ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 20f2fd50-719a-11dc-a5b0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 9
#1 alto_textblock #1
Jmenoval zatímního učitele státního gymnasia v Ladškrouně dra. Karla Raaba skutečným učitelem pro tento ústav Zkoušející a přísedíci při přísných zkouškách lékařských a farmaceu- tických. Z Vídně, 12. září. (C.-B.) Ministr kultu a vy učování ve srozumění s ministrem vnitra jme noval pro studijní rok 1903—1904 dle ustano- vení řádu o přísných zkouškách lékařských ze dne 15. dubna 1872 tyto zkušební komisaře zkoušející a přísedící: Na české universitě v Praze: vládním ko misařem zemského zdrav. referenta dv. r. dra. Hynka Pelce, zástupcem jeho zem. zdrav. insp. dra. Čeňka Slavíka; pro případ služebního zaneprázdnění tohoto zem. zdrav. insp. dra. Fr. Plzáka. Spoluzkoušejícími jmeno- váni byli při druhém lékařském rigorosu řádný univ. prof. dr. Gustav Kabrhel a jeho zá- stupcem řád. prof. dr. Karel Kuffner; při třetím rigorosu ř. univ. prof. dr. Vítězslav Ja- novský a jeho zástupcem univ. prof. dr. Emi- lian Kaufmann. Dle řádu platného pro studium a zkoušky farmaceutické jmenoval ministr kultu a vyučování s ministrem vnitra tyto funkcionáře z předsedající, zkoušející a přísedící: Na české universitě v Praze: Při před- běžných zkouškách zkoušejícími z fy- siky řád. prof. dv. r. dra. Čeňka Strouhala. z botaniky řád. prof. dra. Josefa Velenov- ského, ze všeobecné chemie řád. prof. dra. Bohuslava Raýmana; jeo vládním komisařem při farmaceutickém ri- gorosu dv. r. dra. Hynka Pelce a zástupcem jeho zemsk. zdrav. insp. dra. Čeňka Slávíka zkoušejícími při rigorosu ze všeobecné a farmaceutické chemie řád. univ. prof. dra. Bohu- slava Braunera a mimoř. prof. dra. Augu- stina Bělohoubka; z farmakognosie řád.un. prof. dra. Karla Chodouns kého, jeho zá- stupcem univ. prof. dra. Aug. Bělohoubka; hosty při zkouškách lékárníky Jana Štěpá nka z Král. Vinohradů a Ottomara Pohla ze Smí-
#2 alto_textblock #2
chova.
#3 alto_textblock #3
Z Vídně, 12. září. (C.-B.) Frederie Passy přednášel včera večer o smírovém hnutí, jeho dosávadních výsledcích a jeho budoucnosti. Přednášející objevil se po boku spisovatelky Berty Suttnerové a byl posluchačstvem nadšeně přivítán. Z Pešti, 12. září. (C.-B.) Meškající zde členové interparlamentní konference sešli se včera večer v místnostech sadového klubu, kdež na jejich počest pořádána byla hostina. Značný počet vynikajících uherských parlamentárníků většína magnátů se jí zúčastníli. Hrabě Albert Apponyi oslovil hosty delší, všeobecným po- tleskem provázenou a francouzsky promluvenou řeči, v níž uvedl, že chauvinistické proudy Uhersku nejsou snahám po míru nijak na úkor a že jednomyslné působnosti všech národů na poli kultury nepřekážejí. Řečník srdečně pozdravil hosty, projeviv naději, že jim v zemi svobody bude volněji. Bývalý francouzský ministr námořnictví Lo croy vyslovil dík za tento pozdrav a projevil Uhrám sympatie veškerých hosti. Pak pronešeno ještě několik řečí. Také tajný rada Berze- viczy promluvil. Společnost setrvala v animo- vané zábavě do pozdních hodin. Z Petrohradu, 12. září. (C.-B.) Car, ca rovna a velkokniže následník trůnu přibyli do Mlodovy a odebrali se k maněvrům. Z Dessavy, 12. září. (C.-B.) Při včerejši užší volbě obdržel Schrader (svobodomyslná strana) 13.484 hlasy a byl zvolen říšským po- slancem. Sociální demokrat Käppler dosta 12.704 hlasy. Z Cařihradu, 12. září. (Č.-B.) Účelem vče- rejšího slyšení rakousko-uherského vyslance bar. Calice u sultána bylo tlumočení díků rakou- ského císařé za projevené blahopřání ke dni narozenin.
#4 alto_textblock #4
Hospodářské následky krise, ré velké krise, která uchvátila dnes celou mon- archii a od kteréž snad datovati se bude v její historii nová epocha, třeba že bylo v rozhodují- cích kruzích stále ještě pohodlným heslem — mouchy, štípejte mne ! — Třeba že depressi nelze zde pozorovati tak příliš v oněch papírech tohoto státu, na nichž založen jeho světový úvěr, třeba že ještě cizina, zvyklá na to, že v této říši nikdy nebylo pokoje, že »mlelo« se to zde neustále, nereaguje ještě příliš citelně na věci,
#5 alto_textblock #5
kteréž se tu chystají, neb jež bez chystání silou dějinné logiky jistě se stanou, pozorovati lze přece jen v životě hospodářském, všude a ve všech oborech, ono zvláštní podezřelé uti- šení, jež dostavuje se zpravidla před velkou bouří, dříve než orkán zaburácí. V oboru pak oné práce, kterou od fluktuace hospodářské vždy v jisté odvislosti koná jednotlivec, pozorovati dnes ve všech oborech — úplnou stag- naci. Většina továren pracuje jen s polovi- nou, ba jen se třetinou dělníků a to ne plný čas, mnohé továrny nepracují vůbec. Kdo ně- jaký ten groš má, sedí na něm a střeží ho, neboť kdo by odvážil se dnes s měšcem na trh, kdo může dnes druhému věřit, kdo může domnívati se, že uloží-li v tom či onom podniku kapitál, nebude v několika měsících neb málo letech po něm? Jestiť dnešní období hospodář- ské horší než doba války, jež přináší s sebou aspoň v některých oborech činnost a mimo to jistou naději na dobu lepší, jakáž po válce vždy se dostavuje! Projděte velkoobchody, velkoprů myslové závody, pospěšte mezi velkokupce řemeslníky, vyhledejte dělníky, všude rozmrze- lost. Všude ubývá majetku a přibývá dluhů Jest známo, že uherská polovina říše má pro náš obchod přes všechny emancipační snahy maďarské přece jen velký význam, a že nesmí se manipulovati heslem: »rozluka« či ne, jako s dýmkou tabáku, nacpat-li si ještě jednu aneb ne. Je ale té doby nejmenší naděje na uskutečnění rakousko-uherského vyrovnání? Jen šílenci mohli by se konejšiti touto nadějí. Máme čekati snad na to, až nám Maďaři i v prů- myslu přerostou přes hlavu jako v jiném Aneb jho, kterým nás spjali, setřást dříve Unisono ozývá se odevšad — pryč od Maďarů Jakkoli ale naše stanovisko oproti Maďarům je jasné a vylučuje každou pochybnost, jakkoli nám nenapadá pomáhati radikálným stranám maďarským v ještě větším utiskování národností nemaďarských, nicméně na tom trváme, že ně- jaké rozhodné rozřešení nynějších zmatků z dů- vodů ekonomických, z ohledu na tu bídu, jakou má nynější politická nejistota v následek, bude mnohem výhodnější, i když nevypadne docela tak, jak bychom si ho přáli, než stav nynější, jenž práci a výrobu činí nemožnou, za to ale hltá kapitál, který se hladovci předkládá. Szel- lova formulka pro věčnost nestačí a proto tak či onak. Komu není život hospodářský lhostejný — a kdo by to byl! — přeje si co nej- rychlejšího zakončení nynější periody nejistoty přeje si, aby opět byla práce a výroba položeny na pevný ekonomický podklad. V ohledu národ- ním a jazykovém přejeme každému národu nej- větší volnosti a má každá národnost svoje právo usilovati o to, aby její hranice národní, ethno- grafické byly zároveň hranicemi státními. Kde. jako na př. u malých národů, z důvodu výdatné národní obrany to nejde, má smysl jen stát federativný, naprosto rovnoprávný v němž rovný žije vedle rovného a kde heslema »Jeden za všechny a všichni za jednoho!« Jen v takovém státě dařiti se může též prácia vzkvésti blahobyt. Tolik zároveň těm, kteří dnes nás podezřívají z tajných úmluv s maďarskou stranou neodvislosti, avšak sami před čtyřmi lety se s ní smlouvali v kuloarech vídeňského parla- mentu a ve smyslu těchto úmluv navrhovali též
#6 alto_textblock #6
resoluce.
#7 alto_textblock #7
Denní zprávy. Německo-nacionální žalozpěvy. Ve vý- — roční zprávé štyrského germanisačního spolku »Südmark«, sepsané jakýmsi Wastianem, pojed- nává se o pravých cílech Bismarkovy politikya praví se na tomto místě: »Sotva snad pět z tisíce (Němci v Rakousku) věř na tyto vznešené cíle naše takovým ohnivým zpu- sobem a pokouší se srdnatě přivésti je k výrazu že naše právo v tomto státě, svobodně a německy mysliti jest nezkratitelné svaté právo. Snad pět z tisíce je toho schopno, za toto dobré právo bo- jovati a v boji bez bázně život nasaditi. Nejmnožší z našich milých soukmenovců jsou, buď bohu ža- lováno, plni tuposti a nepozornosti, zploštělí blázní vezdejšího života, kteří trochu těch svých trpce zí- skaných grošů obětují mělkému požitku, švandě a gaudiu, aneb jsou to drzí, na pytlech peněz sedící nadutí velitelé sobeckým pudům světovým; obě strany jsou snad jen tenkráte lidovými, když se při tom dobře baví, anebo z toho něco mají. Tak stůně naše obranné hnutí u bohatých i chudých především lhostejností a lakotou oproti nejvážněj- ším otázkám našeho budoucího vývoje. Pokud bu- dou tisíce a statisíce Němců, kteří neplatí ani ten jeden povinný zlatý některému z obranných spolků německých, ačkoli si nemusí tím ukládati ani nej- menší újmy, bude to se správným uctěním Bis- marka a věrností Bismarkovi tuze špatně vypadati. dotud také musí býti připravení na další ztráty
#8 alto_textblock #8
moci a vlivu... Nikoli slavnostmi, kommersy, piv- ními lístky, chrpovými kyticemi a zbahnělým hej lováním smíme vystoupiti proti svému, dobře vy- zbrojenému nepříteli, nýbrž jedině a pouze vysokou mravní a duševní převahou... Dnes, kdy Slo- vanstvo těsně před branami rakou- skouherské říše celý svět uvádí v to- porný úžas, kdy sladká luza v Lublani a české pouliční bandy v Praze nedají minouti ani krátkému čtvrt roku, aniž by smrtel- nému záští oproti všemu německému barbarským způsobem popustily uzdu, dnes musíme se zajisté obávati, že se bývalá Ostmarka stane pohraničním náspem proti Německu . ..« Ten povinný německý zlatý t. zv. obran- ným spolkům je nejdůležitější, nejnapjatějšía nejtrapnější otázkou všech výročních a poklad- ních zpráv jejich. Také p. Wastian vyplňuje dlouhý odstavec svého pojednání obdivem české hmotné obětavosti na národní účely a jejími po- četnými příklady i plamennými slovy nabádá Němce k následování. S českou a německou obě- tavostí má se to podstatně jinak, než se spiso- vatelé jednacích zpráv německých a různí ti šriftlajtři němečtí domnívají, aneb doznati chtějí. Shledá-li chudý český národ každoročně statisíce na svě národní osvětové účely, státem lhostejně a zpupně opuštěné, na obranu své ne- ustálé třepící obruby jazykového územi, jest to obrana, je to námaha největšího napjetí sil v okamžiku nebezpečí smrti, kteréž stalo se systé- mem germanisačním u nás latentní. Život českých menšin, zvláště na jazykovém rozhraní podobá se neustálému autodafé národních českých existencí, Němci za to nikde neumírají smrtí národní. Ježto jim nikde nejde o život, není příčiny, aby vyvíjeli mimořádnou hmotnou obětavost, zvláště když většinu germanisační práce za ně vyko- nává stát svým apparátem bezplatně a s nej- větší ochotou. Co Němci naši doma neseberou, to se jim vrchovatě nahradí zásilkami z říše a ku podivu, přes všechny nářky a obdiv naší obětavosti, Němci prý nenapodobitelné, ještě stále Němci stačí ničiti naši činnost obrannou velice výdatně. — Na paměť královského reskriptu ze dne 12. září 1871 pořádá rada městská na Král. Vinohradech dnes o 8. hodině večerní ve velkém sále Národního domu mani- festační přednášku »O českém státním právu«. Přednáší říšský a zemský po slanee pan JUDr. Josef Herold. Přednáška jest všemu občanstvu přístupna. — Kluby občanské. Novoměstský občanský klub v Praze koná dnes v sobotu v 8 hodin večer v sále Měšťanské besedy členskou schůzi s programem: 1. Před- náška předsedy klubu pana dra. Ed. Grégra »O královském reskriptu«. 2. Roz- hovor o příštích obecních vol- bách. Hosté jsou vítáni. — Oslava památky Riegrovy uspořádána bude ve Strakonicích v neděli dne 20. t. m. ve 2 hodiny odpol. ve spolkovém domě přičiněním sdru- žení dvacíti národních spolků. Protektorát převzaly městské rady obou měst strakonických. Přednášeti bude spisovatel Fr. A. Šubert. Přístup do schůze je zcela bezplatný.
#9 alto_textblock #9
— Osobní. Dnes ráno odjel z Prahy do Vídně president vrch. soudu ryt. Wessely. — Úmrtí Ve čtvrtek dne 10. t. m. zesnula po dlouhé a trapné chorobě ve věku 41 let paní Anna Pra žáková rozená Kadečkova, choť statkářev Hořeněvsi u Hradce Králové. Zesnulá byla miloua vzornou hospodyní, manželkou i matkou. Pohřeb koná se v neděli dne 13. t. m. na hřbitov v Hoře- něvsi. — Reskriptové schůze. Na paměť královského reskriptu z 12. září 1871 uspořádána bude v Opočně manifestační schůze občanstva celého okresu dne 27. září t. r. v sále Národního domu v Opočně. Po- drobný program schůze bude později oznámen. — Konfiskace. V pátek zabaven byl v Plzni ča- sopis strany národně sociální »Naše Snahy«. Závad- ným byl shledán článek, pojednávající o českém stát- ním právu a neochotě vlády vídeňské při odpomáhání nedostatku, vzniklého následkem živelních pohrom. Je to v poměrně krátké době již třetí konfiskace zmí- něného časopisu. — Pamětní deska J. V. Slukovu. Komité pro po- stavení pamětní desky zasloužilému dramatickému umělci Jakubu Vojtovi Slukovu žádá všechny pří- znivce dramatického umění, aby laskavě přispěli pe- něžitou podporou k uskutečnění vytknutého cíle. Doufá, že nesčetní bývali přátelé a ctitelé zvěčně- lého Slukova rádi přispějí na důstojné označení rod- ného jeho domu. Jeť morální povinností, ryzí povahu Slukova uchovati poměrně nuzným a ještě ne dosti uvědomělým krajanům jeho jako povznášející vzo pravého vlastence a ryzího charakteru. Příspěvky buďtež až do odvolání zasílány členu komité M. Dvo- řákovi, techniku, t. č. v Drahově (p. p. Veselí n. Luž.). Každá podpora bude v denních i krajinských listech kvitována. — Vylidňování Šumavy. Z obce Březových La u Horní Vitavice, která čítala při posledním sčítání lidu jenom 130 obyvatelů, vystěhovalo se letošního roku již 14 osob do Ameriky. Podobné zprávy dochá-