#1
alto_textblock
#1
Ročník padesátý třetí.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v úterý 7. ledna 1913.
#3
alto_textblock
#3
Číslo6.
#4
alto_textblock
#4
Marauní avečerní listy
předpláni se
V Praze v admínistraci
na měsio. . . . . . 2 K —
na čevrá leta . . . . 6 K —b
u dvoji donáškou:
a měslo, . . . .
na čevre lsta . . . . 7 K erh
vo fliankách
na mněslo. . . . . . 2 K 80
Poštou:
něsla.
na vn ist: . . . 9K e
dvoji zásílkou
sa měsie. . .
rt ieta: . . Kes
#7
alto_textblock
#7
Vecerni
#9
alto_textblock
#9
dání-
#11
alto_textblock
#11
V drobněm prodejiu
ranní číslo o sobě . . za sk
večorní . . . . . . . za t h
Ve fliálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . p0
večerní . . . . . . . . 5h
#12
alto_textblock
#12
nseráts
platí se hotově napřeá
Předplaceni a inserty přijímá
dministrace v Marianské al., p
Tam nacházeji se táš
redakce, tiskárna a sxpedine
Národních Llstů“
Rukopisy ze nevraceii
#13
alto_textblock
#13
Telefon „Národních Listů“:
Redakce: a) pro hovory místní 2400, b) pro hovory
meziměstské 1061. — Administrace, expedice
obchodní tiskárna 1062.
#14
alto_textblock
#14
Telefonické a telegrafické
#15
alto_textblock
#15
zprávy „Národních Listů“.
#16
alto_textblock
#16
Porady o finančním plánu.
Z Vídně, 7. ledna. Na pátek 10. t. m. svo-
lána jest berní komise panské sně-
movny, aby se zabývala finančním plá-
nem.
Na pondělí 13. t. m. na 4. hod. odpoledn
svolána jest koníerence členů velké-
ho finančního výboru poslanecké
sněmovny do presidiálního salonu. Tam vy-
konají se průpravné porady pro schůze jmeno-
vaného výboru, jež počnou 16. ledna.
Velitel mariny do Rěky.
Z Vídně, 7. ledna. (K. k.) Velitel námoř-
nictví admirál hr. Montecuccoli odebral se
včera na inspekci do Rěky.
#17
alto_textblock
#17
Přísaha nových tajných radů a audience
u císaře.
Z Vídně, 7. lodna. (K. k.) Jeho Veličenstve
císař vzal dopoledne v Schönbrunnu do přísahy
nově jmenovaného kapitána uherské osobní gardy
trabantů gen. jízdy Gaudernaka. Potom vzal
Jeho Veličenstvo císař do přísahy tajné rady: Vy-
slance hraběte Bolestu-Koziebrodského
velícího generála v Praze svob. pána Giesla
zemského poslance dra. Jaroslava hrabět
Thuna-Hohensteina a hraběte Trautt-
mansdorifa-Weinsberga
Jeho Veličenstvo císař příjal dopoledne v
zvláštním slyšení zástupce Australie síra Georg
Reida a řeckého vyslance Gryparise, který
odevzdal mocnáři svůj pověřovací list.
#18
alto_textblock
#18
Audience dra, Weiskírchnera.
Z Vídně, 7. ledna. (K. k.) Jeho Veličenstv
císař přijal včera starostu dra. Weiskirchnera, kte-
rý přednesl svůj dík za potvrzení.
#19
alto_textblock
#19
Baron Giesl ve Vídní.
Z Vídně, 7. ledna. (K. k.) Pražský sborový
velitel svob. p. Giesl sem včera přijel.
#20
alto_textblock
#20
Jednání o mír a povšechná
sltuace.
#21
alto_textblock
#21
Velmoci mají nyní slovo.
#22
alto_textblock
#22
Z Londýna, 7. ledna. (K. k.) „Times“ sdě-
lují tyto podrobnosti o včerejší mírové konfe-
renci: Turečtí delegáti Rešid paša a Nizam
paša tázali se předsedajícího Novakoviče, j ak
by měli rozuměti slovům „přeru-
šení prací konferenčních?“ Nova-
kovič odpověděl: Můžete to pojmout
doslova, více vám říci nemohu. Ne-
oficielně prohlásili však delegáti spojenců,
ačkoli v jejich prohlášení podaném v páteka
v turecké odpovědi včerejší se mluví o ukon-
čení vyjednávání, že chtějí raději užít
slova „přerušení“, aby se vyvarovali
příkrého chování se vůči velmocem a aby sami
se nestali směšnými. Jeden delegát spojených
balkánských států prohlásil, že velmoe
majínyní slovo.
Z Londýna, 6. ledna. (K. k.) „Reuterova
kancelář“ se dovídá, že by byli zástupci spo-
jených balkánských států vzhledem k neuspo-
kojivé odpovědi na své návrhy nepochybně
vyjednávání přerušili, kdyby nebyly během
posledních dvou dnů velmoci udělily své rady
Za těchto okolností poskytli spojene
Turkům čas, aby uvažovali o si-
tuacia vyložilisvéstanovisko. Je-
den řecký delegát prohlásil, že vyjedná-
vání nebylo přerušeno a že dele-
gáti nehodlají opustiti okamžitě
Londýn. Zatím, jak se za to má, budou
velmoci zpraveny ot om, co se sta-
lo a brzo se dovíme, rozhodnou -l;
se podniknouti nějaké kroky.
Prvým krokem Turecka bude svolati no-
vou schůzi, jakmile bude míti co sděliti.
Zatím mohou se velmoci usnésti o své akci.
nebo může padnouti Drinopol. Podá-li Tu-
recko nějaké rozumné návrhy
jsme ochotni o nichjednati, jeho ny-
nější návrhy však jsou tak vzdáleny stanovi-
ska spojenců, že jsou s ním neslučitelny. V tu-
reckých kruzích není nic známo, jak se nyní
situace vyvine. Má se však za to, že spojenei
zúmyslně přivodili odročení konference v na-
ději, že Drinopol se zatím vzdá. Tento postup
posuzuje se v tureckých kruzích s největší ne-
#23
alto_textblock
#23
oboustranném odzbrojení. Při tom
ukázalo prý se, že přátelský poměr mezi obč-
ma říšemi žádné újmy neutrpěl válečnými
událostmi na Balkáně. Ale proto přece
zůstalo celé vyjednávání bez
úspěchu. Dokudse stav věcí úplně
nevyjasni, není Rakousko-Uher-
sko s to odvolati nařízená vojen-
ská opatření. Také Rusko uznal
za nuiné, aby jeho válečná opa-
tření zůstala v platnosti. Potrvá te-
dy dosavadní stav věcí na obou stranách
nadále.
#24
alto_textblock
#24
Chystaný převrat v Cařihradě.
M. Z Kolína nad R., 7. ledna. (Zvl. te-
legram „Nár. L.“) Dle telegramu „Kölnische
Zeitungu“ z Cařihradu chystá se tam radi-
kální změna ve vládě a vládním
systému. Ba neni prý vyloučena
ani změna na trůně. Každým zpu-
sobem dlužno prý se připraviti na
vážné událos ti.
#25
alto_textblock
#25
Turecká půjčka.
Z Londýna, 6. ledna. (K. k.) „Reuterova
kancelář“ se dovídá, že se turecké vládě po-
dařilo uzavříti smlouvy na okamžito
půjčku, která bude zaručena vá
lečnými daněmi.
#26
alto_textblock
#26
Zprávy z boliště.
#27
alto_textblock
#27
Sítuace ve Skadru.
#28
alto_textblock
#28
Z Čařihradu, 6. ledna. [K. k.) Tisková kan-
celář uveřejňuje oficielně telegram valiho
vojenského velitele ve Skadru plukovníka Ha-
sana Rizy ze 27. prosince 1912, v kterém o-
značuje se situace ve Skadru za neobyčejně
příznivou jak v příčině mravního stavu oble-
žených, tak i v příčině způsobilosti pevnosti
k odporu. Po vítězství u Renz použili Černo-
horci v noci na 3. prosince tmy a panující mlhy
k útoku, který byl odražen s velkým úspě-
chem. Dne 14. prosince podniklo srbské voj-
sko, odhadované na jednu brigádu, útok na
náš přední voj v Zadrimě. Jak v tomto boji.
tak i v potyčkách dne 17. a 18. prosince po-
stavili jsme proti nepříteli část svých záloh
Srbové byli odraženi a mělí na 800 mrtvých
V noci 23., 24. a 25. prosince odrazili jsme ví
tězně černohorské útoky. Nálada ve vojsku
obyvatelstvu jest výborná.
#29
alto_textblock
#29
Obrázky z českých oddělení
nemocničních.
Podivné okolí: několik řad železných lůžel
čistými, bílými prostěradly: na nich ranění. ÚUi
dálky vítají nás úsměvy. Znají nás.
— Jak se máte, hoši?
— Dobře je nám tu. I veselol
A volají na jednohot
— Vezmi kaval.
Jeden raněný béře do rukou jakousi dlouho
dřevěnou píšťalu.
— Tak kterou?
— Třebas tu „Chubava si moja gorol...“ rad
sestřička milosrdná. Máňa Stefanová, jež je víco
Češka než Bulharka. o
Sálem rozléhá se hravá píseň. Někteří raněn
zpívajíi
#30
alto_textblock
#30
„Chubava si moja goro,
mirišeš na mladosti
Vse vseljavaž v srcata ni.
samo skrpiš žalostl
„Kde jsi. Mančo? Tanči, brelo
Hledají Manča Georgieva. Sťudent Danojlo-
ho vede.
„Šáteček, sestro Tabakoval“
Podávají mu šáteček. Mančo je už starší člověl
Byl střelený do hlavy i hrdla, mluviti ještě ne-
může — ale nevadí — tanec ten mu ještě jde
Odhazuje trepky a doprovázen kavalem, tančí.
Lehce ranění seskupili se kolem nás, ostatn
divají se s posteli. Všem oživly oči. Zapomenute
rázem vše, co se událo od té doby, kdy i on
naposled tančili: zapomenuta vzrušení dnů mobili-
sačních, zapomenuty hrůzy válečné, bolest — vš
to zapomenuto, vše tu ustupuje jiným vzpomínkám
— radostnějším, příjemnějším. I oni vzpomínají n
svou „goru a šeptem opakují
Ty vždy seješ v srdce radost
a vyhániš z něho žalost ..
Všem je neobyčejně lehce v duši, mile, vesele
— Pan chef jde. Gospodin Štěpán! — hlá
někdo.
Sestry chystají se do koutečků, Máňa nakukuje
mi přes rameno. Tabakova schovává šáteček, ra-
nění ohližejí se po svých postelích. Myslí, že s
bude gospodin zlobiti.
A on zatím poklepává jim po ramenou a směj
se na mne:
— To jste to vy zase spískal? Jen nechť s
baví, to je nejlepší medicina.
A kaval opět zvučí.
#31
alto_textblock
#31
Směji se jí:
— Jen ho učte, tak si udržíte aspoň jednoho.
Beztak vám jich ubývá!
Ona hledí na devět postelí, jež „patří jí“. A
z nich už skutečně je pět prázdných.
#32
alto_textblock
#32
U „Lule Burgas“ vaří na velkém primusu
sestry-universitní studentky. Kata Gabinová opa-
trně obstupuje primus, zatím co Olga Kuševa zkouši
prstem, je-li voda teplá. Jeden raněný je pozoruje.
Pak vidí, že spouštějí do vody plechové krabice
konservami a směje se.
„Bláhové, vy si myslite, že se vám ten plech
tak brzy uvaří?
Gabinová je v rozpacích. Pak se zasměje a od-
seknei
— Však máš dobré zuby, rozkoušeš to-
— Nechci, sněz si to sama a mně dej radě
čorlu než ty hloupé plechy švábské. Kdo pak by
to jedll
V. Sis.
#33
alto_textblock
#33
Politická hlídka.
#34
alto_textblock
#34
O dalším jednání dorozumívacím
#35
alto_textblock
#35
nabyla „Bohemia“ pro nedělní své číslo zpráv
z českého prý pramene v ten smysl, že porady
zástupců českých stran, konané minulý týden,
měly výsledek příznivý pro pokračovánív
akci dorozumívací. S české strany byl prý
podniknut pokus, dosíci společného postupu
všech českých stran, a to na nové základně.
Dojde-li k dohodě takové, bude svolána schů-
ze zpravodajského komitétu národně-politické
komise (kterého, „Bohemia“ nesděluje; patrně
by svolán byl komitét pro volební opravu
zemskou). Dřive však se sejdou oba osmi-
členné komitéty, by co nejrychleji vyřídily
nehotové dosud svoje záležitosti.
Také prý bude učiněn pokus (zda se stra-
ny české nebo německé, „Bohemia“ nepravíl.
aby se v otázce úpravy učitelských platů do-
spělo ke kladnému výsledku, a kdyby v době
tak krátké, jaká je teď po ruce, nebylo možno
pravidelně vyříditi otázku úhrady, vyjedná-
valo by se o to, nebylo-li by možno, vyřízení
této otázky provésti odděleně od ostatních
záležitostí dorozumívacích. K tomu by bylo
třeba úmluvy s Němci. Určitý okamžik pro
znovuzahájeni akce dorozumívaci není dosu
stanoven.
Ovšem: píše se snadno, ale pracuje se ne-
snadno!
#36
alto_textblock
#36
Zmar nynější dorozumívací akce
#37
alto_textblock
#37
Gryparis zůstane ve Vídní.
Z Vídně, 7. ledna. (K. k.) Bývalý řecký vy-
slanec v Cařihradě Gryparis, který nyní zastupuje
vídeňského vyslance dra. Streita, dlícího v Lon-
dýně, zůstane definitivně ve Vídni.
#38
alto_textblock
#38
Uherská vládní strana a hr. Khuen-Héderváry.
Z Pešti, 6. ledna. (Uh. tel. kor. kane.) Deputace
členů národní strany práce dostavila se dnes
ministerským předsedou drem. šl. Lukácsem v čele
ke hr. Khuenu-Hédervárovi, aby mu jako zakladateli
strany odevzdala pamětní album. Nádherné album
obsahující skoro 4000 podpisů, má tento nápis: „Za-
kladateli národní strany práce ve vděčné uzna-
losti strana práce.
#39
alto_textblock
#39
Boje v Tripolsku.
Z Cařihradu, 6. ledna. (K. k.) „Sabah“ se
dovídá, že Italové, podniknuvše 1. ledna vý-
pad z Benghazi, byli napadeni Araby a musil
ustoupiti se ztrátou 280 mrtvých a raněných
Arabové měli 5 mrtvých a 23 raněné.
#40
alto_textblock
#40
Boje v Maroku.
#41
alto_textblock
#41
Z Mogadoru, 6. ledna. (Agence Havas.) Dne
ve 2 hod. ráno byl napaden tábor pod hradbam
města. Nepřátelské tlupy, které ostatně byly mále
četny, ustoupily po žhodinné palbě občas přeru-
šované. Současně podnikl nepřítel útok na pal
mový hál, kde tábořil sbor. Rucfi.
#42
alto_textblock
#42
libostí.
#43
alto_textblock
#43
Drinopol a válečná náhrada.
M. Z Kolína nad R., 7. ledna. (ŽvI. te-
legram „Nár. L.“) Oznamuje se, že balkánšt-
spojenci, bude-li Bulharsku postou-
pena Drinopol, upustí od poža-
davku válečné náhrady a budou ž-
dati jenom odškodnění za stravování zajatců
Co odstoupí Bulharsko Rumunsku.
Z Londýna, 7. ledna. (K. k.) „Daily Te-
legraph“ tvrdí, že dostal z Bělehradu z bez-
pečného pramene zprávu, že mezi Bulhar-
skem a Rumunskem byla uzavřen
smlouva, dle niž odstoupí Bulhar-
sko Rumunsku území, jehož jižní hra-
nice táhne se z Olejnice až k mysu Gal Gradt
na Černém moři a do něhož pojato i město
Derster.
#44
alto_textblock
#44
Bezvýsledné jednání mezí Rakousko-Uher-
skem a Ruskem.
Z Pešti, 7. ledna. Vládní „Pester Lloyd
prohlašuje, že se mezi Rakousko-Uhersken
a Ruskem dělo, ačkoli jenom neúřadním způ-
sobem, vyjednávání o vzájemném
#45
alto_textblock
#45
Pašič ve Skopiji.
Z Bělehradu, 6. ledna. (K. k.) Ministersk-
předseda Pašič odjel dnes do Skoplje, kd
stráví pravoslavné vánoční svátky.
Cízí válečné lodi u Soluna.
Ze Scluna, 6. ledna. (K. k.) Francouzský
obrněný křižák „Bruix“, který odplul do Syry
(na Krétě), zakotvil opět před Solunem, kdež
je také anglický obrněný křižák „Yarmouth“
Cyprus žádá za přípojení k Řecku.
Z Athén, 7. ledna. („N. W. T.“) Na ostro-
vě Cypru tamější řecké obyvatelstvo svolalo
národní shromáždění, kterého se zú-
častnilo veškeré duchovenstvo s metropolitou
v čele, delegáti všech krajin a četní notáblové.
Sepsáno memorandum, které podáno
bude anglické vládě a ve kterém se žád
připojení ostrova k Řecku. Pamětní
spis ten poslán telegraficky guvernéru cyper-
skému, který tou dobou na cestě do Anglie
mešká v Alexandrii. V Athénách soudí se, ž
záležitost Cypru bude projednána na vyslane-
cké konferenci londýnské v souvislosti s egej
skými ostrovy.
#46
alto_textblock
#46
Poněkud dále u stolu sedí raněný s prostře-
lenou rukou a proti němu milosrdná sestra. O
učitel, ona učitelka. Tedy kolegové. Živá gesta.
temperamentní věty, rozhořelé tváře — spor. Ra-
něný (v míru socialista a antimilitarista a ve válee
výborný vojákl) odpuzuje válku, kritisuje politiku
Gešova kabinetu, poukazuje na finanční závislost
Bulharska, jež prý proto bude musiti svoliti k ta-
kovému míru, jaký nadiktují velmoci, což značí, že
Drinopol zůstane v rukou tureckých; milosrdná
sestra dokazuje apět. že národ, jenž má takovou
armádu, jako je bulharská, nemusí si dáti libiti
aby mu někdo něco diktoval, že Bulharsko m
ještě dosti sil k pokračování ve válce atd.
Ona mává oběma rukama, on jen jednou —
spor zůstává nerozřešen Přinesly kotel s čorbou
ji volají, aby šla pomoci roznášeti. Jde a za chvilk
se vrací s plným talířem a staví ho před svého
soupeřei
— Nate, tohle je stokrát lepší než ty vaše
doktriny!
Raněný by chtěl protestovati, ale sestra sl
Urumová, jež se v Praze za tři měsíce naučila sluš-
ně česky, strká mu do ruky lžíci a obrací se ke mně
„Nemyslete, že je to snad špatný nějaký voják
když tak mluvi! Dokud byl na bojišti, bil se s Turky
jako každý jiný. Je také střelen z největší blízkosti
Ale to teprve teď, když tu tak celé dny leží, vzpo
mněl si opět na staré fráse z doby míru.
#47
alto_textblock
#47
V oddělení „Ochrid 11“ čte sl. Levituso
gymnasistka a Češka, francouzský román. Přicház
raněný
— Nauč mě, sestro, francouzsky
— Což mysliš, že to jde tak lehko?
— Aspoň čístl
Nezbývá, než aby vzala kus papíru a tužko
i učila raněného čísti a psáti
#48
alto_textblock
#48
předpověděl předevčírem ve Vídni s výslov-
nou velkou pravděpodobností německoradi-
kální poslanec dr. Perko ve valné hromadě
německonacionálního spolku. Dorozumění prý
bude znemožněno proto, že rozdvojení Čecho
začaté roku 1890, nyní Češi zamítají a že se
k tomu vláda chová dvojako.
Stejně mluvil též posl. Wolf, míně, že
dorozumění bylo těžce ohroženo, ne-li bezna-
dějno již v té chvíli, kdy se Čechům podařilo
do souboru dorozumívacího vtáhnouti jazyko-
vou otázku státních úřadů.
Posl. Wolf byl vůbec v pesimistické nála-
dě. O vídeňském parlamentě prohlásil, že není
schopen práce, jaké by bylo třeba k vyřízení
jeho zákonných úkolů a také zahraniční situ-
aci se zřetelem na Rakousko posuzoval posl
Wolí nepříznivě, tvrdě, že otázka srbského
přístavu je vlastně otázkou ruského válečného
přístavu, že Italie ohrožuje námořní postavení
Rakouska a že vliv této situace zahraniční se
již jeví v poměrech vnitřních, zejména v sesí-
lení národního vědomí rakouského Slovanstva
a v pronikání myšlenky trialismu do popředí.
Ovšem žádá posl. Wolí, aby tento jihoslovan-
#49
alto_textblock
#49
FEUILLETON.
#50
alto_textblock
#50
Moravské Kolo spisovatelů.
Z Čech na Moravu jakoby někdy bylo velm
daleko. Tak jsou nám cizi události moravského
života a tak lhostejně míjíme mimo ně; jedva žesi
je uvědomujeme. Snad proto, že vlastní, úzce náš
vniterně český život je tak zmnožen a cele zájem
vyčerpává, snad proto, že se nám vnitřní sou-
vislost s Moravou zdá příliš samozřejma, a že bez-
děky tudíž ani necitíme ono zvláštní hnutí duše
pobízející zahledět se za hraniční kopce česko-
moravské vysočiny s interesem nějak podstatněji
soustředěným, upřenějším. A není to dobře.
Oč intimnější bylo by toto krevní bratrstvi
naše, oč bohatší citově i popudově, kdyby z čech
do Moravy chodníček nezarůstal travou, bezděké
a snad leckde neuvědomované si lhostejnosti. O
lépe by se mnohé chápalo, tu i onde, co dosu
zbytečně jen občas ukáže nám ono vnitřní nesply-
nutí, ba cizost zájmů, cizost a neúměrnost pod-
mínek i cilů života. Nemyslím ani na politické
cíle a prostředky: jen v kulturním ohledu. Dra
rodní bratří jdeme světem proměn a událostí cestou
společného vývoje a přece každý sám: naše d uše
jakoby nešly spolu. A není to dobřel
Bylo by nám leckdy radostnějí, kdybychom
více a upřímněji všímali si v království toho, jak
žije se na Moravě. Bylo by to i zajímavo a někdy
i poučno. Morava žije svým vlastním životem, n
štěstí pro nás. Silným, zdravým živolem, který
má svoje touhy a svoje náklonnosti, svoje gesto
svoje radosti i svoje mrzutosti. Životem, jehož ne-
zkažená krev je zárukou zdravého osudu národa
A v kulturním ohlédu je na Moravě v posledníc
letech zvláště živo. Neblučně, bez chlubivé emfase-
pracuje se tu na kulturním díle, jež hodnotou svou
podstatně zmnožuje duchovní poklad náš.
V Čechách obyčejně vidíme až výsledky, al
jak se k nim dospívá, tu práci samu a vše, co na
díle spolupůsobilo, okolnosti a poměry a jejith tvo-
řivou účast, tedy to. co znamená vlastně kulturní
život ve všech jeho stadiich, to nám uniká. A přece
#51
alto_textblock
#51
i tu možno by bylo leckdy spolupůsobiti, a po-
mocnou rukou vývoj urychliti, nebo i dáti mu smě-
soustřednější, konečným cílům společným bližši
Ale není času, není zájmu, zdá se; snad není ai
vůle. Škoda je z toho pro všecky. Tim spiše, že
pozornost, kde se v království účinně projeví pro
kulturní úsilí Moravý, je vždycky radostně
vděčně přijímána. To vidno bylo a je na příklad
v otázce divadelní, jednom z našich nejpalčivějších
kulturních desiderií moravských. Pomocná účast
osob kolem pražského Národního divadla, a z těch
ovšem nejvíce toho, jehož praktická rada je nej-
positivnější a v dnešním stadiu divadelní akce
brněnské nejakutnější, pana ředitele Gustav
Schmoranze, jednoho z nejčinnějších, třebaže nej-
více v pozadí stojícího spolubudovatele moderního
českého jeviště, je vítána na Moravě s větš
srdečností a vděčností, než snad může se v Čechách
zdáti. Protože posunuje otázku rázem víc a více na
pole praktického a účelného řešení.
Ostatně otázka českého divadla na Moravě by-
Ia vždycky v Čechách poměrně dosti sympaticky
sledována a účinně podporována. Méně byly jik
otázky umění, vědy a literatury. Kromě malířství
ovšem. To si svojí individuální silou a uměleckou
mohoucností vynutilo dávno již zaslouženou pozor-
nost v království, a osamostatnění se výtvarníků
moravských ve vlastním „Sdružení“ bylo před ča-
sem se zájmem sledováno i v Čechách a také dosti
podepřeno. Za to z jiných záležitostí pro kulturní
rozvoj náš na Moravě důležitých nanejvýše ještě
otázka druhé české university setkala se s poroz-
uměním, třebaže více theoretickým a mimo ob-
časné projevy davového nadšení na manifestačních
schůzích málo positivním. Věci hudební Moravy
však — viz na příklad nedostatek vůle ocenitiv
Čechách po zásluze Leoše Janáčka! — a Moravy
literární nedovedly však připjatí k sobě pozornějš
zájem Čechy skoro naprosto.
Při literatuře snad stesk tento na první oka-
mžik překvapí a zarazí. Zdá se býti neoprávněným
a je možno, že se ozve i hlas protestu: Což je ně-
jaké zvláštni moravské literatury? Ano. Je! N
ovšem ve smyslu separatistickém. Takové „morav-
ské“ literatury arci není a nikdo na Moravě nech e
#52
alto_textblock
#52
aní z daleka vyvolávati zdání toho. Naopak, z řa
moravských spisovatelů snad nejenergičtěji bylo vy-
sloveno ohražení se proti tak zvanému moravskému
separatismu, jimž se tu a tam začínala proti Mo-
ravě kaliti voda. Není tedy, znovu opakuji, morav
ské literatury v tomto smyslu; ale je literatura
půdy moravské vyrostlá, živená šťávami rodné téte
půdy a proniklá dechem svého ovzduší, a jsou lite-
ráti na Moravě píšící, s půdou Moravy sepjatí by-
tostí svojí i osudy a celou tvorbou svojí. Je tu
dlouhá doba mnoha desítek, v nichž tato literární
Morava se vyvíjela, a tvořila tak bezděky vlastní
útvar v českém Hiterárním celku a budovala si dů-
vody své existence i právo na uznání. Krásná
bohatá kniha Hýskova o „Literární Moravě“ je
vzácným dokumentem, který musil by na ráz umlčeti
povrchní pokřik o separatismu, kdyby byl v Čechách
s dostatek jen v nejširších vrstvách čtenářů znám.
Ale kolik asi českých čtenářů četlo knihu Hýskovu?
Nuže, opakuji znovu, pro tuto literární Moravu
pro spisovatele na Moravě tvořící a pro jejich lite-
rární dílo není v Čechách dosti zájmu a pozorno-
sti. Stačí jenn všímnouti si, jak neochotně publiko-
vána jsou v pražských knihkupectvích díla, vydaná
v nakladatelstvích moravských, čímž skýtán je je-
den z nejsilnějších důvodů nakladatelům na Moravě
proti vydávání knih a tím velmni zatěžován rozvo
literatury — kdežto na druhé straně dost zvolna
proniká literát moravský do nakladatelství českých
vůbec a pražských zvláště, snad už prostým půso-
bením své vzdálenosti od centra a nemožnoslí usta-
vičné osobní intervence. A v jakémsi sledu tohoto
řetězce i dila moravských autorů, jsou-li vydána
mimo velké nakladatelské závody, tedy zvláště vy-
dána-li jsou na Moravě, skoro šmahem zůstanon
nepovšimnuta v časopiseckých referátech a kriti-
kou. A je přece jisto, že nejničivější posudek no-
vinářský není pro líterární dílo tak zhoubný a za-
bijácký, jako naprosté mičení. A že to nejsou
vždycky jen díla zcela bezvýznamná, jež byla
nás již odsouzena k tomuto zániku v propastech
nevšímavosti a zapomenutí, dalo by ze dokázat
mnoha dollady. — A protože jedno vyvolává dru-
hé, sledovati můžete krok za krokem tuto ne-
tečnost k literatuře z Moravy celým českým veřej-
#53
alto_textblock
#53
ným životem až nahoru k instancím, jež měly b
býti nejvíce rozhodny, a také nejvíce spravedlivy
Jak na příklad macešsky odbyta bývá rok za r
kem Morava v Akademii, vzbudilo už nejedno-
ostrou pozornost a protesty, a letos znovu bylo bo
lestně pociťováno v literárních kruzích na Moravě
A tak nezbývá pomalu, než přičiniti se o nápravu
vlastním přičiněním, sáhnouti po účinné svépomoci
Moravským literátům bude k tomu dána možnos
dosti pozorubodná. V nedávné době totiž přikroče-
no na Moravě obdobně k někdejšímu soustředění se
výtvarníků i k osamostatnění se literátů tím, ž
pozvolným vývojem vnitřních věcí v sympatickén
jinak „Kiubu přátel umění“ došlo i k secessi dosa
vadního odboru literárního a k utvoření nového
střediska. V „Klubu“, kde převládly pomalu vliv
umělecky neaktivní a jen opravdu umění přátelské
spisovatelé moravští nedocházeli pro svoje zájm
odborné, a řekněme i stavovské tolik porozumění
kolik bylo pro zdárný život odboru nutno, přestal
se tu cítiti doma, a tak rozhodli se letos v lstě
v Luhačovicích na odluce definitivní a úplné, se
skupivše se v novém „Kole spisovatelů“. Opakuj
se tu asi někdejší události v pražské „Umělecko
besedě“. „Moravské Kolo“ rozchází se s ma-
teřským spolkem bez hněvu, hledajíc jen snadnějš
možností činnosti i rozvoje, a dosahujíc i snad-
nější přístupnosti všem spisovatelům po Moravě
pracujícím, pokud se činnost jejich nepříčí osvěte
a pokroku, kteří snad dříve z té či oné příčiny
členy „Klubu“ státi se nemohlí nebo nechtěli. Čin-
nost „Kola“ vnitřní je asi obdobná činnosti praž-
ského „Máje“, s nímž, jakož i s ostatními spolky
literárnimi vejde „Kolo“ v nejužší styk a snad i
užší svazek, dojde-li k uskutečnění v „Kole“ při-
pravovaného návrhu na vybudování jakési pevněiš
a závažnější organisace všeho spisovatelstva v če-
chách, na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku
Návrh, až bude zde propracován, podán bude všem
sdružením literárním, a bude o něm pak pojednáno
společně, buď v komisích, buď na „Kolem“ pro-
jektovaném sjezdě spísovatelů v Luhačovicích pří-
štího léta. — Jiná důležitá činnost čeká „Morav-
sko Kolo“ v provádění úkolu stanovami vytčeného
toliz v probouzení zájmu o literaturu v nejširšíe
#54
alto_textblock
#54
vrstvách moravského lidu, v usnadňování literánn
činnosti vypisováním stipendií a soutěží o ceny.
jakož i připravami k ochraně hmotných a stavov-
ských zájmů spisovatelů a k pojištění nemocenské-
mu, starobnímu a vdovskému. Bratrská součinnost
s „Májem“ i tu dojísta mnoho prospěje.
Bude tedy dojista jen záslužno, všímne-li s
i česká veřejnost pozorněji nově utvořivšího se
sdružení spisovatelského, a dle možnosti i hmotně
tuto důležitou a pro kulturní práci na Moravě
mnoho významnou korporaci podepře. Činnost, jež
„Moravské Kolo“ čeká, je dalekosáhlá, nákladná
vyžadující i mnohých obětí. Je tedy jen záslužno,
stanouti po boku pracovníkům z řad literátů mo-
ravských, kteří tak horlivě podjali se dnes úkolu,
vybudovati moravské literatuře vlastní domáci krov.
členský příspěvek roční stanoven pro členy při-
spívající pro letošek pouze na 6 K. příspěvek
členů zakládajících jest jednou pro vždy 200 K
stačí přihláška a zaslání obnosu do Brna na adresu
jednatele prof. J. Holého ve státní průmyslové
#55
alto_textblock
#55
škole.
#56
alto_textblock
#56
„Moravskému Kolu“ bude činnost, pokud se
týče zamýšlené podpory literárního tvoření, značně
ovšem usnadněna tím, že se strany země jsou kul-
turní zájmy Moravy s opravdu vzácným poroz-
uměním podporovány.
#57
alto_textblock
#57
„Moravskému Kolu“ samotnu pro účely lite-
rární přiřknuta je na příklad roční dotace 3500 .
V tom ohledu je Morava opravdu vzornou zemí,a
representace její ve sněmovně i v zemském výboru
zasluhuje si, aby na tuto opravdu příkladnou ochotu
a intelligentní chápání kulturních potřeb národa by-
lo při každé přiležitosti vděčně a také s hrdostí po-
ukázáno. Ovšem pro všecku činnost „Kola“, má-li
opravdu býti vydatnou a v kulurním životě M -
ravy znatelnou, obnos sám byl by nedostatečným.
Proto třeba napiati všechny síly a probouzeti zájem
všude po vlastech.
Je to zájem pro dobrou věc, zájem, který je
konec konců naší mravní povinnosti
Ad. Boh. Dostal.