#1
alto_textblock
#1
1904.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v úterý dne Il. října.
#3
alto_textblock
#3
K číslu 281
#4
alto_textblock
#4
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilko
na měsíc 3 K 80h
#8
alto_textblock
#8
Čislo v Praze za 2h
#9
alto_textblock
#9
a na venkově za 3h
#10
alto_textblock
#10
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
#11
alto_textblock
#11
Válka.
#12
alto_textblock
#12
Kuropatkinův postup.
#13
alto_textblock
#13
Z Berlína, 11. října. »Kölnische Zei
tung« uveřejňuje tento telegram petrohradský
z Mukdenu: Již 3. října, den po vyhlášce ar-
mádního rozkazu Kuropatkinova, přešel ge-
nerál k offensivě. Při bohoslužbách du-
chovní svou řeč, proslovenou na vrchního ve-
litele, zakončil slovy: »Se štítem anebo na
štítu. Já však pravím teď: S křížem a ve
jménu Krista!« Pak byl armádní rozkaz vojsku
přečten. 6. října přibyl do Mukdenu místodr-
žitel Alexějev, aby doprovodil Kuropatkina,
který téhož dne odebral se k armádě. Počasí
je jasné a studené. Jest však silný vítr.
#14
alto_textblock
#14
na veliké pollže narazi. Celá síla japonského
vojska na bojišti páčí se asi na 400.000 mužů.
#15
alto_textblock
#15
Otravují stadnice.
Z Londýna, 11. října. Blíže studnic v Dál
ném zatčeno bylo několik podezřelých Číňanů
Myslí se, že staly se pokusy otrávit
studnice. Několik zatčených Čí
ňanů bylo popraveno.
#16
alto_textblock
#16
Port Artur není možno vyhladověti.
Z Neapole, 10. října. Spolupracovník ča-
sopisu »Mattino« měl rozmluvu s inspektorem
ruskočínské paroplavební společnosti Verblum
ským, který na džunce z Port Arturu
upřchl. Tento prohlásil, že není možno Port
Artur vyhladověti, neboť zásoby jsou nesmírné
a nové potraviny neustále se na džunkách do-
vážejí. Pouze 96 žen nachází se v celé pevnosti
a ty jsou vesměs příslušnicemi červeného kříže.
Tři hostince jsou otevřeny. Posádka portarturská
má dle výroku Verblumského 23.000 vojínůa
16.000 námořníků.
#17
alto_textblock
#17
žádné příčiny, odepříti jim práv,
kterých jiní požívají.
Dr. Lueger dává se dnes ve svých
žurnálech vídeňských velebit, že je lepší Němec,
než jeho kollega berlínský; kdyby takového něco
vyvedl on pro Čechy vídeňské, co Kirschner uči-
nil pro Čechy berlínské, byli by se prý na něj
vrhly všechny německo-liberální listy vídeňské,
jichž stoupencem dr. Kirschner jest a byly by
ho pranýřovaly jako zrádce na věci německé.
Konstatujeme toto pouhé faktum a činíme
k němu pouze jednu poznámku: Orientálské
přísloví praví: »Buď lepší, než jsi !« Dr. Lueger
s dobrou by se potázal, kdyby následoval pří-
kladu svého kollegy na primatorském stolci ber-
línském v klidné rozvaze a moudré snášeli-
#18
alto_textblock
#18
vosti l
#19
alto_textblock
#19
Telegrafické zprávy.
#20
alto_textblock
#20
Z úřadního listu.
#21
alto_textblock
#21
Ústup japonské armády.
—ch. Z Londýna, 10. října. Zdejším no-
vinám oznamuje se z Mukdenu, že gen. Kuropatkin
se svou armádou na celé čář
jižním směrem ku předu postu-
puje. Ve zdejších vládních a vojenských kru-
zích je nesmírné napjetí, jaké následky
z tohoto útočného postupu vzejdou. Oznamuje
se z bojišté, že Rusové již obsadili železnou
dráhu až k Jentaji a že Japonci všude
ustupují na Ljnojan, kdež dle mínění
zdejších vojenských autorit druhá a snad
opravdu již rozhodující bitva
bude svedena. Povětrnost je na bojišti
nyní suchá a chladná.
—ch. Z Petrohradu, 10. října. Gene-
rální štáb oznamuje o pohybech japonského
vojska: Japonské branné síly jso u
nyní rozloženy mezi Jentaje m a
Baňapudzou. Rozhodující bit va
očekává se zde a nikoli u Mukdenu
Japonci zřizují druhou reservní
armádu.
Z Charbina, 10. října. (C.-B.) »Ruská
telegr. agentura« oznamuje: Koluje pověsť, že
vydali Japonci za 80 millionů jenů papíro-
vých peněz a že hodlají zřídit
druhou reservní armádu Avšak soudí
se, že Japonsko pro nedostatek důstojníkůva
vycvičeného lidu při provádění tohoto záměru
#22
alto_textblock
#22
(Ostatní zprávy viz na 3. straně.)
#23
alto_textblock
#23
Telefonické zprávy „Nár. Listu.
#24
alto_textblock
#24
Porada polských poslanců o situaci.
Z Vídně, 11. října. Ze Lvova sdělují
Předseda klubu polského ryt. Jaworski svo-
lal na 15. řijna všechny polské po-
slance k poradě o politické situ-
aci. Konference zúčastní se také ministr dr.
Pietak a ředitel rakousko-uherské banky, člen
panské sněmovny dr. Biliňski.
Purkmistr berlínský a purkmistr vídeňský.
Z Vídně, 11. října. Oba orgány vídeňského
starosty dra. Luegra uveřejňují dnes dlouhé,
velmi pozoruhodně communique. Zajímavé pro
nás Čechy. Týká se projevu vrehníh
purkmistra berlínského dra. Kirsch-
nera, jejž tento učinil proti nátlaku, směřují-
címu k vypuzení českých spolkůz
obecních budov berlínských. Dr.
Kirschner. jak známo, akcentoval rovno
právnost Čechů berlínských k po
užívání obecních místností, ukazuje k tomu, že
jsou stejnými občany a stejně obližený
mi poplátníky jako jiní a že ne u z n á vá
#25
alto_textblock
#25
Z Vídně, 11. října. (C.-B.) Císař propůjčil
vicepresidentovi zemské školní rady pro králov-
ství české Františkovi Zabuschovi řád že-
lezné koruny druhé třídy
#26
alto_textblock
#26
Ke změně jednacího řádu v parlamentu
uherském.
#27
alto_textblock
#27
Z Pešti, 11. října. (C.-B.) Nová strana 2.
městského okresu konala včera večer konferenci,
na níž vůdce strany baron Desider Bánffy
prohlásil v příčině revise jednacího řádu, že byt
i jednací řád uherské poslanecké sněmovny vy-
žadoval v mnohém ohledu revise, považuje za
naprosto neodůvodněné, aby se dávala revise na
program za nynějších poměrů, poněvadž se tak
může státi jedině v dobách klidných, kdy není
mezi stranami ostrých protiv. Ostatně nemá
řečník vzhledem na osobu předsedy ministerstva
a na jeho dávno známé snahy, přiostřiti jednací
řád až do krajností, ani za přípustno, aby posla-
necká sněmovna jmenovala pro přípravu této
předlohy komisi.
#28
alto_textblock
#28
Zatčení anarchisté.
#29
alto_textblock
#29
Z Barcelony, 10. října. (C.-B.) Policie
zatkla dva nebezpečné anarchisty, u nichž byly
nalezeny tisíce tajných listin, podepsaných růz-
nými anarchistickými skupinami.
#30
alto_textblock
#30
FEUILLETON.
#31
alto_textblock
#31
Zdehouškovi na hrobeček.
Od Popelky Bilianové.
#32
alto_textblock
#32
Bylo náhle ticho v pokoji — ticho temné
a teskné, jak by ze bran věčnosti a neobsáhlých
moří nekonečna sem se navalilo . ticho ve-
lebné, jež v nehybnosti svého majestátu lid-
ského tvora na kolena nutí a s uchvácenou duší
letí někam v černé neznámo ve hrozném vy
tržení — ticho hrozné, kdy duše v úzkosti nej
větší v sebe se choulíc. všecko své nejjemnější
cítění burcuje, v napjetí horečném očekávajíc.
co hrozného nejbližší chvíle přinese.
Ticho, hrozné, děsné ticho — duše chvěje
se před čímsi neznámým, mocným a velikým,
co v žilách staví krev a rozum v čelo zpátky
vbíjí, a to všemocné neznámo přichází již, aby
ve tvoru živoucím zdrtilo jeho podstatu.
A živoucí bytost pojednou z tupé malomoci
se probouzí a vrhá se tomu hroznému majestátu
v ústrety a v zoufalé prosbě, již ne slova, ale-
každá krůpěj krve řve a křiči, hledá zastaviti
krok majestátního velikána, kterýž tu již stoji
a týmž okamžikem zasadil již svou ránu zdreu-
jící. Okamžení trvá jen toto ticho zarážejícív
žilách krev a v prsou dech, okamžení jen,a
všecky bolesti přetrpěné rvou duši silou živlů
neskrotných, rvou s čela jas i všecko ponětí a
cosi vstává v duši a týčí se v hroznou výši
nedostihlou a neobsáhlou a stojí tu tíží skály
věkovité.
#33
alto_textblock
#33
Je ticho v pokoji a duše probouzí se
z děsných vidin a bojácně zvolna proniká tím
tichem zlověstným, kteréž v pokoji zavládlo
nabývá vědomí, že
#34
alto_textblock
#34
hodiny se zastavily.
Ano, hodiny se zastavily — však ne, ne-
zastavily se samy — něčí ruka otevřela okno
a zastavila kyvadlo hodin.
Na stole před matkou leží dítě. Maličké
hezounké dítě.
Ve drobném tělíčku řádila nemoc a v útro-
bách jeho hrozný, tajemný odehrával se děj.
A teď tu dítě leží tichounké, tvářička
klidná, očka i ústečka pootevřená — a — za
stavili hodiny, otevřeli okno — najednou jako
když v duši matčinu blesk udeří, v čele roz-
břeskne se jí ohném plamenným, hlavu, oči.
tvář i prsa zaplavuje lavina horoucí, těžké, kou-
řící krve a touto těžkou, hroznou záplavou pro-
skakuje divoká bolest, jako když v podzemním
výbuchu zas a zase opětovaném trhá se země
a v divoké směsi lítá vysoko až ke blankytu
žhoucí krev a v ryčné bolesti rve rozum z čela
a cit z prsou.
A všechna bytost matčina vzpírá se hrozné
pravdě divokou, zoufalou bolestí a ta pravd
přec jako veliká, těžká vlna ohromných mrač-
ných oblaků valí se v duši — rozum nestač
pojmouti tuto spoustu hroznou a klesá pod tíží
její — ale ta ponurá, tvrdá, majestátní pravda
zas a zase vsouvá se do čela, očí, uší — do
všech žil i kosti, všecku bytost matčinu ochro-
#35
alto_textblock
#35
mujíc, aby v nejbližší chvíli přivedla ji napjetím
všech sil ke strašnému poznání, že
dítě zemřelo.
Umřelo dítě. — Ve vteřině dokonána v by-
tosti matčině spoušť živelního převratu a roz-
vratu, rázem roztříštěny všechny dosavadní
útvary dnševního žití matčina a do propasti tro-
sek těch smeteny všechny květy i prsť úrodná
a divoké ty rozvraty odtud nikdy juž ne-
srovnány.
A prostřed drsné, rozervané duševní té
oblasti matčiny hluboká strž zas a opět se roz-
dírající, kde v divokých, nezkrocených ručejích
hučí všecky ty city rozbouřené a záhady života
nezbádané a stříká pěna bez moci, drtíc seo
balvany zákonů odvěkých.
Matce umřelo dítě — a ona jakoby střem-
hlav se byla sřítila s ohromné výše kamsi dolů,
a teď tu stojí prosta všech pout i ohledů, prosta
bázně již i strachu, neděsíc se a nestrachujíc
se již ničeho: nemá již, čeho by ještě mohla
pozbyti.
A přeletěla léta. — Prostřed duše matčiny
stále ta hluboká, zas a opět se rozdírající pro-
rva; ostré hranoly dívoké té ssuti tvrdého ka-
mení pokryla zrádná zeleň lehounkými úponky
svými, přepjala záludně i prorvu hlubokou spletí
drobných větévek, ale tam dole na dně té pro-
rvy hluboké stále hučí ten divý příboj citů roz-
bouřených a z těch rodí se stále nové a nové
reflexe, vivisekcí vlastního nitra živené.
To k jedenáctému výročí na hrobeček tvůj,
Zdehoušku drahý!