ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 25a8ae80-70dc-11dc-ae6e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
ALTO TextBloky — 70
#1 alto_textblock #1
Strana 10
#2 alto_textblock #2
NÁRODNI LISTY
#3 alto_textblock #3
6. prosince 1903.
#4 alto_textblock #4
Císlo 333
#5 alto_textblock #5
— Přece hrabě, pořádný pijáku, jest nyn v Archangelsku. — Už týden tomu, milý chlastoune, co o jel tam odtud do Benátek. — Odpusťte mi, pánové, už nikdy se ne- opiju. Odprošuji za pošetilá svá slova, promiňte mi a nemstěte se na mně. — Pro vás, milý Vojtěchu, není už od- puštění. Kořalku možno pít, kořalka jest věc velmi dobrá .. — Drž přec hubu! — zašeptal do ucht Müllerovi Mayer. — Ty jsi jeden ožrala. Seď, zavírej te účty, k Srokovi mluvím já. — Mluv, mluv, mně je trochu mdlo . .. — Jdeš, Vojtěchu, ze služby proto, že jsi piják. My ve službě potřebujeme, panečku, lidi střízlivé . .. — Vždyť, dovolte, mně se zdá, že i ani ted nejste vystřízlivělí ..
#6 alto_textblock #6
List ředitelstva pily došel do Benátek ve chvíli pro Sroka osudné. Pan hrabě Wierzbopol- ski přišel domů s východem slunce. Motal se na nohou a držel se nábytku. Na jeho košili záři duhový kolorit barev, z nichž živosti barvy nej jiskrněji odrážely se smaragdové skvrny z pe přovky a rubínové z portského vína. — Jene! — Zde, pane hrabě. — Zde, nosorožei, to jsi chytrák. Co no vého? — Přišel dopis. — No, tož čti, velbloude. — Ředitel píše, že Sroka pije v jednon kuse a tropí výstupy. — Ta bestie jest věčně opilá. — Ředitel prosí, abyste jej ihned propusti a čeká na odpověd. — Podej mi péro, slone! — Zde, jasný pane. — Vyhodím pijáka. Jene! Proč to pěr nechce psát? — Protože pan hrabě drži je násadkou dolů. Nutno je obrátit. — Máš pravdu, hrochu! — K službám, pane hrabě — Zarputilý piják, Jene! Proč to péro ne- chce psát? — Protože pan hrabě namáčel je v písku a ne v inkoustě. — Máš pravdu, orangutane. Jene, kde jes papír, malpo? — Vždyť leží před vámi. — Máš pravdu, osle jeden. — K službám, pane hrabé Hrabě začal psát: „Pijáka Sroku propustit Péro namáčí v písku a chce, aby psalo ná- sadkou ... — Druhou část psaného, račte, pane hrab přeškrtnouti. — Nač, rudý řvoune? — Vždyť to Sroka nenamáčí péro v písku. — Máš pravdu, medvěde. — Celou menažerii pan hrabě dnes v počítal. — Mlč, hyeno, a dej tento dopis na poštu. Hrabě svezl se s křesla a upadl na podlahu — Dovedu pana hraběte do lůžka. — Jdi k čertu, tu mi nebude tak horko..
#7 alto_textblock #7
Sroka propuštěn ze služby a dáno mu n výslovný rozkaz hraběte několik zlatých měsíčně výslužného. Nepatřilo mu zúplna, avšak hrabě Wierzbopolski nechtěl dlouholetého pracovník propustit úplně bez chleba. Pije Vojtek Sroka, sedá na břehu řeky mluví se pstruhy, chodí na trávník a pozoruje mateřídoušky, chrpy, divízny i máky — Vítr má hlas lidský. — K pijákov mluví ...
#8 alto_textblock #8
Přeložil Jan Jul. Drob ný.
#9 alto_textblock #9
Různé zprávy.
#10 alto_textblock #10
Koleda husitských žáků.
#11 alto_textblock #11
v latinských jest všude 8 veršů vždy nových kdežto druhá část všech českých slok jest totožná na způsob refrainu nebo repetice. Nápěv nás tu především zajímá; zapsán jest na pětiliniovém systemu notovém s c-klíčem na 5. linii, sice bez taktních čar, ale mensurovaně černou notou chorální. Melodie počíná zcela mo- tivem oblíbené tehdy latinské písně vánoční „Dies est laetitia“, avšak vše ostatní vytvořil toho autor samostatně. Píseň „Dies est laetitiae“ má dva hudební motivy velmi odlišné, naše píseň jest mnohem jednodušší, rozvádí stále jen první motiv a to v nejjednodušším útvaru písňovém: ab, a b' obob', při čemž ba b' liší se jen závěrem, a a c pak si odpovídají rhytmicky i melodicky. Nápěv je jonický, což ukazuje nejlépe lidovost této koledy; počína kvintou a zabírá pravidelný objem celé jonické toniny od c k c. Pro karakteristiku lidového zpěvu tehdej šího podává naše melodie mnoho zajímavého, ze jména jak neustálen jest takový lidový nápěv jak mnoho v něm ponecháno bylo na vůli zpěvá kovi a jak mnoho variantů tím vznikalo. Nápěv totiž nesouhlasí počtem not s počtem slabík ani podložené sloky první, tím méně s dalšími slo- kami; zpěvák musil si ke každé sloce metricky upraviti nápěv a sice asi takto: 1. dlouhá nota, zakončující každý druhý verš, rozdrobila se n dvě noty; 2. před motiv vložila se nová nota; 3. při českém textu, jenž má pravidelně o slabiku více než latinský, rozdrobila se asi první nota na 2 minimy. Tím nápěv musil být velmi rozmanitý a živý; podle toho musíme se však chrániti pře dedukcemi o věcech s tím souvislých. Rhytmusje tu nepochybný, nikde nevybočuje z /% nebo taktu. Deklamace však záležela na dovednosti zpěvákově, zvláště česká, jak ukazují dole uve- dené příklady; celkem však možno říci, že de- klamace je velmi slušná aspoň v principu, ať už některé verše žák nedovedný zkomolil jakkoli. Celý nápěv pak při vší jednoduchosti jest svěží a ušlechtilý, srovnáme-li jej na př. s triviálním popěvkem v „Mastičkáři“ Koleda počíná latinsky následovně: More festi querimus virum vírtuosum quem est benedicimus, hosnitem generosum. Et ab ipso petimus munus gratiosum ut summam nobis conferat trium solidorum.
#12 alto_textblock #12
Následující česká sloka zní následovně; „Přišli sme na čest zpievaiíc ku pánu šlechetnému, jeho daru se radujíc vedle biskupa ctného Račiž ny obdařiti. toběť na čest zpieváme chcemeť tvů štědrost chváliti, neb k tobě lásku máme.
#13 alto_textblock #13
Takto pravidelně upravený nápěv odpovidá dosti dobře deklamačním požadavkům českého slova; mohl však zpívající žák upravit si melodi i jinak. Již toto stačí k varování, abychom o karak teru starých melodií lidových mluvili jen s nej- větší opatrností. Nic snad není v umění tak ne stálého, stále se měnícího, jako lidový nápěv. Ostatní sloky latinské i české vyžadují opět nove úpravy nápěvu, tu však provede si již každý čtenář snadno sám. Podávám jen text jak jes v rukopise:
#14 alto_textblock #14
„Hospes amantissime ex amicis unus, fac honorem domine nobis dando munus, ut possis diu vivere cum honorandis unus pro quo nos cottidie petitores sumus. Štědrého jsme tě zvěděli. proto jsme k tobě přišli. z biskupem před tě přijeli obdaříž ny, ráčíš-li. Račiž ny obdařiti etc (jako ve 2. sloce.) Clericalis concio in re deprecatur, ut tua perpetua salus augeatur super mundi elimata semper agnoscatur. virtus tibi tradila non diminuatur. Štědrost chváléc i tvů čest, prosíme daru tvého. rač nám dáti peněz šest podle biskupa ctného Račiž ny obdařiti etc (jako ve 2. sloce.)
#15 alto_textblock #15
tativně, — Rudy radiové těží se, jak známo, toliko v Jáchymově v Čechách ve množství nepatrném. jsou monopolem rakouské vlády a cena jejich přesa- huje mnohonáctekrát cenu zlata. Tak na příklad 2 miligramu radiumhomidu, jichž prof. Ramsay užil při jakéms pokusu, stálo maličkost 300 zlatých Velmi pěkný a přehledný článek o nových výzku- mech o látkách radioaktivných uveřejňuje v listopa- dovém čísle přírodovědeckého sborníku »Živa « proí Bohuslav Brauner = O polární výpravě bar. Tolla oznamuje se z Petrohradu: Podzim již minul, aniž došly zprávy o baronu Tollovi. Na ostrovech Nové Sibíře není, aspoň dle zpráv z Jakutska, dlužno soudit, že po- mocná výprava ho tam nenalezla. Ostaťně baron Toll, kdyby se byl dostal na ostrovy Nové Sibíře. byl by mohl samoten dostat se k ústi Leny. Mešká tudíž patrně na ostrově Bennettově a cesta k ná- vratu byla mu dosud nemožna. Poručík Kolčak obral si tudíž za úkol proniknout k ostrovu Bennetlovu. Zdali se mu to podařilo, není dosud známo, bezpo- chyby, jak soudí poručík Mathiesen, dojde o tom zpráva v lednu. Poručík Mathiesen, velitel. ledi »Zarja«, jež zanechána před ústím Leny, měl rozkaz, aby ji vyklidil; před nedávnem práci tu dokončila vrátil se. Ostatně soudí, že není třeba obávat seo osud barona Tolla, neboť na ostrově Bennettově mohl by si lovem opatřiti dostatek potravin. = Hradební příkop Louvru. Z Paříže se ozna- muje: V poslední době podniknuto v okoli Louvru podél ulice Rivoli na východní straně kopání, jímž zjištěno, že značná část bývalého průčelí nalezá se nyní pod povrchem země. Pan Redon, architekt Lou- vru, již před delší dobou připadl na tuto myšlénku, poněvadž konstruktivní a dekorační součásti průčelí, jak nyní jsou viditelny, mizí bez vlastního archite- ktonického závěrku v zemi. Byla tudíž na snadě my- šlenka, že kdysi byla půda zvýšena. Pomocí městské komise »Staré Paříže« umožnéno bylo nyní p. Redo- novi odkrýti na několika místech půdu a kopáním vskutku dokázáno, že průčelí, dosti bohatě členěné. sáhá až 8 metrů pod nynější úroveň ulice. Vysvětlení pro tuto zvláštnost jest dosti snadné. Dle plánů star ších stavitelů, Mansarda a Lemerciera měl býti tak zvaný »starý Louvre« po způsobu středověkých zámků obklopen hradebním příkopem. Obtížno jest, ustano- viti dobu, kdy tento příkop byl zasypán. Stalo se tak bezpochyby za vlády Ludvíka XIV., kdy stavba Lou- vru velmi zanedbávána, poněvadž budování versaill- ského zámku úplně vyčerpávalo peněžní prostředky královy. Hradební příkop, obmýšle ý v plánu, nikdy nebyl úplně proveden. K tomu bylo by bývalo třeba odstranit četné soukromé domy, jež podle středově- kého způsobu dosahovaly až k samému zámku a zdá se, že později za Napoleona I., kdy tyto domy v skutku odstraněny, nemyslilo se již na původně obmýšlený hradební příkop. Prozatím nelze pomýšlet na úplné odkrytí částí průčelí, jež se nalezají pod zemí. Po - třebná k tomu suma páčila by se na půl millionu. Avšak odkrytá místa v zahradě při ulici Rivoli při nynějším bádání zůstanou otevřena, až komise » Staré Paříže« učiní další rozhodnutí. = Zajímavý nález papyrů. O nálezů papyrů Oxyolynehu v Egyptě oznamují se z Londýna násle- dující podrobnosti: Nejnovější nálezy v Egyptě způ sobily ve vědeckém světě značnou sensaci. Ve schůzi královské učené společnosti měl dr. Grenfell o nich přednášku, ve které pravil mimo jiné: »Zabýval jsem se od r. 1899 spolu s drem. Huntem kopáním v Oxy- olynehu, při čemž jsem měl zvláště zřetel ku pohře- bištím Plolomeovců. Dočkal jsem se radosti, že moje snaby korunovány nálezem, jenž, jak se mi zda, má dalekosáhlý význam pro historické bádání. Nalezl jsem totiž velký počet listin obsahu převahou theo- logického, jež pocházejí jednak ze třetího, jednak ze čtvrtého století po Kristu. Zvláště zajímavé jsou tu ony dokumenty, jež obsahují výroky Kristovy, které se nevyskytují ani v evangelilch ani v apokryfách. Dr. Grenfell předčítal na to řadu těchto výroků, jež jednak připomínají kázání na hoře, jednak jevíse býti zvláštním formulováním různých výroků v evan- geliích Pro historické bádání má mimo to význam okolnost, že některými těmito dokumenty jeví se též vznik a rozšíření prvních křesťanských obcí v novém světle. Dogmatické ceny pro církev tyto nálezy ovšem nemají. Avšak historikové budou nuceni důkladně se s nimi zabývat. Královská učená společnost poděkování vysloveném dru. Grenfellovi uznala znač- nou důležitost jeho nálezu. Dokumenty vydány budou v nejbližších měsících. Bude postaráno o to, aby dílo dra. Grenfella vyšlo současně anglicky, francouzsky a německy- Čís.6.
#16 alto_textblock #16
Šachy- Pořádá J. Rašovský. Veškeré dopisy adresovány buďtež: J. Rašovský Uh. Ostrob, Morava.
#17 alto_textblock #17
Úloha č. 17 (originál). Vojtěch Košek v Bohumilicích
#18 alto_textblock #18
19°/1903.
#19 alto_textblock #19
7. .. . JXet násl. 8. 0—0 SXc3 9. d5! (J. Möller se silným útokem d) v. Bardeleben hrál ve zmíněné partii 9. . . . Sde načež násl. 9. Sg5 ! se silným útokem e) Na 10. . . . JXe3 násl. 11. De1- a dobývá jezdce. f) Na 10. . . . Jc3 násl. 11. Dbs! g) Bílý měl ustoupiti střelcem na b3 a hráti v příštím tahu 13. Sasl h) Přerušuje věži volnou linii. Sa3! bylo na snadě. ch) Jezdce nelze bráti pro 16. Sxg5 a ztráta dámy i) Lepší bylo 16. Sf5! Nyní chopí se černý útoku j) Lepší bylo 17. Sde! k) Vynuceno ! Jinak vyhrává černý po 20. . . . JXeoda a 21. . . . Sex4 figuru. 1) Bílý mohl lépe hráti 23. VXe4 s pokračováním 24. Det! Ovšem i to nezachránilo partii. m) Jestli 29. Sxh6 tedy Del+ a mat v příštím tahu Úloha! čís. 19. („Tijdsehrift van den nederlandschen Schaakbond“). J. U. Dr. E. Palkoska, Poděbrady 2 s .s c6, gs 8 ez, f6,s gt, h8 Ž e7, g4,g Mat ve 2. tazích.
#20 alto_textblock #20
Končící hra č. 1. V jedné partii, hrané v českém mezinár. korresp. turnaji došlo k následujícímu postavení Černý: Fr. Chalupetzky.
#21 alto_textblock #21
B11ý: Fr. Kolb
#22 alto_textblock #22
Bílý táhne a vyhraje
#23 alto_textblock #23
Zprávy šachově. Praha. Hromadný zápas Českého spolku šacho vého s klubem ,Dobruský konán bude 6. prosince 1903 Monte Carlo. Po turnaji mistrů má býti se- hrán malý turnaj gambitový, na nějž jest ochoten pro- fessor J. L. Rice věnovati ceny. Předepsána bude známá varianta gambitu králova jezdce, která pojme- nována byla dle prof. Riccho. Cambridge Sprnigs:. Z pozvaných mistr k turnaji přislíbili účastenství: Čigorin, Janovski, dr Lasker, Maroczy, Schlechter a Teichmann. Dr. Tarrasch se dosud rozmýšlí (nač by asi vinu eventuálních probe uvalil) a Burn dosud neodpověděl. Za náhradníky vy hlédnuti Marco a Mieses. Z Američanů budou hráti Barry, Hodges, Lipschütz, Marshall, Napier, Pillsbury a Showalter. Osmý dosud není znám. Literatura. Mistr Marco oznamuje ve „Wiener Schachzeitung“ že vydá nejpozději v měsíci únoru 1904 jako zvláštn otisk „Wiener Schachzeitungu“ veškeré partie vídeň- ského gambitového turnaje. Připojeny budou fotografie mistrů a různé detaily turnaje se týkající. Cena 3 K budiž zrovna objednávce, kterou přímo administraci „W. Sch.“, Vídeň IX./3, Währingerstrasse 24 adreso- vati jest, připojena. — Doufáme, že není třeba vychva- lovati dílo, jehož autorem jest mistr Marco Přátelům historie problemu doporučujeme nově vyšlé dílo „Das indische Problem, eine Schach- Studie von J. Kohtz und C. Kockel korn. Vydal A. Stein. Potsdam, Kaiser Wilhelmstrasse 53. Cena K 3.60. Protirýmě budiž upotřebeno nového ae- theru proti rýmě, který lékaří nejednou uznán byl přímo jako ideáln prostředek proti rýmč. Forman jest chlorovaný methylaether mentholu. Jeho upotře- bení jest velice jedno- duché. Při mírnější rýme upotřebíme formanov vaty (krabička 40 h) Při silné rýmě doporu- čuje se použití forma- nových pastilek (75 b) — ovšemjen na lékařský předpis — k vdechování nosem pomoci vdechovacího přístrojku. Účinek jest překvapující, při po- čínající rýmě skoro nepochybný. Forman koupiti lzeve všech lékárnách 25050
#24 alto_textblock #24
přírodní
#25 alto_textblock #25
alkalická
#26 alto_textblock #26
KYSELKA
#27 alto_textblock #27
Prádlo
#28 alto_textblock #28
rychle vyžehlíte krásně vybílíte lehce vyleštíte a času uspoříte když ke škrobení potřebite známý, jako nejlepší 2571 Cesalův škrob kři- šťálový s lazůrkou. Dostati lze v krabič kách po 7, 14, 26, 5 a 98 kr. i s návoden u firmy ANT. ČESAL v Praz nár. Betlemského nán Na venkově lz obdržeti v obchodecl mydlářských. kupeckých, materiálnícha Pravý jen tehdáž, je-li na krabici firma: Ant. Česa
#29 alto_textblock #29
Nabidnutí k sňatku.
#30 alto_textblock #30
Mladý, snaživý úřadník, s víceletou praxí, dosud jako účetni ve větších text. závodech (tisk. barev.a tkalc.) činný, přiženil by se rád do podobného, men- šího podniku na venkově jako daný spolupracovník. Laskavé nabídky pod znackou „laro 1904“ do 27440 administrace tohoto listu.
#31 alto_textblock #31
Značné
#32 alto_textblock #32
snížení cenl
#33 alto_textblock #33
Koberce. Záclony. Stolní pokrývky Soupravy. Nové vzory. Jednotlivé záclony. Zbytky koberoů.
#34 alto_textblock #34
Za poloviční ceny.
#35 alto_textblock #35
Vitězslav Jeiteles
#36 alto_textblock #36
v Praze,
#37 alto_textblock #37
Ovocný trh čís. 12.
#38 alto_textblock #38
Jen vedle Bazaru.
#39 alto_textblock #39
27293
#40 alto_textblock #40
Automatické zdvlže pro osoby
#41 alto_textblock #41
s pohonem hydraulickým, elektrickým neho kombino vaným do domů činžovních, hotelů a p., dále výtahy na zboki, sudy, pivo a pokrmy, s pohonem ručním, hydran- lickým aneb elektrickým, samočinné spouště stavís zárukou Jan ProkOpec, továrna 27156 na stroje, Praha-Vinohrady-
#42 alto_textblock #42
veeeee
#43 alto_textblock #43
Továrna
#44 alto_textblock #44
na voskové zboží a svíčky
#45 alto_textblock #45
Zivnostenské hanky pro čechya Moravu
#46 alto_textblock #46
v Mladé Boleslavi
#47 alto_textblock #47
doporučuje
#48 alto_textblock #48
Národopisný sborník „Český Lid“, jenž svým řijnovým sešitem nastoupil již XIII. ročník, jest již naprosto nezbytným pro studium našeho lidu ve všech směrech a již proto neměl by chyběti v žádné veřejné knihovně a každý, komu nen zkoumání lidových obyčejů a památek věcí lho- stejnou, měl by přispěti k zabezpečení publikaee pro nás tak důležitě. Také druhé, listopadové číslo „Českého Lidu“ právě vydané vyznamenáváse obsahem rovněž rozmanitým jak zajímavým s čet- nými illustracemi. Uvádíme z tohoto čísla článel dra. Zdeňka Nejedlého o koledě husitských žáků. Ve 14. století koledovalo se u nás všeobecně nejen chudí žáci, kteří si tím vydělávali na živo- bytí, nýbrž i kanovníci chodili s koledou a nejen lidé poctiví, nýbrž i opovržení, jako kat, vodác atd. Těmto všem posledním zakázali koledu staro městští konšelé už roku 1390. Vyšší duchoven stvo v době husitské z Prahy odešlo, husitští pak kněží byli rozhodní odpůrci koledy. Tak dostalo se provozování koledy zase v první řadě v ruce chudých žáčků. Duchovenstvo předhusitské kole- dovalo asi latinsky. Žáci stáli uprostřed: byl z lidu, ale uměli latinsky, proto skládali písně a koledy latinsko-české, obyčejně první verš la- tinsky, druhý česky atd. Z koled žákovských všal nejznámější koleda o sv. Martině jest psánn úplně po česku; máme však zápis této koledy neúplný, ježto bez nápěvu. V husitském jistebnickém kancionálu na str 101 máme jinou koledu žákovskou, o to vzác nější, že jest opatřena nápěvem. Jest to nejstaršt nám dochovaný kolední nápěv, ač asi starší ozý- vají se i v nápěvech mladších koled. Tato koledu zapsána jest v kancionál tak, že při prohlížen tohoto kancionálu dosud vždy ušla badatelům,a to i tak svědomitým, jako byl J. Jireček. Na uve- dené stránce 101 počínají totiž žalmy, bez melo- dií, jež jdou až na konec str. 103., mezi ně pak vložena tato koleda s nápěvem, zapsaná tak, že na první pohled činí dojem latinského žalmu ač hned první slova mají vyslovený ráz kolední. Text této nové koledy žákovské jest také la- tinsko-český, avšak na rozdíl od ostatních skladeb staročeských toho druhu nestřídají se verše latin- ské a české, nýbrž celé sloky. Celá koleda má liché sloky latinské, 3 sudé sloky jsou české; žáci chodili při této koledě „s biskupem“. Byli to žáci vyšších škol, proto se nazývají „elericalis concio“. Sloka má 8 veršů, z nichž vždy 4 činí jednu část o sobě; české a latinské liší se üim, že
#49 alto_textblock #49
Mnich Holešovský roku 1426 zaznamenal počátky tří koled: „Ecce Maria genuit“, „Judne et Jerusalem nolite timere“ a „Hnec est dies“. Jsou to antifony, zpívané o vánočních nešporách a jitřních; jich nápěvy jsou ryze liturgického rázu, za koledu mohli jich užiti jen zpěváci, dobře znali v církevním zpěvu, tedy kněží neb tak zvani „elerici chorales“. Antifony ty přešly i do husitských kancionálů a kancionál jistebni- cký má je i s českým textem. Text prostředni z nich má tu dokonce dva různé nápěvy. Z anti- fony „Haec est dies“ je tu jen začátek: „Tentot jest den, kterýž jest pán buch učinil“; ostatek v porušeném kancionálu jest vytržen. Abychom mohli srovnáním ocenit lidovost nahoře uvedené koledy, uvádím tu pro srovnání nápěv antifony „Judaea et Jerusalem“ z husitského kancionálu jistebnického, kterýž asi jest pravý nápěv ko- lední, kdežto druhý nápěv na táž slova upraven ve formě nešporního responsoria. Židovstvo a Jerusaleme, neroďte se báti, zajtra vyndete a Hospodin bude s vámi. Chvalmež Boha, i na věky věkóv. Amen Nápěv zapsán černou notou chorální bez mensury na čtyřliniové soustavě notové v e klíči na čtvrté linii. Již toninou odlišuje se zcela tato koleda liturgická od nápěvu pravé koledy li- dové; bez určitého rhytmu nelze si pak lidovou koledu vůbec mysliti.
#50 alto_textblock #50
= Nové výzkumy o radiu. Professor Fr. Him sledt v freisgavském Freiburgu dokázal svými pokusy na fysikálním úslavu tamější university, že ze zplo- din všech pramenů vody a nafly, jež prozkoumal, uniká radioaktivní plyn těžší vzduchu, jenž emana cím radia jest aspoň velmi podoben, ne-li s nimi to tožný. Z toho předpokládá, že buď radium jestv zemi neobyčejně rozšířeno, anebo že mimo ně i jiné látky mají sehopnost vydávati podobné nebo stejné emanace, jež voda neb nafta, s nimiž se stýkají, po- hlcují a odnášejí na povrch. Prof. Himstedt soudí dle svých pokusů, že mnohem větší počet látek než dosud předpokládáno, má schopnost vysílati jakýsi druh paprsků Becquerelových. Zastává názor, že ra- dium, pokud se týče své zářivostí, chová se podobně jako vůči magnetismu železo a ocel, jež po dlouhou dobu byly výlučně považovány za schopné magne- tismu, kdežto nyní jest známo, že tuto vlastnost mají všechny látky, ovšem že některé měrou tisíc- krát menší než železo. Podobně předpokládá pro Himsted, že radium, co se týče své zářivosti, neliší se od ostatních látek kvalitativně, nýbrž jen kvanti-
#51 alto_textblock #51
Mat ve 3. tazích.
#52 alto_textblock #52
Úloha číslo 18. Max Feigl, Víden Poctěna I. cenou v čtvrtletním turnaji čas. T. för Schaci
#53 alto_textblock #53
vl k)
#54 alto_textblock #54
Mat ve 3. tazích.
#55 alto_textblock #55
Partie čís. e. Hrána na sjezdu „Southern Counties Chess Union“ v Plymouthu v září 1903. Italská hra. Bilý: R. F. B. Jones. Černý: W. H. Gunston 1. 62—64 67—65 19. Sf4—d2 Jd5—ba! 2. Jg1--fa Jb8—- c6. 20. c3xb4k) Jc6xd4 Sf8—c5 3. Sf1 — c4 21. De2—dí Vesxčed 4. c2—e3 Jg8—f6a 22. Sd3xe4 Sf5XKe4 5. d2—dt e5xd4 23. Se3—g5? 1) Jd4—c2 6. c3xd4 b) Sc5—b4- 24. Ve1xkek Dg6xet 7. Jb1—e d7—d5 25. Va1—ci Je2xKb4 8. e4xd5 Jf6xd5 26. Sg5—e3 . Jb4 — ce 9. 0—0 Sb4—c3d 27. Dd1—d7 De4—e5 10. b2xKc3 0—0 28. Dd7—g4 Va8—es 11. Vf1— el Jd5—be 29. 2—g3 m) De5—e6 12. Sc4—dsg) h7—h6 De6—d5 30. Dg4—a4 13. Sc1—e3 h) Sc8— e6 Ve8—e4 31. Ve1—bl 14. Dd1—cl Dd8—fe 32. Da4—a3 b7—b6 15. Jf3—g5 Se6 —f5 ch 16. Jg5—e4?i) Df6—g6 33. Vb1—c1 Ve4—c4 17. 8e3—f4j) Ví8— es. 34. Vel—e1 Jc6 —e5 18. De1—c2 Jb6—d5 a bílý se vzdal. Poznámky dle F. J. Marshalla a Tid. för Schack. a) Marshali považuje 4. . . . d6 za lepší (7 b) Dle Marshalla lepší 6. e5 s pokračováním 6. d5, 7. Sb5 Jxe4 8. cXd4 Sb4+ 9. Jb d2 nebo Sds s lepší hrou pro bílého. „Bilguer“ pokračuje po 6. e5 Je4 7. Sd5 JXf2 8. Kf2 dxc3- 9. Kg3 atd. Tahu učiněného užil poprvé C. v. Bardeleben ve známé partii se Steinitzem v Hastingsu r. 1895. Na
#56 alto_textblock #56
Košile pro pány límce, manžety, kravaty
#57 alto_textblock #57
koupíte nejlépe v novém obchod- ním domě 2746
#58 alto_textblock #58
2043
#59 alto_textblock #59
J. Novák v Praze, „U Štajgrá“.
#60 alto_textblock #60
POUZE DO VÁNO prodáváme hodící se výborně za dárek
#61 alto_textblock #61
SEPRANÉ SPISY V. HÁLKA
#62 alto_textblock #62
v snížené ceně
#63 alto_textblock #63
místo K 31-80 pouze K 14.
#64 alto_textblock #64
Téměř 4000 stran. Splatno v 7 měsíčních splátkách po K 2.—. (S objednávkou nutno zaslati 1. splátku K 2.— a na porto K 1.—, tedy 3.—.)
#65 alto_textblock #65
Při hotovém placení za 12 korun i s portem.
#66 alto_textblock #66
Ve skvostné vazbě o 8 korun více.
#67 alto_textblock #67
Obstará každý knihkupeci
#68 alto_textblock #68
Nakladatelství Dr. Eduard Grégr a syn v Praze-ll. v Tůních č.s
#69 alto_textblock #69
speciality svého závodu: pravé chrámové svice voskové, svíce polovo- skové, voskové a polovoskové sloupky hladké i krášlené, svičky a předměty obětní, strom- kové svičičky polovoskové, stearinové a para- finové, lustrové svíce hladké a vkusně krášle- né, stolní svice stearinové a parafinové ve známé dobré jakosti. Pravý včelt vosk béřeme na protl- účet za ceny nejvyšší. Cenniky a vzorky zdarma. — Obsluha solidni 27396 a promptni.
#70 alto_textblock #70
2760.