#1
alto_textblock
#1
25. března 1900.
#2
alto_textblock
#2
I. Přiloha „Národních Listů“ k číslu 83.
#3
alto_textblock
#3
Strana 13.
#4
alto_textblock
#4
Školská hlídka.
#5
alto_textblock
#5
Studie o našem školství obeeném.
#6
alto_textblock
#6
IV. Osvěta přírodovědecká
a naše školy
Přírodní nauky v plném rozsahu uvededo
škol prvopočátečných Komenský, jenž vyšed
z prosté zásady, že člověk jako obraz boží m
býti osvíceným, ctnostným a pobožným, to jest
znáti jasně sebe i všecko, říditi rozšafně
sebe i všecko, obraceti seba i všecko k stud-
nici té, z níž plyne všecko (Bohu), dokázal, že
mládež ve školách všemu vyučována býti má
Pro umění neb osvícení pak mládeži třeba ve-
dle jiných nauk fysiky, optiky, musiky, mecha-
niky, astronomie, geografie a historie, kteréž
poslední dvě nauky u Komenského zabíraly
také přírodopis a člověkovědu.
Komenský na svých školách přírodovědě
v plném rozsahu také učil a to novodobými
methodami pokusnými a zkušebnými, na které
však úplně se zapomnělo, když na školy obecné
v Rakousku, založené Marií Terezií, zaváděly
se nauky přírodní Methodenbuchem Felbi
grovým.
Felbiger jednal v duchu berlinské
školy Häbnovy, která — jak dovodil náš pro-
slulý znalec a badatel prof. Šmaha — čerpala
z Komenského. Felbigrem tedy vrátil se Ko-
menský, za Ferdinanda II. z vlasti vypovězený
zase do škol terezianských, ovšem nikoli ve
své ryzosti, nýbrž všelijak obměněný i — zk
plzrnodo
žený.
Pěstovala se pak přírodověda na nejstar
ších obecných školách rakouských především
proto, že podávala »všeužitečné vědomosti«.
tedy ohledem praktickým, užitkářským, pro který
se zavedla, i na pietistických i na filanthropi
ckých školách střední Evropy. Tento užitkářský
směr objevil se ještě jednou: zaváděním uži-
tých přírodověd t. zv. domácím hospodářstvím
na školy obecné a měšťanské dívčí v letech
1870—74, a znovu ho vzkřisiti pokouší se Jed-
nota českoslovanských učitelek a její časopis.
Z Felbigrova Methodenbuchu ozývají se
ještě dva momenty, přimlouvající se za přírodní
nauky ve školách: moment pietistický, jenž sli-
boval si od nich prospěch pro náboženství
moment osvětný, vlastní době osvěty franicouz-
ské, jenž žádal potírání spověrečných mínění
a činů« lepším poznáním, osvícením. Avšak
jako všude jinde, tak také v Rakousku učilo
se přírodovědě jenom čelbou; pouze radilo se
by se ukazovalo »na rytinách neb na sku teč-
ných tělích«, a »maličké zkoušky dělati« smě
jenom ten učitel, jenž měl k tomu »chystnost«.
Ale i tento slabý svit pokroku z Methoden-
buchu Felbigrova (1774) zanikl v následujících
dobách pro obecné školy v Rakousku úplně
o třicet let později Politické zřízení škol (1805).
dílo neblahého hraběte Rottenhauna, rádce cí
saře Františka Prvého, utlumilo všechen ruch
ve školství. Rakousko »nepotřebovalo žádných
učených, nýbrž jen dobrých poddaných«; sice
z tě doby máme pro školy obecné Šádků
»Přírodoskum« 1825 a Fílefkův »Přírodopisco
kratochvilník školní« 1835 — avšak tyto knihy
ve své době nepronikly — vždyť samo pěsto-
vání přírodovědy jazykem českým mělo namnoze
jediný útulek v »Kroku« 1821—40.
V rušnější době Ferdinanda Prvého
v letech třicátých a čtyřicátých všechno
učitelstvo bylo zachváceno proudem myšlenky
národní, takže školy oddávaly se přede-
vším pěstování jazyka mateřského a dějin
vlasteneckých, jak jsme vyličili ve II. a I.
z těchto Studií, nieméně ponenáhlu zjednávala
si osvěta přírodovědecká, živená stále četnějšími
a velkolepějšími objevy a nálezy, také do škol
průchodu.
Na české učitelstvo již proto, že bylo
učitelstvo vlastenecké, pro každý nový spis če-
ský nadšené, mohutně působily novočeské, na
srou dobu obsahem i formou výtečně a dosu
úetu vzbuzující spisy Smetany (1842), Staňk
(1843), Presla (1846, 1848) a Kodyma (1849.
1853), za nimiž přišli Vojtěch Safařík (1860)
a od r. 1853 spolupracovník Purkyňův v pro-
slulé »Živě« Krejčí (1863, 1867). Účinkovalv
tyto spisy i v letech padesátých a šedesátých
tím více, že se šířily do knihoven školních
farních jako spisy Matice české. Vedle toho
působil styk učitelů s intelligentními knězi, kleři
na pražské universitě neposlouchali jen profes-
sory theologické fakulty, ale také professory
fakulty filosofické a lékařské, zejmena když
také jako »vlastenci« slynuli.
Konečně tři muži přírodozpytci věnoval
bezprostředně svou pozornost a snahu škol
ním pomůckám pěstování přírodovědy; byli to
Kodym (1844), Amerling (1848) a Purkyně
(1861), s nimiž a po nichž nadšení a lásku ku
přírodovědě šířil zapominaný Krejčí.
Apoštol českého rolnictva Filip Stanislav
Kodym podal lidu — a spolu také školám —
výborem, zpracováním a mluvou vynikající spisy
ze silozpytu, lučby, zdravovědy, tělovědy
zemězpytu (1844—1864), které hovi poža-
davkům, jež náš proslulý demokrat vyslovoval
oproti učitelstva: Hledí k jádru, kladou základy
ukazují cestu k dalšímu učení, vzbuzují chut
k němu, vědu pojí se životem, koření zajíma-
vými přiklady, neučí, co za pamatování nestoj
a ve všem střidmosti šetří. Splsovná řeč česká
pak věru v Kodymových knihách »má svěžes
ranního vzduchu, lesní vůně, horského potoka«,
Zakladatel proslulé Budče, hlubokomyslný
Karel Slavoj Amerling, zjednával školám
prvé české obrazy a mapy k vyučování naukám
přírodním a skládal pro ně praktické návody,
tabelle a klíče (1836—1859).
Vědec pověsti světové a ušlechtilý patriot
Jan Purkyně, jehož více osud než vůle
z oboru výchovy převedl v obor lékařství,
nejen obecně ale i zevrubně a na četných
příkladech líčí způsoby a methody zprosto-
národňování přírodovědy, učení jim bez veli-
kých učených a učebných prostředků, zakládá
přírodovědecké sirotčince a svou originální sou-
stavu výchovnou snímá v památné »Akademi-
(1852—-1861).
Neunavný, jarý, realismus u vzděláni
s idealismem u smýšlení tak krásně pojíe
Jan Krejčí mimo péči o zemězpyt země
české horlivě zásobuje školy výbornými učeb-
nicemi přirsdopisu a fysiky, atjanťy, původním
mapami a spisy prostonárodními (1850—1885)
#7
alto_textblock
#7
všude šíři smysl pro přírodovědu, která jes
významna a nutna jak pro dobývání hmotného
bohatství, tak pro získávání statků duševních
»Národ, jenž zůstává pozadu v praktickém
přírodozkumu a průmyslovém ruchu, v upo-
třebení mechaniky a technické chemie, v be-
dlivém vybírání a zpracování přirozených hmot.
národ, jejž úcta k takovéto plodně činnosti
neproniká, musí za našich dob nevyhnutelně
hloub a hloub klesati v povšechné vzdělanosti,
ve svém jmění a blahobytu .. . Věda novo-
věká, v podstatě jsoue přirodní každému, kdo
z ní chce těžiti, otvírá celé své bohatství.
anať jest nevyčerpatelná . . . Jako poselkyně
blahoplodná, zasazujíc k úctě a vděčnosti národ
k národu, připravuje všude společnou půdu
shody, míru a přátelství všelidského . . . Při
poznání harmonického souladu světa a jeho
věčných zákonů nastane i soulad myslí a činů
lidských navzájem mezi sebou a spolu i s pří
rodou; nastane doba mravního přesvědčení,
neodůvodňovaného pouze nadějí obměny a bázní
před trestem, nýbrž zosnovaného na podstatě
jasného poznání pravdy, dobra a krásy . .
I usnadňujíc boj o sebezachování, zamezujic
nemoci, i prodlužujíc živobytl a spravujie
i ušlechťujíc užívání jeho, otvírá přírodní věda
vyhlídku na blaženější budouenost lidstva . ..«
Působením novočeské literatury a vlivem
výtečníků, právě uvedených, bylo učitelstvo če-
ské ohledem přírodovědy připraveno, když do
obnovené obecné školy naší zákonem říšským
roku 1869 povinně a závazně byly zaváděny
přírodopis a přírodozpyt. Záhy (1870) minister-
ský řád školní a vyučovací toto vyučování vy
mezil určitěji na přírodniny nejvíce rozšířené
přírodní úkazy nejdůležitější, při čemž právem
položil důraz na bystré a bedlivé pozorování
jednoduché pokusy.
Bohužel, zdravému vývoji tohoto vyučo-
vání položilo překázku ministerstvo samo jižv
roce 1874 ustanovením, aby se vyučování
realiím na nižším a středním stupni veskrze
zakládalo na čítankách, kteréž ustanovení obje-
vilo se osudným. Čítanky totiž, v lelech sedm-
desátých a osmdesátých vydané úplně na to
zapomněly, že mají býti základem pro vyučo-
vání přirodovědě, které věnovaly článků málo
nevhodných, opustivše na některých stupních
i zdravovědu, nerci-li silozpyt a lučbu.
Ovšem byla věc nahrazována tím, že se
objevily přečetné učebnice nejdříve pro přírodo-
zpyt, napotom pro přírodopis, později i pro
člověkovědu — avšak tato mimořádná pomo
neuhradila škody z nedostatku vhodných a hoj
ných článků přírodovědeckých v knihoskladníeh
čítankách.
Ministerstvo ještě jednou věnovalo přírod-
ním naukám bližší pozornost, uveřejnivšiv
prvých osnovách učebných pro školy obecné
(1870) a pro školy měšťanské (1874) zejmena
pro přírodozpyt celkem vhodný výběr učiva
seznam vhodných přistrojův, a potřeb k tomuto
vyučování (1876). Avšak od těchto dob nevě-
novalo již naukám přírodním pozornosti žádné,
a ještě později se staly kamenem úrazu pro
návrhy různých »novel« školních v duchu
reakce.
V roce 1871 učitelský sjezd v Přerově mohl
obmeziti se na vytčení dobrých zásad pro vý-
běr učiva přírodovědného, ale již roku 1880
učitelský sjezd v Praze musil proti klerikálům
ve veřejných schůzích a na sněmích ujati se
vyučování přírodopisu, přírodozpytu a zeměpisu
ve zvláštních hodinách na školách obecných
Nieméně přece potrvaly přírodní nauky ve ško-
lách našich i po školní novelle, a dopřáno jim
s dostatek hodin na školách obecných, za to
málo hodin na chlapeckých školách měšťa-
ských, kde je pravidlem tolik hodin přírodo-
vědnébo učení jako před třiceti lety, jakkoli od
té doby nesmírně se vyvily nové pro život dů-
ležité obory, které tehdáž byly v plenkách.
Jsou to zdravověda a elektrotechnika, jichž
začátky jsou i mládeži škol měšťanských do
stupné.
Totéž platí o celé řadě oborů lučby ústro jno
které na školách měšťanských se věru jen »od-
bývají« pro nedostatek času.
Proto jest přirozeno, že na zemskýe
sněmích nasich zemí i na radě říšské vytrvale
opakují se požadavky po vyučo ván
hospodářském a technologickém
i zdravovědném, jimž se přece dávno
slušně vyhověti mohlo novým skupením a vý
běrem učiva přirodovědného.
Času s dostatek pro to všecko učení na
školách měšťanských mohlo by se získati trojím
způsobem: Předně odkázáním prvých a pro
stých počátků nauk přírodozpytných a člověko
vědných ze škol měšťanských do škol obecných.
které mají k tomu dosti času, jehož však uživá
se méně pro ony elementy přírodozpytu, víee
pro složitější věci, jež mají býti odkázány stup
nům vyšším; měšťanské školy dosud musí zdr-
žovati se začátky dotčeného učení, které by
přece tak znamenitě sloužily pěti prvým rokům
návštěvy škol obecných. Za druhé sloučením
přírodopisu s přírodozpytem co do hodin, hlavně
nerostopisu s lučbou, položením kapitol o zpra-
cování látek zvířecích a rostlinných rovněž
z přírodopisu do lučby, tak aby neučilo se každé
té nauce odděleně a na dvakráte. Za třetí při-
bráním hodiny z jazyka vyučovacího, kde se
časem plýtvá pro věci mluvnice a skladby, jež
nemají pražádného smyslu pro pravopis a jsou
úplně bez ceny pro sloh, kde se také maří čas
tím, že chlapci a dívky z řemeslných a hospo-
dářských rodin verše Čecha a Vrchlického mět
pravítkem přizvučných neb časoměrných tro-
chejův, jambů, daktylův, anapestů, že zkou
mají, zdali jsou úplné, nedoměrné neb nad-
měrné, mají-li přerývky, nejsou-li sdruženy ve
dvojstopý až šestistopý verš jambický neb tro-
chejský, ve dvojstopý až čtyřstopý verš daktil-
ský neb daktylotrochejský, ve trojstopý a čtyř
stopý verš jambicko anapestický, kterými devíi
druhy rýmů zněji, jsou-li v nich assonance,
alliterace, refrény a tak dále a tak dále; všechny
tyto věci, o nichž jenom naivní lidé mohou
namlouvati, že zvyšují porozumění a procftění
básní, přece směle lze ze škol pro prakti-
cký život vyloučiti a školám dalším ponechali
— vždyť tyto přepychové nauky hoši (i divky)
zapominají, sotva dvéře školní za nimi se za-
vrou! A rovněž úplně beze škody mohla by se
pro přírodovědu zabrati na školách měšťanských
hodina psaní — nenaučí se v té hodině kraso-
#8
alto_textblock
#8
pisu ten, kdo řádnému písmu nenavykl ruku
v předchozích pěti třídách školy obecné a písmo
okrasné směle mohlo by se přiřknouti vy
učování měřictví a kreslení, kde jedině se ho
užívá.
Potřeba nového výběru učiva a jeh
rozmnožení jeví se u přírodověd pokusných, po
třeba nového srovnání učiva jeví se u při
rodověd popisných.
Živočichopisu, rostlinopisu, nerostopisu uě
se u nás dle osnování Lübenova z roku 1835
tím způsobem, že v prvé třídě měšťanské školy
probírají se jednotlivé druhy přírodnin, ve druhe
třídě učí se o jejích rodech, ve třetí třídě o sou
stavě přírodnin a člověku. Jak patrno, učí se žáei
dle osnovy logické, která však se životem
přírodním nemá co činiti. Již Amerling r.1842 káral
že dosavadní přírodopis je jako »jen bohopustý
saharský písek«; že pro samé soustavy jeho
učení si andělskou paměll« překonati se nedá
i že potřebí »spojiti všecky říše přírody: souše
čili tahy hor, slojí a kamenů v krajin
s oživujícími rostlinstva rody a druhy, jakož
i s náležitou zvířectva a lidstva stafáží a na-
opak, tak že napotom všecko v přírodě žije,
žádné bydliště není prázdno, žádná rostlinka
nebo brouček bez příčiny a přiměřeného úkolu
na štaci své« (1852). Amerling však neměl na
zřeteli jenom slučování všech tří říší přírodních,
jež v skutek uvedl v pamětihodné sbírce »Dva-
náct měsíců v obrazích« roku 1859, nýbrž
chtěl, aby i říše přírodnin (přírodopis) a říše
sil (přírodozpyt) nauky prosté (»vědy«) a nauky
užité (techniky, »umění«) se slučovaly a proni-
kaly stýskář si: »Mudřec byl oddělen ve svých
dušezpytných pátráních od hrubého pitevníka
kamenozpytec neznal a nepotřeboval nikdy ro
stlinozpytce, lékař nikdy nevzpomněl si na to
že by i živočichopitva v čemsi užitečná mu
býti mohla« (1842). A kladl důraz na šetření
zákonů jednoduchosti a vývoje u vyučování
přírodě.
Sjednocení přírodních věd v celek pro-
vedl slovulný Humboldt ve velikém díle »Kos
mos« (1845—59), v němž vytkl přirodu jako
»jednotu v mnohosti, živý celek« — tato jednota
byla dlouho, nejdůkladněji Lübenem (1835) hle-
dána skrze soustavu přírodniní; teprve velký
opravovatel vyučování přírodopisného, kielský
učitel Junge roku 1885 odůvodnil, že má hle
dati se v zákonech, kterými spravují se ur-
čité »společnosti ž ivotní«. Názory Jungeovy
vnikly také do naší školní literatury přírodopisné
v posledním tříletí, v loni pak účinlivější propa
gandu »Škola našeho venkova« počala činiti
mysliteli a vychovateli Haufovi, jenž roku 188
v německém spise o výchově přirozené dopo
ručil pro vyučování postup od mineralogie ku
člověkovědě ve smyslu vývojné stupnice věd od
francouzského positivisty Comtea.
Celkem však vyučovací praxe přírodo
vědná na školách našich nestala se ani ve vý
běru učiva ani v jeho srovnávání přirozenější
I kdo uznávají potřebu oprav Jungeových,
nerci-li potřebu převratu Haufova, nejednaj
u výběru učiva pro české školy venkovské tak
aby aspoň místem a časem bylo spojité, jako
na Amerlingových obrazech měsícův; i pro ven-
kovské školy napořád otiskují se podrobné, na
měsíce dělené rozvrhy učiva, které toho dbají.
by byly »hotovy« s obsahem přírodopisné
knihy, osnované po starém způsobě Lübenov-
ském, ale nikoli s přírodou svého okolí.
na kterou od podzimu do léta z oken školní
budovy nazírají, která jim v okoli budovy uka-
zuje pestré bohatství svých tvarů, která jin
zpívá a voní, v které vzduch, voda, teplo, elek
třina spojitou řadu důtklivých proměn navádějí
(Dokončení.)
#9
alto_textblock
#9
Pro žactvo a učitelstvo škol mě-
šťanských.
#10
alto_textblock
#10
Škola měšťanská jest nejmladším členem
v soustavě našeho školstvi, v němž od r. 187
slouží potřebám našich třid pracujících. At
stále účinlivěji, takže původní netečnost oprot
škole měšťanské zmizela a obecné k ní přízní
ustoupila.
Zejmena od roku 1883, kdy škola mě-
šťanská nabyla jisté autonomie a mohla učeb
nou osnovu svou potřebám našich průmyslníků
rolníkův a obchodníků ještě větší měrou se při
způsobovati, těší se uznání stále rostoucímu
Úřadové školní osvědčují je nejen slovem, ale
také činem, zřizujíce stále hojněji školy mě
šťanské, namnoze k podnětu a podporou mno
hých našich poslanců, kteří jsou přesvědčeni,
že stávající školy měšťanské vskutku plní své
národní, osvětně a národohospodářské poslání
Dobři žáci školy měšťanské osvědčují s
jak v živnostech a obchodech, tak na školách
odborných a ústavech učitelských, jak byl
velmi často v soukromí i na veřejnosti vyslo
veno.
A proto dlužno měšťanské škole napořád
věnovati neztenčenou všemožnou péči, aby se
jejímu žactvu otvíraly vyhlídky všemi směry
Dnes přístupny jsou absolventům školy mě-
šťanské vyšší průmyslové školy, ho-
spodářské školy, obchodní aka-
demie, uměleckoprůmyslová škola,
akademie umění, konservato
ústavy učitelské atd., takže v tomto
směru zbývá jen pokračovati.
Pokud vnitřního vývoje školy mě
šťanské se týče, potřebí, aby všude měšťanské
školy od obecných škol se oddělova ly
nehledíc na stanovisko flnanční; mnohočetn
školy aby se rozdělovaly a tím paeda-
gogický a didaktický vliv ředitele školy skutečn
se upevňoval. Dále jest nutno, aby počet žáků
z 80 snížen byl aspoň na 50; uvažme jen, že
nižší střední škola (kterou měšťanská škola roz-
sahem svého praktického učiva v některých
předmětech předčl) a jež přijímací zkouškou
žactvo si vybírá, má ustanoveno na třídu čtyřicet
žáků při práci mnohem pohodlnější.
Avšak i výhody pro žactvo i výhodnější
zřízení vnitřní by trvale nezjistily úspěchy školy
měšťanské, kdyby nebylo o to postaráno, byse
jí zjednávalo a udržovalo řádné uěitelstvo.
Na školy měšťanské ustanovují se učitelé
odboroví, kteří nejméně po tříleté praksi
zkoušce pro školy obecné skládají zkoušku způ-
sobilosti z předmětův oboru gramaticko-histo
rického, přírodovědeckého nebo technického. Vy
učování jest p ředměto v é. Proto již r. 1870
#11
alto_textblock
#11
ustanovil sněm království českého základní služné
pro učitele měšťanských škol na 800 zl., tedy
vyšší než pro učitele škol obecných. Obnos ten
byl zajisté spíše nedostatečný nežlí přehnaný
srovnáme-li jej s příjmy úřadníků státních
samosprávných, podniků soukromých a dráh
V roce 1894. novým zákonem o služném při
valila se pohroma na učitele škol měšťanských
služné 66 pct. učitelů měšťanských škol (pře
1100 osob) degradováno bylo na 700 zl., tedy po
služné I. třídy obecných škol (800 zl.)! Te
ovšem způsobilo bolestné roztrpčení,
mírný to výraz pro cit z onoho znehodnocen
práce dotčeného učitelstva a stlačení vý
znamu měšťanských škol
Proto srazilo se těsněji učitelstvo to v
»Jednotě učitelstva měšťanských škol českých
(již r. 1885 založené) a žádá letos svou petic
sněm království českého, aby hmotné jeho po-
měry přiměřeně byly upraveny v rámci regu
lace obocné a dovolává se kruhů rozhodujících
by při úpravě té šetřeno bylo zásady, že uči
telstvu měšťanských škol přísluší vy ši
služné a vyšší přídavky, než učitel
stvu škol obecných. Tato přání opirají se tak
o náslodující: Cviční učitelé na vzorných
školách při ústavech učitelských dostávají (ač
nemusí míti zkoušky pro školy měšťanské)
1100 zl. s přídavky po 100 a 150 zl., takže
dosáhnou po 25 letech služby s aktivitním pří
davkem až 1990 zl. Hlavní učti tele
na ústavech učitelských, kteří vybírají se také
z řad učitelstva škol měšťanských, požívají zá
kladního služného 1400 zl. s přídavky po 200
a 300 zl., takže mohou dosáhnouti konečně
s aktivitním přídavkem až 3000 zl. A ostatně
vše, co se učiní pro učitelstvo škol měšťanských,
učiní se zároveň pro nejsnaživější učitele
škol obecných, kterým po složení zkoušek
pro školy měšťanské otevírá se vyhlídka na po-
stup a vyšší platy na školy tyto, vrchol a vý
květ skolství obecnéhol
#12
alto_textblock
#12
ku cvičením ve skoku dalekém, vysokém a o tyči;
mezi tím odbor těžké athletiky vzpírá a cvičí zápas.
Po veškerých cvičeních přikročují pak všicci evičící
do řady ku cvičením proslným s malými činkami
dle melhody prolessora Atíliy, pak následuje masáž.
»Sparta« jest dnes asi jediným českým klubem, ve
kterém se ušlechtilá lehká athletika souslavně pě-
stuje a upozorňují se interessenti na cvičení tato
vždy v úterý, ve čtvrtek a sobotu o 8. hod. večerní
konané.
** Athleticko - footballový kroužek »Karlí ne
podniká dnes v neděli 25 břozna dva zápasy v kopané
a sice II. mužstvo přesně ve 2 hodiny odpoledne
s II. mužstvem českého athleticko footballového klubu
na Král. Vinohradech a o půl 4. hodině od-
poledne I. mužstvo »Karlína« s I. mužstvem jme-
novaného klubu na hříšti naproti měšťanskému pivo-
varu na Král. Vinohradech.
#13
alto_textblock
#13
Ryby lov i chov.
** První český zemský spolek ry-
bářský v Práze konal první schůzi správního
výboru za předsednictví p. J. Beiwla, při níž po vy-
řízení záležitostí interních zvoleni: jednat, p. V. Sy-
rový, zapisov. p. Jarv Sonček; do odboru hospodář-
ského pp.: Dlabač. Kuneš, Kacovský, Ševčík, Čaloun;
do odboru sportovního pp.: Syrový, Sonček, Vald-
hans, Dušek. Melichar; do odboru rybnikářského pp.:
Kacovský, Chvátal, Bárfa. Členům oznamuje se, že
nově jest najata voda zbraslavská, totiž
Vltava od vtoku Berounky ku ostrovu skochovi-
ckému. Berounka od černošického jezu až k hra-
nicím všenorským, t. j. naproti strážnému domku
»u Sysla«, pak od hranic dobřichovických,
t j. asi 300 kroků nad jezem konec olší na pravě
straně Berounky až nad jez řevnický, k tak zva-
nému »dubu« na hranice karlo-týnské. Kdo by z pp.
členů přál si na vodách těchto chytati, informujž se
u pokladníka p. Ant. Dlabače v Křemencové ul. č. 14.
Během toholo týdne budou seznamy veškerých spol-
kových vod hotovy, a žádají se členové, aby o ně
se přihlásili. Za člena přispívajícího přistoupil p. Fr.
Hamáček, obecní starší. Během příštího měsíce pořá
dán bude přátelský večírek, který řaditi se
bude ke zdařilým zábavám v letech minulých pořá-
daným. Čas a místo oznámeny budou později.
#14
alto_textblock
#14
Automobilism.
*e V posledních dnech pozorovati lze v ulicích
pražských častěji než dříve povědomou ukázku
velkoměstského uličního ruchu, — automobil, ují-
ždějící plnou rychlosti, »plnou parou«, jak v případu
tom ovšem jen v přenesenémsmyslu lze říci.
Zejmena včera, v sobotu, bylo lze pozorovati na Vá-
clavském náměstí současně projiždějící nový, velký
vůz, elegantní soupravy, jejž objednal pan Klubal,a
motorovou čtyřkolku, voiturette, větších rozměrů.
Mezi dnem konečně projížděl Prahou automobil bar.
Rinhoffra, jak nám bylo praveno; stroj rovněž
velmi elegantní, »derniére création«. Všechny tyto
automobilní vozy poháněny jsou motory benzi-
novými.
Čís. 64
1971/200.
Šachy.
stzor
Dopisy buďtež adresovány na redakci „N. L. “ (šachy)
Úloha číslo 158.
Jan Smutný v Práze. (Originál.)
#15
alto_textblock
#15
Sportovni věstník.
#16
alto_textblock
#16
Šern.
* Šermířský klub »Riegel« v Praze
pořádal dne 17. t. m. pro své mladší členy a pro
žáky šermířské školy nadp. Riegla šermování o ceny.
jehož zúčastnilo se 17 šermířů. Program tohoto ve-
čera byl velice zajímavý a výkony jednotlivých šer-
mířů překvapovaly promyšleností a technikou při
útoku. Úřad soudců zastávali pp. dr. baron Kalina
z Urbanova, dr. Jar. Perner, Bedř. Schejbal a ing
L. Kubischta. Maltre d'assaut byl sám p. nadp. Risgel.
Vítězem ve fleuretu uznán byl p. VI. Srb a odměněn
zlatou medaillí a dýkou se stříbrnou rukojetí; dru-
hým byl p. Jiří Hubený, jenž vyznamenán zlatou
medaillí a itaiským fleuretem. Stříbrné medaille do-
sáhli pp. J. Tuček, bar. Buttar. Weiss E. a Patz. V.
Vítězem v šavli byl p. Fr. Dušek, jenž obdržel mimo
zlatou medailli bronzový štít; druhým byl pan K.
Musil, jenž odměněn zlatou medaillí a vlaskou
šavlí. Stříbrnou medailli obdrželi pánové Jechenthal
Jindř., Veselý F., Böhm. Veselý E., Jechenthal Jos.
Schreiler, Winterstein a L. Klein. Po rozdělení cen
šermoval šavli p. nadp. Riegel s p. Dvořákem, asi
stentem šermu při kadetní škole v Praze.
#18
alto_textblock
#18
Cyklistika.
#19
alto_textblock
#19
** Škola trainingu na závodní dráze v Bubnech
o níž předešle učiněna zmínka, bude 1. dubnem ote-
vřena. Přihlášky jezdců přijímají se nejdéle do 5. dubne
u ředitelství závodiště.
** Správní výbor českého klubu velocipedistů
»Král. Vinohrady« koná schůzi svou zejtra
přesně o 8. hodině večerní v místnosti spolkove
v Národním domě.
** I. klub českých cyklistů- türistů »P raha
koná v úterý 27. března o 8. hodině večerní v míst-
nostech u Choděry řádnou valnou hromadu. Na pro-
gramu též volba výboru a volné návrhy.
* Český klub velocipedistů »Král
Vinohrady“ pořádá v sobotu dne 31. března
o 8. hod. večerní na zahájení nového letního obdob
velký přátelský večer v divadelním sále Národního
domu. Program: 1. Distanční jízda »Londýn — Praha«
jednoaktovka od býv. člena p. Drapa. 2. »Jen mou-
dte«, fraška o 1 jednání. 3. Výkon nového klubov-
ního hudebního odboru. 4. a další humoristická čísla
od osvědčených komiků. Po vyčerpání programu
volná zábava. Vstupné za osobu 1 K. líste
rodinný (4 osoby) 3 K. Pro členy Č. Ú. J. V.
členy klubu 60 h za osobu a lístek rodinný
2 K (proti vykázání se legitimací). Lístky do před-
prodeje laskavě vzali pp.: Karel Gubiš, Vinohradv
Palackého tř., Karel Voleský, knihkupec tamtéž, Jan
Tipl, obchodník, Král. Vinohrady, Havlíčkova třída.
Václav Pazderník, obchodník, Král. Vinohrady, Ko-
runní tř., Petar Didolič, velkoobchodník s vínem, Král
Vinohrady, Jungmannova tř., Roko Bradanovič, vel-
koobchodník s vínem, Král. Vinohrady, Palackého tř.
proti záložně.
#20
alto_textblock
#20
Bilý začne a dá 3. tahem mat.
#21
alto_textblock
#21
Partie čís. 139. Evansův gambit.
(Originál).
Hrána ve Vídni dne 9. února 1900
Bílý : Fenzl.
Černý: Aug. Neumann.
1. e2—e4 e7—65.
kombinacemi obou stran.
2. Jg1—f3 Jb8—c
20. Je5—
3. Sf1—c4 Sf8 —c5
Jestli 20. Va—di, ted
4. b9—b4 Se5xkb4
Vh—a8 s lepší hrou kon-
5. c2—c3 Sb4 —a5
čící po ev. výměně dam.
6. d2—d4 e5xkde
20. .
. Dd4—f
7. 0—0
d7 — de
21. Val—b1 Se6 —bs
Nejlépe jest d4XKcs, tak zv
s hrozbou ev. 21.... Dxf
kompromitovaná hra.
22. gX3 23. Vg6+ atd.
8. c8)d4 Jg8 — fe
jednodušší a lepší bylo
Tahem 8. . . . Sbů mohl by
21.... Vh—a8! čimž byl
černý zabočiti v obvyklou
donucen bílý k výměně dam.
váriantu. Obrany v těxtu
22. Vb1—b4 Dfi—f
užil též Steinitz proti Čigo-
23. Da5—a3! Vd6—g6
rinovi v Hastingsu.
24. Vf1—e1 pěkná kombi-
9. e4—e5! dexe5
nace vedená aspoň k re-
10. Sot—a3 Sc8—e
mise. Jest-li 24. Jh4 tedy
11. Sc4—b5 Dd8— ds
VXg2 25. JXg2 Dg6 a
12. Ddl—a4 0—0—0
vyhraje.
13. Sb5xc6 b7xcc
24. . . . . Vgsxg2—
14. Sa3—c5 Sa5 —be
25. Kg1—h1 Př5xt
15. Jf3e5 Čigorin hrál v
26. Vb4Xcb6-+ c7xkbs.
zmíněné partii Da6-
Černý mohl tahem Ks
15. . . . . Jf6—d7
zkusiti hráti na remis,
16. Sc5h6 Jd7xcbe
musil by však vždy vyva-
17. Da4Xa7 [silnější bylo
rovati se ztrátě dámy na
asi 17. Da6- Kb8 18. Jes
př. 26.... Kc8 27. Das-
Dd6 (Sc8 19. De2 De6 20.
Kd7 28. Vdi-+- Keč! (Kev?
a4) 19. a4 neb Je4 a Vei
Jd5!) atd.
se silným útokem)
27. Vel—e7+ Kb7—ce
Vd8 —du
17.
chyba, ještě nyní mohl
18. Jb1—c3 Dd5xd4
černý zachrániti hru tahem
19. Da7—a5 Kc8—b7
27.. Sd7! n. př. 28. V
d7— Kc8 29. Vc7+1 Kxc?
Nyní černý přechází k ú-
toku a mohl, správně po-
30. Jb5+ b5 31. DXlís
kračuje, vyhráti. Konee
Vg6l remis.
28. Da3—a8 mat
partie vyniká elegantními
Ku této partii dodáváme následující podrobnosti
V osmém okresu vídeňském utvořil se kroužek ša-
chovní, jehož členové vynikaji poměrně značnou do-
vedností ve hře praktické. Letos hraje se turnajo
dvou turnech. Nejlepší chance na prvou cenu má
mladý, velice nadaný Aug. Neumann, o druhou a třeti
cenu zápolí dr. Erdtmann a Fenzl. Několik Čechů, po
většině praktičtí hráči, přistoupilo ke kroužku. Pěkná
partie, kterou dnes přinášíme, hrána byla v letošním
#22
alto_textblock
#22
Athletika a sportovní hry-
* Match »Slavie« B. mužstva prot
mužstvu chrudimskému, který se měl konati
dnes na závodišti na Letné, pořádati se nebude, je-
likož některým chrudimským zápasníkům, jak se
praví, bylo to professory zakázáno
Příští neděli dne 1. dubna uvitají naši sports-
men v Praze cizí hosty, přední klub rakouský
utká se totiž s »Asteamem Slavie« Myěgyetem
Footballclub z Pešti, studentské mužstvo pešt-
ské polytechníky, jedno z nejlepších football. muž-
stev maďarských. Snaha Sport. klubu »Slavi ae
pozvati do Prahy mužstva velkých měst, zejmena
měst studentských, jež předchäzí pověsť výborná.
odměněna bude zajisté hojnou návštěvou. Dlužno
uznati, že záleží naším footballistům na přívětivém
v Praze přijetí těchto hostí, tím více, an za 14 dní
náš mistrovský klub sehraje v Pešti 2 zápasy.
Snaby neunavného Sport. kl. »Slavia« docházejí
ocenění zaslouženého v kruzích našeho obecenstva
které v počtu hojném hlásí se za členy přispí-
vající. Jmenovati zejmena sluší z po-
slední doby p. univ. prot. dra. Karla
Maydla a p. c. radu Vávru.
Terminy »Slavic« pro duben 1900 jsou násle-
dájícíe
1. dubna Myčgyetemi Footbaliclub — A team
»Slavia« v Praze; 8. dubna Vienna Cricket and
Football Club — A-team »Slavia« v Praze; 15.
dubna Magvar Úszo Egyesůlet — A-team » Slavia«
v Pešti; 16. dubna Budapesti Torna Club — A team
»Slavia“ v Pešti: 22. S. C. »Unien« z Vídně
Ateam »Slavia« v Praze: 29. dubna: 1. Sport. klul
»Plzeň« — B-team »Slavia« v Praze: 2. Sport. krou-
žek »Slavoj« I. mužstvo — C-team »Slavia« v Praze.
** Cvičebná dráha athlet. klubu »S partae,
zřízená na bývalé vojenské střelnici v Karlíně, bude
měsícem dubnem opět otevřena a členstvu
ku trainingu odevzdána. Dráha pro běh, mí sta
pro skoky, místa pro vrhání disku, kla-
diva, koule atd. se právě opravují a do pořádku
uvádějí. Současně staví tam klub ještě jeden tennis-
sový court, neboť druhý, na ostrově Velké Benátky
se nalezající, návalu cvičících už loni nestačil. Oli-
ciální otevření dráhy bude ještě později oznámeno
bylo usnešeno, aby každý měsíc, květnem počínaje,
pořádán byl athetický meeling jako ukázka pokroku
v trainingu.
Klub »Sparta«, jenž dnem 15. února t. r.
v Meisnerově jízdárně v Panské ulici s pravidelným
trainingem svého členstva započal, zaznamenává
již dnes značné úspěchy tohoto jarního cvičení. P
pravidelném trainingu dechovém rozděleno cvičící
mužstvo na určité skupiny dle vzdáleností dotyčnými
pro příště zvolených a pokračují tu mladší skoro
stejně rychle ve vývinu jako závodníci starší. Po
evičeních na různé vzdálenosti v běhu nastupuje s
#23
alto_textblock
#23
turnaji.
#24
alto_textblock
#24
Zprávy ze světa šachového.
#25
alto_textblock
#25
V právě minulých dnech konán match mězi kluby
liverpoolským a glasgovským a skončen vítézstvím
prvého v poměru 7 : 4. Za klub v Liverpoolu hráli
A. Burn. S. Welington, A. Rutheford, F. E. Spedding,
D. J. H. Shaw. J. D. Harris. P. A. Eugland, B. H.
Kendall, F. T. Edge a E. J. Phillips ; za Glasgow pak
J. Rusesel, J. B. Jackson, Sherrif Spens, A. J. Neil-
son. J. Creen, J. Court, J. M. Grouther, W. Tait
J. M. Finlayson
Ukázkou pak přinášíme z tohoto zápasu následu-
jící zajímavou partii:
Bilý: B. E. Kendall. Černý J. M. Grouther. 1.
c2—e4 e7—e5 2. Jg1—13 Jb8—c6 3. Jb1—c3 Jg8—f
4. Sf1—b5 d7—de 5. 0—0 Sf8—e7 6. Sb5xKce-
b7xc6 7 d2—d4 e5d4 8. Jf3Xd4 Sc8—d7 s.
Jd4—f3 Sd7—g4 10. Dd1—d3 Jf6—d7 11. Jf3—d4
Jd7—e5 12. Dd3—g3 Se7—h4 13. Dg3—f4 Dd8 —d7
14. h2—h3 g7—g5 15 Df4—f6 Sg4h3 16. DfexKh8
Ke8—e7 17. Dh8a8 Dd7—g4 18. Jd4—f5+- Ke7—dr
19. Jf5xh4 Je5—13+ 20. Kg1—h1 Sh3g2— a bílý
se vzdal. (Dle „The Weekly Times Echo“.)
Turnaj v Petrohradě jest ukončen. Až do po-
slední chvile měl největší chance na prvou cenu A
Levin, než prohrou nedokončené a na remis stojíci
hry H. Seybotha ve 114 tazích dobyl Čigorin stějného
počtu jednotek a tím výsledek jest následující: I.a
II. cena M. J. Čigorin a A. Levin se 141/2, III
S. Lebedev 12. IV. J. Sybin 101/2, V. II. Sev-
both9; pak následují H—ch s 81/2, Šabelski 8,
Šabski 61/2. Bartolič 31/2 a Tabunčikov s 3. výhramí.