#1
alto_textblock
#1
1904.
#2
alto_textblock
#2
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h
#4
alto_textblock
#4
V Praze, v pátek dne 7. října.
#5
alto_textblock
#5
UDNl
#6
alto_textblock
#6
LSTí
#7
alto_textblock
#7
K číslu 277.
Čislo v Praze za 2h
a na venkové za 3h
#8
alto_textblock
#8
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
#9
alto_textblock
#9
Válka.
#10
alto_textblock
#10
Boje o Port Artur.
Z Londýna, 7. října. Stále docházejí zprávy
o podrobnostech boje před Por
Arturem dne 24 a 25. září. Strojn
děla ruská řádila hrozně. Rusové nechali Ja-
ponce, útočící na Vysokou horu, přijíti zcela
blízko. Potom smetla strojní děla celé japon-
ské řady. Povzbuzeni tímto úspěchem podnikli
pak Rusové výpad na Japonce. Tito však odpo-
vědili palbou ze svých dél a způsobili Rusům
těžké ztráty. Druhý den byly stráně hustě po-
kryty mrtvolami. Rusové stříleli na vzdálenos
500 metrů. Japonci doznávají úřadně, že byl
odraženi a že útokem bodákový m se
nic nesvede. Že dlužno trpělivě střilet na
pevnost a ji vyhladlovět. Japonci jsou de-
cimováni nemocí beri-beri.
Z Petrohradu, 7. října. Za příměří, jež
uzavřeno 1. října na dobu 6 hodin, pochovaly
obě strany 2000 mrtvol, které byly již v roz-
kladu. Než vojáci přistoupili ke své truchlivé
práci, musili zahnati hejna krkavců, kteří se
byli snesli na mrtvoly. Po celých 6 hodin, co
trval pohřeb, hrály hudby ruská i ja-
ponská smuteční pochody prokazu-
jíce padlým vojínům poslední čest. Hned po
pohřbu nastala palba z obou
str a n.
#11
alto_textblock
#11
Od Mukdenu.
Z Petrohradu, 6. října. »Birževyja Vědo
mosti« oznamují z Mukdenu: Lehce ošaceni
trpí nyní Japonci velice nočními mrazíky. Gene-
rál Stakelberg vyvrací zprávu, že by by
sproštěn velitelství 1. armádního sboru.
Z Petrohradu, 6. října. Dopisovatel »Birž.
Vědomosti« telegrafuje z Mukdenu z 5. října
Z připravných obranných prací lze soudit, že
Kuropatkin nehodlá Mukden zu-
staviti Japoncům. Pro celou armádu
byly zřízeny zemí obložené, pohodlné a teplé
baráky. — Co den přicházejí do Mukdenu ja
ponští jezdci, jež byl generál Miščenko zajal
Důležitých událostí není.
#12
alto_textblock
#12
chunchuzů udeřilo pý nedávno na severový-
chodní straně Ljaojanu na 200 Rusů a zápolil
s nimi celé dva dni.
Úřady v Sinmintiu prohlásily vůči dopi
sovateli, že je potlačení chunchuzů
velmi obtížno, ježto jich použí-
vají Japonci i Rusové. Dopisovatel po-
tvrzuje zprávu, že Japoncům sloužící chunchu-
zové zabrali onehdy zásilku ruského zlataa
stříbra, jež prý pro větší jistotu vezena byla do
Mukdenu.
#13
alto_textblock
#13
K situaci na bojišti.
Dle zpráv z japonského pramene zdá se,
že je za základnu nových válečný ch
operací vyhlednuta krajina mezi
Mukdenem a Fusanem. Stane se tedy
asi co nejdříve jevištěm velkých a tuhých bojů
krajina v pravidelném trojúhelníku, jehož hrotem
je Tjelin a jehož základnu tvoří čára prostírající
se mezi Mukdenem a Fusanem. Rusové používají
patrně Tjelinu jakožto hlavní základny a opory
a opevnili jej na jihovýchod řadou silných tvrzí.
Na hřbetech tamějších vrchů zřídili mohutné
náspy a hradby a založili opevnění také u Itu.
19 mil za Mukdenem na sever, jakož i na severní
straně Tjelinu. Přes řeku, na níž se Tjelin pro-
stírá, není prý možno se přepravit. Fusan je ob-
sazen silným oddílem ruského vojska. Celé roz-
ložení ruských vojsk vyzrazuje — dle mínění
japonských strategů — úmysl, zadržeti maršálka
Ojamu co nejdéle při jeho přechodu přes řeku
Hun a získati vyhlédnuté bojiště, kteréž se rychle
opevňuje. — Urychlení opevňovacích prací na
vyhlédnutém bojišti stalo se nutným, ježto ne-
přítel tím časem valně již se příbližoval a s le-
vým křídlem ruské rozlohy již do styku přichází.
Včera s japonské strany rozeslaná depeše hlá-
sila, že hlavní síla ruské armády rozložena je
od pravého břehu řeky Hunu až k Fulinu a že
je levé křídlo Rusů už jenom na jednu země-
pisnou míli vzdáleno od pravého křídla Japonců.
ve vzdálenosti šesti zeměpisných mil na severo-
východní straně Ljaojanu.
#14
alto_textblock
#14
(Ostatní zprávy viz na 3. straně.)
#15
alto_textblock
#15
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
Záležitost dalmatského místodržitele Handla
#16
alto_textblock
#16
které Rusíni musili opustit haličský sněm,
za které dalmatský sněm nemohl se
sejiti ani k rokování. Přestáváme na
pouhém konslatováni těchto fakt. Důsledek
z nich je samozřejmý.
»Neue Freie Presse« dnes pláče,
že v Dalmacii nemůže se uplatniti starorakouská
myšlenka, že vítězí proti ní národně chorvatská.
Kdyby prý rakouská politika nebyla v hotovém
velikém blázinci, musily by pokusy, vyhnat
úřadníka, vyhnat císařského mí-
stodržitele pod záminkou, že napadl dal-
matskou čest, doznat odmítnutí tak silného, že
by rozhořčené hlavy Dalmatinců zase přivedlo
k vědomí, že Rakousko ještě žije a trvá. Ten-
týž místodržitel prý, který ze slabosti k Chor-
vatům vymohl, že v Rakousku platí vysvědčení
university záhřebské, nikoli však jiných slav-
ných zahraničních universit, je dnes vtažen do
pokořujících klepů a jest ohrožován zahnáním.
#17
alto_textblock
#17
Katolická strana lidová.
#18
alto_textblock
#18
Z Vídně, 7. října. »N. W. Tagblatt«
oznamuje, že katolická strana lidová sejde se
co nevidět ve Vídni, nejspíše aby vykonala
volbu svého předsedy místo dra. Kathrei n a,
který se stane zemským hejtmanem v Tyrolsku.
#19
alto_textblock
#19
Telegrafické zprávy.
#20
alto_textblock
#20
Z úřadního věstníku.
#21
alto_textblock
#21
Z Vídně, 7. října. (C.-B.) »Wiener Zei-
tung« oznamuje: Ministerský předseda jakožto
správce ministerstva vnitra potvrdil ve srozumění
s ministerstvy železnic a financí změnu stanov,
provedenou v řádné valné schůzi akcionářů
»Mostecké společnosti pro stavbu silničních dráh
a elektrické podniky« v Mostě.
#22
alto_textblock
#22
Nový velitel rakouského loďstva.
#23
alto_textblock
#23
Z Vídně, 7. října. (C.-B.) »Fremdenblatt«
oznamuje: Císař vyhověl opětované žádosti ve-
litele rakouského námořnictví, admirála barona
Spauna, aby dán byl na odpočinek a pro-
jevil mu vlastnoručním přípisem díky a uznání
za jeho císaři a říši prokázané vynikající služby.
Zároveň byl na jeho místo velitelem jmenován
dosavadní velitelův zástupce místoadmirál hra-
bě Montecuccoli, jemuž při tom udělena
hodnost tajného rady.
#24
alto_textblock
#24
Jak dlouho potrvá válka a co bude
stát Japonce?
Z Tokia, 6. října. (C.-B.) »Reuterova kan
celář« oznamuje: Hrabě Okuma měl tu dnes
delší řeč, ve kteréž dovozoval, že se japon
ský národ musí připravitina dlou-
hou válku. Jak dlouho tato válka potrvá.
pravil, není lze předvídat, však jistým zdá se.
že potrvá nejméně dvě léta a že Ja-
ponsku způsobí výdajedvou tisíc
millionů čili 2 milliard jenů. Ja-
ponsko bude musit uzavříti příštím rokem no-
vou půjčku 500 millionů jenů. Hrabě Okuma
napomínal pak národ, aby zdrojů svého blaho-
bytu šetřil a projevil neochvějnou důvěru, že
válka skončí konečným úspěchem japonských
zbraní.
Otázka balonů v Port Arturu.
Z Petrohradu, 6. října. V »Novém Vre-
meni« píše se o otázce užití balonů v Port Ar-
turu takto: Pro pevnost původně určené balony
měly býti dopraveny částečně na lodi »Manžu-
rii«, částečně dráhou. Obě zásilky však nedo-
šly, neboť »Manžuria« zanikla a před přijezdem
vlaku pevnost obklíčena. Nieméně podařilo se
opatřiti obležaným balon, který koná velmi dobré
služby informační.
#25
alto_textblock
#25
Chunchuzové.
Dopisovatel londýnského »Daily Telegraphu«
navštivil u Sinmintinu tábor chunchuzů a měl
rozmluvu s jejich tamějším náčelníkem. Tento
ujišťoval dopisovatele, že působí na boji-
šti jenom asi 100.000 chunchuzů.
Na řece Liau je prý vrchním velitelem chun-
chuzů japonský důstojník. Sest set
#26
alto_textblock
#26
Z Vídně, 7. října. Události v Za-
dru učinily zde mohutný dojem.
Afféra místodržitele bar. Handla ukázala se ta-
kovou, jakou jsme ji rozpoznali ihned: nikol
pouze záležitostí jeho a poslance Bian
kina, nýbrž věcí, která se týká ce-
lého chorvatského národa v nejjiž-
nějším království monarchie, ba z jisté stránky
také vlašského. Horké slzy prolévá dnes »N. Fr.
Presse« nad Vlachy, že připojili se
k akci slova nských stran. Nemůže si
toto spojenectví vysvětliti a marně hádá, co jest
jeho příčinou či pohnutkou.
Na jednu stránku celé této příhody nebylo
dosud ukázáno. Na nejchoulostivější. Nebudiž
zamlčena. Je známým tajemstvím, že panov-
ník jen nerad svolil k rozdělen
správy dalmatské na vojenskoua
civilní, považuje výhradně vojenskou, svěře-
nou vrchnímu veliteli, za jedině prospěšnou té
krajině. A tu stalo se, že první civilní
místodržitel má prudký konflikt nejen
s obyvatelstvem, nýbrž i s vlastními úřadníky.
Tím dodán události té zvláštní ráz, snad nej-
pronikavější.
Jest tomu dvacet let, co na říšské radě
dr. Arnošt Plener vmetl hr. Taaffovi výtku, že
jeho vinou Rakousko dostalo se na pokraj zá-
huby a že Rakousko je státem nejhůře spravo-
vaným. Totéž by mohl říci dnes poslanec slo-
vanský vládě dra. Körbra, za které ústřední
parlament nalezá se ve stálé obstrukci, z
které jest obstrukce na sněmu krá-
lovství českého, za které jest obstruk-
ce na sněmu krajinském, za které jest
obstrukce na sněmu tyrolském, z
#27
alto_textblock
#27
Srbský král na své cestě.
#28
alto_textblock
#28
Z Bělehradu, 6. října. (C.-B.) Jak se sdě-
luje, měl král Petr přiležitost při své cestě oby-
vatelstvu sděliti, že na členy dřívější dynastie,
jichž zásluhy o Srbsko jsou nesporny, nedá do-
pustiti. Pokud se týče tvrzení opposice, že vláda
se státním jměním divně hospodaří, tu ukáže
prý se koncem roku pravý opak. Sám že n-
sadí vše, aby 40proc. zvýšení daní pro nej-
bližší rok bylo zrušeno.
#29
alto_textblock
#29
Zrušené odepření poštovní dopravy.
Z Helsingforsu, 6. října. (C.-B.). »Ritzauova
kancelář« oznamuje: Ústřední úřad pro záleži-
tosti tiskové zrušil nedávno vydané nařízení,
kterým devíti švédským, ve Štokholmu vycháze-
jícím novinám odňata byla poštovní doprava do
#30
alto_textblock
#30
Finska.
#31
alto_textblock
#31
Konference anglických kolonií.
#32
alto_textblock
#32
Z Melbournu, 6. října. (C.-B.) Veřejné mí-
nění v Australii souhlasí celkem s návrhem,
aby byla svolána konference kolonií, kterýž
učinil včera premierministr Balfour ve své
řeči edinburské, pokud by se jednalo o konfe-
renci pananglikánskou, jež by se zabývala po-
všechně záležitostmi týkajícími se říše. Má
se zde však za bezúčelné rokovati o otázkách
celních, které musí býti ovšem závislými na vlivu
střídající se anglické politiky stran. V každém
případě se však pochybuje, že by mohla míti
konference ta nějaký praktický výsledek, pokud
nebude stanovisko lidu anglického zjištěno vše-
obecnými volbami.