#1
alto_textblock
#1
1905.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, ve čtvrtek dne 5. ledna.
#3
alto_textblock
#3
K číslu 5.
#4
alto_textblock
#4
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Pošton:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h
#9
alto_textblock
#9
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 3
#10
alto_textblock
#10
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
#11
alto_textblock
#11
Wálka
#12
alto_textblock
#12
Carova odpověď na dotaz generála
Stesselja.
Z Tokia, 4. ledna. (C.-B.) Ruský car
odpověděl na včerejší dotaz generála
Stesselja, zdali dovolí, aby dů-
stojníci posádky zavázali se čestným
slovem, že války více se nezúčastní
že ponechává důstojnictvu na vůli
dáti čestný závazek, nebo odebrati se
do zajetí. (»Renter«.)
Telegram generála Stesselja carovi.
Z Petrohradu, 4. ledna. (C.-B.) Telegram
generála Stesselja, odeslaný carov i dne
1. ledna praví, dále (viz ranní list): Ztráty naše
jsou veliké. Dva velitelé pluků jsou zraněni,
jeden těžce. Velitel tvrze č. 3 přišel při explos
o život.
Veliký care, odpusť nám! Učinili jsme vše,
co je v lidské moci. Suď nás na základě § 64.
reglementu o hájení pevností. (Poznámka gene-
rálního štábu: Třeba že hájení pevnosti bylo
sebe statečnější a sebezapírání obhájeů větší.
přece velitel pevnosti, která vydána nepříteli, má
býti postaven před vojenský soud, který jme-
nuje car. Tento soud má rozhodnouti, zdali ve-
litel pevnosti učinil vše možné, aby pádu její
zabránil, či je-li na vzetí jejím vinen.) Suď však
milostivě. Téměř po 11 měsíců nepřetržitého
boje jsme síly svoje vyčerpávali. Čtvrtina ob-
hájců, z nichž polovina jest nemocna, má ještě
v moci 27 verst pevnosti, aniž by kynula na-
děje pomoci, anebo jen vystřidání na krátký
čas. Lidé mojí vypadají jako stíny.
Hr. Cassini o pádu Port Arturu.
Z Londýna, 5. ledna. Ruský velevyslanec
hr. Cassini ve Washingtoně pravil: »Ozná-
meno mně, že padl Port Artur. Žádná pevnos
nemůže vzdorovati odpůrci, který nešetří životů.
Japonci ztratili tam 100.000 mužů. Vláda ru-
ská bude pokračovati ve válce.«
#13
alto_textblock
#13
Rušti zajatci a nemocní v Port.
Arturu.
Z Londýna, 5. ledna. Ruští zajatci opusti
Port Artur teprve dnes. Bylo jim dodáno hojně
potravin. Také léků. Nemocných v Port Arturu
jest přes 20.000, invalidů na 10.000.
Hlasy ruských novin.
Z Petrohradu, 5. ledna. »Svět« píše
Hrdinové portarturští vykonali svou povinnost.
Ale proč ji nekonali druzí? Z neschopnosti,
#14
alto_textblock
#14
zbabělosti, či snad nedostatku horlivosti ? Necht
bůh a svědomí je soudí.
»Novoje Vremja« pronáší se: Por
Artur zastavil nejméně 120.000 mužů. Man-
džurská armáda však neučinila pro obhájce
Port Arturu ničehož.
»Ruse praví: Naše pevnost padla násled-
kem nemoci kurdějí, která vzniká nedostat-
kem čerstvé potraviny, jmenovitě
zeleniny. Ale tisíce pudů zeleniny, kterou
nabízeli naši sedláci, zmrzlo cestou. In-
tendantura však sama nekupo-
vala nic.
Časopis »Náš Život« soudí: Nehodíme
kamenem po slavných obhájcích Port Arturu,
že kapitulovali, neboť obranu pevnosti nepova-
žujeme za státní nezbytnost. Občanskou hrdost,
které stejně si vážíme jako vojenské, osvědčil
Stesselj, když poslal svého parlamentáře
k Nogiovi.
Z utrpení posádky portarturské.
Z Londýna, 4. ledna. Z Petrohrad
se sděluje, že ruští námořníci křižáků »Ret-
vizana«, »Peresvěta« a »Pobědy«,
přibyvší do Čifu na torpédoborcích, vypravo-
vali, že posádka portarturská déle než jeden
týden nedostala ani kousek masa.
#15
alto_textblock
#15
Ruští důstojníci v Čifu.
Z Čifu oznamuje se do Petrohradu: Ruské
torpedové lodi přivezly do Čifu portartur-
ský archiv. — Důstojníci vypravují, že ne-
měla portarturská posádka od čtyř měsí cu
pod nohama pevné půdy. Čínské úřady
chovají se k důstojníkům velmi vlídně, byl jim
dokonce nabídnut banket, jejž ale důstojníci
s díky odmítli. V japonské čtvrtiv
Čifu je úplný klid. Japonský konsul za-
pověděl svým krajanům pořádati z
příčinou kapitulace Port Arturu nějaké o sla vy
a to ze šetrnosti k přibylým právě ruským dů-
stojníkům.
Anglické dementi ruského pode-
zření ze špehounství.
Z Londýna, 4. ledna. (C.-B.) »Reuterova
kancelář« oznamuje: Zprávy, šířené v ruských
listech, jakoby baltické loďstvo bylo neustále
sledováno loďstvem anglickým, nejsou pravdi-
vými. Nic podobného se neděje, aniž jest to
v úmyslu admirality anglické. Přítomnost angli-
ckého loďstva ve vodách, kudy pluje baltické
loďstvo, jest zcela přirozenou a nemůže buditi
žádné mrzutosti, jelikož anglické loďstvo nachá-
zelo se tam i před připlutím baltického. Tvrzení,
#16
alto_textblock
#16
že anglické loďstvo má úlohu informovati Ja-
ponsko, kde se ruské loďstvo nachází, jest vý-
#17
alto_textblock
#17
myslem.
#18
alto_textblock
#18
Anglické úsudky o kapitulaci.
Z Londýna, 4. ledna. »Daily Chroniele«
uveřejňuje názory vojenských odborníků o pádu
Port Arturu: Lord Roberts praví, že hájení
bylo jedním slovem velkolepé; Stesselj jest ob-
divuhodným hrdinou, jemuž musí vzdáti čest
celý svět. Lord Wolseley lituje, že musí se
ve veřejnosti vysloviti o znamenitém a rekovném
tom obhájci a litovati při tom prolité krve. Ruští
vojíni dali na jevo velikou a kromobyčejnou
hrdinnost. Pokud Japonců se týče, jsou to vojáci
nepřemožitelní. Generál Badenhovel vyslo-
vuje se o kapitulaci jako o jedné z nejčestněj-
ších, jakou kdy historie viděla.
#19
alto_textblock
#19
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
#20
alto_textblock
#20
Císař zase do Vídně.
Z Vídně, 5. ledna. Císař vráti se dnes ve-
čer z Pešti a přijme zejtra dopoledne do pří-
sahy nového ministra vnitra hr. Bylandta-
Rheidta, který se pak ujme úřadu.
#21
alto_textblock
#21
Vypsání voleb do uherského sněmu.
Z Pešti, 5. ledna. Úřadní list uveřejňuje
královský reskript, kterým se nově
zvolený říšský sněm uherský svo-
lává ke dni 16. února. Zároveň minister-
stvo vnitra vypisuje volby na dobu
od 26. ledna do 5. února.
#22
alto_textblock
#22
Stíhání uherských poslanců.
Z Pešti, 5. ledna. Policejním šetřením o
spoustách, způsobených v parlamentě dne
13. prosince, zjištěno, že se pustošení zúčast-
nilo 43 poslanců. Poněvadž immunita včerej-
škem přestala, počal výslech svědků a obžalo-
vaných. Byli vyslechnuti dva obžalovaní a sice
posl. Pozsgay a Nosz. Položeny jim
otázky: »Jest pravda, že jste zbořil tribunu
presidentskou?« »Jest pravda, že jste ohro-
žoval presidentův život?« »Jest pravda, že jste
tloukl dřevem sluhu sněmovního?« Oba po-
slanci odpověděli, že celé toto řízení soudní
považují za persekuci, jelikož co
učinili, učinili jako poslanci. Ná-
sledkem toho odepřeli všelikou vý-
pověď. Vyšetřování má býti rychle skončeno.
Odpověď obou poslanců byla pak dodána stát-
nímu zastupitelstvu. Dnes budou vyslechnuti
opět 4 poslanci jiní.
#23
alto_textblock
#23
FEUILLETON.
#24
alto_textblock
#24
Ledacos po Novém roce.
Novoroční gratulace máme tedy odbyty!
Vykonali jsme několik nezbytných návštěv, na
které se jde tak rádo jako platit daně a přijali
jsme několik, rovněž nezbytných návštěv ko-
miníků, pošťáků, popelářů a domovníků. Po-
slední zvlášť milá! Ti první spokojují se s ko-
runkou, která na Nový rok je opravdu zname-
nitou mincí; ale poslední návštěva je trochu
dražší. Opovažte se dát paní domovnici za její
gratulaci korunu! Nevráti ji, ale co vám nadělá
za tu korunu nepříjemností, to nespravíte ani
desíti korunami. Prožil jsem to loni! Dal jsem
domovníkovi na Nový rok jer korunu. Uhranul
mě tak, že v poledne jsem nemohl obvyklou
svou porci vepřové ani vidět. A den na to za-
kusil jsem již následky jeho pomsty.
Mám od domu klíč za mírný poplatek dvou
korun měsíčně. Přijdu domů a chci otevírat
vrata, ale marně. Spíš bych zlámal klíč, nežli
bych otočil. Co zbylo, než zazvonit? Přišel
domovník, otevřel hravě, já zaplatil šesták a
bylo dobře. Druhého dne zase, třetího dne jak
by smet.
Povídám to domovníkovi. „I to snad mají
špatný klíč, to není možná.“ Vezme mi ho
#25
alto_textblock
#25
z ruky, dá do zámku a klíč otevíral jako jindy.
„To jsem přece blázen,“ divím se, „a já už po
třetí se nemohu dostat domů.“ Mrzelo mě, že
si domovník snad ještě může myslit, že nemohu
trefit do klíčové dirky.
Čtvrté noci zase marně zkouším otevřít.
Škrtnu tedy sirkou, posvítím si do zámkua
ejhle! Čipera pan domovník tam vstrčil na prst
dlouhý hřebík, který zase pěkně vytáhl, když
mi přišel otevírat. Vystrčil jsem hřebík sirkou,
otevřel si pěkně, hřebík skonfiskoval a druhého
dne ho poslal panu domovníkovi s touto
douškou: „Nějaký lotr vždycky před mým pří-
chodem vstrčí do zámku hřebík, abych nemohl
otevřít. Stane-li se mi tak ještě jednou, dám si
příště otevírat domovní vrata policií.“ Vícekrát
se to nestalo a celý rok jsem měl od domovníka
pckoj. Na Nový rok přišla s gratulací domovnice
a ta odnesla s. zlatku, aby pokoj nebyl po-
rušen..
Ale dobře, že už starý rok je pryč! Teď te-
prve začala jak se patří zima. Předevčírem
včera, jen to praští!
Krásný mráz, co? Mlékařka přivezla ráno
z Krče v putně kus bílého ledu a děti přiběhly
ke mně do postele sadostnou novinkou, že
v kuchyni neteče voda. Do večera nesvítil ani
„No, dnes je jistě dvacet stupňů pod
nullou,“ prohodil někdo na tramwavi.
#26
alto_textblock
#26
plyn!
#27
alto_textblock
#27
„Jo — dvacet! To by zamrzla i elektrika!
Je sotva dvanáct, ale stačí to —
„Dvanáct?“ chytil se slova jiný pasažér.
„Teď jsem šel kolem Hájka Žitnou ulicí a ukazo-
valo tam patnáct —
„I kde pak, to je jenom na Vinohradech!“
vykládal mudrc. „V Praze je vždycky o pár
stupňů míň.“
Kdybyste řekli, že je deset stupňů, taky se
nezavděčíte! Hned se najde někdo, kdo tvrdí, že
je devět nebo deset a půl. Každý chce něco
jiného! To máte jako s tou zimou. Do Vánoc
kde kdo huboval, co je to letos za mizernou
zimu.
„Vždyť je pořád jako na jaře! Člověk může
nosit svrchník! To zase bude nemocí! Proto ten
tyfus se tak vzmáhá.“
Minul týden a kde kdo nadává na zimu:
„Dotopit se nemůžeme! Od Nového roku spá-
lili jsme víc uhlí než za celý prosinec! Skan-
dální zima! A což teprv v Mandžurii! Už aby ta
zima byla pryč. To zase bude nemocí, zápalůa
nastuzení!“
Věční nespokojenci, ti Pražáci! Jako s tou
tramwaví! Nejdřív hubovali na to, že vozy pře-
plňují a když přišel zákaz přeplňování, zase
hubují, že nemohou se do vozů dostat. . . Žádná
zlatá střední cesta!
Karo.