ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 25e1e7a0-65ff-11dc-b476-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
ALTO TextBloky — 26
#1 alto_textblock #1
6. ledna 1901.
#2 alto_textblock #2
Císlo6
#3 alto_textblock #3
NÁRODNÍ LISTY.
#4 alto_textblock #4
Strana 3.
#5 alto_textblock #5
manství k tomu dodalo: svedle toho se představený pan T. jako sčítací komisař neschvaluje« (opět bez udání důvodů) a připojena vyhrůžka, že obec bude pokutována, jestli sčítací materiál podán bude ve špatném stavu. Takovým způsobem činí s nátlak na české obyvatelstvo a ruší se v prax právo obci zákonem zaručené — bez příčiny. Sťastnou náhodou jsou ještě vyšší instance, ktere snad budou jiného náhledu. Také proti těmto výnosům podán rekurs.
#6 alto_textblock #6
Politické zprávy domácí.
#7 alto_textblock #7
V Praze, 5. ledna. (Příští volebn týden.) Příští, předposlední volební týden dodá říšské radě největší počet mandátů, totiž 199 Voliti se bude všechny dni od pondělka do so boty. Mimo to budou se konati užší volby, sice: v neděli v Terstu o jeden mandát, v pon- dělí v Brně, ve Vídni v II. okresu a v Kremži celkem o 3 mandáty, takže příští týden maj býti zvoleni celkem 203 poslanci. Nehledíme- na užší volby, budou voliti v pondělí 7. ledna: pátá kurie v Tyrolsku 3 poslance, ve Vorarlbersku 1 posl. velkostatky v Kráňsku 2 poslance; v úterý 8. ledna: čtvrtá kurie v Čechách 30 posl., na Moravě 11 posl., v Štyrsku 9 posl. a v Horn. Rakousích 7 poslanců ve středu 9. ledna: čtvrtá kurie ve Slezsku 3 posl., v Gorici 2 posl., v Istri 2 posl., v Doln. Rukousích 8 posl., v Solno hradsku 2 posl., v Tyrolsku 8 posl., ve Vorarl- bersku 2 posl.; mimo to v Terstu ve městě i s venkovem 1 poslance; ve čtvrtek 10. ledna: čtvrtá kurie v Korutanech 4 posl.; města v Čechách 32, na Moravě 13 poslanců; obchodní ko- mory v Haliči 3, v Bukovině 1 posl.; nej- větší poplatníci v Dalmacii 1 poslance v pátek 11. ledna: města ve Slezsku (s obch. komorou) 4 posl., v Terstu 1, v Go- rici 1, v Istrii 1, ve Štyrsku 8, v Horn. Ra- kousích 6, v Solnohradsku (s obch. komorou) 2. v Tyrolsku (s obch. komorou) 5 a ve Vorarl- bersku (s obch, komorou) 1 poslance; ob chodní komory na Moravě 3 poslance velkostatky v Bůkovině 3 poslance; v sobotu 12. ledna: města v Koru tanech 3 posl.; obchodní komory v Če- chách 7 posl. a velkostatky na Moravě 9 poslanců. Poněvadž na poslední volební týden zbudou kromě městské kurie dolnorakouské jen volby v obchodních komorách a ve velkostatcích, ke výsledek je už předem znám, bude tento týden rozhodnuto o příští tvářnosti říšské rady. V Praze, 5. ledna. (Poslední volby.) Význam čtvrtečních voleb s rozhodnou poráž- kou beznárodního socialismu v zemích českých a s vítězstvím téhož socialismu v Dol. Rakou- sích a ve Slezsku charakterisuje krakovský »Czase těmito slovy: »Dle výsledku těchto voleb možno na prvý pohled viděti vítězství ra- dikalismu na celé čáře, Antisemitě, kleří druhdy platili za stranu radikální, podlehli ve Vídn socialistům, jakmile se stali stranou umírněnou. Všude, kde o vítězství rozhodovali voličové ně- mečtl, zvítězili radikálové, ať už společenští neb národní; v okresích českých naopak zvítězil na celé čáře () směr umírněný.« Tu mimochodem stojí za povšímnutí, jak si hlavní orgány pol- ského kola všímají svých polských bratří ve Slezsku. »Gaz. Narod.« v samý den voleb sdě- luje svým čtenářům, že v těšínské skupině páté kurie slezské bude míti polsko-český kandidát dr. Michejda těžký boj se socialistou Cin- grem. Ve Lvově tedy ještě ve čtvrtek nevěděli kdo s polské strany kandiduje v Těšínsku! V pátek volbou obchodních komor dalmat- ských rozhodnuto definitivně o mandátech za dalmatská města, dnes v sobotu zadán mandát za pátou kurii korutanskou. Výsledek těchto voleb podávají následující tabulky Dalmacie, města a obch. komory, 3. a 4. ledna
#8 alto_textblock #8
Volební okres
#9 alto_textblock #9
Zvolen
#10 alto_textblock #10
Strana
#11 alto_textblock #11
1. Zader Dr. Ant. Šupuk Chorv. nár. 2. Split Vavř. Borčič, professor Chorv. nár Korutany, V. kurie, 5. ledna.
#12 alto_textblock #12
1. Korutany Dr. A. Lemisch, statkář/ Ném. nacion
#13 alto_textblock #13
Politické zprávy zahraničné.
#14 alto_textblock #14
V Praze, 5. ledna. Agitace proti srbskému králi. Bélehradský »Ma ypaT« píše o tah ných agilacích, které Milan a Vladan Dorděvič pomocí svých námezdníků vedou proti králov ským manželům srbským a ku zvrácení nyněj šího pořádku v zemi. Z námezdníků jejich jme- nuje především Štěpána Joviče a pověstného Petra Uzelce. Darebové, kteří Milanovi a Vla danovi sloužili jako žurnalističtí náhončí a špie- lově, zůstali by nyní bez chlebíčka. Poctivé vý- živy a zaměstnání pro ně v Srbsku není o nepoctivou z disposičného fondu příšli. Ale Milan neopouští svých věrných a s pomoci Vladanovou opatřůje jim přistup do sloupeů novin zahraničných, zvláště německých, kde rádi přijímají všecko, čím může býti národní slovanský zájem poškozen. O Petru Uzelci praví zmíněný list, že za poslední rok »černě vlády« vydělal si 50.000 din. ve zlatě dílem špionáží, dilem konáním roz- ličných nectných úkolů, které mu vláda uložila. Dobrodruh tento od červencové změny ve vě- cech srbských byl ve spojení se všemi nepřáteli Srbska a organisoval spiknuti proti králi Ale- xandru. Před několika dni byla v jeho bytu v Bělehradé vykonána policejní prohlídka a za- baveny mu rozličné kompromitující listiny z kterých vysvítá, že milanovci strojil proti Alexandrovi spikhutí. Práce milanovců záleží v tom, že rozšiřuj nedůvěru ke králi a straší všechny malodušné že Milan co nevidět vrátí se do Srbska. Ano praví »MI. K.«, někteří milanovci odvažují se již veřejně hroziti, že za nedlouho padati budou hlavy všem, kteří podporují nynější pořádek. V Srbsku, jmenovité v Bělehradě, je mnoho mi lanových agentů, kteří rukama nohama pracuj k jeho návratu.
#15 alto_textblock #15
Smatné položení Evropanů v Číně. »erepóprig BM« obdržely z Pe kina následující poplašný telegram: Politické položení je krajně záhadné a ne uspokojivé. Po vítězství ruských vojsk Čin přála si míru, prosila oň, ale většina spojeneů tehdy překazila Lichunčanovi začít vyjednávání Waldersee jako triumfátor vírhl do Pekina, na kostech našich vojínů stanuli domýšliví Němci. Němci činský národ utiskují a urážejí. Jitřen opět počiná, a jakmile mine tuhá a hladová po neúrodě zima, Číňané znova začnou hro- madně napadati nenáviděné cizáky-vojáky. Cesty jsou prašpatné, až po řekách půjdou ledy evropská vojska budou úplně odříznuta. Před- stírajíce, že není možno vyjednávati, dokud německá politika dýše mstou a záhubou, Číňané vyhýbají se pokojnému rozuzleni, tím spiše, že šejlocké úroky, jež Evropané žádají od Čínya na něž si brousí zuby i Rakousko a Italie, jež vyslaly po hrstce vojska, jen zvyšují zmatek brání všelikému mírnému roz- uzlení. Smýšlení Číňanů je nepřátelské. Pekinské obležení může se opakovat ve větším rozměru. Obyvatelstvo chová zbraně v úkrytech. Ale i když nebude nového výbuchu povstání, spo- jenci sotva se prokrmí do jara. V Šan chaji každý den mohou vypuknouti bouře. Místokrálové na Jangce zastavili vojákům žold. Chaňkovu hrozí jistojisté nebezpečí. Lede chystá Evropanům na dálném vý- chodě těžká překvapení: Číňan sní o tom, že oslaví Nový rol súčtováním s nevítanými hosty.
#16 alto_textblock #16
Varšava. Stolice království polského vzrůstá po ame ricku rychle. Statistická dala, uveřejněná nedávno » Var šavským Denníkem«, vykazují, že za lonský rok přibylo Varšavě 40.162 obyvatelů, tak že poče obyvatelstva varšavského dosahuje již 900.000 V oboru školském statistika nepodává tak po těšlivých číslic. Ve Varšavě 250.000 Židů maj 408 »chajderů« (konfesionálných škol), pro dltky 490.000 Poláků je pouze 128 škol elementár- ných a do školy chodilo pouze 47.812 dět úhrnem. Rusů je ve Varšavě 32.827. Výrob tovarů ve Varšavě za loňský rok měla ceny na 65 mill. rub., t. j. o 9 mill. rub. více naprot předlonsku.
#17 alto_textblock #17
Mrak z Berlina. Některé ruské listy žalovaly na to, že Rusko příliš pevně dává si vázati ruce politikou asij skou a nemá je volné v politice evropské, ku pomoci Slovanům. Těmto hlasům odpovídá »CBbT5«: A což hraje-li Rusko úlohu opatrného rolníka, který chce nejprvé skliditi jednu žeň, aby v čas mohl přistoupiti ke druhé? Nevysvětluje-li se zimničná činnost Ruska na dálném Východě přesvědčením. že nejprvé musí se ohraditi tam, aby mělo úpln volné ruce v Evropě?... A přibližuje se chvíle kdy jich bude míti zapotřebí. Z Berlín sblrá se naproti nám černý mrak..
#18 alto_textblock #18
a Mandžurie pod ruským protekto- rátem. Rakouské vládní orgány zaznamenávají jako fakt, že mezi činskou a ruskou vládou bylo ujednáno, aby nejjižnější část Mandžurie, Šenkin byla postavena pod ruský protektorát. Podobné smlouvy budou prý s Činou uzavřeny v příčině celého Mandžurska. Tím je vyvráceno všecko podezřivání an glického a německého tisku, jako by Rusko chtělo Mandžurii z a br a t i.
#19 alto_textblock #19
Brisson contra Deschanel. Zástupci vládních skupin republikánských v poslanecké sněmovně francouzské odebrali se k Brissonovi a nabídli mu jmenem svých stran kandidaturu pro předsednictví sněmovny Brisson přijal. Mírní republikáni skupiny Méli- novy a socialisté budou ale voliti opětně pana Deschanela a doufají v jeho vítězství. Pan Brisson byl již předsedou sněmovny a osvědči tu ruku velmi nešťastnou.
#20 alto_textblock #20
Záměry vlády pruské. Jak některé listy berlinské sdélují, podá vláda sněmu pruskému hned po jeho sestupu novou předlohu v příčině zřizení průpla vu středoněmeckého a bude ji zastupovati prý co nejdůrazněji. Jak známo, konservativi vzpírají se předloze té z ohledů na své zájmy hospodářské a způsobili také již v minulém zase- dání pád její. Vláda (také proto, aby spíše zl- skala hlasy konservalivců agrárníků pro před- lohu onu) přivolí k zvýšení cel obil- ních, nikoli prý ale v té míře, jak požaduje to »jednota zeměděl c ůe.
#21 alto_textblock #21
Denni zprávy.
#22 alto_textblock #22
— Českým rolníkům. Nelze popříti, že zemědělství té doby na růžich ustláno nemá. Nešťastná hospodářská politika v tomto státě a mimo to vlivy cizích trhů, které ovšem, když ne paralysovati, tedy aspoň ve svých účincích dobrou politikou by se zmírniti daly, jsou toho příčinou, že vzdělávání půdy u nás výnosnosti své dávno již pozbylo. Zejmena od té doby, co ko všem konstellacím nepříznivým odjinud stát neustává rolníku našemu ukládati přímo i ne- přímo nová břemena a naproti tomu výnosem práce jeho pomáhati těm, kteří nemají ani vůle, ani způsobilosti pracovati tak, jak tomu zvyklý intelligentní český sedlák. Nelze diviti se, že této bídy ve stavu rolnickém chytají se nesvě- domitě ctižádostivci i lidé tací, kteří dovedou vykořistiti ve svůj prospěch i toho nejhoršího, co člověka neb celou vrstvu potkati může a kteří rolnictvu v nynějších smutných jeho poměrech vtírají se za spasitele. Lidem tohoto druhu, je- jichž povrchní vzdělání a nevalná způsobi- lost jsou známy, zachtélo se mandátů ve sborech zákonodárných a k tomu má jim do- pomoci organisace českého rolnictva, jež za- ložena byla za cilem docela jiným, než opa- třovat jistým pánům, již po Vídni touží, hodnost poslaneckou. Bohužel, že v naší společnosti po- litieké, jež soudí namnoze jen povrchně a dá se lapiti příjemně v ucho zvučícím, jinak ale
#23 alto_textblock #23
prázdným slovem, nalezly částečně ohlasu fráse oněch messiášů, kteři planým slibem snesli by rolnictvu, kdyby si toho přálo, i to modro s nebe. kteří ale — a to prohlašujeme s apodiktickou určitostí — po svěm zvolení pohodlně na všechny své sliby by zapomněli. Litujeme toho, že část rolnictva sedla jim na vějičku a že uvěřila po mluvě, jakoby národní strana svobodomyslná. v jejíž rukou nalezá se té doby politické ve dení národa, zájmy zemědělcův zanedbávala, ba že na nich hřeší a že zasluhovala by, aby rol- nictvem byla souzena. Jen nevědomec neb člověk zlého jazyka smí se čehos podobného odvážiti. Člověk posuzující činnost strany této a jejích zástupců spíše by na to žalovati mobl, že strana ta a delogace česká pro samu péči o rolnictvo zanedbává zájmy stavů ostatních. Vždyť na zemském sněmu, kam vlastně péče o zájmy zemědělské náleží, i na říšské radě, jsou to rolníci, a sice rolníci tací, kteř mohou se vykázati jinými úspěchy své činnosti, než pan Kubr a pan Prášek, již bdí nad tím. aby prospěch zemědělský nebyl v ničem po- škozen, nýbrž naopak aby delegace česká s horli- vostí a svědomitostí konala povinnosti své k stavu zemědělců. Nechť nám uvedou páni jediný případ, kde by se byl zástupci českého lidu na zájmech rolnických prohřešili. Toho nedovedou a proto se všechny obžaloby jejich opírají jen o zvučící, ale prázdné fráse a o nízké klevety Kdo není zásadním nepřítolem národní strany svobodomyslné, kdo upřímně smýšli s národem i se stavem zemědělským a kdo vůbec pří stupen rozumnému slovu, nabyl dojista pře- svědčení, že těm, již rolnictvu se vtírají za zá- stupce, nejde ani o interes všenárodní, ani o povznesení stavu, nýbrž o zájem jejich vlastní, o zájem čistě osobní. A byl-li kdy rozkol v řadách českých voličů zlem, je dnes do nebe volajícím hřichem. Vizte německé sedláky, již v ohledu národním za sebou mají všechny mocné činitele ve státě, co činí.? Drob se snad, potírají se na vzájem a maří jední záslužnou práci druhých? Nikoli. Něme naopak s tendenční okázalost odatavili všechny své stavovské a třídní zájmy na prospěch poža- davkův národních a s nadšením — klerikály nevyjímaje— přihlásili se k německému souručenství. A u nás U nás, jakobychom zvlášť markantním způ- sobem chtěli prokázat svou politickou nevy- spělost, jako bychom byli hluší a slepí naprot tomu, co kolem nás se děje, nemáme nic ji- ného na starosti, než otravovati se a ostouzeli na vzájem. Těžkou berou na sebe zodpo- vědnost ti, kteří z pouhého justamentu, z pou- hého osobního vzdoru, v tomto nad jiné vážném okamžiku rozbíjejí české řady. Však z spoluviny právem obžalováni budou i ti, kteř nepravými proroky, již hlásají šarlatánsky po zemi, že vynašli universální lék na zhojení rolnické bídy, svésti se dájí. Jsme ovšem přo- svědčení, že rozšafný český rolník dříve dů- kladně věc uváží, než přistoupí k osudí vo- lebnímu, že nezapomene v hájení zájmů vlastních zároveň též na povinnosti, jež má jako syn těžee zkoušeného, o každou píď práva krutě zápasícího národa a těm že se nezpro- nevěři. Jsme přesvědčeni, že ohromná většina českých zemědělců zahřmí do duše předákům agrárnického rozkolu: Vari s cesty !. Vy nejste zástupci, ale skůdcové českého rolníka, vy nejste obhájci národních práv našich, ale lidé, kteři v okamžiku na nejvýš kritickém s osudem národa našeho lehkomyslně si po- hrávají — Zděděná a oprávněná německ přednost. Princ A. Rohan měl ke shromá- žděným včera německým velkostatkářům řeč. v níž mezi jiným pravil, že chtějí se o to za- saditi, aby uhájena byla zděděná a oprávněná přednost německého jazyka v této říši. Prin A. Rohan, který se o politiku dosud valně ne- staral, v nemalých ocítil by se rozpacích, kdy- bychom ho vyzvali, aby laskavě nám řekl, po kom že ono oprávněné postavení zdědil a na základě jakého právního instrumentu činí na dě- dictví to nároky. Jestli kdo má k tomu právo. jsme to my a ne pan cousin francouzských králů, který dnes si zahrává na vůdce Němců. Nechť se přece již jednou vytasí Němci s něja- kým dokumentem, kterým by jazyku jejich v této naší zemi bylo přiřknuto nějaké privile- gium. Kdyby hrabali se ve všech archiivech, eo jich k disposici, nevyhrabali by z nich nie, než pověstný ministerský cirkulář, jímž zvěčnil se pan Kraus neblahé paměti, který ale vedle bi- laterálních smluv a patentův, jež podepsány jsou panovníky, neznamená pranic, leda byro- kratickou zpupnost. Princ A. Rohan by vůbec o úctě ke zděděnému právu neměl se zmino- vati. Nemá-li větší úcty ku zdědéné přednost němčiny v Rakousku, než ku zděděným před nostem v zámku sichrovském, potom tato »před- nost« valně imponovati nebude. — Úpadek internacionalismu. Znovu a znovu musíme viděti význam volob ze 3. t. m. v rozhodné porážce mezinárodní sociální demo- kracie a ve vítězství národní myšlénky. A je t nanejvýše pozoruhodné a příznačné, že ze století. v němž idea mezinárodní vznikla a socně vy- tryskla z lůna hnutí sociálního, vstupujeme do nového století ve znamení úpadku této idey, ve znamení nového rozmachu myšlenky národní ve znamení renaissance nacionalismu. Národově nesamostatní a malí, udržující se jen svéráznost a tradicemi svého života národního, kulturního, mohou proto jen s nadějí hleděti vstříc budoue- nosti, neboť dokud budou tyto idey vládnouti dotud uhájí se i slabí a nepočetní národové dotud nebude též možno, aby je mohlo hubiti násilí velkých a výbojných rag. Internaciona lismus, který byl velmi okázalým a velmí effektním pojmem rhetorickým a který měl miti vysoké poslání humanitní, je nyní na rozhodném ústupu před myšlénkou národní, která je stejně hluboko zakořeněna v srdci dělníka jako rol níka, v mysli intelligenta i řemeslníka. Dělnictvo, široké massy nevzdělancův roztrpčených bídoua nespravedlivými poměry společenskými, ovládané divokými a zmatenými theoriemi sociálně- demo kratických demagogů, byly získány pro myšlénku beznárodnosti. Roztrpčení prolotářů bylo velko hubými tlachaly dělnických meetingů zneužito ve smyslu internacionalismu, zášť proletáře měla se obrátiti především proti idei vlasti, národn svéráznosti, jazykové rovnoprávnosti a podob-
#24 alto_textblock #24
ným »zpátečnickým a měšťáckýme ideálům. Ne dovzdělaná indiviďua, cyničti frasisté, učili děl- nický lid opovrhovati vlastní řečí rodnou, tupiti svou vlasí, smáti se její minulosti, její bojůma snahám národním a zdálo se skoro, že toto ohlu- pování lidu, otupování jeho citu národního, bylo vedeno zvláštní taktikou, sledovanou gene- rálním štábem sociální demokracie, jež chce zorganisovati celé hnutí dělnické v tuhém cen- tralismu, v němž by se setřely všechny odlišné barvy jednollivých národů a kde by konečně převládala jediná barva — němectví. V tomto německo-židovském smyslu zvrhla se idea mezi- národní organisace, spojení všech proletářů, jak si ji představovali Marx i Bakunin, jež měla se vyvinouti až do jakési zázračného sbratření národů ve velké federaci Evropy, o čemž bá- snicky snil Viktor Hugo. Ovšem takto zvrhlé hnutí internacionální musilo naraziti i na odpor samého lidu dělnického, který je podobnými kořeny připoután k půdě své vlasti jako každý jiný občan. Ostatně nikde nevystupovali proti- národní vůdcové a agitátoři socialističti tak ne- stoudně a cynicky jako právě u nás, kde boj národní jest nejpalčivější. V Německu ani ve Francii nesměl by se ani v parlamentě ani v dělnické schůzi odvážiti žádný sociální demokrat tak spí- lati vlasti, urážeti cit národní, jako naši sociálně- demokratičtí zuřivci protinárodní a la Berner nebo Cingr a ti druzí, kteří byli otrockými po- mahači násilné obstrukce německé, kteří tak hluboce klesli, že se stavěli i proti rovnému právu jazyka lidu, jejž zastupovali. V Německu i ve Francii byl by podobný člověk smeten elementárním výbuchem hněvu národa. Avšak i u nás stihla protinárodní poslance sociálně- demokratické zasloužená odplata. Byli vyhozeni všichni až na jednoho z parlamentu. Liď děl- nický odvrátil se od svých bývalých zástupcův a jako obrozený myšlenkou národní, vracející se pod prapor bojovníků za práva národa če- ského, zvolil si zástupce, kteří slíbili věrnost českému programu národnímu a kteří pro věc národa českého, pro jeho myšlenku státoprávní i pro jazykový jeho zápas budou bojovati po boku ostatních národních poslanců českých. Červenobílá barva našich národních nadějí, naší svěžesti a síly vlastenecké zvítězila nad rudou barvou internacionály,
#25 alto_textblock #25
— Osobní. Družstvo za tjelovježbu »Hrvatsk Sokol« v Zagrebu jmenovalo starostu »Svazu česko- slovanského Sokolstva« a »České Obce Sokolské« p. JUDra. Jana Podlipného za zásluhy a služby věnované věci sokolské i národní čestným členem k zásilce čestného diplomu, uměleckou kresbou opa- třeného připojilo vřelý přípis. — Čestným občanem města Litovle na Moravě jmenován byl p. JUDr. Jan Podlipný, advokát a starosta »České Obce Soko- lské«. Jak známo, vedl dr. Podlipný obě výpravy sokolské na Moravu r. 1899 a 1900 — Úmrtí. Pohřeb P. Jaroslava Levéh koná se dnes o 3. hodině odpol. z kostela sv. Aro- lináře v Praze. — K úmrtí illustrátora Karla Krejčíka. O příčinách předčasného a neočekávaného úmrtí K Krejčíka sdělují se nám tyto podrobnosti: Kare Krejčík stal se obětí své neobyčejné horlivosti píle. Řadu let pracoval od rána do noci bez od- dechu, ačkoli povážlivá žaludeční choroba podrývala jeho zdraví. Zdálo se, že K. Krejčík těší se neoby- čejnému zdraví. Nikdy nikomu si nestěžoval, naopak svou chorobu ukrýval a nejbližším známým ji zala- joval. Posledního půl roku byly příznaky vážného zhoršení této choroby patrny, leč Krejčík toho ne- dbal. Teprve v posledních šesti nedělích musil upo- slechnouti rady lékařské a přestal vycházeti. Kolem vánočních svátků zdálo se jeho okolí i jemu, že choroba ulevuje, leč bylo to zdání klamné. Ještě v středu a ve čtvrtek přecházel po pokoji ano i kreslii a přijímal návštěvy, vykonal jako volič svon povin- nost, až tu náhle v pátek dopoledne ulehnul a té hož dne večer po několika záchvatech mdloby, svědčící slabosti srdeční, klidně a beze všeho zápasu smrtelného ducha svého vypustil. Ztratili jsme něm jednoho z nejlepších českých illustratorů, nad- šeného vlastence, věrného stoupence strany a šle- chetného muže, který vždy jen dobro konal. Jeho dobročinnost byla známá; z mladších umělců žádný marně u něho nezaklepal. Karel Krejčík té- měř dvacet let často za tuhých rozrušujících bojn stál na svém místě, nedopřál si odpočinku an prázdnin. Jen věci znalý odborník dovede posoudit pracovní sílu umělce, který každého týhodne illu stroval dva časopisy a vedle toho pro celou řadu časopisů cizích vypravil práce objednané. Vytrvalost a přesnost jeho byly vzorny. Spolupracovnictví př německých listech, které soustavně proti našemu národu vystupovaly, odmítl nejednou, ač nu byl na- bízen skvělý honorář. Kde šlo o účel vlastenecký tam se značnou nezištností své umění zcela bez- platně dal k disposici. Různé české literární podniky na Moravě, ve Slezsku, v Slovensku, v Českých Du- dějovicích i v ohroženém území, vůbec kde šloo české menšiny, tam se vzácnou nezištnosti rád př- spěl k záslužnému dílu. Smrt Karla Krejčíka opla- kávají truchlící manželka a 16letá dceruška Jarmila bratři, sestry a rodiče. Rodina i národ ztrácejív něm věrného syna. Pohřeb ustanoven na ponděifo 3. hod. odpol, z čísla 711 z Letohradské ulice na Letně. — Z Opavy, 5. ledna. Jak se proslýchá, bude prý předseda opavského zemského soudu ryt StrobelAlbeg na místě dřívějšího předsedy ryt. Wesselého, který se stal předsedou vrchního zemského soudu v Čechách, jmenován předsedou zemského soudu v Brně. n — Z obcí předměstských. Dle usnesení měst. rady karlínské ze dne 16. října 1900 vypsán byl veřejný konkurs na zhotovení regulačního plánu invalidních pozemků v Karlíně. Lhůta konkurenční končila 30. listopadu 1900. Ku posouzení došlých projektů zvolena měst. radou sedmičlenná porota, ve které zásedali pánové: A. Lokay, starosta, M. Blecha. architekt, V. Někvasil, cís. rada, Jos. Reitor, inženýr. J. Rudle, měst. rada, Jos. Tichý, stavitel a J. Václavek. stavební rada. Celkem došlo devět konkurrenčních projektů. Porota zkoumala je v šesti schůzích a po svědomitém uvážení jednomyslně prohlásila 3 pro- jekty a sice: projekt s heslem »Účelnost«, projektse značkou dva soustředěné červené kruhy uprostřd s kruhem černým a projekt s heslem »Novému Kar- linu« za úplně sobě rovnocenné a navrhla, aby každému z nich přisouzena byla odměna 900 korun. dále navrhla, aby projekt s heslem »Semper aliquid haeret« ziskán byl za odměnu 300 korun. — Městská rada, ve schůzi dne 2. ledna 1901 konané, schválila návrhy poroty a otevřela zapečetěné adresy oněch tří projektů. I shledáno, že autorem prvého jest inž p. Václav Baroch, ředitel měst. technické kanceláře v Karlíně, druhého p. Boh. Štěrba, architekt v Kar lfně a třetího p. K. Mašek ryt. z Maasburgů, měst. inženýr v Karlíně. Dle konkurřenčních podmínek budou veškeré došlé projekty, počínaje dnem 7. ledna 1901 po dobu 8 dnů vystaveny v poradní síni v 1. patře radnice. 40leté jubileum práce. Ve dvor. továrně na rukavice firmy J. U. Bencker v Karlíně byti na Stědrý den dva dělníci, kteři v ní pracují přes á0 let poděleni zlatými tetízky k hiodinkám. Preu 10
#26 alto_textblock #26
lety ohdrželi oba za příčinou svého 30letého jubilea zlaté hodinky. Chéf firmy pan Karel Bencker ode- vzdal jim se zmíněným darem svým bronzovou mednilli pražské obchodní komory a peníz, věno- vaným panovníkem za 40letou věrnou službu. — Vojenský věstník. Ministr vojenství vydal okružník o rozmnožení stavu železničníhoa telegralního pluku o 4 nadporučíky, 5 šiko- vatelů, 8 závodčích a 4 důstojnické sluhy, dále o 5 závodčích a 5 desátníků. Zároveň zmenší se stavo 5 nad- a 5 podpionýrův a 8 dílovedoucích. — Kontradmiral Josef Wachtel dán na svou žádost do pense a propůjčen mu ad honores charakter vice- admirála. — Nadporučíku 35. pěšího pluku Fr. Le m- biči vyslovena za zachránění děvčete od utonutí císařská spokojenost. — Přednášky. Cyklus lidových bez- platných přednášek pro lid, pořádaný spol- kem Akademiků malostranských zahájen bude ve středu dne 9. ledna přednáškou prof. dra. Julia Stoklasy: »O oběhu látek v přírodě.« Aby přednáška ta, jakož i následující, v něž laskavě se uvolili pp.: prof. dr. K. V. Zenger, prof. dr. O. Hostinský, dr. Cyrill Horáček, prof. dr. Č. Zíbrt, docent dr. Velich, prof. dr. Bohuš Rieger a prof. dr. Jar. Vrchlický co nejvíce účelu svému, popularisovati vědu, vyhověly. jest přístup k celému cyklu, v Sokolně malostranské pořádanému, bezplatný. — Král. česká společnost náuk (třída fil.- bistorická.) V pondělí dne 7. ledna pan prof. dr. Em. Fait bude přednášeti o pobratimstvě u jižních Slovanů. — Dary. Národ Flekovský věnoval ze svých haléřových sbírek k národním a dobro činným účelům v r. 1900: Ú tředni Maticí škol ké 1634 K 54 h. Národní Jednotě pošumavské 135 K. Národní Jednotě severočeské 135 K. Spolku pro udržování českých škol ve Vídní »Komenský« 90 K. Třebeni- ckým bojovníkům na noviny a výstavku 58 K 40 h. Matici osvěty lidové v Těšíně (Slezsko) 20 K. Od- boru Matice školské v M. Kunčicích (Slezsko) 25 K. Národní jednotě v Olomouci (Morava) 20 K. Škol- skému spolku »Galaš« v Hranicích (Morava) 20 K. Českoslovanské jednoté v Praze 20 K. Bojujícíma trpícím Slovákům 50 K. Dětem z Kaplicka a Hor- šova Týna »obědy« 27 K 80 h. »Vlastě«, podpůrný spolek ženský v Zatci 20 K. Na národní dům v Trutnově 50 K. Na Žižkův pomník v Žižkově 20 K. Ssouváním země postiženým v Klapé 50 K. Vdovám a sirotkům zahynulých horníků v Duchcově 40 K. Pohořelým v Zadní Ždírnici 20 K. Ošacení chudých dětí v Praze (ve čtvrti vojtěšské) a podpory (péč í ct. společnosti »Cháska«) 669 K 80 h. Úhrnem »Ú Fleků- v r. 1900 vybráno a věnováno 3105 K 54 h. Od r. 1880 do konce 1900 bylo vybráno a věnováno 66.334 K 36 h. — Z městské knihovny a čitárny na Král. Vinohradech. V prosinci m. r. půjčeno bylo v 15 půjčovních dnech 2353 svazků knih 1038 čtenářům, což se rovná dennímu průměru 156.85. Jelikož prosinec předlonského roku vykazuje průměr pouze 86.25, znamená pro minulý měsíc zdvojna- sobení návštěvy. Z knih těchto byly 1203 svazky belletrie původní. 811 belletrie přeložené, 231 spis poučný a 108 časopisů. Prosinec roku 1899 vykazo- val 609 půjček belletrie původní a 636 přeložené,z letošních číslic viděti potěšitelný úkaz, že členářstvo cávalo značnou přednost belletrii původní. Čitárnu navštívilo 440 čtenářů (v počtu tom zahrnuti nejsou čtenáři pouze vyložených časopisů) a vypůjčilo si 582 svazky. V tomto měsíci vykazuje návštěva nej- větší číslici za celou dobu trvání knihovny, převý- šivši ještě o třetinu návštěvu listopadu. Členů při- bylo 23, ubylo 7. Za celý rok 1900 půjčeno bylo v 160 půjčovních dnech 16.366 svazků 8115 členářům. Denní průměr 102.2 proti průměru z r. 1899 (58.8), jest tudíž zdvojnásoben, a návštěva knihovny roste měrou čtverečnou. Z počtu tohoto bylo 7666 svazků belletrie původní, 6652 belletrie přeloženě, 1415 spisu poučných a 633 časopisů. Čítárnu navštivilo za cely rok 1900 4248 osob, jež si výpůjčily 5344 svazků. členů s vklady přibylo během roku 221, ubylo 101. Průměr tento odpovídá úplně zdvojnásobenému po- měru půjček. Přehledný katalog knihovny, jenž ob- sahuje přes 3000 děl právě vydán a prodává se v knihovně v hodinách půjčovních. — Výstavy. Úmělecko-průmy slové museum obchodní a živnostenské komory v Praze (Sanytrová ulice). Vánoční výstava v uměl. průmyslovém museu, která po celou dobu svého trvání budila živý zajem obecenstva, jež za účelem zakupovacím i za účelem prohlídky nejnovějších vý- robků domácího uměleckého průmyslu výstavu četně navštěvuje, uzavřena bude v neděli dne 6. t. m. o 3 hodině odpoledne. Vystavovatelé nechť přihlásí se o své předměty od pondělka dne 7. ledna v kan- celáři musejní v hodinách dopoledních (9—12). Sbírky musejní otevřeny jsou denně, vyjma pondělí, od 10 do 3 hodin zdarma. Knihovna otevřena jest denně, vyjma pondělí, od 10 do 12 hodin a ve všední dny také večer od 5 do hodin. — Zpráva časopisecká. »Kolínské Listye vyjdou za příčinou voleb poslanců na radu říšskou místo v sobolu dne 5. t. m. v pondělí dne7. ledna 1901. — Odročení tahu losů valké věcné loterie ve prospěch stavby Národopisného musea českoslo- vanského. Jelikož s mnoha stran vysloveno bylo přání, aby lhůta k rozprodání losů byla prodloužena usnesl se loterní výbor »Nár. musea českoslov.« od- ložiti slosování, které mělo se konati dnes, až na den 31. října 1901. Dle nynějšího stavu pokladny musejní nesmí výtěžek loterie zůstati za rozpočtem. nemá-li se objeviti schodek v závěrečném účtu. Jest tedy nezbytno, aby losy byly úplně rozprodány. Výbor loterní obrací se tudíž znovu ke všem vla- steneckým kruhům se snažnou žádostí, aby podpo- rovaly příznivý výsledek finanční tohoto podniku nejčelnějším odbíráním losů musejní loterie, která jest v příčině počtu a výběru i ceny výher mnohem výhodněji nadána, než bývají podobné podniky. Ve- škeré p. t. korporace i jednotlivci, kteří losy obdržené již súčtovali, se žádají, aby si neobtěžovali sděliti se správou lotorie, má-li jim ještě a jaký počet losu býti zaslán, a aby peníze za prodané losy co nej- dříve vložili na slož. lístek do pošt. spořitelny. Losy po 1 K prodává zejmena kancelář Národopisného musea v Praze, na Příkopě 12. — Oprávněná stížnost na správu rak.- uh. společnosti státní dráhy. Píše nám český průmyslník: Žádám za uveřejnění oprávněného stesku, který není snad osobním, nýbrž steskem všeho obecenstva, jež jezdí na trati Praha-Kra- lupy. Použíti dnes lokálního vlaku z Prahy do Kralup jest — věřte — náramnou odvahou, nebot prodlíti 11/2 hodiny při 159 mrazu v netopeném voze, znamená vydati své zdraví v šanc bazohlednosti a netečnosti, ať zřízenců, úřadníků neb přímo slavné společnosti, která nemistnou šetrností ohrožuje zdraví cestujícího obecenstva. Jest věru nepochopitelno, že společnost státní dráhy lhostejně přihlíží ka steskům tohoto druhu. Obecenstvo nemá vůči ní jen povin- nosti, nýbrž i svá práva, a těch bude se vší energií vymáhati. Že se nejedná o případ ojedinělý nebo nahodilý, nýbrž že vozy z pravidla vytopeny bývají bezprostředně před odjezdem viaků a to tím způso- bem, že mezi jizdou oheň vyhasne a obecenstvo pak sedí v úplné zimě, dosvědčí mi zajisté všichni, kdož těchto vlaků používají. Že by o tom správa želez- niční vůbec nevěděla, jest vyloučeno, neboť sám jsem se přesvědčil, že úřadník v poslední chvíli na stesk obecenstva dal ve vozech přitápěti. Doporučovalo by se, aby přípravy k odjezdu odbyly se dříve, aby obecenstvu dostalo se vozů již vytopených. Lilují věru školních dítek, které denně dvakrát zakoušejí slastí nevytopených vozů a přejí jim ze srdce, aby svým zdravim neodpykaly nepořádek a šlendrián svrchu uvedený. Poněvadž ústní upozornění nepo- mohlo — patrné je dráha příliš zvyklou na podobné výtky — opakuji jí veřejně v naději, že nynější pan ředitel žádosti mné ostatniho cestujicího obecenstva ocholně vyhovi. — V záležitosti zřizení ozubené dráby z Malé strany na Hradčany, po usucsení správní rady elektrických podniků, odebrala se včera depu- tace k místodržiteli hr. Coudenhovovi. V deputaci byli pp. posl. inž. Kaftan, městský rada Brož, člen správní rady elektnických podniků a chefinženee Pelikán. Depulace vylíčiia mistodržiteli nutnost zři- zení této komunikace a vyvracela obavy, proti pro- jektu vyslovené. Mlatovezile nedal slee depotoee Hjištět, žese o provedei vcojektu zasadál, ale ska bt, že bude o něm uvažovatl.