#1
alto_textblock
#1
6. ledna 1901.
#2
alto_textblock
#2
Císlo6
#3
alto_textblock
#3
NÁRODNÍ LISTY.
#4
alto_textblock
#4
Strana 3.
#5
alto_textblock
#5
manství k tomu dodalo: svedle toho se
představený pan T. jako sčítací
komisař neschvaluje« (opět bez udání
důvodů) a připojena vyhrůžka, že obec bude
pokutována, jestli sčítací materiál podán bude
ve špatném stavu. Takovým způsobem činí s
nátlak na české obyvatelstvo a ruší se v prax
právo obci zákonem zaručené — bez příčiny.
Sťastnou náhodou jsou ještě vyšší instance, ktere
snad budou jiného náhledu. Také proti těmto
výnosům podán rekurs.
#6
alto_textblock
#6
Politické zprávy domácí.
#7
alto_textblock
#7
V Praze, 5. ledna. (Příští volebn
týden.) Příští, předposlední volební týden dodá
říšské radě největší počet mandátů, totiž 199
Voliti se bude všechny dni od pondělka do so
boty. Mimo to budou se konati užší volby,
sice: v neděli v Terstu o jeden mandát, v pon-
dělí v Brně, ve Vídni v II. okresu a v Kremži
celkem o 3 mandáty, takže příští týden maj
býti zvoleni celkem 203 poslanci. Nehledíme-
na užší volby, budou voliti
v pondělí 7. ledna: pátá kurie
v Tyrolsku 3 poslance, ve Vorarlbersku 1 posl.
velkostatky v Kráňsku 2 poslance;
v úterý 8. ledna: čtvrtá kurie
v Čechách 30 posl., na Moravě 11 posl., v
Štyrsku 9 posl. a v Horn. Rakousích 7 poslanců
ve středu 9. ledna: čtvrtá kurie
ve Slezsku 3 posl., v Gorici 2 posl., v Istri
2 posl., v Doln. Rukousích 8 posl., v Solno
hradsku 2 posl., v Tyrolsku 8 posl., ve Vorarl-
bersku 2 posl.; mimo to v Terstu ve městě
i s venkovem 1 poslance;
ve čtvrtek 10. ledna: čtvrtá kurie
v Korutanech 4 posl.; města v Čechách 32,
na Moravě 13 poslanců; obchodní ko-
mory v Haliči 3, v Bukovině 1 posl.; nej-
větší poplatníci v Dalmacii 1 poslance
v pátek 11. ledna: města ve Slezsku
(s obch. komorou) 4 posl., v Terstu 1, v Go-
rici 1, v Istrii 1, ve Štyrsku 8, v Horn. Ra-
kousích 6, v Solnohradsku (s obch. komorou) 2.
v Tyrolsku (s obch. komorou) 5 a ve Vorarl-
bersku (s obch, komorou) 1 poslance; ob
chodní komory na Moravě 3 poslance
velkostatky v Bůkovině 3 poslance;
v sobotu 12. ledna: města v Koru
tanech 3 posl.; obchodní komory v Če-
chách 7 posl. a velkostatky na Moravě
9 poslanců.
Poněvadž na poslední volební týden zbudou
kromě městské kurie dolnorakouské jen volby
v obchodních komorách a ve velkostatcích, ke
výsledek je už předem znám, bude tento týden
rozhodnuto o příští tvářnosti říšské rady.
V Praze, 5. ledna. (Poslední volby.)
Význam čtvrtečních voleb s rozhodnou poráž-
kou beznárodního socialismu v zemích českých
a s vítězstvím téhož socialismu v Dol. Rakou-
sích a ve Slezsku charakterisuje krakovský
»Czase těmito slovy: »Dle výsledku těchto
voleb možno na prvý pohled viděti vítězství ra-
dikalismu na celé čáře, Antisemitě, kleří druhdy
platili za stranu radikální, podlehli ve Vídn
socialistům, jakmile se stali stranou umírněnou.
Všude, kde o vítězství rozhodovali voličové ně-
mečtl, zvítězili radikálové, ať už společenští neb
národní; v okresích českých naopak zvítězil na
celé čáře () směr umírněný.« Tu mimochodem
stojí za povšímnutí, jak si hlavní orgány pol-
ského kola všímají svých polských bratří ve
Slezsku. »Gaz. Narod.« v samý den voleb sdě-
luje svým čtenářům, že v těšínské skupině páté
kurie slezské bude míti polsko-český kandidát
dr. Michejda těžký boj se socialistou Cin-
grem. Ve Lvově tedy ještě ve čtvrtek nevěděli
kdo s polské strany kandiduje v Těšínsku!
V pátek volbou obchodních komor dalmat-
ských rozhodnuto definitivně o mandátech za
dalmatská města, dnes v sobotu zadán mandát
za pátou kurii korutanskou. Výsledek těchto
voleb podávají následující tabulky
Dalmacie, města a obch. komory, 3. a 4. ledna
#8
alto_textblock
#8
Volební okres
#9
alto_textblock
#9
Zvolen
#10
alto_textblock
#10
Strana
#11
alto_textblock
#11
1. Zader
Dr. Ant. Šupuk
Chorv. nár.
2. Split Vavř. Borčič, professor Chorv. nár
Korutany, V. kurie, 5. ledna.
#12
alto_textblock
#12
1. Korutany Dr. A. Lemisch, statkář/ Ném. nacion
#13
alto_textblock
#13
Politické zprávy zahraničné.
#14
alto_textblock
#14
V Praze, 5. ledna.
Agitace proti srbskému králi.
Bélehradský »Ma ypaT« píše o tah
ných agilacích, které Milan a Vladan Dorděvič
pomocí svých námezdníků vedou proti králov
ským manželům srbským a ku zvrácení nyněj
šího pořádku v zemi. Z námezdníků jejich jme-
nuje především Štěpána Joviče a pověstného
Petra Uzelce. Darebové, kteří Milanovi a Vla
danovi sloužili jako žurnalističtí náhončí a špie-
lově, zůstali by nyní bez chlebíčka. Poctivé vý-
živy a zaměstnání pro ně v Srbsku není
o nepoctivou z disposičného fondu příšli. Ale
Milan neopouští svých věrných a s pomoci
Vladanovou opatřůje jim přistup do sloupeů
novin zahraničných, zvláště německých, kde
rádi přijímají všecko, čím může býti národní
slovanský zájem poškozen.
O Petru Uzelci praví zmíněný list, že za
poslední rok »černě vlády« vydělal si 50.000
din. ve zlatě dílem špionáží, dilem konáním roz-
ličných nectných úkolů, které mu vláda uložila.
Dobrodruh tento od červencové změny ve vě-
cech srbských byl ve spojení se všemi nepřáteli
Srbska a organisoval spiknuti proti králi Ale-
xandru. Před několika dni byla v jeho bytu
v Bělehradé vykonána policejní prohlídka a za-
baveny mu rozličné kompromitující listiny
z kterých vysvítá, že milanovci strojil
proti Alexandrovi spikhutí.
Práce milanovců záleží v tom, že rozšiřuj
nedůvěru ke králi a straší všechny malodušné
že Milan co nevidět vrátí se do Srbska. Ano
praví »MI. K.«, někteří milanovci odvažují se
již veřejně hroziti, že za nedlouho padati budou
hlavy všem, kteří podporují nynější pořádek.
V Srbsku, jmenovité v Bělehradě, je mnoho mi
lanových agentů, kteří rukama nohama pracuj
k jeho návratu.
#15
alto_textblock
#15
Smatné položení Evropanů v Číně.
»erepóprig BM« obdržely z Pe
kina následující poplašný telegram:
Politické položení je krajně záhadné a ne
uspokojivé. Po vítězství ruských vojsk Čin
přála si míru, prosila oň, ale většina spojeneů
tehdy překazila Lichunčanovi začít vyjednávání
Waldersee jako triumfátor vírhl do Pekina, na
kostech našich vojínů stanuli domýšliví Němci.
Němci činský národ utiskují a urážejí. Jitřen
opět počiná, a jakmile mine tuhá a hladová
po neúrodě zima, Číňané znova začnou hro-
madně napadati nenáviděné cizáky-vojáky. Cesty
jsou prašpatné, až po řekách půjdou ledy
evropská vojska budou úplně odříznuta. Před-
stírajíce, že není možno vyjednávati, dokud
německá politika dýše mstou a záhubou, Číňané
vyhýbají se pokojnému rozuzleni, tím spiše, že
šejlocké úroky, jež Evropané žádají od Čínya
na něž si brousí zuby i Rakousko a Italie, jež
vyslaly po hrstce vojska, jen zvyšují zmatek
brání všelikému mírnému roz-
uzlení.
Smýšlení Číňanů je nepřátelské. Pekinské
obležení může se opakovat ve větším rozměru.
Obyvatelstvo chová zbraně v úkrytech. Ale
i když nebude nového výbuchu povstání, spo-
jenci sotva se prokrmí do jara. V Šan
chaji každý den mohou vypuknouti bouře.
Místokrálové na Jangce zastavili vojákům žold.
Chaňkovu hrozí jistojisté nebezpečí. Lede
chystá Evropanům na dálném vý-
chodě těžká překvapení: Číňan
sní o tom, že oslaví Nový rol
súčtováním s nevítanými hosty.
#16
alto_textblock
#16
Varšava.
Stolice království polského vzrůstá po ame
ricku rychle.
Statistická dala, uveřejněná nedávno » Var
šavským Denníkem«, vykazují, že za lonský rok
přibylo Varšavě 40.162 obyvatelů, tak že poče
obyvatelstva varšavského dosahuje již 900.000
V oboru školském statistika nepodává tak po
těšlivých číslic. Ve Varšavě 250.000 Židů maj
408 »chajderů« (konfesionálných škol), pro dltky
490.000 Poláků je pouze 128 škol elementár-
ných a do školy chodilo pouze 47.812 dět
úhrnem. Rusů je ve Varšavě 32.827. Výrob
tovarů ve Varšavě za loňský rok měla ceny na
65 mill. rub., t. j. o 9 mill. rub. více naprot
předlonsku.
#17
alto_textblock
#17
Mrak z Berlina.
Některé ruské listy žalovaly na to, že Rusko
příliš pevně dává si vázati ruce politikou asij
skou a nemá je volné v politice evropské, ku
pomoci Slovanům.
Těmto hlasům odpovídá »CBbT5«: A což
hraje-li Rusko úlohu opatrného rolníka, který
chce nejprvé skliditi jednu žeň, aby v čas mohl
přistoupiti ke druhé? Nevysvětluje-li se zimničná
činnost Ruska na dálném Východě přesvědčením.
že nejprvé musí se ohraditi tam, aby mělo úpln
volné ruce v Evropě?... A přibližuje se chvíle
kdy jich bude míti zapotřebí. Z Berlín
sblrá se naproti nám černý mrak..
#18
alto_textblock
#18
a
Mandžurie pod ruským protekto-
rátem.
Rakouské vládní orgány zaznamenávají jako
fakt, že mezi činskou a ruskou vládou bylo
ujednáno, aby nejjižnější část Mandžurie, Šenkin
byla postavena pod ruský protektorát. Podobné
smlouvy budou prý s Činou uzavřeny v příčině
celého Mandžurska.
Tím je vyvráceno všecko podezřivání an
glického a německého tisku, jako by Rusko
chtělo Mandžurii z a br a t i.
#19
alto_textblock
#19
Brisson contra Deschanel.
Zástupci vládních skupin republikánských
v poslanecké sněmovně francouzské odebrali se
k Brissonovi a nabídli mu jmenem svých
stran kandidaturu pro předsednictví sněmovny
Brisson přijal. Mírní republikáni skupiny Méli-
novy a socialisté budou ale voliti opětně pana
Deschanela a doufají v jeho vítězství. Pan
Brisson byl již předsedou sněmovny a osvědči
tu ruku velmi nešťastnou.
#20
alto_textblock
#20
Záměry vlády pruské.
Jak některé listy berlinské sdélují, podá
vláda sněmu pruskému hned po jeho sestupu
novou předlohu v příčině zřizení průpla vu
středoněmeckého a bude ji zastupovati
prý co nejdůrazněji. Jak známo, konservativi
vzpírají se předloze té z ohledů na své zájmy
hospodářské a způsobili také již v minulém zase-
dání pád její. Vláda (také proto, aby spíše zl-
skala hlasy konservalivců agrárníků pro před-
lohu onu) přivolí k zvýšení cel obil-
ních, nikoli prý ale v té míře, jak
požaduje to »jednota zeměděl c ůe.
#21
alto_textblock
#21
Denni zprávy.
#22
alto_textblock
#22
— Českým rolníkům. Nelze popříti, že
zemědělství té doby na růžich ustláno nemá.
Nešťastná hospodářská politika v tomto státě a
mimo to vlivy cizích trhů, které ovšem, když
ne paralysovati, tedy aspoň ve svých účincích
dobrou politikou by se zmírniti daly, jsou toho
příčinou, že vzdělávání půdy u nás výnosnosti
své dávno již pozbylo. Zejmena od té doby, co
ko všem konstellacím nepříznivým odjinud stát
neustává rolníku našemu ukládati přímo i ne-
přímo nová břemena a naproti tomu výnosem
práce jeho pomáhati těm, kteří nemají ani vůle,
ani způsobilosti pracovati tak, jak tomu zvyklý
intelligentní český sedlák. Nelze diviti se, že
této bídy ve stavu rolnickém chytají se nesvě-
domitě ctižádostivci i lidé tací, kteří dovedou
vykořistiti ve svůj prospěch i toho nejhoršího, co
člověka neb celou vrstvu potkati může a kteří
rolnictvu v nynějších smutných jeho poměrech
vtírají se za spasitele. Lidem tohoto druhu, je-
jichž povrchní vzdělání a nevalná způsobi-
lost jsou známy, zachtélo se mandátů ve
sborech zákonodárných a k tomu má jim do-
pomoci organisace českého rolnictva, jež za-
ložena byla za cilem docela jiným, než opa-
třovat jistým pánům, již po Vídni touží, hodnost
poslaneckou. Bohužel, že v naší společnosti po-
litieké, jež soudí namnoze jen povrchně a dá
se lapiti příjemně v ucho zvučícím, jinak ale
#23
alto_textblock
#23
prázdným slovem, nalezly částečně ohlasu fráse
oněch messiášů, kteři planým slibem snesli by
rolnictvu, kdyby si toho přálo, i to modro s nebe.
kteří ale — a to prohlašujeme s apodiktickou
určitostí — po svěm zvolení pohodlně na všechny
své sliby by zapomněli. Litujeme toho, že část
rolnictva sedla jim na vějičku a že uvěřila po
mluvě, jakoby národní strana svobodomyslná.
v jejíž rukou nalezá se té doby politické ve
dení národa, zájmy zemědělcův zanedbávala, ba
že na nich hřeší a že zasluhovala by, aby rol-
nictvem byla souzena. Jen nevědomec neb
člověk zlého jazyka smí se čehos podobného
odvážiti. Člověk posuzující činnost strany této
a jejích zástupců spíše by na to žalovati mobl,
že strana ta a delogace česká pro samu péči
o rolnictvo zanedbává zájmy stavů ostatních.
Vždyť na zemském sněmu, kam vlastně péče
o zájmy zemědělské náleží, i na říšské radě,
jsou to rolníci, a sice rolníci tací, kteř
mohou se vykázati jinými úspěchy své činnosti,
než pan Kubr a pan Prášek, již bdí nad tím.
aby prospěch zemědělský nebyl v ničem po-
škozen, nýbrž naopak aby delegace česká s horli-
vostí a svědomitostí konala povinnosti své k
stavu zemědělců. Nechť nám uvedou
páni jediný případ, kde by se byl
zástupci českého lidu na zájmech
rolnických prohřešili. Toho nedovedou
a proto se všechny obžaloby jejich opírají jen
o zvučící, ale prázdné fráse a o nízké klevety
Kdo není zásadním nepřítolem národní strany
svobodomyslné, kdo upřímně smýšli s národem
i se stavem zemědělským a kdo vůbec pří
stupen rozumnému slovu, nabyl dojista pře-
svědčení, že těm, již rolnictvu se vtírají za zá-
stupce, nejde ani o interes všenárodní, ani
o povznesení stavu, nýbrž o zájem jejich
vlastní, o zájem čistě osobní. A byl-li kdy
rozkol v řadách českých voličů zlem, je dnes
do nebe volajícím hřichem. Vizte německé
sedláky, již v ohledu národním za sebou mají
všechny mocné činitele ve státě, co činí.? Drob
se snad, potírají se na vzájem a maří jední
záslužnou práci druhých? Nikoli. Něme
naopak s tendenční okázalost
odatavili všechny své stavovské
a třídní zájmy na prospěch poža-
davkův národních a s nadšením —
klerikály nevyjímaje— přihlásili se
k německému souručenství. A u nás
U nás, jakobychom zvlášť markantním způ-
sobem chtěli prokázat svou politickou nevy-
spělost, jako bychom byli hluší a slepí naprot
tomu, co kolem nás se děje, nemáme nic ji-
ného na starosti, než otravovati se a ostouzeli
na vzájem. Těžkou berou na sebe zodpo-
vědnost ti, kteří z pouhého justamentu, z pou-
hého osobního vzdoru, v tomto nad jiné
vážném okamžiku rozbíjejí české řady. Však z
spoluviny právem obžalováni budou i ti, kteř
nepravými proroky, již hlásají šarlatánsky
po zemi, že vynašli universální lék na zhojení
rolnické bídy, svésti se dájí. Jsme ovšem přo-
svědčení, že rozšafný český rolník dříve dů-
kladně věc uváží, než přistoupí k osudí vo-
lebnímu, že nezapomene v hájení zájmů
vlastních zároveň též na povinnosti, jež má
jako syn těžee zkoušeného, o každou píď práva
krutě zápasícího národa a těm že se nezpro-
nevěři. Jsme přesvědčeni, že ohromná většina
českých zemědělců zahřmí do duše předákům
agrárnického rozkolu: Vari s cesty !. Vy nejste
zástupci, ale skůdcové českého rolníka, vy
nejste obhájci národních práv našich, ale
lidé, kteři v okamžiku na nejvýš kritickém
s osudem národa našeho lehkomyslně si po-
hrávají
— Zděděná a oprávněná německ
přednost. Princ A. Rohan měl ke shromá-
žděným včera německým velkostatkářům řeč.
v níž mezi jiným pravil, že chtějí se o to za-
saditi, aby uhájena byla zděděná a oprávněná
přednost německého jazyka v této říši. Prin
A. Rohan, který se o politiku dosud valně ne-
staral, v nemalých ocítil by se rozpacích, kdy-
bychom ho vyzvali, aby laskavě nám řekl, po
kom že ono oprávněné postavení zdědil a na
základě jakého právního instrumentu činí na dě-
dictví to nároky. Jestli kdo má k tomu právo.
jsme to my a ne pan cousin francouzských
králů, který dnes si zahrává na vůdce Němců.
Nechť se přece již jednou vytasí Němci s něja-
kým dokumentem, kterým by jazyku jejich
v této naší zemi bylo přiřknuto nějaké privile-
gium. Kdyby hrabali se ve všech archiivech, eo
jich k disposici, nevyhrabali by z nich nie,
než pověstný ministerský cirkulář, jímž zvěčnil
se pan Kraus neblahé paměti, který ale vedle bi-
laterálních smluv a patentův, jež podepsány
jsou panovníky, neznamená pranic, leda byro-
kratickou zpupnost. Princ A. Rohan by vůbec
o úctě ke zděděnému právu neměl se zmino-
vati. Nemá-li větší úcty ku zdědéné přednost
němčiny v Rakousku, než ku zděděným před
nostem v zámku sichrovském, potom tato »před-
nost« valně imponovati nebude.
— Úpadek internacionalismu. Znovu
a znovu musíme viděti význam volob ze 3. t. m.
v rozhodné porážce mezinárodní sociální demo-
kracie a ve vítězství národní myšlénky. A je t
nanejvýše pozoruhodné a příznačné, že ze století.
v němž idea mezinárodní vznikla a socně vy-
tryskla z lůna hnutí sociálního, vstupujeme do
nového století ve znamení úpadku této idey, ve
znamení nového rozmachu myšlenky národní
ve znamení renaissance nacionalismu. Národově
nesamostatní a malí, udržující se jen svéráznost
a tradicemi svého života národního, kulturního,
mohou proto jen s nadějí hleděti vstříc budoue-
nosti, neboť dokud budou tyto idey vládnouti
dotud uhájí se i slabí a nepočetní národové
dotud nebude též možno, aby je mohlo hubiti
násilí velkých a výbojných rag. Internaciona
lismus, který byl velmi okázalým a velmí
effektním pojmem rhetorickým a který měl miti
vysoké poslání humanitní, je nyní na rozhodném
ústupu před myšlénkou národní, která je stejně
hluboko zakořeněna v srdci dělníka jako rol
níka, v mysli intelligenta i řemeslníka. Dělnictvo,
široké massy nevzdělancův roztrpčených bídoua
nespravedlivými poměry společenskými, ovládané
divokými a zmatenými theoriemi sociálně- demo
kratických demagogů, byly získány pro myšlénku
beznárodnosti. Roztrpčení prolotářů bylo velko
hubými tlachaly dělnických meetingů zneužito
ve smyslu internacionalismu, zášť proletáře měla
se obrátiti především proti idei vlasti, národn
svéráznosti, jazykové rovnoprávnosti a podob-
#24
alto_textblock
#24
ným »zpátečnickým a měšťáckýme ideálům. Ne
dovzdělaná indiviďua, cyničti frasisté, učili děl-
nický lid opovrhovati vlastní řečí rodnou, tupiti
svou vlasí, smáti se její minulosti, její bojůma
snahám národním a zdálo se skoro, že toto ohlu-
pování lidu, otupování jeho citu národního,
bylo vedeno zvláštní taktikou, sledovanou gene-
rálním štábem sociální demokracie, jež chce
zorganisovati celé hnutí dělnické v tuhém cen-
tralismu, v němž by se setřely všechny odlišné
barvy jednollivých národů a kde by konečně
převládala jediná barva — němectví. V tomto
německo-židovském smyslu zvrhla se idea mezi-
národní organisace, spojení všech proletářů, jak
si ji představovali Marx i Bakunin, jež měla
se vyvinouti až do jakési zázračného sbratření
národů ve velké federaci Evropy, o čemž bá-
snicky snil Viktor Hugo. Ovšem takto zvrhlé
hnutí internacionální musilo naraziti i na odpor
samého lidu dělnického, který je podobnými
kořeny připoután k půdě své vlasti jako každý
jiný občan. Ostatně nikde nevystupovali proti-
národní vůdcové a agitátoři socialističti tak ne-
stoudně a cynicky jako právě u nás, kde boj národní
jest nejpalčivější. V Německu ani ve Francii
nesměl by se ani v parlamentě ani v dělnické
schůzi odvážiti žádný sociální demokrat tak spí-
lati vlasti, urážeti cit národní, jako naši sociálně-
demokratičtí zuřivci protinárodní a la Berner
nebo Cingr a ti druzí, kteří byli otrockými po-
mahači násilné obstrukce německé, kteří tak
hluboce klesli, že se stavěli i proti rovnému
právu jazyka lidu, jejž zastupovali. V Německu
i ve Francii byl by podobný člověk smeten
elementárním výbuchem hněvu národa. Avšak
i u nás stihla protinárodní poslance sociálně-
demokratické zasloužená odplata. Byli vyhozeni
všichni až na jednoho z parlamentu. Liď děl-
nický odvrátil se od svých bývalých zástupcův
a jako obrozený myšlenkou národní, vracející
se pod prapor bojovníků za práva národa če-
ského, zvolil si zástupce, kteří slíbili věrnost
českému programu národnímu a kteří pro věc
národa českého, pro jeho myšlenku státoprávní
i pro jazykový jeho zápas budou bojovati po
boku ostatních národních poslanců českých.
Červenobílá barva našich národních nadějí, naší
svěžesti a síly vlastenecké zvítězila nad rudou
barvou internacionály,
#25
alto_textblock
#25
— Osobní. Družstvo za tjelovježbu »Hrvatsk
Sokol« v Zagrebu jmenovalo starostu »Svazu česko-
slovanského Sokolstva« a »České Obce Sokolské« p.
JUDra. Jana Podlipného za zásluhy a služby
věnované věci sokolské i národní čestným členem
k zásilce čestného diplomu, uměleckou kresbou opa-
třeného připojilo vřelý přípis. — Čestným občanem
města Litovle na Moravě jmenován byl p. JUDr. Jan
Podlipný, advokát a starosta »České Obce Soko-
lské«. Jak známo, vedl dr. Podlipný obě výpravy
sokolské na Moravu r. 1899 a 1900
— Úmrtí. Pohřeb P. Jaroslava Levéh
koná se dnes o 3. hodině odpol. z kostela sv. Aro-
lináře v Praze.
— K úmrtí illustrátora Karla Krejčíka.
O příčinách předčasného a neočekávaného úmrtí K
Krejčíka sdělují se nám tyto podrobnosti: Kare
Krejčík stal se obětí své neobyčejné horlivosti
píle. Řadu let pracoval od rána do noci bez od-
dechu, ačkoli povážlivá žaludeční choroba podrývala
jeho zdraví. Zdálo se, že K. Krejčík těší se neoby-
čejnému zdraví. Nikdy nikomu si nestěžoval, naopak
svou chorobu ukrýval a nejbližším známým ji zala-
joval. Posledního půl roku byly příznaky vážného
zhoršení této choroby patrny, leč Krejčík toho ne-
dbal. Teprve v posledních šesti nedělích musil upo-
slechnouti rady lékařské a přestal vycházeti. Kolem
vánočních svátků zdálo se jeho okolí i jemu, že
choroba ulevuje, leč bylo to zdání klamné. Ještě v
středu a ve čtvrtek přecházel po pokoji ano i kreslii
a přijímal návštěvy, vykonal jako volič svon povin-
nost, až tu náhle v pátek dopoledne ulehnul a té
hož dne večer po několika záchvatech mdloby,
svědčící slabosti srdeční, klidně a beze všeho zápasu
smrtelného ducha svého vypustil. Ztratili jsme
něm jednoho z nejlepších českých illustratorů, nad-
šeného vlastence, věrného stoupence strany a šle-
chetného muže, který vždy jen dobro konal. Jeho
dobročinnost byla známá; z mladších umělců
žádný marně u něho nezaklepal. Karel Krejčík té-
měř dvacet let často za tuhých rozrušujících bojn
stál na svém místě, nedopřál si odpočinku an
prázdnin. Jen věci znalý odborník dovede posoudit
pracovní sílu umělce, který každého týhodne illu
stroval dva časopisy a vedle toho pro celou řadu
časopisů cizích vypravil práce objednané. Vytrvalost
a přesnost jeho byly vzorny. Spolupracovnictví př
německých listech, které soustavně proti našemu
národu vystupovaly, odmítl nejednou, ač nu byl na-
bízen skvělý honorář. Kde šlo o účel vlastenecký
tam se značnou nezištností své umění zcela bez-
platně dal k disposici. Různé české literární podniky
na Moravě, ve Slezsku, v Slovensku, v Českých Du-
dějovicích i v ohroženém území, vůbec kde šloo
české menšiny, tam se vzácnou nezištnosti rád př-
spěl k záslužnému dílu. Smrt Karla Krejčíka opla-
kávají truchlící manželka a 16letá dceruška Jarmila
bratři, sestry a rodiče. Rodina i národ ztrácejív
něm věrného syna. Pohřeb ustanoven na ponděifo
3. hod. odpol, z čísla 711 z Letohradské ulice na
Letně.
— Z Opavy, 5. ledna. Jak se proslýchá, bude
prý předseda opavského zemského soudu ryt
StrobelAlbeg na místě dřívějšího předsedy
ryt. Wesselého, který se stal předsedou vrchního
zemského soudu v Čechách, jmenován předsedou
zemského soudu v Brně.
n
— Z obcí předměstských. Dle usnesení
měst. rady karlínské ze dne 16. října 1900 vypsán
byl veřejný konkurs na zhotovení regulačního plánu
invalidních pozemků v Karlíně. Lhůta konkurenční
končila 30. listopadu 1900. Ku posouzení došlých
projektů zvolena měst. radou sedmičlenná porota, ve
které zásedali pánové: A. Lokay, starosta, M. Blecha.
architekt, V. Někvasil, cís. rada, Jos. Reitor, inženýr.
J. Rudle, měst. rada, Jos. Tichý, stavitel a J. Václavek.
stavební rada. Celkem došlo devět konkurrenčních
projektů. Porota zkoumala je v šesti schůzích a po
svědomitém uvážení jednomyslně prohlásila 3 pro-
jekty a sice: projekt s heslem »Účelnost«, projektse
značkou dva soustředěné červené kruhy uprostřd
s kruhem černým a projekt s heslem »Novému Kar-
linu« za úplně sobě rovnocenné a navrhla, aby
každému z nich přisouzena byla odměna 900 korun.
dále navrhla, aby projekt s heslem »Semper aliquid
haeret« ziskán byl za odměnu 300 korun. — Městská
rada, ve schůzi dne 2. ledna 1901 konané, schválila
návrhy poroty a otevřela zapečetěné adresy oněch
tří projektů. I shledáno, že autorem prvého jest inž
p. Václav Baroch, ředitel měst. technické kanceláře
v Karlíně, druhého p. Boh. Štěrba, architekt v Kar
lfně a třetího p. K. Mašek ryt. z Maasburgů, měst.
inženýr v Karlíně. Dle konkurřenčních podmínek
budou veškeré došlé projekty, počínaje dnem 7. ledna
1901 po dobu 8 dnů vystaveny v poradní síni
v 1. patře radnice.
40leté jubileum práce. Ve dvor. továrně
na rukavice firmy J. U. Bencker v Karlíně byti na
Stědrý den dva dělníci, kteři v ní pracují přes á0
let poděleni zlatými tetízky k hiodinkám. Preu 10
#26
alto_textblock
#26
lety ohdrželi oba za příčinou svého 30letého jubilea
zlaté hodinky. Chéf firmy pan Karel Bencker ode-
vzdal jim se zmíněným darem svým bronzovou
mednilli pražské obchodní komory a peníz, věno-
vaným panovníkem za 40letou věrnou službu.
— Vojenský věstník. Ministr vojenství vydal
okružník o rozmnožení stavu železničníhoa
telegralního pluku o 4 nadporučíky, 5 šiko-
vatelů, 8 závodčích a 4 důstojnické sluhy, dále o 5
závodčích a 5 desátníků. Zároveň zmenší se stavo
5 nad- a 5 podpionýrův a 8 dílovedoucích. —
Kontradmiral Josef Wachtel dán na svou žádost
do pense a propůjčen mu ad honores charakter vice-
admirála. — Nadporučíku 35. pěšího pluku Fr. Le m-
biči vyslovena za zachránění děvčete od utonutí
císařská spokojenost.
— Přednášky. Cyklus lidových bez-
platných přednášek pro lid, pořádaný spol-
kem Akademiků malostranských zahájen bude ve
středu dne 9. ledna přednáškou prof. dra. Julia
Stoklasy: »O oběhu látek v přírodě.« Aby přednáška
ta, jakož i následující, v něž laskavě se uvolili pp.:
prof. dr. K. V. Zenger, prof. dr. O. Hostinský, dr.
Cyrill Horáček, prof. dr. Č. Zíbrt, docent dr. Velich,
prof. dr. Bohuš Rieger a prof. dr. Jar. Vrchlický co
nejvíce účelu svému, popularisovati vědu, vyhověly.
jest přístup k celému cyklu, v Sokolně malostranské
pořádanému, bezplatný.
— Král. česká společnost náuk (třída fil.-
bistorická.) V pondělí dne 7. ledna pan prof. dr. Em.
Fait bude přednášeti o pobratimstvě u jižních
Slovanů.
— Dary. Národ Flekovský věnoval ze
svých haléřových sbírek k národním a dobro činným
účelům v r. 1900: Ú tředni Maticí škol ké 1634 K
54 h. Národní Jednotě pošumavské 135 K. Národní
Jednotě severočeské 135 K. Spolku pro udržování
českých škol ve Vídní »Komenský« 90 K. Třebeni-
ckým bojovníkům na noviny a výstavku 58 K 40 h.
Matici osvěty lidové v Těšíně (Slezsko) 20 K. Od-
boru Matice školské v M. Kunčicích (Slezsko) 25 K.
Národní jednotě v Olomouci (Morava) 20 K. Škol-
skému spolku »Galaš« v Hranicích (Morava) 20 K.
Českoslovanské jednoté v Praze 20 K. Bojujícíma
trpícím Slovákům 50 K. Dětem z Kaplicka a Hor-
šova Týna »obědy« 27 K 80 h. »Vlastě«, podpůrný
spolek ženský v Zatci 20 K. Na národní dům v
Trutnově 50 K. Na Žižkův pomník v Žižkově 20 K.
Ssouváním země postiženým v Klapé 50 K. Vdovám
a sirotkům zahynulých horníků v Duchcově 40 K.
Pohořelým v Zadní Ždírnici 20 K. Ošacení chudých
dětí v Praze (ve čtvrti vojtěšské) a podpory (péč í ct.
společnosti »Cháska«) 669 K 80 h. Úhrnem »Ú Fleků-
v r. 1900 vybráno a věnováno 3105 K 54 h. Od r.
1880 do konce 1900 bylo vybráno a věnováno
66.334 K 36 h.
— Z městské knihovny a čitárny na
Král. Vinohradech. V prosinci m. r. půjčeno
bylo v 15 půjčovních dnech 2353 svazků knih 1038
čtenářům, což se rovná dennímu průměru 156.85.
Jelikož prosinec předlonského roku vykazuje průměr
pouze 86.25, znamená pro minulý měsíc zdvojna-
sobení návštěvy. Z knih těchto byly 1203 svazky
belletrie původní. 811 belletrie přeložené, 231 spis
poučný a 108 časopisů. Prosinec roku 1899 vykazo-
val 609 půjček belletrie původní a 636 přeložené,z
letošních číslic viděti potěšitelný úkaz, že členářstvo
cávalo značnou přednost belletrii původní. Čitárnu
navštívilo 440 čtenářů (v počtu tom zahrnuti nejsou
čtenáři pouze vyložených časopisů) a vypůjčilo si
582 svazky. V tomto měsíci vykazuje návštěva nej-
větší číslici za celou dobu trvání knihovny, převý-
šivši ještě o třetinu návštěvu listopadu. Členů při-
bylo 23, ubylo 7. Za celý rok 1900 půjčeno bylo v
160 půjčovních dnech 16.366 svazků 8115 členářům.
Denní průměr 102.2 proti průměru z r. 1899 (58.8),
jest tudíž zdvojnásoben, a návštěva knihovny roste
měrou čtverečnou. Z počtu tohoto bylo 7666 svazků
belletrie původní, 6652 belletrie přeloženě, 1415 spisu
poučných a 633 časopisů. Čítárnu navštivilo za cely
rok 1900 4248 osob, jež si výpůjčily 5344 svazků.
členů s vklady přibylo během roku 221, ubylo 101.
Průměr tento odpovídá úplně zdvojnásobenému po-
měru půjček. Přehledný katalog knihovny, jenž ob-
sahuje přes 3000 děl právě vydán a prodává se v
knihovně v hodinách půjčovních.
— Výstavy. Úmělecko-průmy slové
museum obchodní a živnostenské komory v Praze
(Sanytrová ulice). Vánoční výstava v uměl.
průmyslovém museu, která po celou dobu svého
trvání budila živý zajem obecenstva, jež za účelem
zakupovacím i za účelem prohlídky nejnovějších vý-
robků domácího uměleckého průmyslu výstavu četně
navštěvuje, uzavřena bude v neděli dne 6. t. m.
o 3 hodině odpoledne. Vystavovatelé nechť přihlásí
se o své předměty od pondělka dne 7. ledna v kan-
celáři musejní v hodinách dopoledních (9—12).
Sbírky musejní otevřeny jsou denně, vyjma
pondělí, od 10 do 3 hodin zdarma. Knihovna
otevřena jest denně, vyjma pondělí, od 10 do 12
hodin a ve všední dny také večer od 5 do
hodin.
— Zpráva časopisecká. »Kolínské Listye
vyjdou za příčinou voleb poslanců na radu říšskou
místo v sobolu dne 5. t. m. v pondělí dne7.
ledna 1901.
— Odročení tahu losů valké věcné loterie
ve prospěch stavby Národopisného musea českoslo-
vanského. Jelikož s mnoha stran vysloveno bylo
přání, aby lhůta k rozprodání losů byla prodloužena
usnesl se loterní výbor »Nár. musea českoslov.« od-
ložiti slosování, které mělo se konati dnes, až na
den 31. října 1901. Dle nynějšího stavu pokladny
musejní nesmí výtěžek loterie zůstati za rozpočtem.
nemá-li se objeviti schodek v závěrečném účtu. Jest
tedy nezbytno, aby losy byly úplně rozprodány.
Výbor loterní obrací se tudíž znovu ke všem vla-
steneckým kruhům se snažnou žádostí, aby podpo-
rovaly příznivý výsledek finanční tohoto podniku
nejčelnějším odbíráním losů musejní loterie, která
jest v příčině počtu a výběru i ceny výher mnohem
výhodněji nadána, než bývají podobné podniky. Ve-
škeré p. t. korporace i jednotlivci, kteří losy obdržené
již súčtovali, se žádají, aby si neobtěžovali sděliti se
správou lotorie, má-li jim ještě a jaký počet losu
býti zaslán, a aby peníze za prodané losy co nej-
dříve vložili na slož. lístek do pošt. spořitelny. Losy
po 1 K prodává zejmena kancelář Národopisného musea
v Praze, na Příkopě 12.
— Oprávněná stížnost na správu rak.-
uh. společnosti státní dráhy. Píše nám český
průmyslník: Žádám za uveřejnění oprávněného
stesku, který není snad osobním, nýbrž steskem
všeho obecenstva, jež jezdí na trati Praha-Kra-
lupy. Použíti dnes lokálního vlaku z Prahy do
Kralup jest — věřte — náramnou odvahou, nebot
prodlíti 11/2 hodiny při 159 mrazu v netopeném voze,
znamená vydati své zdraví v šanc bazohlednosti a
netečnosti, ať zřízenců, úřadníků neb přímo slavné
společnosti, která nemistnou šetrností ohrožuje zdraví
cestujícího obecenstva. Jest věru nepochopitelno, že
společnost státní dráhy lhostejně přihlíží ka steskům
tohoto druhu. Obecenstvo nemá vůči ní jen povin-
nosti, nýbrž i svá práva, a těch bude se vší energií
vymáhati. Že se nejedná o případ ojedinělý nebo
nahodilý, nýbrž že vozy z pravidla vytopeny bývají
bezprostředně před odjezdem viaků a to tím způso-
bem, že mezi jizdou oheň vyhasne a obecenstvo pak
sedí v úplné zimě, dosvědčí mi zajisté všichni, kdož
těchto vlaků používají. Že by o tom správa želez-
niční vůbec nevěděla, jest vyloučeno, neboť sám jsem
se přesvědčil, že úřadník v poslední chvíli na stesk
obecenstva dal ve vozech přitápěti. Doporučovalo by
se, aby přípravy k odjezdu odbyly se dříve, aby
obecenstvu dostalo se vozů již vytopených. Lilují
věru školních dítek, které denně dvakrát zakoušejí
slastí nevytopených vozů a přejí jim ze srdce, aby
svým zdravim neodpykaly nepořádek a šlendrián
svrchu uvedený. Poněvadž ústní upozornění nepo-
mohlo — patrné je dráha příliš zvyklou na podobné
výtky — opakuji jí veřejně v naději, že nynější pan
ředitel žádosti mné ostatniho cestujicího obecenstva
ocholně vyhovi.
— V záležitosti zřizení ozubené dráby
z Malé strany na Hradčany, po usucsení správní
rady elektrických podniků, odebrala se včera depu-
tace k místodržiteli hr. Coudenhovovi. V deputaci
byli pp. posl. inž. Kaftan, městský rada Brož, člen
správní rady elektnických podniků a chefinženee
Pelikán. Depulace vylíčiia mistodržiteli nutnost zři-
zení této komunikace a vyvracela obavy, proti pro-
jektu vyslovené. Mlatovezile nedal slee depotoee
Hjištět, žese o provedei vcojektu zasadál, ale ska bt,
že bude o něm uvažovatl.