Vychází každý den mimo v neděli a svátek o 3« bod. odpoledni. Předplácí ee v administraci v Ostrovní ulici číslo 1508—11.

v Praze:

poštou:

měsíčně .

. 1 zl. 10 kr.

1 zl. 35 kr

čtvrtletně

. 8 „ 30 „

4 » - „

půlletné .

. 6 „ eo „

8 » — „

celoročné

•13 „ 20 „

16 „ - .

Jednotlivá čiela 5 kr. 8 nedělná přílohou ti kr.

CECH.

DOPISY (rankováné a podopsané přijímá r e d a, Is: c e v Ostrovní ulici čís. 1508—11. Rukopieúv nevracíme a nepodepeaných nedbáme. REKLAMACE nerapeéetěné postlány budtež nefrankovány.

Inseráty počítáme nejlevněji.

ČÍSLO'111.

V Praze, ve čtvrtek dne 17. května 1894.

Ročník XXVI.

Z Londýna. V Prase, 17. května. (Církevní aňatky. — Konfeaio- nální rospor. — Rosklad armády ■ pásy. — Z manieiakého ráje an glikánekýoh dětí) .Old England* — starobylá Anglie s institucemi nejsvobodnějšími v Evropě sňatku civilního dosud nemá. Kterak jen může její světový obchod a světovláda obstati­ bez sňatku civilního?! Zdaž ze čtenářů­ kdo kdy četl, že by návrh podobný uherskému do anglického parlamentu byl podán ? Angličan s houževnatostí povšechně známou udržuje si mnohé instituce z dob katolických a z nich nejvýše ei váží sňatku církevního. Nevíme, co by se tam ministru stalo, vytasil-li by se s návrhem takovým. Nevole lidu by jej okamžitě smetla. Lid anglický jest velmi nábožný. Bible nechybí v žádné rodině. Tam i dosud otec rodiny s dětmi při jídle se modlí. Tomuto církevnímu rázu manželství má i Angličan poměrný zdar svého rodinného životajco děkovati. • Byť i ve kruzich vyšších rodinné škandály — rozvody — často se opakovaly, nižší vrstvy lidu mají pravidelně rodinný život spořádaný, kterémuž mají co děkovati, že tam mladistvých zločinci i poměrně jest nejméně. Starý zvyk Angličanů čisti všude z bi Ые — jak jsme nedávno pověděli i ve ško lách — vyvolal v londýnských nemocnicích konfesionelní spor. Na německou nemocnici­ v Londýně přispívá ročně císař rakouský,­ král pruský a bavorský. Docházejí i příspěvky od boháčů z pevniny. Co do vyznání jest nemocnice protestantská. Pro testantský kazatel dvakráte v témdnu předčítá­ z bible a v neděli koná služby boží dle protestantského. Diakonisky z Kaisers- wertu obsluhují nemocné. Tomuto konfe sionálnímu rázu opřeli se právě katolíci a židé, jelikož ne bezdůvodně dělají správě nemocnice výtky, že prušáčtí kazatelé dělají tam proselyty. V nemocnici je 160 postelí. Mezi ne mocnými bylo právě 18 židů a 16 katolíků, kteříž usilují o to, aby i o jejich duchovni: potřeby bylo stejně postaráno. Jelikož kato líci a židi vyhrožují své příspěvky zastavili vyjednává se, aby katolíci jakož i židi měli mistnosti zvláštní pro své duchovní. Platí zde přísloví : „Where is a will, there is way“ — kde je pevná vůle, tam najde se i cesta к cíli. Ve svobodné Anglii každé vyznání hlási se ku svému právu. Rozklad armády spásy zdá se býti neodvratný^­ a sice pro dluhy. Vypuklí v armádě gen. Bootba odboj. Pan generál své důstojníky platí pramizerně. On sám se svoji četnou rodinou a se svým štábem žije velmi nóbl. Ostatní vojsko musí se životem všelijak protloukati. Ze všech sbírek musejil oficíři odváděti panu generálu 10 procent. Mnohý důstojník jeho armády beře gáže všeho všudy 5 šilingů týdně, úhrnem 3 zl Ženatí mají 10 šilingů. Důstojníci často obědvají „u slunce* — jsou totiž bez groše. Jsou často nuceni dožadovati se jídla u mužstva Proto jich mnoho již desertovalo Za minulý rok jich odešlo z armády 1200. I vojáci odcházejí. Toho „pokání* nasytí brzy a každý se ohlíží po nějakém vyražení jiném. V poslední době byly skandály velmi mrzuté z rodinného života armády spásy před soudem projednány. Ms. R a p k i n s, štábní důstojník v armádě­ spásy, vyjádřil se, že ve 2—3 letech armáda se rozpadne. Z manželského ráje anglikánských du ebovních dělal minulého týdne nemalou Rensaci případ rectora kostela P. Marie Bayota v Beswicku, blíže Manchestru. Lady reverenda Bayota je již na 10. rok oddána pití. Lékař o ní seznal již dávno *

Právní zástupce reverendrectora uvádí byla řeč; to je to chybné stanovisko. —Já případy, že roku 1891 paní svého pana myslím, že toho je dost, otiskne-li se, co manžela pronásledovala s velikým kuchyň- den dal; choditi pro sensační zprávy, škan- ským nožem v rukou a že před ní musil se dály, vraždy do ciziny, je přílišná horlivost, v ložnici uzavřití. Jindy zase chopila se jež nezasluhuje pochvaly, nýbrž odsouzení sekerky a chtěla dvéře do jeho ložnice roz-la to tím více, děje-li se tak z nepřátelství biti. Opět jindy hodila mu konvici s čajem : к jedné straně politické, neb společnosti ná- na hlavu. boženské v tom úmyslu, odvolali zítra, co

Obyčejně v opilství dává se do řvaní a dělá p. manželu škandál před celým městem.­ Posledně r. 1893 — bodla ho nožem v posteli. Nežijí spolu již ode dvou roků. Sám soudce vyjádřil své podivení nad takou hroznou ženou. Byli rozvedeni.­

Fotografování vrahů v novinách. —al. К tomuto článku našemu ze dne 8. května zasílá nám přítel našeho listu tuto

dnes se uveřejňuje, bude-li

úvahu : Bdí-li stát nad

tím,

, aby se lidu neprodávaly­ zkažené potraviny, má i bdíti, aby

na trh duševní spotřeby nepřivážely se z ti skáren zkažené potraviny duševní. Ví-li s rady, kdykoliv jeho ústavní instituce je ohrožena, má si uměti též poradili, když běží o zájem sociální. Přísných opatření, ze zhýralosti jichž užívá proti anarchismu, nechť užije i proti žurnalistice revolverové a karnevalské, jejíž cílem není snad přímé poškození zájmů společenských, jež je však z toho důvodu nemorální, že je vypočítaná na lidskou hlou post a že je pastí na lidské kapsy. Zločiny jsou tak staré, jako člověčenstvo­ ; to vsak nikoho neoprávňuje, aby v nich viděl něco s povahou lidskou srostlého o nich psal tonem lascivním. Zárodek ke zlému je v každém z nás ; hůře je, živí li se ten zárodek. Nikdo nemysliž, že hnusnost­ zůstává hnusností a nikoho к zlému nesvede; kriminální statistika nabyla jiných skuSencstí. Brzy po vraždách HngonaSenka sprovodil se světa milenku svon v Lublani jakýsi Wozeli na týž způsob ; čin K: Rösslera (obrání bohatého mlynáře kdesi v Ústí pod záminkon falešných bankovek) se brzy na to opakoval ; vrah úředníka poštovního ▼ Berlíně veřejné vyznal, že ho přimělo ku vraždě čtení o Francesconim. — Vystouplí trestnici posílají do trestnice svým známým výstřižky z novin, pravidelně ze soudní siné a to takové, jež jednají o zločinu, jaký i oni spáchali ; pyšné počínání si před soudem,­ dělání si blázna ze soudce, neslušné řeči, žertovní ton a bagatelisování zlého činu zdá se kriminálnímu světu nejvíce se zamlouvali. Již to by mohlo býti žurnali etice dotyčné výstražným napomenutím. — Úlohou žurnalistiky je, aby nás seznamovala в událostmi nejen nejbližšího okolí, ale i světa nej vzdálenějšího, s příhodami nejen příkladnými a {kazy potěšitelnými, ale i výstražnými.­ Spatné musí se však podali jak je a kousek toho realismu neškodí ; není ani povinností ani právem novinářským, dělali z černého bílé. Líčili zlé tak, aby neod- atrašovalo, hnus nebudilo, nýbrž úsměv ve tváři, je nanejméně velikou chybou ; rubrika soudní síň* není žádná novela, ani feuil leton. Větší listy mají pro ni zvláštní pracovníky,­ kteří po čase avancují pod čáru, neb na zpravodaje a z té příčiny hledí si naklonili čtenáře i majitele listu, nikoli psychologicky­ prohloubeným referátem o příčinách­ poklesku a jakousi mravnou apostrofou­ na širší obecenstvo, nýbrž pěkným ro mánovým slohem. Tato rubrika měla by býti právě zastoupena v redakcích muži starými, zkušenými, kteří nedívají se na svět zbarvenými­ skly dvacetiletého jinocha, kteři dovedou­ říci i tak zv. „zachovalému* čtenář štvu pravdu do očí a troufají si bez okolků vyslovili, mnoho-li viny nese na tom kterém ihnu mravní zanedbanost a znustlost zlo čince a jak dalece zodpovědnou je celá společnost, t. j. chybné názory a smutné zjevy doby. Bez znalosti však lidského ži vota, bez vážnějši přípravy a delší úvahy, co je vlastně zločin jaké jeho následky, jak ehko je stati se zločincem v jistých pomě- . _ . rech života, nebo dokonce bez vážného po- „hopeless inebriate* — beznadějné jímání života ' * ' alkoholická. jaou referáty Rollatura pana rektora čítá 7000 duší neb hnusných událostech vůbec vlastně jen a vynáší mu 300 liber šterl. — 3200 zl. slohovým cvičením, jehož mravní výsledek točné. Kromě toho má svých osobních v mysli čtenáře je nula, nebo veličina nein­ mů 180 lib., — postavení velmi slušné, gativni. *dyby mu je lady rectorka chlastem ne-j „Mordy a pikantní zprávy musí býti. Jtrpčovala V obžerství jest z ní učiněná >ejaou-li, musíme si je délati,“ odpověděl macii tlce- 1 mi jeden žurnalista, když o tomto předmětu ^ Příští schAae ve

I náš malý národ má knihkupce, kteří nedají si ujiti žádný „mord*, aby o něm zvláštní brožury nevydali. O mnoho více vyrábí ovšem literatura německá; „Allgem. deutsche Kriminalzeitung*, „Berliner Gerichtszeitung*,­ „Das interessante Blatt*, „Interessantes Kriminalblatt*, „Kriminalbibliothek*,­ „Zeit-Chronik* a j. více pěstují katastrofy, škandály a vraždy, spolu přinášejíce­ jich „věrné* vyobrazení. Oč listům těmto jde, netřeba dokazovali ; školák pozná, že je to vše obchod а к tomu ještě špinavý obchod. Redakce tyto jsou nejvíce v rukou židovských a to stačí. „Zákon zbraň naše, spravedlnost náš cíl*, zní motto jednoho z jmenovaných. Vídeňská „kriminální bi- bliothéka* odporoučí se takto :

Politický přehled vnitřní. V Praze, dne 17. května. Delegace. Z Vídně oanamnjí, še delegace­ saaodati poi non 11. června t. r. Biskup Strossmayer o Poláeícb. Redaktor Ivovskébo týdenníku „Tydaien* pan . Sankiewios schválně se odebral do Chorvatska, to muset býti. | aby si vyprosil audienci n bisknpa S t r o a s-

„V našich trapných dobách zůstala soudní síň jediným místem, kam náruživosti dne přístupu nemají. Přistupujíce к vydávání­ „Vídeňské kriminální bibliothéky neseme­ se myšlénkou, aby všechny ony velké otázky, jež v posvátných prostorách spravedlnosti­ svého rozluštění docházejí, bez vášně a co možno nejjasněji byly představovány, mají li nejen všemu lidu, ale i politikům a psychologům býti užitečnou a vzdělávající četbou * Se soudními listinami vězňů zachází se u soudu i v trestnici co nejopatrněji, zvlášť pokud jde o anarchisty, zachovává se až úzkostlivá pozornost ; a „Wiener Kriminal- zeitung*, jenž odkrývá celou taktiku anar chistů, seznamuje s fabrikací strojů, jmenuje celý generální štáb anarchistů atd. má však ke všemu přístup, neboť chlubí se, že pracuje­ „mit Benützung von autentischen Gerichtsakten.*­ Je-li tisk otcem nynějšího pokroku lidstva­ a žurnalistika jeho matkou, pak hlásí se dnes ogprávo roditelské mnoho podezře lých rodičů.

se stránky veskrze mravní, ze soudní síně a o krvavých

RiiakA Poslanecká sněmovna. Schůze 291. Ve Vídni, 17. května 1894, Včer», dne 16 t. m. pokračováno bylo Hiiké radě v debatě o atátním rozpočte, a sice o rozpočtu ministerstva orby, Ritká rada totii, m mo svátek zemského pa trona dolnorakontkého, ostatních svátkěv tem- ských patronův „semi na říšské radè zatfcn- peoých* nesvětf, ačkoliv jindy není o prázdniny na řtitké radě tak právě příl š veliká nonze. Pro rospoěet ministerstva orby jest sepsáno­ 25 řečníkův, proti 17. Posi. T e к 1 ý stěžuje si na přetížení rolnictva a jmenovitě vysývá vládo, aby trocho posornosti věnovala také semědělství ; poslanec Hompesch přimlonvá se se úpravo haličských­ řek ; poi). D Ö t z nvádí, že v Rakouska ■e 13 V* milionů lidí živí zemědělstvím, žádá vládo, aby zemědělství podporoval*, horlí proti obchodům na splátky a navrhuje, aby byla zavedena­ hodné velká daň bnrsovní. Posi. Povie nvádí, že ve Krajině jest noose o vodo a žádá jmenovité slepiení hornických­ poměrů v Idrii ; v témž smyslň mlnví posi. Ferjaněič. Pot), svob. pán Roli- berg se přimlouvá, aby předloha o hospodářských­ spoleěenitvech byla brsy vjřísena; posi. P. Bianchini ěini vládě výčitky, že Dalmácii­ úplně sanedb&vá i v ohledá hospodářském­ ; potlaneo Schorn promlouvá o poměrech­ tyrolských. Poslanec Formánek rosebírá melioraci konatatoje, ie vláda nevěnuje melioraci království českém náležité posornosti ; pesi. G h o n saee promlonvá o hoipodftřikýoh poměrech­ korntanakých ; poslanec Garnhaft!

majera a dověděl se, jak biskup Strossmayer­ smýšlí o Polácích. Ale pochodil ipatně. Veliký Slovan a šlechetný knls a vlastenec bisknp Strossmayer přímo řekl pana Sankiewiczovi, že haličití Poláci nejeon ani Slované, protože se proti ostatním Slovanům stále jen a úailně spojují s Němci a Maďary. Pan Siokiew.os, jenž vůbec byl nemilostivě přijat a jenž těžce nese ona prsvda právě s úst biikupa Strossmayer a, pile : „K takovýmto­ praktickým resoltátům vede politika polského kinbn I Slovanstvo e nómi nechce již ani mlnviti, ono в námi ni nechce udriovsti ani stykův literárních. íNesbratřnjme se |s nepřáteli­ Slovanů, neboť slovanití bratří se odvrátí­ od nás.* Ministři Plener a Madejski vy »na- men&ni byli hodnoitmi tajoých radů. U Pienera­ vysvětluje se tento akt oísařakó milosti přísnivým vyřízením valutově předlohy v říšské­ radě. Clen panské sněmovny opat Karl vyanamenán byl komthnrakým křížem řáda Františka Josefa. Říšský poslanec Nischelwitzer se- mřel v pondělí dne 14. května v Manthenn v Korutanech. Narodil ae tam r. 1811 a byl tam po více než 40 let purkmistrem. Od rok» 1861 sastnpovel okres Hermsgor-Tarvis ne sněmn a v říšské radě. К jubileu skolskébo zákona. Dne 14. t m. bylo 25 let, co byl vydán nynější školský aákon. Na hrob Hasnerův, jak oana- rnojí s Vídně, bylo položeno pět věnoův, a niobi tři věnovali něitelé. Židé a Scbulverein. Židům dostává se špatné odměny aa politické služby, které konají­ Němectvn nejen svým ohromným kapitálem, nýbrž i jako hlasovací materiál — proti Slovanům.­ Dokladem toho jest — nehledě к celá řadě události jiných, sjesd Sobnlvereinn konaný ve svatodoin! svátky v Olomcnoi. Tam tetái německý nacionál Brass, továrník se Zábřeh«,

obnovil a hájil antisemitský návrh, aby místní odboty Sobnlvereinn židovských členů nepřijímaly.­ Bývalý říiaký poslanec dr. Kaniak a jistý universitní student a Prahy dovršovali, že by němečtí nacionálové byli ochotni ke epoikn přistonpiti, kdyby mfatnim odborům povoleno­ bylo právo odmítati židy hlásící ae aa členy. Na to hrosili „die dontaohfreundliohen Israeliten* hromadným vystoupením, bude li návrh­ tento přijat. Konečně byl tento všemi proti hlasům zamítnut К církevně poi otázce v Uhrách. „Vaterland* piie: „Situace jest taková, že není iádné příčiny pro vétiinn magnátiké sněmovny,­ aby chování své změnila. Spíže strane tato setrvá při avém dosavadním jednání, tak že bude mnsit býti úsilí ještě větší, aby nepopiratelně­ velký politický úspěch ae dne 10. t, m. byl laobován. Není pravda, že dvorní hodnostáři ve svém nepopiratelném práva, účactniti se hlasování ve sněmovně magnátské, mají býti akráceni. Oni i nyní, jako dříve, vykonají­ svon vlasteneckou povinnosť Není taká pravda, ie hrabě Cairaky oditonpí. Naproti torna mlčí vládní liaty o významu momento, že vláda aspoň při důvodech rosvodn chce cčiniti některé úitupky, V magnátské sněmovně může ae očekávali, ie při opětném hlasováni bode předloha o civilním aňatkn ine aamltnnta. Provatila docbáaejí se vieoh končin terně projevy­ díků nad nanesením sněmovny, které json zároveň holdováním Jeho Veličenstvo. Naproti tomo ahromáiďnjí se dnes peštití studenti, aby proti horní sněmovně demonstrovali, a ministr Сааку neaamesil, ie v sobota asi 10.000 ikol- nich dětí navitívilo hrob Kointův a jej sesypalo­ kvítím aa zpěsn Kciotovy pianě. — Na aohůai liberální strany prohláail předseda ministerstva­ dr. Wekerle, ie vláda na předlose o civilním »fiatko trvá a setrvá, a ie předloha

naříká na velké daně, kteréž tíží rolnictvo ; a potlaneo K a i e e r promlonvá o melioraci, ta podá «nova „Dolní sněmovna*, pravil We- opravení tlačebnických poměrův rolnických,1 kerle, „s ve kon ritraiti seisdí se o předloha, o opravě honebního a rybářského sákona, a tak ie jest asaosřejmo, že také fř.ště něije přimlonvá se o roamnoiení hospodářských ко- všech prostředků, aby sněmovna magnátů re- čovních učitelů. ' formo tato přijala. Každé jiné opatřeni, nei-li Tím dnešní debata »končena, Bečel pod. besodkladné projednávání pfedlthy bylo by jen Pěné podíl dotai k m niatrn kulto a vy- poloviěatým a neplodným poknaem, který by ae cčování atran stavby kostela v Prolaěoi v Dal- minnl a účelem a neprivodil by žádného ros- řešení Proto jíme my členové kabineto po nové a bedlivé úvaie jednomyslně ae uinesli, dopo

čtvrtek dne 17. t. m.