#1
alto_textblock
#1
Ročnik XXXXIII.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v pondělí dne 23. února 1903.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 53.
#4
alto_textblock
#4
na měsí
na čtvrí leta
#5
alto_textblock
#5
Na ranní a odpol. Iisty
předplácí se
v Praze v administrai
s něslo . .. ... K —
na čtvrt leta
s dvojí donáškou
a měsl
na čtnit leta. . . . 7 KK p0
ve flislkách: 2 K 90h
na měsic
Poštous
na měsse
na čtvrt loča . . . . 9 K 50k
s dvejí zisilke
:
..
#9
alto_textblock
#9
V drobném prodejii
za B
ranni čí-lo e seb
vdpoledini
: nk zh
Ve úlialkách na venkore-
ranní číelo.
odpolední . . . . . . . . 5 b
#10
alto_textblock
#10
Inserát
plati se holové napřed.
Fřežplscení a toserty přljíná sdlmisl-
strace v Karianské ulici č. a.
Tam nacházejí se též rrdakce
tiskárna a erpodicn „ Národnich Leistů“
Rukopiny so novrnnn
#11
alto_textblock
#11
Telefonické zprávy„Nár. Listů.“
Dr. Schücker o politické situaci.
Z Vídně, 23. února. Na schůzi »Ně-
meckého spolku pro Liberec«, která četně
navštívena byla, měl dr Schücker řeč o po-
litické situaci a pravil mimo jiné: My zá-
stupcové německého národa, přes to že na-
byli jsme špatných zkušeností se smiřovacími
pokusy, vyhověli jsme přání vlády, vstoupiti
v nová vyjednávání se zástupci českého ná-
roda, ježto se stále říká, že rozhodnut
o osudu této říše leží v rukou našich.
Litujeme, že opětovné tyto pokusy ne-
vedly k cíli a neměly výsledku. Ale když
zástupcové českého národa oproti předcho
zímu prohlášení se strany vůdčí, že totiž
Němce a Čechy v Čechách dělí pouhá pa-
pírová stěna, najednou vztýčíli pra pon
státoprávní, o Čechách, Moravě a
Slezsku jako o korunních zemích českých
mluvili a na stanovisko od Němců, vždy
příkře odmítavé se postavili, že totiž česká
řeč, bez ohledu na praktické potřeby v ce-
lých Čechách s německou na
roveň býti postavena ma, a tím
celé Čechy, Moravu a Slezsko pro sebe
reklamovali, kázala čest národní zástupcům
německým, aby konference ty opustili.
Plné uzdravení parlamentních poměrů
dá se jen tenkrát očekávat, když se podaří
pod pevnou a silnou vládou najíti cíle vě-
domou většinu, která je přesvědčena o nutné
jednotnosti celého státního zřízení, historií
jeho podmíněné, která jest také podmínkou
velmocenského postavení říše. Úkolem Němeů
tedy musí býti, aby tuto většinu získali a
tak zabezpečili si vliv na rozho-
dování osudů této říše. Nejen žese
nesmí v Rakousku vládnouti proti Něm-
cům, ale ani říci se nesmí, že bez Němeů
vlásti se může.
Budou-li se Němci o to úsilovně zasa-
zovat, může se to snadno zdařiti. 200 ně
meckých poslanců v parlamentě bylo by silou.
jíž by se vzdorovati nemohlo, jmenovitě by
vládám zašla chuť, udělovati koncesse na
rodnostem jiným, na úkor Němců. Při všem
uznání, které máme pro nynější vládu a jme-
novitě pro dra. Körbra, vytýkáme jí, ze
jeví malý odpor proti požadav-
kům Čechů. Nemůžeme připustiti, aby
se nějaké státní nezby tnosti, k nimž počí
táme především »šťastné skoncován
rakousko-uherského vyrovnáníe
projednávaly za koncesse jednostranné a na
úkor Němců.
Dopřáli jsme bez závisti kultury své
všem jiným národům, ale žádáme za to, aby
toto naše postavení, blahu státu sloužící.
bylo respektováno a na naší državě, která
má být zajištěna národnostním ohraničením
a zřízením národních autonomních institucí.
nebylo vikláno. Chceme, aby stát vykonával
své německé poslání též jako
věrný spojenec německé říše
kulturu nésti na Východ a zachovati mín
národům.«
Po dru. Schückrovi premluvil dr
Thurnwald o škodlivosti jazykových na
řízení Stremayrových, která Badenovými ne
byla zrušena. Dovolával se Stremayra sa
motna, který prohlásil, že Němci v Čechách
mají úplné právo, dovolávati se právního
stavu, jenž byl před vydáním jeho výnosů
Zřízení krajského soudu v Trutnově
zřízení samostatného finančního ředitelství
v Liberci, kterých se Němci ve východníeh
Čechách domáhají po léta, ještě nebylo uči-
něno skutkem. Jest politickým skandálem —
pravil řečník — že vláda jenom vzhledem
na námitky Čechů neuskutečňuje splnění
obou těchto požadavků.
Postavení ministra dra. Rezka nemá
žádné protiváhy (dr. Körber jako německý
ministr převáží 10 českých ministrů! Pozn.
red.) Co se tkne vyrovnacího jednánís
Čechy, žádá řečník, aby němečtí poslane
nepustili se s Čechy do žádných transakcí,
pokud pro ně nebude sjednán bezpečny
podklad.
Dr. Schücker promluviv ještě jed
nou, prohlásil za zvláštní stav, že dr. Rezek
pořád ještě je ministrem, ačkoli Čechové
jsou v opposici, ba obstrukci, jakkoli jiz
bylo několik krisí Rezkových. (Pan dr.
Schücker mohl by věděti, že také dr
Bärnreither byl členem kabinetu, ačkoliv
všichni Němci byli v opposici, ba v ob-
strukci. Pozn. red)
Řeč dra. Scbückera je eklatantním zje-
vem německé zbujnělosti. Česko
německé konference poslední rozbily se —
jak známo — jen odporem Schückrovýcl
spřežencův.
Je lež, jest drzá lež, pravil-li dr
Schücker, že Němci dopřavali ostatním ná-
rodům kultury. Jich chování se proti české
universitě v Praze a proti univérsitě mo-
ravské tuto lež ukazuje co nej-
očividněji. Ostatně se dr. Schückera
jeho soudruzi náramně klamou, domnivají-li
se, že neněmečtí národové daj
si udělovat od Němců žebrácke
drobty jak jazykové tak osvětové. Též
jsou na omylu, že poslání Rakouska je ně-
meckým. Takové fráze mohly se mluviti
před 40, 50 lety, ale počátkem 20. století
jsou směšnou chlubností.
#12
alto_textblock
#12
Szell ve Vídni.
Z Vídně, 22. února. Uherský minister-
ský předseda Koloman Szell byl včera při
jat císařem a arcivévodou Františkem Ferdi
nandem z Este. Obě tyto audience uvádějí
se v souvislost s pokusv, podni knu
#13
alto_textblock
#13
tými o kompromiss se stranou
neodvislosti ve příčině zákona
o kontingentu na rok 1903. Zde
myslí, že opposice tato bude překonána ně-
jakým ústupkem, jejž učiní vojenská správa
Schůze demokratů.
Z Pešti, 22. února. Včera v okresu
V., VII. a VIII. konány schůze, pořádané
demokratickou stranou proti branné předloze.
Došlo ke skandálům, když neuděleno slovo
sociálnímu demokratu v okresu VII. Ve všech
schůzích přijaty byly resoluce, kterými se
opposice vyzývá k vytrvalosti
#14
alto_textblock
#14
Telegrafické zprávy „N. L.
#15
alto_textblock
#15
Z Mnichova, 22. února. (C. B.) Stámn
rada v ministerstvu osvěty Wehner byl
jmenován ministrem pro kultus a vyučování.
Z Paříže, 22. února. (C.-B.) Poslane
a bývalý ministr Poincarré byl zvolen
v Mense senátorem. Neměl protikandidáta.
Z Lokodje, 20. února. (C.-B.) Angličt
členové anglo-německé komise rozhraničovac
pro vymezení hranic mezi Jolou a jezerem
Čudským dne 10. t. m. sem přibyli a odpluli
dnes ve zvláštním automobilovém člunu po
řece Benue do Ibi.
Roosevelt o branné moci Spojených
států.
Z Washingtonu, 21. února. (C. - B.
Dnes večer položen základní kámen k nové
válečné škole za přítomnosti presidenta
Roosevelta, ministrů, náčelníků úřadů a za
hraničních zástupců. Roosevelt pronesl při
tom řeč, ve kteréž prohlásil, že je zřízen
této školy velkým krokem k zabezpečen
branné moci Spojených států a doplněním
zákona o zřízení generálního štábu. Proud
události vehnal prý americký národ do po-
stavení moci světové; národ má tedy nyn
povinnosti k západu i k východu, avšak ne-
může těmto závazkům dostáti, nebude-li sto
náležitou silou o věc spravedlnosti a míru
se zasaditi a nebudeli vůbec zjevno, žesi
Spojené státy míru přejí nikoli jakožto ne-
odvážný slaboch, nýbrž jakožto muž sil ny,
sebevědomý a dobře vyzbro-
jený. Lid začíná už chápat, že armádaa
loďstvo ve válce tou měrou povinnost svoji
vykonají, jak v době míru k tomu byly při-
praveny. Amerika má právo žádat, a b
její branná moc dostoupila
nejvyššího stupně zdatnosti ne-
zadávajícv tom ohledu žádne
armáde vzdělaného světa.
#16
alto_textblock
#16
Hacedonská otázka.
Z Bělehradu, 22. února. (C.-B.) Z Ma-
cedonie se oznamuje: Na podnět pana Sa-
rafova zřizeno v posledních dnech sed
úplně vyzbrojených bulharských
čet po 200 až 300 mužích. Časopisy litují.
že byla z opravního programu rakousko-
ruského vyloučena otázka o podrobení Al-
bácův, kterážto pro srbský živel tak velikou
má důležitost.
Z Cařihradu, 22. února. (C.-B.
Zpráva, že dráha Smyrna-kasabská obdržela
rozkaz, aby se přichystala na dopravu 25. 000
mužů vojska, týká se opstření dřívějšího.
Když se počátkem února stav věcí začal
jevit povážlivým, obdržely — mimo jiné —
tři redifové br gády v obvodu třetího sboru,
jejichž doplňovacími okresy jsou Denigli,
Smyrna a Aidin, rozkaz, aby se připravily
na mobiiisaci, kterýžto rozkaz ale později
byl odvolán. — Dne 18. a 19. února událo
se v okresích geogelském ve vilajetu solun
ském několik bezvýsledných srážek
s bulharskou četou. Jeden muž
z čety byl zabit a dva turečti vojáci po-
raněni.
Z Cařihradu, 22. února. (C.- B.
Oběžník bulharské vlády, zaslaný
jejím obchodním jednatelům v Turecku, ukládá
těmto za povinnost, aby si správně vedlia
také bulharským předákům ve svých jedna
telských obvodech za povinnost uložili loyální
chování a zdržování se všeho účastenství
v politickém hnutí.
#17
alto_textblock
#17
Papežovo jubileum.
Z Vídně, 22. února. (C.-B.) Jubileum
25letého pontifikátu Lva XIII. bylo zde skvěle
oslaveno. Také ve všech kostelích arcídie
cése konány slavnostní bohoslužby s Tedeum
a kázáními.
#18
alto_textblock
#18
Z jižní Afriky.
Z Johannesburgu, 22. února. (C.- B.
Komisař, pověřený baňskou komorou a »Na
tive Labour Association« k vyšetření poměrů
v Číně a k podání o nich zprávy, včer
odjel. Po návštěvě v Londýně zamýšlí ode-
brati se do Kalifornie a tam zkoumati, jakým
způsobem jsou v tomto státě Čiňané zaměst-
náni. Odtamtud odjede komisař do Číny.
Úřadníci »Native Labour Associatione
sdělují, že se vyhlídky na doplnění pracovních
sil lepší. Důkazem toho jest, že ze severu
Transvaalu a z kolonie kapské přichazí stále
větší počet domácích dělníků.
#19
alto_textblock
#19
Situace ve Venezule.
Z Washingtonu, 22. února. (C.-B.)
Byl dán siib, že německý kommodore za-
bavené venezuelské lodi v Por
of Spainu vpondělí nazpět vydá.
Po podepsání protokolu bylo přáním zástupeů
spojených mocí, aby vrácení lodí provedeno
bylo ve vodách venezuelských. Americká dě-
lová loď »Marielta« přiveze venezuelské dů-
stojníky a posádku lodí do Port of Spainu.
Proslýchá se, že povstalci tím ča s em
do nestřežených přístavů vel ke
#20
alto_textblock
#20
množství zbraní a střeliva při-
vezli. Castro nemá lodí, jež by tomu
zabrániti s to byly a stává se proto vzdo-
rovitým.
Z Havany, 21. února. (C.-B.) Zahra-
niční výbor doporučil senátu k přijetí rati-
fikaci vzájemné smlouvy, uzavřené se Spoje-
nými státy bez jakékoliv změny. Výbor pro-
hlašuje ve zprávě, že nemá za to, že s
smlouvou zaručuje Spojeným státům bezpro-
střední kontrola kubánského trhu. Výbor má
dále za to, že snížení cla na kubánský cukr
o 20 proc. dostačí. Zmocněním tím bude
kubánský průmysl s to soutěžiti s evropským
cukrem řípovým.
Z Nov. Yorku, 21. února. (C.-B.) Dl
zpráv z Wiliemstadu jsou zvěsti o vítězství
Venezuely nad povstalci nesprávné.
Z Caracasu, 21. února. (C.-B.) Dnes
sestoupil se opět kongres.
#21
alto_textblock
#21
Marocké nepokoje.
Z Londýna, 22. února. (C.-B.) »Reu
terova kancelář« oznamuje z Fezu ze dne
16. t. m.: Situace je zde tou dobou velice
uspokojivá. Pretendent, který prý byl v po-
sledním boji zraněn, jest nyní v Riattě, po
blíže Tazzy, kdežto ministr války El- Menebh
postupuje v čele silného vojska, aby přimě
kmeny k poslušnosti. Kmen Hiaina nabídí
naprosté podrobení se se zárukou rukojmí
za budoucí úplně klidné chování se a za
zaplacení náhrady. Anglický instruktér, Sir
Harry Maclean, kterýž posuzuje situ-
aci velice optimisticky, považuje moc pre
tendentovu za úplně zničenou.
#22
alto_textblock
#22
Politické zprávy domáci.
#23
alto_textblock
#23
V Praze, 22. února. (Změna jedna-
cího řádu.) Tyto dni dala německá levice
o sobě hlásati, že ona jediná jest skutečnou, stát
udržující stranou, což prý dokázala svým mou-
drým jednáním v otázce branného zákona. Je-li
levice skutečně stranou státní, musí jí především
jiným záležeti na tom, aby hlavní představitel
tohoto státu, který se nazývá státem ústav
ním, parlament mohl pravidelně pracovati a aby
se tedy z parlamentu odstranilo vše, co jest jeho
činnosti na překážku. Sněmovna zvolila zvláštní
výbor, aby ji navrhl potřebnou změnu jedna-
cího řádu, kterou by se znemožnila na příště
každá obstrukce. A tu se ukázal opět jednou
v celé nepokrytosti onen stát udržující ráz ně-
mecké levice, jímž se tak ráda před veřejnosti
vychloubá. Levice znemožnila by novým jed-
nacím řádem ochotně každou obstrukci, jen ne
obstrukci svou. Nový řád smí býti tedy upraven
jen tak, aby aspoň německá levice mohla v pří-
padě potřeby obstruovat. Musí tedy v jednacím
řádě zůstati vše, co aspoň Němcům obstrukci
umožní. A tím jsou vlastně všechny porady vý-
boru i jeho užšího výboru zbytečny a výbor mohl
by již v nejbližší plenární schůzi navrhnouti, aby
zůstalo vše při starém. Skoro totéž napovídá
dnes „německo-nacionální korrespondence“, jež
oznamuje, že by trvalo příliš dlouho, než by ná-
vrhy užšího výboru způsobily patrnější účinky
a proto že prý bude lépe, když se podrží zatím
starý jednací řád a vypracuje se k němu jen
přísnější interpretace. Interpretaci maj
vypracovati velké strany a prostě ji doporučiti
předsednictvu, aby se jí řídilo. Jedna novota má
se však přece státi; předsednictvo má se rozmno-
žiti o dva místopředsedy, aby za platnosti starého
řádu mohlo účinněji vzdorovati renitentní sně-
movně.
V Praze, 22. února. (Návštěva Szel-
lova ve Vídni.) Szellův odjezd do Vídně
byl pro Pešť překvapením. Uherský předseda
ministerstva nezmínil se nikomu o účelu své ce-
sty, ale tuší se všeobecně, že hlavním předmětem
jeho jednání ve Vídni bude oaázka kon-
verse jednotného státního dluhu, o níž sám
tyto dni v parlamentě prohlásil, že musí býti vy-
řízena „bez prodlení“. V Pešti se soudí, že
uherská vláda nestojí na 5% úrokové míře při
kapitalisování uherského dluhu a že se spokoji
s mírou značně nižší. Soudí se to z toho, že
Szell sice mluvil o důležitosti pevného stano-
vení úrokové míry, nikdy však se nezmínil, že to
musí býti míra 5 6.-
Z Pešti, 21. února. (Košutovci
branná předloha.) Výkonný výbor strany
neodvislosti měl dnes za předsednictvi Fr. Ko-
šuta poradu, v níž vzata na přetřes i otázka,
jak se má strana zachovati dále k branné před-
loze. Fr. Košut oznámil, že vláda s ním
vyjednává přimo i nepřímo a že ho došle
vyzvání, aby stranu neodvislosti přiměl k for-
mulování požadavků, na jichž základě bylo by
možno vyjednávati o zakončení debaty o branné
předloze. Výkonný výbor se na to usnesl, aby
se na středu svolala celá strana, které přísluší
především rozhodnouti, chce-li vůbec s vládou
vyjednávati a své podmínky formulovati. Jest
přirozeno, že se středeční schůzi strany neodvi-
slosti hledí s velikým napjetím vstřie, neboť čas
kvapí a branná předloha, máli nabýti platnosti
už při letošním odvodu, musí býti projednána
v době co nejkratší.
Z Pešti, 21. února. (Potrestaný su-
rovec.) Do uherské sněmovny zaslána tylo
dni z Pétikostelí zpráva, že tamní cvičitel jedno-
ročních dobrovolníků, nadporučík Pompej Benlia
jednoho dobrovolníka při cvičení zpolíčkovala
zkopal. Kosutovec Egri chtěl učiniti v té věci
dotaz k ministru honvédů; ale bar. Fejérváry
ho požádal, aby od dolazu opustil, poněvadž
nadporučik Bentia byl již náležitě potrestán.
Byl totiž zbaven učitelského místa v dobrovol-
nické škole, musil ztrýzněného dobrovolníka
pted celou školou odprositi az
trestu bude přesazen do Stolce v Bosně. Potre-
stání surového důstojníka uvílá veřejnost ovšem
se zzdostučiněním jest však otázka, hredí lis
#24
alto_textblock
#24
člověk, jenž se neumí slušně chovati ani ve
společnosti lidí vzdělaných, jakými jsou dobro-
volníci, za důstojníka bosenské posádky, kde se
jeho surovosti nedají tak snadno kontrolovati,
jako v dobrovolnické škole pětikostelecké.
#25
alto_textblock
#25
Politické zprávy zahraničné.
Proč se Hercegovci rozutikávají.e
(Pokračování.)
#26
alto_textblock
#26
49. Vrcholem vší naší hospodářské bídy
je, že jsme nuceni své krávy a kobyly vodii
pod erárné býky a hřebce. Náš domácí dobytek
je drobný, cizi — hrubý; následkem je, že
náš dobytek šmahem hyne, ač má výborné
nenahraditelně vlastnosti, na ohromnou naši
škodu. Pochybujeme, že některý z podřízených
orgánů referoval vládě podle pravdy o tomto vý-
sledku plemenitby. Proto si dovolujeme zvlášt
upozorniti na tuto věc. Aby se zabránilo domá-
címu plemenění, úřady nařídily obyvatelstvu.
aby porazilo všecky býky a hřebce domácí rasy
Obyvatelstvo váhalo, i bylo tak krutě pokuto-
váno, že jediná obec Koleško zaplatiti musila
580 K pokuty. Obce, které měly po 300 kra-
vách a 150—200 kobylách, ztratily úřadním
plemeněním 60—80 svého dobytka. Uvedem
jediný příklad. Cetko Kljakič z Udrežně mě
před úřadním plemeněním 11 krav, nyní má
pouze 3, o všechny ostatní příšel vinou úřad-
ního plemenění.
49. Zvůle žandarmů chápe se i této příle-
žitosti, aby nás trýznila a ještě větší škody nám
působila. Tak po vydání zákazu chovati domácí
býky, žandarmský strážmistr Pavel Buněvčič
odehnal Nikolovi Djosoviči z Koleška ročního
býčka bez vědomí majitelova a v četnických
kasárnách jej porazili.
50. Finanční strážnici zastavili Maxima Do
soviče a podrobili jej prohlidce, při níž mu za
opaskem našli paklíček c. k. tabáku za 4 kr.
koupený v c. k. trafice. Udali jej pro pašován
a ačkoli Maxim Djosovič vedl za svědka i tra
fikanta, u néhož tabák koupil, byl pokutován
5 zlatými.
51. Strážmistr Serbič pozval do žandarm-
ské kasárny Štěpána Svrzana ze Zovidola a za
vřev okna, bez milosrdenství jej tloukl a nutil.
aby řekl, že byl na Černé Hoře. Ubožák na útrp-
ném právě to řekl, aby si zachránil život, na-
čež jej Sertič zavřel do chléva a pak dopravil
k okresnímu úřadu, jenž jej odsoudil na 10 dní.
Když byl Svr an přišel do kasárny, Sertič mu
odňal 6 zl. 50 kr., které u něho našel. Svrzan,
propuštěn z vězení, hlásil se o tyto penize, ale
Sertič mu je nevrátil, nýbrž jej obvinil z po-
kusu podkoupení a částku onu přiložil jako cor-
pus delieti. Svrzan je dosud ve vyšetřováni.
To jsou některé přiklady z naších styků
s c. k. okupačnými orgány, ale myslíme, že
jest jich dosti, aby si vysoká vláda mohla uči-
niti pojem, co trpí ubohá nevesiňská rája, jíž
nebylo dosud dovoleno, aby jakýmkoli způso-
bem dala výraz svému bolu. Národ věři, že
úřadníci, zvláště nižší, často zneužívali vůlea
nařízení vysoké vlády, a tyranisujíce na nás na
svůj vrub, zapomínali, že jsme my národ, který
už dříve mnoho trpěl, ale když strádání jeho
dosáhlo kraje a svoboda jeho zůžena byla na
míru nejmenší, měl dáti silný odpor a ztreslati
ty, kdo s ním nakládali jako s otrokem a jej
snižovali.
Vysoká vládo! Číše trpělivosti přeplněna
jest a národ, který dosud trpělivě snášel své
ponižování, zdvihá čelo a žádá, aby mu dána
byla svoboda ve smyslu Nejvyšší proklamace,
vydané, když c. k. vojsko vstupovalo do našich
vlasti, anebo se šmahem vystěhujeme odtud.
kde každý berní exskutor se svými běhouny
chce ovládati vůli národa a jej ničiti.
Přání svá co do věci i co do osob shrnu-
jeme v tyto body :
1. Buďtež bez podmínky sesazeni naš
krvopijové, svrchu jmenovaný Salih beg Baša-
gič, gradonačalník, a berní official Ali effend
Muftiče, jež považujeme za pramen všeho zla
na Nevesiňsku.
2. Aby byli bez podmínky sesazeni všichni
představení pravoslavného i mohamedánského
vyznání, kteří byli proti národní vůli ustanoven
a délají úřadům donášeče a špehouny. Výslovně
jmenujeme: Joksima Govedaricu, Četka Škipinu
Hasana Čamu, Zukanoviče, Meha Šachinagiče
Savu Vaskoviče, Tavu Muratspaiče, Iliju Pul
jiče, Achmeta Kazaziče a Ačima Laketu, pan-
dura. Z těchto buďtež vzati v soudní vyšetřo-
vání:
a) Představený Ilija Puljič, pro zločin utr-
hání a podvod, spáchaný na soudu křivým
udáním.
b) Ačim Lakela, pandur, pro zneužíván
úřadní moci a vydírání, jehož se dopouští nutě
lidi robotovati.
e) Achmet Kazazič pro úplatnost a své-
volné poškozování cizího majetku.
3. Národu budiž dovoleno, aby si obecn
představené a výbory svobodné volil. (Dokonč.)
#27
alto_textblock
#27
Řišský lékařský sociální kongress
ve Vídni.
#28
alto_textblock
#28
(Piše český lékař.)
#29
alto_textblock
#29
V sídelním městě cislajtánském spojilo se
před několika lety dvacet dva spolků lékařských
ve svaz vídeňských lékařů. Tento svaz umlnií
si letos pořádati o Velkonocích velký říšský lé-
kařský sociální kongress, na němž mělo býti
všemi lékaří v Předlitavsku protestováno proti
tomu, aby vláda rakouská neprováděla sociáln
#30
alto_textblock
#30
*) Viz »Národní Listy« z r. 1902 č. 284 ze dne
15. října, č. 294 ze dne 25. října, č. 300 ze dne
31. října, č. 307 ze dne 8. listopadu, č. 330 ze dne
1. prosince, č. 351 ze dne 23. prosince, z r. 1903
č. 3. ze dne 3. ledna.
#31
alto_textblock
#31
opravy na úkor lékařského stavu, neplajíc se
ani na mínění tohoto důležitého činitele veřej-
ného dobra. Myšlenka nebyla a není zlou.
Stavu lékařskému v Rakousku vede se dnes
opravdu zle a bylo by na čase, aby vláda pro-
vedla při svých sociálních reformách i reformy
v tomto dnes těžce zkoušeném povolání.
Svaz vídeňských lékařů požádal také české
lékaře za účastenství na sjezdu. Ústřední jed-
nota českých lékařů usnesla se v prosinci mi-
nulého roku na své valné hromadě po delší de-
batě a po dotazech u polských a jiných slovan-
ských lékařů, že sjezd obešle, bude-ti na něm
českým delegátům zaručena možnost mluviti v
mateřském jazyku a budouli slovanští delegáti
zastoupeni v presidiu. O ničem jiném se tato
valná hromada neusnesla. Přípravný komitét na
učiněný dotaz ze strany úplně soukromé, zda
bude těmto českým požadavkům vyhověno, usnesl
se všemi proti jednomu hlasu (dra. Grusse, vy-
davatele časopisu »Aerztliche Reform-Zeitung«)
že vydá nové provolání na rakouské lékařské
spolky, v němž stojí doslova: »každému
členu kongressu je volno mluviti
ve své mateřské řeči.«
Provolání to bylo rozesláno na všecky
strany a přišlo i do české jednoty lékařské.
Lékaři čeští po tomto prohlášení přípravného
komitétu sjezdového byli odhodláni sjezdu se
zúčastniti. Však tu pojednou se rozbřesklov
hlavě nadlidským velikánům velkoněmeckým ve
Vídni a unisono začali tito »neinferiorní« lidé
hlásati ve všech možných a nemožných, vel-
kých i malých žurnálech denních i týdenních,
že Češi přijdou dobývati státního práva na říšský
lékařský sociální kongress. Prolito bylo moře
černě tiskařské a napsány dětinské články do
listů od »Neue fr. Presse« počínaje až do ma-
lých »Sonntags- a Montagsblattů« vídeňskýchi
mimovídeňských. »Neues Wr. Journal« zmohl
se k následujícímu vtipu ve svých sloupcích:
»Ústřední spolek českých lékařů v Praze žádá:
každá slovanská řeč budiž na říšském sociál-
ním kongressu lékařském ve Vídni připuštěna,
každý slovanský kmen budiž zastoupen v prae-
sidiu a konečně — člověk by to mohi pokládati
za žert — na sjezdu nesmí se ničeho státi proti
českému státnímu právu. Co má státní právo
co činiti s uboženým stavem lékařů rakouských,
tomu nerozumi žádný lěkař, pardon, snad přece
— psychiatr. To je čistě nacionální psychosa.«
Čte-li člověk podobné výplody superiorního
ducha německého, vzpomene bezděky na to,
komu by asi spíše pomohl psychiatr: českým
lékařům, kteří se náhodou ve svých požadav-
cích nezmínili ani slovem o českém státním
právu, nebo oněm velkým duchům německým
Aspoň mokrý náčinek na hlavu by jim udělal,
myslíme, velice dobře. Dr. Gruss je předsedou
spolku »Wiener Aerzteverein«. Spolek ten ihned
ze svazu vídeňských lékařských spolků vystoupil
a prohlásil, že se sjezdu nezúčastní.
Za ním následoval spolek lékařů v Hor.
Rakousích, přírodovědecký spolek lékařů koru-
tanských v Celovci, lékařský spolek vévodstvt
solnohradského, spolek lékařů v Mariboru, lé-
kařský spolek v Korutanech, všecky sekce lé-
kařské v Horních Rakousích a konečně nejno-
věji také spolek lékařů v Liberci a okoli. Řis-
ský socišlní kongres lékařský snad se rozbije,
ale vinou lékařů českých se to nestane. Ti se
dosud ještě ani officiálně ke sje-
zdu nepřihlásili. Ve štvanicích proti ob-
mýšlenému sjezdu opět spatřili čeští lidé, co je
to německá kultura. Je člověku téměř hnusno,
čte-li všecky ty nadávky a urážky německé. Po-
ctivý Němec musí se za zlolajnou tu čeládku
styděti. Všechen ten ryk a všecko to bláto ně-
meckých pisálků neodvráti české lékaře od toho,
aby chovali se svého stavu důstojně a aby se
chovali i jako synové českého národa poctivě,
důstojně a hrdě.
Bláto německých zuřivců nedotkne se bí-
lého štítu českých lékařů, čeští lékaři vědí, co
činiti mají a rozhodnou se tak, jak veli jim
čest národní i čest stavovská.
Na konec je nutno, abychom řekli české
veřejnosti pravdu, která je patrnou tomu, kdo
bliže německé spolky lékařské ve Vídni zná.
Jsou v rukou ponejvíce lidí, jichž náboženství
je jiné, nežli křesťanské. Panství těchto lidí
má býti zvráceno. Aby však neviděl svét pá-
nům do karet, vzali si za záminku české státní
právo a chtějí tímto vídeňské spolky rozbíli,
nemajíce tolik odvahy, přihlásiti se veřejněk
vyznavačům pravé, nefalšované víry vídeňského
purkmistra pana dra. Luegra. Nevíme, dokážíli
němečtí pánové českým státním právem to, co
je jejich tužbou. Nás zanecbají všecky věci
příští, týkající se říšského lékařského kongresu,
úplně chladnými.
#32
alto_textblock
#32
Poplach o „České“ spořitelně.
Než přikročíme k vylíčení událostí včerejších
v „České“ spořitelně na Ferdinandově třídě, dlužno
ještě jednou vrátiti se k otázce: kdo zavinil tento
poplach? Pravý pachatel není znám a sotva asi bude
vypátrán. A jestli někomu u spořitelny nebo u místo-
držitelství na vypátrání původce klamného poplachu
záleží, necht uváží tyto nemálo pozoruhodné okol-
nosti. Již ve čtvrtek večer kdosi přišel na policejní
ředitelství a tázal se, co je pravdy na pověstecho
katastrofč v České spořitelně. Ale o dotazu tom ani
muk. Nastalo ráno v pátek a do spořitelny porůznu
trousíli se vkladatelé. O nějakém „runu“ nebylo ještě
ani řeči a před 10 hodinou už ředitel spořitelny p.
Strizek dlel u policejního ředitele. Oznámil, že nastal
poplach o katastrofě a žádal o vypátrání původce
klamných pověstí. O několik pokojů dále dleli zpra-
vodajové poledních listů, ale — probůh — těm ne-
smělo se o tom ničeho sděliti! Teprve po odchodu
žurnalistů z jejich místnosti nastalo vyzvídání: Vě-
děli o poplachu? Budou něco psáti? Je zajistě ve-
lice nápadné, ze ani policie, ani „Česká““ spořitelna