#1
alto_textblock
#1
1904.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, ve čtvrtek dne 6. října.
#3
alto_textblock
#3
K číslu 276
#4
alto_textblock
#4
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
#5
alto_textblock
#5
NARUDNÍ
#7
alto_textblock
#7
Číslo v Praze za 2h
#8
alto_textblock
#8
a na venkově za 3h
#9
alto_textblock
#9
Předplaeeni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
am je též redakce
a expedice.
#10
alto_textblock
#10
álka.
#11
alto_textblock
#11
Nová námořní bitva u Port Arturu
Z Tokia, 5. října. (»Zeit«.) O půlnoci se
proslýchalo, že ruské loďstvo před Port Arturem
učinilo pokus vyplout. Dochází k bit vé.
V Rusku a Japonsku.
Z Petrohradu, 6. října. Kdežto v Japon-
sku také muži, kteří dostáli své povinnosti ve
službě záložní, povolávají se na novo
na 5 let do zbraně, v Rusku carským
dekretem všichni reservistové z r. 1887, 1888a
1889 ženatí, kteři mají přes 3 děti, vojenské
služby byli sproštěni.
Bouře Korejců proti Japoncům.
Ra. Z Tokia, 5. října. Tlupa Korejců
týraných neustále roztahujícími se Japonci, na-
padla oddělení dělníků na stavbě dráhy mez
Fuzanem a Seulem a sedm jich ubila
Podobný případ sděluje se z Kunju, jižně o
Seulu, kde 60 korejských vojáků vedralo se do
japonské čtvrti města a několik osob tu zranilo.
Po zprávách o těchto případech odeslány byly
silnější oddíly japonské na místa, kde nepokoje
se udály.
Dvě ruské lodi u Australie.
Z Brisbane, 5. tříjna. (C.-B.) Reuterova
kancelář oznamuje: Došla sem zpráva, že dvě
ruské válečné lodi křižovaly na severním po-
břeží Australie ve výši ostrova Thursdayského.
(Ostatní zprávy viz na 3. straně.)
#12
alto_textblock
#12
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
#13
alto_textblock
#13
Afféra princezny Koburské v uherském
sněmu.
#14
alto_textblock
#14
Z Pešti, 6. října. Záležitost priin
cezny Louisy Koburské bude uvedena
v parlamentu na přetřes již počátkem příštího
týdne poslancem Polonyem, který se ujme
v úterý slova, aby upozornil vládu a sněmovnu
na postup prince Filipa Koburského, po 4 leta
provozovaný. Kromě toho bude se jednati o věc
té na konferenci strany neodvislosti.
Zač se udílejí v Uhrách vyznamenání?
Z Pešti, 6. října. V poslanecké sněmovně
vznese posl. Ugron na vládu dotaz, jak do-
vede odůvodniti četná vyznamenánía
udílení šlechtictví a je-li pravda, že
tato vyznamenání dávala za peníze k úče-
lům politickým a konečně je-li pravda, že z pe-
něz téch založen volební fond.
#15
alto_textblock
#15
Zkalená parlamentní situace.
#16
alto_textblock
#16
Z Vídně, 6. řijna. »Volkszeitung« uve-
řejňuje připis nejmenovaného člena německého
představenstva o parlamentní situ aci.
kterou považuje za zkalenou následkem
chování se vlády ve Slezsku. Dr.
Körber chtěl ukázati Čechům, že není po
vetem Němců. Německé strany bu-
dou od něho žádati satisfakci, ne-
budou však podporovati Čechy v jich snaze po
svržení nynějšího ministerstva.
#17
alto_textblock
#17
Špatné čáky dalmatského sněmu.
Ze Zadru, 6. října. »Narodni List
uveřejňuje na čelném mistě stať, ve které praví,
že za špatných známek začíná dnes 30. zase-
dání dalmatského sněmu zemského. Bude as
zkráceno. Pilné věci, týkající se zájmu země.
jsou připraveny, zvláště úprava řeč
úřadní, zlepšení platů učitelský ch
a zmirnění nouze. Vůbec bylo by nutno
leckterou záležitost politiekou objasniti. Na druhé
straně poslanci afférou Handlovou, týkající se
cti země, mají ruce svázány, takže ne-
mohou konati žádné práce, dokud není tato
afféra rozřešena způsobem zemi uspokojujícím.
Není hospodářské věci, která by
mohla poslance přimět, aby affé r
tu ignorovali. Bude-li všeliká práce přeru-
šena, bude to jenom důsledek oněch povinností
kterým národní zastoupení jest přesně vázáno.
#18
alto_textblock
#18
Ke sporu císaře Viléma II. s lippským
vladařem.
#19
alto_textblock
#19
—ch. Z Berlína, 5. října. Ohledně telegra
mu císaře Viléma, zaslaného hraběti- vladař
Leopoldu z Lippe-Biesterfeldu soudí se namnoze
že tím císař provedl státoprávní akt, ke
kterémuž je potřebí podpisu zodpovědného mi-
nistra. Avšak tomu se ve zdejších úřadních
kruzích odporuje. Ze slovného znění onoho
telegramu je prý vidno, že tu jde jenomo
projev vůle sama císaře jakožto nej-
vyššího pána německé armády, který nedovo-
luje, aby vojsko vzato bylo do přisahy dříve,
než právní situace bude vyjasněna. Pronáší-l
při tom císař také svoje minění v ten smysl,
že se hrabě Leopold neprávem ve vladařstv
uvázal, jest to jenom soukromé míně ní.
jež si císať vytvořil na základě soukroméno pa-
novnického práva.
Císaře prý jistě ani nenapadlo, aby právo
a kompetenci lippského zemského sněmu nějak
uváděl v pochybnost. Hrabě Leopold z ů-
stane vladařem dle usnesení li pp-
ského sněmu, dokud o otázce následnické
#20
alto_textblock
#20
nebude rozhodnuto. Ve vládních kruzích nepo-
chybuje se, že spolková rada německá lippskou
vládou navržený způsob rozřešení přijme, jak-
mile jej lippský sněm schválí a že se spolková
rada zasadí, aby soudním rozhodnutím násled-
nická otázka byla vyřízena.
#21
alto_textblock
#21
Telegrafické zprávy.
#22
alto_textblock
#22
Z úřadního listu.
Z Vídně, 6. října. (C.-B.) Císař potvrdil
opětnou volbu em. řádného professora geologie
na universitě vídeňské dr. Eduarda Suesse
předsedou akademie věd ve V ídni na
funkční dobu 3 let. Dále byli jmenováni sku-
tečnými členy této akademie a to v třídě filo-
soficko-historické řádný professor dějin a po-
mocných věd historických a představený ústavu
pro zkoumání rakouských dějin na universitě
ve Vídni, dr. Emil z Ottenthalu, em. řádný
professor politického hospodářství na université
vídeňské, člen panské sněmovny dvorní rada
dr. Karel Menger a ve třídě mathematicko-
přírodovědecké řádný professor theoretické fy-
siky na universitě vídeňské dvorní rada dr.
Ludvík Boltzmann.
Císař schválil volbu král. italského velevy-
slance m. sl. Konstantina hr. Nigry, profes-
sora sanskritu a srovnávacího jazykozpytu na
universitě utrechtské dra. Jindřicha Kernaa
řádného professora klassické filologie na univer-
sitě v Bonnu tajného vládního rady dra. Heř-
mana Usenera čestnými zahraničnými členy
filosoficko-historické třídy akademie věd ve Vídni.
Císař potvrdil volbu, kterou zvoleni byli
ve třídě matematicko-přírodovědecké členy aka-
demie věd ve Vídni řádný professor pathologi-
cké anatomie na německé universitě v Praze
dvorní rada dr. Jan Chiari a řádný profes-
sor systematické botaniky a ředitel botanické
zahrady německé university pražské dr. Günther
ryt. Beck z Managetty
Císař propůjčil professorovi na konservatoři
pražské Otokarovi Ševčíkovi rytířský kříž
řádu Františka Josefa.
Cisař jmenoval ředitele městské reálkyv
Náchodě Bedřicha Procházku řádným pro-
fessorem deskriptivní geometrie na české tech-
nice v Brně.
Císař propůjčil lesnímu správci na tere-
zianském panství v Řepíně Eduardovi Stani-
slavovi zlatý záslužný kříž s korunou.
Rozehnané shromáždění učňů.
Z Pešti, 5. října. (C.-B.) Policie rozpustila
dnes večer socialistickými vůdci svolané a po-
licií nepovolené shromáždění učňů všech živno-
#23
alto_textblock
#23
FEUILLETON.
#24
alto_textblock
#24
V brambořišti.
#25
alto_textblock
#25
Je krásná podzimní neděle, jedna z těch
kdy přes den se zdá, že léto se vrátilo a ještě
dlouho k odchodu míti se nebude.
Od rána u zaprášených silnic a cest vržou
kolovrátky, svátečně oblečení lidé se prochá-
zejí a dětí všude plno. Opozděného motýla honí
podzimní květy trhají, chytají babí léto, šípky
oškubávají; pod jabloněmi obchází jich několik
stěží se dědeček sadař dohlídá.
Je teplo v té zlaté záři sluneční a komáři
mouchy a slunéčka vzduchem vesele poletují.
Elegantní ekypáže zvedla kotouč bílého
prachu, kolovrátek zavrzal, koně zvoní řemením
Za kočárem kluci, marně je kočí bičem odhání
dva z nich se pohodlně uvelebili v zadu na ná
pravě, ostatní čekaj. na druhé kočáry. Ti, jimž
místa se již nedostalo, běží podle koní a s kři
kem upozorňují kočího na své nezbedné sou
druhy.
O, děti, zdaž ve vás člověk celé lidstv
nevidí!
Na konci silnice vábí les pestrou svoj bar-
vitostí. Sídli v něm nevyzpytatelné božství, da-
leko od lidí, mlčící, vážné a přece tak vlídné
#26
alto_textblock
#26
utišující. Věky hovoří v korunách stromů, bělo-
koré břízy střásají zlaté listí ve svěží mech. Tu
i tam padá velký list dubu, tak volně, tiše klade
se v čirý hrob, odkud za okamžik snad vyrve
ho vítr, aby vláčel mrtvým dál a dál, znovu vy-
nášeje ho na výslun., jako k výsměchu, a znovu
zahazuje ho ve vlhké, plísní páchnoucí kouty
lesní.
Chlad osvěžuje čivy, svěží barvitost lahod
oku a štěstí samotářské duše jásá. Bláhové
štěstí! Sneslo se odkudsi s modrých sfér nad
lesy a nyní šepotá sladce a dojemně, že vlní
se hruď mocným vzrušením. Daleko je šum
všedního života, plané hovory a vtipy; dumy
prchly, poplašeny bílými křidly. Štěstí, zdá se
mi, že stávám se také takovou blaženou bytostí.
kroužící nad světem. Tmavý, opojně voníc
hořec, ještě zrosený, ve skupinách zírá k nebi.
s nímž zdá se v barvě závodit, rudé slzičky
v kameni na stráni se chvějí dotekem velikého,
černého motýla a ve vřesovišti hemží se roje vos.
Ni živé duše po celém lese; je málo těch.
kdož chodí se kochati samotou, kdož celou duší
vpíjí se v dojmy velkého ticha, sladěného ne-
slyšným tancem hmyzu.
Však šero klesá, halí hlubiny mlčelivé
houště a slunec jen vreholky stromů ozařuje.
Temní se, cosi umírá nepoznáno a zničeno,
#27
alto_textblock
#27
chlad a temno činí les hrobem. I to bláhové
Štěstí odlétlo, jakmile spatřilo svítati mezi stro-
movím, tuší, že v hluku života není místo jeho,
že by se otřel pel jeho křídel a hlas že by se
zastřel slzami.
V daleku již mlčelivý velikán pod volným
nebem pole do fialova se topí, prázdná silnice
již i celé okolí pusté, z obzoru kvapí noc.
První hvězda zableskla na nebi — neda-
leko cesty kdosi železem o kámen uhodil. Tři
tmavé body krčí se uprostřed hnědého brambo-
řiště.
Zena vyzáblá, dvě bídné děti s ní. Žena
kope, před ní hošík vytahuje prohnilou nať a
za nimi děvčátko v mámině jupce a šátku stěží
vleče košík a brambory do něho sbírá. Batolí
se, jak může, koš občas postavuje, a hošík na-
před také se ohlíží, jak by postačil matce. Ta
spěchá, pot stydne a na čele ji chladí.
A tma stále hustší, zima již kosti proniká.
Noc vchází, plná hvězdného třpytu, tak
plná snivosti a míru.
Tam, v perspektivě zůstala bída, zůstala
v černé tmě, jen sluchu spoře se vtírá, motyka
když o kámen zazvoní.
Ubozí zapadlí do tmy — kdo tuší váš boj,
kdo zří vaše slzy?
#28
alto_textblock
#28
Stella