#1
alto_textblock
#1
Strana 4.
#2
alto_textblock
#2
NARODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
27. června 1900. Číslo 175.
#4
alto_textblock
#4
vídaná na podobných zábavách. Kdo máš v lásce
»naši Matičku«, příjď a přispěj dle možnosti svou
hřivnou.
Cyrillo-Methodějská slavnost v Kar-
lině zakončena bude dne 1. července t. r. lidovým
představením lehkého slohu, jímž zvolen »Kulatý
svět«, fraška se zpěvy o 4 odděl. od F. F. Samberka.
Představení provedeno bude v divadle Variété v Kar
líně ochotnickými spolky karlínskými: Č. O. J. »Klic-
pera«, dramatickými odbory Dělnické besedy a Sokola
z nichž vybrány síly rutinované, za režie osvědče-
ného ocholníka Jana Kamelského. Ceny ku předsta-
vení stanoveny nejlevněji, takže lze doufati v hojnou
účast veškerého ochotnictva z Prahy i z předměstí
tím spíše, jelikož tentokráte poprvé vystupují sdru-
žené ochotnické spolky karlínské na jevišti velikém,
aby ukázaly obecenstvu svoji vyspělost.
Měšťanská beseda v Hodonině pořádá
dne 29. června v 8 hod. več. ve dvoraně beseduího
domu velký slovenský večer ve prospěch »Matice
hodonské«. Slavnostní řeč promluví p. dr. Pavel Blaho
z Uh. Skalice. Zpěvy nacvičil a jídí p. Hipolyt Hopp
sbormistr Besedy. U klaviru p. Čeněk Damee.
#5
alto_textblock
#5
Sokolský věstník.
#6
alto_textblock
#6
Sokolstvo ohroženému území. Z územ
ohroženého docházejí denně zprávy o útisefch.
jakým vydáni jsou bratři naši na národnostním
pomezí a v krajinách jazykově smíšených a
bezohledném krutém boji, který v první řad
vypovězen všem jednotám sokolským a členům
sokolských jednot jakožto předním bojovníkům
a chrabrým zastancům národnosti a jazyka na-
šeho. Hlas trpřeích nemůže zůstati bez odezvy
a proto usneslo se Sokolstvo pražské a okolní
k podnětu České Obce Sokolské na tom, vý-
mluvným a manifestačním způsobem projeviti
svou solidaritu se strádajícími a pro věc českou
trpicími bratry, ukázati, že jest ochotno jim po-
skytnouti ruky pomocné v těžkých chvílích zou-
falého jich zápasu. Za tím účelem pořádá v ne-
děli dne 22. července t. r. opět »sokolský dene
ve všech místnostech výstaviště a české dědiny
v Královské Oboře. Pracovní výbor, záležejíe
ze zástupeů všech pražských a okolních jednoo
sokolských, zahájil již všestrannou činnost, aby
pořad této významné slavnosti co nejpečlivěj
byl upraven a aby o ušlechtilou zábavu vše-
možně bylo postaráno. Na návsi české dědiny
provede sokolská župa podbělohorská a doroso
sokolský veřejná cvičení, na cvičišti k účelu
tomu zvláště upraveném. Veškeré ženské odborr.
tamburašské sbory a pěvecké kroužky spolu-
působení ochotně již přislibily. Slavnostní výbor
volá dnes již ke všem srdcím českým, zvlášt
však k bratřím Sokolům, aby v přípravných
pracích pořadatelstvu byli nápomocní, tak aby
slavnost korunována byla skvělým výsledkem.
— Živnostníci, hostinští i jiní podnikatslé, ji
na umístění své při »sokolském dni« na výsta-
višti reflektují, se vyzývají, aby přihlásili se
v tajemnickém úřadě České Obce Sokolské su
Choděrů« ve Ferdinandově třídě.
Slet župy podbělohorské konal se
dne 25. t. m. za příčinou 25letého trvání tělocvične
jednoty břevnovské pod záštitou obecního zastupi-
telstva břevnovského na rozsáhlém cvičišti zahradní
velkorestaurace »Kajetánky«, jehož se zúčastnily
různé deputace bratrských jednot s prapory. V po-
ledne konala se valná hromada sna Královce«, načež
odebral se průvod sokolský k radnici, kde starosta
obce pan Blumentritt oslovil Sokoly vzletnou řečí
Odtud nastoupen pochod »na Kajetánku«, kde
4. hodině konalo se cvičení při velice četné návštěvě
obecenstva. Veškery výkony svědčily o značně vy
spělosti Sokolů. Slavnost navštívil také starosia
České Obce sokolské br. dr. Podlipný, který by
přítomnými Sokoly hlučně pozdraven. Po cvičen
uspořádana v zahradní restaurační místnosti přátelsk
zábava s tanečním vínkem v sále. Za soumraku
vypálen pyrotechnikem p. B. Hájkem velký ohňostro
— Sokolský den na výstavišti. Schůze
slavnostního výboru koná se ve čtvrtek 28. t. m.
8. hodině večerní v zasedací sini »Sokola« pražského
— Ze »Sokola« pražského. Jednota zúčastn
se v neděli 1. července otevření Sokolovny »Sokola
nuselského; schůze členů přesně o půl 1. hodin
odpol. v Sokolovně, načež pochod do Nuslí na se-
řadiště. Zapotřebí četné účasti.
#7
alto_textblock
#7
Schůze.
#8
alto_textblock
#8
Dne 27.t. m.: Pěvecký kruh »Tovačov ský-
v Praze má zkoušku o 8. hodině večer »u Donátů-
na sbory určené ku XX. slavnosti Mistra Jana Husa
evang. besedou dne 4. července t. r. na Žofíně po-
řádané. — Spolek absolventů vyššíc
prům. škol. odděl. stroj. má večer schůzi správ.
výboru »u Pravdů« v Žitné ulici. — Spolek »Pa
nicové« má v 8 hod. večer schůzi správního vý
horu v místnosti p. Šustery ve Vítkově ulici. —
Dělnická beseda v Karlíně má o 8. hodině
večer schůzi správního výboru.
#9
alto_textblock
#9
Zábavy.
Měšťanská beseda v Praze. Dne
ve středu za příznivého počasí koná se koncert hu-
dební kapely p. J. Schustra. Začátek o půl 8. hodině
večerní.
Dne 8 července: »Sokol« žižkovský
pořádá zahradní zábavu na Letné (velkorestanrace
Letná). Na pořadu taneční zábava, tombola, koulen
o ceny, večer benátské osvětlení (účinkují 2 kapely).
Začátek o 8. hod. odpol. Vstupné v předprodej
usoba 10 kr. Za nepříznivého počasí odloží se zá
bava na 15. červenee
#10
alto_textblock
#10
Výlety a vycházky.
Jednota magistrátních a obecních
úřadníků král. hlavního města Prahy pořádá
zejtra ve čtvrtek prohlídku českého anatomicko
pathologického ústavu. Schůze o půl 4. hod. odpo
v Kateřinské ulici před českou pathologií.
#11
alto_textblock
#11
Nepokoje v Číně.
#12
alto_textblock
#12
V Praze, 26. června.
#13
alto_textblock
#13
V dolní sněmovně anglické sdělil officiálne
státní tajemník pro zahraniční záležitosti Brod
rick, že veškeré spojení s činskou vládou pře
stalo. Tedy nové potvrzení skutečného válečného
stavu. Že se situace stále horší, hlásají zprávy
jež docházejí. Tak je neodbytno rozhlédnouti s
po válečných silách obou sporných stran : spo-
jených moci a pak Činy.
Stojí pak dle zpráv londýnských k dispo
sici: Rusku tři válečné lodi, a to »Petropa-
vlovský« o nosnosti 10..960 tun, »Sisoj Veliký-
o 8800 a »Navarin« o 9476 tunách, křižáky
»Rossija«, »Burik«, »Dimitrij donský« a »Ka
nilov«, konečně dělové lodi » Bobr«, »Giljalde
a »Korjec«.
Německu: křižáky »Císařovna Augusta«
5956 tunách, »Irene« o 4330, »Gefion« o 4044.
dvojice nejnovějších křižáků »Hansa« a »Hertha
o 5539 tunách, pak dělová loď »Iltis« o 90
tunách
Francii : křižák »D'Entrecasteaux« o 798
tunách, »Jean Barl« o 4044, »Descarles«
3970 tunách, pak dělová lod »Lion« o 476
tunách.
Anglii: dvojice válečných lodl »Barfleure
a »Centurion« s nosností 10.500 tun, pancé
řové křižáky »Aurora« a »Orlando« o 560
lunách, dále dělové křižáky »Terrible« o 14.20
tunách, »Endymion« o 7350 tunách a »Piquee
#14
alto_textblock
#14
o 3600 tunách, dělová loď »Algerien« o 1050
tunách, 2 ničící torpedové čluny »Whiting«
»Fame«. Při Jankcekjangu čekají křižáky »Un-
dannted« o 5600, »Hermione« a »Bonaventaree
o 4360 tunách. Celkem má Anglie v čínských
vodách daleko přes 30 lodí.
Japonsko má po ruce proti Číně několil
moderních křižáků, pak válečné koráby »Shili-
shima« s nosností 14.850 tun, »Fadshi«
12.450 a »Yaskima« o 12.300 tunách. Všecký
tyto lodi jsou u Taku.
Nepatrné lodi mají v pečilském zálivu F
kousko, Italie a Amerika; Rakousko, jak známo
jedině dělovou loď »Zentu«
Na veškerých těchto lodech je značný poče
vojska.
Čínské válečné loďstvo čítá asi 100 korábů
z nichž však pouze 30 má vojenskou cenu.
Obrněnce má Čína dva, a sice točitým
věžemi opatřený »Ting.Yuen« a »Laí- Yuene
První, z roku 1881, má dvojí šroub a rychlos
13.9 uzlů za hodinu; vykazuje nosnost 7430
a čítá posádku 250 mužů. Dělostřelecký ma
teriál její skládá se ze čtyř děl o 350 mm.
dále ze dvou o 150 mm., pak ze dvou 100 mm.
osmí mitrailléz atd. »Lai Yuen« spuštěn r. 1887
má dya šrouby a rychlosť 15.7 uzlů za hodinu
koráb je o 2900 tunách a čítá posádku 202
mužů; vyzbrojení jeho skládá se ze dvou dě
o 210 mm., dvou o 150 mm., tří rychlopalných
a osmi revolverových děl.
Chráněných křižáků má Čína třináct
sice: »Čao-Yong« a »Yang Uei« o 1350 tunách
dvou šroubech a rychlosti 16 uzlů na hodinu
posádka obou čítá 130 mužů, dělostřeleck
materiál tvoří 2 desítipalcová děla, 4 čtyřpal-
cová, 2 rychlopalná a 7 nových mitrailléz.
»Či-Yuen« a »Shing- Ynen« o 2300 tunách
mají dva šrouby, rychlost 18.5 uzlů za hodinu.
posádku 204 muže a dělostřelecký materiál
3 děl o 210 mm.; 2 děl šestipalcových, 18
rychfopalných a 6 mitrailléz. »Hai-Shen«, » Hai-
Čeu« a Hai-Ying« o 2950 tunách, dvou šrou-
bech, rychlosti 19.5 uzlů za hodinu, posádku
250 muzů a třech 15 mm., osmi 105 mm.
rychlopalných, šesti 37 mm. a šesti 20mm. dě-
lech. »Hai Ši« a »Hai-Tien« o 4300 tunách.
dvou šroubech, rychlosti 24 uzlů za hodinu
s posádkou 400 mužů. Vyzbrojení jejichse
skládá z 2 děl 203mm., 10 děl 120mm., 12
děl 47mm., 4 37mm. a 6 mitrailléz.
»FI-Ceng« o 2500 tunách, dvou šroubech,
rychlosti 13 uzlů za hodinu a posádce 25
mužů; dělostřelecký materiál záleží ze 2 devlt-
palcových děl, 6 šestipalcových děl a 4 mitrai-
léz. »Fi-Čing« o 1040 tunách, dvou šroubech
rychlosti 16 uzlů za hodinu, má posádku 130
mužů, vyzbrojení jako předešlý. »Nan- Shuin «
»Nan-Thing« o 2800 tunách, dvou šroubech
rychlosti 151 uzlu za hodinu a 250 mužíek
posádky, má 2 děla osmipalcová, 2 o 15 cm.
6 o 12 cm. a 8 nových mitrailléz.
Kromě toho náleží Číně jeden menší křižál
»Kiang.Ting« a šest minonosek: »Fei-Ying«
Fei-Ting«, »Hai-Šing«, »Hai-Hoa«, »Hai- Ling«
»Hai-Nji« různých velikostí.
Ostatní koráby válečného loďstva jsou staré
soustavy, ze dřeva a buď dopravní nebo parní
a plachetní lodi.
Činská vláda objednala loni u různých to-
váronských družstev a společností dvě mino-
nosky, jednu dopravní lod a několik malech
dělových lodic k obraně ústí řek. Kromě toh
vyjednávalo ministerstvo námořnictva o dodávku
šesti obrněnců o 8000 tunách. Velení n
čínských válečných lodích je ve-
skrze v rukou Evropanů; prvne
strojníci aředitelé dělostřelectv
námořního jsou rovněž výhradn
evropského půvo du.
Výpočtem upotřebitelného válečného loďstva
čínského není ovšem řečeno, že všechno je p
hotově proti lodím států cizích. Je však n
snadě, že v případě dalsího a většího konfliktu
bylo by čínské loďstvo dříve na místě nežli po-
sily pro loďstva státův evropských.
Nezapomínejme, že posily vypravily a vy-
pravují do Činy všecky hlavní státy evropské
Rozsah možných hrůz na dalekém východé tím
stejnoměrně vzrůstá a — rozřešení je daleko.
Po dlouhém napjetí, čekání a nejistotě ko-
nečně positivní zpráva: cizinecká vojska vtáhl
do Tjencinu. Nejdůležitější cizinecké osadě do-
stalo se tím ochrany a posily. Stavu anglickéh
admirála Seymoura, který se vydal na Peking
snad nyní dostane se podpory: tím, že část
vojska, zaměstnaného boji u Tjencina, může mu
vytáhnouti na pomoe.
#15
alto_textblock
#15
Telegramy.
Z Londýna, 26. června. (C.-B.) Noviny
přinášejí včerejší šanchajský telegram, v němi
praví se: Anglický křižák »Terrible« přibyl sem
z Taku se zprávou, že brannému sboru z 800
sikhův a 200 walliských střelců podařilo s
obnoviti spojení s americkým, ne-
meckým a ruským vojske m, jež čínsk
vojsko z askočilo předešlé dva večery o sm
angl. mil od Tiencina.
»Daily Express« oznamuje včera ze Ša
chaje: Úřadně prohlašuje se, že v Pejt ajh
a Čauchajkvanu přistály kozáck
o ddělení, jež obsadila obě místa a založil
cestu čínskému vojsku, postupujícímu z Mían
džurska na Tjencin-
Z Čifu, 25. června. (»Daily Express«.
Došla zpráva, že 7000 m. čínského vojska
přibylo nakvap z Taku do Tjencina n a po
silu tamějšího čínského vojska
boxer ů
Z Berlína, 26. června. (» Wolff«.) Dl
dnešní depeše německého konsula v Čífu ad-
mirál Seymour nachází se s vy sl a ne
20 angl. mil od Tjencina. Boxeři
čínské vojsko na něho dorážejí
Sbor, jenž mu má přispěti, vytrhl z Tjencina
24. t. m. Minulou sobotu odpoledne vrátil s
tam sbor, jenž vyprostil Taku.
Včerejší telegram kiao čauského guvernér
německého oznamuje, že dle zpráv z čínskéh
pramene pomocné“ vojsko pod a d m
rálem Seymourem dorazilo do Pe-
#16
alto_textblock
#16
kingu.
Z Nového Yorku, 26. června. (C.-B.
Depeše z Čifu oznamuje: Admirál Ke m pt
dostal po japonské minonosce zprávu,ž
mezinárodní pomocný sbor po
boji, v němž evropské vojsko
utrpělo jen skrovných ztrát, při
#17
alto_textblock
#17
byl do Tjencina, odkudž odešlo
vojsko na pomoc Sevmourovi.
Z japonského pramene proslýchá se,
že Seymour byl zajat. Cizí vy-
slanci opustili Peking pod stráží čín-
ského vojska, ale kde jsou, neví se.
Z Washingtonu, 25. června. (Morning-
post.) Pro poměry v Číně vláda usnesla se od-
volati polovici pravidelného vojska z o stro va
Kuby a pošle je na Filipiny, za vojsko
vypravené odtud d o Taku.
Kabinet usnesl se, aby president M
Kinley svolal kongres k mimo řá d né mu
za sedání a námořní tajemník Lon g poslal
tajné rozkazy loděnicím v Portsmouthu
(Virginie) a na ostrově. Mare v zátoce San-
Franciseské.
Z Hongkongu, 25. června. (Reuter.)
Makaoské vojsko je ve zbrani
Tamější guverněr poslal zbraň kanton-
ským Portugalcům, neboť tam byly vy-
věšeny výhrůžné plaká ty.
Z Paříže, 26. června. (Č.-B.) Ministn
Deleassé sdělil ve včerejší ministerské radě d-
peši šanchajského konsula ze dne 24. t. m.
večer, že v jížních krajích je klid.
V Tiencině jsou poměry dosud kri-
tické. Z Pekingu neni žádnýc
zpráv. Před Šanehajem stojí 11 vo-
jenských lodl čínskýc h.
Ze Šanchaje, 25. června. (Reuter.)
V Taku přistálo 8000 mužů evrop-
ského vojska, mezi nimi 1200 Němeů.
Proslýchá se, že Rusové byli odra
ženi 22. t. m. u Tjencina se ztrátou
120 mrtvých a 300 raněný c h.
300 střeleův a 900 mužů indické h
vojska, již přibyli z Hongkongu do Taku, vy-
pravili se na osvobození Tjencina.
Z dobrého pramene proslýchá se, ž a an-
gřická vláda ubezpečila čínskou, že ne-
pošle na pevnínu v údolí M odré řek y (Jance)
ani jediného vojáka, leda že by podporoval
činskou vládu při potlačení nepokojů.
Z Londýna, 26. června. (Č.-B.) Křižál
»Terrible« přibyl do Čir.
Z Petrohradu, 26. června. (C.-B.) Ca
vy znamenal za statečnost, osvědčenou při
dobytí tackých tvrzí, velitele dělových lodí a ka-
nonirky »Bobra«, kapitána I. tř. Dobro-
volského, kapitána kanonýrky »Korejce«,
kapitána II. tr. Silvatova a poručíky Z-
ruževa. Děděnova a Titova řádem
sv. Jití IV. tř.; mimo to válečnou medaillí po
4 poddůstojnících každé kanonýrky a 4 m.
z vojska, jež účastnilo se útoku na tvrze. Tuto
medailli dostali také 4 m. východosibiřského
pluku střeleckého a poručík Stan ko vič,
téhož pluku, jenž účastnil se útoku na Taku,
řád sv. Jiří IV. tr.
w. Z Londýna, 26. června. Z několik
stran se oznamuje, že nové výpravě k vy-
prostění Evropanů nedostává se po
třebných dopravních prostředku
a že jednotlivé její oddily nepostup uji
ve společném souladu, nýbrž že
každý chce jíti svou cestou.
n. Z Berlína, 26. června. Příchozi
z Tjencinu vypravují, že Čiňané střilející na
evropskou osadu používají patrně no vé h
střeliva, které krátce před vypuknutím po-
vstání dodáno bylo zástupci evropských firem
v Tjencinu čínské vládě. Před několik
měsíci, když nepokoje teprve vznikaly, pohlíželo
se v Tjencinu na situaci lhostejně; také
misionáři byli klidni a přesvědčeni, že vážné
události stanou se ve vnitřku země, ale nikd
nepomvslil na útoky proti evropským osadám.
Jediný člověk v Tjencinu, který jevil rozechvění
a nervosnost, byl americký konsul
který, potvrdí-li se z Tjencinu došlé zprávy.
byl první obětí událostí v Číně.
Z Londýna, 26. června. Čínský prefsk
v Šanchaji prohlásil tamějším konsulům, že s
mýlil, když jim sděloval, že vyslanectva v P -
kingu byla dne 20. t. m. bez pohromy, nebot
spletl si datum toto se dnem 16. června. »Daily
Telegraph« nazývá opravu tuto o sudno u
mysií, že právě podezřelá jednomyslnost
se kterou ujišťují na čínské straně, že vysla-
nectva v Pekingu jsou neporušena, jest důvodem
k nejhorším obavám.
Z Berlína, 26. června. (Zvl. tlg. »Nár.
Listů«.) Ve zdejších kruzích, obeznámených
s poměry v Číně, nevěří se přes pessimistické
zprávy, docházející z Londýna, v možnost,ž
v Pekingu nastala již katastrofa. Ujišťuj
se zejmena, že vyhladovění. vyslanecte
jest věcí nesnadnou, protože v ulici,
které se nalezají, jsou dvě skladiště ev-
ropských obchodníků, jež zásobena
jsou hojně, zejmena uzenářským zbožím a kon-
servami, které pro vyslanectva vystačí n
delší dobu. Otázkou však jest, jak vyživilo b
se 2000 vojáků admirála Seymoura, do-
stali-li se do Pekingu. Znepokující okolností jest,
že ani z vyslanectev, ani od admirála Seymoura
nepřišli poslové k moři.
Vyslání Evropana bylo by ovšem bezvýsled-
ným, protože sotva podařilo by se mu projií
územím mezi Pekingem a Tjencinem, hemžícím
se povstalci a čínským vojskem. Čínského posla
vyslati, jak se ve zmíněných kruzích ujišťuje,
nebylo možno, protože veškeré čínské služeb
nietvo vyslanectev, při vzniku nepokojů bez-
pochyby prehl o, následkem čehož by vyslan
neměli s čínským obyvatelstvem žádných styků
Domněnka tato potvrzuje se tím, že také př
povstání v Yangčekiangu čínské služebnictv
den před útokem na domy Evropanů z nich
prchlo.
Z Paříže, 26. června. (C.-B.) Zdejs
čínský vyslanec sdělil ministru zahraničních zá
ležitostí Deleass éovi, že mu dnes vice-
král v Junnanu telegraficky oznámil, že fran
couzský konsul Frangois opustil dne 24
t. m. se svými lidmi, provázen stráží, Junnanu
a odebral se do Tonkingu a že bezpochyby b
obtíží dostal se přes hranice.
Z Jokohamy, 26. června. (C.-B.) Časo-
pisv žádají, by se do Číny vyslalo tolik vojska.
by zjednalo se spojení mezi Takem a Pekingem.
Z Washingtonu, 26. června. (C. - B.
Z Manily odeházi 300 vojínů do Taku. Dělov
lodici »Princtom« nařízeno, by odplula do Sva-
tomu, Fuču, Aneye a pak do Šanghaje a mezi
místy těmito zřídila telegrafní spojení.
Z New Yorku, 26. června. (C.-B)
Telegram admirála Kempťfa z Taku ozna-
#18
alto_textblock
#18
muje, že Evropanům v Tjencinu ku pomoci
vyslané vojsko do Tjencinu včera přibylo a že
vojsko admirála Seymoura nalezá se 10 mil o
Tjencinu a obkličeno jest nepřítelem
#19
alto_textblock
#19
Válka jihoafrická.
V Praze. 26. června.
#20
alto_textblock
#20
Je všeobecným a na sradě úsudek, že nyní
kdy zahraniční situaci anglickou ovládá Čína
přáli by si v Londýně brzkého konce války.
Týdenní příměří, mlčky uzavřené mezí Robertsem
a Bothou, je toho dokladem. O jednání s presi-
dentem Krügerem a jeho zamítavému chování
stala se na těchto místech již dříve zmínka.
V úvodní stati »Timesů« bylo řečeno: »Lordu
Robertsovi je asi možno, by ve své zbrojniei
v Pretorii pomocí paní Krügerové (manželk
presidenta Krügera zůstala v Pretorii i potom.
když města toho zmocnili se Angličané. Red.).
které by mohl použíti jako nového argument
ad hominem, připravil nám hodně brzy zvláštní
překvapení, ačkoli ovšem v tomto okamžiku není
naděje na možnost brzkého vzdání se«. Krátký
smysl tohoto spleteného proroctví je ten, že má
býti paní Krůgerové použito k nátlaku, by se
president Krüger stal povolným.
Z narážky »Timesů« je však zároveň zřejmo,
že Angličané ještě mají dosti daleko tam, kam
chtějí dospěti. Že jsou rozlícení, dlužno souditi
z jejich nadávek, obsažených v officiálním
orgánu anglického důstojnictva, kde president
Steijn a jeho vojsko nazýváni jsou morovou
bandou.
Mnohem horší věci dostávají se na světlo
od samých anglických vojáků. Dle jejich vy-
pravování bylo jim zakázáno Bury pardonovati.
nařízeno pak postřileti všechny, kterí padnou
v zajetl.
Na východě státu oranžského pořádají An-
gličané dobytčí trhy, na kterých se prodává
konfiskovaný dobytek burský. To znamená, že
Angličané pobrali Burům tolik dobytka, kolik
mohli a dovedli, nikoli jen tolik, kolik ho po-
třebovali ku svému stravování.
Tisk, který nestojí na straně anglické, cha-
rakterisuje takověto válečné prostředky jako ne-
dovolené. Zodpovědnost za ně padá na hlavy
vůdců, je však otázkou, bude-li kdy od nieh
požadována a kým.
Novější zprávy zaznamenávají drobné třeba,
ale přece neúspěchy Burů. Nyní jsou pochopi-
telny: bojujících Burů je už velmi málo. Dř-
vější jich porážky vysvětlují se tím, že bur-
skými generály stali se mužové, kteří byli do-
brými lidovými řečníky, ale nikoli vojáky a že
tito generálové měli pod svým velením více
mužstva, než dovedli vojensky ovládnouti.
#21
alto_textblock
#21
Telegramy.
#22
alto_textblock
#22
Z Londýna, 26. června. (C.-B.) Násle
kem přerušeni telegrafu obdrželo ministerstvo
vojenství úřadní zprávu o zajetí 5
vozů anglického zásobního sboru
150 muži burského vojska u Heilbronu teprv
dnešního dne. Generál Roberta oznamuje.
že sbor tento byl obklíčen.
Velící důstojník poslal pro posilu do Vred-
fortu, která byla neprodleně vyslána, avšak o-
ražena byla silnějším nepřítelem. Lord Roberta
dále potvrzuje, že deibyshirský pluk byl pře-
paden. Angličané měli 35 mrtvých
a 111 raněných. Ostatní mužstvo
bylo zaja to.
Z Kapského Města, 26. června. (C. -B.)
Reuterova kancelář sděluje: Velitel Dewetí
počíná si velmi statně. v sobotu zaskočil přední
stráže Kanaďanů na trati z Kronstadtu do He
ningspruitu a napadl ohražený tábor shropshi
ského pluku a kanadského oddělení, zaskoči
vojenský vlak a vytrhal před ním a za ním
kolejnice.
Osvobození zajatci z Waterfallu přispěli
vlaku ku pomoci a z Kronštatu došly rovněž
Burové po několikahodinném boji ustoupili
Angličané měli 4 mrtvé, mezi nimi jednoho dů-
stopníka, a 17 raněných.
#23
alto_textblock
#23
posily.
#24
alto_textblock
#24
Telefonické zprávy,Nár. Listů.“
#25
alto_textblock
#25
Z voličské schůze slovinské.
Z Vídně, 26. června. Slovinští po
slanci Berks a Žičkar konali společnou
sehůzi voličskou s poslanci drem.
Dečkem a Serncem v Žalci.
Ryt. Berks vyložil situaci, jak se vy-
tvořila ve státě od okamžiku, kdy hrabě
Clary zrušil jazvkové výnosya
prohlásil pak, že dokud Rezek je mi-
nistrem, není situace Slovanů rakouských
beznadějna. Na poslance říšské vznesl zá-
mečnický mistr Rebek z Celje žádost, aby
postupovali radikálněji a vzali
si příklad z českých obstruk
čníkův. Jemu odpověděl posl. Žičkar
Vyložil stanovisko klubu slovinsko-chorvat-
ského, který podle slov řečníkových ze
všech sil snažil se přiměti pravici, by nale-
hala na vládu, by tato odvolala
tajné výnosy proti Čechům; ona
však ze strachu před levičáky
toho neučinila. Slovinci prý nemohou
provozovati současně obstrukci a v tyz
čas předkládati požadavky. V témž smyslu
odpověděl také posl. Ber ks.
#26
alto_textblock
#26
Jubileum hr. Welsersheima.
Z Vídně, 26. června. Ministr země-
brany hr. Zeno Welsersheim slaví dnes ju-
bileum dvacetileté své působnosti jako člen
vlády. Dne 26. června r. 1880 byl jmenován
správcem svého ressortu v kabinetě Taaffově.
V úřadě tom zůstal bez přestávky, přeži
ministerstva Taaffovo, Windisehgrätzovo, Kiel-
manseggovo, Badenovo. Gautschovo, Thu-
novo, Clarovo, Wittkovo a je nyní v kab-
netu Körbrově. Postavení jeho bylo ve všech
těchto vládách zvláštní. Nepokládán vlastně
členem určitého kabinetu, nýbrž jakýmsi de-
legátem a zástupcem společné vojenské
správy v každém cislajtánském ministerstvu.
Bylo by stačilo, kdyby se den jeho jubilea
prostě byl konstatoval a připomenul. Vláda
nepřestala na tom. Dávajíc ve »Fremden-
blattu« velebiti dvacetiletou jeho působnost,
připomíná zejmena rozhodnost, se
kterou se zasazoval o německou řeč
armádní a způsob, jakým ji mo-
tivov al. Vvslovil se jednou, že ji hájí
#27
alto_textblock
#27
»nikoli se stanoviska národa privilegovaného,
nýbrž jako historicky vytvořeného, nepostrá-
datelného a nenahraditelného jazyka obco-
vacího.« V nynější chvíli, ve které Němci
vystupují s požadavkem státní němčiny, tato
reminiscence může vzpomenutý postulát jen
#28
alto_textblock
#28
posíliti.
#29
alto_textblock
#29
Telegramy korresp. kanceláře.
#30
alto_textblock
#30
Z Vídně, 26. června. (C.-B.) Za před-
sednictví ministra financí sjeli se včera do
Vídně na vládní pozvání chefové všech auto-
nomních zemských správ na konferenci o za-
vedení zemské přirážky k dani
z kořalky. Z Čech přijeli zemský mar-
šálek kn. Jiří Lobkovic a přísedící zem-
ského výboru dr. Herold a dr. Urban;
z Moravy zemský hejtman hr. Vetter
z Lilie s přísedícím zem. výboru Fuxem;
ze Slezska zem. hejtman hr. Larisch.
Ministr Böh m-B awerk vítal shromá-
žděné, děkuje za hojné obeslání konference,
z čehož vyvozuje dobrou vůli k odstranění
nesnází a překážek podniknuté akce, jež má-
míti pro hospodářství jednotlivých království
a zemí blahodárný význam. Vláda přála akci
té již dříve. Ač hlavní její péče věnována je
státním financím, přece prý vždy uznávala,
že hospodářství jednotlivých království a
zemi je důležitým činitelem v rámci veřej-
ného hospodářství a správy a že celek může
uspokojovati jen, jsou-li jednotlivé veledůle-
žité části zdrávy a možny. Proto nerozpa-
koval se a užil programu svého předchůdce,
aby zavedením všeobecné stejné zemské při-
rážky k státní kořaleční dani otevřel se do-
sud vyhražený důležitý pramen příjmů také
zemským financím. Základní myšlenka tohoto
programu byla přijata na loňské konferenci
se zásadním souhlasem, ale s některými vý-
hradami. Dle projevených tehdy přání mi-
nistr hned, jak nastoupil svůj úřad, dal vy-
pracovati příslušnou vládní předlohu pro
sněmy a rozeslal ji zemským výborům, aby
o ní podaly svá dobrozdání. Pro spletitost
věci a také zájmů akce na první ráz se ne-
povedla.
Některé zemské výbory chovaly se od-
mítavě, jiné pronesly různé obavy a přání.
Ministr snažil se obavy odstraniti slohovými.
změnami předlohy, nebo vyrovnati skutečné
difference. Kde se křižovaly zájmy jedno-
tlivých království a zemí, tam arci nemohl
věc změniti, ani písemně ji vyřizovati.
Stane-li se pokus, aby se důležitá ona věc
v době co možná krátké provedla, bude
třeba, aby se chefové autonomních správ
zemských ještě jednou sami sešli. Podnět
ten došel povšimnutí a proto troufá, že i tato
konference skončí v úplné svornosti, podaří
se vzájemnou ochotou difference po dobrém
odstranit a zjedná se operát, jenž bude
schválen všemi sněmy ku prospěchu všech
království a zemí.
S jedné strany vysloveno přání, by akce
ta podnikla se cestou říšského zákonodárství.
Mohlo by se tak státi, ale kdo si přeje
rychlého a bezprostředního výsledku, uzná,
že bude lépe, vyřídí-li věc zemské sněmy.
Ministerský místotajemník Joas podal
potom zprávu o příslušné vládní předloze a
vytkl postavení jednotlivých zemských vý-
borů. Podstatným předmětem neshod byl
klíč k rozdělení čistého výnosu, rozpočtěného
na 19.3 mill. K z přirážky 20 h z 1 litru
lihu. Základem rozvrhu byla spotřeba, avšak
Štyrsko, Korutany a Krajina bývaly by měly
u porovnání s tamní dosavadní zemskou
přirážkou škodu, úhrnem asi 860.000 K.
Tyto země opřely se teda rozvrhu, ale zá-
roveň navrhly, jakým způsobem by se měla
věc zařídit, aby také tyto země mohly za-
mýšlenou akci schváliti.
Zemský výbor korutanský soudí, ze
zemím, jež vybírají samostatně zemské při-
rážky kořaleční, mohl by se výnos ten hned
přikázati a zbytek rozděliti dle klíče na
všecky země. Žemský výbor štvrský a kra-
jinský jsou pro vyvazení dosavadní zemské
přirážky zvýšením přirážkové výměry o 4 kr.
Avšak ministerstvo financí prohlásilo jiz-
výslovně, že ze státně finančních příčin nelze
svoliti k větší přirážce, než jest obsažena
ve vládní předloze. V druhé řadě předložilv.
oba jmenované zemské výbory prostřednický
návrh, aby zemím, jež by z rozdělení měly
škodu, jejich podíly zvýšily se o sumu vy-
plývající škody a podíly ostatních zemí zten-
čily se o toto praecipuum.
Referent rozbíral potom dle přehledných
tabulek, vypracovaných ministerstvem financí,
jednotlivé návrhy.
V následující vícehodinné debatě uznána
zamýšlená vládní akce za vhodný krok
k nutné nápravě zemských financí. Zástupci
Štyrska, Korutan a Krajiny nechtěli upustiti
od náhrady škody a s druhé strany činěny
různé námitky proti podaným návrhům. Po-
ukazováno k tomu, že jednotlivé země dle
zemského zřízení sotva by byly oprávněny
povoliti praecipuum pro jiné země z výnosu
přirážky, o níž se mají usnésti. Některé sněmy
by k tomu nijak nesvolily.
Zemský hejtman bukovinský Lupul
myslí, že by tak poměrně malá suma mohla
se dáti ze státních prostředků.
S jedné strany pravilo se, že praktický
následek zavedení praecipua byl by ten, že
jmenované tři země dostaly by privilegované
postavení před druhými, neboť konsumenti
v oněch zemích platili by méně než teď, ale
země dostávala by tolik jako dosud. Vše-
obecně projeveno přaní, by se pro poměrnou
maličkost 860.000 K nemařila akce, jíž se
má dostati hospodářství království a zemí
úhrnem 19 mill. K a proto vláda požádána,
by na každý způsob předložila sněmům ve
příštím zasedání svou předlohu.
Čeští zástupci kn. Lobkovic a dr.
Urban navrhli umožniti zákon tím způso-
bem, aby zemím, jež vybírají přirážku z pro-
deje kořalky, ponechala se tato přirážka
v skrovnější míře i s podílem ze státní při-
Haličský maršálek hr. Badeni s tím
souhlasil, vyslovil však přání, by země, jež
neutrpí škody, na každý způsob sřekly se
dosavadní své kořaleční přirážky.
#31
alto_textblock
#31
rážkv