrma a změna jednacího sněmov-
ního řádu v Uhrách.
#22
alto_textblock
#22
Z Pešti, 13. ledna. Některé listy uveřejňují
výrok hr. Štěpána Tiszy, učiněný v důvěrném
kruhu přátel, v tomto znění: „Volební reforma
bude koncem února bezpodmínečně zákonem
bez ohledu na to, zda líbí se hr. Karolyimu
soudruhům čí nikoliv. Ve stejné době prove-
dena bude také revise jednacího řádu.“ Dále
dodal hr. Tisza, že jeho přáním jest, aby v celé
zemi čeleno bylo s největší energií štváčům
agitátorům. Pokud jde o něho, hodlá postupo-
vat na cestě zahájené, neohližeje se na jed-
notlivce, postrádající pochopení a zneuznáva-
jící jeho poslání. Jde o budoucnost uherského
#23
alto_textblock
#23
národa.
#24
alto_textblock
#24
Nový ministr války ve Francií.
#25
alto_textblock
#25
Vjezd do panamského průplavu příštím bo-
jíštěm.
#26
alto_textblock
#26
Z Washingtonu, 12. ledna. (K. k.) V po-
selstvu k námořnímu odboru poslanecké sně-
movny prohlásil tajemník námořnictví Mayer
že všechny budoucí války, jichi
se zúčastní Spojené státy, ode-
hrají se v okolí vjezdu do Panam-
ského průplavu. Soudí tudíž, že náležitá
ochrana v Karaibském moři má podstatný
význam. Námořní sekretář ohlašuje proto
plány na opevnění Guantanama na Kubě, aby
ochráněn byl přístup ze severu, a sděluje
dále, že Kuba a Spojené státy u za-
vřely nedávno smlouvu, kterou
dává Kuba Spojeným státům prá-
vo získati vrchy, ovládajicí Guan-
tanamo. Stanice na těchto vrších bude co
nejsilněji opevněna, poněvadž má výbornou
strategickou polohu.
#27
alto_textblock
#27
Jednání o mír a povšechná
#28
alto_textblock
#28
situace.
#29
alto_textblock
#29
Velevyslanci nemohou dosud u Porty za-
kročit.
#30
alto_textblock
#30
Z Cařihradu, 12. ledna. (K. k.) Vele-
vyslanci vykonali si dnes navzájem návštěvy
a sdělili si názory svých vlád. Nemají všal
ještě dostatečných instrukcí pro schůzi, na
které mají velvyslanci stanoviti definitivní
znění kolektivní noty. Proto neví se ještě
bude-li možno zítra učiniti Portě společné
sdělení.
Z Cařihradu, 12. ledna. (K. k.) V diploma-
tických kruzích se soudí, že by se akce vel-
mocí mohla bulharsko-rumunskou otázkou
zdržetí. Také se prohlašuje, že definitiví
znění nebude vypracováno v Londýně, nýbrž
v Cařihradě, poněvadž zdejší velvyslanci jsou
kompetentnějšími najíti vhodnou formuli.
Z domnělého obsahu chystané velmocenské
#31
alto_textblock
#31
noty.
#32
alto_textblock
#32
Z Petrohradu, 13. ledna. „Rěč“ oznamuje
že velmoci podají Portě kolektivní notu, ve
které jí bude udělena rada, by veškeré pod-
minky míru od balkánských plnomocníků při-
jala. Nota vytkne prý nutnost odstoupiti ne-
jen území dobytá, nýbrž také Drinopol a jiná
města, obklíčená balkánskými vítězi. Velmoc
ukazují na to, že turecké ostrovy v Egejském
moři za žádnou cenu nemohou znovu připad
nouti Turecku.
#33
alto_textblock
#33
polské otázce, jsou diplomatické kruhy
přesvědčeny, že turečtí plnomocníc
z Londýna neodiedou a že válka
nebude obnovena. Rovněž tak je prav-
dou, že turecká vojska u Čataldžea
Gallipoli dostala již posily a činí
všemožné přípravy pro každo
eventualitu.
#34
alto_textblock
#34
O válečných stranách a velmocech.
#35
alto_textblock
#35
Z Londýna, 13. ledna. (K. k.) „Times“ háj
názor, že otázka Drinopole a řeckých ostrovů.
jakož i otázka kompensace Rumunsku a ohra-
ničení Albanie by mohlý býti rozřešeny. List
praví, že žádná z těchto otázek nestojí za obě-
ti a nebezpečí, jimž by byly všecky zúčastněné
mocnosti vydány obnovením války. Všecky
tyto otázky mohou býti velmocemi rozřešeny
Jest sotva myslitelno, že by Turecko neb
spojenci zahájili opěť válku k vůli arrangemen-
tu, které musí úplně závísetí na vůli druhých
Když spojenci zahájili vyjednávání, hlásal
v podivuhodné sebedůvěře, že budoucnost
ostrova balkánského jest pouze otázkou moc-
ností balkánských. Zvolali na Evropu hrdě-
„Hands off!“, a prohlásili, že sami budou účto-
vati s Tureckem. Zkušenost je poučila, že ta-
to posa nemá žádného účelu. Oni všichni nyni
uznávají, že po mnohých stránkách jest deli-
nitivní rozřešení u Evropy a všichni nyní s
velice snaží vykonávati na Evropu vliv n-
prospěch svých vlastních snah a ambicí.
#36
alto_textblock
#36
Spor rumunsko-bulharský.
#37
alto_textblock
#37
M. Z Kolína n. R., 13. ledna. (Zvl. telegr
„Nár. L.“) Dle depeše bukureštského dopiso-
vatele „Kölnische Ztgu.“ oznamuje se polo-
úřadně o stavu rumunsko-bulharského sporu-
Londýnská vyjednávání mají normální průběh
Vyjednávají spolu na jedné straně Danev a
Mišu, na druhé straně Jonescu a Danev. Do-
kud vyjednávání trvá, nemá Ru-
munsko přičiny, aby mobilisova-
lo nebo bulharské územi obsadi-
lo. Londýnská vyjednávání arci váznou, ale
nikoli následkem nějakých snad ostrých roz-
míšek mezi Bulharskem a Rumunskem, nýbrž
pro neústupnost a nepovolnos
Turecka v záležitosti Drinopole
Avšak rumunská vláda je každým
způsobem odhodlána vyříditi svů
spor s Bulharskem dřive ještě než
Bulharsko uzavřemír s Tureckem
#38
alto_textblock
#38
Z Paříže, 12. ledna. (K. k.) K bulharsko-
rumunské otázce sdeluje zvláštaí zpravoda
„Matinu“, že mu dr. Danev řekl, že se zaru-
čuje, že není iřeba se znepokojo-
vati. Bulharsko a Rumunsko jist
dospěji k dohodě. Od rumunského mi-
nistra Jonesca dověděl se zpravodaj, že bul-
harský ministerský předseda Gešov oznámi
rumunské vládě, že si ze srdce přeje dohody
a že v tom smyslu poslal Danevu do Londýna
#39
alto_textblock
#39
Rumunšti vojáci v srbské armádě.
Z Bělehradu, 13. ledna. (K. k.) Z úřadníh
srbského pramene se sděluje: „Berliner Tage-
blatt“ uveřejňuje rozmluvu svého zpravodaje
s rumunským ministrem Jonescem, který pra-
vil, že srbský pluk, vtrhnuvší prvn
do Skoplje, pozůstával z Rumunu.
Konstatuje se, že do Skoplje vtrhl
první moravská divise, v níž nen
žádných vojáků rumunské národ
#40
alto_textblock
#40
nosti.
#41
alto_textblock
#41
Turečtí zajatcí z Drače.
Ze Soluna, 12. ledna. (K. k.) Parnik „Tri
phili“ připlul sem z Drače s tureckými za
jatci válečnými, mezi nimiž je několik důsto
níků, a s několika sběhy a válečným materiá
lem. Turkům odňatým. Válečný materiál
zajati důstojníci budou odtud dopraveni do
Srbska.
#42
alto_textblock
#42
Ukrutnosti.
#43
alto_textblock
#43
Z Berlína, 12. ledna. (K. k.) Navazujíc na dotaz
podaný v auglické dolní sněmovně o ukrutnostech
páchaných za balkánské války, píše „Norddeutsehy
Allgemeine Zeitung“: Jsou nesčetné zprávy o tom
jak řádilo nepravidelné vojsko a čety. Do jaké míry
tato obvinění v jednotlivých případech jsou prav
diva, nedá se zde prozatím zkoumati. Německ
vláda však sdělila všechny případy, o nichž se do-
věděla, vládám, povolaným k odpomoci, a také
jinak snažila se působiti k tomu, aby takovému
řádění byla učiněna přítrž. Armádní rozkaz gene-
rála Savova ze 17. prosince ohsahoval také velmi
zevrubná a rozhodná nařízení na ochranu majetku
života a cti mohamedánského obyvatelstva. Že pře
všechnu přísnost úřadů nebylo možno zabrániti řa-
dění čet, sluší co nejhlouběji litovati
Korunovační a řádová slavnost v Berlíně.
Z Berlína, 12. ledna. (K. k.) Korunovační a řá
dová slavnost konala se dnes za přitomnosti cisař-
ských manželů a členů rodiny královské s velkou
dvorskou nádherou v královském zámku. Slavnost-
ní bohoslužby v zámecké kapli zúčastnili se mezij
říšský kaneléř šl. Bethmann-Hollwef, rakousko-
uherský velevyslanec hr. Szögyeny-Marich a kníže
Fürstenberg.
#44
alto_textblock
#44
Politická hlídka.
#45
alto_textblock
#45
Pro rozpuštění českého sněmu
#46
alto_textblock
#46
vyslovil se včera opět ústřední orgán české
strany národně-sociální, „České Slovo“. Du-
vody pro rozpuštění sněmu uvedl tyto: nelze
připustiti, aby rychlým provedením česko-
německého dorozumění prodloužen byl živoí
nynější vládě, ve které sedí ministr Hochen-
burger. Němečtí poslanci musejí býti zbaven
svého obstrukčního jha, což není možno pro-
vésti jinak než rozpuštěním sněmu a novým
volbami: po volbách, s mandáty na šest lek
zajištěnými, se bude akce dorozumivací pro-
váděti snáze než přímo před volbami. „České
Slovo“ je jisto, že němečtí agrárníci po smut-
ných zkušenostech svých se již nedají zlákati
drem. Schreinerem k další obstrukci
Jak tedy patrno, nadějí národních sociál
českých jsou němečtí agrárníci. . Správně-li
#47
alto_textblock
#47
ských poslanců vůbec je nemožný; toto po-
znání si posl. Habermann přeje míti uskuteč-
něno v organisacích politických stran českých.
Důsledně tedy — ve smyslu této úvahy
posl. Habermanna — by musila býti mezi stra-
nami, dbalými společného postupu, utvořena
společná organisace pro boj proti těm, kdot
jednotný český postup znemožňují.
#48
alto_textblock
#48
Z Moravy.
#49
alto_textblock
#49
(K úmrtí brněnského něm. předáka R. M. Rohrera.)
Brněnský advokát p. dr. Karel Reissidí a také
hlavní redaktor novín „Tagesbote aus Maehren“
p. Eduard Pfeifer, žádají nás v důtklivých dopisech.
abychom konstatovali, že syn brněnského náměst-
ka p. Rudolf M. Rohrer, chel firmy „Bedřich Irrgan
a Rudolí M. Rohrer“, se na Františkově nezastřelil.
nýbrž že na procházce mrivicí raněn byl a zemřel.
jak očitými svědky a také lékařským ohledáním
bylo zjištěno. Tento způsob smrti byl prý typickým
koncem jeho vleklé nemoci. Majetkové poměry ze-
mřelého byly prý, jak projednání pozůstalosti do-
káže, nejen úplně spořádány, nýbrž i neobyčejně
příznivy. Dlužno tedy za mylnou prohlásiti zvěst.
že se p. Rohrer zastřelil, jakož i domněnku, že by
tak byl uějnil z finančních nesnází. Pan Rohrer zů-
stavil vdovu a 5 nedospělých dětí. Zasílatelé tohoto
vysvětlení prosí, aby také ostatní časopisy, ktere
onu mylnou zprávu také obdržely, ji laskavě n
pravou míru uvedly.
#50
alto_textblock
#50
Postavení kadetů aspirantů
#51
alto_textblock
#51
c. k. zeměbrany.
#52
alto_textblock
#52
(Z kruhů postižených.)
#53
alto_textblock
#53
Pohlédneme-li na dorost záložních důstojníků.
zarazí nás úžasný nepoměr v počtu t. zv. „kadetů-
aspirantů“ u c. k. zeměbrany a c. a k. vojska. Kdež-
to zde vidíme mezi spoustou záložníků docela oje-
dinělé „kadety-aspiranty“, může se c. k. zeměbra-
na vykázati nejméně polovinou celkového počtu
Věc tato je ve svých důsledcích příliš vážná. Při-
činu má v tom, že podmínky pro jmenování kade-
tem jsou u c. k. zeměbrany daleko přísnější než
c. a k? vojska, žádá se totiž výkaz o hotovém po-
stavení existenčním, což ovšem není možno vyká-
zati všem těm, kdo studují na vysokých školách.
Postup u c. a k. vojska jest daleko správnější, po-
něvadž nevylučuje jmenování kadetem u akademi-
ckých občanů a těch, kdo podali předepsaný re-
#54
alto_textblock
#54
vers.
#55
alto_textblock
#55
Z Paříže, 13. ledna. (K. k.) Jmenování
Lebruna ministrem vojenství dochází v tisku
skoro všeobecného souhlasu. Velebí se jeho
methodický duch a jeho neobyčejná pracovi-
tost a namnoze vyslovuje se naděje, že bude
pokračovati v plodné činnosti Millerandově.
Listy pojednávají také horlivě o politické
stránce krise, vyvolané jednáním Millerando-
vým. Radikální „Lanterne“ doufá, že minister-
stvo je nyní skutečně homogenní. „Radical“
píše: Výlevy vzteku zpátečnického tisku pr
demísi Milleranda jsou nejlepším důkazem vý-
znamu vítězství, jakého dobyla republikán-
ská strana. „Petite République“ soudí, že i na-
dále bude Poincaréovi bojovati s nesmířitel-
nými nepřáteli. Ale v těchto útocích stane
se ministerský předseda ještě větším a počel
republikánů, kteří mu 17. ledna dali své hlasy
bude denně vzrůstati. „Excelsior“ píše: Způ-
sob, jak byl Millerand povalen piklemi, sosno-
vanými v kuloarech parlamentu, je přímo ty-
#56
alto_textblock
#56
pickým.
#57
alto_textblock
#57
Turecko svolává velké národní shromáždění
které má rozhodnouti.
Z Caříhradu, 12. ledna. (K. k.) Přes ofi
ciální prohlášení, které prý opětovně bylo
dáno i velvyslancům cizích mocností, že Por-
ta nikdy neustoupí v otázce Dri-
nopole a Egejských ostrovů, vy-
volává nastávající společné za-
kročeni velmocí u Porty vážné
obavy. Dnešní ministerská rada se
tudíž usnesla svolati velké shro-
máždění všech vysokých občan-
ských a duchovních hodnostů,
předáků nemohamedánských obei
dále vynikajících senátorů a ně-
kolika bývalých ministrů, vyložit
mu všechny fáze války i nynější vojenskou
a diplomatickou situaci a ponechati mu vol-
nou ruku, aby se vyslovilo o rozhod
nutí, jaké by Turecko mělo uči
#58
alto_textblock
#58
ni ti.
#59
alto_textblock
#59
Díplomatické kruhy nevěří v obnovení války
Z Cařihradu, 12. ledna. (K. k.) Přes jedno-
myslnou mluvu tureckého tisku a nehledě k
heslu, vydanému z kruhů Porty, že turečt
zmocněnci opustí Londýn, nedo-
stanou-lí zadostučinění v drino
#60
alto_textblock
#60
pokyny.
#61
alto_textblock
#61
Zprávy z boliště.
#62
alto_textblock
#62
Turecké přípravy proti chystané akci řeckého
loďstva.
#63
alto_textblock
#63
Z Cařihradu, 12. ledna. (K. k.) Někdejš
ministr námořnictvi kontreadmirál Halil
který studoval v Anglii, byl jmenován veli-
telem loďstva a odebral se již do Dardanel.
Má prý instrukce, které mu dovolují kaž-
dé chvíli podstoupiti s řeckým
leďstvem rozhodnou bitvu.,
Z Cařihradu, 12. ledna. (K. k.) Poněvadž
se pro případ obnovení války očekává a kee
řeckého loďstva proti maloasij-
skému pobřeží, byly vyslány značné po-
sily vojenské do nejdůležitějších míst vilajetu
smyrenského. Také vojsko v Gallipoli by
značně sesíleno.
#64
alto_textblock
#64
O společném postupu všech českých stran
#65
alto_textblock
#65
napsal ve včerejším „Právu Lidu“ článek říš
ský poslanec sociálně demokratický Gusta
Habermann. Myšlenku jednotného a společ
ného postupu všech českých stran považuie
za proveditelnu na sněmě království Českého
poněvadž na sněmě jsou pouze dva tábory
národní, a není tam sociálních demokratů, ni-
koli však na říšské radě, kde vespolek zápol
zástupci osmi národů, a kde nejednotnost poli
tiky a nemožnost společného postupu není za-
viněna jednotlivci — jako na sněmě zemském
kde také Čechové nepostupují jednotně —
nýbrž je způsobena různostmi zájmů tříd. Tyto
rozdíly vztahuje posl. Habermann nejenom na
záležitosti hospodářské a sociální, nýbrž i n
politické a ze své úvahy vyvozuje závěr, že
nejlepším krokem ku předu v politice česk
bude poznání, že jednotný postup všech če-
#66
alto_textblock
#66
„Kadeti-aspiranti“ jsou smutným dokladem.
jak byly domyšleny důsledky této nové hodnosti:
neví se, jsou-li poddůstojníky, lépe řečeno šikova-
teli se všemi jejich právy, či jsou-li aspiranty dů-
stojnické hodnosti. Fakticky jsou poddůstojníky
chce se na nich, aby vystupovali „přiměřeně sta-
vu“. Nezmiňovali bychom se o tom všem, kdyby
nebyla řada lidi, kteří naprosto nespravedlivě jsou
nuceni dělati dluhy, aby mohli žíti trochu lidsky.
Kdežto kadeti, lidé s jistým postavením, mají přire
zeně své příjmy úřadní i vykonávajíce vojenskoi
službu, a k tomu dostávají od eráru tolik, aby mohli
žíti, má „kadet-aspirant“ na 5 dní 7 K a několik
haléřů, a za to se má živit a bydliti. Tento sta
je asi ve všech rozhodujících kruzích věci nezná-
mou, jinak by se už dávno byly našly cesty k od-
pomoci. Kdežto nyní dostali kadeti 100 K jako pří-
spěvek na výzbroj, nedostali „kadeti-aspiranti“ nie,
místo 2 K. t. zv. „Bereitschaftzulage“ u kadetů —
10 h. To jsou poměry hrozné a nespravedlivé, ne-
boť vysoké číslo losu dělá z „aspirantů“ lidi, kteři,
vykonávajíce nejtěžší občanskou povinnost, musi
nutně dělati dluhy a hladoví, opravdu hladoví.A
jak přicházeji naši rodiče k tomu, aby z příjmů.
někdy vůbec nedostačujících k výživě rodiny, pod-
porovali nás, když jsme povolání, abychom even-
tuálně obětovali své životy za politiku pánů diplo-
matů? Voláme k celé veřejnosti a hlavně ke kru-
hům poslaneckým: Nedopusťte, aby ve chvíli, kd
miliarda korun padne na vás jako důsledek diplo-
matické akce, hladověli od rodin svých a studit
povolaní „aspiranti“! Ať nechají si pro jiné zevní
lesk kadetů, nám, kteří bychom jimi byli u c. a k
vojska, ať dají jejich příjmy. Sociálnímu úkolu na-
šeho státu jistě málo odpovídá v našem případě u-
platňovaná sarkastická zásada: „kdo má, tomu dej
ještě více
Doufáme, že náš hlas bude slyšen a že učt-
něny budou v parlamentě kroky, aby c. k. země-
brana nenechala své „kadety-aspíraniy“, valnou
většinou akademické občany, doslova hladověti
Nejde o jednotlivce v tomto případě, jde tu o více
než 1000 postižených mladých mužů proto, že byli
přiděleni c. k. zeměbraně. — Prosíme dále, aby
naši páni poslanci zasadili se o to, aby všichni „ka-
deti-aspiranti“ povolaní do zbraně u c. k. zeměbra-
ny, dostali tytéž přijmy jako kadeti. Anebo, jsme-li
šikovateli, ať nám dají příjmy déle sloužicích šiko-
#67
alto_textblock
#67
FEUILLETON.
#68
alto_textblock
#68
Čeští lékaři v Srbsku.
#69
alto_textblock
#69
Již před vypovězením války cvičili se srbšt
lékaři pilně v prvním obvazování raněných na boj-
šti a jakmile první voje překročily hranice, odebral
se ihned za nimi, jen nepatrný počet zústal v zemi
Současně bylo vycvíčeno přes 2000 srbských pan
a dívek v ošetřování nemocných.
Krátce po vypuknutí války vyzván byl pr
dr. Jedlička, aby převzal největší státní vojen-
skou nemocnici bělehradskou. Nemocnice tato byla
vybudována dle nejmodernějších vzorů před pět
lety, v celé východní Evropě vyrovná se ji jen mo-
skevská. Sestává z 9 pavilonů, postavených upro
střed sadů, síně operační jsou vzdušné a světlé
maji světlo se tří stěn a horní, sály pro nemocné
jsou velice prostorné, chodby široké a všude nej-
vzornější čistota. Nemocnice sousedí s městskou
jež jest pod dozorem známého učence dra. Sub -
Prof. Jedlička vyzvání tomu ochotně vyhověl
a přijel se svými asistenty pp. drem. Novákem
Boučkem, Záhořem a Haeringem, asistentem
dra. Michla a s ošetřovatelkou Balcarovou.
Přijel do Bělehradu v neděli večer — v pravý
čas. Ráno odevzdal mu celou nemocnici žéí zdra-
votního oddělení v ministerstvu vojny, dr. Roman
Sondermayer, rodem Polák z Haliče, jenž je ji
Bělehradě po 30 lel.
Nemocnice byla téměř přeplněna, byloť sem
dopraveno od první pohraniční bitvy u Merdar
450 rančných: prof. Jedlička ujal se ihned nemo-
ných a do večera neustal v jich ošetřování, tu všal
9. hod. večerní přibyl nový transport raněných
#70
alto_textblock
#70
tiče.
#71
alto_textblock
#71
1000 mužů od veliké bitvy u Kumanov a. př
přijímání bylo shledáno 300 případů velice těžkých
a tu nastal našim lékařům perný úkol noční, spo-
čívající nejen v obvazování a ošetřování raněných
ale spočívající hlavně v uložení raněných, neboh
nemocnice byla již přeplněna Prof. Jedlička si po-
mohl. Vybral vždy tři lehčí případy a uložil tyta
tři raněné do dvou lůžek a tím získáno bylo míste
pro případy těžké.
Druhého dne rozmnožen počel lůžek a leb
připady úmístěny v reservních nemocnicích.
Neunavný šeí vojenského zdravotnictví dn
Sondermajer dal v rychlém tempu v městě zřidit
celkem 18 reservních nemocnic, a to z nádherných
školních budov.
Velká vojenská nemocnice hostila za veden
prof. Jedličky asi 1300 raněných, stále bylo 900
raněných. Denně přinášeny z ostatních reservních
nemocnic prof. Jedličkovi do nejmoderněji zaři-
zené státní nemocnice těžce ranění k obvazům
operacím, neboť v prvních dnech po obrovské ku-
manovské bitvě, kde Albánci a Turci v srbských
řadách způsobili ohromné ztráty, byly rov ně
přeplněné reservní nemocnice bee
odborných lékařských sil, neb bezllé-
kařů vůbec. Teprve když pronikly první zprá-
vy do světa o velikých transportech raněných
rozjeli se lékaři všech národů v celých výpravách
do Bělehradu a převzali vedeni již zařízených re-
servních nemocnic, plných raněnými, a to nejen
Bělehradě, nýbrž i v ostatních městech Srbska.
Tak přibyla první česká výprava, ná-
kladem českého lékařského pomocného sboru, So-
kolstva a Slovanského klubu vypravená, již v čele
stál docent dr. Tobjášek, a jež sestávala ze
lékařů a 18 mediků, s nimiž přijel dr. Vyskočií
z Lovrány. Ku prof. Jedličkovi přidružili se ješte
jiní lékaři, a to primář dr. 5 antrůcek, vysla-
#72
alto_textblock
#72
ný nákladem města Přerova, dr. B ach z Prahy.d
Figatner ze Záhřeba, dr. Konjevič z Nové-
ho Sadu.
Do Niše odebral se primář Slejmers
svými ašistenty z Lublaně“ a ihned také ar
Ievit, sekundsř z Král. Vinohradů. Dr. M e s
n y, vyslaný na útraty města Pardubic, odebral s
do Valje va.
Primáři dr. Daniel z Tábora a dr. Poli
z Českého Brodu, vyslani českým lékařským po
mocným sborem, odebrali se do Kragujevce. De
cent dr. Ot. Kose přibyl na vlastní útraty 3. řijn
a svěřena mu nemocnice v starém Čorlu.
Všem nastala velká, namahavá práce, oběto
vali se s láskou a nadšením a získali si vděčnost
uznání, jak na konci těchto zpráv bude uvedeno
Lvi podil náleží bez odporu prof. dru. Jedličko-
vi. Ve svěm ošetřování měl přes 1300 raněných
z jiných nemocníc provedl na 500 operací a am-
bulaněních přes 250 případů.
Těžce raněných bylo přes 500, z těch přes
300 s těžkým zraněním mozku, z nichž pouze i
zemřelo. Na 70 případů bylo s těžkým poraně-
ním hrudníku, z nichž jen jeden zemřel, všichní
ostatní jsou po většině již zdrávi. Na 30 případů
bylo s poraněním břišním, 13 bylo operováno,
je úplně zdrávo, jeden zemřel.
Za tuto svou obětavou činnost stal se proí.
dr. Jedlička miláčkem celého Bělehradu
veškorého Srbska, zbožňován pro svou šlechetnos
ošetřovatelkami a milován raněnými, kteří s dů-
věrou k němu vzhliželi a vděčně zázračně ruee
jeho libali.... Stejně s ním vysoce ceněny vá-
sluhy doc. dra. Tobiáška, doc. dra. Ko s e
všech ostatních českých lékařů, jichž záslužnou
činnosi vyznačím příště a jichž práce zůstane
Srbsku v nejlepší paměti, ježto zachránili Srbsk
tisíce junáků.
F. L. Hovorka.
#73
alto_textblock
#73
TÝDENNÍ REVUE.
#74
alto_textblock
#74
Ve „Zvonu“ (č. 13., 14.) pokračuje Bedři ch
Frida ve svém ličeni „Mladá léta Ja-
roslava Vrehlického“. Dospívá k pobytu
Vrchlického v semináři a k rozhodautí jeho odejití
z alumnátu. Dokládá, že Vrchlický rozhodl se pro
dráhu kněžskou z pohnutek ideálních, z motivů
národních a náboženských. Půdu v jeho duši ovšem
připravovala výchova: na jaře za vedení strýce
kněze-vlastence: ..zvykl křesťanskému životu.
zvykl kostelním obřadům a zalíbil si jejich lesk
a skrytý význam i později jejich poesii ... A jak
bylo s jeho přesvědčením? Měl tu potřebnou víru.
bez niž úřad kněžský stává se pak jenom řeme-
slem jako jiné'? K tomu byl přílišný poctivec
idealista, aby proti svému přesvědčení vstoupil do
semináře, Soudím, že v těch letech přemýšlel spíše
o jiných věcech a že ke koniliktům mezi, vírou
mládí a výsledky vlastního přemýšlení i lektury
došlo až později a na základě jednoho místa v do-
píse (strýci), řekl bych, že právě pobyt v se-
mináři konílikt ten uspíšil.“ Vrchlický
těžce nesl zejména ztuhlou formálnost a neupřím-
nost (udavačství) v seminářském životě. — „Zvon“
dále podává: E. Hauner. Tanečnice. — Franta žu-
pan. Kontracht velkého dědečka. — G. Kafková
Zimní notturno. — K. Červinka. Jeseň. — F. X
Svoboda. Trhající se břehy. — R. Jesenská. Ho-
diny. — Co v nebe patří. — Literatura. — Divadlo
Výtvarné umění. — Týden
#75
alto_textblock
#75
„Filolodické Listy“ [XXXIX., č. 5.) po-
dávaji z péra Alb. Pražáka drobný příspěvek
k životu Nerudovu: doličují jeho pomě
k nakladatelům, u nichž vydával svě spisy. A je
to zase žalná kapitola. Nejen že Nerudovy ho-
noráře byly minimální (na př. u Valečky 80 zl. za
třítisícový náklad „Ballad a romancí“ nebo 20zl
za arch feuilletonů), ale zejména i jednání Dattlov
vůči Nerudovi bylo, mírně řečeno, nenoblesni.
V dopise Kazimíru Šemberovi, jemuž si stěžuje na
obtíže finanční, bránící mu v zájezdu do Ameriky.
aspoň uvádí výslovně: „S Dattlem se rozcházíme
vždy víc a více. Mimo za dne, kdy se zastavím
ve krámě, nevidíme se už pranikde, a já už se ted
#76
alto_textblock
#76
ani nezastavuju v krámě. Dattel začíná sobě hrát
proti mně finaněně na příliš opatrného a tím k vel-
ké své škodě vzbudil konečně opatrnost mou.
vzrosti dluh můj (za knihy u Dattla) až na
1200 zl. asil... Dost mne arci mrzí, že přítel Dat-
tel, kterému jsem já přec k celému jeho obchodu
dopomohl, neposkytne ani těch obligátních srážek.
kterých poskytuje každému pilnějšímu kupci —
to se dělá jen těm, kteří platí hotovýmil, říkal
já při své lehkomyslnosti mlčel. A ještě víc mne
mrzi, že k vůli spolkům, žebravým studentům, zná-
mým, kteří všichni přišli prosit o spisy mě, jsem a
desátou část zmíněné sumy dlužen za spisy vlastní
— také žádná srážka. Tedy krátce: prozatím jsem
dlužen Datilovi šedesát archů tiskových, které te-
prv vydat mám. Právě jsem začal s vydáváním
feuilletonů, tiskne se prvý svazek, zůstanu-li po
celý rok v Praze, vyrovnám se se všemi šedesáti
archy, za ostatek pak nabídnu as dvacet dalších
archů a budu u Datila bez dluhů — nezůstanu-li.
zůstane dluh, musím tepry napřesrok atd. — ne-
smírná škoda pro mne. Nabidl jsem proto Dattlovi
za tu sumu svazek novel. Nemám peněz. řekl krát-
ce,zeptej se za půl roku. Vím, že by to literaturu
osvěžilo, kdybych šel do Ameriky, ale mám s
pořád a pořád jen obětoval, pořád být žebráke
za dveřmi jiných? Může mně mit někdo za zlé-
když myslím také jednou na sebe a kdybych neměl
nic jiného z toho, než pohodli a myšlenku, že mně
může celý svět na záda vlézt?“ A to bylo r. 1876.
kdy Neruda byl již obecně uznáván za nejlepšího
českého feuilletonistu, kdy měl dobré literární
jméno a pevnou literární posici — a neměl nakla-
datele, který by mu hned přijal svazek novel
nemohl, nechtěl-li se finančně utahovati, podnik-
nouti cestu do Ameriky! — (Píšeť: „Musil bych
natrně celý náklad cesty něst sám a sám, k tomu
by ještě výtěžek brali jiní.“) — „Filologické Listy“
mimo to obsahuií: Odysseus — Ulixes — Ulysses.
Napsal Fr. Novotný. — F. Vaněk. Herodot a bitva
platajská. — Ant. Hartl. Almanahy let padesátých
století XIX. s pozadím společenským. — Zd. Bro-
man. „Když jsem šel skrz dubový les“. — JJ. Ha-
nuš. Z ideových bojů doby josefinské. — Archiv
literárně historický. — Úvahy. — Hlídka programů
středních škol. — Drobné zprávy.