#1
alto_textblock
#1
24. listopadu 1913. číslo 323.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Strana 3
#4
alto_textblock
#4
knihovat. Konečně doznává, že dotyčná bilance
neposkytuje správný obraz tehdejšího stavu.
Obviněný Ed. Beneš uvádí, jak se fingo-
vané položky do knih dostaly, nedovedl to však ob-
jasniti; o zápisech dotyčných se dověděl teprve,
když již byly provedeny a když byla sestavována
bilance. Když mu byl oznámen výsledek bilance
aktivy přes 300.000 K. projevil nějaké pochybnosti
o sumě té, neboť tolik rozvahy má, aby vě-
děl, že tak značnou sumu nelze snad-
no opatřit.
Obviněný Josef Prokop dle svého tvrzení
sestavování této bilance se nezúčastnil: podepsa
ii pouze, když byla mu hotová předložena.
Žaloba oproti tomu dovozuje, že jak Ed. Beneš.
tak i Josef Prokop o sestavení bílance se zvýše-
nými aktivními položkami věděli a s ní souhlasil
a že zvláště Ed. Beneš k sestavení jejímu výslovně
radil.
Dle výpovědi svědka Ant. Tvrdka, jenž byl
u jmenované firmy korespondentem a později účet-
ním, scházeli se v dotyčné době všichni tři obvi-
nění v komptoiru firmy, aby se radili o sestavení
spořitelnou požadované bilance. Účetnímu Kode-
žovi bylo Bohuslavem Prokopem nařízeno, aby při
sestavování bilance hleděl vykázať aktiva. Bilanc
byla psána několikráte na nečisto, Benešovi a Boh.
Prokopoví předkládána a dle nařízení jejich a ze-
jména Boh. Prokopa opravována, až konec konců
vyšla z toho bílance s aktivy 300.000 KI! Eduard
Beneš i Boh. Prokop výslovně řekli, k čemu bílance
je a že se „musí skutečný stav zlepšit“a
že se „musí vykázat aktiva
Pokud jde o pozemky a tovární budovy v Ho-
stivaři, dali si tehdy obvinění poříditi soukromý od-
had od Josefa Řeháka, tehdy stavbyvedoucíhon
stavitele, jenž stavbu dotyčné továrny prováděl
Odhad ten zněl původně skoro na 700.000 K — (to-
várna nebyla ještě dostavena) — a když se to Boh.
Prokopovi zdálo příliš vysokým, byl snížen na
610.000 K a později znova až na 565.000 K. Stav.
Domek, který byl stavebním znalcem obce hosti-
vařské, sestavil původně k žádosti Řehákově sám
approximalivní odhad, znějící na obnos níže nt
asi 390.000 K. Odhad ten mu však Řehák vrátil jako
prý příliš nízký a předložil mu svůj elaborát, který
Domek podepsal.
Úplnou nesprávnost tohoto odhadu však dokazuje
exekuční soudní odhad dotyčných nemovitostí z listo-
padu 1912, dle něhož oceněny byly budovy
na 289.040 K 90 h, pozemky na 91.457 K 10
a stroje na 25.240 K. Dle svědecké výpovědi
továrníka Emila Gerstla z Prahy byl však i ten-
to soudní odhad, pokud jde o stavby. příliš
vysoký.
Zvýšili tedy obvinění ve vzájemném srozumění
jak v knihách, tak v bilanci firmy „Jos. Pro-
kopa synové a spol.“ aktivní položkya
vykázali se touto fingovanou bilancí, ač závod
jejich již tehdy obnosem 87.928 K 62h
passivním byl, v polovici března 1912
Městské spořitelně v Semilech a
prostřednictvím jejím mistodržitel-
ství v Praze v tom úmyslu, aby do-
sáhli prodloužení úvěru spořitelnou
jim poskytnutého.
Jak shora pověděno, upadly všechny tři jme-
nované firmy a obvinění jakožto jejich veřejní
společníci v konkurs. Stav passiv jednotlivých
obviněných zvětšuje se ještě o jejich o sobn
dluhy, a to u Boh. Prokopa o 731 K 11 h (po-
platky bernímu eráru), u Jos. Prokopa o 219 k
57 h (dto.) a u Ed. Beneše o 14.900 K.
Má tedy zodpovídati
Eduard Beneš nekrytý schodek
per 1,253.240 K 31 h.
Josef Prokop nekrytý schodek
per 1.449.867 K 55 h.
Bohuslav Prokop nekrytý schodek
per 1.470.746 K 78 b.
který ovšem u všech pokud se týče části 1.238.340
kor. 31 hal., předluženost to fy. „Jos. Prokopa
synové a spol., a u Josefa a Boh. Prokopa co
do dalšího obnosu 211.307 K 67 h. předluženost
to fy. „B. a J. Prokop, jest společný a totožný.
Obvinění, ač věděli a museli znát
Passivní stav svých podniků, přec
dělali nové dluhy, konali platy, dávali své
pozemky do zástavy, přípustili, aby jednotliví
věřitelé na úkor druhých movité jmění jejichv
exekuci vzali a na něm exekučního práva zástav-
ního nabyli, a konečně poskytovali také některým
věřitelům krytí a pojištění tím, že na úhradu je-
jich pohledávek zasílali jim zboží
Žaloba dále uvádí, že obvinění nevedli také
správně předepsané knihy.
Zejména bylo zjištěno, že knihy firmy » Jos.
Prokopa synové a spol.« nebyly věr-
ným obrazem obchodaí činnosti té-
to a neposkytovaly pravý obraz cel-
kového stavu firmy, a to následkem ma-
chinací, obvlněným Ed. Benešem bez vědomí a za
zády ostatních společníků této firmy podnikaných,
které byly mimo to pro jmenovanou fírmu naprosto
zhoubné.
Věc se má následovně
#6
alto_textblock
#6
prodlení: pro rakvárnu asi 85.000 K. pro tkal-
covnu 30.000 K, pilu 14.000 K, pro Poslta 35.000K
pro dra. Hajna 45.000 K, pro
„Samostatnost“ 20.000 K,
pro různě dlužníky 25.000 K, na koupi cenných
papírů 25.000 K. na koupi pozemků 20.000 K. cel-
kem tedy asi 299.000 K.
„Nejednal jsem správně, že jsem Tě otevřeně
o této věci nezpravil, ale doufal jsem stále a stá-
le, že se z toho všichni vypleteme a že bude vše
zase v pořádku. Bylo také stále málo času ke
srovnání a výpočtům. A tak jsem stále odklá-
dal a odkládal, až přišla kritická chvile, kdy dále
odkládati nelze, a proto jsem se odhodlal. Jsem
v situaci strašné — dovedeš si ji předslaviti, pro-
tože osobně z celé věci vyjdu úžasně poširamocen
a snad v Semilech vůbec nadále nemožný. Jedná
se mně o to, aby aspoň čest moje byla zachrá-
něna a abychom všichni neutrpěli ztráty, z nichž
bychom se snad vůbec nevzpamatovali.
Tak tedy najednou stonpla pasiva fy. „Jos.
Prokopa synové a spol.“ o 290.000 K, z kteréhožto
obnecsu jen nepoměrně menší části pro firmu samu
a obviněné vůbec použito bylo.
Použití a vynaložení této části zápůjčky bylo
však po většině velice lehkomyslné a nejisté, takže
Beneš tím uvaloval na firmu, která se jakž takž
ve stísněných poměrech nalézala, nová břemena.
ale současně ji zbavoval hotových prostředkůa
mobilního kapitálu, na místo něhož nastupovala
aktiva nehybná, ceny po většině až velmi pochyb-
né, ano i položky takové, ohledně nichž obvlněný
již předem se ztrátou počítati musil.
Tak žíroval obviněný z pouhopouhé ocholy
a beze vší jistoty a valuty fou. „Jos. Prokopa
synové a spol.“ u semilské spořitelny směnky,
mezi jiným Bol. Nyčovi, truhláři v Semilech, za
14.400 K. Ant. Rautenkranzovi, red-
aktoru ve Dvoře Králové. za 400 K. posl.
Jos. Č. Lisýmu za 549.30 K, a konečně dru.
Ant. Hajnovi, redaktoru v Praze, za
43.000 K.
Z těchto směnek zaplaceny byly jenom ně-
které (Rautenkranz, Č. Lisýl a uplaceno 10.000 K
drem. Hajnem. U ostatních byly pohledáv ky
buď úplně ztraceny anebo naděje na
jich zaplacenijest velmi malá.
Pohledávání za drem. Hajnem —
praví žaloba — zvláštní jístoty také ne-
požívá. Tato směneční pohledávka byla v bře-
znu 1912 zajištěna Eduardem Benešem na jeho
pozemcích, které —jak shora uvedeno — byly
Benešem postoupeny do majetku fy. „Jos. Prokopa
synové a spol.“ v ceně za 69.218.75 K. Pozemky
tyto koupil Beneš za 14.980 K, a když je
postupoval finmě, dal sije oceniti na
— 69.218.75 Kl Pozemky tyto však po-
zději byly exekučně odhadnuty jen
na 9285.44 K a dražebně prodány za
16.310 K. takže
dotyčná, na nich zjištěná pohledávka spo-
řitelny za Benešem, resp. drem. Hajnem,
vyjde větší polovicí na prázdno.
Podpisem firmy opatřil Bene
způsobem shora vylíčeným také zá-
půjčku 20.000 K Komanditní společ-
nosti dr. Hajn a spol., která až na 6000 K
během doby byla zaplacena. Společnost
tato, u níž Beneš měl rovněž podíl 4000
kor., jest v likvidaci a podíly členů byly
odepsány, takže Beneš obnos ten rovněž ztrácí.
Když v r. 1911 začala
#7
alto_textblock
#7
„Samostatnost
#8
alto_textblock
#8
železniční hlídač Fr. Brandl po 1 hod. odpolední
v příkopu u trati mezi Uhřiněvsí a Měcholupy ži-
vé, nahé novorozeně, slabě vrnící, mávající ručka-
ma. Odnesl je neprodleně na stanici, kde odevzdá-
no bábě Josefě Žemlové k ošetření; ubožátko však
ještě v noci zemřelo.
Dle rány, jež mělo v záhlaví a pak dle místa.
kde bylo nalezeno, usouzeno, že vyhozeno by-
lo z vlaku a ihned zahájeno po nehodné matee
pátrání. Ta po delší době zjištěna v 36leté, svo-
bodné Marii Lehké, pletačce ze Smíchova, jež
zatčena doznala, že za jízdy z Čerčan do
Prahy porodila děcko, které otevřeným oknem
vagonu vyhodila na traf. Toto doznání změnila ob-
viněná později slyšena u vyšetřovacího soudce,
v tom směru, že když po cestě byla překvapena
porodními bolestmi, pozbyla vědomí, takže napro-
sto neví, co se s ní pak dálo. Tu okolnost však.
že novorozené děcko z vozu skutečně vyhodila,
připustila. Po příjezdu do Prahy poznala sice, že
cestou dala život dítěti, po dítěti však se neshá-
něla, poněvadž prý nevěděla kde dítě je, a sama
byla tak sesláblá, že stěží mohla chodit.
K této výpovědí obviněné dlužno uvésti násle-
dující:
Obviněná bydlela od května 1913 na Smíchově
se svými dvěma bratry, jimž vedla celou domác-
nost. Dne 14. září 1913 zemřel v Kácově její otec,
a obviněná odjela na jeho pohřeb do Kácova, kam
přijela 15. září o 412 hod. odpoledne. V rodině ze-
mřelého byl očekáván příjezd synů Josefa a Lud-
víka Lehkého, a byla obviněná i v noci několikráte
na nádraží svým bratrům naproti. Posledně vyšla
z domu ke vlaku přijíždějícímu do Kácova o 3. ho-
dině ranní, nevrátila se však již zpátky a jak pa-
trno, odjela vlakem do Prahy, kam přijela po 7. ho-
dině ranní. Jak shora uvedeno, porodila obviněná
dítě cestou z Čerčan do Prahy, a neučinivši žádné-
ho opatření na ochranu dítěte, jakého ku zacho-
vání dítěte při porodu nezbytně jest zapotřebí,
vyhodila je na trať, dále se vůbec o ně nestarajíe
Z toho dedukuje žaloba, že měla v úmyslu dí-
těte se zbavit a že tedy dopustila se zločinu za-
vraždění dítěte.
[Dokončení.)
#9
alto_textblock
#9
Sportovní věstník.
#10
alto_textblock
#10
Jubilejní valná hromada Slavie
(Sokolstvo je s námí. — Sbližení Sokolstva a sportu
prohlášeno ofiiciálně. — Sokolstvo na berlinské
olympiadě.)
#11
alto_textblock
#11
Slavnostní valná hromada S. K. Slavie vyvr-
cholila v projevech, jichž vůdčím motivem bylo
sblížení mezi Sokolstvem a sportem, k němuž pro-
zíraví muži ve sportu pracovali léta a kterému
přály jasné hlavy v Sokolstvu. Netřeba opakovati
důvody, které řadí sport po bok Sokolstvu, ovšem
sport pěstovaný za čistým cílem, nýbrž stačí dnes
s radostí vzíti na vědomí, že Sokolstvo a sport si
nikdy nebyly bližší, než v tuto chvíli. Jsme vděční
České Obci Sokolské nejen za to, co společný po-
stup s ní nám poskytne, nýbrž ještě více za to,
před čím nás ochrání; jsme povděčni, že jako
svého zástupce k nám včera poslala svého jednate-
le dra. Karla Hellera, jednoho z těch mužů, kteří
vždy s přátelskými pocity sledovali rozmach sportu
u nás a připravovali půdu názoru, že Sokolstvo
a sport patří k sobě.
Jubilejní valná bromada S. K. Slavie konala
se věera za přečetného účastenství členstva
hostí v zasedací síni staroměstské radnice. Budova
radnice byla ozdobena prapory: předsednické mí-
sto v zasedací síni pak bylo vyzdobeno vlajkami,
dobytými cenami, z nichž zejména pozornost pou-
taly poháry.
Četné korporace vyslaly své delegáty do valné
hromady. Tak městskou radu král. hlav. města
Prahy zastupovali zde náměstek starostův MUDr.
Franí. Kašpar, ob. st. stav. Jánský, Broft. Jirou-
sek a Slavik, za Českou Obec Sokolskou dr. Karel
Heller. za Český Výbor pro hry olympijské dr.
Jiří Guth, vzácný příznivec českého sportua
Slavie prof. dr. K. Chodoumský, ředitel Edm. Kaizl.
Ze starších členů, z nichž někteří byli u kolébky
Slavie, byli přítomni slav. rada arch. Ankert.
MUDr. Jaroslav Hausman, tajemník Zemské banky
Augustin Novák; z úřadnictva obce pražské hor-
livý prácovník na poli styků anglo-českých sekre-
tář. dr. Sum, praes. pokladník Groh.
Schůzi zahájil starosta klubu eis. r. inž. Z
Kruliš, který požádal bývalé starosty klubu, arch
Ankerta, dr. Hausmana a dra. St. Prachenského
aby se ujali čestného předsednictví.
Stav. rada arch. A nkert uvítav shromáždění
#12
alto_textblock
#12
Zeme
#13
alto_textblock
#13
požádal náměstka dra. Fr. Kašpara, aby s
ujal slova.
Proslov p. náměstka, prodchnutý upřímným
přátelstvím osobním ke sporlu a tlumočíci i přízei
hlavního města Prahy k němu, vzbudil radostnou
ozvěnu ve shromáždění. Pozdraviv valné shromáž-
dění, jménem rady a praesidia král. hlav. měst
Prahy, uvítal srdečně členy Slavie i vzácné hosty
kteří v počtu tak velikém k významné této slavno-
sti se dostavili, aby osvědčili jedné z nejúčelnějších
českých sportovních korporací své upřímné sym-
patie. Spolek váš oslavuje v těchto dnech 20tilet
výročí svého trvání ve skvělém rozkvětu, jehož
pilnou prací za 20 lat trvání se dodělal. Zastupitel-
stvo obce pražské s živým zájmem i oprávněnou
hrdostí sledovalo úspěšný rozvoj »Slavie« i jej
přátelské a sportovní styky s cizinou, neboť jest
přesvěděeno, že pěstěním i ulužováním styků těch-
to možno nejlépe poučiti cizinu o našem bytí ao
našich snahách kulturních, sportovních i společen-
ských. Nepopíratelné zásluhy »Slavie« bude moci
nejlépe oceniti teprve budoucnost. Ujistil pak, že
obec pražská, jako dosud i nadále bude osvědčo-
vati plné porozumění pro záslužné působení klubu
pro povznesení českého sportu, a přál z plna srd-
ce jménem zastupitelstva král. hlav. města Prahy
»Slavii« v období nastávajícím další rozkvět a plný
zdar. Končil: Do nového dvacetiletí provolávám
„Slavii“ upřímné „Na zdarl
Bouřlivý potlesk byl odměnou za toto uznání
práce a významu českého sportovního sdružení.
Kolega K. Kotouč přečetl pak zprávu
ustavující valné hromadě Sportovního klubu »Sla
vie« dne 31. května 1895.
Kolega G. Šašek nastínil pak vzněk a dějiny
klubu, jehož zárodkem jest akadem. cyklist. odbor
lit. a řečn. »Slavie«. První training v kopané za-
znamenán v dějinách klubu 24. listopadu 1895. Po
zásluze ocenil neobyčejný zjev, kterým jest kapitán
Slavic Richard Veselý, jenž sehrál za klub 400 zá-
pasů. Načrtl i dějiny hockeye ledního a athletiky.
připomenul světlý zjev Karlinského-Kalika v ni
a ocenil zásluhy tisku o rozvoj klubu, v kteréžte
kapitole správně jmenoval zakladatele žurnalistiky.
všesportovní Maxe Švagrovského, neoblomného
bojovníka pérem o samostatnost českého sportu
J. V. Kaufmana a skromného C. Wimmra, jen
svým neúnavným informováním říšskoněmeckého
sportovního světa v celé řadě časopisů, prokázal
české věci sportovní platné služby. Náležitou po-
zornost věnoval též národní a kulturní stránce čin-
nosti S. K. Slavie.
Zajímavá zpráva a výsledek neobyčejně pilné
práce byla sledována se živou pozorností a vyzna-
menána pochvalou, které se dostalo i přehledu 20ti-
letého působení S. K. Slavie v athletice leh
ké, který podal kolega Jiránek-Strana. Bylo
zajímavo slyšeti z úst výborného znalce i závod-
níka ocenění vynikajících výkonů, kterých nositelé
červenobílých barev v průběhu let docilili. Zvláštní
pozornost vzbudil apel Jiránka, sportovce a Sokola
v jedné csobě, na Českou obec sokolskou, aby do-
volila borcům sokolským start na athletických zá-
vodech. Bouřlivý potlesk shromáždění jest důka-
zem, že toto přání, náčelníkem Slavie tlumočené,
jest sdíleno veškerou českou obcí sportovní.
Prof. dr. Karel Chodounský, který vedle
profesora Braunera jediný ze starší generace uni-
versitních učitelů včas rozpoznal veliký význam
sportu a neváhal také svou velikou autoritu věde-
ckou dáti do služeb tohoto svého názoru, pronesl
potom svrchovaně zajímavou přednášku o spor-
tu, který jest mu regulátorem správné činnesti
organismu vyrovnavatelem jednostrannosti, k niž
buď nesprávný způsob živola, opřený předsudky.
nebo opravdová nedbalost o dokonalé zdraví věl-
šinu lidí zavádí. Sport osvěžuje člověka i duševně.
Štření se tělocviku a postup sportu jest důsledkem.
že tyto názory konečně vítězí. Varuje před přepí-
náním k nadprůměrným výkonům, klerých vyža-
duje závodění, třeba zvláště nadaných lidi a zvlá-
ště pečlivé přípravy. Ke konci velmi vřele ujímá
se kopané protí výtkám jí činěným pro surovost.
Sport má i umravňovací schopnost, chráně mládež
před nebezpečími, kterými ji obklopuje zejměna
život velkých měst. Dlouho trvající potlesk byl
projevem díků za povzbuzující slova a projevem
úcty k autorovi, jehož přízeň ke klubu zvláště
ještě ocenil dr. Jos. Hausman.
Ten také přednesl návrh Slavie, aby čestnými
členy klubu jmenováni byli býv. starosta dr. Stan.
Prachenský, kterému se dnes po letech dostá-
vá nejen uznání opravdových zásluhh, nýbrž i za-
dostiučinění za některé události r. 1906, a nynější
starosta cis. r. inž. Zd. Kruliš, kterého neváháme
nazvati druhým zakladatelem Slavie, neboť tak
rozvrácené byly poměry. v nichž byl povolán za
#14
alto_textblock
#14
starostu Slavie a jež se podařilo uklidnit jeho tak-
tu, pracovitosti a rozhledu životnímu i sportovnímu.
Byli jmenování jednomyslně.
Inž. Kruliš. poděkovav za tuto poctu, ujistil
klub ve vzletném proslovu svou pohotovostía
ochotou k práci pro klubu i českého sportu pro-
spěch.
Kol. Augustin Novák, jako jeden z nejstarších
dlenů, poděkoval těm, kdož osudy klubu řídí pev-
nou rukou. Narážeje na dnešní situaci sportovně
politickou, pravil s důrazem, že jednání o smir
může k cíli vésti jen tehdy, bude-li dána satisfakce
těmi, kdo příkoři způsobili českému sportu v mi-
nulosti anebo působili k podvrácení jeho samo-
statnosti
S velikým zájmém byl poslouchán zástupes
České obce sokolské dr. Karel Heller.
Jeho proslov rozbouřil nadšenou pochvalu, jeho
vývody budou dlouho ještě zniti v sluch účastníka
jubilejní valné hromady Slavie, a nejen to, budeme
si připominati vždy, kdykoli se budeme chtit po-
vzbudit k boji o samostatnost českého sportu a
upevnit ve víře v kohečné jeho vítězství. Tota
osvědčení jsme čekali, muselo přijiti, ale jsme-
šťastni a vděčni, že přišlo v tuto chvíli. Dr.
Heller tlumočil sekolsíou a bratrskou zdravici
k jubileu Slavše. Sokolstvo respektuje činnost nej-
významnějšího klubu, se kterým žije ve slyku
velmi blizkém. Jsme si velmi blizcí, vždyť ve va-
šich řadách nacházíme své vynikající bratry. Názor
na sblížení mezi Sokolstvem a sportem, k němuž
už dospěli jednotiivci, stane se záhy názorem vše-
obacným. Neni a nebylo mezi námi boje a kon-
kurence. Boji jenž v Německu se vede mezi turnere
a sportem, nikdy nepřekročí hranice tohoto krá-
lovství. Sokolstvo chce býti důstojným zástupcem
dobré věcin ono nemůže býti nepřitelem nikomu.
kdo má na mysli výchovu naší mládeže. Tělocvik
prostý jest naším specichifim oborem: i naše vý-
chova nesměřuje k vyniknutí jednotlivce v urči-
tém oboru. My se tedy doplňujeme. my se pro-
stupujeme a my se sbližíme ještě vice, neboť při-
nutí nás snad olympiada berlinská, abychom vy-
stoupili a vámi společně hájit českých barev. Kon-
gres mezinárodní tělocvičné federace přistoupil na
aamostatné vystoupení národů slovanských na
foru mězinárodním. Použijeme svého vlivu, aby-
chom mohli jiti s vámi ruku v ruce. České Sokol-
stvo valá dnes české Slavii: Ku předu, bratřli“
Řeč dra. K. Hellera zanechala mohutný dojem,
který ještě sesílil svým proslovem dr. Jiří Guth.
jenž přinesl pozdrav Slavil jménem Č. V. O. Roste-
me, sílíme a protestujeme, aby nám upíráno bylo
právo startovati pod svým jménem. Slavie hájila
vždy této zásady. Budeme snad sami. Dnes po slo-
vech dra. Hellera se nebojíme ničeho: Sokol jdes
námi, nikdo nás nemůže zdolati. Slavic vivat, ilo-
reat, crescat! Jměnem České rady sportovní přeje
Slavii zdaru ředitel Edm. Kaizl, jménem spolku pro
povznesení návštěvy cizinců m. r. Zavřel blahopřeje
klubu, jenž slávu jména českého roznesl po celé
Evropě, jménem svazu lyžařů v král. Českém bla-
hopřál vrch. inž. Pavlousek, za Svaz českých ve-
slařských klubů inž. Rud. Dobrkovský, za Český
svaz hockeyový dr. Dušek
Ze spousty blahopřejných telegramů uvádíme
zejména Anglické amateurské footbal. Asociace (A.
F. A). dra. Práchenského atd.
Správní výbor Slavie usnesl se vydat pamětní
odznak. Cís. r. inž. Kruliš ukončil pak valnou
hromadu vřelým doslovem, k němuž připojil dr
Hausman díky účastníkům valné hromady a tisku.
Vzduchoplavba.
* Pégoud v Praze létá dne 20. a 21.
prosince. Zajímsvo jest, že za letiště zvolena
letenská pláň. Na evoluce člověka-ptáka před
úchvstnou a jedine nourkulisou Hradčan možno
se věru těšiti.
#15
alto_textblock
#15
Olympijské hry.
Český výborpro hry olympij-
ské. Dnes o půl 8. hodině večerní koná se »u
černého koně« schůze, věnovaná národnostně-po-
litickému programu.
#16
alto_textblock
#16
Na stupňované utiskování česhého živlu
v Dolních Rakousich odpovi český ndrod zvýšenou
podporou spolku »Komenský« ve Vídni, který
pečuja o české šholy pro české děti dolnorakousk
#17
alto_textblock
#17
Národní hospodár.
#18
alto_textblock
#18
Mezinárodní sdružení pro cukerní statistiku
uveřejňuje dnes následující výsledek dotazu ze dne 22. listopadu t. r.:
#19
alto_textblock
#19
Řepa
#20
alto_textblock
#20
Gul
#21
alto_textblock
#21
O s ev
#22
alto_textblock
#22
1913—14
#23
alto_textblock
#23
Ed. Beneš
přišel so Semil 1. ledna 1895, stav se tam obecním
tajemnikem. Měl zprvu plat 1600 korun, který
stoupl až na 2400 K, mimo kvinkvenálky. Při tom
měl jako účetní místní školní rady remuneraci 300
korun. Byl z počátku také zapisovatelem v Občan-
ské záložně v Semilech s platem 200 K. Na jaře
roku 1898 byl zvolen za člena ředitelstva v záložně
a měl příjem 800 K, který stoupl až na 1600 K, a
stal se konečně stále ustanoveným placeným úřad-
níkem téže záložny s titulem ředitele a s platem
přes 5000 korun. Zajistiv si takto nové postavení,
resignoval na místo obecního tajemníka a nabyv
aktivitního a pasivního práva volebního, dosáhl to-
ho, že byl v listopadu 1910 zvolen starostou města
Semil, jímž byl až do 5. července 1912. Jako sta-
rosta města byl Ed. Beneš již tím zároveň předse-
dou ředitelstva semilské spořitelny.
U této spořitelny měl Ed. Beneš od r. 1907
osobní účet vkladatelský. Vklady na účet dály se
tim způsobem, že se tam Benešovi připisovaly k do-
bru valuty na směnky, které Beneš bez vědomí dru-
hých společníků firmy „Jos. Prokopa synovéa
spol.“ jménem této firmy podpisoval a které mu
žirovali buď továrník Poslt v Podmoklicích nebo
firma St. Hybler a Kučera v Košťálově, a připiso-
valy k tíží zase prolongované směnky. Valutou
takto získanou disponoval pak ob-
viněný dle svého a zeela libovolně
aniž ovšem o závazcích firmě z es-
kontu toho vznikajících firma vě-
děla a závazky ty u ni knihovány
byly.
O věci samé dozvěděla se firma, vztažně Boh
Prokop teprve v únoru 1912, v kterýžto čas byl
Ed. Beneš změnou ve správě spořitelny donucen
věcí přijíti na světlo.
#24
alto_textblock
#24
vycházeti jako denník, byla založena
akeiová společnost „Česká akciová
tiskárna a vydavatelství“. Akcie byly
po 400 K a Beneš jich koupil 25 kusů za
10.000 K. Akcie převedl Beneš do majetku firmy
která je později dala v ruční zástavu dru. Kloudovi
za jeho zejména expensní pohledávání.
Elokoval tedy Ed. Beneš tímto způ-
sobem na podniky, které s obchodem zcela nie
společného neměly a naprosto žádný zisk
a jistotu neposkytovaly a nezaručo-
valy, u nichž naopak ztráta se očeká-
vati dala a také nastala, z valuty bez vědom
společníků směnečnými závazky firm
opatřené, celkem obnos 105.049 K 30 k
z něhož splacena byla během doby jenom část
32.149 K 30 h, kdežto zbytek 72.900 K jest di-
lem naprosto ztracen, dílem — ale-
spoň okamžitě — nedobytný a po-
chybný.
Dlužno tedy dluh, který Beneš jménem firmy
k takovýmto účelům uzavřel, nazvati svévolným
a použití peněz k účelům těm mrhháním peněz a
majetku.
Žaloba dále dovozuje že tytomanipulac
Benešovy byly když ne jedinou, tedy
jednou z hlavních příčin úpadku firmy.
Na základě tohoto materiálu žalováni jsou
I. Bohuslav Prokop, Josef Prokopa
Eduard Beneš, že ve vzájemném srozumění jako
veřejní společníci firmy Josefa Prokopa synové
a spol. v Semilech, a Bohuslav Prokop i jako
majitel firmy W. Ritschla nástupce v Doksích vy-
kázali se v polovici března 1912 Městské spořitelně
v Semilech a c. k. místodržitelství v Praze jako
dohlédacímu orgánu nad spořitelnami fingova-
nou aktivní bilancí svých obchodních podnikůa
tím, a tedy úskoky, hleděli prodlou-
žiti svůj úvěr u jmenované spořitel-
ny, čímž tato na svém majetku škodu
trpěti měla a také skutečně obnosem
přes 2000 K utrpěla, a že Eduard Beneš
v letech 1907 až 1911 firmu Josefa Prokopa synové
a spol. a sebe marnotratností v nemožnost
uvrhl, dluhy platiti, čímž věřitele
jmenované firmy na svém majetku
škodu trpěti měli a obnosem více jak
2000 K skutečně utrpěli,
a že se tím všichni tři obyinění do-
pustili zločinu podvodu v §§ 197., 1994, 203.
tr. z. a čl. I. č. 1. zák. z 9. dubna 1910 č. 73.
. z. naznačeného, dle § 203. tr. z. trestného:
II. že Bohuslav Prokop. Josef Prokopa
Eduard Beneš jako veřejní společníci fy. Josefa
Prokopa synové a spol. v Semilech. Bohuslav Pro-
kop a Josef Prokop také jako veřejní společníci
firmy B. a J. Prokop v Semilech a Bohuslav
Prokop jako majitel fy. W. Ritschla nástupcev
Doksích v r. 1912 v konkurs upadli a ne-
mohou prokázati, že jim jen pro něhodya
bez jejich viny není možno, aby svým věřitelům
zúplna zaplatiti, že tehdy, když dluhy jii
majetek převyšovaly, neopověděli
soudu ihned úpadek, nýbrž nové dluhy
dělali, něco spláceli, do zástavy dávali a po-
jišťovali, že jako protokolovaní obchod-
níci předepsané knihy dílem vůbee
nevedli, dílem je vedli tak chybně, že
z nich ani posouditi nelze, jak byl obchod veden
ani v jakém stavu se jmění jejich nalézá: že při
vedení kníh zúmyslně nesprávnost
udali a obsah jich převrátili, čímž
se dopustili přečinu proti bezpečnosti majetku
v § 486. odst. I. a odst. II. lit. c. d tr. z. nazna-
čeného, dle § 486. trestného.
#25
alto_textblock
#25
Čechy
#26
alto_textblock
#26
Italie . .
#27
alto_textblock
#27
Španělsko
švýcary.
Rumunsko
Srbsko.
Bulharsko
Anglie
#28
alto_textblock
#28
Evr on n
#29
alto_textblock
#29
Španělsko
#30
alto_textblock
#30
sdružení
#31
alto_textblock
#31
. . . . . . .
#33
alto_textblock
#33
. . . .
#34
alto_textblock
#34
Morava atd. . . . . . . . .
Uhry a Bosna .
#35
alto_textblock
#35
Rakousko-Uhersko . . . . . .
Německo. . . . . . . . . . .
Francie . . . . . . . . . .
Belgie . . . . . . . . . . . .
Nizozemí .
Rusko . . . ..
. . . . . . .
Švédsko
#36
alto_textblock
#36
Celkem
#37
alto_textblock
#37
Ostatní země
(neoficiální)
#38
alto_textblock
#38
Dánsko . . . . . . . . . . .
#39
alto_textblock
#39
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . .
. .
.
.
#40
alto_textblock
#40
Celkem
#42
alto_textblock
#42
. . . . .
#43
alto_textblock
#43
Osev v listopadovém dotazu znovu vyšetřen,u
tun cul
#44
alto_textblock
#44
Továrny
pracujíeí
#45
alto_textblock
#45
1913—14 1912—
#46
alto_textblock
#46
108
#47
alto_textblock
#47
31
#48
alto_textblock
#48
201
#49
alto_textblock
#49
347
208
#50
alto_textblock
#50
294
#51
alto_textblock
#51
21
#52
alto_textblock
#52
1.160
#53
alto_textblock
#53
92
#54
alto_textblock
#54
1.252
#55
alto_textblock
#55
16
#56
alto_textblock
#56
108
#58
alto_textblock
#58
201
342
213
#59
alto_textblock
#59
28
#60
alto_textblock
#60
21.
#61
alto_textblock
#61
1.164
#62
alto_textblock
#62
32
#63
alto_textblock
#63
s6
#64
alto_textblock
#64
1.250
#65
alto_textblock
#65
100
#66
alto_textblock
#66
198
340
18:
6
238
21
#67
alto_textblock
#67
1.072
#68
alto_textblock
#68
1913—14
#69
alto_textblock
#69
140.000
#70
alto_textblock
#70
123.300
168.000-
#71
alto_textblock
#71
431.300“
530 782
207.500
54.200-
63.668?
724.68u-
28.715.
#72
alto_textblock
#72
2,040.945
#73
alto_textblock
#73
30.900
55.000
43.000
1.080-
16.000?
3.000
6.600
1.600
#74
alto_textblock
#74
156.590
#75
alto_textblock
#75
2,197.5 25
#76
alto_textblock
#76
Osev třtiny
#77
alto_textblock
#77
4.000
#78
alto_textblock
#78
1912—13
#79
alto_textblock
#79
148.600
131.700
168.200
#80
alto_textblock
#80
448.500
547.B50
228.500
66.00
69.02
763.296
27.23
#81
alto_textblock
#81
2,150.40
#82
alto_textblock
#82
30.00
#83
alto_textblock
#83
55.000
37.000
—.—
#84
alto_textblock
#84
14.400
8.950
#85
alto_textblock
#85
1.500
#86
alto_textblock
#86
146 850
#87
alto_textblock
#87
2.297.250
#88
alto_textblock
#88
4.500
#89
alto_textblock
#89
1913—14
#90
alto_textblock
#90
4.154.700
3,133.000
3.762.700
#91
alto_textblock
#91
11.050.400
16.298.000
5,879.820
1,502.0n0
1.536.000
12.415.000
864.20n
#92
alto_textblock
#92
49,575.430
#93
alto_textblock
#93
935.000
2.810.000
1.250,000
31.000
290.000
62.000
105.00
50.000
#94
alto_textblock
#94
5.583.000
#95
alto_textblock
#95
55.158.43
#96
alto_textblock
#96
Tr
#97
alto_textblock
#97
140.300
#98
alto_textblock
#98
1912—13
#99
alto_textblock
#99
4,909.20
3,592.00
4.229.60
#100
alto_textblock
#100
12,730. 80
16,634.214
6,674.015
1.990.00
2,022.000
10.419.770
838.02
#101
alto_textblock
#101
51,303.321
#102
alto_textblock
#102
1,038.50
#103
alto_textblock
#103
1,709.495
1.182.00
#104
alto_textblock
#104
292.23
141.50
—
20.000
#105
alto_textblock
#105
4.383.73
#106
alto_textblock
#106
5.692.55
#107
alto_textblock
#107
ina
#108
alto_textblock
#108
151.600
#109
alto_textblock
#109
4000 tu
asového.
#110
alto_textblock
#110
1913—14
#111
alto_textblock
#111
6663.200
470.100
23.300
#112
alto_textblock
#112
1.493.100
2,564.900
752.330
220.200
225.300
1,734.600
130.100
#113
alto_textblock
#113
7,320.530
#114
alto_textblock
#114
135.000
327.800
183.000
4.070
38.000
7.740
13.500
5.500
#115
alto_textblock
#115
715.610.
#116
alto_textblock
#116
8.026.140 8.270,512
#117
alto_textblock
#117
Třtinový cukr
14.300 16.176
#118
alto_textblock
#118
+36 —
#119
alto_textblock
#119
1912—13
#120
alto_textblock
#120
Rera
#121
alto_textblock
#121
Cukr
#122
alto_textblock
#122
781.73
26.304
593.575
#123
alto_textblock
#123
— 15.4
#124
alto_textblock
#124
— 12.5
#125
alto_textblock
#125
— 9.
#126
alto_textblock
#126
12 8
11.0
#127
alto_textblock
#127
— 10-
#128
alto_textblock
#128
— 11-
— 13.2
2.0 — 5.
— 11.0 — 21-7
— 24.5 — 26
— 24.0 — 28.
19.4 . 26.2
3.1 —
#129
alto_textblock
#129
1.901.515
700.915
950.90
298.594
316,177
„374.50
132,01s
#130
alto_textblock
#130
+
#131
alto_textblock
#131
7.6° 4.707
#132
alto_textblock
#132
3.4
#133
alto_textblock
#133
47
#134
alto_textblock
#134
s.2 —
64.4+ 53.
5.8 +. 5
—
0.8 + 11-2
— 56.2 — 36.
—
150.0 +- 160.0
#135
alto_textblock
#135
96
#136
alto_textblock
#136
149.400
213.632
174.000
#137
alto_textblock
#137
—
#138
alto_textblock
#138
—
#139
alto_textblock
#139
34.173
12.100
—
#140
alto_textblock
#140
—
#141
alto_textblock
#141
2.500
#142
alto_textblock
#142
582.865
#143
alto_textblock
#143
27.4+ 22.2
#144
alto_textblock
#144
1.0—
#145
alto_textblock
#145
—
#146
alto_textblock
#146
28
#147
alto_textblock
#147
—
#148
alto_textblock
#148
7.5 — 11.6
cukru melasového. — » Včetně 71.00
#149
alto_textblock
#149
Zpověď Joseia Beneše.
Dopisem ze dne 25. února 1912 sdělil totiž Be-
neš Bohuslavu Prokopovi mimo jiné toto?
„S těžkým srdcem přistupuji k tomuto do-
pisu. Bude pro Tebe krutou zkouškou vzájemné-
ho našeho poměru. Nevím, jak tato zkouška do-
padne. Snad jsi tušil něco, ale pravdy skutečné
jsi dosud neznal a nevěděl. Podepisoval jsem
jménem naší firmy různé směnky pro
spořitelnu, abych zaopatřil si peníze pro
různé účely a potřeby. Směnek těchto jest nyní
ve spořitelně za úbrnný obnos 290.000 K. recte
280.000 K. Na těchto směnkách podepsání jsou
buď jako vydatelé a žíranti nebo jako akceptanti
A. Poslt s obnosem 90.000 K. Václav Kučera
190.000 K). St. Hybler a Kučera (45.000 K), dr.
Ant. Hajn (33.000 K). různí drobní, na př. Ma-
chová. Mazanec a Kaizler, Nyč Bol. a jiní (22.000
korun)
„Obnosů z těchto směnek získaných použil
jsem ke svým účelům velmi malou část. Naproti
tomu největších části bylo použito k účelům ji-
ným, speciálně i pro naše společné obchody i pro
obchody tkalcovny a Tvé. Tak podle hrubého
jen odhadu, protože k pečlivějšímu a podrobněj-
šimu výpočtu nezbývá mně zatímně času, bylo po-
užito obnosů těch takto, počítaje ovšem úrokyn
#150
alto_textblock
#150
Líčení, ke kterému panuje velký nával obecen-
stva a k němuž dostavila se též řada pražských
zpravodajů, zahájeno bylo o půl 10. hod. dopol.
Předsedou je r. v. z. s. Tuma, žalobu zastu-
puje státní zástupce Pech. B. Prokopa hájí dr
Slaba, J. Prokopa dr. R. A bl, E. Beneše posl.
dr. Stránský.
E. Beneš žádal za delegování pražského soudu
Žádost jeho byla zamítnuta.
(Pokrač. )
#151
alto_textblock
#151
Vyhodila dítě oknem z vlaku.
(Zločin zavraždění dítěte. — Před pražskou
porotou.)
V kriminalistice neobvyklým případem za-
vraždění novorozeného dítěte zabývá se dnešn
pražská porota. Dne 16. září letošního roku našel
#152
alto_textblock
#152
Dotazník z 25. října t. r. odhadoval výrobu
eukru tak zv. hlavních zemí na 7,243.115 tun, tak
zv. ostatních zemí na 720.100 tun, celé Evropy na
7.968.215 tun.
F. O. Licht odhadl dne 17. října t. r. výrobu
tak zv. hlavních zemí na 7,635.000, tak zv. ostat-
ních zemí na 780.000 tun, celé Evropy na 8,415.000
tun. Před dvěma dny zvýšil ještě svůj odhad n
8,485.000 tun, odhaduje tak zv. hlavní země n
7.635.000 tun, tak zv. ostatní země na 850.000
Podle listopadového továrního odhadu se zdá,
že F. O. Lichtův je vysoký. Továrny odhaduj
nyní oproti říjnu tak zv. hlavní země jen nepatrn
výš na 7,320.530 tun, tak zv. ostatní země o něco
snižují na 715.610 tun, takže celková výroba
Evropy by byla 8,036.140 tun, tedy proti všem
pravidlům jen nepatrně vyšší než říjnový odhad
tovární. Kdybychom počítali s pravidelnou listo-
padovou diferencí asi 39% oproti skutečné výrobě
cukru v Evropě, dosáhli bychom čísla nsi 8.277.000
tun. Zkušenosti letošní kampaně však ukázaly.
#153
alto_textblock
#153
tun.
#154
alto_textblock
#154
neoznačených *) dle dotazu z května. — 1 Včetn
ru melasového. — a Včetně 100.000 tun cukru me
že průběh počasí neřídí se statistickými předpo-
klady.
Po neobyčejně nepříznivých zkušenostech lon-
ského roku započalo se časně s vybíráním řepy
a takovým tempem, že se dobývací práce aspoi
o 1/2 doby zkrátily. Bylo to na úkor výnosu řepy,
která mohla v zemi ještě znaéně za příznivého
pro vzrůst počasí na váze přibýti, a hlavně na
úkor obsahu cukru, poněyadž dobytá řepa se za
teplého a vlhkého počasí velmi špatně držela
v jakosti všeobecně poklesla. Kampaň sama už
tak pokročila, že veškeré závody mají už úplný
přehled své produkce řepy i cukru, Lze proto očeká-
vati, že listopadový odhad nebude daleko od sku-
tečnosti, která snad bude vyšší, nikoliv však
značně. Přes to bude ještě jistě letošní produkce
jednou z nejvyšších: roku 1910/11 činila evrop-
ská výroba cukru 8,032.744 tun, roku 1912/13
8,270.512 tun.
Z t. zv. hlavních zemí vykazují Čechy oproti
řijou přírostek výroby cukru (v říjnu 674.800 tun).
Morava nepatrný ubytek (478,700 tun). Uhry značny
#155
alto_textblock
#155
pokles (545.500 tun). Rakousko-Uhersko úbytek aši
5000 tun (1.698.200 tun). Na Moravě a v Uhrách
je patrný schodek řepy proti říjnovému odhadu
(Morava 3,183,400 tun, Uhry 4,009.000 tun), jenž se
jeví v celkové číslici rak.-uherské (říjen 11,233.600
tun). Německo očekává vyšší výrobu gakru než
v říjnu (2,478.700 tun) při značně vyšší produkci
řepy (15,797.000 tun). Ve Francii je rovněž výroba
eukru lepší než se očekávalo v říjnu (738.440 tun).
naproti tomu v Belgii, Holandsku, Rusku a Švědsku
je listopadový odhad všude nižší (231.000, resp.
232.300 resp. 1,739.000, resp. 130.475 tun). Švédsko
zaznamenává při tom do konce vyšší číslici řepy
(853.820 tun).
Pokles tak zv. ostatních zemí je odůvodněn
hlavně Srbskem (v řijnu 10.000 tun), Bulharskem
(14.000 tun) a Rumunskem (40.000 tun), v kte-
rýchžto zemích řepní žeňe vesměs důkladně skla-
mala očekávání.
Tak zv. výroba činí v Čechách 16.479
v řijnu 16.58), na Moravě 15.20%% (15.04.