ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 26a48ee0-8f2a-11dd-b3d4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 77
#1 alto_textblock #1
Ročník padesátý třeti.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v pátek 3. ledna 1913.
#3 alto_textblock #3
Číslo 3.
#4 alto_textblock #4
Na ranní avečerní listy předplácí se V Prane v admlnistracis na měsle. . . . . . 2 K — na čtvrů leta . . . . 5 K —k s dvoji donáškou aěslo. . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K noh ve fIlálkácht na měslo. . . . . . 2 K B0 Poštou a měslo. . . . . . na čivrt lsta . . . . BK s0 s dvoji zásílkou a mělsie, na čtt leen: . . nke
#5 alto_textblock #5
NAR
#6 alto_textblock #6
Vecernu
#7 alto_textblock #7
v
#8 alto_textblock #8
v
#9 alto_textblock #9
NILIST
#10 alto_textblock #10
vdání
#11 alto_textblock #11
Y
#12 alto_textblock #12
V drobném prodejie ranní čislo o sobě . . za Bh večerni . . . . . . . za tk Ve fliálkách na venkově ranní člalo . . . . . . . 19h večerni . . . . . . . . 5h
#13 alto_textblock #13
lnoeráty platí se hotově napřed ředplaceni a inserty příjím dministrace v Marianské ul., a. Tam nacházeit se táš redakce, tiskárna a sxpedice „Národnich Lintů“ Rukopisy se nevracejl
#14 alto_textblock #14
Telefon „Národních Listů“: Redakces a) pro hovory místní 2400, b) pro hovory mezíměstské 1061. — Administrace, expedice obchodní tiskárna 1062.
#15 alto_textblock #15
Telefonické a telegrafické
#16 alto_textblock #16
zprávy „Národních Listů“.
#17 alto_textblock #17
Další česko-německé konference.
#18 alto_textblock #18
Z Vídně, 3. ledna. „N. F. P.“ uveřejňuje pražský telegram, ve kterém sděluje: Obno- va česko-německých koníerenc vyrovnávacích nestane se před polo- vinou února. Ovšem konati se budou denně průpravy a rozpravy důležité, tím důležitější poněvadž jde hlavně o to, jaké stano- visko zaujme vláda k zákonu, vy- pracovanému v létě 8členným od- borem o jazykové praxi při stát- ních úřadech. V ministerstvu vnitra pra- cuje se o této materii horlivě a dlouho. Na základě četných rozbodnutí, četných kompro- misních návrhů a dohod bude stanoveno, po- kud vláda při šetření státních zájmů může do- hodám těm dáti souhlas a pokud si přeje míti nastoupenu cestu jinou. Průpravné prá- ce po téstránce nejsou ještě zkon- covány. Budou se konati nejspíše ještě koníerence ministrů a navzájen ministrů se zástupci obou národ- ních stran. Zákon o jazykové praxi při zeměpanských úřadech bude po obnovení jednání vyrovnacího vzat na předporadua nejspíše také zkoncován.
#19 alto_textblock #19
Z úřadního věstníku.
#20 alto_textblock #20
Z Vídně, 3. ledna. (K. k.) „Wiener Zig.“ ozna- muje:Císař propůjěil majiteli továrny v Praze cís. radovi Robertu Fuchsovi stav šlechtick s prominutím poplatků. — Císař propůjčil ředitel odborné školy tkalcovské v Náchodě Juliu Phi- lippovi, odcházejícímu do trvalé výslužby, titul vládního rady s prominutím poplatků. — Císar jmenoval ředitele státního gymnasia v Lanškrouně dra. Hugona Ostermanna ředitelem státního gymnasia v Litoměřicích. — Císař jmenoval profesora na státním reálném gymnasiu v Roudnici Valentina Weimzettela ředitelem státního gymnasia v Třeboni. — Ministr vnitra jmenoval okresního komisaře Antonína Kolín- ského místodržitelským tajemníkem v Čechách. — Ministrfinancijmenoval finaně- ní tajemníky Františka Žefku. Václava Šperla. Vincence Uzla, Zdeňka Polanského, dra. Emila Wiesenbergera, Jana Palečkaa Karla Kestlera finaněními rady pro ob- vod zemského finančního ředitelství v Praze.
#21 alto_textblock #21
Opouštějí vládní stranu uherskou.
#22 alto_textblock #22
Z Pešti, 3. ledna. „Nepszava“ oznamuje, že v poslední době mnoho členů národní strany práce opouští tuto stranu. Včera ohlásil, že vystupuje ze strany, dosa- vadní zástupce města Rěky Antonín Vřo také vystoupení bývalého vrchního starosty města Pešti Josefa Markusa se očekává. V oposičních kruzích kolují dále pověsti, že hr. Tisza vyzve také hr. Szechenyiho na souboj. V okolí hr. Tiszy se však popírá. že by se hr. Tisza k tomu odhodlal.
#23 alto_textblock #23
Tiszův souboj s hr. Karolyem.
#24 alto_textblock #24
Místokrál lord Hardinge Z Delhi, 3. ledna. (K. k.) Dle poslední zprávy lékařské měl místokrál lord Hardinge opět několil hodin horečku. Možno, že bude nutnou další ope- race k odstranění cizích těles. Na rameně je stál. ještě velká oteřená rána.
#25 alto_textblock #25
Z říšské dumy ruské.
#26 alto_textblock #26
Z Petrohradu, 2. ledna. (Spb. Ag.) Ministr vni- tra podal v hoshdarstvenné dumě předlohu zákona ve příčině ochranných opatření pro ru- ský pozemkový majetek v jihozápad- ních guberniích a v Besarabii. Zákon stanoví, že cizincůh po 28. červnu 1888 natu- ralisovaným, po případě osobám polské h původu po r. 1888 z carství Polského se vystě- hovavším a jejich potomkům mužským, kteří ne- nabyli ruské národnosti, zakazuje se kupn a majetkové právo, pokudjde o nemo- vitostá, mimo městské územi, j akož i požit- ková práva na pozemkovém majetku plynouci z nájemných smluv v jihozápadních gu berniích a v Besarabii.
#27 alto_textblock #27
Jednání o mír a povšechná siluace.
#28 alto_textblock #28
Mír — možný.
#29 alto_textblock #29
Z Vídně, 3. ledna. „N. W. T.“ telegrafuj z Bělehradu: V informovaných kruzích pro- slýchá se, že na základě zpráv srbských dele- gátů pokládá se mír v době nejbližší možným Z Cařihradu, 3. ledna. V politických kru- zích jest domněnka, že v dnešní schůzi splno- mocněnců, jednajících v Londýně o mír, bude upravena také otázka hranic, takže mírová smlouva může býti eventuálně v 10 dnech po- depsána.
#30 alto_textblock #30
Turecko v příčíně Drinopole nepovoli.
#31 alto_textblock #31
Z Cařihradu, 2. ledna. (K. k.] Ministr zahr záležitostí prohlásil dnes večer na Portě sou kromému dopisovateli Wolffovy telegraín kanceláře, že Porta zaslala svýmdele gátům v Londýně nové precisní in- strukce, které jim dovolují oznámiti delegá tům spolku balkánského, že Porta nemůž odstoupiti žádné ostrovy v Egej skémmoři, že však naproti tomu jest ochot- na prověsti nějakou opravuhranic vila- jetu drinopolského, který však musí zůstati úplně Turecku. Dále pravil ministr, že nyní byl učiněn větší krol k míru, třebas především jest zatím jen do- hoda o osudu Albánie a Makedo- nie, které zůstanou pod suzereni- tou sultánovou. Mluviti o zajiště- ném míru znamenalo by však jiti příliš daleko, protože Turecko jestvepříčiněDrinopoleneúpros- né a válka bezpodmínečně začne jestliže toto město nebude pone- cháno Turecku. Dosud bylo jednáno jen o otázkách territoriálních, ale ostatní, jako n př. otázka Dette Publique vyžadují ještě váž- né diskuse.
#32 alto_textblock #32
Spojencí opustí konferenci.
#33 alto_textblock #33
Z Londýna, 2. ledna. (K. k.) Jak se do- vídá „Reuterova kancelář“, budou mít spojenci zitra před začátkem kon Ieren ce poradu. Vůdcové delegátů po- užili dnešního dne k zevrubným poradám. Všichni balkánští delegáti, s nimiž měli zástup- cové „Reuterovy kanceláře“ rozmluvu, vyslo vili se souhlasně s dnešním prohlášením dra. Daneva v tom smyslu, že kdyby se Ture zdráhali povoliti v otázce drino polské, spojenci by konferene opustili.
#34 alto_textblock #34
poloostrově balkánském. Aby však mohla úkol ten splniti, je nutno, aby její homogenita ná- rodní, kterou dosud tak dobře dovedla zacho- vati, byla zjednáním organisace politické po- sílena, která by byla schopná života, spraved- livá a trvalá. Touto organisací nemůže býti nic jiného než absolutní neodvislost. Neboťta jediná může v budoucno- sti odkliditi všelikou poruchu, jež by mohla ze zahraníčních vli- vů v Albanii vzniknouti. Hranice, jež žádáme, jsou tyto: Demarkační čára jde po- dél nynějších hranic království černohorského, obepiná zejména města Peč, Mitrovici, Prištinu, Skopljí a Bitolji s příslušným zázemím a sahá k Mecovnu a sleduje ostatně nynější hranice až ku Preveze.
#35 alto_textblock #35
Konference velevyslanců. Z Londýna, 2. ledna. (K. k.) Konference velevyslanců trvala neočekávaně dlouho. Do- sud nebyla o ni vydána oficielní zpráva.
#36 alto_textblock #36
Aféra konsulární. Z Pešti, 3. ledna. „Pester Lloyd“ oznamuje na základě kompetentních informací, že zprá- va, jakoby srbská vláda zdráhala se učiniti zadostiučinění, požadované Rakousko-Uher- skem v konsulární záležitosti, nezakládá se na pravdě. Zadostiučinění bude poskytnuto, jak- mile rakouští konsulové přibudou do Prizrenu a Mitrovice.
#37 alto_textblock #37
Liché pověsti. Z Cařihradu, 2. ledna. (K. k.) Pověsti po několik dní kolující o nastávající krisi mini- sterské neb o neshodách v kabinetě se ofi- ciálně vyvracejí. Z tureckých kruhů se pro- slýchá, ževýbornechce předuzavře- ním mírunic podnika ti.
#38 alto_textblock #38
Záležitost maloruské university v Haličí. Ze Lvova, 3. ledna. („N. F. P.“) Včer večer konalo tu poradu 110 polských pro- fesorů a docentů lvovské univer- sity. Byl usnesen projev, ve kterém se praví Abychom předešli nebezpečí utrakvisace neb odstranění polského rázu university, je ne- zbytně třeba, aby ve vlastnoručním listě císa- řově, kterým prohlášeno bude zařízení rusín- ské university, stanoven byl polský rázlvovské university také pro dobu přechodní, než bude rusínská vysoká škol aktivována. Z Vídně, 3. ledna. „N. F. Presse“ telegra- fují ze Lvova: Ukrajinský svaz na radě říšské byl svým předsedou poslancem drem. Konstantinem Levickým povolán rozprávě o neshodách v příčině rusínsk university do Vídně na zejtřek. Porada Kola polského, která věnována bude konečnému textu vlastnoručního listu císařova, jímž akti- vuje se rusínská universita, odložena byla n druhou polovinu lednovou. Z Vídně, 3. ledna. „Slav. Corr.“ telegrafuji ze Lvova: Předsednictvo Ukrajinského svazu dr. Konstantin Levický. Mikuláš ryt. Vasilko a dr. Lahodinský, pak předsednictvo Kola pol- ského: dr. Leo, dr. Korytowski a Stapiňski. odjeli dnes do Vídně, kde zítra za předsedni- ctví ministra vyučování dra. ryt. Hussarka koná se konečná formulace vlastnoručního do- pisu panovníkova ve příčině aktivování rusín- ské university.
#39 alto_textblock #39
Z Pešti, 3. ledna. V klubu národní strany (vládní) uspořádány byly včera večer předse- dovi poslanecké sněmovny hr. Štěpánu Tiszovi když tam k 8. hod. přišel, velké pocty. Tisza podrobnosti souboje svého s hr. Karolyem ne- vypravoval. Pravil pouze, že nedbal nadávek které se na něj sypaly ve sněmovně, poněvadž nechtěl věci hnáti do stránek osobních, když však hr. Karolyi tak ve společnosti učinil, že považoval za věc přirozenou zjednati si zadost- učinění. O příčinách souboje sdělil hr. Tisza pouze tolik: „V národním kasině řekl mi hr Karolyi: „Myslím, že je zbytečno, abychom se nadále znali. Možná, že také řekl: „Je zbyteč- no, abychom se nadále spolu stýkali.“ Zkrátk učinil výrok, po kterém pokládal jsem za svoji povinnost, vyzvati ho na souboj.“ Mini- sterský předseda Lukács již předevčírem vědě o souboji a byl ve velkých starostech, poně- vadž hr. Tisza, jak povědomo, vidí tolíko jed- ním okem. Hr. štěpán Tisza přistoupil včera večer ke státnímu tajemníku ministerstva vni- tra Emerichu Jakobífymu a pravil mu: „Slyše jsem, že mne detektivové ve své přílišné horli- vosti doprovodili až ke dvoraně, ve které se konal můj souboj. Děkuji ti, že mne policie takovým způsobem doprovodila, zvláště pak. že souboj nepřerušila.
#40 alto_textblock #40
Kancléř Bethmann-Hollweg ve Štutgartě.
#41 alto_textblock #41
Ze Štutgartu, 2. ledna. (K. k.) Říšský kanclé šl. Bethmann-Hollweg odebral se po pohřbu stát- ního tajemníka Kiderlen-Wächtera ku předsedov ministerstva Weizsäckerovi, s nímž měl delší roz- mluvu. Večer, vyhovuje pozvání královských man- želů, zdčastnil se královské hostiny, na kterou by m. j. pozván také italský velevyslanec Pansa.
#42 alto_textblock #42
Velevyslanci přemlouvají obě strany.
#43 alto_textblock #43
Z Londýna, 3. ledna. (K. k.) „Standard? tvrdí, že velevyslanci mocností od včerejší po- rady doufají, že bude možno zjednati vy- rovnání, které bude práce mírové konference korunovati úspěchem. Měli včera několikráte porady s různými delegáty a doufá se, že se jim podaři dnes ještě před 4. hodinou od- poledne, kdy se sejde konference, rozřešiti je- den z těchto úkolů: přemluviti Ture- cko, by povolilo v otázce Drino- pole, přemluviti balkánské spo- jence, aby uzavřeli mir tím, že definitivně vyřídí jiné otázky, že však otázku Dri- nopole ponechají příštímu vyjed- návání; konečně přemluvitioběstra- n y, aby přijaly narovnání ve příčině Drinopole jenž by šetřil samolibost obou částí. „Daily Telegraph“ prý se dověděl, že otáz- ka ohraničení Albánie byla předmětem včerejš porady velvyslanců, že však nebylo v otázce té dosaženo pokroku.
#44 alto_textblock #44
Ruský návrh o hranicích příštího Albánska. Z Vídně, 3. ledna. „N. F. P.“ dovídá s (prý z nejlepšího pramene petrohradského), že ruský návrh na ohraničení Albá- nie obsahuje tyto dvě části: 1. Všechn územíalbánská, vekterýchje oby- vatelstvo ryze srbské, přířkno se Srbsku. 2. Všechny obce a kra- jiny smíšené budou pojaty do no- vých hranic srbských. Témuž listu oznamuje se z informovaného pramene ital ského, že Italie a Rakousko v záležitostecl albánských úplně jsou za jedno a že je tedy vyloučeno, že by jedna z obou volmocí teel bez dorozumění s druhou učinila nějaké opa
#45 alto_textblock #45
tření.
#46 alto_textblock #46
Albánští delegáti v Londýně. Z Londýna, 2. ledna. (K. k.) Protože moc nosti svými zástupcí v Londýně uznaly zásado autonomie Albánie, byli bez prodlení vyslán tři albánští delegáti do Londýna stanovit po drobnosti. Přišli o 5. hod. odpol. do zahraniě ního úřadu poradit se se sirem Arthurem Ni- colsonem, stálým státním podtajemníkem. De legáti byli uvedeni Bourchierem, členem kon ference balkánské.
#47 alto_textblock #47
Požadavky Albánců.
#48 alto_textblock #48
Zprávy z bojiště.
#49 alto_textblock #49
Drinopol před kapitulaci
#50 alto_textblock #50
Z Londýna, 2. ledna. (K. k.) „Times“ tvrdí, že prostředky posádky drinopolské jsou vy- čerpány a dokonce že už bylo zahájeno vyjed- návání o kapitulaci.
#51 alto_textblock #51
Srbští důstojníci v Drači. Z Říma, 3. ledna. Zvláštní korespondent „Secoola“ v Drači měl rozmluvu se srbským generálem Popovičem, který pravil, že te- prve Srbové civilisaci do Albánska přinesli. Albánská autonomie je nesmysl a pouze vy- ronem rakouské kabinetní politiky. Veškeř srbští důstojníci a vojíni jsou od- hodláni Drač neopouštěti. Generál Popovič obviňuje dále Rakušany, že kato- lické Malisory, kteří byli dříve spojenci Srb nyní proti Srbsku štvou.
#52 alto_textblock #52
Turečtí zajatci v Bulharsku. Z Berlína, 3. ledna. „Tageblattu“ telegra- fují ze Sofije: Německé vyslanectví v Sofiji vyžádalo si k žádosti Porty od bulharské vlády seznam zajatých Turků. Celkem je za- jato 498 tureckých důstojníků a 29.190 vojínů.
#53 alto_textblock #53
Politická hlídka.
#54 alto_textblock #54
Volební oprava v Halíčí.
#55 alto_textblock #55
Ze Lvova, 3. ledna. Volební výbor zem- ského sněmu haličského svolán byl na 10. le- den, aby projednal definitivně volební reformu a zpravodajům uložil vypracovati novo osnovu volební reformy, ještě nežl zemský sněm začne svoje práce.
#56 alto_textblock #56
K úmrti státního tajemníka Kiderlena- Wächtera.
#57 alto_textblock #57
Z Bukureští, 3. ledna. (K. k.) Dnes konalos rekviem za zesnulého státního tajemníka šl. Kider- lena-Wächtera, jehož se zúčastnil mezi j. předseda ministerstva Majorescu, býv. předseda ministerstva Bratianu a všichni členové sboru diplomatického Král a následník trůnu vyslali své zástupce.
#58 alto_textblock #58
Co soudí Venízelos a Rešid paša. Z Paříže, 3. ledna. Zvláštní zpravoda „Matinu“ v Londýně telegrafuje svému listu Venizelos řekl: Učinili jsme velký krak ku předu. Turecko ukázalo, že chce míti mír Myslím, že nenastanou potíže stran Krety, která je dnes již územím řeckým. Nenahlížím, proč by bylo pro Tu- recko nebezpečím, abychom měli hranice na moří. Rešíd paša pravil: Odstoupilá jsme Makedonii. Učinili jsme tak v zá- jmu míru, abychom zabránili válce. O 2 vě- cech jsme se ještě nedohodli. Neodstoupí- me Drinopole spojeným státům a nevy dáme Egejských ostrová.
#59 alto_textblock #59
Z Londýna, 3. ledna. (K. k.) Jak „Times sdělují, podali tři členové zatímní vlády albán- ské, sem přibyvší, státnímu tajemníku Edvardu Greyovi memorandum, obsahujíe jejich požadavky. Tento dokument bu- de předložen též konferenci velevyslancu Nejdůležitější body jsou: Albanie je pevně od- hodlána státi se žívlem rovnováhy a míru na
#60 alto_textblock #60
Německý projev pro celní jednotu — rakou- sko-balkánskou!
#61 alto_textblock #61
„Bohemia“ uveřejnila dnes přímo sensační člá- nek z kruhů průmyslových: článek pro celní jed- notu rakousko-balkánskou. Myšlenkový postup článku toho je tento: Rakouská politika vůči bal- kánským národům byla všeliká, jenom ne přátel-
#62 alto_textblock #62
FEUILLETON.
#63 alto_textblock #63
Nestor českých docentů.
#64 alto_textblock #64
K stým narozeniném Med. a Chir. dra. Jana špotta Z upomínek současníka podává Dr. M. Navrátii.
#65 alto_textblock #65
Dnes. 3. ledna, je tomu sto let, co v Praze n Senovážném náměstí v čís. 21. narodil se Ja Špott, potomní doktor lékařství a runhojičství posléze nejstarší docent nově aktivované české fakulty medicinské.
#66 alto_textblock #66
Stěžejným bodem života tohoto vynikajícího vlastimila a zasloužilého lékaře bylo založení lázn pískových a spojené s tím vodoléčby. V době, kdy medicina si ještě libovala v pouštění žilou a sázen pijavek, byl to krok odvážný, přímo revoluční Proto se lékařské kruhy se Špottovou činnost- dlouho nespřátelily.
#67 alto_textblock #67
Lázně jeho měly velice příznivou polohu upro- střed šesti až osmi velikých zahrad na nynějšín Havlíčkově náměstí. Z počátku zařídil je dr. Špot ve skrovných rozměrech. Brzy však nestačily četné návštěvě, byly tudíž přestaveny a značně rozšířeny Založeny byly r. 1843. Ottův Slovník Naněný udává mylně rok 1845. Požívaly se strany nemocných velke a zasloužené důvěry, neboť v mnohých nemocech znamenitě se osvědčovaly. Vyléčení choří ještě po letech dra. Špotta vděčně vzpomínali. V době rozkvětu lázní byl dr. Špoti velmí činný. V ranních hodínách dopoledních konal léči- lelský tělocvik v prostranné tělocvičně, po 10. hod přicházeli nemocní do lázní písečných. Za příznivé pohody vystřídalo se tu denně 25 a více osob, jim dr. Špott před i po lázni událel rady Laskavostí dcery zvěčnělého lékaře pí. Mari Kalibové ve Mšeně u Mělníka dostal se nám de ruky prospekt z doby té, kde čteme: „J. Spott, Md. a Chir. Dr., Mag. v porodníctví docení na universitě v Praze. Lázně písečné, lihové
#68 alto_textblock #68
a studené, lečitelský tělocvik, galvanizirování v přírodolečitelském ústavě na senovážném náměsti číslo 981-II. V ústavě stávajícím od r. 1843 nachá- zely se následující vyléčené choroby! částečné obrlení, krtice, dny, hostec, zlatá žíla, počážečné souchotiny, ouzkoprsost, nepravidelnöst v trávení a měsíěném, průtrže atd. Odchylky jako: kulhání skřivení hřbetu atd. upotřebujou dílem v ústavi nacházejících se nástrojů k narovnání, dílem i do- ma na těle nošených podpor připnutých pro na- rovnání hřbetu. Pískové lázně upotřebujou se o dubna do října, druhé léčební spůsoby po celý rok. Ordinace od 2—3 hodin.“ — Zajímavý t dokument.
#69 alto_textblock #69
I ve městě měl dr. Špott značnou praxi. Mim to učil své dělí i jiné ze známých rodin tělocviku Po letech zasáhl stavební ruch i zapomenuté a idyllické náměstí senovážně. Soused s pravé i levé strany vystavěl třípatrové domy, zahrady roz parcelovány a písečné lázně pozbyly nezbytného slunce. Dr. Špott je konečně s těžkým srdcem zrušil, ponechávaje si jen léčitelský těloevik a sou- kromou praxi. Četní jeho pacienti z Karlina opě- tovně ho vybizeli, aby podobné lázně zařídil na ostrově štvanici, ale dr. Špott, ve věku už pokro- čilý a přetížen starostmi o četnou rodinu, nemohl k tomu odhodlati.
#70 alto_textblock #70
Jako lékař byl docent špott v rodinách velm obliben, do některých docházel 20 až 30 let. Před- pisoval co nejméně. Známá jedna dáma vyprávěl po jeho smrti: „Od p. dra. špotia máme za 35 i 2—3 recepty, od nového doktora za rok celý stoh“ Dr. špott podporoval vždy veškeré národn podniky i kulturní snahy. Své děti od maličkosi vodil do uměleckých výstav a sbírek, nikdy jin neodepřel poslechnont vynikající umělce ať v di- vadle nebo v koncertě. Od prvopočátku byl horli- vým podporovatelem divadla i písemnictví a mě i cenné sbárky přirodopisné. Dr. špott byl univer- sitním docentem pro vodoléčbu a lečitelský telo- cvik, habilitovav se na universitě ještě nerozdělené
#71 alto_textblock #71
r. 1848. Kdysi o Sylvestrovské zábavě Umělecké besedy prof. dr. Purkyně dru. Špottovi gratuloval Doslech! se z hodnověrné prý strany o jeho jmeno- vání mimořádným profesorem. Věc se bohužel ne- potvrdila a zasloužilý lékař-spisovatel zůstal do- centem potom na české fakultě lékařské až do své smrti, která ho zachvátila u věku 75 let dne 8. dubna 1888 v Praze. Zemřel o třináct let později než o dvě leta starší jeho bratr MedDr. Karel, okr lékař v Panenském Týnci, rovněž pilný spi Svým medicinsko-historickým studiím věnove se dr. Špott až na sklonku svého života. V té dob vzdal se už úplně praxe, četnou rodinu měl větši nou zaopatřenu a tu celý svůj čas trávil ve veřej ných knihovnách nebo podnikal delší i kratši cesty do různých archivů. Snesený takto materišl dare- vala rodina později knihovně musea královstv Českého. Paní špottová vždy vyprávěla, jak byl jej muž slabý. Když se ženil, dělal prý dojem sou- chotináře. Teprve otužováním, vodoléčbou a telo- evikem, prací v zahradě, kdež pěstoval znamenite druhy révy, sesílil. Z dětí jeho nepamatuje se nikdo, že by byl dr. Špott kdy nemocen. V jídle i piti byl velmi střídmý. Nešňupal ani nekouřil Do poslední chvíle života byl duševně čilý. Čet i psal do svého 75. roku bez brejli a roku 1887 dočkal se jubilea 50letého dosažení doktorátu. Dr. Špott, jehož zásluhou zřizena též nemocni ce pro přírodní léčení v Budči Amerlingově, zúčast- nil se ruchu politického v r. 1848 a byl vězněn sv. Jiří. S láskou přispíval do „Časopisu českých lékařů“. Při smrti jeho listy české věnovaly mu zaslouženou vzpomínku a „Kalendář českých lék - řů“ uveřejnil podobiznu Špotiovu v době, kdy by mistopředsedou „Spolku českých lékařů“. Tichému a skromnému pracovniku na zůhoři lém poli vědy lékařské zachována buď vděčná paměť. —
#72 alto_textblock #72
sovatel.
#73 alto_textblock #73
TÝDENNÍ REVUE.
#74 alto_textblock #74
„Zlatá Praha“ [XXX., č. 15—16] otiskla dvě rozkošné, dosud neznámé básně Nerudovy Jspu to sice básně příležitostné — dva listy z pa- mátníku — ale i v nich je znáti Nerudu na prvý pohled. Básně jsou pnány v letech osmdesátých 1882 a 1885) dvěma sestrám-dvojčntům, dcerám vynikajícího českého učence, vnučkám slavného básníka a byly dosud naprosto neznámy širší ve- řejnosti literárni. Má-li býti obraz básníkův zacho- ván plný a do podrobnosti dokreslený, je nutno aby byla známa všechna jeho produkce, i ta, kte- rou sám neurčoval pro tisk. A to platí ovšem nejen pro Nerudu, nýbrž pro všechny význačné a velk zjevy naší literatury, u nichž má literární historio jistě plné právo znáti i jejich literární soukromi. — V ostatním obsahu je: Jaroslav Vrchlickk: z knihy „Meč Damoklův“ (z rukopisné pozůstalosti, dosu netištěnél. — Karel Šípek, Oběd. — J. R. Hrade- cký. Hlídačův večer. — Al. Jirásek. Temno. — z M. Kuděj. Dítě ve vězení. — Jan Váňa. Nábožen- ství krásy. — Jos. Müldner. Vánoce. — Boh. Ně- mec. Průkopnici života. — Dr. J. V. Daneš. Se Srb - v Bulharsku. — Zprávy časové. — V illustracích Raffael Sanzio. Madonna deli Impanata. Jan N - vopacký, Mezi Bolzanem a Meranem. — K. Langer Sníh. — p. p. Rubens. Klanění králů. — J. Pelá- rek. Sv. František. — P. Brandl. Sv. tři králové. — B. Havránek. U hradu Kosti. — J. ryt. Skramlik Veselá cháska. — J. Kautský, Šípková Růženka — a řada vyobrazení časových.
#75 alto_textblock #75
V „Časopise Českých Lékařů“ (Ll č. 50) podává prof. dr. Jos. Pelnář zprávuo „Chorobě Jaroslava Vrchlického“, je- hož ve smrtelné nemoci léčil. Zprávy o chorobě velkého našeho básníka byly ovšem již v denním tisku a byly hojně i ústně tradovány. Ale sdělent prof. Pelnáře má svůj význam tím, že je oficiálni zprávou z místa nejkompetentnějšího, a je zajímavo již proto, že vyvrací minění o nemoci Vrchlického nejvíce rozšířené, jak podrobně o tom bylo u nás referováno ve včerejších večerních. „Národ. Li- stech“. — „Časopis“ dále obsahuje: Dr. Ant. Trýb. Přispěvek k histologii vakciny s ohledem na va- riolu a varicellu. — Dr. C. Kneidl, Choromyslní žháři. — Rozhledy. — Zprávy z lékařských spolků a sjezdů. — Sdělení českých lékařů z bojišť na Balkáně. — Zprávy spolkové. — Zprávy. — Thera- peutické poznámky a receptář. — Feuilleton. —
#76 alto_textblock #76
Dr. Jos. Kristen. Zpráva o zdravotních poměrech kr. hl. města Prahy v letech 1897—1909
#77 alto_textblock #77
„Živa (XII., č. 10) přináší drobný, ale za- jímavý článek o „praktickém vzdělání in- ženýrů. Uvádí: Studium na vysokých školách jechnických vyšlo z prakse a k praksi se musí stále odnášeti. Ač theoretické vzdělání je nepo- sírádatelným základem jeho, nesmí se nikdy na theorii omezovati, musí doplňovati theorii, zkuše- nosti v praksi. Mimo to veškeré vzdělání technické mělo by býti všude na konec doplněno vzděláním obchodním, neboť průmyslník beze smyslu pro ob- chod se nikdy nestane samostatným. To pochopili se Spojených státech severní Ameriky a vyhovují pojřebě té různými cestami. Nejvíce na snadě bylo připojovati k technickým učilištím dílny. Při tom ovšem je práce v dílnách stejně závazným před- mětem jnko matematika nebo rýsování. Učiteli jsou obvčejně bývali dílovedoucí továren; pracují spolu s posluchači v dílně a podávaji též krátké návody. Každý posluchač má své pracovní místo a svoji skřiň pro vlastní nástroje, své ohniště, svou tru- blářskou stolici a zvláštní úřadník vydává jim ma- teriál k obrábění. Leč tu posluchači nepřijdou v styk s dělnictvem a s továrními obyčeji. Nemohou získati dostatečně obchodního ducha a často pra- cují v dílnách se stroji zastaralými. Prote některé ústavy posílaji své posluchače na prázdniny do práce ve skutečných továrnách jako dělníky, ano předpisují práci v továrnách jako povinný předmět. Tak Stevens Institut v Hobokenu předpisuje 29s hodin ročně práce v továrnách (tedy asi 6 týdnů denní prácel. Jinde posluchači rozděleni jsou ve dvě oddělení, z nichž každé střídavě týden stráví na universitě, týden v továrních dílnách. Mnohé firmy daly své továrny k disposici, posluchači pře- cházejí z jedné do druhé dle jistého pořádku, aby zachován byl postup od jednoduššího k složitější- mu, asi jako v universitních dilnách samotných. Konečně jinde zase [General Electric Co. ve West- Lynnu v Bostonu) zřízují praktické kursy pro ab- solvované inženýry. V kursech, vydržovaných sa- mou továrnou, posluchači dostávají sustentační plat, aniž by byli povinni po absolvování setrvati ve službě továrny, kurs vydržující a aniž by to- várna se zavazovala zaměstnati je ve svých služ- bách. — „Živa“ nad to podává: Rud. Sokol. O pod- loží českého útvaru křidového se zvláštním zřete- lem k okoli Lázní Poděbrad. Lázní Sadské a Nym- burka. — Dr. O. Košťál, Chov pstruhů a jiných lososovitých ryb v Nedošíně. — Dr. J. Dvořák. Ne- moc beriberi. — Rozhledy. — Směs. — Literatura — Rozhledy astronomické.