ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 26c31db0-8fca-11dd-b1cc-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 42
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
30. května 1913. Číslo 146.
#4 alto_textblock #4
Posl. Tuzar navrhl, aby vláda ustala od dal- šího placení peněz na výchovný ústav pro alban- ské mladiky ve Vídni: — Kraft žádal, by vláda zavedla ve st. podnicích, jež usilují o obchodní vý- těžek, účetnickou formu podvojného účetnictví. Promluvili ještě posl. Friedmann, dr Ellenbogen, dr. Franta a dr. Kolischer načež ministr financí ryt. Zaleski podal vysvě- tlení k dotazům. Příští schůze bude zítra.
#5 alto_textblock #5
*
#6 alto_textblock #6
Národohospodářský výbor. Ve zpravodajském výboru, jemuž předsedá dr. Licht a jenž byl zvo- len ku předběžnému projednání zásadní otázky. nadhozené za rokování o vládní předloze stran obecného úvěrního ústavu pro výdělko- vá a hospodářská společenstva, pojednal dr Licht o námitkách, vzneseným proti právní for- mě společenstva s obm. ruč. dle vládní předlohya právní formě akc. společnosti. Upozornil na obtíže. jež by vznikly z toho, že hospodářská společen- stevní organ. je mohutně vyvinuta, kdežto úvěrní organ. maloživností očekává teprve od ústřední po- kladny podnět, aby vyšla ze svých nynějších po- čátečních stadií. Doporučuje se samostatný ústav ve formě účelného jmění dotovaného státem a vy- baveného právnickou osobností. Společenstevním svazům mohla by býti zřízením poradního sboru s přiměřeně rozšířeným oprávněním zabezpečen spolučinnost na správě. Posl. Angermann pravil, že není zásadné- ho odporu proti zřízení obecného ústavu úvěrního, je však obava, že s úspěchem působící ústředí or- ganisace společenstev v Haliči zřízením zmíněného ústavu by mohla býti poškozena. Je odpor proti dualismu v organisaci společenstevní, ale bude se souhlasiti s institucí, kteráž má zřetel k tomu, c už existuje a vyvaruje se škodlivému zasahování. Posl. dr. škarda prohlašuje, že strana jeho trvá ještě na stanovisku zásadního odmítnutí předlohy. Po řeči posl. dra. Einspinnera zabýval se min. rada šl. Lopuszanski námitkami, které se pronášejí proti vybudování ústavu po vzoru pru- ské ústřední pokladny společenstevní a které hlavně spočívají v tom, že státu by mohlo připad- nouti rozsáhlé ručení. Zejména poukazuje na obtí- že, jež by musily nastati při emissi dluhopisů nel ve příčině politiky úrokové míry Bylo usneseno v nejbližší době pokračovati rokování. *
#7 alto_textblock #7
Zemědělský výbor pokračoval v debatě o po- užitífondu 6 mil. kor. z r. 1910 na povznese- ní chovu dobytka. a
#8 alto_textblock #8
Immunitní výbor zamitl žádosti o vydání posl Prokeše (ref. Sedlák) a Pika (ref. dr. Baxa).
#9 alto_textblock #9
živnostenský výbor pokračoval v hlavním ro- kování o podomním obchodu. Po řečech posl. Pachera a Palma vyložíl odb. přednosta dr. Müller právní postavení zá- kona o podomním obchodu v poměru k Uhrám. Bosně a Hercegovině a uvedl důvody, proč nynější předloha neodpovídá všem usnesením dřívější sněmovny. Příští schůze bude v úterý.
#10 alto_textblock #10
.
#11 alto_textblock #11
Vyučovací výbor konal schůzi za předsedniciv dra. Tobolky. Z výboru vystoupil český soci- ální demokrat posl. Tomášek pro nemoc. Ná- stupcem jeho zvolen byl posl. dr. Soukup. Ve schůzi pokračováno bylo ve specielní de- batě o návrhu v příčině definitivního ustanovení o kr. šk. inspektorů. Debaty zúčastnila se celá řada řečníků a podány v ní různé návrhy, kte- ré lze rozděliti ve tři skupiny: 1. na provisorní ustanovení okr. šk. inspektorů. 2. na jich sukce- sivné definitivní ustanovení a 3. na jich definitivní ustanovení. Všechny návrhy pozměňovací a doda- tečně, týkající se provisorního a definitivního ustanovení, byly většinou výboru zamítnuty. Čeští poslanci až na národně katolického posl dra. Stojana hlasovali pro provisorní ustano- vení okr. šk. inspektorů a proti definitivnímu jme- nování. Projednán byl § 1. a přijat ve znění, které re- ferent smluvil s vládou. Návrh ten trvá na stano- vísku sukcesivní definitivy okresních školních in- spektorů. V zejtřejší schůzi bude se ve specielní debatě pokračovat a hlasovat o jednotlivých paragrafech.
#12 alto_textblock #12
Srbi a Bulhaři.
#13 alto_textblock #13
[Odpověď pražských Srbů p. Atanasovu.)
#14 alto_textblock #14
„Národní Listy“ 23. května uveřejnily článel pod názvem „Pražským Srbům“, podepsaný „v slo- vanském světě známým spisovatelem“ Atanaso- vem, který měl býti jaksi odpovědí na naše člán- ky, jimiž jsme v „Národních Listech“ bránili srb- ský národ proti útokům páně Sísovým. V zájmu věci je, abychom v témže listě, v němž jsme byli najadeni, zase odpověděli. Nechceme odpovídati slovníkem pánů Sísa, Atanasova, protože v tomto sporu pro srbské stanovisko mluví věcná fakta, ži- votní zájem a spravedlnost. Kromě toho se do- mníváme, právě jako žáci čeští, že ostrý způsob polemiky není ani dovolený, ani slušný. Pan Atanasov zaútočil proti nám osobně představuje nás, srbskou akademickou omladinu v Praze, jako „agenty“, kteří píší do českých. chorvatských, ruských, polských a slovinských ča- sopisů. Ptáme se, kdo začal? My do útoků páně Sísova jsme nenapsali o srbsko-bulharském sporu ani slova v žádných českých ani druhých slovan- ských novinách. Teprve na výzvu páně Sísovu jsme odpověděli, nic více jsme nilde nepsali.
#15 alto_textblock #15
To zaručujeme svým čestným, akademickým slo- vem. Kdo má mravní cítění, ať rozsoudí nyní, zda výtka „agentství padá na naše články či na člán- ky našich útočníků. Ze všech zásad, které jsme ve své odpovědí postavili, pan Atanasov obrací se jediné proti zá- sadě etnografické, ukazuje na mapu Niederlovu myslí, že tím dokázal, že Makedonie je obydlena lidem ryze bulharským. Ta etnografická mapa prol. Niederla je nám dobře známa a byla odsouzena nosovadském Letopise Matice Srbské. Prof. Cri- jič, který ve vědeckém světě je považován za ne- lepšího znalce Balkánu, který již dvakráte byl po- zván do Prahy na universitu za profesora, napsa před několika lety obšírnou knihu o Makedonii ve které vědecky dokázal, že je tam smíšené srb- sko-bulharské obyvatelstvo. Ale pan Atanasov apodikticky tvrdí, že je v Makedonii obyvatel- stvo „ryze“ bulharské, a to „ryze“ vytýká ve svém článku s takovou pozou, jakoby polemisoval s ně- jakými Američany, a ne s námi, kteří jsme kost od kosti a krev od krve těch, okolo nichž se spor točí. Abychom se neodvolávali jen na autority, po- něvadž v rámci těchto novin nemůžeme obšírně psáti, pravíme krátce: Když se uváží, že v těch krajích v Turecku strašný útisk po 500 let míchal srbský živel s bulharským, kteří jako pravoslavní byli spolutrpíteli v Turecku, po věky cítili církev- ní jednotu, kteří po jazyku jsou si nejblíže příbuz- ní, a po celou tu dobu byli zbaveni vlivů kultur- ních, když se uváží, že idea nacionalismu je dít- kem teprve moderní doby, vychází jako slunce jasná pravda, že se musily ty dva etnograficky blízké živly smísiti, a že tu o ryze bulharském aneb ryze srbském národě nemůže být řeči. To je přírodní zákon. Proto jsme řekli, že ta směs tvoři přechod od jedněch ke druhými že má stejné dispo- sice, aby se stala plně srbskou jako plně bulhar- skou, podle toho, komu se dostanou, příznává prof. Níederle ve své knize. A nechť pan Atana- sov si pomyslí, že právě ty kraje, o které se svá- říme, byly jádrem srbského carství, kde kvetla srbská kultura bezprostředně před vpádem ture- ckým, že ty kraje byly Turky dobyty od Srbů, že korunou toho kraje je město Prilep, který je ověn- čen srbskými národními písněmi jako sídlo krale- viče Marka, srbského národního junáka, a potom uvěří, že to historické faktum zároveň s nynějším osvobozením srbskou krví je přímo revindikací srb- ské individuálnosti těch krajů. Pan Atanasov praví, že jsme my žáky školy Miloeviče, Miloevič totiž tvrdil, že v těch krajícl jsou jen ryzí Srbové, jako nyní tvrdí pan Atana- sov, že jsou tam ryzí Bulhaři. Miloevič je šovinista srbský, p. Atanasov je šovinista bulharský. Rozdí jest jen v tom, že Miloevič to tvrdil před mnoha lety, a že srbští učenci byli proti němu, a p. Ata- nasov brání toto výlučné stanoviska dnes, v době pokroku, bratrství, spojenectví, a že se nenajde ani jeden bulharský učenec, který by střízlivě za- sáhl do toho sporu. Neopatrnost projevila bulhar- ská Akademie věd, když poslala známý „projev o Makedonii“ všem slovanským vědeckým společ- nostem, dokazujíc, že jsou ty kraje ryze bulhar- ské, a že proto je mají Srbové vydati Bulharům Slovinská Matice na to odpověděla, že věda může a musí tvrditi, že Makedonie jest jedna z těch slo- vanských zemí, kde lze pozorovati přechod od jed- noho živlu ke druhému, že tudiž v tom sporu roz- hodují i jiné okolnosti. Mezi tím, co nám bulharská veřejnost hroz válkou, neustoupíme-li těch krajů Bulharsku, cy- nicky nám mažou med kolem úst, že prý Bulhaři pomohou Srbům odtrhnouti srbské kraje od Ra- kouska a sjednotiti je se Srbskem. Ale, bratří Bul- haři, tou negativní číslicí nemůžete oklamati po- sitivní životní zájem Srbska v jeho obklíčení. Vše má své meze i naše ústupnost. Před sto lety osvo- jili si Černohorci od Francie boku Kotorskou a již- ní Dalmacii, ale přišlo Rusko a radilo: ustupte to Rakousku, a my jsme to odstoupili. Po obrovských bojích srbského národa proti Turkům r. 1875 do 1878 zdála se být osvobozenou nejen Bosna a Her- cegovina, leč srbská vojska byla tehdy i na Ko- sovu, ale opět přišlo Rusko a radilo: ustupte Bosnu a Hercegovinu, ať je okupuje Rakousko, nechte Kosovo Turecku, a my s hořkým pláčem jsme tak učinili. A teď po strašných obětech prodrali jsme se ke starému srbskému moři, ale opět nám radilo Rusko, abychom ustoupili, a my s těžkým srdcem, mlčky, jsme tak učinili. Hrozných obětí stálo nás vítězství u Skadru, i tu nám radili všichní přátelé. abychom „byli rozumní“, že Němci chtějí nás zni- čit; i tu jsme odstoupili. Dokud tak! Vidíte-li jak nás „kdosi“ obkličuje? Bratři Bulhaři, kteří žijí geograficky v našem srdci, dobře slyší, jak Srbsko. utlačené násilníky, těžce dýše hospodářsky, a hle opět se chytili, nikoli aby mu pomohli, nýbrž aby mu docela zavřeli hospodářský dech k Solunu, chtějí vytvořiti mezi Srbskem a Solunem nový — bulharský — novopazarský sandžak, a k tomu používají takového Shyllokovského cynismu, že je dr. Kramář musí napomínat, aby měli „aspoň tro- chu slovanské dobroty a srdečnosti“ Jak můžeme spoléhati na bulharské slovanství, když vidíme, co již dávno napsal ze Sofije dopi- sovatel největšího chorvatského listu „Obzora“ že Bulhaři otevřeně mluví a píší, že jsou tatarského původu, a jestlíže příjali od Slovanů jazyk, že ne- mají s nimi nic společného, leč chtějí se řídit pouze bulharskou politikou. Totéž napsal i vlaš- ský list „Corriere dela Sera“ Když vidíme, jak se Bulhaři odvděčili Rusku které jim r. 1878 darovalo svobodu, jak s prvými dny příchodu Němce Ferdinanda Koburga na trůn bulharský uvedli nepřátelský režim proti Rusku Stambulovštinu, když vidíme chování Bulharska srbského spojence, v otázce východu Srbska k mo- ři Jaderskému, při tvoření Albanie, v otázce Skadru, když pozorujeme, co znamená pro Srbsko austrofilská politika Bulharska, když si vzpomene- me na vřelé sympathie cara Ferdinanda, namířené
#16 alto_textblock #16
vůči Maďarům, když slavnostně vstoupil do Ro- dosta, v té době, kdy Maďaři nemilosrdnou ta- tarskou nohou šlapou po nemaďarských národeeh v Uhrách a chtějí zadusit chorvatsko-srbský národ v Chorvatsku, když pochopíme, co značí vyzname- nání barona Chlumeckého, bezcharakterního a zlo- myslného protivníka chorvatsko-srbského národa monarchii, člověka, který neváhal nejpodlejšímí prostředky zničit za Friedjungova procesu poslední sílu chorvatsko-srbského národa, vtělenou v srb- sko-chorvatské koalici — tehdy je nám jasno, jak Bulhaři pomáhají a jak by nám pomáhali v hor- ších chvílích, kdyby snad musili postavit do hry i samostalnost Bulharska. Když si vzpomeneme na rok 1908 a podíváme se i na vaše nynější rádce. přátele a obránce ve Vídni, tehdy jsme na čistém s vašimi projevy lásky, i když nám hrozíte vál- kou. V orgáně, blízkém vysokým kruhům, prohlá- sili, že se vás netýká, dojde-li k válce a poško- dí-li ta válka Slovanstvo, poněvadž „porážka Slo- vanstva neznamená porážky Bulharů“ (Večernja Pošta“, 22. dubna 1913). Když čteme, že vy, všechen bulharský tisk považujete Kumanovo. Skoplje, tu naši historickou Prahu, za bulharské, a když říkáte, že bulharským jest i Niš, Pirot. Zajčar a Vranje, tyto jistě ryze srbské kraje, po- tom litujeme, že jsme s vámi musili polemisovati, poněvadž to přestává být vážným, poněvadž to šovinismus, nemoc, vášeň.
#17 alto_textblock #17
Zásada „audiatur et altera pars“ nutí nás. abychom dali slovo v tomto případě na obranu pražským Srbům, když jsme uveřejnili a bulhar- ského stanoviska psané dva projevy, pánů Sísa Atanasova. Odpověď pražských Srbů má význam hlavně osobní, brání svou napadenou čest. Tím končíme ve svém listě debatu o tomto před- mětě a ostatní projevy s bulharské srbské strany odkládáme, poněvadž touto lavinou vzájemných výtek nepřispěje se k meri- tornímu vyřízení sporu. To jest úkolem dipl - matických zástupců obou národů, a my si jen vřele přejeme v zájmu slovanské zhody, aby diplomati v míru se dohodli a nebylo třeba čekat na zakro- čení zástupců vojenských. Nechceme dělat pštros politiky, zakrývat bolavou ránu na slovanském tě- le, ale chceme zůstat objektivními a nestrannými pozorovateli, vzdálenými vášnivé zaujatosti před- stavitelů obou národů. — (Pozn, redakce.)
#18 alto_textblock #18
Politický přehled.
#19 alto_textblock #19
Země české.
#20 alto_textblock #20
Říšskoněmecký soud o balkánských vlivech na Slovany v Rakousku.
#21 alto_textblock #21
Berlínská „Deutsche Tageszeitung“ při- nesla v těchto dnech článek o balkánských událostech a němectví, dosti zajímavý pro zažívací obtíže, jaké německému velkožalud- ku působí změna mocenských poměrů na Bal- káně. Pisatel úvahy O. v. Plister vychází z nevyčerpatelného thematu, že to, co se stalo na balkánském poloostrově, „nemůže býti po- važováno za radostno pro Němce“ a že ať se o Turecku smýšlí jakkoli, „bylo pro všechny případy protivahou proti vzrůstajícímu světu slovanskému“. A hned druhá sloka smutné německé písně se tu také vyskytuje. „Jeden následek nynější balkánské války jest nepopí- ratelný: Slovanské vědomí, národní duch své- rázu rakouských a uherských Slovanů mo- hutně vzrostl slovanskými úspěchy.“ Důsled- ky, které z toho p. Pfister dovozuje, jsou karakteristické, může prý to vésti k zevnímu ohrožení rakousko-uherského spojence, anoi k vnitřnímu nebezpečí, tím, že by vláda ra- kouská, Slovanům ochotně vycházející vstříc. chtěla takto slovanským choutkám ulomiti hrot. To by se dálo na útraty Němců, tím by se německá druhdy pečeť dunajské monarchie ještě více setřela a ježto proti silné vůli ná- rodů nelze nějaké spojenectví udržeti, došlo by ke značnému ohrožení rakousko-německé- ho spolku. V každém případě jedná se o po- vážlivé seslabení Němectva a posílení Slovan- stva vzhledem k velkému zápasu obou národ- ních světů, ať již vyřízen bude jednou váleč- ným postupem anebo cestami tiššího, ne- úřadního (I), ale stálého zápolení národů. Pan Pfister naříká na to, kterak stále bezpečně postupující germanisaci v Bosně a Hercego- vině provedenou annexí a státoprávním při- pojením k Rakousku zasazena byla smrtelná rána hlavně vznikem samostatného sněmu bosenského, který hned odepřel školám a ko- stelům německých osadníků podpory. Snahy jeho po výhradném zavedení srbského jazy- ka jako řeči úřadní a služební budou najisto korunovány úspěchem. A tak se stalo — kon- čí citovaná úvaha konservativního berlinské- ho listu — že spojenecká věrnost německé říše, umožnivší přičlenění Bosny a Hercego- viny, nechtíc přivodíla ztráty německé ve prospěch Slovanstva. K tomuto článku připo- jila berlínská redakce poznámku, v níž po- tvrzuje, že do budoucnosti bude „ještě hůře“
#22 alto_textblock #22
Zvláště nahání jí strachu mínění oněch kruhů vídeňských, kteréž, stojíce blízko rozhodujícím místům, dovozují, že jest posláním Rakou- ska provésti pokojné dobytí Slovanstva zá- padní evropské kultuře, ač prý se se slo- vanské strany odpovídá, že kultura tato jest v jádře a původu slovanská a že Němci musí tudíž ustoupiti. Česká universita v Praze je prý toho neklamným dokladem. A proto — tak dále dovozuje berlínský list — mus býti odmítnuto nabádání oněch kruhů, aby Němci v Rakousku ještě teď v poslední hodině vzdali se snu o vládě nad Rakouskem, přiroze- nými poměry neopřené a ujali se vedení vý- voje, který musí vésti k federalismu, přiroze- nému rouchu Rakouska. Naděje, dokud že tak mohutné množství Slovanů v Rakousku bude takto upoutáno, nevzchopí se Slovan- stvo k divému plemennému boji proti Něme- ctvu v Rakousku a Německu nejsou prý oprávněny. Zkrátka, to vše prý nezbavuje ně- meckou říši povinnosti, žádati záruky za to, že se nezakrvácí pro rakou- ský panslavismus za svou něme- ckou věrnost, neboť takový panslavismu by Němce mohl poškoditi tíže než by to „Moskal“ dovedl. Jeden hlas z tisíců německých, jako ukázka těžké můry z jihovýchodu přilétlé a klid Michlův mařící. Genius germánský stí- žen husí kůží na svých ztepilých údech — na štěstí pro něj genius slovanský má se k to- mu, aby starostlivé hlavy německé na Sprévě a jižněji zbavil těžkých obav. Balkánští Slo- vané strojí se, aby navzájem prolili zbytel krve, který jim zůstal po bezpříkladném historii heroismu pro vlastní osvobozenía všeho Slovanstva budoucnost. Dožije se germánský svět opravdu divadla vzájemné sebevraždy dvou nejhrdinnějších slovanských kmenů balkánských, kteří p ukázce své plemenné velikosti nemohou s ani dočkati chvíle, aby člověčenstvu podal nový důkaz obvyklého slovanského tragické- ho fakta zaslepenosti, vedoucí s vrcholu ná- rodního štěstí a nevyrovnatelných triumfů do propasti cestou nejkratší?!
#23 alto_textblock #23
Volební zásady moravské strany lidové.
#24 alto_textblock #24
„Moravské Listy“, orgán svobodomyslné strany lidové, v článku „Morava před rozhod nutím“ vytyčuje čtyři hlavní zásady, jež by měly býti vůdčími každému voliči a každému kandidátu v nastávajících zemských volbách Zásady ty jsou: 1. aby příští česká kurie n sněmu byla jednotná, 2. aby tato česká kurie za svůj první úkol považovala uplatnit všude svou většinu, kde k tomu právo máme, 3. aby jako každá majorita dovedla hospodářské po- měry zemské uspořádat, 4. aby dovedla zem- skou autonomii chránit do důsledku proti ví- deňskému centralismu. Tyto čtyři body vyčer pají úplně činnost našeho zákonodárného sboru a všechny otázky ostatní a jich řešen další je odvislo od nich, píší „Mor. Listy“ upozorňujíce kromě toho na velice důležitou okolnost, na malou českou většinu sněmovní ze kteréhož důvodu je třeba české kurii osob- ností vysoce zkušených a prozíravých. Každí poslanec, který neuzná tyto principy z jakých koli důvodů, bude těžké minus pro českou věc na příštím sněmu.
#25 alto_textblock #25
Z Moravy.
#26 alto_textblock #26
Dne 28. května 1913. (Láska lidovopokroková k učitel- stvu. — Kandidatury.) Lidovopokroková láska k učitelstvu, které dosud tvoří závažnou část strany, je pověstná ukázala se nejlépe v tomto volebním bojí. Strana postavila do své kandidátní listiny celkem dvě učitelské kandidatury a to: odborného učitele Mrázka za venkov brněnský a nadučitele Havlíka v městské skupině znojemské. Mnoho toho nebylo. zvláště když se uvážilo, že strana dra. Stránského se vším úsilím potírá kandidaturu dosavadního posl. učit. M. Piláta, který, ač agrárník, byl mno- hem bližší straně lidovopokrokové nežli agrární. Tedy jistý učitelský mandát poslanecký učitelstvu vzítí a dva nejisté mu nabídnouti — to mnoho věru učitelstvu se nedávalo. Ještě je do voleb dosti daleko, a už i jeden z těch nejistých dr. Stránský učitelstvu vzal! Odborný učitel Mrázek z Husovic je obětován, ten Mrázek, který býval vždy dru. Stránskému nejlépe oddán a o jehož pokrokovosti nemůže býti pochybnosti. Strana lidovopokroková udělala totiž najednou nový kom- promis na venkově brněnském a místo Mrázka přijala za kandidáta agrárníka Konečného. Mrá- zek byl »odkráglován«. Jestli pak tato ošemetná hra otevře konečně učitelstvu oči? — K oposič- ním kandidaturám proti bloku Stránský—Vaněk— Staněk a proti klerikálům přibyla kandidatura břeclavského pracovníka dra. K. Čermáka za ven- kov břeclavský, kde dr. Hess, jejž dala strana
#27 alto_textblock #27
lidovopokroková na svou kandidátní listinu, ač nehodlá kandidovati, byl dosud poslancem. Zvo- lení dra. Čermáka znamenalo by pro menšinovou věc jižní Moravy velké plus. V druhém okrese města Brna nemohou se shodnouti na kandida- tuře. Okres ten patřil dru. Budínskému, kterýz něho utekl. Strana lidovopokroková nemůže tam najíti kandidáta. Kandiduje tam prof. Veps, samo- statný s nátěrem klerikálním, živnostenský dr. Růžička. Mluvilo se také o kandidatuře vlad. rady K. Fišary. Strana národně-sociální staví tu říl. posl. Konečného. Pokrok a vzrůst strany lidovo- pokrokové je patrný z tohe, že volební okresy. kde měla poslanee, jako všeobecná Olo- mouc (posl. Smrček), Brno II. (dr. Budínský), ne- obsazuje svými kandidáty. A přece strana je »nejucelenější«, nejlépe »organisovaná« atd., jak to »Lidové Noviny« o ní psávají.
#28 alto_textblock #28
Ze Slezska
#29 alto_textblock #29
(Valná hromada Matice Opavské)
#30 alto_textblock #30
Matice Opavská, s jejiž jménem navždy a ne- rozlučně spiat jest veškerý pokrok české věci na Opavském Slezsku, konala v těchto dnech za před- sednictví advokáta dra. Mlčocha svou řádnou val- nou hromadu, na níž podána zpráva o činnostiv uplynulém roce. Ze zpráv činovníků jest patrno, že činnost M. O. byla hojná, svědomitá a že přísluší výboru plnou měrou projevy uznání, jichž se mu od přítomného členstva na valné hromadě dostalo. Rok 1912 jest Matici Opavské rokem jubilejním. Slavila 25 let své činnosti pro lepší příští Čechů na Opavsku. Oslavila svoje jubileum zase houžev- natou prací. Založila ve Svinově soukromou mě- šťanskou školu, pro obecnou školu ve Vlašťovič- kách vymohla právo veřejnosti a v Neplachovicích zřídíla nově školku mateřskou. Matiční tiskárně, jež jest jedním z hlavních pramenů příjmů spolku, věnována rovněž značná péče, a závod značné roz- šířen. Za účelem zjednání vydání odpovídajících příjmů podniknuta akce členská a pokladničková. Obě potkaly se s částečným zdarem. Členů má M. O. dnes 542, na příspěvcích získáno o 1068 k více než v roce předešlém. Školsky pracováno dále ještě v Komárově, kdež vykonány přípravy k založení mateřské školy a ve Vávrovicích, kde se pracuje ke zřízení školy obecné. Mimo to pra- cováno na činnosti přednáškové, pořádány učňov- ské besidky, vydány prof. Zukala „Paměti Opav- ské“ a učiněny přípravy k vydání publikace „Půl století našich kulturních snah.“ Vedle Ústředí pra- covaly hojně také odbory Matice a sice v Čaby- sově. Držkovicích-Vávrovicích, Jarkovicích-Vlašťo- vičkách. Štitině a v Hradci-Podolí. Pořádány di- vadla, přednášky, schůze, zábavy atd., jež vesměs skončily se zdarem jak finančním, tak morálním Potud jednatelská zpráva, podaná tajemníkem p. JUC. Břeským. Zprávu pokladní přednesl pokladník, velko- obchodník p. Otakar From. Die ní věnovala M. O. v uplynulém roce na školské účely 12.798 K. Na úhradu tohoto vydání dostalo se jí subvence od země v obnosu 1850 K, od státu 959 K. na sbír- kách a darech 293 K. Na ostatní účely vzdělá- vací věnováno 1763 K. Podpora zemská zde obnáší 300 K. Členských příspěvků vybráno 2197 K, na darech a příspěvcích získáno 9356 K. Matiční ti- skárna vynesla 7776 K, což rovná se 6% zúročení investovaného kapitálu. Celkový obrat tiskárny činil 418.962 K. — Příbližný rozpočet M. O. na rok příští vykazuje schodek asi 20.000 K, což jistě mluví velmi naléhavě k celé české veřejnosti o hojné příspěvky, nemá-li utrpěti činnost Matice a tím česká věc na Opavsku vůbec Prof. Pavelek podával na to zprávu knihovní. Lidová knihovna Matiční v Opavě má 17.000 svaz- ků. Zprávu o museu podal prof. Sladký, jenž po- ukázal k dalšímu rozhojnění musejních sbíreka ku přemístění musea. Konečně podána ještě zpráva hospodářep. MUDra. L.. Kalusa. Matici Opavskou v druhém čtvrtstoletí jejího trvání čekají další velmi vážné úkoly. Stejně jako na Těšínsku, i zde pracují velmi energicky ně- mecké výbojné spolky. Schulvorein“ a „Nord- marka“, jimž dostává se velmi hojných podporz prostředků veřejných, z prostředků zemských pak na místě prvém. Nad to jejich činnost velmi pod- porována jest německými podniky průmyslovými, velkostatky, c. k. státními i zemskými úřady. Proti všem těmto vlivům pracuje Matice Opavská za nej- těžších a nejkrutějších podmínek plných dvacet pět let, opírajíc se po celou tu dobu o široké vrstvy všech těch, kdož zůstali věrní svému če- skému původu, zachovavše si nezkrácené vědomí své nacionální příslušnosti. Bohužel jest valná vět- šina těchto přátel M. O. nemajetná a nemůže nésti úhradu břemen finančních, které jsou putny na dnešní zápas a tu nezbývá, než opětovně apelovati na šťastnější bratry v Čechách a na Moravě, aby nedopustili ochromení činnosti matiční v době, kdy výbojné spolky německé staly se dvojnásob útoč- nými, ale aby svými příspěvky umožnili další roz- vinutí českého boje na uhájení starých posic če- ských na Opavsku.
#31 alto_textblock #31
Rakousko-Uhersko.
#32 alto_textblock #32
K Lukácsovu procesu proti Désymu
#33 alto_textblock #33
květů kouzelněji zbarvených, a vedle nich drobné chudé bílé kytičky, jež lemují záhon jako řada ma- lých venkovských družiček. Jsou k nevydívání k nedomyšlení všechny ty nádherné květy, jimiž celý rok a po všechny dny Paříž žije.
#34 alto_textblock #34
Rudoli Kepl.
#35 alto_textblock #35
Hudba.
#36 alto_textblock #36
+ (Opera Měst. divadla Král. Vino- hradů.) Nésti jméno tak proslulé po světě uměl- kyně, jakou je Gemma Bellincioni, je pro pěvkyni- začátečnici jistě znamenitým doporučením. Blance Bellinciniové svítí záře slávy její matky, vynikající koloraturky, při prvních uměleckých krocích na cestu a s přízní, kterou byla matka její zahrnována. přichází se jí hned předem vstříc. Ale věc mái svůj rub. Od výkonného umělce, který je dědicem tak slavného jména, čeká se, že bude i dědicem umělecké dokonalosti. Nedovede-li zakladatele ro- dinné slávy umělecké předstihnout, žádá se o aěho, aby ji aspoň na stejné výši udržel. Z prvního vystoupení Biancy Bellincioniové v Pucciního „Madame Butterfly“ odnášel jsem si dojem, že tento úkol splniti, bude pro ni nesnadným, ne-li vůbec nemožným. U dcery znamenité vlašské umělkyně není toho bohatství hlasového fondu té krásy hlasu, kterou oslňovala matka v době svého rozkvětu. Hlas Biančin zdál se po prvním vystoupení jejím míti spíše charakter mezzosopra- nu, jenž nevyniká nijakou zvláštní svěžestí a lí- bezností zvuku. Je spíše drsný a ostrý a nejlépe ještě se osvědčuje a nejpřijemněji poslouchá ve střední poloze. Také pěvecké umění mladistvé adeptky operní dráhy vzdáleno je ještě daleko toho stupně, kterým vynikaly výkony Bellincioni- ové starší. Tvoření tónu nemá té lehkosti a ušlech- tilosti, které dávala a ještě i teď dává svým od- chovancům na cestu dobrá vlašská škola. A také frázování v titulní partii Pucciního opery nebylo bezvadné a ledacos ve zpěvním partu zůstalo zastřeno a nejasné. Ve vyšších polohách partie dal se signorina Bianca často svésti k přepínání hlasu, a tu pak ani intonace nebyla vždy zcela jistá a bez- vadná. Právem lze říci, že hlas pěvkyně je schop- ný dramatických úkolův a dovede již dnes drama- tické akcenty působivě vyzvednout. Hned při prvním svém vystoupení přesvědčila nás Bianca Bellincioniová, že s matky přešel na ni význačný dramatický talent. V jejím podání hrdinky Pucci- niovy opery byl půvab něhy a oddanosti plné divky i tragika zklamáním v lásce zlomené ženy. —
#37 alto_textblock #37
Druhá pohostinská hra pěvkyně, pro niž zvolena „Traviata“, ukáže, jak vyspělou je dcera prosla- vené koloraturky ve zpěvu ozdobném. aš. + Hlahol pražský pořádá koncertní večer v Smetanově síni Obecního domu v sobotu dne 31. května o 1/48. hodině večerní. Řídí sbormistr spolku pan Jaroslav Křička. Spoluúčinkuje kapel c. a k. pěšího pluku č. 11 řízením kapelníka pana J Elanice. Klavírem doprovází pan Frant. Kohout místosbormistr spolku. Přednáška pana Ludvík Kuby o písních jihoslovanských. 1. L. Kuba: Troj- lístek písní černohorských pro mužský sbor. (Po- prvé.) 2. L. Kuba: Trojlístek písní dalmatských pro ženský sbor s průvodem klavíru. (Poprvé.) 3. L. Kuba: a) V onom černém lese (slovinská), b) Déšť se leje (černohorská), pro smíšený sbor. 4. A. Anděl: Osm národních písní chorvatských pro smíšený sbor. (Poprvé.) 5. St. Mokranac: Srbské písně (Osma rukovet narodnih pěsme sa Kosova) pro smíšený sbor. C. D. Christov: Liljana, krásná dívka, kytka z národních písní bulharských pro smíšený sbor. (Poprvě.) + Ke čtyřem abonentním koncertům Ševčí- kova-Lhotského kvarteta (pp. Bohumil Lhotský, K. Procházka, K. Moravac a J. Fingerlandj. Samo- statný tento podnik kvarteta setkal se s nejlepším ohlasem, čehož důkazem jsou četné přihlášky. Ze- jména míst reservovaných zadáno již značné aje proto žádoueno, aby přihlášky na tato sedadla jakož i místa ostatní byly učiněny ještě pře prázdninami. Koncerty konány budou za účasti vynikajících solistů v sezoně 1913—14 v novém pražském koncertním sále »Mozarteu«. Lístky předplatní dodány budou a jsou splatny až po prázdninách. Přihlášky přijímá koncertní ředitelství Mojmíra Urbánka v Praze, Jungmannova třída.
#38 alto_textblock #38
Různé zprávy.
#39 alto_textblock #39
= Lord Averbury, dřívější sir John Lubbock jehož smrt ohlašovaly včera všecky listy, byl stoupencem učení Darwinova a jako přírodo- zpytec, archaeolog a politik, náležel k nejproslu- lejším mužům Anglie. Narodil se 30. dubna 1834 v Londýnět když skončil studia, vstoupil do ban- kovního závodu svého otce a r. 1870 byl zvolen za Maidstone do parlamentu, kde se přidal ke straně liberální. Po deseti letech stal se místo- kancléřem londýnské university a zastupovalji na sněmu. Vedle svých učených prací byl Lub-
#40 alto_textblock #40
bock stále chefem velkého bankovního závodu. Jako přírodozpytec zabýval se hlavně bistorií vý- voje člověka i zvířat. Svá bohatá studia uložil v několika knihách, z nichž zejména dlužno ime- novati: »Předhistorické doby«, »Proměny hmyzu«. »V Anglii divoce rostoucí rostliny a jejich vztah ke hmyzu«, »Krása přírody« atd. Šir Lubbock byl vznešený člověk, milující krásno, a jeho dům ne- deleko Londýna byl stále přístupen zástupcům umění, vědy a politiky. Byl grandseigneurem ve- řejného života a vědy. Když byl r. 1899 povýšen jako lord Averbury do stavu pairského, platilo toto vyznamenání světoznámému učenci právě tak, jako vůdčímu liberálnímu politikovi. = Výbuchem v dynamitce v Pauilillesu byla tovární budova úplně zničena. Oběti katastrofy jsou dosud tři. Mnoho osob bylo poraněno, tři se pohřešují. Výbuch byl tak prudký, že jednotlivé části těl usmrcených osob byly vymrštěny až do moře. = Solidaritní stávka v Terstu. Z Terstu. 29. května. (K. k.) Poněvadž ředitelství paropla- vební společnosti »Dalmacia« se usneslo propustití nakladače — asi 60—70 osob — a přijmouti z ně dělníky dělnické organisace slovinské, zasta- vili dnes ráno všichní dělníci, zaměstnaní skládá- ním a nakládáním zboží v obou svobodných pří- stavech, jakož i v rivách práci na znamení své solidarity. Během dopoledne přidali se k nim též nosiči uhlí, jakož i dělníci skladištní, takže stáv- kujících bylo o polednách asi 4000. — Ríchard Wagner a Laube. Richard Wagner, který měl velkou dávku samolibosti, býval často v útočné náladě. Jak vypravují „Cronache d 'Arte“ vyvrcholila tato útočnost zvláště jednoho večer r. 1846, kdy Wagner dával hostinu na počest svého přítele, básníka Jindřicha Lauba. V Drážďanech měl právě jeden z Laubových kusů velký úspěch Wagner pozval básníka ještě s několika jinými přá- teli k slavnostní večeři; přehnaná chvála, kterou byl Laube obklopován, dráždila však hostitele k různým zlomyslným výpadům, takže byla stále stísněnější nálada. Elektřina ve vzduchu se stále více hromadila a hrozila bouřkou. Když pak do- konce jeden ze stolovníků nazval Lauba „vyvole- ným básníkem“, ztratil Wagner trpělivost úplně. „Míno,“ zvolal na svojí choť. „rychle uklidňují prášek, prosím tě o něj, nebo omdlím!“ Hosté se zaraženě dívali na mistra, ale byli ještě překvape- nější, když Wagner vyskočil a doslovně řekl: „Lau- be je jeden z mých nejmilejších přátel, ale nikdo
#41 alto_textblock #41
nemůže o něm říci, že má Schillerův čalent. Pravda především!“ Druhého dne poslal uražený Laube Wadnerovi svědky s vyzváním na souboj. Wagne je přijal a řekl klidně: „Dobře, přijímám vyzvání; ale doufám, že udatný Laube, nežli mne zabije, po- přeje mi tolik času, abych mohl dokončiti Lohen- grina.“ Svědci se na sebe zaraženě podívali a ne- řekli slova. Wagner však zvážněl a doložil: „Tento souboj byl by velkou hloupostí a nechci o něm slyšet. Řekněte to velkému básniku Laubovi, ve jménu malého skladatele, jímž jsem...“ Souboj s nekonal. ale oba nepřátelé už se nikdy nesmířili. = Car hudebníkem. Ruský car je velkým mi- lovníkem hudby a jako reproduktivní umělec i jako skladatel náleží k nejnadanějším diletantům své říše. Jak píše „Ménestrel“, dostalo se caru dobrého hudebního vzdělání, zpívá pěkně a hraje na klavír Jeho hlas není sice příliš obsažný, ale je sympati- cký tenor měkkého zabarvení. Byl vyškolen hodi- nami, které dává caru jistý italský učitel zpěvu. Car Mikuláž, který od svého útlého mládí velkou část svých volných hodin věnuje hudbě, složi množství skladeb, jež svědčí o technické obratnosti a o hloubce citu. S oblibou zhudebňuje car své vlastní verše, které už mnohokráte uveřejnil v růz- ných časopisech pod pseudonymem „Ola = Jak sílný je chroust? Kdo z nás, jsa dítětem nechytil si někdy chrousta čili „babku“, jak děti říkají? Proto jistě každý ví, s jakou silou se chroust ze zavřené dlaně dobýval, jak se bořily tvrdé, jako drátěné nožičky do masa ruky a pak i kusadla pra- covala, takže malá pěstička brzy se otevřela a brouk dostal se na svobodu. Síla chroustova už dávno zajímá učence. Zvláště francouzský přírodo- pisec Plateau se v poslední době zabýval studová- ním síly tohoto jarního brouka, jehož vývoj trvá čtyři roky. Plateau zřídil zvláštní vozíček, přimě- řený velikosti chroustově, jehož náklad možno zvětšovati. Chroust byl zvážen, aby se pokusy mohl zjistiti poměr váhy brouka k váze, kterou utáhne Pomocí drobounkého postroje byl chroust zapřažen do vozíčku, obtěžkaného gramovými závažíčky tak Plateau zjistil, že chroust utáhne poměrně 21krát více než kůň. Včela je ještě silnější, neboo utáhne 30krát více. Kůň utáhne šesti až sedminá- sobnou svou vlastní váhu, kdežto chroust čtrnácti- násobnou. Poměrně má chroust tutéž sílu, jak lokomotiva.
#42 alto_textblock #42
Uherská tisková kancelář, jejíž prostřed- nictvím se rozesílají referáty o nynějším pře- líčení o žalobě Lukácsově proti Désymu, jest velice opatrna, aby neublížila svému šéfovi. dru. Lukáctovi. Potlačila totiž úplně ve svém referátě výpovědi dvou svědků, kteří před soudem dokázali, že dr. Lukács sku- tečně zneužil několika milionů, patřících do státní pokladny, ve prospěch vo- lebního fondu vládní strany. Uherská tisková kancelář referovala velmi podrobně o výsle- chu svědků, dokud jednáno o koupi Lukácsova domu v Zalatné, tedy o věci, ve které šloo několik tisíc, ale pozbyla náhle řeči, když do- šla řada na miliony, odevzdané na rozkaz dra. Lukácse do volební pokladny místo pokladny státní. Dne 28. května po přestávce vyslechnut svědek Emerich Vajda, ředitel uherské ban- kovní a obchodní společnosti. Svědek potvrdil, že vrchní ředitel Pavel Elek nechtěl zúčto- vati některé sumy. Když Vajda ho usvědčil, že manipuloval podivně s 1,084.000 K, Elek se nabídl, že pobvinu uhradí, polovinu aby nesla banka. Vajda to odmítl a oznámil věc presi- dentovi banky, bar. Herzogovi. Tu teprve se dověděl, nač Elek potřeboval peněz. Elek se mu pak přizal, že banka za to, že jí vláda svěřila solní obchod a některé jiné výnosné obchody, misela odvésti do pokla d- ny vládni strany 4.500.000 K. Vydané takto peníze účtovaly se v knihách pod vymy- šlenými jméry, nikdy pod jménem osoby, kte- ré peníze byy vyplaceny. Elek se dále přiznal Vajdovi, že ve věcech volební pokladny jed- nal vždy s jehdejším ministrem financí drem. Lukácsen Spor, veniklý mezi Vajdou a Elekem, do- stal se před čestný soud, jehož předsedou byl hr. Emerich Károlyi, místopředseda této banky. Hr. Károlyi jako následující svědek dosvědčil ped soudem, že Elek vydal ne- správně asi 41/4 milionu korun, ale prokázal, že ty peníz vyplatiti musel, aby banka ob- držela od rlády prodloužení výhodných ob- chodních snluv. Před čestným soudem Elek také prokáal, že ony peníze odevzdal dle ujednání s drem. Lukácsem do pokladny vládní strany. O většin