ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 20b3ad30-8ea0-11dc-ae3c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 32
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXIX.
#2 alto_textblock #2
bze sžaato zeto
#3 alto_textblock #3
rsti lisi o sst jirodtečti
#4 alto_textblock #4
V Praze, v sobotu 2. října 1909.
#5 alto_textblock #5
e dla sa á ss llevm sll sonnstíaok ávsnnre
#6 alto_textblock #6
obz ,9voezaMí al
#7 alto_textblock #7
Číslo 272.
#8 alto_textblock #8
se psorpsloo
#9 alto_textblock #9
Na ranní avečerní listy předpláci se V Praze v administracii K — na měsle na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou: ne na měsle, . . . .. na čtvrt leta . . . . 7 K 62h ve fliálkách na měsic. . . . . . 2 K 80h Poštou: na měsle. . . . . . B K 20h na čtvrt leta . . . . 9 k eni s dvojí zásílkou na měsie na čevrt feta
#10 alto_textblock #10
2
#11 alto_textblock #11
V drobném prodejir iníl čislo o sobě . . za sh Včerní . . . . . . . za t k Ve flišlkách na venkově ráhní cislo . . . . . . . 10k večerní . . . . . . . . 5 h fnseráty platí se hotově napřed. Předplnceni a inserty přijímá administrace v Marisnské ul., s. Tam nacházejí se tel redakee, tiskárna a expedine „Národních Llstů“ Rukoplay se nevraceji
#12 alto_textblock #12
Kam spějeme? Na vyjednávání o dělnosti sněmu krá- lovství českého nelze již pohlížeti dále se stanoviska konstitučního, nelze také spolé- hati se na spravedlnost a přesnost stano- viska většiny sněmovní, totiž zástupců na- šeho národa a historické šlechty, pokudse snažili uhájiti důstojnost sněmu proti dikta tům německé menšiny. Zákonodárná a ostatn činnost sněmovní jest zastavena německou obstrukcí, za to tím usilovněji pracuje byro kratické spojenství s německým terorismem jak nynější stav správy veřejných záležitost v této polovině soustáti správně označil ně mecký publicista Heřman Bahr. Tato pra zvláštní aliance neohlíží se již dávno ani na ústavu říšskou, ani na ústavu zemskoua pokračuje u nás v Čechách a od některého času i v Dolních Rakousích docela samo- statně, svémocně a svěvolně. U nás v krá- lovství se pokračuje podle povelu německé národní rady, jež tu na sebe strhla iniciativu sborů zákonodárných a jejíž pokynů ústních i tištěných si všímají nejen zastupitelstva obcí a okresů převahou německých, nejen úřady poštovní, železniční a politické, ale od dob známého případu chebského, v němž bezohledně se šlo přes odvěké jazykové právo naší mateřštiny, již i úřady soudní. Vedle toho se neuprosný nátlak činí na ro- diče českých dítek, domahající se vyučo- vání jich v mateřském jazyku ve smyslu ustanovení státních základních zákonů, i když jest nad slunce jasněji prokázán počet dítek českých, školou povinných, jak jej rovněž zákon stanoví. V Dolních Rukousích pak a ve Vídni pouliční dav německo- naclonální provozuje napadání a pronásledování našinců jako svůj téměř každodenní sport, při čemž v neděli a ve svátek podnikají se i výpravy proti českým schůzím spolkovým, proti mist- nostem, do nichž jsou položeny, proti če- ským závodům a firmám, zkrátka ani lidu israelskému v království rumunském nebylo nikdy hůře ustláno, než jest nyní v »mo- derním«, »ůstavním« Rakousku ustláno lidu našemu. Možno snad namítnouti, že pouliční vý střednosti a srážky vyskytují se v pohnutých dobách chvílemi a dočasně i jinde a že apparát výkonné moci jakožto orgánů po řádku a bezpečnosti veřejné i v nejspořáda- nějších státech časem selhává, ale tomu bývá tak jen pro prvé okamžiky překvapení, po nichž následuje tím rychleji obnova pořádku. Není však mimo země turecké příkladu, aby se podobné zjevy opětovaly a to způsobem rostoucím trvale, namnoze u nás v Čechách již po leta, v Dolních Rakousích pak již po měsíce. Nejsmutnější věcí při všem tom však jest, že nejistota právních poměrů vniká již na sedmý rok i do oné nejvážnější veřejné organisace, jíž jest svěřena všecka spravedl nost. O počátcích zatlačování práv jazyka českého v obvodu jeho historické a zákony zabezpečené platnosti již jsme bezpočtukráte promluvili, od let sedmi k tomu přibylo i obmezování nároků českých kvalifikova- ných čekatelů na místa uprázdněná v po- hraničném obvodu našeho království, kdežto osobám, práv našeho jazyka nedbajícím, do- stává se nejen postupu rychlého, ale dotyčná činnost jejich dochází nejen odměny rychlým postupem, ale i nepopíratelné pobídky, v tom spočívající, aby ve směru svém byli ještě od- vážnější a podnikavější. Tyto dny jsme uvedl v čís. 265, večerního vydání zvláště charakte- ristický případ, sem se hodící. Auskultant A. Koleschka dělal tak zvanou praktickou zkoušku, při níž mu bylo jakožto písemná práce uloženo, aby na základě spisů mu daných vynesl příslušný nález. Ve spisech těch nalezaly se i dva protokoly, sepsané jazykem naším. Auskultant p. Koleschka zkušební nález sice vyhotovil, ale na konci
#13 alto_textblock #13
jeho připsal tuto charakteristickou poznámku »Za skutkovou povahu (t. j. správné pojetí děje, z něhož spor vznikl) a za důvody roz- sudku podepsaný neručí, jelikož není české řeči ani slovem mocen.« Jak to za takových okolností dále bude choditi v pohraničních okresích, jest na bíle dni, tu netřeba ani dalších vývodů, ani tak zvaných vyrovnacích předloh vládních a všecky ty trapné smiřovací a dorozumívací akce mezi sněmovníky našeho království jeví se býti jakousi starostí »o loňský sníh«, jak náš lid říká. Čeští účastníci všelikých těch konferenee a porad předsedů klubovních odsouzeni jsou takto vlastně k úloze mužův nedůstojné. Spojenství byrokracie a terorismu sváží tím bezpečněji »úrodu do svých stodol«, člm déle se tato vyjednávající stinohra protahuje. Vypadají při tom jako onen pravoslavný du- chovní v Uhrách, který přečkal všecky své věřící a když se ho na ně tázali — ukázal na hřbitov, v němž odpočívají. Novou črtu k ocenění vládního stanovi ska při takovýchto průhledných konferencích k docílení »dělnosti« sněmu království če- ského přičinilo i večerní vydání pražskéh listu, tištěného v místodržitelské tiskárně Uvažuje o tom, jaký jest »facit vyjednávání o kompromis«, dospívá i k těmto výrokům Jedna strana vidí v požadavku druhé výzvu a pokořující diktát, a obě se podá- vají diktátům hesel, jež »svými impondera- biliemi v duševním i hmotném směru se za- kládají na Shylockově úpisu statistiky, a sice co do většiny obyvatelstva a jinak co se týká závažnosti přispívání k berním. Rozumí se samo sebou, že statistika slouží k závě- rům o tom, co se nedá positivně spočístia svádí také ke klamným úsudkům. Větší počet neznamená vždycky veli- kost, a velikost není vždycky si- lou. Statistika vůbec může míti platnost pouze jako pomůcka pro politickou stavbu společnosti, ale nemůže sama stavbu tvo- řiti.« Tato zůmyslně zatemněná slohová perla vládního listu, přeložena do prosté mluvy. znamená: To, co Čechové uvádějí o postupu Němců, jak jsme jej vylíčili předem ve struč ných, na událostech spočívajících rysech, jsou pouhá hesla; pokud pak Čechové se odvolávají na početní svou převahu, nepro- vádějí tím ještě důkazu o své síle. Osvědčují snad ellu německé útoky na české menšiny, při nichž ochrana veřejné bezpečnosti selhává ? Bylo by žádoucno, aby uvedený list tyto naše pochybnosti záhy zaplašil, jinak by se mohlo státi, že by musil býti pokládán za podněcovatele a schvalovatele projevů síly — tohoto barbarského, hrubého rázul Zajisté německá taktika proti nám jak v zemích českých tak v Dolních Rakousich by nebyla možnou, kdyby za ní nestála výše vzpomenutá aliance byrokracie s pouličním terrorismem. Byrokracie se takto sice pro- hřešuje na své služební přísaze ve smyslu státních základních zákonů, ve příčině jejich zachovávání vykonávané, ale ovoce toho všeho nemusí přece jen dozráti. I v jiných než českých kruzích již se postihuje, že Němci nikoliv vlastní svou silou, ale nedostatečně stíhaným a nezabraňovaným násilím chtějí vynutiti na nás splnění svých požadavků. Takovýto postup musil by každý spořádaný, opravdu ústavní stát zamítnouti a když nic jiného, aspoň svou byrokracii k zachování loyalní objektivity přidržeti. Pak by se seznalo, kde je opravdová velikosta síla a násilnické choutky by rychle zkrotly. Tak praví nejmenovaný člen panské sněmovny ve známé vídeňské korrespondenci: Němci svým furiósním drážděním chtějí toho dosíci, aby se před nimi stůj co stůj ustou- pilo a jejich požadavky splnili. A vyhlídky německé jsou nepoměrně lepší, stane li se
#14 alto_textblock #14
rozhodnutí o nich diktatorsky t. když byrokracie si je osvojí v podstatě jejich a dá německému stanovisku tím bez ohlednější výraz, čím méně jí parlamentní dozor bude překážeti. A uskuteční li se jed- nou takového druhu rozhodnutí, má seza to, že se Čechové podrobí »vyšší moci«. Nuže, my od let již zaznamenáváme fakta, jež nejsou ničím jiným než neústav ním a tudíž zákonův nedbajícím a je obchá zejícím plněním německých diktátů budeme my Čechové stále jen vyjednávat a snášeti, až na konec nám zůstane z našich práv v zemi pouhá skořápka z vyjedeného vajíčka?
#15 alto_textblock #15
Politické zprávy domáci.
#16 alto_textblock #16
V Praze, 1. října. (Plán Košutův.) Po včerejším slyšení Wekerlově, jež nevedlo k ni- jakému rozhodnuti o krisi uherské, bude zejtra panovníkem vyslechnut Frt. Košut, který předloží svůj plán na uklizení uherských zmat- ků. Plán tento, o němž vídeňští oficiozové tvrdí už předem, že bude stejně zamítnut, jako ná- vrhy Wekerlovy, spočívá dle „N. P. Journ. v následujícím: Panovník svěři vládu výhradně straně neodvislosti, která však nebude činiti ná- mitek, svěří-li se na žádost koruny některá mi nisterská křesla, dvě nebo tři, přívržencům vy- rovnání z r. 1867, ale takovým, kteří nebyli čle- ny bývalé liberální strany ani trabantské (Fejér várovy) vlády. Nová vláda převzala by povinnost 1. vyříditi státní rozpočet na r. 1910; 2. vyří- diti společný rozpočet na r. 1910, v němž jsou obsaženy také výlohy, spojené s annexí Bosny a přípravami k válce se Srbskem. 3. Provedla by volební opravu, vyloučivši množné hlasování, takže by počet voličů stoupl aspoň na 2,200.000, 4. Vyřídila by otázku autonomie katolíků; 5. všechny ostatní běžné věci až do konce roku 1910, aby se počátkem r. 1911 mohly provésti už nové volby dle nového volebního řádu. 6. Vláda umožní prodloužení výsady rakousko- uherské banky o tři leta, bude-li jí zaručeno, že v oné době smí učiniti přípravy k samo- statné cedulové bance. Nové vládě musílo by se pak ještě svěřiti provedení nových voleb a ponechati nově zvolenému parlamentu, aby roz- hodl o budoucí cedulové bance bez obavy, že panovník proti samostatné uherské bance položi své veto. Až bude vyřízena otázka bankovní, nový parlament projednal by nový branný zákon a všechny ostatní vojenské otázky, počítaje k nim i zvýšení vojenských potřeb a národní ústupky Maďarům. V Praze, 1. října. (Gorické volby.) Po dlouhém počítání hlavní volební komise vše- obecné volební kurie gorické shledala, že při nedělních volbách zvolen definitivně pouze je- den poslanec, a sice ve skupině slovinské. Je to kandidát slovinských klerikálů Jerič, který prý obdržel většinu sedmi hlasů, ačkoli dle vý- počtů terstské „Edinosti“ neobdržel potřební nadpoloviční počet hlasů. Ve skupině vlašské jest treba užších voleb pro všechny tři man- dáty, ve skupině slovinské půjdou do užší volby která se koná 5. t. m., dva klerikálové, Man freda a Fon, s dvěma liberálními agrárniky Krizličem a drem. Frankem. Třetí liberál, dr. Štrekelj, propadl. Ze Lvova, 30. října. (Požadav ky Ukrajineů.) Klub sněmovních poslanců ukrajinských předložil polským poslaneckým klubům pamětný spis, jenž obsahuje následující požadavky: Lidové školství budiž upraveno dle národních potřeb ruského lidu; počet ruských učitelských ústavů se rozmnoží; v gymnasiíeh se provede úplná rovnoprávnost. Zemská školní rada se buď rozděli v odbor ruský a polský, nebo se rozmnoží počet ruských referentů ve společné školní radě. Provede se volební oprava na základě všeobecného, rovného, tajnéhoa přímého volebního práva. Podpory živelními ne- hodami postiženým rolnikům budou se dělit mezi polské a ruské rolníky dle přesně ujedna- ného kliče.
#17 alto_textblock #17
Ze Lvova, 30. září. (Nový ruský č sopis.) Dnes vyšlo prvé číslo nového ruského denníku „Prikarpatskaja Rus“. Časopis tento vznikl následkem rozkolu ve straně staroruské a jest orgánem skupiny dra. Dudykeviče. Z programu nového listu, jehož redaktorem je dr. I. Grinevecký, a jenž je tištěn spisovným jazykem velkoruským, vyjímáme, že chce hájiti národní jednotu všeho ruského národa zjevně. přímo a bez jakýchkoli úchylek. List bude se říditi zásadami demokratickými; se všemi sou- sedy chce žíti v míru, ale bude pracovati pro osvětové i hospodářské povznesení ruského ná- roda. Z Pešti, 1. října. (K návštěvě něme ckého kancléře ve Vídni.) Vídeňské listy měly za zlé německému kancléři Belh- mannu-Ioliwegovi, že v rozmluvě se zpravoda- jem uherské tiskové kanceláře tituloval císaře Františka Josefa slovy: „Jeho Veličenstvo, uher ský král.“ V té věci „Köln. Ztg.“, již používá německá vláda často ke svým sdělením, přináší následující inspirovaný projev: Německý kan- cléř příjal za svého pobytu ve Vídni redaktora „Budapesti Tudósitó“, jehož pozvání ke kan- cléři se stalo na přímé přání společného zahra- ničního ministerstva. Ministerstva tohoto bylo rovněž přímým přáním, aby německý kaneléř v průběhu rozmluvy své s maďarským novinářem vždy používal titulu krále uher ského, kdykoliv konversace se bude týkati cí- saře Františka Josefa.
#18 alto_textblock #18
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 1 října. Němci a Rusové na asijském východě. Nedávno jsme zaznamenali případ, kter se udál ve Vladivostoku. Tam dva němečtí kolo- nisté nechtěli platiti obecní přirážky. Ruské úřa dy, když vyčerpaly proti nim všecky mírné pro- středky, přikročily k zabavení nemovitostí, se- psaly a zapečetily je. Němci si došli na něme- ckého konsula, jenž se ihned dostavil a pečet eu sdoe sob strhal. Podobný připad udál se dne 26. zár v Charbině. Toho dne měla se tam konati draž- ba pivovaru, nařízená ruským úřadem. Proti dražbě se ohražovali dva němečtí poddaní. Wróblevski a Rostger, a chtěli ji zmařiti tím, že pivovar zavřeli a nad ním vztýčili německý prapor. Ruská policie pivovar otevřela, ale Něm- ci, ačkoli byli jen dva, ještě neustoupili, nýbrž jali se policisty bíti. Policisté tasili šavle. Před nimi se německý vzdor sklonil, ale Němcům ublíženo nebylo. Na to dražba pivovaru vyko- nána. Německý konsul, od Němeů na pomoc přivolaný, prohlásil, že mu bylo uloženo ne- protiviti se. Ruský úřad podal německému konsulu ža lobu na zmíněné dva Němce, žádaje, aby ji dodal vyšší instanci. Německý konsul odpověděl ža- lebou na ruský úřad, že prý porušil exterritori- álné (1) právo německých poddaných. Totě z brusu nové právní stanovisko, podle něhož každý syn německého herrenvolku poživá v cizině exterritoriality, může tam dělat co chce, může se tam protiviti zákonům i úřadům. bít a urážet občany i strážce zákonů.
#19 alto_textblock #19
a
#20 alto_textblock #20
Budoucí ruská výstava v Londýně. V poslední schůzi komitétu rusko anglické obchodní komory v Petrohradě za předsedání ministra obchodu a průmyslu V. I. Timírjazev byl vyslechnut zajímavý referát člena komitětu pro uspořádání ruské výstavy v Londýně roku 1911 Ch. V. Kinga, vrátivšího se tyto dni z Lon- dýna. Nejvhodnějším místem pro výstavu uznán „Earls-Court“, kamž přichází několik železnic- ních tratí. Zde jest už mnoho botových budov, kryté galerie, sady, volné plochy a rybník. Vý- měra tohoto místa činí okolo 20 jiter. Zde je dosti místa nejen pro oddělení průmyslu a umě- ní, nýbrž také pro výjevy z národního života, pro reprodukce památníků ruské stařiny, pro jar- marky (na př. nižně-novgorodská), pro malebné krajiny (Krym, Kavkaz a i.); bude tamo i ruské
#21 alto_textblock #21
divadlo, síň pro koncerly atd. Náklad na vě- stavu je vypočten na 80.000 liber št. a příjem na 113.000 lib, št. Londýnské kruhy, zvláště obchodní komora, podniku tomuto velmi přejou.
#22 alto_textblock #22
Postrachy lordů. S tuace parlamentní ve Velké Britanii s nejen přiostřuje, ale též ukazuje novou tvářnost. Není více absolutně jisto, zda-li lordi roz- počet prostě z amítno u. Různí volební agenti oposice byli vyzvání, aby se vyslovili o vyhlíd- kách konservativců a výsledek jejich šetření byl, že v ětšina konservativců je vyloučenu při nových volbách. Vedle konstitučních a ho- spodářských obav, projevovaných vůdčími členy horní sněmovny, zejména lordem Lansdowrnem, zdá se, že též vysoké finanční kruhy strachuji se zavržení rozpočtu. Lord Roth schild a dvě, tři finanění autority projevují znepoko- jení nad tím, že by zavržení rozpočtu mohlo míti zhoubný vliv na peněžn! trhy a proto namahají se, aby rozpočet byl přijat. Pozoru- hodno je, že konservativní žurnál, lordu Rose- berovi blízký, glnegovský »Herald«, prudce se ohražuje proti zamitnutí rozpočtu. Lord Ruse- bery dlí právě v zámku Balmoreal a pojednává s králem o rozpočtu.
#23 alto_textblock #23
o
#24 alto_textblock #24
Úspěchy Španěla. Ve Španělsku zavládla radostná nálada nad obsazením nebezpečného pohoři Gurugu a potě- šení je tím větší, že se podník ten zdařil proti všemu očekávání hladce a bez krveprolití. Plu- kovník Prima de Rivera s melillským plu- kem a několika prapory jiných pluků a s třemi bateriemi vnikl za časného rána pověstnou rokl smrti do pohoří a dosáhl s hrstkou ozbrojených mužů vrcholu hory o 101/2 hodině. Nikde nebyl nepřítel nalezen. Ihned byly postaveny zákopy a na vrcholku byla vzlyčena španělská vlajka, jež byla ze všech tvrzí pozdravena výstřely z děl. V Melille je nesmírný jásot. Těž v Mad- ridě je ve všech třídách obyvatelstva úplné uspokojení. Vláda nařídila, aby na veřejných budovách byly vyvěšeny prapory. Tím nejdříve se obyva- telstvo dozvědělo novinu. Odpoledne vydána byl zvláštní čísla novin, jež obecenstvo trhalo pro- davačům z rukou. Večer procházela městem hudba. Město bylo osvětleno. Též v provineileh trvaly projevy radosti celou noc. Všeobecně se soudi, že obsazení pohoří Gurugu, i když ne- bylo spojeno s válečnými vavřiny, korunovalo úspěchy. Hora Gurugu znamená ve španěl- ských rukou bezpečnost Mellilly, která bude vládou španělskou povýšena na generálnl kapitanat. Král poslal generálovi Marinovi armádě blahopřejný telegram. Situace vlády, vzhledem k nastávajícím debatám ve sněmovně, se valně zlepšila. Válečný zpravodaj »Tempsu« nepokládá Rfy ještě za zcela potřené. Podal o tom nej- lepší důkaz útokem na oddělení Sotomayorovo. Boj o území, na němž se generál Tovar utábo- řil a překvapující výpad Rifů na tomto místé dokazuje, že válka ještě není u konce. Polo- ostrov Gelanza nebude uklidněn, dokud nebudou tamní horalé v boji poraženi. O zručnosti a promyšleném jednání Rifů svědčí mnohá okol. nost, jež nevylučuje možnost jejich strategi- ckého zdaru. Zejména jejich zdatnost dokazuje způsob, jímž se vyhnuli Španělům při dobyu Zelvanu. To uznává též generá! Marina, jenž neustane, dokud nedonutí horaly k boji a úplně je nezdrtí.
#25 alto_textblock #25
Krise v Řecku. V Athénách byla uspořádána 28 září ve- liká národní manifestace. Skoro veškeré obyva- telstvo v imposantním průvodu odebralo se k paláci královskému a k sídlu vlády, aby tlumočilo jednomyslně přání národa po rychlém provedení nutných reforem. Živnostenské spolky, vlastenecké ligy, spolky athénské a pirejaké, v počtu asi 90 organisovaly tento ohromný projev Kněžstvo se též zůčastnilo, Přes 70.000
#26 alto_textblock #26
FEUILLETON.
#27 alto_textblock #27
30. září 1909. H. (Ze starých měst.) Postický malebný půvab měst, které si zachovaly aspon částečně neporušenost svého starobylého rázu. je horlivě vyhledáván vyznavači krásy a umění Kdo uzřel omšelý Norimberk, malostranská a hradčanská zákouti v Praze, věčně smavou jasnou renaissanční Florencii a středověký Rothenburg, nedotknutý moderní dobou, odnáší si vzrošené dojmy. Vracíme se rádi do těchto měst. Ilalie má najvátší bohatství a slávu ve svých starých městech, váblcích karavany cizinců. Némeckoje hrdé na věhlasná sídla, obestřená stíny minu- losti. V Praze rozpoutal se prudký zápas umělců, esthetiků a historiků proti stavebním spekulantům a fanatikům regulace, kteří chtěli smésti s povrchu i nejrázovitější a nejmaleb- nější části, připominající nádheru a slávu krá- lovské Prahy. Praha by mohla mnohem více těžiti z svých krás a památek, kdyby dovedla k sobě sirhnouti proud turistický jako mnohá méně zajímavá a měně významná města německá. Mnichov, banální, ale veselý, okázalý a hlučný, je mnohem více vyhledáván cizinci nežli naše hlavní město. Angličané a Američaně naplňej velké elegantní hotely ve středu města. V Mni- chově je celá řada takových útulků mezinárod- ních pocestnýeh, zařizených s přepychem komfortem domů I třídy, vyznačujíeíchse stylem pařižských a londýnských Palace Hotel a Ritz-Hotelů. Praha nemá ani jeden podnik
#28 alto_textblock #28
podobného druhu. Není divu, že rozmaři lé vrtošivé miss a blaseování genllemani se ne- zdrží dlouho v Praze, kdežto v Mnichově, Frank- furtu nebo v Drážďanech celé týdny prodlévají ve skvělých hotelech, kde nalézají všechen komfort svého home, kde mají své útulne drawing-roomy, kuřácké pokoje s klubovním křesly, tiché čítárny a pracovny, koncertní sál zimní zahradu, garage, hřiště tennisu a cro- quetu ? . . e Poměr cizineckého návalu do Mnichova do Prahy lze posuzovali též dle okružních jíad autoomnibusů a mail-coachů pořádaných pro turisty. U nás projíždí městem snad jen jeden vůz, zřídka kdy úplně obsazený. V bavorském městě každý den dvakráte a třikráte rozjedes 15—20 podobných povozů naplněných lidmi s Bädeckry v rukou.
#29 alto_textblock #29
Z lomozného, pivem páchnoucího Mniehov rád jsem spěchal do Norimberka. Bylo to přl- jemné oživení dřívějších nálad a dojmů, kdy ještě velmi mlád a velmi vznětlivý jsem pro- cházel u vytržení křivolakými ulicemi staro- bylého města Dürerova a Vischerova. Nadšení je méně, ale mnohé silné dojmy ostaly. Norimberk je svůdný a neunavující. Znovu a znovu podmaňuje a rozněcuje svou originál- ností. Již to, jak prakticky a harmonicky splý- vají v něm dva světy, činí pozoruhodným město, kde vydal Karel IV. zlatou bulu a kde čoudí nejproslulejší strojírny a železárny. Norimberk zachoval úzkostlivě všechnu svou historickou, středovékou odlišnost, své patricijské, rozsáhlé domy renaissanční, své úzké, tmavé uličky, své golické studny a zároveň obklopil se novým
#30 alto_textblock #30
městem, jež je jedním z nejrušnějších průmy- slových středisk německých. Celá poesie středo- věkého Německa melancholicky se tají za sta- rými hradbami s věžemi Dürerovskými, minu- lost gotická, feudální, pověrčivá, cechovní a idy- lická obklopuje nás v zášeři kathedrál a moe- ného, chmurného hradu. A opodál, za hrad bami, rachotl a hlomozl město továren, modern podnikavost a činnost hlaholi před branamí tichého města, jež tu ostslo jako nedotknutý odkaz minulosti. Zářiové umirněné slunce odpolední rozlévá smavý jas po fantastické spleti rudých strech prejzových, pitvorně smisených, na sebe naku- pených, takže se zdá, že jeden dům leze přes druhý v divoké tlačenici. Přečetné věže, strmé stity domů, vikýře a arkýře, všechna ta pito- reskní klikatina omšelého Norimberka kupíse kolem tří mocných, grandiosních budov chrá- mových a choulí se na pahrbkovité, nerovné půdě pod návrším, s něhož dominuje okoll tvrdá, chmurná silhueta hradu. Nasavský dům, mýtný dům, hlavní trh s krá- snou studnou, Fleischbrücke, připomínající benát- ský Rialto, vyvolávají zajímavou představu středo- věkého tržiště, pestrého shonu a šumu na ná- městích a křivolakých ulicích a idylického ticha v těsných a temných zákoutích, kde neúnavně se pachtiti prostomyslní a bohabojní řemeslníci, kde v smutně, šeré přízemní jizbě, podobné kobee žalářní, vysedával na svém verpánku básník Hane Sacha. A když odložil svůj potěh nebo varito. spěchal dobrý počestný švec a dojemný poeta do zášeří úzké uličky za kapli sv. Morice a zmizel v malé hospůdce »Zlatá poštovní trubka«, jež do dnes zachovala svou dávnověkou rázovitosť a útul
#31 alto_textblock #31
nost. Při ušlechtilém moku moselském vzpomíné unavený poutník v přilmí nízké komory, přepl něné starožitnostmi, rytinami, korbely a poháry na pokojnost a tklivost starých, dobrých časů Přebohatě častuje nás uměleckými dojmy bavorské město vytvořené řemeslníky a kramáři. kteři nebyli zvlášť kultorně zjemnělí a vybroušení. Někdy Norimberk se zastkvěl v jasu slavnýeh dnů. Jeho mocné, vznešené kathedrály, jeho hra a radnice, i šírá náměstí dobře se hodily za jeviště cechovníeh, barvitých průvodů, za slav- nosti a radovánky při vjezdu císařů, kteří museli tu zahajovati svůj první říšský sněm. Velké tragedie neotřásly nikdy klidným, blahobytným Norimberkem. Zažil hrůzy války a drancování, ale přece nestihly jej takové katastrofy, jež zohavují, mění, pustoší tvářnost celého města. Takové hrůzy, jež rozmetaly celé části Prahy za husitských bouří a třicet lelé války, takové spustošení, jakým byl pověstný »Saceo di RRuma«. nepoznalo nikdy město, jehož hradby stojí o dob Dürerových a kleré jen tak mohlo zachovat své památky a svůj starožitnický styl. Sympatickým činí Norimberk, že si ve všem svém uměleckém, historickém a kulfurním vzbledu zachoval čistě národní barvu, že je tak zcela ryze německým. Norimberští se nikdy neopičili po jiných, nenosili cizí mody. Vytvořili dobré, solidní dilo, jež věky přetrvá. Staré německé umění našlo zde upřimný a plný výraz. Hle, jaké zjevy milé, bodré, dojemné vynořují se v gotickém a rennaissanční ovzduší! V rozsáhlém a ponurém domě patricijském pod hradem, na výši města oživuje se obrat skromného a dělného života Albrechta Dürera, který je slávou a pýchou německého umění
#32 alto_textblock #32
z 15. a 16 stoleti. A jací zbožní, upřímní mistři byli Petr Vischer, jehož Apollonova spcha a přebohatý, delikátně gotický hrob Sebaldův vzbuzují obdiv světa a výteční, svérázní dělníci plastiky Adam Krafft a Veit Stossl Staré umění norimberské umístilo své nej- drahocennější poklady v »Germánském musen«, které je obdivuhodné svou bohatostí a nádherou a svým dokonalým, přehledným a poučným systěmem sbírek archaeologických i uměleckých. V tomto hrdém paláci německé osvěty jsou nejeennější výtvory norimberských výtvarniků, zejmena: originální model roztomilého mužička s husami od Labenwolfa, žáka Vischerova, reliet růžového věnce od Veit Stossa, norimberská Madonna, slavná svou sladkou naivnosti, jejíž tvůrce je neznámý a kromě toho udivuje nás norimberské oddělení velkou rozmanitostí děl maliřských, sochařských v kameni i bronzua zejmena originálními výrobky starých řemeslníko, dokazujíeími vkus i eit umělecký. Naboženská eituplnost a vroucnost naplňaje celé toto umění. Robustní zdraví a prostota vune z nej- starobylejšího města německého. Nezná afektace, ale nemá též vzletu a elegance, jeho uměnía kultura, realistická a neraffi ovaná, sklání obraz- nost nízko k životu a všednosti. Ale lid kra- mářský, přičinlivý a vulgární obklopil se ozdo- bami arehitektonickými jako sídlo aristokratůs patriciů toskánských. Antické, ale též čile mo- derní město bavorské nemá té hluboké, unylé snivosti malých, historiekých měst italských, kde duši uchvacuje horečka tesknosti a vášnivá roztouženost. Norimberk umlrňaje tep srdci v přinásí utěšujíeí uklidnění