#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXXIX.
#2
alto_textblock
#2
bze sžaato zeto
#3
alto_textblock
#3
rsti lisi o sst jirodtečti
#4
alto_textblock
#4
V Praze, v sobotu 2. října 1909.
#5
alto_textblock
#5
e dla sa á ss llevm sll sonnstíaok ávsnnre
#6
alto_textblock
#6
obz ,9voezaMí al
#7
alto_textblock
#7
Číslo 272.
#8
alto_textblock
#8
se psorpsloo
#9
alto_textblock
#9
Na ranní avečerní listy
předpláci se
V Praze v administracii
K —
na měsle
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí donáškou:
ne
na měsle, . . . ..
na čtvrt leta . . . . 7 K 62h
ve fliálkách
na měsic. . . . . . 2 K 80h
Poštou:
na měsle. . . . . . B K 20h
na čtvrt leta . . . . 9 k eni
s dvojí zásílkou
na měsie
na čevrt feta
#11
alto_textblock
#11
V drobném prodejir
iníl čislo o sobě . . za sh
Včerní . . . . . . . za t k
Ve flišlkách na venkově
ráhní cislo . . . . . . . 10k
večerní
. . . . . . . . 5 h
fnseráty
platí se hotově napřed.
Předplnceni a inserty přijímá
administrace v Marisnské ul., s.
Tam nacházejí se tel
redakee, tiskárna a expedine
„Národních Llstů“
Rukoplay se nevraceji
#12
alto_textblock
#12
Kam spějeme?
Na vyjednávání o dělnosti sněmu krá-
lovství českého nelze již pohlížeti dále se
stanoviska konstitučního, nelze také spolé-
hati se na spravedlnost a přesnost stano-
viska většiny sněmovní, totiž zástupců na-
šeho národa a historické šlechty, pokudse
snažili uhájiti důstojnost sněmu proti dikta
tům německé menšiny. Zákonodárná a ostatn
činnost sněmovní jest zastavena německou
obstrukcí, za to tím usilovněji pracuje byro
kratické spojenství s německým terorismem
jak nynější stav správy veřejných záležitost
v této polovině soustáti správně označil ně
mecký publicista Heřman Bahr. Tato pra
zvláštní aliance neohlíží se již dávno ani na
ústavu říšskou, ani na ústavu zemskoua
pokračuje u nás v Čechách a od některého
času i v Dolních Rakousích docela samo-
statně, svémocně a svěvolně. U nás v krá-
lovství se pokračuje podle povelu německé
národní rady, jež tu na sebe strhla iniciativu
sborů zákonodárných a jejíž pokynů ústních
i tištěných si všímají nejen zastupitelstva
obcí a okresů převahou německých, nejen
úřady poštovní, železniční a politické, ale od
dob známého případu chebského, v němž
bezohledně se šlo přes odvěké jazykové
právo naší mateřštiny, již i úřady soudní.
Vedle toho se neuprosný nátlak činí na ro-
diče českých dítek, domahající se vyučo-
vání jich v mateřském jazyku ve smyslu
ustanovení státních základních zákonů, i když
jest nad slunce jasněji prokázán počet dítek
českých, školou povinných, jak jej rovněž
zákon stanoví. V Dolních Rukousích pak a
ve Vídni pouliční dav německo- naclonální
provozuje napadání a pronásledování našinců
jako svůj téměř každodenní sport, při čemž
v neděli a ve svátek podnikají se i výpravy
proti českým schůzím spolkovým, proti mist-
nostem, do nichž jsou položeny, proti če-
ským závodům a firmám, zkrátka ani lidu
israelskému v království rumunském nebylo
nikdy hůře ustláno, než jest nyní v »mo-
derním«, »ůstavním« Rakousku ustláno lidu
našemu.
Možno snad namítnouti, že pouliční vý
střednosti a srážky vyskytují se v pohnutých
dobách chvílemi a dočasně i jinde a že
apparát výkonné moci jakožto orgánů po
řádku a bezpečnosti veřejné i v nejspořáda-
nějších státech časem selhává, ale tomu bývá
tak jen pro prvé okamžiky překvapení, po
nichž následuje tím rychleji obnova pořádku.
Není však mimo země turecké příkladu, aby
se podobné zjevy opětovaly a to způsobem
rostoucím trvale, namnoze u nás v Čechách
již po leta, v Dolních Rakousích pak již po
měsíce.
Nejsmutnější věcí při všem tom však
jest, že nejistota právních poměrů vniká již
na sedmý rok i do oné nejvážnější veřejné
organisace, jíž jest svěřena všecka spravedl
nost. O počátcích zatlačování práv jazyka
českého v obvodu jeho historické a zákony
zabezpečené platnosti již jsme bezpočtukráte
promluvili, od let sedmi k tomu přibylo
i obmezování nároků českých kvalifikova-
ných čekatelů na místa uprázdněná v po-
hraničném obvodu našeho království, kdežto
osobám, práv našeho jazyka nedbajícím, do-
stává se nejen postupu rychlého, ale dotyčná
činnost jejich dochází nejen odměny rychlým
postupem, ale i nepopíratelné pobídky, v tom
spočívající, aby ve směru svém byli ještě od-
vážnější a podnikavější. Tyto dny jsme uvedl
v čís. 265, večerního vydání zvláště charakte-
ristický případ, sem se hodící. Auskultant
A. Koleschka dělal tak zvanou praktickou
zkoušku, při níž mu bylo jakožto písemná
práce uloženo, aby na základě spisů mu
daných vynesl příslušný nález. Ve spisech
těch nalezaly se i dva protokoly, sepsané
jazykem naším. Auskultant p. Koleschka
zkušební nález sice vyhotovil, ale na konci
#13
alto_textblock
#13
jeho připsal tuto charakteristickou poznámku
»Za skutkovou povahu (t. j. správné pojetí
děje, z něhož spor vznikl) a za důvody roz-
sudku podepsaný neručí, jelikož není české
řeči ani slovem mocen.«
Jak to za takových okolností dále bude
choditi v pohraničních okresích, jest na
bíle dni, tu netřeba ani dalších vývodů, ani
tak zvaných vyrovnacích předloh vládních a
všecky ty trapné smiřovací a dorozumívací
akce mezi sněmovníky našeho království jeví
se býti jakousi starostí »o loňský sníh«, jak
náš lid říká.
Čeští účastníci všelikých těch konferenee
a porad předsedů klubovních odsouzeni jsou
takto vlastně k úloze mužův nedůstojné.
Spojenství byrokracie a terorismu sváží tím
bezpečněji »úrodu do svých stodol«, člm
déle se tato vyjednávající stinohra protahuje.
Vypadají při tom jako onen pravoslavný du-
chovní v Uhrách, který přečkal všecky své
věřící a když se ho na ně tázali — ukázal na
hřbitov, v němž odpočívají.
Novou črtu k ocenění vládního stanovi
ska při takovýchto průhledných konferencích
k docílení »dělnosti« sněmu království če-
ského přičinilo i večerní vydání pražskéh
listu, tištěného v místodržitelské tiskárně
Uvažuje o tom, jaký jest »facit vyjednávání
o kompromis«, dospívá i k těmto výrokům
Jedna strana vidí v požadavku druhé
výzvu a pokořující diktát, a obě se podá-
vají diktátům hesel, jež »svými impondera-
biliemi v duševním i hmotném směru se za-
kládají na Shylockově úpisu statistiky, a sice
co do většiny obyvatelstva a jinak co se
týká závažnosti přispívání k berním. Rozumí
se samo sebou, že statistika slouží k závě-
rům o tom, co se nedá positivně spočístia
svádí také ke klamným úsudkům. Větší
počet neznamená vždycky veli-
kost, a velikost není vždycky si-
lou. Statistika vůbec může míti platnost
pouze jako pomůcka pro politickou stavbu
společnosti, ale nemůže sama stavbu tvo-
řiti.«
Tato zůmyslně zatemněná slohová perla
vládního listu, přeložena do prosté mluvy.
znamená: To, co Čechové uvádějí o postupu
Němců, jak jsme jej vylíčili předem ve struč
ných, na událostech spočívajících rysech,
jsou pouhá hesla; pokud pak Čechové se
odvolávají na početní svou převahu, nepro-
vádějí tím ještě důkazu o své síle.
Osvědčují snad ellu německé útoky na
české menšiny, při nichž ochrana veřejné
bezpečnosti selhává ?
Bylo by žádoucno, aby uvedený list tyto
naše pochybnosti záhy zaplašil, jinak by se
mohlo státi, že by musil býti pokládán za
podněcovatele a schvalovatele projevů síly
— tohoto barbarského, hrubého rázul
Zajisté německá taktika proti nám jak
v zemích českých tak v Dolních Rakousich
by nebyla možnou, kdyby za ní nestála výše
vzpomenutá aliance byrokracie s pouličním
terrorismem. Byrokracie se takto sice pro-
hřešuje na své služební přísaze ve smyslu
státních základních zákonů, ve příčině jejich
zachovávání vykonávané, ale ovoce toho
všeho nemusí přece jen dozráti.
I v jiných než českých kruzích již se
postihuje, že Němci nikoliv vlastní svou silou,
ale nedostatečně stíhaným a nezabraňovaným
násilím chtějí vynutiti na nás splnění svých
požadavků. Takovýto postup musil by každý
spořádaný, opravdu ústavní stát zamítnouti
a když nic jiného, aspoň svou byrokracii
k zachování loyalní objektivity přidržeti. Pak
by se seznalo, kde je opravdová velikosta
síla a násilnické choutky by rychle zkrotly.
Tak praví nejmenovaný člen panské
sněmovny ve známé vídeňské korrespondenci:
Němci svým furiósním drážděním chtějí toho
dosíci, aby se před nimi stůj co stůj ustou-
pilo a jejich požadavky splnili. A vyhlídky
německé jsou nepoměrně lepší, stane li se
#14
alto_textblock
#14
rozhodnutí o nich diktatorsky t.
když byrokracie si je osvojí v podstatě
jejich a dá německému stanovisku tím bez
ohlednější výraz, čím méně jí parlamentní
dozor bude překážeti. A uskuteční li se jed-
nou takového druhu rozhodnutí, má seza
to, že se Čechové podrobí »vyšší moci«.
Nuže, my od let již zaznamenáváme
fakta, jež nejsou ničím jiným než neústav
ním a tudíž zákonův nedbajícím a je obchá
zejícím plněním německých diktátů
budeme my Čechové stále jen vyjednávat
a snášeti, až na konec nám zůstane z našich
práv v zemi pouhá skořápka z vyjedeného
vajíčka?
#15
alto_textblock
#15
Politické zprávy domáci.
#16
alto_textblock
#16
V Praze, 1. října. (Plán Košutův.) Po
včerejším slyšení Wekerlově, jež nevedlo k ni-
jakému rozhodnuti o krisi uherské, bude zejtra
panovníkem vyslechnut Frt. Košut, který
předloží svůj plán na uklizení uherských zmat-
ků. Plán tento, o němž vídeňští oficiozové tvrdí
už předem, že bude stejně zamítnut, jako ná-
vrhy Wekerlovy, spočívá dle „N. P. Journ.
v následujícím: Panovník svěři vládu výhradně
straně neodvislosti, která však nebude činiti ná-
mitek, svěří-li se na žádost koruny některá mi
nisterská křesla, dvě nebo tři, přívržencům vy-
rovnání z r. 1867, ale takovým, kteří nebyli čle-
ny bývalé liberální strany ani trabantské (Fejér
várovy) vlády. Nová vláda převzala by povinnost
1. vyříditi státní rozpočet na r. 1910; 2. vyří-
diti společný rozpočet na r. 1910, v němž jsou
obsaženy také výlohy, spojené s annexí Bosny
a přípravami k válce se Srbskem. 3. Provedla
by volební opravu, vyloučivši množné hlasování,
takže by počet voličů stoupl aspoň na 2,200.000,
4. Vyřídila by otázku autonomie katolíků; 5.
všechny ostatní běžné věci až do konce roku
1910, aby se počátkem r. 1911 mohly provésti
už nové volby dle nového volebního řádu. 6.
Vláda umožní prodloužení výsady rakousko-
uherské banky o tři leta, bude-li jí zaručeno,
že v oné době smí učiniti přípravy k samo-
statné cedulové bance. Nové vládě musílo by
se pak ještě svěřiti provedení nových voleb a
ponechati nově zvolenému parlamentu, aby roz-
hodl o budoucí cedulové bance bez obavy, že
panovník proti samostatné uherské bance položi
své veto. Až bude vyřízena otázka bankovní,
nový parlament projednal by nový branný zákon
a všechny ostatní vojenské otázky, počítaje
k nim i zvýšení vojenských potřeb a národní
ústupky Maďarům.
V Praze, 1. října. (Gorické volby.) Po
dlouhém počítání hlavní volební komise vše-
obecné volební kurie gorické shledala, že při
nedělních volbách zvolen definitivně pouze je-
den poslanec, a sice ve skupině slovinské. Je
to kandidát slovinských klerikálů Jerič, který
prý obdržel většinu sedmi hlasů, ačkoli dle vý-
počtů terstské „Edinosti“ neobdržel potřební
nadpoloviční počet hlasů. Ve skupině vlašské
jest treba užších voleb pro všechny tři man-
dáty, ve skupině slovinské půjdou do užší volby
která se koná 5. t. m., dva klerikálové, Man
freda a Fon, s dvěma liberálními agrárniky
Krizličem a drem. Frankem. Třetí liberál, dr.
Štrekelj, propadl.
Ze Lvova, 30. října. (Požadav ky
Ukrajineů.) Klub sněmovních poslanců
ukrajinských předložil polským poslaneckým
klubům pamětný spis, jenž obsahuje následující
požadavky: Lidové školství budiž upraveno dle
národních potřeb ruského lidu; počet ruských
učitelských ústavů se rozmnoží; v gymnasiíeh
se provede úplná rovnoprávnost. Zemská školní
rada se buď rozděli v odbor ruský a polský,
nebo se rozmnoží počet ruských referentů ve
společné školní radě. Provede se volební oprava
na základě všeobecného, rovného, tajnéhoa
přímého volebního práva. Podpory živelními ne-
hodami postiženým rolnikům budou se dělit
mezi polské a ruské rolníky dle přesně ujedna-
ného kliče.
#17
alto_textblock
#17
Ze Lvova, 30. září. (Nový ruský č
sopis.) Dnes vyšlo prvé číslo nového ruského
denníku „Prikarpatskaja Rus“. Časopis tento
vznikl následkem rozkolu ve straně staroruské
a jest orgánem skupiny dra. Dudykeviče.
Z programu nového listu, jehož redaktorem je
dr. I. Grinevecký, a jenž je tištěn spisovným
jazykem velkoruským, vyjímáme, že chce hájiti
národní jednotu všeho ruského národa zjevně.
přímo a bez jakýchkoli úchylek. List bude se
říditi zásadami demokratickými; se všemi sou-
sedy chce žíti v míru, ale bude pracovati pro
osvětové i hospodářské povznesení ruského ná-
roda.
Z Pešti, 1. října. (K návštěvě něme
ckého kancléře ve Vídni.) Vídeňské
listy měly za zlé německému kancléři Belh-
mannu-Ioliwegovi, že v rozmluvě se zpravoda-
jem uherské tiskové kanceláře tituloval císaře
Františka Josefa slovy: „Jeho Veličenstvo, uher
ský král.“ V té věci „Köln. Ztg.“, již používá
německá vláda často ke svým sdělením, přináší
následující inspirovaný projev: Německý kan-
cléř příjal za svého pobytu ve Vídni redaktora
„Budapesti Tudósitó“, jehož pozvání ke kan-
cléři se stalo na přímé přání společného zahra-
ničního ministerstva. Ministerstva tohoto bylo
rovněž přímým přáním, aby německý
kaneléř v průběhu rozmluvy své s maďarským
novinářem vždy používal titulu krále uher
ského, kdykoliv konversace se bude týkati cí-
saře Františka Josefa.
#18
alto_textblock
#18
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 1 října.
Němci a Rusové na asijském východě.
Nedávno jsme zaznamenali případ, kter
se udál ve Vladivostoku. Tam dva němečtí kolo-
nisté nechtěli platiti obecní přirážky. Ruské úřa
dy, když vyčerpaly proti nim všecky mírné pro-
středky, přikročily k zabavení nemovitostí, se-
psaly a zapečetily je. Němci si došli na něme-
ckého konsula, jenž se ihned dostavil a pečet
eu sdoe sob
strhal.
Podobný připad udál se dne 26. zár
v Charbině. Toho dne měla se tam konati draž-
ba pivovaru, nařízená ruským úřadem. Proti
dražbě se ohražovali dva němečtí poddaní.
Wróblevski a Rostger, a chtěli ji zmařiti tím,
že pivovar zavřeli a nad ním vztýčili německý
prapor. Ruská policie pivovar otevřela, ale Něm-
ci, ačkoli byli jen dva, ještě neustoupili, nýbrž
jali se policisty bíti. Policisté tasili šavle. Před
nimi se německý vzdor sklonil, ale Němcům
ublíženo nebylo. Na to dražba pivovaru vyko-
nána. Německý konsul, od Němeů na pomoc
přivolaný, prohlásil, že mu bylo uloženo ne-
protiviti se.
Ruský úřad podal německému konsulu ža
lobu na zmíněné dva Němce, žádaje, aby ji dodal
vyšší instanci. Německý konsul odpověděl ža-
lebou na ruský úřad, že prý porušil exterritori-
álné (1) právo německých poddaných.
Totě z brusu nové právní stanovisko, podle
něhož každý syn německého herrenvolku poživá
v cizině exterritoriality, může tam dělat co
chce, může se tam protiviti zákonům i úřadům.
bít a urážet občany i strážce zákonů.
#20
alto_textblock
#20
Budoucí ruská výstava v Londýně.
V poslední schůzi komitétu rusko anglické
obchodní komory v Petrohradě za předsedání
ministra obchodu a průmyslu V. I. Timírjazev
byl vyslechnut zajímavý referát člena komitětu
pro uspořádání ruské výstavy v Londýně roku
1911 Ch. V. Kinga, vrátivšího se tyto dni z Lon-
dýna. Nejvhodnějším místem pro výstavu uznán
„Earls-Court“, kamž přichází několik železnic-
ních tratí. Zde jest už mnoho botových budov,
kryté galerie, sady, volné plochy a rybník. Vý-
měra tohoto místa činí okolo 20 jiter. Zde je
dosti místa nejen pro oddělení průmyslu a umě-
ní, nýbrž také pro výjevy z národního života, pro
reprodukce památníků ruské stařiny, pro jar-
marky (na př. nižně-novgorodská), pro malebné
krajiny (Krym, Kavkaz a i.); bude tamo i ruské
#21
alto_textblock
#21
divadlo, síň pro koncerly atd. Náklad na vě-
stavu je vypočten na 80.000 liber št. a příjem
na 113.000 lib, št. Londýnské kruhy, zvláště
obchodní komora, podniku tomuto velmi přejou.
#22
alto_textblock
#22
Postrachy lordů.
S tuace parlamentní ve Velké Britanii s
nejen přiostřuje, ale též ukazuje novou tvářnost.
Není více absolutně jisto, zda-li lordi roz-
počet prostě z amítno u. Různí volební agenti
oposice byli vyzvání, aby se vyslovili o vyhlíd-
kách konservativců a výsledek jejich šetření byl,
že v ětšina konservativců je vyloučenu
při nových volbách. Vedle konstitučních a ho-
spodářských obav, projevovaných vůdčími členy
horní sněmovny, zejména lordem Lansdowrnem,
zdá se, že též vysoké finanční kruhy
strachuji se zavržení rozpočtu. Lord Roth schild
a dvě, tři finanění autority projevují znepoko-
jení nad tím, že by zavržení rozpočtu mohlo
míti zhoubný vliv na peněžn! trhy a proto
namahají se, aby rozpočet byl přijat. Pozoru-
hodno je, že konservativní žurnál, lordu Rose-
berovi blízký, glnegovský »Herald«, prudce se
ohražuje proti zamitnutí rozpočtu. Lord Ruse-
bery dlí právě v zámku Balmoreal a pojednává
s králem o rozpočtu.
#24
alto_textblock
#24
Úspěchy Španěla.
Ve Španělsku zavládla radostná nálada nad
obsazením nebezpečného pohoři Gurugu a potě-
šení je tím větší, že se podník ten zdařil proti
všemu očekávání hladce a bez krveprolití. Plu-
kovník Prima de Rivera s melillským plu-
kem a několika prapory jiných pluků a s třemi
bateriemi vnikl za časného rána pověstnou rokl
smrti do pohoří a dosáhl s hrstkou ozbrojených
mužů vrcholu hory o 101/2 hodině. Nikde nebyl
nepřítel nalezen. Ihned byly postaveny zákopy
a na vrcholku byla vzlyčena španělská vlajka,
jež byla ze všech tvrzí pozdravena výstřely
z děl. V Melille je nesmírný jásot. Těž v Mad-
ridě je ve všech třídách obyvatelstva úplné
uspokojení.
Vláda nařídila, aby na veřejných budovách
byly vyvěšeny prapory. Tím nejdříve se obyva-
telstvo dozvědělo novinu. Odpoledne vydána byl
zvláštní čísla novin, jež obecenstvo trhalo pro-
davačům z rukou. Večer procházela městem
hudba. Město bylo osvětleno. Též v provineileh
trvaly projevy radosti celou noc. Všeobecně se
soudi, že obsazení pohoří Gurugu, i když ne-
bylo spojeno s válečnými vavřiny, korunovalo
úspěchy. Hora Gurugu znamená ve španěl-
ských rukou bezpečnost Mellilly, která
bude vládou španělskou povýšena na generálnl
kapitanat. Král poslal generálovi Marinovi
armádě blahopřejný telegram. Situace vlády,
vzhledem k nastávajícím debatám ve sněmovně,
se valně zlepšila.
Válečný zpravodaj »Tempsu« nepokládá
Rfy ještě za zcela potřené. Podal o tom nej-
lepší důkaz útokem na oddělení Sotomayorovo.
Boj o území, na němž se generál Tovar utábo-
řil a překvapující výpad Rifů na tomto místé
dokazuje, že válka ještě není u konce. Polo-
ostrov Gelanza nebude uklidněn, dokud nebudou
tamní horalé v boji poraženi. O zručnosti a
promyšleném jednání Rifů svědčí mnohá okol.
nost, jež nevylučuje možnost jejich strategi-
ckého zdaru. Zejména jejich zdatnost dokazuje
způsob, jímž se vyhnuli Španělům při dobyu
Zelvanu. To uznává též generá! Marina, jenž
neustane, dokud nedonutí horaly k boji a úplně
je nezdrtí.
#25
alto_textblock
#25
Krise v Řecku.
V Athénách byla uspořádána 28 září ve-
liká národní manifestace. Skoro veškeré obyva-
telstvo v imposantním průvodu odebralo se
k paláci královskému a k sídlu vlády, aby
tlumočilo jednomyslně přání národa po rychlém
provedení nutných reforem. Živnostenské spolky,
vlastenecké ligy, spolky athénské a pirejaké,
v počtu asi 90 organisovaly tento ohromný
projev Kněžstvo se též zůčastnilo, Přes 70.000
#26
alto_textblock
#26
FEUILLETON.
#27
alto_textblock
#27
30. září 1909.
H. (Ze starých měst.) Postický
malebný půvab měst, které si zachovaly aspon
částečně neporušenost svého starobylého rázu.
je horlivě vyhledáván vyznavači krásy a umění
Kdo uzřel omšelý Norimberk, malostranská
a hradčanská zákouti v Praze, věčně smavou
jasnou renaissanční Florencii a středověký
Rothenburg, nedotknutý moderní dobou, odnáší
si vzrošené dojmy.
Vracíme se rádi do těchto měst. Ilalie má
najvátší bohatství a slávu ve svých starých
městech, váblcích karavany cizinců. Némeckoje
hrdé na věhlasná sídla, obestřená stíny minu-
losti. V Praze rozpoutal se prudký zápas
umělců, esthetiků a historiků proti stavebním
spekulantům a fanatikům regulace, kteří chtěli
smésti s povrchu i nejrázovitější a nejmaleb-
nější části, připominající nádheru a slávu krá-
lovské Prahy.
Praha by mohla mnohem více těžiti z
svých krás a památek, kdyby dovedla k sobě
sirhnouti proud turistický jako mnohá méně
zajímavá a měně významná města německá.
Mnichov, banální, ale veselý, okázalý a hlučný,
je mnohem více vyhledáván cizinci nežli naše
hlavní město. Angličané a Američaně naplňej
velké elegantní hotely ve středu města. V Mni-
chově je celá řada takových útulků mezinárod-
ních pocestnýeh, zařizených s přepychem
komfortem domů I třídy, vyznačujíeíchse
stylem pařižských a londýnských Palace Hotel
a Ritz-Hotelů. Praha nemá ani jeden podnik
#28
alto_textblock
#28
podobného druhu. Není divu, že rozmaři lé
vrtošivé miss a blaseování genllemani se ne-
zdrží dlouho v Praze, kdežto v Mnichově, Frank-
furtu nebo v Drážďanech celé týdny prodlévají
ve skvělých hotelech, kde nalézají všechen
komfort svého home, kde mají své útulne
drawing-roomy, kuřácké pokoje s klubovním
křesly, tiché čítárny a pracovny, koncertní sál
zimní zahradu, garage, hřiště tennisu a cro-
quetu ? . . e
Poměr cizineckého návalu do Mnichova
do Prahy lze posuzovali též dle okružních jíad
autoomnibusů a mail-coachů pořádaných pro
turisty. U nás projíždí městem snad jen jeden
vůz, zřídka kdy úplně obsazený. V bavorském
městě každý den dvakráte a třikráte rozjedes
15—20 podobných povozů naplněných lidmi
s Bädeckry v rukou.
#29
alto_textblock
#29
Z lomozného, pivem páchnoucího Mniehov
rád jsem spěchal do Norimberka. Bylo to přl-
jemné oživení dřívějších nálad a dojmů, kdy
ještě velmi mlád a velmi vznětlivý jsem pro-
cházel u vytržení křivolakými ulicemi staro-
bylého města Dürerova a Vischerova. Nadšení
je méně, ale mnohé silné dojmy ostaly.
Norimberk je svůdný a neunavující. Znovu
a znovu podmaňuje a rozněcuje svou originál-
ností. Již to, jak prakticky a harmonicky splý-
vají v něm dva světy, činí pozoruhodným město,
kde vydal Karel IV. zlatou bulu a kde čoudí
nejproslulejší strojírny a železárny. Norimberk
zachoval úzkostlivě všechnu svou historickou,
středovékou odlišnost, své patricijské, rozsáhlé
domy renaissanční, své úzké, tmavé uličky, své
golické studny a zároveň obklopil se novým
#30
alto_textblock
#30
městem, jež je jedním z nejrušnějších průmy-
slových středisk německých. Celá poesie středo-
věkého Německa melancholicky se tají za sta-
rými hradbami s věžemi Dürerovskými, minu-
lost gotická, feudální, pověrčivá, cechovní a idy-
lická obklopuje nás v zášeři kathedrál a moe-
ného, chmurného hradu. A opodál, za hrad
bami, rachotl a hlomozl město továren, modern
podnikavost a činnost hlaholi před branamí
tichého města, jež tu ostslo jako nedotknutý
odkaz minulosti.
Zářiové umirněné slunce odpolední rozlévá
smavý jas po fantastické spleti rudých strech
prejzových, pitvorně smisených, na sebe naku-
pených, takže se zdá, že jeden dům leze přes
druhý v divoké tlačenici. Přečetné věže, strmé
stity domů, vikýře a arkýře, všechna ta pito-
reskní klikatina omšelého Norimberka kupíse
kolem tří mocných, grandiosních budov chrá-
mových a choulí se na pahrbkovité, nerovné
půdě pod návrším, s něhož dominuje okoll
tvrdá, chmurná silhueta hradu.
Nasavský dům, mýtný dům, hlavní trh s krá-
snou studnou, Fleischbrücke, připomínající benát-
ský Rialto, vyvolávají zajímavou představu středo-
věkého tržiště, pestrého shonu a šumu na ná-
městích a křivolakých ulicích a idylického ticha
v těsných a temných zákoutích, kde neúnavně
se pachtiti prostomyslní a bohabojní řemeslníci,
kde v smutně, šeré přízemní jizbě, podobné kobee
žalářní, vysedával na svém verpánku básník Hane
Sacha. A když odložil svůj potěh nebo varito.
spěchal dobrý počestný švec a dojemný poeta do
zášeří úzké uličky za kapli sv. Morice a zmizel
v malé hospůdce »Zlatá poštovní trubka«, jež do
dnes zachovala svou dávnověkou rázovitosť a útul
#31
alto_textblock
#31
nost. Při ušlechtilém moku moselském vzpomíné
unavený poutník v přilmí nízké komory, přepl
něné starožitnostmi, rytinami, korbely a poháry
na pokojnost a tklivost starých, dobrých časů
Přebohatě častuje nás uměleckými dojmy
bavorské město vytvořené řemeslníky a kramáři.
kteři nebyli zvlášť kultorně zjemnělí a vybroušení.
Někdy Norimberk se zastkvěl v jasu slavnýeh
dnů. Jeho mocné, vznešené kathedrály, jeho hra
a radnice, i šírá náměstí dobře se hodily za
jeviště cechovníeh, barvitých průvodů, za slav-
nosti a radovánky při vjezdu císařů, kteří museli
tu zahajovati svůj první říšský sněm. Velké
tragedie neotřásly nikdy klidným, blahobytným
Norimberkem. Zažil hrůzy války a drancování,
ale přece nestihly jej takové katastrofy, jež
zohavují, mění, pustoší tvářnost celého města.
Takové hrůzy, jež rozmetaly celé části Prahy
za husitských bouří a třicet lelé války, takové
spustošení, jakým byl pověstný »Saceo di RRuma«.
nepoznalo nikdy město, jehož hradby stojí o
dob Dürerových a kleré jen tak mohlo zachovat
své památky a svůj starožitnický styl.
Sympatickým činí Norimberk, že si ve všem
svém uměleckém, historickém a kulfurním vzbledu
zachoval čistě národní barvu, že je tak zcela
ryze německým. Norimberští se nikdy neopičili
po jiných, nenosili cizí mody. Vytvořili dobré,
solidní dilo, jež věky přetrvá. Staré německé
umění našlo zde upřimný a plný výraz. Hle,
jaké zjevy milé, bodré, dojemné vynořují se
v gotickém a rennaissanční ovzduší!
V rozsáhlém a ponurém domě patricijském
pod hradem, na výši města oživuje se obrat
skromného a dělného života Albrechta Dürera,
který je slávou a pýchou německého umění
#32
alto_textblock
#32
z 15. a 16 stoleti. A jací zbožní, upřímní
mistři byli Petr Vischer, jehož Apollonova spcha
a přebohatý, delikátně gotický hrob Sebaldův
vzbuzují obdiv světa a výteční, svérázní dělníci
plastiky Adam Krafft a Veit Stossl
Staré umění norimberské umístilo své nej-
drahocennější poklady v »Germánském musen«,
které je obdivuhodné svou bohatostí a nádherou
a svým dokonalým, přehledným a poučným
systěmem sbírek archaeologických i uměleckých.
V tomto hrdém paláci německé osvěty jsou
nejeennější výtvory norimberských výtvarniků,
zejmena: originální model roztomilého mužička
s husami od Labenwolfa, žáka Vischerova, reliet
růžového věnce od Veit Stossa, norimberská
Madonna, slavná svou sladkou naivnosti, jejíž
tvůrce je neznámý a kromě toho udivuje nás
norimberské oddělení velkou rozmanitostí děl
maliřských, sochařských v kameni i bronzua
zejmena originálními výrobky starých řemeslníko,
dokazujíeími vkus i eit umělecký. Naboženská
eituplnost a vroucnost naplňaje celé toto umění.
Robustní zdraví a prostota vune z nej-
starobylejšího města německého. Nezná afektace,
ale nemá též vzletu a elegance, jeho uměnía
kultura, realistická a neraffi ovaná, sklání obraz-
nost nízko k životu a všednosti. Ale lid kra-
mářský, přičinlivý a vulgární obklopil se ozdo-
bami arehitektonickými jako sídlo aristokratůs
patriciů toskánských. Antické, ale též čile mo-
derní město bavorské nemá té hluboké, unylé
snivosti malých, historiekých měst italských,
kde duši uchvacuje horečka tesknosti a vášnivá
roztouženost. Norimberk umlrňaje tep srdci v
přinásí utěšujíeí uklidnění