Ročník XXVI.

HOSPODÁŘSKÝ LIST

Str. 291.

němec. průmyslníku železářskému, kterýž se ucházel o velkou dodávku na Rus v obnosu 1.5 mil. Mk. byla oferta — ač nejnižší — vrácena s poznámkou, že po vyšším rozkazu na ten čas nelze vůbec činiti zakázky v Německu. Rozmanitosti. V království Českém přibylo od r. 1857 ve městech venkovských nejvíce obyvatelů: r. 1857 1869 1880 1890 1990 v Plzni 14269 23681 38838 50150 66149 v Ústí n. L. 6404 12035 18254 28692 38609 v Jablonci . 4553 6752 9032 14653 20328 v Kladnu . 5292 10199 14085 17215 20145 V 1. 1857 —1899 přibylo obyvatelů v Plzni 51876 (364%), Ústí n. L. 32205 (502%), v Jablonci 15755 (345%), na Kladně 14853 (281). V tom období vzrostl počet domů v Plzni ze 705 na 2206 (o 214%), v Ústí ze 656 na 1969 (200%), Jablonci z 561 na 1246 (122%), v Kladně z 504 na 1501 (198%). Průměrně čítá rodina členů: ve Francii 3.03, Dansku 3.61, Uhrách 3.70, Švýcarsku 3.94, Rakousku a Belgii 4.05, Anglii 4.08. Německu 4.10, Nizozemsku 4.56, Španělsku 4.65, na Rusi 4.83, v Irsku 5.20. Do Spojených Obeí se přistěhovalo dle („Hamburg. Nachr.“) r. 1900 34.346 Vlachů, 50.764 židů z Haliče, 46.938 židů z Rusi, 35.607 Irčanů, 32.052 Norů a Švédů, 18044 Ariatů a j. V r. 1900 se přistěhovalo do Spojených Obcí dvakrát tolik Slovinců a Chorvatů jako Angličanů, Slováků tolik jako Irčanů, polských a řeckých (!) židů dvakrát tolik jako Němců. Akeiových společností bylo v království Českém r. 1900 136, jež měly akciové jistiny 310,847.308 K. Akciových společností českých bylo 83 s jistinou 92,427.20 K, akc. společností německých 53 s jistinou 218,420.108 K. Akciová jistina českých společností byla nej- menší 14000 K, největší 18 mil. K, při němec- kých nejmenší 42000 K, největší 25 mil. K. Zhouby alkoholismu se šíří. V 1. 1895 až 1898 v Evropě spotřeba kořalky vzrostla z 1,726.000 na 2,348.000 hl. V r. 1894 bylo průměrně na 1 obyvatele spotřebováno 50% lihu: v Dánsku 14.8, v Rakousko- uhersku 9.9, v Belgii 9.1, ve Francii a Ně- mecku 8.5, v Nizozemsku 8.44, ve Švédsku 7.2, Švýcarsku 6.12, na Rusi 4.6, v Anglii 4.59, ve Spojených Obcích 3.78. ve Španělsku 2.29, v Italii 1.17 litrů. Kořalečním morem schází ročně v Belgii přes 20.000 obyv. (průměrně 1 z 325 obyv.), ve Finsku 6000 (průměrně 1 z 420) obyv., ve Švédsku přes 6000, na Rusi přes 100.000 obyv. atd. Průměrně při- padá 1 úmrtí následkem kořalečního moru ve Francii na 900, v Anglii a Švýcarsku na 1000, v Německu na 1125 obyv. Osmý mezinárodní sjezd proti alkoholismu bude letos konán ve Vídni. Sjezd tento má sebrati a zpracovati veškerý material o ko- řalečním moru a vyhledati prostředky k vy- hlazování této hlízy. Účel tohoto sjezdu je vytčen takto: Podníceni a organisování zápasu proti kořalečnímu moru; neb sedm až osm desítin všech hrubých zločinů připadá na alkoholisty. (Ve Vídni páše se dle zpráv policie asi 80.000 téžkých přečinů z opilství.) Na sjezdu bude proveden důkaz o přímé souvislosti opilství se zločinností. Kořaleční mor proniká i do vyšších tříd. Vlivy alkoholismu na lidské

zdraví, na základě praktických zkušeností, na sjezdu vylíčí vynikající odborníci lékařští. Dva lékaři choromyslných pojednají na sjezdu o vlivu alkoholismu na potomstvo. Hlavním úkolem sjezdu bude pojednání o prostředcích k obmezování a vyhlazování kořalečního moru. O tomuto předmětu promluví zvláště odbor- níci švédští, švýcarští, kde jest zápas proti kořalečnímu moru nejdokonaleji zorganisován. Nejde toliko o zájmy jednotlivců neb jednotli- vých rodů, ale jde o zájmy celé společnosti, proto přejeme tomu sjezdu nejhojnějšího zdaru. Mlékařská společenstva se v Bavořích teprv od r. 1895 rozmnožují. Nyní jest v Ba- vořích 2566 mlékáren. Prvá Raiffeisenová záložna byla v Bavořích založena r. 1874, r. 1877 bylo tam 42 těchto záložen a v r. 1894 byly již tyto ve všech vládních okresích. Nyní jest v Bavořích 2300 Raiffeisenek, jichž obrat peněz činil r. 1896 195 mil., r. 1898 217 mil. mk. Skladišť jest v Bavořích 65. Náklady činí 1255 až 43000 mk. Ve Spojených Obeích bylo trustü r. 1897 200, v měsíci únoru 1899 358, jež měly 5.832,885.842, (r. 1897 3.662,241.543) dol Trust oeeláren ve Spojených Obefch v m. únoru I. r. založený, (Staal Corporation) emituje jistinu 300 mil. dol. Tímto spojením uspoří sloučené závody toliko při služném a při mzdách 10 mil. dol. ročně. V tomto trustu spojené závody vynášely dle „New York Heralda ročně přes 100 mil. dolarů; služné generálního ředitele Schwaba trustu vyměřeno jest na 800000 dol. Schwab po- stoupil k této hodnosti od obyčejného dělníka s roční mzdou 250 dolarů.

Drobné zprávy.

Osvědčení. Správní výbor musea království Českého vyslovil po jednohlasném snesení pří- sedícímu zemského výboru p. Karlu Adámkov nejvřelejší uznání a dík za blahodějnou péči a horlivé snahy jeho o zvelebení a rozkvět musea. Učební běh pro učitele obecných a měšťan- ských škol při zemské střední hospodářské škole v Chrudimi bude o příštích prázdninách konán. Zemský výbor po návrhu přísedícího Karla Adámka schválil předloženou osnovu tohoto šestinedělního učebního běhu a povolil také k účelu tomu potřebné náklady. Kursu tohoto mohou se zúčastniti také učitelky. Doufáme, že se také letos tento učební běh tak vydaří, jako r. 1890. — Běh tento tr- vati bude 6 týdnů a sice počne dne 22 /7. a ukončí se 31./8. Příjme se nejvýše 50 učitelů. Ku konci kursu podrobí se ti, jenž si toho přáti budou, zkoušce; ostatní účast- níci obdrží vy svědčení frekventační. Nabyté vysvědčení oprávňuje k vyučování na pokra- čovacích hospodářských školách. — Na kurse vyučovati se bude: pěstování rostlin, chovu hosp. zvířat, spravověda a účetnictví, zahrad- nictví, hosp. zákonodárství, meliorace a pří- rodovědecké základy hospodářství. Výbor zem- ský požádá okresní zastupitelstva, by vyzvaly obce, aby udělily subvence učitelům, kteří na kursu podílu bráti budou. Porovnávací pokusy s pěstováním růz- ných odrüd jeěmene a zemáků podnikne i letos ústřední hospodářská společnost pro království České. Pěstováním ječmene máse

zjistiti, jakou hodnotu má náš domácí ječmen a zdaž, a které odrůdy cizí by se k pěsto- vání lépe hodily, než náš ječmen domácí. K pokusům použity následovní odrůdy: Je- čmen staročeský, ušlechtilý hanácký (Hanná pedigré od Proskovce), Richardsonův chevalier (od Heineho) a anglická odrůda „Zlatá Thorpa.“ — Z brambor použito bude Paulsenových odrůd (Siegfried, Unica, svaz zemědělců); Cimbálové odrůdy Silesia, Richterových od- růd (prof. Márcher, rada Thiel), dále několik odrůd vypěstovaných p. Nolčem. Štěpařský kurs pořádá hosp. spolek Par- dubický ve dnech 24., 25. a 26. března ve Vysoké u Opatovic. Kurs počne po valné hromadě dne 24. odpoledne. Dopoledne vždy odbývány budou theoretické přednášky a od- poledne demonstrace v tamních zahradách. Kurs pořádati bude p. F. Vohralík, učitel za- hradnictví na zem. stř. hosp. škole v Chrudimi. Dobrá rada. Všeobecný je nářek našich hospodyní, že nemohou smetany stlouci. Tu je lehká pomoc: ať jim hospodář koupí teplo- měr, jímž před tlučením ohřejí smetanu v zimě na 13—14° R a v létě na 12—13° R. Velmi úhledné a laciné teploměry prodává „Družstvo Hospodář“ zasílatelský závod v Hu- stopečích u Hranic. Cenník zdarma.

Zvědy a odpovědi.

Čís. 139. «) Mám nepřehražený dvůr a chci jej letos přehradidi zdí. Hranice jest vyměřena. Mohu stavět do hranic a je soused povinen sta- věti polovic zdi? b) Chci mezníkovat pole. Místy jsou meze nadobro k nepoznání, tak že inženýr musí je znova vyměřit. Je soused povinen polo- vinu výloh hraditi? Odpověď: a) Venkovská líc může býti v hra- niční čáře, soused není povinen polovicí přispěti pak-li nechce. b) Soused není povinen polovic výloh na mezníkování hraditi. Čís. 140. Kdy a jak se provádí setí jetele do ozimu (žita) a je-li výhodnější než do jařiny? b) Jaký jest poměr co do mno žství mezi sádlem syrovým a sádlem vyškvařeným. F. H. v B Odpověď: a) Setí jetele do žita jest daleko výhodnější než do ječmene a možno skoro ještě v podzim seč jetele očekávati, poněvadž žito brzy pole uvolní. Šejte tak brzy, jak jen můžete do pole, čím dříve tím lépe, třeba i někde kousek sněhu leželo. b) Není sádlo jako sádlo. Odvažte kousek syrového sádla ku př. 1 kg, vyškvařte a odvažte pak vyškvařené. Čís. 141. Příjmul jsem po pachtě většíl kus pole, na kterém na 1/2 byl ječmen, dále žitoa oves. Po ječmeně a žitě chci dáti s přihnojením superfosfátu (po případě i ledku) oves, po ovse pak bob (též superfosfát). Za příčinou scelení pak bych rád dal na celé co meziplodinu jetel, nevím však, mohu-li týž s prospěchem též do bobu dáti. Podotýkám, že bob budu síti do řádků na 20 cm šířky a neoborávati. Jetel má býti jen jednoletý, pak po hnojení kompostem přijde řepa. . H. v Odpověď: Nelze posouditi pro neznalost povahy půdy výhodnost hnojení. Když nemíníte ani plečkovati ani oborávati bob, což by mu ovšem jen prospělo, mohl byste síti do něho jetel; ale při tak malé vzdálenosti řádků 20 cm od sebe a při dlouhé vegetační době bobu by jetel za- stíněním silně seslábl — a proto jest výsledek velmi nejistý. Nejmenší vzdálenost pro bob jest 35 cm, jinak dá málo zrna. Dejte raději na celý pozemek oves; oves po ovsi si libuje. Číš. 142. Mám pole, na kterémž, když seji jařinu vždy mě ji silně umoří ohnice; při jiném tak neškodí. Podotýkám, že pole to je ulehavý prach a spodek má jíl. Jest proti tomu zlu od- V. I. v H. K. p. St. B. pomoc? Odpověď: Ohnici jediným rokem nevyhubite. Odporučujeme Vám postříkávání jařin 15% roz- tokem skalice zelené, o čemž v lonském ročníku obšírně psáno bylo. Ostatně sejete-li jař, nesmíte