ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 26b75390-8f2a-11dd-b855-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 57
#1 alto_textblock #1
Ročník padesátý třetí.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v úterý 7. ledna 1913.
#3 alto_textblock #3
Číslo6.
#4 alto_textblock #4
Marauní avečerní listy předpláni se V Praze v admínistraci na měsio. . . . . . 2 K — na čevrá leta . . . . 6 K —b u dvoji donáškou: a měslo, . . . . na čevre lsta . . . . 7 K erh vo fliankách na mněslo. . . . . . 2 K 80 Poštou: něsla. na vn ist: . . . 9K e dvoji zásílkou sa měsie. . . rt ieta: . . Kes
#5 alto_textblock #5
NAR
#6 alto_textblock #6
o
#7 alto_textblock #7
Vecerni
#8 alto_textblock #8
NLl
#9 alto_textblock #9
dání-
#10 alto_textblock #10
Y
#11 alto_textblock #11
V drobněm prodejiu ranní číslo o sobě . . za sk večorní . . . . . . . za t h Ve fliálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . p0 večerní . . . . . . . . 5h
#12 alto_textblock #12
nseráts platí se hotově napřeá Předplaceni a inserty přijímá dministrace v Marianské al., p Tam nacházeji se táš redakce, tiskárna a sxpedine Národních Llstů“ Rukopisy ze nevraceii
#13 alto_textblock #13
Telefon „Národních Listů“: Redakce: a) pro hovory místní 2400, b) pro hovory meziměstské 1061. — Administrace, expedice obchodní tiskárna 1062.
#14 alto_textblock #14
Telefonické a telegrafické
#15 alto_textblock #15
zprávy „Národních Listů“.
#16 alto_textblock #16
Porady o finančním plánu. Z Vídně, 7. ledna. Na pátek 10. t. m. svo- lána jest berní komise panské sně- movny, aby se zabývala finančním plá- nem. Na pondělí 13. t. m. na 4. hod. odpoledn svolána jest koníerence členů velké- ho finančního výboru poslanecké sněmovny do presidiálního salonu. Tam vy- konají se průpravné porady pro schůze jmeno- vaného výboru, jež počnou 16. ledna. Velitel mariny do Rěky. Z Vídně, 7. ledna. (K. k.) Velitel námoř- nictví admirál hr. Montecuccoli odebral se včera na inspekci do Rěky.
#17 alto_textblock #17
Přísaha nových tajných radů a audience u císaře. Z Vídně, 7. lodna. (K. k.) Jeho Veličenstve císař vzal dopoledne v Schönbrunnu do přísahy nově jmenovaného kapitána uherské osobní gardy trabantů gen. jízdy Gaudernaka. Potom vzal Jeho Veličenstvo císař do přísahy tajné rady: Vy- slance hraběte Bolestu-Koziebrodského velícího generála v Praze svob. pána Giesla zemského poslance dra. Jaroslava hrabět Thuna-Hohensteina a hraběte Trautt- mansdorifa-Weinsberga Jeho Veličenstvo císař příjal dopoledne v zvláštním slyšení zástupce Australie síra Georg Reida a řeckého vyslance Gryparise, který odevzdal mocnáři svůj pověřovací list.
#18 alto_textblock #18
Audience dra, Weiskírchnera. Z Vídně, 7. ledna. (K. k.) Jeho Veličenstv císař přijal včera starostu dra. Weiskirchnera, kte- rý přednesl svůj dík za potvrzení.
#19 alto_textblock #19
Baron Giesl ve Vídní. Z Vídně, 7. ledna. (K. k.) Pražský sborový velitel svob. p. Giesl sem včera přijel.
#20 alto_textblock #20
Jednání o mír a povšechná sltuace.
#21 alto_textblock #21
Velmoci mají nyní slovo.
#22 alto_textblock #22
Z Londýna, 7. ledna. (K. k.) „Times“ sdě- lují tyto podrobnosti o včerejší mírové konfe- renci: Turečtí delegáti Rešid paša a Nizam paša tázali se předsedajícího Novakoviče, j ak by měli rozuměti slovům „přeru- šení prací konferenčních?“ Nova- kovič odpověděl: Můžete to pojmout doslova, více vám říci nemohu. Ne- oficielně prohlásili však delegáti spojenců, ačkoli v jejich prohlášení podaném v páteka v turecké odpovědi včerejší se mluví o ukon- čení vyjednávání, že chtějí raději užít slova „přerušení“, aby se vyvarovali příkrého chování se vůči velmocem a aby sami se nestali směšnými. Jeden delegát spojených balkánských států prohlásil, že velmoe majínyní slovo. Z Londýna, 6. ledna. (K. k.) „Reuterova kancelář“ se dovídá, že by byli zástupci spo- jených balkánských států vzhledem k neuspo- kojivé odpovědi na své návrhy nepochybně vyjednávání přerušili, kdyby nebyly během posledních dvou dnů velmoci udělily své rady Za těchto okolností poskytli spojene Turkům čas, aby uvažovali o si- tuacia vyložilisvéstanovisko. Je- den řecký delegát prohlásil, že vyjedná- vání nebylo přerušeno a že dele- gáti nehodlají opustiti okamžitě Londýn. Zatím, jak se za to má, budou velmoci zpraveny ot om, co se sta- lo a brzo se dovíme, rozhodnou -l; se podniknouti nějaké kroky. Prvým krokem Turecka bude svolati no- vou schůzi, jakmile bude míti co sděliti. Zatím mohou se velmoci usnésti o své akci. nebo může padnouti Drinopol. Podá-li Tu- recko nějaké rozumné návrhy jsme ochotni o nichjednati, jeho ny- nější návrhy však jsou tak vzdáleny stanovi- ska spojenců, že jsou s ním neslučitelny. V tu- reckých kruzích není nic známo, jak se nyní situace vyvine. Má se však za to, že spojenei zúmyslně přivodili odročení konference v na- ději, že Drinopol se zatím vzdá. Tento postup posuzuje se v tureckých kruzích s největší ne-
#23 alto_textblock #23
oboustranném odzbrojení. Při tom ukázalo prý se, že přátelský poměr mezi obč- ma říšemi žádné újmy neutrpěl válečnými událostmi na Balkáně. Ale proto přece zůstalo celé vyjednávání bez úspěchu. Dokudse stav věcí úplně nevyjasni, není Rakousko-Uher- sko s to odvolati nařízená vojen- ská opatření. Také Rusko uznal za nuiné, aby jeho válečná opa- tření zůstala v platnosti. Potrvá te- dy dosavadní stav věcí na obou stranách nadále.
#24 alto_textblock #24
Chystaný převrat v Cařihradě. M. Z Kolína nad R., 7. ledna. (Zvl. te- legram „Nár. L.“) Dle telegramu „Kölnische Zeitungu“ z Cařihradu chystá se tam radi- kální změna ve vládě a vládním systému. Ba neni prý vyloučena ani změna na trůně. Každým zpu- sobem dlužno prý se připraviti na vážné událos ti.
#25 alto_textblock #25
Turecká půjčka. Z Londýna, 6. ledna. (K. k.) „Reuterova kancelář“ se dovídá, že se turecké vládě po- dařilo uzavříti smlouvy na okamžito půjčku, která bude zaručena vá lečnými daněmi.
#26 alto_textblock #26
Zprávy z boliště.
#27 alto_textblock #27
Sítuace ve Skadru.
#28 alto_textblock #28
Z Čařihradu, 6. ledna. [K. k.) Tisková kan- celář uveřejňuje oficielně telegram valiho vojenského velitele ve Skadru plukovníka Ha- sana Rizy ze 27. prosince 1912, v kterém o- značuje se situace ve Skadru za neobyčejně příznivou jak v příčině mravního stavu oble- žených, tak i v příčině způsobilosti pevnosti k odporu. Po vítězství u Renz použili Černo- horci v noci na 3. prosince tmy a panující mlhy k útoku, který byl odražen s velkým úspě- chem. Dne 14. prosince podniklo srbské voj- sko, odhadované na jednu brigádu, útok na náš přední voj v Zadrimě. Jak v tomto boji. tak i v potyčkách dne 17. a 18. prosince po- stavili jsme proti nepříteli část svých záloh Srbové byli odraženi a mělí na 800 mrtvých V noci 23., 24. a 25. prosince odrazili jsme ví tězně černohorské útoky. Nálada ve vojsku obyvatelstvu jest výborná.
#29 alto_textblock #29
Obrázky z českých oddělení nemocničních. Podivné okolí: několik řad železných lůžel čistými, bílými prostěradly: na nich ranění. ÚUi dálky vítají nás úsměvy. Znají nás. — Jak se máte, hoši? — Dobře je nám tu. I veselol A volají na jednohot — Vezmi kaval. Jeden raněný béře do rukou jakousi dlouho dřevěnou píšťalu. — Tak kterou? — Třebas tu „Chubava si moja gorol...“ rad sestřička milosrdná. Máňa Stefanová, jež je víco Češka než Bulharka. o Sálem rozléhá se hravá píseň. Někteří raněn zpívajíi
#30 alto_textblock #30
„Chubava si moja goro, mirišeš na mladosti Vse vseljavaž v srcata ni. samo skrpiš žalostl „Kde jsi. Mančo? Tanči, brelo Hledají Manča Georgieva. Sťudent Danojlo- ho vede. „Šáteček, sestro Tabakoval“ Podávají mu šáteček. Mančo je už starší člověl Byl střelený do hlavy i hrdla, mluviti ještě ne- může — ale nevadí — tanec ten mu ještě jde Odhazuje trepky a doprovázen kavalem, tančí. Lehce ranění seskupili se kolem nás, ostatn divají se s posteli. Všem oživly oči. Zapomenute rázem vše, co se událo od té doby, kdy i on naposled tančili: zapomenuta vzrušení dnů mobili- sačních, zapomenuty hrůzy válečné, bolest — vš to zapomenuto, vše tu ustupuje jiným vzpomínkám — radostnějším, příjemnějším. I oni vzpomínají n svou „goru a šeptem opakují Ty vždy seješ v srdce radost a vyhániš z něho žalost .. Všem je neobyčejně lehce v duši, mile, vesele — Pan chef jde. Gospodin Štěpán! — hlá někdo. Sestry chystají se do koutečků, Máňa nakukuje mi přes rameno. Tabakova schovává šáteček, ra- nění ohližejí se po svých postelích. Myslí, že s bude gospodin zlobiti. A on zatím poklepává jim po ramenou a směj se na mne: — To jste to vy zase spískal? Jen nechť s baví, to je nejlepší medicina. A kaval opět zvučí.
#31 alto_textblock #31
Směji se jí: — Jen ho učte, tak si udržíte aspoň jednoho. Beztak vám jich ubývá! Ona hledí na devět postelí, jež „patří jí“. A z nich už skutečně je pět prázdných.
#32 alto_textblock #32
U „Lule Burgas“ vaří na velkém primusu sestry-universitní studentky. Kata Gabinová opa- trně obstupuje primus, zatím co Olga Kuševa zkouši prstem, je-li voda teplá. Jeden raněný je pozoruje. Pak vidí, že spouštějí do vody plechové krabice konservami a směje se. „Bláhové, vy si myslite, že se vám ten plech tak brzy uvaří? Gabinová je v rozpacích. Pak se zasměje a od- seknei — Však máš dobré zuby, rozkoušeš to- — Nechci, sněz si to sama a mně dej radě čorlu než ty hloupé plechy švábské. Kdo pak by to jedll V. Sis.
#33 alto_textblock #33
Politická hlídka.
#34 alto_textblock #34
O dalším jednání dorozumívacím
#35 alto_textblock #35
nabyla „Bohemia“ pro nedělní své číslo zpráv z českého prý pramene v ten smysl, že porady zástupců českých stran, konané minulý týden, měly výsledek příznivý pro pokračovánív akci dorozumívací. S české strany byl prý podniknut pokus, dosíci společného postupu všech českých stran, a to na nové základně. Dojde-li k dohodě takové, bude svolána schů- ze zpravodajského komitétu národně-politické komise (kterého, „Bohemia“ nesděluje; patrně by svolán byl komitét pro volební opravu zemskou). Dřive však se sejdou oba osmi- členné komitéty, by co nejrychleji vyřídily nehotové dosud svoje záležitosti. Také prý bude učiněn pokus (zda se stra- ny české nebo německé, „Bohemia“ nepravíl. aby se v otázce úpravy učitelských platů do- spělo ke kladnému výsledku, a kdyby v době tak krátké, jaká je teď po ruce, nebylo možno pravidelně vyříditi otázku úhrady, vyjedná- valo by se o to, nebylo-li by možno, vyřízení této otázky provésti odděleně od ostatních záležitostí dorozumívacích. K tomu by bylo třeba úmluvy s Němci. Určitý okamžik pro znovuzahájeni akce dorozumívaci není dosu stanoven. Ovšem: píše se snadno, ale pracuje se ne- snadno!
#36 alto_textblock #36
Zmar nynější dorozumívací akce
#37 alto_textblock #37
Gryparis zůstane ve Vídní. Z Vídně, 7. ledna. (K. k.) Bývalý řecký vy- slanec v Cařihradě Gryparis, který nyní zastupuje vídeňského vyslance dra. Streita, dlícího v Lon- dýně, zůstane definitivně ve Vídni.
#38 alto_textblock #38
Uherská vládní strana a hr. Khuen-Héderváry. Z Pešti, 6. ledna. (Uh. tel. kor. kane.) Deputace členů národní strany práce dostavila se dnes ministerským předsedou drem. šl. Lukácsem v čele ke hr. Khuenu-Hédervárovi, aby mu jako zakladateli strany odevzdala pamětní album. Nádherné album obsahující skoro 4000 podpisů, má tento nápis: „Za- kladateli národní strany práce ve vděčné uzna- losti strana práce.
#39 alto_textblock #39
Boje v Tripolsku. Z Cařihradu, 6. ledna. (K. k.) „Sabah“ se dovídá, že Italové, podniknuvše 1. ledna vý- pad z Benghazi, byli napadeni Araby a musil ustoupiti se ztrátou 280 mrtvých a raněných Arabové měli 5 mrtvých a 23 raněné.
#40 alto_textblock #40
Boje v Maroku.
#41 alto_textblock #41
Z Mogadoru, 6. ledna. (Agence Havas.) Dne ve 2 hod. ráno byl napaden tábor pod hradbam města. Nepřátelské tlupy, které ostatně byly mále četny, ustoupily po žhodinné palbě občas přeru- šované. Současně podnikl nepřítel útok na pal mový hál, kde tábořil sbor. Rucfi.
#42 alto_textblock #42
libostí.
#43 alto_textblock #43
Drinopol a válečná náhrada. M. Z Kolína nad R., 7. ledna. (ŽvI. te- legram „Nár. L.“) Oznamuje se, že balkánšt- spojenci, bude-li Bulharsku postou- pena Drinopol, upustí od poža- davku válečné náhrady a budou ž- dati jenom odškodnění za stravování zajatců Co odstoupí Bulharsko Rumunsku. Z Londýna, 7. ledna. (K. k.) „Daily Te- legraph“ tvrdí, že dostal z Bělehradu z bez- pečného pramene zprávu, že mezi Bulhar- skem a Rumunskem byla uzavřen smlouva, dle niž odstoupí Bulhar- sko Rumunsku území, jehož jižní hra- nice táhne se z Olejnice až k mysu Gal Gradt na Černém moři a do něhož pojato i město Derster.
#44 alto_textblock #44
Bezvýsledné jednání mezí Rakousko-Uher- skem a Ruskem. Z Pešti, 7. ledna. Vládní „Pester Lloyd prohlašuje, že se mezi Rakousko-Uhersken a Ruskem dělo, ačkoli jenom neúřadním způ- sobem, vyjednávání o vzájemném
#45 alto_textblock #45
Pašič ve Skopiji. Z Bělehradu, 6. ledna. (K. k.) Ministersk- předseda Pašič odjel dnes do Skoplje, kd stráví pravoslavné vánoční svátky. Cízí válečné lodi u Soluna. Ze Scluna, 6. ledna. (K. k.) Francouzský obrněný křižák „Bruix“, který odplul do Syry (na Krétě), zakotvil opět před Solunem, kdež je také anglický obrněný křižák „Yarmouth“ Cyprus žádá za přípojení k Řecku. Z Athén, 7. ledna. („N. W. T.“) Na ostro- vě Cypru tamější řecké obyvatelstvo svolalo národní shromáždění, kterého se zú- častnilo veškeré duchovenstvo s metropolitou v čele, delegáti všech krajin a četní notáblové. Sepsáno memorandum, které podáno bude anglické vládě a ve kterém se žád připojení ostrova k Řecku. Pamětní spis ten poslán telegraficky guvernéru cyper- skému, který tou dobou na cestě do Anglie mešká v Alexandrii. V Athénách soudí se, ž záležitost Cypru bude projednána na vyslane- cké konferenci londýnské v souvislosti s egej skými ostrovy.
#46 alto_textblock #46
Poněkud dále u stolu sedí raněný s prostře- lenou rukou a proti němu milosrdná sestra. O učitel, ona učitelka. Tedy kolegové. Živá gesta. temperamentní věty, rozhořelé tváře — spor. Ra- něný (v míru socialista a antimilitarista a ve válee výborný vojákl) odpuzuje válku, kritisuje politiku Gešova kabinetu, poukazuje na finanční závislost Bulharska, jež prý proto bude musiti svoliti k ta- kovému míru, jaký nadiktují velmoci, což značí, že Drinopol zůstane v rukou tureckých; milosrdná sestra dokazuje apět. že národ, jenž má takovou armádu, jako je bulharská, nemusí si dáti libiti aby mu někdo něco diktoval, že Bulharsko m ještě dosti sil k pokračování ve válce atd. Ona mává oběma rukama, on jen jednou — spor zůstává nerozřešen Přinesly kotel s čorbou ji volají, aby šla pomoci roznášeti. Jde a za chvilk se vrací s plným talířem a staví ho před svého soupeřei — Nate, tohle je stokrát lepší než ty vaše doktriny! Raněný by chtěl protestovati, ale sestra sl Urumová, jež se v Praze za tři měsíce naučila sluš- ně česky, strká mu do ruky lžíci a obrací se ke mně „Nemyslete, že je to snad špatný nějaký voják když tak mluvi! Dokud byl na bojišti, bil se s Turky jako každý jiný. Je také střelen z největší blízkosti Ale to teprve teď, když tu tak celé dny leží, vzpo mněl si opět na staré fráse z doby míru.
#47 alto_textblock #47
V oddělení „Ochrid 11“ čte sl. Levituso gymnasistka a Češka, francouzský román. Přicház raněný — Nauč mě, sestro, francouzsky — Což mysliš, že to jde tak lehko? — Aspoň čístl Nezbývá, než aby vzala kus papíru a tužko i učila raněného čísti a psáti
#48 alto_textblock #48
předpověděl předevčírem ve Vídni s výslov- nou velkou pravděpodobností německoradi- kální poslanec dr. Perko ve valné hromadě německonacionálního spolku. Dorozumění prý bude znemožněno proto, že rozdvojení Čecho začaté roku 1890, nyní Češi zamítají a že se k tomu vláda chová dvojako. Stejně mluvil též posl. Wolf, míně, že dorozumění bylo těžce ohroženo, ne-li bezna- dějno již v té chvíli, kdy se Čechům podařilo do souboru dorozumívacího vtáhnouti jazyko- vou otázku státních úřadů. Posl. Wolf byl vůbec v pesimistické nála- dě. O vídeňském parlamentě prohlásil, že není schopen práce, jaké by bylo třeba k vyřízení jeho zákonných úkolů a také zahraniční situ- aci se zřetelem na Rakousko posuzoval posl Wolí nepříznivě, tvrdě, že otázka srbského přístavu je vlastně otázkou ruského válečného přístavu, že Italie ohrožuje námořní postavení Rakouska a že vliv této situace zahraniční se již jeví v poměrech vnitřních, zejména v sesí- lení národního vědomí rakouského Slovanstva a v pronikání myšlenky trialismu do popředí. Ovšem žádá posl. Wolí, aby tento jihoslovan-
#49 alto_textblock #49
FEUILLETON.
#50 alto_textblock #50
Moravské Kolo spisovatelů. Z Čech na Moravu jakoby někdy bylo velm daleko. Tak jsou nám cizi události moravského života a tak lhostejně míjíme mimo ně; jedva žesi je uvědomujeme. Snad proto, že vlastní, úzce náš vniterně český život je tak zmnožen a cele zájem vyčerpává, snad proto, že se nám vnitřní sou- vislost s Moravou zdá příliš samozřejma, a že bez- děky tudíž ani necitíme ono zvláštní hnutí duše pobízející zahledět se za hraniční kopce česko- moravské vysočiny s interesem nějak podstatněji soustředěným, upřenějším. A není to dobře. Oč intimnější bylo by toto krevní bratrstvi naše, oč bohatší citově i popudově, kdyby z čech do Moravy chodníček nezarůstal travou, bezděké a snad leckde neuvědomované si lhostejnosti. O lépe by se mnohé chápalo, tu i onde, co dosu zbytečně jen občas ukáže nám ono vnitřní nesply- nutí, ba cizost zájmů, cizost a neúměrnost pod- mínek i cilů života. Nemyslím ani na politické cíle a prostředky: jen v kulturním ohledu. Dra rodní bratří jdeme světem proměn a událostí cestou společného vývoje a přece každý sám: naše d uše jakoby nešly spolu. A není to dobřel Bylo by nám leckdy radostnějí, kdybychom více a upřímněji všímali si v království toho, jak žije se na Moravě. Bylo by to i zajímavo a někdy i poučno. Morava žije svým vlastním životem, n štěstí pro nás. Silným, zdravým živolem, který má svoje touhy a svoje náklonnosti, svoje gesto svoje radosti i svoje mrzutosti. Životem, jehož ne- zkažená krev je zárukou zdravého osudu národa A v kulturním ohlédu je na Moravě v posledníc letech zvláště živo. Neblučně, bez chlubivé emfase- pracuje se tu na kulturním díle, jež hodnotou svou podstatně zmnožuje duchovní poklad náš. V Čechách obyčejně vidíme až výsledky, al jak se k nim dospívá, tu práci samu a vše, co na díle spolupůsobilo, okolnosti a poměry a jejith tvo- řivou účast, tedy to. co znamená vlastně kulturní život ve všech jeho stadiich, to nám uniká. A přece
#51 alto_textblock #51
i tu možno by bylo leckdy spolupůsobiti, a po- mocnou rukou vývoj urychliti, nebo i dáti mu smě- soustřednější, konečným cílům společným bližši Ale není času, není zájmu, zdá se; snad není ai vůle. Škoda je z toho pro všecky. Tim spiše, že pozornost, kde se v království účinně projeví pro kulturní úsilí Moravý, je vždycky radostně vděčně přijímána. To vidno bylo a je na příklad v otázce divadelní, jednom z našich nejpalčivějších kulturních desiderií moravských. Pomocná účast osob kolem pražského Národního divadla, a z těch ovšem nejvíce toho, jehož praktická rada je nej- positivnější a v dnešním stadiu divadelní akce brněnské nejakutnější, pana ředitele Gustav Schmoranze, jednoho z nejčinnějších, třebaže nej- více v pozadí stojícího spolubudovatele moderního českého jeviště, je vítána na Moravě s větš srdečností a vděčností, než snad může se v Čechách zdáti. Protože posunuje otázku rázem víc a více na pole praktického a účelného řešení. Ostatně otázka českého divadla na Moravě by- Ia vždycky v Čechách poměrně dosti sympaticky sledována a účinně podporována. Méně byly jik otázky umění, vědy a literatury. Kromě malířství ovšem. To si svojí individuální silou a uměleckou mohoucností vynutilo dávno již zaslouženou pozor- nost v království, a osamostatnění se výtvarníků moravských ve vlastním „Sdružení“ bylo před ča- sem se zájmem sledováno i v Čechách a také dosti podepřeno. Za to z jiných záležitostí pro kulturní rozvoj náš na Moravě důležitých nanejvýše ještě otázka druhé české university setkala se s poroz- uměním, třebaže více theoretickým a mimo ob- časné projevy davového nadšení na manifestačních schůzích málo positivním. Věci hudební Moravy však — viz na příklad nedostatek vůle ocenitiv Čechách po zásluze Leoše Janáčka! — a Moravy literární nedovedly však připjatí k sobě pozornějš zájem Čechy skoro naprosto. Při literatuře snad stesk tento na první oka- mžik překvapí a zarazí. Zdá se býti neoprávněným a je možno, že se ozve i hlas protestu: Což je ně- jaké zvláštni moravské literatury? Ano. Je! N ovšem ve smyslu separatistickém. Takové „morav- ské“ literatury arci není a nikdo na Moravě nech e
#52 alto_textblock #52
aní z daleka vyvolávati zdání toho. Naopak, z řa moravských spisovatelů snad nejenergičtěji bylo vy- sloveno ohražení se proti tak zvanému moravskému separatismu, jimž se tu a tam začínala proti Mo- ravě kaliti voda. Není tedy, znovu opakuji, morav ské literatury v tomto smyslu; ale je literatura půdy moravské vyrostlá, živená šťávami rodné téte půdy a proniklá dechem svého ovzduší, a jsou lite- ráti na Moravě píšící, s půdou Moravy sepjatí by- tostí svojí i osudy a celou tvorbou svojí. Je tu dlouhá doba mnoha desítek, v nichž tato literární Morava se vyvíjela, a tvořila tak bezděky vlastní útvar v českém Hiterárním celku a budovala si dů- vody své existence i právo na uznání. Krásná bohatá kniha Hýskova o „Literární Moravě“ je vzácným dokumentem, který musil by na ráz umlčeti povrchní pokřik o separatismu, kdyby byl v Čechách s dostatek jen v nejširších vrstvách čtenářů znám. Ale kolik asi českých čtenářů četlo knihu Hýskovu? Nuže, opakuji znovu, pro tuto literární Moravu pro spisovatele na Moravě tvořící a pro jejich lite- rární dílo není v Čechách dosti zájmu a pozorno- sti. Stačí jenn všímnouti si, jak neochotně publiko- vána jsou v pražských knihkupectvích díla, vydaná v nakladatelstvích moravských, čímž skýtán je je- den z nejsilnějších důvodů nakladatelům na Moravě proti vydávání knih a tím velmni zatěžován rozvo literatury — kdežto na druhé straně dost zvolna proniká literát moravský do nakladatelství českých vůbec a pražských zvláště, snad už prostým půso- bením své vzdálenosti od centra a nemožnoslí usta- vičné osobní intervence. A v jakémsi sledu tohoto řetězce i dila moravských autorů, jsou-li vydána mimo velké nakladatelské závody, tedy zvláště vy- dána-li jsou na Moravě, skoro šmahem zůstanon nepovšimnuta v časopiseckých referátech a kriti- kou. A je přece jisto, že nejničivější posudek no- vinářský není pro líterární dílo tak zhoubný a za- bijácký, jako naprosté mičení. A že to nejsou vždycky jen díla zcela bezvýznamná, jež byla nás již odsouzena k tomuto zániku v propastech nevšímavosti a zapomenutí, dalo by ze dokázat mnoha dollady. — A protože jedno vyvolává dru- hé, sledovati můžete krok za krokem tuto ne- tečnost k literatuře z Moravy celým českým veřej-
#53 alto_textblock #53
ným životem až nahoru k instancím, jež měly b býti nejvíce rozhodny, a také nejvíce spravedlivy Jak na příklad macešsky odbyta bývá rok za r kem Morava v Akademii, vzbudilo už nejedno- ostrou pozornost a protesty, a letos znovu bylo bo lestně pociťováno v literárních kruzích na Moravě A tak nezbývá pomalu, než přičiniti se o nápravu vlastním přičiněním, sáhnouti po účinné svépomoci Moravským literátům bude k tomu dána možnos dosti pozorubodná. V nedávné době totiž přikroče- no na Moravě obdobně k někdejšímu soustředění se výtvarníků i k osamostatnění se literátů tím, ž pozvolným vývojem vnitřních věcí v sympatickén jinak „Kiubu přátel umění“ došlo i k secessi dosa vadního odboru literárního a k utvoření nového střediska. V „Klubu“, kde převládly pomalu vliv umělecky neaktivní a jen opravdu umění přátelské spisovatelé moravští nedocházeli pro svoje zájm odborné, a řekněme i stavovské tolik porozumění kolik bylo pro zdárný život odboru nutno, přestal se tu cítiti doma, a tak rozhodli se letos v lstě v Luhačovicích na odluce definitivní a úplné, se skupivše se v novém „Kole spisovatelů“. Opakuj se tu asi někdejší události v pražské „Umělecko besedě“. „Moravské Kolo“ rozchází se s ma- teřským spolkem bez hněvu, hledajíc jen snadnějš možností činnosti i rozvoje, a dosahujíc i snad- nější přístupnosti všem spisovatelům po Moravě pracujícím, pokud se činnost jejich nepříčí osvěte a pokroku, kteří snad dříve z té či oné příčiny členy „Klubu“ státi se nemohlí nebo nechtěli. Čin- nost „Kola“ vnitřní je asi obdobná činnosti praž- ského „Máje“, s nímž, jakož i s ostatními spolky literárnimi vejde „Kolo“ v nejužší styk a snad i užší svazek, dojde-li k uskutečnění v „Kole“ při- pravovaného návrhu na vybudování jakési pevněiš a závažnější organisace všeho spisovatelstva v če- chách, na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku Návrh, až bude zde propracován, podán bude všem sdružením literárním, a bude o něm pak pojednáno společně, buď v komisích, buď na „Kolem“ pro- jektovaném sjezdě spísovatelů v Luhačovicích pří- štího léta. — Jiná důležitá činnost čeká „Morav- sko Kolo“ v provádění úkolu stanovami vytčeného toliz v probouzení zájmu o literaturu v nejširšíe
#54 alto_textblock #54
vrstvách moravského lidu, v usnadňování literánn činnosti vypisováním stipendií a soutěží o ceny. jakož i připravami k ochraně hmotných a stavov- ských zájmů spisovatelů a k pojištění nemocenské- mu, starobnímu a vdovskému. Bratrská součinnost s „Májem“ i tu dojísta mnoho prospěje. Bude tedy dojista jen záslužno, všímne-li s i česká veřejnost pozorněji nově utvořivšího se sdružení spisovatelského, a dle možnosti i hmotně tuto důležitou a pro kulturní práci na Moravě mnoho významnou korporaci podepře. Činnost, jež „Moravské Kolo“ čeká, je dalekosáhlá, nákladná vyžadující i mnohých obětí. Je tedy jen záslužno, stanouti po boku pracovníkům z řad literátů mo- ravských, kteří tak horlivě podjali se dnes úkolu, vybudovati moravské literatuře vlastní domáci krov. členský příspěvek roční stanoven pro členy při- spívající pro letošek pouze na 6 K. příspěvek členů zakládajících jest jednou pro vždy 200 K stačí přihláška a zaslání obnosu do Brna na adresu jednatele prof. J. Holého ve státní průmyslové
#55 alto_textblock #55
škole.
#56 alto_textblock #56
„Moravskému Kolu“ bude činnost, pokud se týče zamýšlené podpory literárního tvoření, značně ovšem usnadněna tím, že se strany země jsou kul- turní zájmy Moravy s opravdu vzácným poroz- uměním podporovány.
#57 alto_textblock #57
„Moravskému Kolu“ samotnu pro účely lite- rární přiřknuta je na příklad roční dotace 3500 . V tom ohledu je Morava opravdu vzornou zemí,a representace její ve sněmovně i v zemském výboru zasluhuje si, aby na tuto opravdu příkladnou ochotu a intelligentní chápání kulturních potřeb národa by- lo při každé přiležitosti vděčně a také s hrdostí po- ukázáno. Ovšem pro všecku činnost „Kola“, má-li opravdu býti vydatnou a v kulurním životě M - ravy znatelnou, obnos sám byl by nedostatečným. Proto třeba napiati všechny síly a probouzeti zájem všude po vlastech. Je to zájem pro dobrou věc, zájem, který je konec konců naší mravní povinnosti Ad. Boh. Dostal.