#1
alto_textblock
#1
Jmenoval zatímního učitele státního gymnasia
v Ladškrouně dra. Karla Raaba skutečným
učitelem pro tento ústav
Zkoušející a přísedíci při přísných
zkouškách lékařských a farmaceu-
tických.
Z Vídně, 12. září. (C.-B.) Ministr kultu a vy
učování ve srozumění s ministrem vnitra jme
noval pro studijní rok 1903—1904 dle ustano-
vení řádu o přísných zkouškách lékařských ze
dne 15. dubna 1872 tyto zkušební komisaře
zkoušející a přísedící:
Na české universitě v Praze: vládním ko
misařem zemského zdrav. referenta dv. r. dra.
Hynka Pelce, zástupcem jeho zem. zdrav. insp.
dra. Čeňka Slavíka; pro případ služebního
zaneprázdnění tohoto zem. zdrav. insp. dra. Fr.
Plzáka. Spoluzkoušejícími jmeno-
váni byli při druhém lékařském rigorosu řádný
univ. prof. dr. Gustav Kabrhel a jeho zá-
stupcem řád. prof. dr. Karel Kuffner; při
třetím rigorosu ř. univ. prof. dr. Vítězslav Ja-
novský a jeho zástupcem univ. prof. dr. Emi-
lian Kaufmann.
Dle řádu platného pro studium a zkoušky
farmaceutické jmenoval ministr kultu a
vyučování s ministrem vnitra tyto funkcionáře z
předsedající, zkoušející a přísedící:
Na české universitě v Praze: Při před-
běžných zkouškách zkoušejícími z fy-
siky řád. prof. dv. r. dra. Čeňka Strouhala.
z botaniky řád. prof. dra. Josefa Velenov-
ského, ze všeobecné chemie řád. prof. dra.
Bohuslava Raýmana;
jeo vládním komisařem při farmaceutickém ri-
gorosu dv. r. dra. Hynka Pelce a zástupcem
jeho zemsk. zdrav. insp. dra. Čeňka Slávíka
zkoušejícími při rigorosu ze všeobecné a
farmaceutické chemie řád. univ. prof. dra. Bohu-
slava Braunera a mimoř. prof. dra. Augu-
stina Bělohoubka; z farmakognosie řád.un.
prof. dra. Karla Chodouns kého, jeho zá-
stupcem univ. prof. dra. Aug. Bělohoubka;
hosty při zkouškách lékárníky Jana Štěpá nka
z Král. Vinohradů a Ottomara Pohla ze Smí-
#2
alto_textblock
#2
chova.
#3
alto_textblock
#3
Z Vídně, 12. září. (C.-B.) Frederie Passy
přednášel včera večer o smírovém hnutí, jeho
dosávadních výsledcích a jeho budoucnosti.
Přednášející objevil se po boku spisovatelky
Berty Suttnerové a byl posluchačstvem
nadšeně přivítán.
Z Pešti, 12. září. (C.-B.) Meškající zde
členové interparlamentní konference sešli se včera
večer v místnostech sadového klubu, kdež na
jejich počest pořádána byla hostina. Značný
počet vynikajících uherských parlamentárníků
většína magnátů se jí zúčastníli. Hrabě Albert
Apponyi oslovil hosty delší, všeobecným po-
tleskem provázenou a francouzsky promluvenou
řeči, v níž uvedl, že chauvinistické proudy
Uhersku nejsou snahám po míru nijak na úkor
a že jednomyslné působnosti všech národů na
poli kultury nepřekážejí.
Řečník srdečně pozdravil hosty, projeviv
naději, že jim v zemi svobody bude volněji.
Bývalý francouzský ministr námořnictví Lo
croy vyslovil dík za tento pozdrav a projevil
Uhrám sympatie veškerých hosti. Pak pronešeno
ještě několik řečí. Také tajný rada Berze-
viczy promluvil. Společnost setrvala v animo-
vané zábavě do pozdních hodin.
Z Petrohradu, 12. září. (C.-B.) Car, ca
rovna a velkokniže následník trůnu přibyli do
Mlodovy a odebrali se k maněvrům.
Z Dessavy, 12. září. (C.-B.) Při včerejši
užší volbě obdržel Schrader (svobodomyslná
strana) 13.484 hlasy a byl zvolen říšským po-
slancem. Sociální demokrat Käppler dosta
12.704 hlasy.
Z Cařihradu, 12. září. (Č.-B.) Účelem vče-
rejšího slyšení rakousko-uherského vyslance bar.
Calice u sultána bylo tlumočení díků rakou-
ského císařé za projevené blahopřání ke dni
narozenin.
#4
alto_textblock
#4
Hospodářské následky krise,
ré velké krise, která uchvátila dnes celou mon-
archii a od kteréž snad datovati se bude v její
historii nová epocha, třeba že bylo v rozhodují-
cích kruzích stále ještě pohodlným heslem —
mouchy, štípejte mne ! — Třeba že depressi
nelze zde pozorovati tak příliš v oněch papírech
tohoto státu, na nichž založen jeho světový úvěr,
třeba že ještě cizina, zvyklá na to, že v této
říši nikdy nebylo pokoje, že »mlelo« se to zde
neustále, nereaguje ještě příliš citelně na věci,
#5
alto_textblock
#5
kteréž se tu chystají, neb jež bez chystání silou
dějinné logiky jistě se stanou, pozorovati lze přece
jen v životě hospodářském, všude a ve
všech oborech, ono zvláštní podezřelé uti-
šení, jež dostavuje se zpravidla před velkou
bouří, dříve než orkán zaburácí. V oboru pak
oné práce, kterou od fluktuace hospodářské vždy
v jisté odvislosti koná jednotlivec, pozorovati
dnes ve všech oborech — úplnou stag-
naci. Většina továren pracuje jen s polovi-
nou, ba jen se třetinou dělníků a to ne plný
čas, mnohé továrny nepracují vůbec. Kdo ně-
jaký ten groš má, sedí na něm a střeží ho,
neboť kdo by odvážil se dnes s měšcem na
trh, kdo může dnes druhému věřit, kdo může
domnívati se, že uloží-li v tom či onom podniku
kapitál, nebude v několika měsících neb málo
letech po něm? Jestiť dnešní období hospodář-
ské horší než doba války, jež přináší s sebou
aspoň v některých oborech činnost a mimo to
jistou naději na dobu lepší, jakáž po válce vždy
se dostavuje! Projděte velkoobchody, velkoprů
myslové závody, pospěšte mezi velkokupce
řemeslníky, vyhledejte dělníky, všude rozmrze-
lost. Všude ubývá majetku a přibývá dluhů
Jest známo, že uherská polovina říše má pro
náš obchod přes všechny emancipační snahy
maďarské přece jen velký význam, a že nesmí
se manipulovati heslem: »rozluka« či ne,
jako s dýmkou tabáku, nacpat-li si ještě jednu
aneb ne.
Je ale té doby nejmenší naděje na
uskutečnění rakousko-uherského vyrovnání? Jen
šílenci mohli by se konejšiti touto nadějí. Máme
čekati snad na to, až nám Maďaři i v prů-
myslu přerostou přes hlavu jako v jiném
Aneb jho, kterým nás spjali, setřást dříve
Unisono ozývá se odevšad — pryč od Maďarů
Jakkoli ale naše stanovisko oproti Maďarům
je jasné a vylučuje každou pochybnost, jakkoli
nám nenapadá pomáhati radikálným stranám
maďarským v ještě větším utiskování národností
nemaďarských, nicméně na tom trváme, že ně-
jaké rozhodné rozřešení nynějších zmatků z dů-
vodů ekonomických, z ohledu na tu bídu, jakou
má nynější politická nejistota v následek, bude
mnohem výhodnější, i když nevypadne docela
tak, jak bychom si ho přáli, než stav nynější,
jenž práci a výrobu činí nemožnou, za to ale
hltá kapitál, který se hladovci předkládá. Szel-
lova formulka pro věčnost nestačí a proto
tak či onak. Komu není život hospodářský
lhostejný — a kdo by to byl! — přeje si co nej-
rychlejšího zakončení nynější periody nejistoty
přeje si, aby opět byla práce a výroba položeny
na pevný ekonomický podklad. V ohledu národ-
ním a jazykovém přejeme každému národu nej-
větší volnosti a má každá národnost svoje právo
usilovati o to, aby její hranice národní, ethno-
grafické byly zároveň hranicemi státními. Kde.
jako na př. u malých národů, z důvodu výdatné
národní obrany to nejde, má smysl jen stát
federativný, naprosto rovnoprávný
v němž rovný žije vedle rovného a kde heslema
»Jeden za všechny a všichni za jednoho!« Jen
v takovém státě dařiti se může též prácia
vzkvésti blahobyt. Tolik zároveň těm, kteří dnes
nás podezřívají z tajných úmluv s maďarskou
stranou neodvislosti, avšak sami před čtyřmi lety
se s ní smlouvali v kuloarech vídeňského parla-
mentu a ve smyslu těchto úmluv navrhovali též
#6
alto_textblock
#6
resoluce.
#7
alto_textblock
#7
Denní zprávy.
Německo-nacionální žalozpěvy. Ve vý-
—
roční zprávé štyrského germanisačního spolku
»Südmark«, sepsané jakýmsi Wastianem, pojed-
nává se o pravých cílech Bismarkovy politikya
praví se na tomto místě:
»Sotva snad pět z tisíce (Němci v Rakousku) věř
na tyto vznešené cíle naše takovým ohnivým zpu-
sobem a pokouší se srdnatě přivésti je k výrazu
že naše právo v tomto státě, svobodně a německy
mysliti jest nezkratitelné svaté právo. Snad pět
z tisíce je toho schopno, za toto dobré právo bo-
jovati a v boji bez bázně život nasaditi. Nejmnožší
z našich milých soukmenovců jsou, buď bohu ža-
lováno, plni tuposti a nepozornosti, zploštělí blázní
vezdejšího života, kteří trochu těch svých trpce zí-
skaných grošů obětují mělkému požitku, švandě a
gaudiu, aneb jsou to drzí, na pytlech peněz sedící
nadutí velitelé sobeckým pudům světovým; obě
strany jsou snad jen tenkráte lidovými, když se
při tom dobře baví, anebo z toho něco mají. Tak
stůně naše obranné hnutí u bohatých i chudých
především lhostejností a lakotou oproti nejvážněj-
ším otázkám našeho budoucího vývoje. Pokud bu-
dou tisíce a statisíce Němců, kteří neplatí ani ten
jeden povinný zlatý některému z obranných spolků
německých, ačkoli si nemusí tím ukládati ani nej-
menší újmy, bude to se správným uctěním Bis-
marka a věrností Bismarkovi tuze špatně vypadati.
dotud také musí býti připravení na další ztráty
#8
alto_textblock
#8
moci a vlivu... Nikoli slavnostmi, kommersy, piv-
ními lístky, chrpovými kyticemi a zbahnělým hej
lováním smíme vystoupiti proti svému, dobře vy-
zbrojenému nepříteli, nýbrž jedině a pouze vysokou
mravní a duševní převahou... Dnes, kdy Slo-
vanstvo těsně před branami rakou-
skouherské říše celý svět uvádí v to-
porný úžas, kdy sladká luza v Lublani
a české pouliční bandy v Praze nedají
minouti ani krátkému čtvrt roku, aniž by smrtel-
nému záští oproti všemu německému barbarským
způsobem popustily uzdu, dnes musíme se zajisté
obávati, že se bývalá Ostmarka stane pohraničním
náspem proti Německu . ..«
Ten povinný německý zlatý t. zv. obran-
ným spolkům je nejdůležitější, nejnapjatějšía
nejtrapnější otázkou všech výročních a poklad-
ních zpráv jejich. Také p. Wastian vyplňuje
dlouhý odstavec svého pojednání obdivem české
hmotné obětavosti na národní účely a jejími po-
četnými příklady i plamennými slovy nabádá
Němce k následování. S českou a německou obě-
tavostí má se to podstatně jinak, než se spiso-
vatelé jednacích zpráv německých a různí ti
šriftlajtři němečtí domnívají, aneb doznati
chtějí. Shledá-li chudý český národ každoročně
statisíce na svě národní osvětové účely, státem
lhostejně a zpupně opuštěné, na obranu své ne-
ustálé třepící obruby jazykového územi, jest to
obrana, je to námaha největšího napjetí sil v
okamžiku nebezpečí smrti, kteréž stalo se systé-
mem germanisačním u nás latentní. Život českých
menšin, zvláště na jazykovém rozhraní podobá se
neustálému autodafé národních českých existencí,
Němci za to nikde neumírají smrtí národní.
Ježto jim nikde nejde o život, není příčiny, aby
vyvíjeli mimořádnou hmotnou obětavost, zvláště
když většinu germanisační práce za ně vyko-
nává stát svým apparátem bezplatně a s nej-
větší ochotou. Co Němci naši doma neseberou,
to se jim vrchovatě nahradí zásilkami z říše
a ku podivu, přes všechny nářky a obdiv naší
obětavosti, Němci prý nenapodobitelné, ještě stále
Němci stačí ničiti naši činnost obrannou velice
výdatně.
— Na paměť královského reskriptu ze dne
12. září 1871 pořádá rada městská na
Král. Vinohradech dnes o 8. hodině
večerní ve velkém sále Národního domu mani-
festační přednášku »O českém státním
právu«. Přednáší říšský a zemský po slanee
pan JUDr. Josef Herold. Přednáška jest
všemu občanstvu přístupna.
— Kluby občanské. Novoměstský
občanský klub v Praze koná dnes
v sobotu v 8 hodin večer v sále Měšťanské
besedy členskou schůzi s programem: 1. Před-
náška předsedy klubu pana dra. Ed. Grégra
»O královském reskriptu«. 2. Roz-
hovor o příštích obecních vol-
bách. Hosté jsou vítáni.
— Oslava památky Riegrovy uspořádána bude
ve Strakonicích v neděli dne 20. t. m. ve
2 hodiny odpol. ve spolkovém domě přičiněním sdru-
žení dvacíti národních spolků. Protektorát převzaly
městské rady obou měst strakonických. Přednášeti
bude spisovatel Fr. A. Šubert. Přístup do schůze
je zcela bezplatný.
#9
alto_textblock
#9
— Osobní. Dnes ráno odjel z Prahy do Vídně
president vrch. soudu ryt. Wessely.
— Úmrtí Ve čtvrtek dne 10. t. m. zesnula po
dlouhé a trapné chorobě ve věku 41 let paní Anna
Pra žáková rozená Kadečkova, choť statkářev
Hořeněvsi u Hradce Králové. Zesnulá byla miloua
vzornou hospodyní, manželkou i matkou. Pohřeb
koná se v neděli dne 13. t. m. na hřbitov v Hoře-
něvsi.
— Reskriptové schůze. Na paměť královského
reskriptu z 12. září 1871 uspořádána bude v Opočně
manifestační schůze občanstva celého okresu dne
27. září t. r. v sále Národního domu v Opočně. Po-
drobný program schůze bude později oznámen.
— Konfiskace. V pátek zabaven byl v Plzni ča-
sopis strany národně sociální »Naše Snahy«. Závad-
ným byl shledán článek, pojednávající o českém stát-
ním právu a neochotě vlády vídeňské při odpomáhání
nedostatku, vzniklého následkem živelních pohrom. Je
to v poměrně krátké době již třetí konfiskace zmí-
něného časopisu.
— Pamětní deska J. V. Slukovu. Komité pro po-
stavení pamětní desky zasloužilému dramatickému
umělci Jakubu Vojtovi Slukovu žádá všechny pří-
znivce dramatického umění, aby laskavě přispěli pe-
něžitou podporou k uskutečnění vytknutého cíle.
Doufá, že nesčetní bývali přátelé a ctitelé zvěčně-
lého Slukova rádi přispějí na důstojné označení rod-
ného jeho domu. Jeť morální povinností, ryzí povahu
Slukova uchovati poměrně nuzným a ještě ne dosti
uvědomělým krajanům jeho jako povznášející vzo
pravého vlastence a ryzího charakteru. Příspěvky
buďtež až do odvolání zasílány členu komité M. Dvo-
řákovi, techniku, t. č. v Drahově (p. p. Veselí n.
Luž.). Každá podpora bude v denních i krajinských
listech kvitována.
— Vylidňování Šumavy. Z obce Březových La
u Horní Vitavice, která čítala při posledním sčítání
lidu jenom 130 obyvatelů, vystěhovalo se letošního
roku již 14 osob do Ameriky. Podobné zprávy dochá-