Str. 702

HOSPODÁŘSKÝ LIST.

Ročník XXVI.

dopadání na sedla umožní; zajisté přednost. kterou každý uznati musí, kdo škodné tlučení ventilů mnohých pump seznal. Jako při injectorech a pulsometrech, po- stačí i zde pouze jednoduché otevření par- ního ventilu připouštěcího, aby se pumpa samočinně v každé poloze v činnost uvedla. mohou tudíž pumpy tyto kdekoliv a i dosti vzdáleně od parního kotle umístěny býti. Potrubí vyžaduje malého průměru, zvláště potrubí parní, čímž se velmi na mate- riálu i na páře ušetří. Pumpy tyto dle velikosti stavěny jsou pro výkon 20 až 3500 litrů za 1 minutu. V případech, kde nestává žádného parního kotle, možno k pumpě té opatřiti malý stojatý rourový kotlík úsporný (obr. 209.), který zaujme velmi málo místa a vyžaduje nepatrných provozovacích výloh. Kotlík tento, jenž opatřen jest kompletní parní a pojišťovací armaturou, jako každý jiný kotel, a ruční napájecí pumpou, zaujme málo místa a dá se snadno v každé míst- nosti umístiti. Komínová roura může se svésti do zdi stávajícího komína. Topení jest jako v obyčejných kamnech. Kotlík tento, jenž velmi rychle páru vyrábí, jest tím lepší, že možno ho použíti zvláště pro malé průmyslové závody, jako jsou mlékárny, kde může pára jeho sloužiti zároveň k pasteurisování mléka, k čistění rour mléko přivádějících a odvádějících a p. Zejména pro každou mlékárnu byl by kotlík tento s popsanou parní pumpou pomůckou znamenitou, neb v krátké době zásobena bude mlékárna nejen dostatečným množstvím vody, ale i potřebnou párou. Rovněž hodí se podobné zařízení pro cihelny, lázně, velká hospodářství, anoi pro celé obce k zaopatřování vody. Znamenité pumpy a kotle tyto vyrábí firma Ant. Kunz v Hranicích na Moravě jež na přání poslouží každému bližším popisem, případně i rozpočtem.

Jaké rostliny máme k zušlechťo- vání voliti? kušenost učí, že má stanovisko rostliny rozhodný vliv na vytváření rostlin a jejich dědičnost. Půda dobrá, silně vyhnojená rodí silné rostliny se silnými stébly a většími klasy. Stejně jako půda, působí i velikost pro- storu; jestiť pak i množství stébel jednoho trsu tím větší, čím větší prostor jest trsu tomu vykázán. Proto také nemohou se je- dnotliví pěstitelé v tom shodnouti, jak da- leko od sebe mají býti rostliny sety, po- něvadž pracuje každý za jiných půdních poměrů, a tím jest i rozpor vysvětlen. Rozhodně vážnějšího rázu jest ale spor o tom, zda mají se vybírati rostliny (trsy) k dalšímu zušlechťování o málo neb o mnoho stéblech. — Aby tuto otázku zodpověděti mohl, podnikl známý pěstitel obilnin Kir- sche z Pfiffelbachu pokus s pšenicí square head. Vybral z větší parcely, kde ušle- chtilé osivo zaseto bylo, stejnorodé rostliny. Z těchto rostlin získané osivo bylo velmi řídce zaseto, tak že značně veliké množství rostlin vyvinulo se v trsy mnoho- stébelné, než by při obvyklé setbě na poli vyvinouti se mohlo. Aby nebyl pokus jednostranný, proveden zároveň tímže způ-

g

sobem i s ovsem, s tím však rozdílem, že pokus set byl hustěji. Jakmile pokusné rostliny uzrály, byly svá- zány v snopy, a sice vždy v jeden snop trsy stejného odnožení. U pšenice byly výsledky výnosu zrn pak následující rostlin 1 rostlina dala 1 klas dal 3stébelných .10 5 g zrní 1.66 g zrní 7.27 „ „ 1.82„ 13 8.46 „ „ 1.69 „ „ 1.73 „ „ 26 10.40 „ 1.60 „ „ „ „ 28 16.10 „ 1.38 „ „ Podobné výsledky poskytl i oves. Z toho viděti překvapující poměr mezi výnosem klasu a odnožením: Kdežto se za to má, že klas rostliny o málo stéblech jest výnosnější, a také z jisté strany proto se horovalo usilovati o rostliny co možn jednostéblé: jest z pokusu vidno, že po- skytují klasy rostlin vícestébelných (až do jisté hranice, v našem případu do 9 sté- bel) ne-li větší, tedy aspoň stejný výnos jako klasy rostlin málostébelných. Nelze z tohoto pozoruhodného pokusu sou- diti, že pro všecky případy zákon z něho vy- plývající jest platným; mohla zde hráti úlohu také pouhá náhodaa teprve opětované pokusy s tímže osivem musí podati další doklady. K tomu cíli bude Kirsche v pokusech pokračovati a vysazovati vždy na 3 parcely dle stejných vzdáleností 15)5 cm vedle sebe postupně zrna z 2, 3, 4 atd. stébel- natých rostlin získaná. Tím zjistí se, jak dalece jest vlastnost tvoření jistého počtu stébel dědičnou a jakých výnosů jednotlivé klasy poskytnou. Pěstitelé semen mohou býti vším prá- vem dychtivi na tyto výsledky, jež schopny budou býti pak směrodatnými.

Hodnota chlévského hnoje. Sděluje prof. Jan Stříteský. sme toho náhledu, že odborný časo- pis nemá psáti jen o věcech, o nichž mínění se nerozchází, že nemá se snažiti jen přijíti každému „do noty“. Projev odchylného názoru, třeba by i sem tam vyvolal dokonce osobní nelibost, jest v odborném listě také na svém místě, aby vyvolal živou účasť a výměnu myšlenek, z nichž konečný správný názor vyplynouti má. Platí i zde zásada, aby pravda vyšla na jevo: „slyšení obou stran“ Víme předem, že tyto řádky se souhla- sem se nepotkají, předpokládáme ale, že zavdají podnět k přemýšlení, a tím že bude účel jejich dosažen. Měli jsme článek tento vlastně nadepsati „Nehodnota hnoje“, po- něvadž necháme mluviti jednoho z odpůrců hnoje chlévského, vlastně odpůrce chovu dobytka, od něhož tak drahý hnůj pochází. Žalobcem proti hnoji chlévskému jest vy- nikající německý hospodář Küster, jehož vývody předvádíme. Hospodářská zkušebná stanice hallského ústavu provádí již 23 roků pokusy o pů- sobení hnoje chlévského a hnojiv strojených na výnos žita, za kterýmž účelem vybráno pět parcelí stejné jakosti půdy a hnojeny jsou po celou tu dobu jednostejně, a sice: parcela I. 120 q hnoje chlévského na ha, parc. II. 56 kg kyseliny fosforečné v su- perfosfátu a 90 kg drasla v kainitu; parc.

III. jako parc. II. aještě 20 kg dusíku v síranu ammonatém; parc. IV. dostávala jen 20 ke dusíku v síranu a 20 kg dusíku v ledku; parc. V. zůstávala vždy bez všeho hnojení. Vý- sledky sklizní byly arciť různé a Küster si jich nevšímá, přihlížeje jen k tomu, zda skutečně chlévský hnůj na půdu tak působí, jak se všeobecně za to má, a to především: Zdali hnůj obsah humusu v půdě zvý- šuje. K zodpovědění této otázky proveden různými lučebníky trojí rozbor půdy z par- cel: I. (vždy hnojené hnojem chlévským), III. (s plným hnojením strojeným) a V. (bez všeho hnojení). Rozbory poskytly tyto výsledky: Humusu v procentech bylo: III. na parceliI. rozbor A. . . . . . . . 2.05 2.33% 2.19 3.22 3.31 3.467 . . . . 3.33 3.96 2.64% Shledali tudíž chemikové různá množ- ství humusu, a to proto, že určovali jej různými způsoby; avšak všichni nalezli v půdě všech tří tak různě hnojených par- cel množství humusu skoro stejné. Dalo by se souditi předem, že půda parcely, která každý rok obdržela 120 hnoje chlévského a v něm tedy as 2300 ke hmoty ústrojné, mohla po tolika letech zna- čný přebytek humusu vykazovati oproti parcelám ostatním. Avšak o větším ob- sahu humusu v půdě hnojem chlévským hnojené nebylo ani potuchy. Poněvadž dále vzata půda k rozboru dne 16. června le- tošního roku, kde v podzim bylo hnojem chlévským hnojeno, plyne z toho, že dávka hnoje chlévského (jakou jest 120 q po ha) obsah ústrojných látek v půdě není s to ani na krátký čas zvýšiti. A proto jest domněnka, jako by hnojení hnojem chlévským násled- kem rozmnožení humusu v půdě bylo s to zlepšiti fysikální vlastnosti půdy, bez oprá- vněnosti. Hnůj a z něho vytvořený humus již po 9 měsících úplně jest rozrušen. Ústrojná hmota (a hmota z této vytvořená, t. j. humus) pochází v parcele III. pouze ze zbytků sklizně, kořenů a strniska, neb nebylo po 20 roků hnojeno chlévským hnojem. Poněvadž půda parcely I. (s hno- jem chlévským) také jen as tolik, co parcela III. (hnojená jen uměle), obsahovala humusu, lze soudit, že humus její také jen ze zby- tků sklizně pochází, třeba že byl průměr 5leté sklizně nižší; dalať v tomto prů- měru parc. I. 8470 kg, parc. III. však 8894 kg váhy sklizně. Odvozuje tedy z toho Küster větu: „Hodnota hnoje chlévského jako zlepšovatel fysikálních vlastností půdy jest rovna nule.“ Výsledek působnosti různého hnojení vy- počítán dle tržních cen hnojiv (u par- cely III. na 76 marek). Sklizeno v 5letém průměru: na parc. I. (s hnojem chlévským) 84.80 kg, na parc. III. (uměle hnojené) 88.94 kg, na parc. V. (nehnojené) 58.88 kg, z čehož vyplývá vyšší sklizeň hnojením docílená u parc. I. 2582 kg a na parc. III. 3006 kg. Pakli čítáme výsledek hnojení umělého proti nehnojení = 100, podal z toho hnůj chlév- ský jen 85.5. Poněvadž stálo umělé hno- jení 76 marek, „čili že zvýšení sklizně o 3600 kg za 100 počítané 76 marek stálo“, vypočte se z toho cena hnojení chlévského (88 ze 76 marek) na 65.36 marek, tedy zpeněžení oněch 120 g hnoje na tolikéž, u 1 q hnoje na 0.544 marek, S přílohou.