ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 1fd3ca10-771e-11dc-bce9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 24
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY-
#3 alto_textblock #3
30. června 1908, Číslo 178.
#4 alto_textblock #4
nosti zákonů, nýbrž jsou jen hypotetické tendenc historické evoluce lidstva. Jim částečně vzdoruje skulečný život. Vidíme na příklad nyní orgie nacio- nálního šovinismu (Drang nach Osten, Magyar allam eszme a těm podobné různé všenásilnické theorie) vidíme dále nacionální obrození některých národů. jež se dokonává před našima očíma. Vše to jakoby mluvilo proti dříve uvedenému, ve skutečnosti všal nikoli. První t. j. nacionální šovinism přítomné doby je jen historickým stavismem anormálních zvrhlých zbytků právě dovršeného zdravého procesu; druhé, t. j. nacionální obrození některých národů je rozkvě- tem pozdě zasetých květin, avšak příčiny dříve řeče- ného zůstávají ve své platnosti, poněvadž všeobecný proces nacionálního znovuzrození pro civilisované národy byl ukončen v předešlém století (sjednocení lalie. Německa, Čech atd.). V přítomné době započa opačný proces — integrace. Vykládaje všechno to neměl jsem arci na mysli fysicko fysiologický pod- klad lidských raš, nýbrž jejích psychický vývoj tento, jak je známo (L. Krzyvicki »Řasy psyebické«) i v mezích jedné anthropofysické rasy děje se dle zákonů divergence. Tím neméně přes tu obrovskou psychickou diffe- renciaci ve vývoji kujturních ras nelze nezdůraznit to, že paralelně odbývá se proces integrace zása všelidského charakteru (myšlenky světového míru. zociální rovnost, něgace násilí atd.). Z těchto právě složen je všelidský ideál sbližení a sjednocení všech národů: Je to takřka vůdčí hvězda moderní kultury. Ovšem definitivní uskutečnění tohoto ideálu je hodně vzdáleno; my prozatím jsme u jeho počátků. Vy- skytá se ctázka, jakým způsobem lze nejúčinněj- pracovati k dosažení tohoto cíle. Domníváme se, že nejkratší cesta jest postupná integrace národů v rasu. rasy v jednotky vyšáího stupně až k všenárodní autonomii lederace S tohoto hlediska divaje se na slovanskou olázku, nebo na myšlenku slovanské vzájemnosti, jež konkrétně má býti realisována v sjednocení smíru všech Slovanů, spatřují v této otázce jen čá- stečné řešení tohoto velkého všelidského problému, jen jednu soustavnou složku tohoto grandiosního procesu sbližení lidstva anebo dle slov prof. Kare- jeva — ukončení kmenových (slovanských) sporů je nutno ne proto, že jsme Slované, nýbrž prolo, že všichní národové mají utvořiti jednu všelidskou ro dinu. Takovým způsobem slovanské sblížení dle mého názoru není konečným cílem, nýbrž jednou z etap světové evoluce, která má přispěti k snadněj- šimu a rychlejšímu řešení této otázky olázek — l.j- všelidské integrace. (Bouřiivý souhlas.) Za českou sekci ku programu mluví kol. Galas. Poukazuje na to, že Čechy byly kolábkou vzájemno- sli slovanské a buditelé čeští, že odchování byli ně- meckou filosofii humanitní, speciálně Herder dal jim víru ve zvláštní poslání Slovanů ve vývoji li stva. Pochyhovali o budoucnosti českého národa proto veškeré jich snažení neslo se k Slovanstvu jako celku. Teprve později, zvláště prací Pala- ckého a Havílčka našli Češi sebe. Bylo to ko- lem roku 1848 v době politického obrození českého a od té doby vzájemnost dostává směr nový nátěru politického. Politickým je austroslavism, politické události byly příčinou rusofilství, politické byly ideály slavíanofilství a je nepochybno, že i nynější novoslavismus má politický nádech. Studenti čeští stojí na principiálních zásadách, jež byly podmínkou ku přijetí k spoluprácí na sjezdu, 1. Neuznávají výsad individua nad individuem, třídy nad třídou, pohlaví nad pohlavím, národa nad národem. 2. Chtějí úplnou laisaci společnosti. Vše toto nutí nás zaujati zvláštní stanovisko k sjezdu, jejž chystají politikové slovanští. Vidíme i v něm krok ku předu, nemůžeme však souhlasit s pozváním klerikálů na pražskou konferenci červencovou, neboť náš postup může býti společný jenom s pokrokovými živly slovanskými. Dále vůbec jsme toho názoru, že vzájemnost slovan- skou nelze zakládat na pouhém anlagonismu vůči Němcům. Pro nás slovanská vzájemnost má positivní obsab, obsah eminentné kulturní, všelidský. Pro nán znamená pracovat na našem charakteru ve smyslu slovanské kultury a paralysovat myšlení, cítění kultuu cizích. Chceme, jak to již prof. Mareš řekl ve svě přednášce věda a kultura vůči německé kultuře moci sily, nadpráví postavit nejvyšší kulturu spravedlnosti a důstojností lidské. Potom vyžádal si slovo prof. dr. Velich, který vílá srdečně sjezd slovanské mládeže osobně i za stranu agrární a praví, že každý myslicí člověk mus z hloubi srdce radovati se z této mladé generace, klerá s takovou přípravou a nadšením chápe se práce na poli kultury a vzájemnosti slovanské. Myslí, ž neúčast profesorstva českého byla způsobena tím, ž mnozí nebyli informování a zváni. Následující řečník kol. Kemanovič (Srb) vrací se k programové otázce a líčí zvlaště vývody její mezi jižními Slovany. Praví, že hlavní plekážkou vývoje vzájemnosti na jihu byla národnostní nevraživost, podporovaná s různých stran, avšak dnes toto zlo mízí a zvláště mezi Srby a Čhorvaly nastává fakti- eká rozumná dohoda. K utužení doporučuje vzájemné poznání, vyučování slov. jazykům a dějinám a hlá- sání myšlenky sokolské. Za Chorvaty obšírně referuje kol. J. Novak Poukazuje na dorozumění chorvatsko srbské a touží aby nastalo porozumění pro společnou práci mez Srby a Bulbary, kterého dodnes není. Dříve se očeká- vala spása od Ruska, dnes chováme již jen sym- patieeas však k ruské vládě, nýbrž k ruskému národn a ruinteligenci, kteří vedou zoufalý boj proti ná- silnickému režimu (samodržavl). Dnes netoužíme po ochraně Ruska a centrální moci slovanské, nýbrž po osvobození a usamostatnění všech větví slovan- ského kmene. Za polskou sekci mluví kol. Jiří Brezkowaki Principišlně stojí na stanovisku, jež precisoval kol. H. Brezkowski; kromě toho obraci se na dnešní po- měry. Slovanskou otázkou zabývají se současně politikové a mládež. Podstatný rozdíl je možno uznamenat na první pohled. Pro politiky je otázka slov. věcí kompromisů (budou na sjezdu i klerikálové), pro mládež však znamená otázka slovanská zásadní řešení etických principů. Dnes klademe zásadní piliře pro příští konkretní práci a proto myslím, že není třeba stavěti konkretních resolucí, poněvadž částečné jich splnění mohlo by zmenšiti naši oposici. Práei naší bude, abychom rozsili svá ujednání mezi nej- širší vrstvy společnosti. Za Slovince kol. Lab zdůrazňuje, že Slovinci nemají žádného nepřátelství s některým slovanským národem a že positivních výsledků slovanské vzá- jemností bude dosaženo po úsilné a drobné práci osvětné a hospodářskoorganisační mezi lidem. Ak- centuje opět principiální stanovisko pokrokovosti. Za sekci ukrajinskou ujal se slova kol. Struk který mluví též jmenem sekce běloruské. Bělorusi a Ukrajinci, mající velmi blízký osud, jdou ruku v ruce za zásadami, jež týkají se všeobecného pokroku. Necháváme si volnou ruku ku práci na kulturním poli nejen se slovanskými národy, ale i s jinými, uznámeli toho potřebu. Totéž téměř osvědčení dává Bělorus kol. Kolada. Dále Rusové kol. Georgij Vernadský a Jafimov- ský mluví ještě o zásadním významu prací sjezdo vých, vzpomínají vývoje slovanské myšlenky na Řusi a zvláště na ruských universitách a konči přáním aby se pilně pracovalo zejména mezi lidem, ke kte- réžto činnosti především mládež studentská je po- volána. Nakladatel p. Kočí zároveň s blahopřejným dopisem zaslal účastníkům sjezdovým některé publi- kace svého nákladu, začež mu vysloven dík. S po- vděkem vzato na vědomí i nabídka správy lázn luhačovlekých, zvoucí slovanské hosty stu- dentské k hostinnému pobytu. Dále mluví kol. Gžybovský o tom, že jen tehdy jest uskutečnitelna vzájemnost slovanská, bude-lo každému národu dopřána úplnů možnost svobodného vývoje. Lužický Srb kol. Veng líčí význam slovanských pracovníků pro probuzení národnich lužických Srbů. Vzpomíná básníha Zejlera, Slováka Štrůra Srba Miljutinoviče. Poláka Kucharskébo Jana Kollára a Fr. Palackého. Roku 1847 Smolerjem a jinými založena »Matice srbská« zvláště přičiněním Palackého. Od r. 1843 začínají Lužičané žurnalisticky pracovati pro slovanskou myšlenku — Smoler a Jordán vydávají »Jahrbücher für slavische Litleralur«, »Kunst und Wissenschaft«, dále »Slavi- sche Centralblätter« a »Centralblätter für slav. Litte- ratur u. Bibliografie«. Silný český národní život pů- sobí na chovance lužického semináře v Praze a ti vnášeií Jiskru národního života do lužické vlasti.
#5 alto_textblock #5
Kromě toho působí tu i osobní styk s reprosentanty českého národa, jako s Dobrovským, Hankou, Erbe- nem a Hattalou, kteří věnovali mnoho péče lužick mládeži, takže z toho pokolení vyšlo mnoho zname- nitých pracovníků lužických jako Horník, Buk, Či- žínský a j. Tento přímý styk lužické mládeže musií ovšem v poslední době přastati, ale přes to je vliv českého národa na národní život Lužičanů stále silný. Kuiturní styky s ostatními Slovany se množí. čemuž nejlépe nasvědčuje hojnost překladů slovanské literatury v poslední době. Vzájemnost slovanskou pěstuje i náš spolek »Adolf Černý« v poslední době založený. Ke konci vzpomíná řečník zásluh dra. Parczevského, spisovatele Mlaszyna, akademického malíře Kuby a j. a zvláště red. Adolfa Černého o lužický národ. Pak ujímá se slova proť. dr. Frinta. Cituje Spencera »Vývoj spěje k organisované mnohotvár- nosti«. Tuto mnohotvárnost představují slovanští ná- rodové velmi dokonale, schází však tu organisova- nost. Musíme si příznati, že vzájemnosti slovanské dosud nebylo a není, žila snad jedině ve slovanské filologii a pak v spisech básníků a spisovatelů. Inte- ligence naše nezná slovanských poměrů, neznajle většinou jazyků slov. ani pasivně. Jednotná řeč do- rozumívací jest nemyslitelna. Vyzývá k práci, aby fyto poměry se co nejdříve změnily. Na konec po- dává návrh, aby zaslána pozdravná adresa ze sjezdu L. N. Tolatému k jeho 80tým narozeninám. On je představitelem té nové mladé Rusi, kterou milujeme on dal ve svých spisech výraz slov. psyché, mrav- ním instinktům a idealismu. Návrh s bouřlivou po- chvalou přijat. Ke konci schůze přihlásil se o slovo poslane Radič, jenž vítá sjezd a stotožňuje se v delší řeč se zásadami, jež sjezd za základ své práce přijal. Mysli, že i sjezd politiků bude právě tak pokrokový a proto si studenti i politikové mohou podati ruce k vzájemné práci.
#6 alto_textblock #6
Sjezd českého soukromého úřadnictva.
#7 alto_textblock #7
V minulých dvou dnech konal se v Praze ku podnělu Zemské jednoty soukromých úřadníků v král. českém sjezd českého soukromého úřadnictva. Manifestační schůze sjezdová byla dne 28. června o 10. hod. dopol. v sále Plodinové bursy. Zastou- peno bylo soukromé úřadnietvo z čelnějších měst průmyslových míst v Čechách a na Moravě, i účast- nici z Vídně tu byli. Delegáty vyslaly: Českoslov. obchodnická beseda, Jednota strojnických dilovedou- cích z Prahy a z Plzně, Svaz báňských dozorců v Mor. Ostravě, Jednota advokátních a notařských úřadníků, Svaz českých úřadníků advokátních a no- tářských, Spolek knihkupeckých účetních, Zemská ústřední jednota českých zahradníků. Z poslanců zemských a říšských byli přítomni pánové dr. Baxa, Buříval. Choc. Jos. Macháček, Václav Němec, dále za stranu národní pan prof. dr. Horáček, za stranu agrární posl. Fr. Hybě, za stranu slátoprávně-pokro- kovou p. taj. Policar; král. hlav. m. Prahu zastupo- vali pp. měst. radní Schrötter a obec. starší Pinz Soukup. Schůzi řídil starosta Jednoty soukromých úřad- níků pan inž. K. Zelenka, který uvital shromá- ždění a vyložil účel sjezdu. Pozdrav městské rady tlumočil pan Pinz. »Požadavky soukromého úřadnictva a vládní předlohy z poslední doby« bylo thematem prvního referenta, správce továrny p. Ed. Houdka. Řečník zdůrazňuje v úvodu význam úřadnictv v soukromohospodářském podnikání a ukazuje, jak stav tento byl pomíjen sociálně politickým zákono- dárstvím. Teprve v nejnovější době ukazuje se obral k lepšímu, což jest důsledkem práce sdruženého úřadnictva soukromého. Jde to arci pomalu ku předu a práce není dávno ještě u konce. Rozebírá pak ustanovení zákona o klidu neděl- ním a obsah vládních osnov zákonů: 1. o služební smlouvě obchodních pomocníků a jiných zaměst- nanců v postavení podobném. 2. o služební smlouvě úřadníků hospodářských a lesnických, 3. o změně doplnění zákonnika občanského, 4. o pracovní době při živnosti obchodní. Platný zákon obmezuje sic práci v neděli, některá místodržitelská nařízení rov- něž, ale předpisy tyto bývají často obcházeny, aniž by se tomu se strany dozorčích orgánů dostalečně čelilo. Proto mnsíme žádati doplnění zákona tak, aby byl úplný klid nedělní úřadnictvu pevně zaru- čen. Dále zmíněné vládní předlohy chtějí zjednatí jakýsi rámec pro ujednávání služebních poměrů zabývají se zejména otázkou lhůty výpovědní, sta- rosti o existenci zaměstnanců v případě nemoci anebo nezpůsobilosti ke službě z jiné příčiny a pod. Předloha první zavádí také pravidelňou dovolenou na zotavenou, ohledně úřadníků hospodářskýcha lesnických takového předpisu však býti nemá a no- vela k zákonníku občanskému o tom rovněž ne- mluví. Tato poslední předloha jest vůbec naprosto nedostatečnou ochranou pro ty, k nimž by se vzta- hovati měla. Všechny nové návrhy však chtěly by na rozdil od stavu dosavadního dovoliti zaměstnava- teli, aby si za nemoci úřadníka z platu téhož srážel podporu z nemocenské pokladny, což by bylo těžkou újmou. Zklamáno bylo úřadnictvo soukromé ve svém očekávání vůči zákonodárci v příčině konkurenční klausule: jen naprostý zákaz ujednání právě dotče- ných může býti uznán za spravadlivé vyřízen otázky. Úprava pracovní doby při živnosti obchodní dle předlohy vládní, t. j. uzákonění čtrnáctihiodinné pracovní doby s malou přestávkou k obědu zname- nalo by přímo zhoršení dosavadních poměrů pro gros úřadnictva. Proto musí býti návrh tento potí- rán, stavímeť osm hodin práce denně jako maximum. Zemská jednota soukromých úřadníků v král českém stará se důsledně o zlepšení a přizpůsobení všech předloh ve prospěch stavu, který zastupuje,a dosáhla na př. dále-ještě toho, že k anketě o reformě zákona horního přibráni budou zástupci úřadníků dozorců, zákonu tomuto podléhajících. K dosažení ellů takto naznačených doporučuje řečník budování řádné, pronikavé organisace a na- vrhuje
#8 alto_textblock #8
resoluci: »Sjezd soukromého úřadnictva dne 28. června 1908 v Praze prohlašuje se pro požadavek, ne- soucí se k tomu, aby služební poměry soukromého úřadnictva byly upravovány jednotným zákonem Ježto však vládní osnova zákona o služební smlouv obchodních pomocníků a jiných zaměslnanců v po stavení podobném, pak osnova zákona o služební smlouvě úřadníků hospodářských a lesnických. jakož i návrh na změnu a doplnění obecného zá- konníka občanského — arci ve smyslu návrhů organisovaného soukromého úřadnictva upraveny — byly by s to, aby velikému počtu příslušník stavu soukromého úřadnictva přece jen určité vý hody přinesly, jest sjezd s tím srozuměn, aby předlohy tyto vzaty byly za základ jednání. Sjezd žádá povolané činitele, aby při projednávání před- loh těchto, jakož i při předloze zákona stran pra covní doby v obchodní živnosti, přihliželi ku přá ním, tlumočeným Zemskou jednotou soukromých úřadníků v král. českém. Zaroveň podporuje sjezd požadavek úřadníků a dozorců, podléhajících zákonu hornímu, aby př reformě tohoto zákona dbáno bylo odůvodněných přání těchto zaměstnanců.« (Pochvala.) Druhým bodem programu bylo jednání o pří- tomném stavu otázky pensljního poji- štování; referent pan taj. Fr. Hašourek. Vzpomíná veliké práce, kterou měli navrhovatelí a zastanci povinného pojišťování soukromého úřad- nictva až do uzákonění jeho i nyní, než zákon moci nabude. Přecházeje k nynějšímu stavu věci, řečník dokazuje, že odpor proti zákonu nejvíce posílili pro- ponenti nových náhradních ústavů a akvisitéři sou kromých pojišťoven, které se zabývají náhradními smlouvami pojišťovacími; agitátoři těchto směrů nej- více snižují obsah zákona o pensijním pojišťování Všeobecný ústav pensijní, který důsledně ličí jako nebezpečné zřízení »státní«. Proponenti náhradních ústavů a akvisitěři soukromých pojišťoven označuji průměrnou premii Všeobecného pensijního ústavu činící 10o ze služného, jako příliš vysokou, vychva lují sami sebe, že jsou levnější, ale vezme-li se zřetel ku příplatkům na doplňování premiové reservy při každém zvýšení služného, ukáže se na konec opak Mimo to ohrožují náhradní instiluce všechny poji štěnce ztrátou materiální v případě event. přestou pení do služeb jiného zaměstnavatele. Řečaík do kládá tvrzení svá přiklady.
#9 alto_textblock #9
Dále se vede proti speciálnímu pojišťování sou- kromých úřadníků všeobecné pojišťování invalidní starobní bez opatření pro vdovy a sirotky. Dle vale- beného vzoru Německa činí invalidní renta i s 50 M příspěvku státního v nejvyšší třídě mzdy po 5 letech M 181.20, po 20 letech M 274.80, po 50 letech 462 M ročně; renta starobní, předpokládající, že po- jištěnec ve zdraví dožije 70 let, činí v nejvyšší třídě 230 M ročně. Ve Francii má renta činiti 360 franků ročně a v Anglii projektují starobní pense pro 70leté 13 liber šterl. ročně, čili asi 13 K měsíčně. U nás pak známý Körbrův program sliboval i se státním příspěvkem po 10 letech pojištění v nejvyšší třídě mzdy 330 K, po 20 letech 390 K, po 30 letech 450 K a po 40 letech 510 K ročně; pro pozůstal jen nepatrné odbytné. Všude však z pojištění vše- obecného úřadníky většinou vylučují, jdeť pouze do určité hranice plalu: v Německu do 2000 marek, v Francii do 2400 franků ročně, v Anglii do 10 sh (asi 12 K) týdně, u nás do 2400 K ročně. Takové požitky nemohou býti přece zvány pensijním zaopatřením úřadnickým Svaz průmyslníků rakouských, aby učinil kon- cesi své oposici, vybídl členstvo, by prohlásilo, přeje-li si úřadnictvo, aby místo speciálního pojišto vání bylo účastno pojištění všeobecného. Hlasitě a bez klausulí prohlašujeme: Nikoli. A kdo by jinai mluvil, falšoval by přání a názor soukromého úřad- nictva. Návrhy na měnění zákona, dříve než moci nabyl vzbuzují nebezpečí, že z nich těžiti budou ti, kdož si přejí oddálení okamžiku, kdy zákon má nabýt moci. K reformám jistě musí dojíti, ale vhodný oka mžik pro ně nastane, až nabudeme zkušeností, kte- rých až dosud postrádají zejména ti, kdož na reformy tlačí. Ostatně organisování Všeobecného ústavu pen sijního pokračuje, v srpnu mají býti býti sbírány první přihlášky pojištěnců a zřízení zemských úřa- doven stane se co nevídět. Za takových okolnoslí — praví řečník — není na místě plané kritisování a lomození, snižování zá kona, nýbrž musíme s chutí přistoupiti ku práci která nám zase nastává. K vyznačení stanoviska navrbuje pak referen resoluci toboto znění: »Sjezd soukromého úřadnictva dne 28. června 1908 v Praze přijímá zákon ze dne 16. prosince 1906 o pensijním pojišťování jako základ, na němž společně se zaměstnavatelstvem může soukromé úřadnictvo vybudovati řádné opatření invalidů. starců, vdov a sirotků. V tomto smyslu prohlašuje sjezd dosažení zákona pensijního za úspěch dosa- vadní práce organisací. A proto protestuje sjezd proti snahám, čelícím k tomu, aby oddálen byl okamžik, kdy zákon má nabýti moci. Nebezpečí v tomto směru spatřuje sjezd v před- časných návrzích na novelování zákona, bude proto soukromé úřadnictvo návrhy takové podporovatia samo činiti teprve po 1. lednu 1909. Stejně důrazně protestuje sjezd proti kroku Svaru rakouských průmyslníků ve Vídni, jakým jest suggestivní dotazování se úřadnictva, mnohdy ve- lica odvislého, zdali věc svého zaopatření svěřiti chce projektovanému invalidnímu a starobnímu pojišťování dělnictva bez opatření pro vdovy a si- rotky; soukromému úřadnictvu může býti poslou- ženo jen pojištěním speciálným. Pojišťování takové není přirozeně možným bez obětí. Obětem těmto jest úřadnictvo soukrome ochotno podvoliti se, pevně doufajíc, že vlastní správou Všeobecného ústavu pensijního sníží je na míru nejmenší. Toho cíle však může býti jen tehdy dosaženo. bude-li Všeobecný ústav pensijní zdravým a sil ným, z kteréž příčiny se sjezd vyslovuje prot všem novým ústavům náhradním a proti soukro mým pojišťovnám, nabízejícím smlouvy náhradní V tom směru žádá sjezd, aby Všeobecný pen- sijní ústav sám hned od počátků prospěch svu energicky hájil.« (Pochvala.) Debaty zúčastnili se pp. tajémník Liška z Brna Houdek, Oswald a resoluce s dodatkem páně Liško vým, ahy byla znovu žádána česká správa pro zem- ské úřadovny Penstjntho ústavu v Praze a v Brne jednomyslně schváleny. Pánové posl. Macháček, posl. Choc a Svobode tlumočí za své strany sjezdu sympatie a ujistili shro- mážděné, že poslanci budou tužby soukromého úřad nictva podporovati. Když pak ješté pan Batěk pozdravil sjezd jmé nem Jednoty zahradníků v službách soukromých sdělil pan místopředseda Vágner došlé pozdravy omluvy, načež předseda pan inž. Zelenka vřelým do slovem schůzi ukončil. Odpoledne navštívili účastníci výstavu a dne na sledujícího byla ustavující valná hromada odborného sdružení »Úřadníci velkostatků«, jako od- boru Zemské jednoty soukromých úřadníků v král
#10 alto_textblock #10
českém.
#11 alto_textblock #11
Kroměřížská výstava. (Od vlastního zpravodaje »Nár. Listde,
#12 alto_textblock #12
I
#13 alto_textblock #13
... »Hanácké Athény« — jak nazývají staroslav nou Kroměříž — měly v minulých sválečních dnech v životě svém radostnou episodu, znamenajíeí vzrušení širokého, žírného kráje i všeho obyvatelstva památného toho města. Zabajovaly po dvouletých přípravách »jubilejní výstavu«, sestru pražské, obran šedesátiletí všestranného rozvoje celé Moravy, v prvé řadě arci Hané. Jako všechny větší výstavy, ani kroměřížská ne- vybočila z ustáleného již »pořádku«, rozuměj z roz košné nehotovosti, ač v míře daleko menší, než tomu bývá u výstav jiných. Ale i tak, jak jsme ji nalezli v den otevření, byla nad očekávání skvělá, úpravní a v celkové své podobě imposantní. Čarokrásnou stala se však svou polohou. Bylo pro výstavu kroměřížskou zvoleno přímo ideální místo v rozsáhlé »Květné zahradě«. Jako našim pražským výstavám dodala Královská Obora nádhernou svou zelení malebný vzhled — tak tomu měrou snad ješti bohatší u této! Utonula v záplavě keřů a stromů. v hlubokých, pečlivě sestříhaných alejích a stinných loubích, jimiž starodávný park oplývá; ale oživila také zadumaná místa zřídka navštěvované této za- hrady, kterou jakoby táhl dech dávné minulosti. Kdo nezná Kroměříže a pamálných její budov. jichž vznik spadá do konce středověku . . . užasně, když uprostřed výslaviště uzří rotundu s ohromnou kopulí, nebo na jiném místě výstavnou kolonádu. největší snad z podobných staveb v celé Evropě Obě tyto budovy poskytly útulku exposicím výstavním, takže ušetřeno značně na stavebním nákladu. Vůbe šťastnou volbou místa zdá se, že výstava v rozmě- rech tak velikých umožněna. Výstava je jebilejním podnikem Živnostensko- průmyslově jednoty a Hospodářské jednoty záhlinicko- kvasické. Nazvána svšeobecnou hospodářsko-průmyslo- von« zahrnuje v sobě skulečně veškeré objekty, jež zemědělství a průmysl i obchod potřebuje i vydává a získala jen, že k ukázkám zdatnosti současné druž se i retrospektiva, školství a výtvarné umění, čestně representující kulturní stav českého lidu na Moravě. Praktický význam nesporně má pro přímý slyk konsumentů s výrobci zřízená obchodní kancelář, jež jako na pražské výstavě uskutečněny, co vlastně dávno mělo býti již skutečností: přímý obchodní styk našich s našimi Činnost národních jednot moravských zobrazenn tu rovněž, takže vedle hospodářského ruchu i men šinový život zachycen. Bylo by nevděčno jedním vrzem odbýti popis vý stavy současně se stručným referátem o zahájení Jsouť exposice, jako na př. národopisná, archaeolo gická, Sdružení výtvarných umělců moravských atd. že samy o sobě zaslouží si zvláštní zprávu. Vrátíme se k nim v referátech pozdějších. Zahájení výstavy v neděli dne 28. června byl pro Kroměříž okázalou událostí. Město již v před- večer, v sobotu, vykrášleno bylo téměř na všech do mech prapory barev národních, slovanských a měst- ských, cesta pak od nádraží přes celé město až na výstaviště značena stožáry, guirlandami a špalírem korporací a spolků, které se zahájení ve velikém počtu členstva zúčastnily. Mezi přítomnými pozorovati bylo z kruhů po- slaneckých dra. Václava Šíleného, dra. Otakara bar. Pražáka, prof. Smrčku, Frant. Reichstädtra, Parmu Jana Vácu, Jarosl. hr. Thuna, hr. z Herbersteinů Frant. Valouška, Šrámka, Pokorného. Chlebusa, k Albrechta a j. v.
#14 alto_textblock #14
Za vedení výstavního výboru vykonána pro hlídka všech oddělení výstavy. Mile překvapilo návštěvníky, že již prvého dne hotov byl obšírný a velmi zajímavý katalog, který nejen po výstavě, ale i po Kroměříži a celém okoli jejím je spolehlivým průvodcem. S příležitostnou návštěvou nového místodržitele. který již v sobotu do Kroměříže přibyl a po starém zvyku vezen byl hanáckou čtverospřeží na zámek, spojena byla prohlídka všech místních památností
#15 alto_textblock #15
ústavů.
#16 alto_textblock #16
Valná hromada Svazu Osvětového.
#17 alto_textblock #17
Letošní valná hromada této vysoce důležité a rozvijející se naší instituce všenárodní vyzna čovala se zvláště proklamacemi politických stran pokrokových, jež vyslaly zástupce, aby sympatie stran k Svazu Osvětovému projevili. Vedle po zoruhodné, programové řeči univ. prof. dra. Fr. Pastrnka byla to dále debata o okrašlovac práci, která osvědčila hluboký zájem o snahy Svazu Osvětového. Valné hromady zúčastnili se předseda Ná rodní rady české dv. r. prof. dr. Jar. Čelakov ský, dále poslanci Dvořák, Hubka a prof. dr Velich, univ. prof. dr. Čáda, Haškovec, Pastrnek. Schrutz, za moravský S. O. řed. Úlehla a prof. Váše, za dolnorakouský svaz Drbal, za národní radu dolnor. dr. Drozda, zástupci Matice škol- ské, učitelských organisací, Obce sokolské, zem. jednoty hasičské, obou obranných jednot, mno- hých měst a dále z damských kruhů pl. Trr- šová, sl. Tumova, M. šl. z Lešehradu, sl. Maria a Hančí Pastrnkovy, sl. Čelakovská, dále pp arch. Klír, dr. Volf, dr. Kampor, s. rada dr. Chlu- mecký, uč. Jos. Černý, dr. Havelka, dr. Lokay. prof. Frič, insp. Weigner, red. Hejret, P'achmayer. Novotný a delegáti spolků i vzdělavacích sborů, učitelstvo ve velmi hojném počtu, studentstv atd. Velmi potěšující byla přehojná účast uči- telstva z venkova. Pokud jsme mohli zjistiti byli zvláště přítomni řed. Sova, Holub, Jirásek. Slavik, Hubka, Dudych, Mařik, Živný, Kubik Frydrych, Merhaut, Kolář a j. v. Valnou hromadu zahájil předseda S. O. univ. prof. dr. Fr. Pastrnek, vítaje všechny zvláště předsedy nár, rady české a dolnorakou- ské, zástupce politických stran a jich výkon- ných výborů, předsedu vysokoškolské extens zástupce svazů osvětových na Moravě a ve Vídni delegáty vzdělavacích sborů, representanty spolk a j. V četném účastenství spatřuje důkaz, že Svaz osvětový čím dále tím více nalezá přízně a pochopení, že práce S. O. se oceňuje a pod- poruje a vyslovuje naději, že S. O. povznesese na velkou národní instituci, která mocně zasáhne do našeho rozvoje a způsobí pokrok v naš vnitřní organisaci národní. Odkazuje ku podrobné zprávě jednatelské, uvádí v přehledu hlavní činy S. O. v oboru organisace vzdělavací práce zakládáním vzděla- vacích sborů a utvoření Svazu moravského, oboru knihovním pořízením vzorných katalogů úpravou desíti přenosných lidových knihoven Riegrových, dále vydáváním orgánu S. O. t.j. »Čoské Osvěty« a j. v. Potom nastínil v zají- mavé, souhlasy provázené přednášce další cíle a snahy osvětové. Je potřebno, aby pokračováno bylo v orgunisaci zřizováním sborů, ale zvlášlě přičleňováním všech vzdělavacích spolků vůbec a získáváním všech sil pro úkoly lidový- chovné. Přednášky konejte se soustavněji a účel- něji, stále a všude, hovice podminkám, potře- bám a rozvrstvení naší společnosti. Zřizováním knihoven budeme čeliti četbě škodlivé, která s úžasně vzmáhá. Povznesením a ušlechtěním lido- vých zábav pěstován buď smysl pro umělecký vkus, aby zachovány byly všechny krásné výtvory našeho domácího umění. Tu je pole vzdělavací činnosti neobmezené a čeká nejvíce oddaných pracovníků. Svaz osvětový navazuje na školu obecnou, jejíž stálé zdokonalování a vybudování a jejíž vysoká úroveň je předním požadavkem naším. Třeba zříditi zvláštní odbor, jenž bysi vzal za předmět péči o mládež škole odrostlou. Kéž se podaří nalézti povolané pracovníky pro tento nový odbor. Dále odůvodňuje přednášející nutnou po- třebu zbudování domu lidové osvěty, v němž by soustředěna byla všechna lido- výchovná práce, kde by se konaly pravidelně lidové přednášky, kdy by byla vzorná lidová knihovna, kde by konaly se besídky pro mládež a p. a vyslovuje přání, a by se našli češt mecenášové, kteří poskytnou Sva- zu osvětovému prostředky ke zbu- dování vlastního domu a ktor jméno své proslavi tímto lidovým skutke m. Peníze na účely školní a osvětové vynalo- žené jsou vždy uloženy co nejproduktivněji A proto mají též všechny obce, okresy, země i stát povinnost věnovati značnější obnosy na účely osvětové, na vypravení svých obecních veřejných knihoven a čítáren a pod. Až více vzroste finanční síla S. O., bude možno přikro- čiti k zřizení placeného inf ormá- tora a kočovného učitele, jenž by udržoval osobní styk mezi ústředím a vzděla- vacími sbory, jenž by byl stálým osobním rád- cem a pomocníkem všech okresních a místních vzdělavacích spolků a vůbec se cele oddati mohl práci lidovýchovné, theoretické i prakti- cké. Pevné a dobře vypravené ústředny je zapotřebí též k udržování styku s lido- výchovnými podniky a ústavy u jiných kultur- ních národů, které v tom směru mnohem víe konají, než my svými malými prostředky vyko- nati můžeme. Je potřebno účastniti se sjezdů lidovýchovných, zvláště pařížského. Volá se již po společné organisaci o svě- tových spolků a zřízení slovan- ských. Myšlenka to veliká, k jejímuž usku- tečnění právě náš, ideami slovanské vzájemnosti proniknutý národ přispěti má na prvním místě. A kdež by mohlo býti nalezeno pole pro společnou práci vděč- nější, než je pole lidové osvěty slovanské? Ale i talo myšlenka předpo- kládá pevnou ústřední organisaci, s prostředky dostatečnými, bez nichž nelze přikročiti k úkolu tak dalekosáhlému. Na konec volá řečník k sou- činnosti celou inteligenci, zejména mladou, která je soustředěna v akademické mládeži. Činnost Svazu osvětového směřuje k tomu, aby pěstována byla pravá česká osvěta, t osvěta, kterou nám zanechaly naše slavné dě- jiny, kterou hlásají naši nejlepší mužové, t česká a slovanská osvěta, která je nej- vyšším heslem našeho národa, která nás po
#18 alto_textblock #18
vznesla na nynější naši výši a která nás. bohdá, přivede k splnění naši ho- spodářské a státní samostat- nosti. Heslem Svazu osvětového zůstává i na dále: Osvětou v před! (Výborně ! Hlučný. dlouhotrvající potlesk) (Dokončení.)
#19 alto_textblock #19
Manifestační schůze českoslovan- ského úřadnictva ústavů peněžních.
#20 alto_textblock #20
V minulých dnech svátečních sjelo se do Prahy českoslovanské úřadnictvo peněžní, aby rozhovořile se o nuinosti pevné organisace, jakož i o pensijním svém zaopatření. Sjezdová manifestační schůze ko- nala se 28. června v Národním domě na Král. Vino- hradech, který byl vyplněn do posledního mísla. Čestnými přodsedy schůze byli pp.: vrch. řed. Ústř. banky čes, spořitelen J. Pátek, přednosta ži- votního cdboru banky „Slavie“ Konrád, ředilel Kryšpín, prof. Pražák, prof. Lukáš. Dále byli přítomni pp.: ředitelé Živnobanky Růžička a dr. Preiss, řed. Sporobanky p. Jiroušek, zástupce výkonného výboru národní strany svobodomyslné, strany agrární, strany národně sociální, katolické a j- Přítomné srdečnými slovy uvítal starosta Sdru- žení českoslovanských úřadníků ústavu peněžních p. Frant. Pátek a oznámil, že došly četné přípisy blahopřejné telegramy ke sjezdu. Po zvolení předsednictva schůze udělil přodseda p. Driml slovo prvnímu reí. p. Rejmonovi, jenž pojednal v delší řeči o cílech a požadavcích úřadnictva peněžního jak po stránce hmotné tak vzdělavací. Úřadnictvo peněžní má právo na slušnou existenci právě tak, jako má povinnosti národní. Vždyť tylo povinnosti mohou býti řádně plněny pou- ze tehdy, když podmínky slušné existence jsou spl- něny. Je smutným faktem, praví řečník dále, že na- šlo se ještě dnes české úřadnictvo, které místo. aby postupovalo svorně s českými kolegy, posiluje svými ponězi úřadnické organisace německé, které nejen že pro něj nic neučiní, ale všude vyslupují ke škodě naší národní. Ke konci vznáší řečník apel jal na říšské tak na zemské poslance a vymezuje body, v nichž mají se poslanci úřadnictva peněžního ujmouti, aby splnění jeho požadavků bylo urychleno. (Souhlas) Posl. dr. Baxa prohlašuje jménem všech če- ských poslanců účinnou podporu úřadnictvu peněž- nímu. (Potlesk.) Druhý referent p. Fr. Pátek výstižně promlous vá o povinnostech úřadnictva peněžního ke svým organisacím Mylným jest názor některých ústa- vů, že naše organisace směřuje proti nim. Úřadník peněžn jest si plně vědom toho, že může se věsti mu dobře pouze tehdy, když dobře prosperuje ústav, v němž je zaměstnán. Proto může naše jednání smě- řovati toliko proti jednotlivcům, kteří nás poškozují a na ně padá zodpovědnost, skrývají-li se za ústav. Bude-li úřadnictvo peněžní plně vědomo si svých práv i svých povinností ke své organisaci, jakož i národní své příslušnosti, brzy soustředí se v jeden šik a účel snadno bude dosažen. (Hlučný potlesk.) Pan JUC. Fr. Spurný pramluvil o pensijním pojištění úřadnictva peněžního. Poukázáno ciferně na nepatrné požitky, které zabezpečuje úřadníku peněž- nímu zákon o povinném státním pojištění, varoval před nelečností a tříštěním sil. Smlouvy náhradní ne- doporučuje, pokud by nebyly uzavírány s velkými našimi pojišťovnami českými Na to přijata byla jednomyslně tato resoluce: „Úřadnictvo peněžních ústavů všech kategorií shromážděné dne 28. června 1908 na Král. Vinohra- dech na sjezdové schůzi manifestační českoslovan- ského úřadnictva peněžního, uvažujíc přednesené dů- vody a vývody referenta p. JUC. Fr. Spurného, vy- slovuje se pro zřízení jednotného společného ústavu pensijního pod jménem „Pensljní ústav českoslovan- ského peněžnictví v Praze“ Uvažujíc dále okolnost, že z velkých ústavů pe- něžních jediná Ustřední banka českých spořitelen v Praze připojila se k menším ústavům peněžním, aby pomáhala vybudovati jednotný pensijní ústa náhradní a také veškeré své úřadnictvo k tomuto ná- hradnímu ústavu prihlásila, dávajíc tím na jevo plné porozumění pro dalekosáhlý hospodársko-sociální vý- znam ústavu tohoto jak pro úřadnictvo tak pro pe- něžní ústavy a vystihujíc zároveň nemenší význam takového náhradního ústavu i se stanoviska národ- ního, vznáší přítomně úřadnictvo peněžní k vedení Ústřední banky českých spořitelen tuto prosbua žádost: Ústřední Eanka čes. spořitelen račiž společně se zařizujícím výborem P. ú. českoslov. peněž. zaříditi co nejrychleji potřebné kroky, aby došlo co nejdřive k vládnímu schválení a ustavení se ústavu tohoto Ke správám ostatních peněžních ústavů vznáší přítomné úřadnictvo prosbu, aby, uváživše hospodář- ské i národnostní výhody jednotného pensijního ústa- vu náhradního, přihlásily své úřadnictvo ku pojištění u Pen. ú. českoslov. peněžnictví. K úřadnictvu bank, pojišťoven, spořitelen, zálo- žen a ostatních ústavů úvěrních vznášíme důtklivou žádost, aby dožadovalo se u svých zaměstnavatelů by přihlásili je co nejdřive ku pojištění rovněž u to- hoto společného náhradního ústavu ponsijního a za- vazujeme ve prospěch tohoto ústavu ze všech sil svých agitovati a pracovati, jsouce si vědomi jak svého vlastního prospěchu, tak své národní povin- nesti. Pan vrch. řed. Pátek poukázal na veliký vý- znam této schůze a i celého sjezdu a jménem všech přítomných poděkoval pořadatelstvu za jeho neúmor- nou práci a námahu. (Hlučný potlesk a souhlas.) Na to předseda po vřelém doslovu schůzi ukon- čil, když shromáždění poděkovalo referentům za vče- né přednášky povstáním
#21 alto_textblock #21
Jubilejní výstava
#22 alto_textblock #22
pražské obchodní a živnostenské
#23 alto_textblock #23
komory.
#24 alto_textblock #24
Zase dva svátky. To poskočí číslice návštěvy výstavní. Ale konec měsíce, májové slavnosti na hřbi- tovech, výtety. Vesměs brzdy, jichž účinek bude znáti ve výstavě. A vidíte, nebylo. Máme dost peněz i v kritických závěrečných dnech měsíce, stačíme na všechno i početně. Ovšem s vydatnou pomocí ven- kova. O žádných letošních svátcích se dosud ne- uplatníl tak mohutně živel mimopražský jako včera a předavčírem. Neméně než jedenácí sjezdů navštívilo výstavu. A každý z nich něco vydá, neboť účastníka sjezdu provází jeden nebo více členů rodiny, příbuzní a známí. Úspěch potropavelských dnů není úspěchem Pražanů, nýbrž venkovských hostí. Bylo to dobře vidět na výstavě. V neděli nebylo na výstavě k hnutí. O proudění davů nelze ani mluvit. Zástupy sotva znatelně se pohybovaly hlavními třídami, do nichž se soustřeďuje výstavní život. Jakoby všech těch 61 tisío lidí bylo současně na výstavě V pondělí byln návštěva jen o 15 tisíc menší, ale výslava byla proti nejěli k večeru už skoro prázdna. To proto, že cizí hosté večerními vlaky se rozjížděli do svých do- movů. Tepna výstavního živola bila zrychleným, bouřli- vým tepem. Křepké melodie kapel oficiálních i do- mácích, veselý hovor. tu a tam zpěv, šelestění písku pod nohama desolisíců, vše splývá v nepopsnielný. opojivý šumci, v němž se chce člověku žít. radovat. veselit. Vedle toilet nejnovějšího data, kterými vý- stavní promenády naplňuje pražský damský svět je- ště na chvilku před odjezdem na prázdniny, prostší a prostinké úbory venkovských žen. A stejně v muž- ském táboře, jenž teniokráte, díky přečetným zá- stupcům ozbrojených měšťanských sborů ze všech koutů Čech, závodil v postrosti s ženským světem. Ve svátek jest výstava především ohromnou zá- bavní místností. Sváteční dny jsou vyhraženy odpo- činku a zábavě. Rušné veselí sloupá příkrou křivkou a vrcholí v neděli večer. V pondělí už vlny opadaly. Radost jest zntemňována stíny, které vrhá příští všed- ní den. Dostavuje se ochabnutí v počtu návštěvyi v náladě, přechod to ke klidu všedních dnů, kdy výstava se vraci ke své úloze poučné. Po oba dny osvědčilo obecenstvo pěknou sebe- kázeň. Uvnilř výstavy i mimo ni, zejména pak ns elektrické dráze. Bylo si stěžováno na bezohlednost s níž si vynucují davy vstup do vozů, zvláště při od