I

* Vyeh*7.i kii/ijy dpn mimi» po nedéli » uvátku. || Predpliof •• v administraci Oatrovmí allo* Aia. mon-Il. f ľraMi • pattasi «Mèaé - ii. SO kr. 1 1 il M kr. Mmletné .... t , 70 a ! 3 „ 75 , eeioročoé 10 . 80 , j 16 . — , Jednotlivá čír la po 4 кг. Za donSienl do domn méifiné 10 kr.

CECH.

DOPIfcT* fTaakAraaé ■ podepaaa^ pHjfoi red. a. icc e T Ostrovní siici é. 1508 IL Rukapisflv uerrarime a uupodeps&oycb nedbáme. kekLUuace oeupeéeténé poiýlány biuftež nefran* korány. Inter áty požítáme eo nej lern iijl.

išlo 219.

\ Praze, v nedéll dne Pi. záři ISSI.

Ročnik Ж.Ш.

P. T. pánům poslancům! Sněm království Českého Nej vy й- sím patentem ze dne 2. srpna t. r. položen­ jest ke dni 24. září t. r. ; pročež dává se věděti p. t. pánům poslancům a) že za příčinou zřízení seznamu prae- senčního a oznámení pánům poslán* eům, čeho potřebí, otevřena bude sněmovní kancelář (v zemském domě č. p. 176—III., hlavní schody v prvním patře v levo) počínajíc dnem 19. září t. r. vždy od 9. hodin ráno do 2. hodin odpoledne. b) že sněm zahájen bude dne 24. září o 11. hodině předpolední. X presidium výboru zemského král. Českého v Praze dne 14. září 1881.

„Kdo pravý Rakušan, tomu nelze př po*'nezískala ; neužitečného, neboí nedokáže to jiti se к témto stranníkOnil Chcete-li hýti nikdy, aby všecky Němce v sobé sjednotila.^ pouhými Némci, pak odejděte do Německa !i V Rakousku musíte býti nejprvé a především Rakušany — tot jest povinnost státního občana.­ Kdo jedenkráte přísahal černožlutému: praporu svoji věrnost a oddanost, kdo zná

ten povznášející pocit, řaditi se v čas bídy a nebezpečí pod onu posvátnou korouhev a

Hlasy o národní straně německé. Strana německo-liberální, která vznikla v Rakousku právě jen na základě tradic zhejčkovaného němectví, hejčkaného na újmu bezpečnosti státu samého, zvykla si stotožňovali­ pojem „německé“ s pojmem „rakouské“ Majíc po dlouhá leta vládu ve svých rukou využitkovala tato strana rakouský stát ve prospěch svých t. j. německo národních cílů, urážejíc a poškozujíc v svrchovaué míře ostatní nenémecké činitele této říše, spůsobujíc tím na všech stranách svrchovanou nespokojenost a oslabujíc starou tuto říši až ku mdlobě. Strana ústavověrců byla podle své praxe od počátku až do konce stranou pouze německou. Když pak přirozeným a zdravým rozvojem v rakouské říši přišli к platnosti zásady, jež jedině zaručnjí další trvání této říše a který-' mlž také živlu německému vykazují se jeho spravedlivé, přirozené meze, povstává strana německo-liberální a stavíc své německo-ná- rodní choutky výše prospěchu státního volá: „Pokud bude Rakousko němectví sloužit, může se nadití s naší strany vza emných služeb, potud budeme Rakušáky. Neučiní-li tak, pak my také ne!“ Přicházejí s diktátem, že musí Rakousko prováděli politiku * ěmeckou aneb vzdáli se naděje na rakouské smyšlení Němců. Stát rakouský má se vzdát na milost a nemilost této frakci, která se do nedávna klamně chvastala­ zástupkyní německého živlu v Rakousku. Nejnovější tento krok ústavovérné strany odsuzuje­ se sám, nese jméno, které se v státním životě­ s nejhlubší ošklivostí vyslovuje. Odsouzení zaslouženého dostalo a dostává se mu ze všech stran, kdekoli poctivá rakouská srdce bijí, ovšem i od Němců. Přinesli jsme včera odsouzení protiříšského počínání ústaváků v „Gratzer Volksblattu“. Dnes zaznamenáváme následující­ dva jiné německé hlasy. „Reich. TgblL“ praví :

FEUILLETON. Svato-Janské lázně у Krkonoších. Podává Bob. Hakl. Kdož by neznal Sv Janských lázní v Krkonoších? A přece myslím, spíše by našinec­ tuto otázku položití mohl kdekoli jinde, zvláště v Prusku, než ve vlasti naší ; nebo lázně ty jsou severním Němcům velmi dobře známy, více než nám Čechům, neboí oninoje velmi zhusta navštěvují. Letos zvláště byla návštěva velmi četná, nad obyčej, tak že nebylo­ možná destati bytu, ač jich ročně přibývá.­ Proto dávají také naši sousedé na sever rádi lázním těm jméno: Slezský Gastýn. A věříme rádi, že by ho někde tam na severu raději měli, než u nás v Čechách, a mnohý občan z Branibor anebo Meklenburska ovšem snad jakživ takových vrchů neviděl, jaké na vše strany kolem lázní Sv.-janských se kupí я rozkládají. Sv.-Janeké lázně č. Teplice Sv.- íanské leží dvě míle od Trutnova severo-1

Politický přehled domácí. V Prize, dne 17. táří. Jmenováni hraběte Richarda Bel ere d i h o předsedou správního soudn zaměstnává té doby všecky rakouské žurnály. Nèmecko- nasaditi statek i život pro císaře a říši, ten Ubaralni listy jsou Mm hořce překvapeny a sypou musí se odvrátit! od těchto mužů a sledovali na hlavu nového předsedy kde jakou zloba, vy- pouze cíl, jemuž všecky ostatní z-jmv podři- ' čítajíce mu i porážku u Král Hradce. Brojit zeny jsou — totiž silné a sjednocené Ra-1 arci ústavácké listy proti hr. Belcredimu jen ze koňsko.* j slepé vášně, jen z důvodů politických, nebot ani A rElbe-Zeitung“ rozhodně odmítá zrní-!proti osobě ani proti kvulifikaci nového před- néný výrok Herbstův, jemuž skutky tak určitě ! sedy správního soudu nemohou ani nejmenšiho odporují List pokračuje dále : „Existence né-' prouésti. Dosud hejčkani ústaváci zvykli sobě, mecko-konservativní strany, která přece není ; aby všecky důležitější úřady obsazovány byly žádnou opravdu národní, nýbrž čisté polití- stoupenci jejich tábora ; to se jim zdá být zcela ckou. nemůže ovšem dr. Herbst popříti. Aneb, přirozeným i správným, a v zastaralé zaslepe- niyslí si, že se někdy připojí к straně né-1 nosti své horši se nad tim, že vláda antonomnl mecko národní? Matadoři této poslední pře- také svého stoupence shledala schopným к ta- hlížejí právě důležitou okolnost, totiž ne- j kdmo úřadu. Vyčítají hned. že jmenování to možnost utvořití jednu stranu, která by vše-! má politickou přtehut. kterouž by arci nemělo cky Němce v sobě obsahovala. Jsou dnes ná- podle jejich logiky, kdyby byla vláda na to místo rodní strany polská, česká atd., poněvadž : povolala kteréhokoli předního znřivce a svého právě všichni Poláci, všichni češi bez ohledu odpůrce z jejich řad. Dle logiky ostatních pena­ rozličné náhledy politické podrobí se rámci ' ctivjch lidí jest však nejen právem, ale i po-

strany jediné. Bývala také jednou národní strana uherská. Dnes nalézáme mezi Maďary strany jen politické, zatím co Slované tvoří

vinnosti rakouské vlády, aby z kandidátů stejně spôsobilých vybírala si muže ke všem stranám stejně spravedlivé Že v případě tom udělala

strany jen národní. Politický pokrok žádá í vláda štastnou volbu, jest nade vši pochybnost, právě rozloučení národních stran a jich rozdelení­ v politické; Němci pokročili již tak daleko, že jednotná národní strana jest u nich nemo nou. Politická frakce nemá však více práva vydávali se za zástupce celého národa, třeba by ještě sebe více s národním stanoviskem­ souhlasila. Němečtí konservativci jsou právě tak dobrými Némci jako liberálové a jednalo li by se skutečně o společný národní zájem Němcův, pak musely by obě frakce se spojití v jednu stranu. Poslední se ale nestane,­ poněvadž právě chybí ta okolnost, že nejedná se o žádná národní práva ně mecká. Dr. Herbst tvrdí opak, avšak neprávem.­ Mezi jeho stranou a Poláky nestává více žádných národních sporů ; proti těm se tedy německo národní hněv neobrací. Jedná se tedy jen o Čechy. Ohrožují tito skutečné legitimní zájmy pi^iva Němcův? Dle aspirace­ v listech nesmíme soudili na stav věcí a jsme přesvědčeni, že by byli Čechové snaze uspokojeni, než si myslíme. Avšak i ehledě к tomu, mají Němci vů hec nějakou příčinu se obávali, že budou po žadavky Čechů na útraty německých práv vyplněny­ ? Pocit jistoty v tomto ohledu ovládá většinu německého lidu. Návrat к stanovisku čistě národnostnímu jest krok zpáteční a nej méně hoden té strany, která tak často stano visko národnostní u jiných odsuzovala, ano zatracovala. Strana liberální vytknuvši si zásadu­ obmeziti se na jednostranné národnostní stanovisko, dopouští se činu zbytečného a neužitečného ; zbytečného, neboť tím ničeho

V Naučném Slovníku darmo jsme je hledali.­ Za to však nyní tim známější a pamětihodnější­ jsou nedaleké, svrchu jmenované lázně, kteréž se nalézají ve velmi pěkném, krkonošském údolí. 1939' nad hladinou mořskou,­ u paty Černého Vrchu, 4111' vysokého,­ a tudy as o 1000' nižšího, než Sněžka. Naučný Slovník náš ve stati „Jan ské lázně“ z r. 1865 praví, že se tam nalézá 35 domů 6 hostincův s 181 pokoji a 150 něm. obyvatelů. Avšak třeba říci, že od těch dob počty tyto se valně změnily; nebo lázně ty co rok se vzmáhají, tak že hostinců i domů je mnohem více, a tudy také obyvatelů.­ Mnoho li kterých nyní prnvé jest. udati neumíme, ale postačí, o vzrůstu jejich učiniti si pojem, řekneipe-li, že letos bylo v lázních těch jistě více než 2000 hostí. Dle pověsti bylo toto lázeňské místo prý již r. 1006 známo, tedy více, než 800 let; a i nám vypravoval tamní lid jakousi pověst, která se udržela v ústech lidu o jistém my slivci a jeho psu; kterýžto prý poraněn jsa, tam chodil se léčit, a také se prý vyléčil.

tápadné a malé půl hodinky severně za mé- ‘ čímž pozornost myslivcova ku teplé vodě té itečkem Freiheitem, kamž od Trutnova1 obracena jest Roku pak 1680poprvé to místo »oboční dráha vede, kter ž od nádraží trutnov-1 bylo popsáno. kého odbočuje a přes Staré Město a Mladé1 Naučný Slovník praví dále, že .jest luky údolím Úpy vedouc, až do Freiheitu dobře zařízeno, že tn bývá 500 hostí lá- H štace 'voří. Ve Freiheitě po čas doby lá- zeňských (nyní ovšem více než třikráte tolik); eňské stojí ke každému vlaku na nádraží že tn bývají tři pětiny ženských (to je pravda, «sta a vozy fiakrovské. kteréž tě rády, více ženských než mužských) a tři pětiny ci- I 30 kr. r. m. do lázní přes Freiheit do- zincův*. — Ano, řekli bychom, ještě více; ravi. i aspoň ze začátku saisony byl tam prý téměř Freiheit čili, jak staří říkali. Vrajt, samý cizinec, hlavně Némci, nqen z blízkého orní městečko as s půldruhým tisícem oby- Slezska, ale i ze vzdálenějších krajin, jako: *telů, veskrz téměř katolíků,. bývalo známo z Branibor, Meklenburska, Pomořan, vlastního ,r° své zlaté doly, kteréž ovšem již dávno Prnska i z Poznané, ze Sas a jiných krajin puštěny jsou. , německých, a mezi těmi zvláště četně zastou-

Vedle toho jest hr. Richard Belcredi znám jako vynikající znalec našeho správního zřízení, jež důkladně prostudoval jako mlstodržitel i jako ministr. Klademe zde ještě stročně některé hlasy ústavácbých žurnálů o jmenováni tom „Presse“ přiznává, že i nejpřlkřejšl odpůrce Bel- crediho nemůže ma opriti nadáni, vědomosti, přičinlivost a spravedlnost, že za těžkých časů prodělal skvělou dráha úřadni. Také nespatřuje týž jist v povoláni Belurediho na dotčené místo nijakého nebezpečí pro říši a přece mndruje dále takto : „Když stal se hr. Belcredi možným, lze se obávati, že přáni pravice i za tfm se poneson, co nejen nemožné je. nýbrž i ji samé dosnd nemožným se zdálo. Z požadavků těch prý vzejdoa ministerství nesnáze, z druhé strany dána tím nepřátelům ministerstva příčina к zlým výkladům. Vášním prý dán nový popud, polemice­ nová látka atd. „D. Ztg.“, kteráž pro první útok proti hr. Belcredimn konfiskována byla, přičítá mn prohra u Král. Hradce a nazývá­ jeho jmenováni největší chybon Taaffeovon. „N. W. Tgbltt “ hořekuje nad tím, že nebyl na to misto povolán některý byrokrat a shledává v jmenováni br. Belcrediho důkaz, že politika již hr. Taaffe zahájil, daleko již pokročila. „W. Allg. Ztgn * připadá jmenováni hr Belcrediho jako objeveni se strašidla Ze všech těch výlevů­ zeje politická nemravnost a lichost. Z Krakova. (K otázce oprav ve správě v Haliči). Dle „Czasn“ neum! ze 5933 představených obci v Haliči 4743 ani psát ani čist. Ve 3368 obcích jsou к ruce představeného­ obecni pisaři, z nichž však 1203 ku

peni byli synové a dcery z říše Israel. Čechů (zprvu) málo. Poláka jediného jsme poznali. „Teprva v nejnovější době bývá (prý) více od Čechů navštěvováno, co je doktoři Hamerník­ a Podlipský ku posile schvalují“, praví dále tyž slovník. A jest pravda ; i letos, jmenovitě v druhé polovid července a začátkem srpna přibylo mnoho Čechů, zvláště z Prahy. Chrudimi, Kolína, Poděbrad. Hradce Králové a odjinud a shledali jsme se se mnohými známými, což nám pobyt ovšem mnohem příjemnějším učinilo. Že lázně ty dobře působí ku posile ducha­ i těla, sami na sobé a nejednom z lá zeňských hostí dobře jsme pozorovali Nejen lázně samy, ale hlavně bezstarostný život, a ta milá, krásná příroda vůkol, čistý horský vzduch, dobrá voda, ty libé procházky hustými­ jehličnatými lesy, vše to ovšem na du cha i tělo dobře působit! musí a tady nedi víme se, že, kdo nějaký čas tam se pozdrží, na těle i na duchu zotaven odtud se vrací. A proto pravda jest, co Naučný Slovník dále píše, že zasluhpjí jména Českého Gast­ ý n a, nikoli však slezského, aneb dokonce­ pruského, jímž by je sousedé naši rádi učinili, nebot jsou to prý naše nljposi- livéjší lázně beze vší zvláštní přísady minerální­ „Jest tam 11 pramenů, dí týž Slovník náš dále, které se ve třech vodojemech sbírají,­ majíce teploty 22—25* R. Ve dvou vodojemech­ jsou všeobecné lázně; ze třetího jde voda do komůrek lázeňských, opatřených­ (prý) 43 vanami. Též jeden dúš je zde Vodu lučebné rozebral (známý) lékárník­ vrchlabský Vojtěch Kablík (téžpro

úřadu tomu zcela se nehodí. Náklad na toto obecni tprá'u činí půl milionn zlatých ročně. Tyto číslice nejdůtklivéji se přimlonvajt za provedení­ opravy správni v Haliči. Z Lublaně. (Ústav pro vzděláni učitelů.) „Wiener Abendpost“ piše o ústavu tom takto: „Některé listy přinesly telegrafickou správu z Lublaně, že na taméjšim ústavu pro vzděláni očitelů máji b' t přijímáni jen chovanci mateřské řeči slovinské, C"ž není správné. Ministerstvo­ vyučováni rozhodlo jen o tom, má-li se jednotlivým chovancům prvního ročnikn povolit!­ nžfvání německých učebných knih a má-li se jim povolit! skládáni zkoušky v řeči německé­ iz předmětů, které v sloviněini přednášeli se mají. Povoleni toto nesmělo­ se dáti, jelikož z ponhých didaktických ohledů nelze připustit, aby v jedné a téže třídě ústavu více skupin žáků se utvořilo. Učitelstvu nebude nařízeni to činit žádných obtíži. Ostatně nežádá zákon, aby se v každé jednotlivé zemi vychovávali učitelé pro všechny země. Pedagogie nejsou ústavy zemské, nýbrž statui a v územích s vice zemskými jazyky jsou tak zřízeny, že chovanci se mohon vzdělat pro stav učitelský ve všech řečích v státu užívaných. Pedagogium v Lublani má vzdělali především nčitele pro lid slovinský a dle dosavádni návštěvy neni potřebí, aby se n& něm zřizovaly německé paralelky. Kdo se chce pro německé školy vzdělat, má ěistě německé ústavy téhož drahá mimò, kdež přijat býti masi a kde se mn i stipendií dostane.­ “ Ze Lvova. (S n č m.) Mimo ohlášené jii vládní předlohy, zaslnhnjí zvláštni pozornosti ještě tyto : 1. Návrh na zřízeni stálého „kuratoria“­ ku ochraně a podpoře průmyslové výroby v Haliči. Knratorinm má působili jako poradní úřad zemského výboru. Haličský zemský výbor, jenž návrh onen předloží, žádali bnde spolu o potřebnou peněžní záloho pro komisi, která má být do ciziny vyslána, aby tam zařízeni průmyslových­ škol studovala. 2. Návrh poslance Merunowicze stran nepořádáni poměrů židovského obyvatelstva v Haliči, jimž má býti docíleno praktického provedení rovnoprávnosti. 3. Více návrhů rázu čisté hospodářského, v první řádě návrh poslance Mik. Fedorovicze, týkající se průmysln petrolejového v Haliči a mnohé jiné. Z Inžpruko. (Sně m.) К dotazníku vlády stran zamýšlené opravy veřejné správy zachoval se zemský sněm tyrolský zvláště zkrátka. Poslanec­ Dipani! nčinil návrh, „aby vládě bylo sděleno, že dle náhledu zemského sněmn tyrolského­ nelze к vládníma dotazníku odpovéditi potud, pokud nebudou známy názory vlády vzhledem­ kn případným změnám organismo politické správy“. Následovala dosti živá debata, načet návrh Dipauliho jednohlasně přijat. Vycházejíce různýcli stanovisek, shodly se tedy strany v nejkrásnějšim sonhlasn.

svou znamenitou sbírku ptákův známý, kteráž­ tušíme nyní v přírodním kabinetě jičínského­ gymnasia se nalézá) roku 1837 a bývalý­ pražský profesor lučby Wolf r. 1839 ; místo pak samo popsal dr. Jan N e p. E i- s e 11, bývalý krajský fysik v Jičíně, potom Hradci Králové (otec nynějšího profesora na medicínské fakultě v Praze, pana Bohumila­ Eiselta) roku 1846 Druhé vydání spisu toho vyšlo roku 1858.“ Tolik o lázních těch má Slovník Naučný. Co se koupelí samých týče, jest po našem­ zdání koupání ve vodojemu n e j p ří• j e m n è j š í ; každému však se obyčejně or- dinme nejprv koupel ve vaně. Šťasten jsi, máš-li byt v lázeňském domě samém, nebo pak můžeš třeba ve svém pokoji se svléknontí a pohodlně v županu a trepkách dolů do lázní­ sestoupili, nemuse .vykročili ani z domu. Lázeňský pořádek nalezneš tam vyvěšený. I prádlem, nemáš-li je s sebou, se ti poalonží. Za jednu koupel ve vodojemu zaplatíš i ve předplacení 50 kr. a za prádlo 10 kr. Mimo jiné hodiny za dne mají mužští otevřenou lázeň­ již od 4 do 7 hodin ráno a tu bývá voda ovšem nejčistéjší a nejčerstvější, ačkoli i po veškerý ostatní den jest tak čistá, že i nej- menší pískové zrnko na dně její rozeznali můžeš a tak jest hluboká, že i vzrostlému muži po bradu sáhá Tu dle zvůle plavati, skákali, se šplonchati a všelijak se pohybovali­ můžeš. Chceš li pramen vody a hůry na sehe spostiti čili se dúiovati, třeba jen, by zazvonil, přijde sluha, zapuropqje a můžeš na hlavo, krk, záda. ramena, pramen vody na sebe spostiti hosté anebo řídce, jak ti libo. Kolem dokola jaon vedle adi ve vodé položena a připevněna prkna, by se po nick chodili mohlo; ve zdi pak skobami připevněna *