#1
alto_textblock
#1
Ročník padesátý třeti.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v pátek 3. ledna 1913.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 3.
#4
alto_textblock
#4
Na ranní avečerní listy
předplácí se
V Prane v admlnistracis
na měsle. . . . . . 2 K —
na čtvrů leta . . . . 5 K —k
s dvoji donáškou
aěslo. . . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K noh
ve fIlálkácht
na měslo. . . . . . 2 K B0
Poštou
a měslo. . . . . .
na čivrt lsta . . . . BK s0
s dvoji zásílkou
a mělsie,
na čtt leen: . . nke
#6
alto_textblock
#6
Vecernu
#9
alto_textblock
#9
NILIST
#10
alto_textblock
#10
vdání
#12
alto_textblock
#12
V drobném prodejie
ranní čislo o sobě . . za Bh
večerni . . . . . . . za tk
Ve fliálkách na venkově
ranní člalo . . . . . . . 19h
večerni . . . . . . . . 5h
#13
alto_textblock
#13
lnoeráty
platí se hotově napřed
ředplaceni a inserty příjím
dministrace v Marianské ul., a.
Tam nacházeit se táš
redakce, tiskárna a sxpedice
„Národnich Lintů“
Rukopisy se nevracejl
#14
alto_textblock
#14
Telefon „Národních Listů“:
Redakces a) pro hovory místní 2400, b) pro hovory
mezíměstské 1061. — Administrace, expedice
obchodní tiskárna 1062.
#15
alto_textblock
#15
Telefonické a telegrafické
#16
alto_textblock
#16
zprávy „Národních Listů“.
#17
alto_textblock
#17
Další česko-německé konference.
#18
alto_textblock
#18
Z Vídně, 3. ledna. „N. F. P.“ uveřejňuje
pražský telegram, ve kterém sděluje: Obno-
va česko-německých koníerenc
vyrovnávacích nestane se před polo-
vinou února. Ovšem konati se budou denně
průpravy a rozpravy důležité, tím důležitější
poněvadž jde hlavně o to, jaké stano-
visko zaujme vláda k zákonu, vy-
pracovanému v létě 8členným od-
borem o jazykové praxi při stát-
ních úřadech. V ministerstvu vnitra pra-
cuje se o této materii horlivě a dlouho. Na
základě četných rozbodnutí, četných kompro-
misních návrhů a dohod bude stanoveno, po-
kud vláda při šetření státních zájmů může do-
hodám těm dáti souhlas a pokud si přeje míti
nastoupenu cestu jinou. Průpravné prá-
ce po téstránce nejsou ještě zkon-
covány. Budou se konati nejspíše ještě
koníerence ministrů a navzájen
ministrů se zástupci obou národ-
ních stran. Zákon o jazykové praxi při
zeměpanských úřadech bude po obnovení
jednání vyrovnacího vzat na předporadua
nejspíše také zkoncován.
#19
alto_textblock
#19
Z úřadního věstníku.
#20
alto_textblock
#20
Z Vídně, 3. ledna. (K. k.) „Wiener Zig.“ ozna-
muje:Císař propůjěil majiteli továrny v Praze cís.
radovi Robertu Fuchsovi stav šlechtick
s prominutím poplatků. — Císař propůjčil ředitel
odborné školy tkalcovské v Náchodě Juliu Phi-
lippovi, odcházejícímu do trvalé výslužby, titul
vládního rady s prominutím poplatků. — Císar
jmenoval ředitele státního gymnasia v Lanškrouně
dra. Hugona Ostermanna ředitelem státního
gymnasia v Litoměřicích. — Císař jmenoval
profesora na státním reálném gymnasiu v Roudnici
Valentina Weimzettela ředitelem státního
gymnasia v Třeboni. — Ministr vnitra
jmenoval okresního komisaře Antonína Kolín-
ského místodržitelským tajemníkem
v Čechách. — Ministrfinancijmenoval finaně-
ní tajemníky Františka Žefku. Václava Šperla.
Vincence Uzla, Zdeňka Polanského, dra.
Emila Wiesenbergera, Jana Palečkaa
Karla Kestlera finaněními rady pro ob-
vod zemského finančního ředitelství v Praze.
#21
alto_textblock
#21
Opouštějí vládní stranu uherskou.
#22
alto_textblock
#22
Z Pešti, 3. ledna. „Nepszava“ oznamuje, že
v poslední době mnoho členů národní
strany práce opouští tuto stranu.
Včera ohlásil, že vystupuje ze strany, dosa-
vadní zástupce města Rěky Antonín Vřo
také vystoupení bývalého vrchního starosty
města Pešti Josefa Markusa se očekává.
V oposičních kruzích kolují dále pověsti, že
hr. Tisza vyzve také hr. Szechenyiho
na souboj. V okolí hr. Tiszy se však popírá.
že by se hr. Tisza k tomu odhodlal.
#23
alto_textblock
#23
Tiszův souboj s hr. Karolyem.
#24
alto_textblock
#24
Místokrál lord Hardinge
Z Delhi, 3. ledna. (K. k.) Dle poslední zprávy
lékařské měl místokrál lord Hardinge opět několil
hodin horečku. Možno, že bude nutnou další ope-
race k odstranění cizích těles. Na rameně je stál.
ještě velká oteřená rána.
#25
alto_textblock
#25
Z říšské dumy ruské.
#26
alto_textblock
#26
Z Petrohradu, 2. ledna. (Spb. Ag.) Ministr vni-
tra podal v hoshdarstvenné dumě předlohu zákona
ve příčině ochranných opatření pro ru-
ský pozemkový majetek v jihozápad-
ních guberniích a v Besarabii. Zákon
stanoví, že cizincůh po 28. červnu 1888 natu-
ralisovaným, po případě osobám polské h
původu po r. 1888 z carství Polského se vystě-
hovavším a jejich potomkům mužským, kteří ne-
nabyli ruské národnosti, zakazuje se kupn
a majetkové právo, pokudjde o nemo-
vitostá, mimo městské územi, j akož i požit-
ková práva na pozemkovém majetku
plynouci z nájemných smluv v jihozápadních gu
berniích a v Besarabii.
#27
alto_textblock
#27
Jednání o mír a povšechná
siluace.
#28
alto_textblock
#28
Mír — možný.
#29
alto_textblock
#29
Z Vídně, 3. ledna. „N. W. T.“ telegrafuj
z Bělehradu: V informovaných kruzích pro-
slýchá se, že na základě zpráv srbských dele-
gátů pokládá se mír v době nejbližší možným
Z Cařihradu, 3. ledna. V politických kru-
zích jest domněnka, že v dnešní schůzi splno-
mocněnců, jednajících v Londýně o mír, bude
upravena také otázka hranic, takže mírová
smlouva může býti eventuálně v 10 dnech po-
depsána.
#30
alto_textblock
#30
Turecko v příčíně Drinopole nepovoli.
#31
alto_textblock
#31
Z Cařihradu, 2. ledna. (K. k.] Ministr zahr
záležitostí prohlásil dnes večer na Portě sou
kromému dopisovateli Wolffovy telegraín
kanceláře, že Porta zaslala svýmdele
gátům v Londýně nové precisní in-
strukce, které jim dovolují oznámiti delegá
tům spolku balkánského, že Porta nemůž
odstoupiti žádné ostrovy v Egej
skémmoři, že však naproti tomu jest ochot-
na prověsti nějakou opravuhranic vila-
jetu drinopolského, který však
musí zůstati úplně Turecku. Dále
pravil ministr, že nyní byl učiněn větší krol
k míru, třebas především jest zatím jen do-
hoda o osudu Albánie a Makedo-
nie, které zůstanou pod suzereni-
tou sultánovou. Mluviti o zajiště-
ném míru znamenalo by však jiti
příliš daleko, protože Turecko
jestvepříčiněDrinopoleneúpros-
né a válka bezpodmínečně začne
jestliže toto město nebude pone-
cháno Turecku. Dosud bylo jednáno jen
o otázkách territoriálních, ale ostatní, jako n
př. otázka Dette Publique vyžadují ještě váž-
né diskuse.
#32
alto_textblock
#32
Spojencí opustí konferenci.
#33
alto_textblock
#33
Z Londýna, 2. ledna. (K. k.) Jak se do-
vídá „Reuterova kancelář“, budou mít
spojenci zitra před začátkem kon
Ieren ce poradu. Vůdcové delegátů po-
užili dnešního dne k zevrubným poradám.
Všichni balkánští delegáti, s nimiž měli zástup-
cové „Reuterovy kanceláře“ rozmluvu, vyslo
vili se souhlasně s dnešním prohlášením dra.
Daneva v tom smyslu, že kdyby se Ture
zdráhali povoliti v otázce drino
polské, spojenci by konferene
opustili.
#34
alto_textblock
#34
poloostrově balkánském. Aby však mohla úkol
ten splniti, je nutno, aby její homogenita ná-
rodní, kterou dosud tak dobře dovedla zacho-
vati, byla zjednáním organisace politické po-
sílena, která by byla schopná života, spraved-
livá a trvalá. Touto organisací nemůže býti
nic jiného než absolutní neodvislost.
Neboťta jediná může v budoucno-
sti odkliditi všelikou poruchu,
jež by mohla ze zahraníčních vli-
vů v Albanii vzniknouti. Hranice, jež
žádáme, jsou tyto: Demarkační čára jde po-
dél nynějších hranic království
černohorského, obepiná zejména
města Peč, Mitrovici, Prištinu,
Skopljí a Bitolji s příslušným zázemím
a sahá k Mecovnu a sleduje ostatně nynější
hranice až ku Preveze.
#35
alto_textblock
#35
Konference velevyslanců.
Z Londýna, 2. ledna. (K. k.) Konference
velevyslanců trvala neočekávaně dlouho. Do-
sud nebyla o ni vydána oficielní zpráva.
#36
alto_textblock
#36
Aféra konsulární.
Z Pešti, 3. ledna. „Pester Lloyd“ oznamuje
na základě kompetentních informací, že zprá-
va, jakoby srbská vláda zdráhala se učiniti
zadostiučinění, požadované Rakousko-Uher-
skem v konsulární záležitosti, nezakládá se na
pravdě. Zadostiučinění bude poskytnuto, jak-
mile rakouští konsulové přibudou do Prizrenu
a Mitrovice.
#37
alto_textblock
#37
Liché pověsti.
Z Cařihradu, 2. ledna. (K. k.) Pověsti po
několik dní kolující o nastávající krisi mini-
sterské neb o neshodách v kabinetě se ofi-
ciálně vyvracejí. Z tureckých kruhů se pro-
slýchá, ževýbornechce předuzavře-
ním mírunic podnika ti.
#38
alto_textblock
#38
Záležitost maloruské university v Haličí.
Ze Lvova, 3. ledna. („N. F. P.“) Včer
večer konalo tu poradu 110 polských pro-
fesorů a docentů lvovské univer-
sity. Byl usnesen projev, ve kterém se praví
Abychom předešli nebezpečí utrakvisace neb
odstranění polského rázu university, je ne-
zbytně třeba, aby ve vlastnoručním listě císa-
řově, kterým prohlášeno bude zařízení rusín-
ské university, stanoven byl polský
rázlvovské university také pro dobu
přechodní, než bude rusínská vysoká škol
aktivována.
Z Vídně, 3. ledna. „N. F. Presse“ telegra-
fují ze Lvova: Ukrajinský svaz na radě
říšské byl svým předsedou poslancem drem.
Konstantinem Levickým povolán
rozprávě o neshodách v příčině rusínsk
university do Vídně na zejtřek. Porada Kola
polského, která věnována bude konečnému
textu vlastnoručního listu císařova, jímž akti-
vuje se rusínská universita, odložena byla n
druhou polovinu lednovou.
Z Vídně, 3. ledna. „Slav. Corr.“ telegrafuji
ze Lvova: Předsednictvo Ukrajinského svazu
dr. Konstantin Levický. Mikuláš ryt. Vasilko
a dr. Lahodinský, pak předsednictvo Kola pol-
ského: dr. Leo, dr. Korytowski a Stapiňski.
odjeli dnes do Vídně, kde zítra za předsedni-
ctví ministra vyučování dra. ryt. Hussarka
koná se konečná formulace vlastnoručního do-
pisu panovníkova ve příčině aktivování rusín-
ské university.
#39
alto_textblock
#39
Z Pešti, 3. ledna. V klubu národní strany
(vládní) uspořádány byly včera večer předse-
dovi poslanecké sněmovny hr. Štěpánu Tiszovi
když tam k 8. hod. přišel, velké pocty. Tisza
podrobnosti souboje svého s hr. Karolyem ne-
vypravoval. Pravil pouze, že nedbal nadávek
které se na něj sypaly ve sněmovně, poněvadž
nechtěl věci hnáti do stránek osobních, když
však hr. Karolyi tak ve společnosti učinil, že
považoval za věc přirozenou zjednati si zadost-
učinění. O příčinách souboje sdělil hr. Tisza
pouze tolik: „V národním kasině řekl mi hr
Karolyi: „Myslím, že je zbytečno, abychom se
nadále znali. Možná, že také řekl: „Je zbyteč-
no, abychom se nadále spolu stýkali.“ Zkrátk
učinil výrok, po kterém pokládal jsem za
svoji povinnost, vyzvati ho na souboj.“ Mini-
sterský předseda Lukács již předevčírem vědě
o souboji a byl ve velkých starostech, poně-
vadž hr. Tisza, jak povědomo, vidí tolíko jed-
ním okem. Hr. štěpán Tisza přistoupil včera
večer ke státnímu tajemníku ministerstva vni-
tra Emerichu Jakobífymu a pravil mu: „Slyše
jsem, že mne detektivové ve své přílišné horli-
vosti doprovodili až ke dvoraně, ve které se
konal můj souboj. Děkuji ti, že mne policie
takovým způsobem doprovodila, zvláště pak.
že souboj nepřerušila.
#40
alto_textblock
#40
Kancléř Bethmann-Hollweg ve Štutgartě.
#41
alto_textblock
#41
Ze Štutgartu, 2. ledna. (K. k.) Říšský kanclé
šl. Bethmann-Hollweg odebral se po pohřbu stát-
ního tajemníka Kiderlen-Wächtera ku předsedov
ministerstva Weizsäckerovi, s nímž měl delší roz-
mluvu. Večer, vyhovuje pozvání královských man-
želů, zdčastnil se královské hostiny, na kterou by
m. j. pozván také italský velevyslanec Pansa.
#42
alto_textblock
#42
Velevyslanci přemlouvají obě strany.
#43
alto_textblock
#43
Z Londýna, 3. ledna. (K. k.) „Standard?
tvrdí, že velevyslanci mocností od včerejší po-
rady doufají, že bude možno zjednati vy-
rovnání, které bude práce mírové konference
korunovati úspěchem. Měli včera několikráte
porady s různými delegáty a doufá se, že
se jim podaři dnes ještě před 4. hodinou od-
poledne, kdy se sejde konference, rozřešiti je-
den z těchto úkolů: přemluviti Ture-
cko, by povolilo v otázce Drino-
pole, přemluviti balkánské spo-
jence, aby uzavřeli mir tím, že definitivně
vyřídí jiné otázky, že však otázku Dri-
nopole ponechají příštímu vyjed-
návání; konečně přemluvitioběstra-
n y, aby přijaly narovnání ve příčině Drinopole
jenž by šetřil samolibost obou částí.
„Daily Telegraph“ prý se dověděl, že otáz-
ka ohraničení Albánie byla předmětem včerejš
porady velvyslanců, že však nebylo v otázce
té dosaženo pokroku.
#44
alto_textblock
#44
Ruský návrh o hranicích příštího Albánska.
Z Vídně, 3. ledna. „N. F. P.“ dovídá s
(prý z nejlepšího pramene petrohradského), že
ruský návrh na ohraničení Albá-
nie obsahuje tyto dvě části: 1. Všechn
územíalbánská, vekterýchje oby-
vatelstvo ryze srbské, přířkno
se Srbsku. 2. Všechny obce a kra-
jiny smíšené budou pojaty do no-
vých hranic srbských. Témuž listu
oznamuje se z informovaného pramene ital
ského, že Italie a Rakousko v záležitostecl
albánských úplně jsou za jedno a že je tedy
vyloučeno, že by jedna z obou volmocí teel
bez dorozumění s druhou učinila nějaké opa
#45
alto_textblock
#45
tření.
#46
alto_textblock
#46
Albánští delegáti v Londýně.
Z Londýna, 2. ledna. (K. k.) Protože moc
nosti svými zástupcí v Londýně uznaly zásado
autonomie Albánie, byli bez prodlení vyslán
tři albánští delegáti do Londýna stanovit po
drobnosti. Přišli o 5. hod. odpol. do zahraniě
ního úřadu poradit se se sirem Arthurem Ni-
colsonem, stálým státním podtajemníkem. De
legáti byli uvedeni Bourchierem, členem kon
ference balkánské.
#47
alto_textblock
#47
Požadavky Albánců.
#48
alto_textblock
#48
Zprávy z bojiště.
#49
alto_textblock
#49
Drinopol před kapitulaci
#50
alto_textblock
#50
Z Londýna, 2. ledna. (K. k.) „Times“ tvrdí,
že prostředky posádky drinopolské jsou vy-
čerpány a dokonce že už bylo zahájeno vyjed-
návání o kapitulaci.
#51
alto_textblock
#51
Srbští důstojníci v Drači.
Z Říma, 3. ledna. Zvláštní korespondent
„Secoola“ v Drači měl rozmluvu se srbským
generálem Popovičem, který pravil, že te-
prve Srbové civilisaci do Albánska přinesli.
Albánská autonomie je nesmysl a pouze vy-
ronem rakouské kabinetní politiky. Veškeř
srbští důstojníci a vojíni jsou od-
hodláni Drač neopouštěti. Generál
Popovič obviňuje dále Rakušany, že kato-
lické Malisory, kteří byli dříve spojenci Srb
nyní proti Srbsku štvou.
#52
alto_textblock
#52
Turečtí zajatci v Bulharsku.
Z Berlína, 3. ledna. „Tageblattu“ telegra-
fují ze Sofije: Německé vyslanectví v Sofiji
vyžádalo si k žádosti Porty od bulharské vlády
seznam zajatých Turků. Celkem je za-
jato 498 tureckých důstojníků a 29.190 vojínů.
#53
alto_textblock
#53
Politická hlídka.
#54
alto_textblock
#54
Volební oprava v Halíčí.
#55
alto_textblock
#55
Ze Lvova, 3. ledna. Volební výbor zem-
ského sněmu haličského svolán byl na 10. le-
den, aby projednal definitivně volební reformu
a zpravodajům uložil vypracovati novo
osnovu volební reformy, ještě nežl
zemský sněm začne svoje práce.
#56
alto_textblock
#56
K úmrti státního tajemníka Kiderlena-
Wächtera.
#57
alto_textblock
#57
Z Bukureští, 3. ledna. (K. k.) Dnes konalos
rekviem za zesnulého státního tajemníka šl. Kider-
lena-Wächtera, jehož se zúčastnil mezi j. předseda
ministerstva Majorescu, býv. předseda ministerstva
Bratianu a všichni členové sboru diplomatického
Král a následník trůnu vyslali své zástupce.
#58
alto_textblock
#58
Co soudí Venízelos a Rešid paša.
Z Paříže, 3. ledna. Zvláštní zpravoda
„Matinu“ v Londýně telegrafuje svému listu
Venizelos řekl: Učinili jsme velký krak
ku předu. Turecko ukázalo, že chce míti mír
Myslím, že nenastanou potíže stran
Krety, která je dnes již územím
řeckým. Nenahlížím, proč by bylo pro Tu-
recko nebezpečím, abychom měli hranice na
moří. Rešíd paša pravil: Odstoupilá
jsme Makedonii. Učinili jsme tak v zá-
jmu míru, abychom zabránili válce. O 2 vě-
cech jsme se ještě nedohodli. Neodstoupí-
me Drinopole spojeným státům a nevy
dáme Egejských ostrová.
#59
alto_textblock
#59
Z Londýna, 3. ledna. (K. k.) Jak „Times
sdělují, podali tři členové zatímní vlády albán-
ské, sem přibyvší, státnímu tajemníku Edvardu
Greyovi memorandum, obsahujíe
jejich požadavky. Tento dokument bu-
de předložen též konferenci velevyslancu
Nejdůležitější body jsou: Albanie je pevně od-
hodlána státi se žívlem rovnováhy a míru na
#60
alto_textblock
#60
Německý projev pro celní jednotu — rakou-
sko-balkánskou!
#61
alto_textblock
#61
„Bohemia“ uveřejnila dnes přímo sensační člá-
nek z kruhů průmyslových: článek pro celní jed-
notu rakousko-balkánskou. Myšlenkový postup
článku toho je tento: Rakouská politika vůči bal-
kánským národům byla všeliká, jenom ne přátel-
#62
alto_textblock
#62
FEUILLETON.
#63
alto_textblock
#63
Nestor českých docentů.
#64
alto_textblock
#64
K stým narozeniném Med. a Chir. dra. Jana špotta
Z upomínek současníka podává Dr. M. Navrátii.
#65
alto_textblock
#65
Dnes. 3. ledna, je tomu sto let, co v Praze n
Senovážném náměstí v čís. 21. narodil se Ja
Špott, potomní doktor lékařství a runhojičství
posléze nejstarší docent nově aktivované české
fakulty medicinské.
#66
alto_textblock
#66
Stěžejným bodem života tohoto vynikajícího
vlastimila a zasloužilého lékaře bylo založení lázn
pískových a spojené s tím vodoléčby. V době, kdy
medicina si ještě libovala v pouštění žilou a sázen
pijavek, byl to krok odvážný, přímo revoluční
Proto se lékařské kruhy se Špottovou činnost-
dlouho nespřátelily.
#67
alto_textblock
#67
Lázně jeho měly velice příznivou polohu upro-
střed šesti až osmi velikých zahrad na nynějšín
Havlíčkově náměstí. Z počátku zařídil je dr. Špot
ve skrovných rozměrech. Brzy však nestačily četné
návštěvě, byly tudíž přestaveny a značně rozšířeny
Založeny byly r. 1843. Ottův Slovník Naněný udává
mylně rok 1845. Požívaly se strany nemocných velke
a zasloužené důvěry, neboť v mnohých nemocech
znamenitě se osvědčovaly. Vyléčení choří ještě po
letech dra. Špotta vděčně vzpomínali.
V době rozkvětu lázní byl dr. Špoti velmí
činný. V ranních hodínách dopoledních konal léči-
lelský tělocvik v prostranné tělocvičně, po 10. hod
přicházeli nemocní do lázní písečných. Za příznivé
pohody vystřídalo se tu denně 25 a více osob, jim
dr. Špott před i po lázni událel rady
Laskavostí dcery zvěčnělého lékaře pí. Mari
Kalibové ve Mšeně u Mělníka dostal se nám de
ruky prospekt z doby té, kde čteme:
„J. Spott, Md. a Chir. Dr., Mag. v porodníctví
docení na universitě v Praze. Lázně písečné, lihové
#68
alto_textblock
#68
a studené, lečitelský tělocvik, galvanizirování v
přírodolečitelském ústavě na senovážném náměsti
číslo 981-II. V ústavě stávajícím od r. 1843 nachá-
zely se následující vyléčené choroby! částečné
obrlení, krtice, dny, hostec, zlatá žíla, počážečné
souchotiny, ouzkoprsost, nepravidelnöst v trávení
a měsíěném, průtrže atd. Odchylky jako: kulhání
skřivení hřbetu atd. upotřebujou dílem v ústavi
nacházejících se nástrojů k narovnání, dílem i do-
ma na těle nošených podpor připnutých pro na-
rovnání hřbetu. Pískové lázně upotřebujou se o
dubna do října, druhé léčební spůsoby po celý
rok. Ordinace od 2—3 hodin.“ — Zajímavý t
dokument.
#69
alto_textblock
#69
I ve městě měl dr. Špott značnou praxi. Mim
to učil své dělí i jiné ze známých rodin tělocviku
Po letech zasáhl stavební ruch i zapomenuté
a idyllické náměstí senovážně. Soused s pravé i
levé strany vystavěl třípatrové domy, zahrady roz
parcelovány a písečné lázně pozbyly nezbytného
slunce. Dr. Špott je konečně s těžkým srdcem
zrušil, ponechávaje si jen léčitelský těloevik a sou-
kromou praxi. Četní jeho pacienti z Karlina opě-
tovně ho vybizeli, aby podobné lázně zařídil na
ostrově štvanici, ale dr. Špott, ve věku už pokro-
čilý a přetížen starostmi o četnou rodinu, nemohl
k tomu odhodlati.
#70
alto_textblock
#70
Jako lékař byl docent špott v rodinách velm
obliben, do některých docházel 20 až 30 let. Před-
pisoval co nejméně. Známá jedna dáma vyprávěl
po jeho smrti: „Od p. dra. špotia máme za 35 i
2—3 recepty, od nového doktora za rok celý stoh“
Dr. špott podporoval vždy veškeré národn
podniky i kulturní snahy. Své děti od maličkosi
vodil do uměleckých výstav a sbírek, nikdy jin
neodepřel poslechnont vynikající umělce ať v di-
vadle nebo v koncertě. Od prvopočátku byl horli-
vým podporovatelem divadla i písemnictví a mě
i cenné sbárky přirodopisné. Dr. špott byl univer-
sitním docentem pro vodoléčbu a lečitelský telo-
cvik, habilitovav se na universitě ještě nerozdělené
#71
alto_textblock
#71
r. 1848. Kdysi o Sylvestrovské zábavě Umělecké
besedy prof. dr. Purkyně dru. Špottovi gratuloval
Doslech! se z hodnověrné prý strany o jeho jmeno-
vání mimořádným profesorem. Věc se bohužel ne-
potvrdila a zasloužilý lékař-spisovatel zůstal do-
centem potom na české fakultě lékařské až do
své smrti, která ho zachvátila u věku 75 let dne
8. dubna 1888 v Praze. Zemřel o třináct let později
než o dvě leta starší jeho bratr MedDr. Karel, okr
lékař v Panenském Týnci, rovněž pilný spi
Svým medicinsko-historickým studiím věnove
se dr. Špott až na sklonku svého života. V té dob
vzdal se už úplně praxe, četnou rodinu měl větši
nou zaopatřenu a tu celý svůj čas trávil ve veřej
ných knihovnách nebo podnikal delší i kratši cesty
do různých archivů. Snesený takto materišl dare-
vala rodina později knihovně musea královstv
Českého.
Paní špottová vždy vyprávěla, jak byl jej
muž slabý. Když se ženil, dělal prý dojem sou-
chotináře. Teprve otužováním, vodoléčbou a telo-
evikem, prací v zahradě, kdež pěstoval znamenite
druhy révy, sesílil. Z dětí jeho nepamatuje se
nikdo, že by byl dr. Špott kdy nemocen. V jídle
i piti byl velmi střídmý. Nešňupal ani nekouřil
Do poslední chvíle života byl duševně čilý. Čet
i psal do svého 75. roku bez brejli a roku 1887
dočkal se jubilea 50letého dosažení doktorátu.
Dr. Špott, jehož zásluhou zřizena též nemocni
ce pro přírodní léčení v Budči Amerlingově, zúčast-
nil se ruchu politického v r. 1848 a byl vězněn
sv. Jiří. S láskou přispíval do „Časopisu českých
lékařů“. Při smrti jeho listy české věnovaly mu
zaslouženou vzpomínku a „Kalendář českých lék -
řů“ uveřejnil podobiznu Špotiovu v době, kdy by
mistopředsedou „Spolku českých lékařů“.
Tichému a skromnému pracovniku na zůhoři
lém poli vědy lékařské zachována buď vděčná
paměť. —
#72
alto_textblock
#72
sovatel.
#73
alto_textblock
#73
TÝDENNÍ REVUE.
#74
alto_textblock
#74
„Zlatá Praha“ [XXX., č. 15—16] otiskla dvě
rozkošné, dosud neznámé básně Nerudovy
Jspu to sice básně příležitostné — dva listy z pa-
mátníku — ale i v nich je znáti Nerudu na prvý
pohled. Básně jsou pnány v letech osmdesátých
1882 a 1885) dvěma sestrám-dvojčntům, dcerám
vynikajícího českého učence, vnučkám slavného
básníka a byly dosud naprosto neznámy širší ve-
řejnosti literárni. Má-li býti obraz básníkův zacho-
ván plný a do podrobnosti dokreslený, je nutno
aby byla známa všechna jeho produkce, i ta, kte-
rou sám neurčoval pro tisk. A to platí ovšem nejen
pro Nerudu, nýbrž pro všechny význačné a velk
zjevy naší literatury, u nichž má literární historio
jistě plné právo znáti i jejich literární soukromi. —
V ostatním obsahu je: Jaroslav Vrchlickk: z knihy
„Meč Damoklův“ (z rukopisné pozůstalosti, dosu
netištěnél. — Karel Šípek, Oběd. — J. R. Hrade-
cký. Hlídačův večer. — Al. Jirásek. Temno. — z
M. Kuděj. Dítě ve vězení. — Jan Váňa. Nábožen-
ství krásy. — Jos. Müldner. Vánoce. — Boh. Ně-
mec. Průkopnici života. — Dr. J. V. Daneš. Se Srb -
v Bulharsku. — Zprávy časové. — V illustracích
Raffael Sanzio. Madonna deli Impanata. Jan N -
vopacký, Mezi Bolzanem a Meranem. — K. Langer
Sníh. — p. p. Rubens. Klanění králů. — J. Pelá-
rek. Sv. František. — P. Brandl. Sv. tři králové. —
B. Havránek. U hradu Kosti. — J. ryt. Skramlik
Veselá cháska. — J. Kautský, Šípková Růženka —
a řada vyobrazení časových.
#75
alto_textblock
#75
V „Časopise Českých Lékařů“ (Ll
č. 50) podává prof. dr. Jos. Pelnář zprávuo
„Chorobě Jaroslava Vrchlického“, je-
hož ve smrtelné nemoci léčil. Zprávy o chorobě
velkého našeho básníka byly ovšem již v denním
tisku a byly hojně i ústně tradovány. Ale sdělent
prof. Pelnáře má svůj význam tím, že je oficiálni
zprávou z místa nejkompetentnějšího, a je zajímavo
již proto, že vyvrací minění o nemoci Vrchlického
nejvíce rozšířené, jak podrobně o tom bylo u nás
referováno ve včerejších večerních. „Národ. Li-
stech“. — „Časopis“ dále obsahuje: Dr. Ant. Trýb.
Přispěvek k histologii vakciny s ohledem na va-
riolu a varicellu. — Dr. C. Kneidl, Choromyslní
žháři. — Rozhledy. — Zprávy z lékařských spolků
a sjezdů. — Sdělení českých lékařů z bojišť na
Balkáně. — Zprávy spolkové. — Zprávy. — Thera-
peutické poznámky a receptář. — Feuilleton. —
#76
alto_textblock
#76
Dr. Jos. Kristen. Zpráva o zdravotních poměrech
kr. hl. města Prahy v letech 1897—1909
#77
alto_textblock
#77
„Živa (XII., č. 10) přináší drobný, ale za-
jímavý článek o „praktickém vzdělání in-
ženýrů. Uvádí: Studium na vysokých školách
jechnických vyšlo z prakse a k praksi se musí
stále odnášeti. Ač theoretické vzdělání je nepo-
sírádatelným základem jeho, nesmí se nikdy na
theorii omezovati, musí doplňovati theorii, zkuše-
nosti v praksi. Mimo to veškeré vzdělání technické
mělo by býti všude na konec doplněno vzděláním
obchodním, neboť průmyslník beze smyslu pro ob-
chod se nikdy nestane samostatným. To pochopili
se Spojených státech severní Ameriky a vyhovují
pojřebě té různými cestami. Nejvíce na snadě bylo
připojovati k technickým učilištím dílny. Při tom
ovšem je práce v dílnách stejně závazným před-
mětem jnko matematika nebo rýsování. Učiteli jsou
obvčejně bývali dílovedoucí továren; pracují spolu
s posluchači v dílně a podávaji též krátké návody.
Každý posluchač má své pracovní místo a svoji
skřiň pro vlastní nástroje, své ohniště, svou tru-
blářskou stolici a zvláštní úřadník vydává jim ma-
teriál k obrábění. Leč tu posluchači nepřijdou v
styk s dělnictvem a s továrními obyčeji. Nemohou
získati dostatečně obchodního ducha a často pra-
cují v dílnách se stroji zastaralými. Prote některé
ústavy posílaji své posluchače na prázdniny do
práce ve skutečných továrnách jako dělníky, ano
předpisují práci v továrnách jako povinný předmět.
Tak Stevens Institut v Hobokenu předpisuje 29s
hodin ročně práce v továrnách (tedy asi 6 týdnů
denní prácel. Jinde posluchači rozděleni jsou ve
dvě oddělení, z nichž každé střídavě týden stráví
na universitě, týden v továrních dílnách. Mnohé
firmy daly své továrny k disposici, posluchači pře-
cházejí z jedné do druhé dle jistého pořádku, aby
zachován byl postup od jednoduššího k složitější-
mu, asi jako v universitních dilnách samotných.
Konečně jinde zase [General Electric Co. ve West-
Lynnu v Bostonu) zřízují praktické kursy pro ab-
solvované inženýry. V kursech, vydržovaných sa-
mou továrnou, posluchači dostávají sustentační
plat, aniž by byli povinni po absolvování setrvati
ve službě továrny, kurs vydržující a aniž by to-
várna se zavazovala zaměstnati je ve svých služ-
bách. — „Živa“ nad to podává: Rud. Sokol. O pod-
loží českého útvaru křidového se zvláštním zřete-
lem k okoli Lázní Poděbrad. Lázní Sadské a Nym-
burka. — Dr. O. Košťál, Chov pstruhů a jiných
lososovitých ryb v Nedošíně. — Dr. J. Dvořák. Ne-
moc beriberi. — Rozhledy. — Směs. — Literatura
— Rozhledy astronomické.