#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY-
#3
alto_textblock
#3
30. června 1908, Číslo 178.
#4
alto_textblock
#4
nosti zákonů, nýbrž jsou jen hypotetické tendenc
historické evoluce lidstva. Jim částečně vzdoruje
skulečný život. Vidíme na příklad nyní orgie nacio-
nálního šovinismu (Drang nach Osten, Magyar allam
eszme a těm podobné různé všenásilnické theorie)
vidíme dále nacionální obrození některých národů.
jež se dokonává před našima očíma. Vše to jakoby
mluvilo proti dříve uvedenému, ve skutečnosti všal
nikoli. První t. j. nacionální šovinism přítomné doby
je jen historickým stavismem anormálních zvrhlých
zbytků právě dovršeného zdravého procesu; druhé,
t. j. nacionální obrození některých národů je rozkvě-
tem pozdě zasetých květin, avšak příčiny dříve řeče-
ného zůstávají ve své platnosti, poněvadž všeobecný
proces nacionálního znovuzrození pro civilisované
národy byl ukončen v předešlém století (sjednocení
lalie. Německa, Čech atd.). V přítomné době započa
opačný proces — integrace. Vykládaje všechno to
neměl jsem arci na mysli fysicko fysiologický pod-
klad lidských raš, nýbrž jejích psychický vývoj
tento, jak je známo (L. Krzyvicki »Řasy psyebické«)
i v mezích jedné anthropofysické rasy děje se dle
zákonů divergence.
Tím neméně přes tu obrovskou psychickou diffe-
renciaci ve vývoji kujturních ras nelze nezdůraznit
to, že paralelně odbývá se proces integrace zása
všelidského charakteru (myšlenky světového míru.
zociální rovnost, něgace násilí atd.). Z těchto právě
složen je všelidský ideál sbližení a sjednocení všech
národů: Je to takřka vůdčí hvězda moderní kultury.
Ovšem definitivní uskutečnění tohoto ideálu je hodně
vzdáleno; my prozatím jsme u jeho počátků. Vy-
skytá se ctázka, jakým způsobem lze nejúčinněj-
pracovati k dosažení tohoto cíle. Domníváme se, že
nejkratší cesta jest postupná integrace národů v rasu.
rasy v jednotky vyšáího stupně až k všenárodní
autonomii lederace
S tohoto hlediska divaje se na slovanskou
olázku, nebo na myšlenku slovanské vzájemnosti,
jež konkrétně má býti realisována v sjednocení
smíru všech Slovanů, spatřují v této otázce jen čá-
stečné řešení tohoto velkého všelidského problému,
jen jednu soustavnou složku tohoto grandiosního
procesu sbližení lidstva anebo dle slov prof. Kare-
jeva — ukončení kmenových (slovanských) sporů
je nutno ne proto, že jsme Slované, nýbrž prolo, že
všichní národové mají utvořiti jednu všelidskou ro
dinu. Takovým způsobem slovanské sblížení dle
mého názoru není konečným cílem, nýbrž jednou
z etap světové evoluce, která má přispěti k snadněj-
šimu a rychlejšímu řešení této otázky olázek — l.j-
všelidské integrace. (Bouřiivý souhlas.)
Za českou sekci ku programu mluví kol. Galas.
Poukazuje na to, že Čechy byly kolábkou vzájemno-
sli slovanské a buditelé čeští, že odchování byli ně-
meckou filosofii humanitní, speciálně Herder dal
jim víru ve zvláštní poslání Slovanů ve vývoji li
stva. Pochyhovali o budoucnosti českého národa
proto veškeré jich snažení neslo se k Slovanstvu
jako celku. Teprve později, zvláště prací Pala-
ckého a Havílčka našli Češi sebe. Bylo to ko-
lem roku 1848 v době politického obrození českého
a od té doby vzájemnost dostává směr nový nátěru
politického. Politickým je austroslavism, politické
události byly příčinou rusofilství, politické byly
ideály slavíanofilství a je nepochybno, že i nynější
novoslavismus má politický nádech. Studenti čeští
stojí na principiálních zásadách, jež byly podmínkou
ku přijetí k spoluprácí na sjezdu, 1. Neuznávají výsad
individua nad individuem, třídy nad třídou, pohlaví
nad pohlavím, národa nad národem. 2. Chtějí úplnou
laisaci společnosti. Vše toto nutí nás zaujati
zvláštní stanovisko k sjezdu, jejž chystají politikové
slovanští. Vidíme i v něm krok ku předu, nemůžeme
však souhlasit s pozváním klerikálů na pražskou
konferenci červencovou, neboť náš postup může býti
společný jenom s pokrokovými živly slovanskými.
Dále vůbec jsme toho názoru, že vzájemnost slovan-
skou nelze zakládat na pouhém anlagonismu vůči
Němcům. Pro nás slovanská vzájemnost má positivní
obsab, obsah eminentné kulturní, všelidský. Pro nán
znamená pracovat na našem charakteru ve smyslu
slovanské kultury a paralysovat myšlení, cítění kultuu
cizích. Chceme, jak to již prof. Mareš řekl ve svě
přednášce věda a kultura vůči německé kultuře moci
sily, nadpráví postavit nejvyšší kulturu spravedlnosti
a důstojností lidské.
Potom vyžádal si slovo prof. dr. Velich, který
vílá srdečně sjezd slovanské mládeže osobně i za
stranu agrární a praví, že každý myslicí člověk mus
z hloubi srdce radovati se z této mladé generace,
klerá s takovou přípravou a nadšením chápe se práce
na poli kultury a vzájemnosti slovanské. Myslí, ž
neúčast profesorstva českého byla způsobena tím, ž
mnozí nebyli informování a zváni.
Následující řečník kol. Kemanovič (Srb) vrací se
k programové otázce a líčí zvlaště vývody její mezi
jižními Slovany. Praví, že hlavní plekážkou vývoje
vzájemnosti na jihu byla národnostní nevraživost,
podporovaná s různých stran, avšak dnes toto zlo
mízí a zvláště mezi Srby a Čhorvaly nastává fakti-
eká rozumná dohoda. K utužení doporučuje vzájemné
poznání, vyučování slov. jazykům a dějinám a hlá-
sání myšlenky sokolské.
Za Chorvaty obšírně referuje kol. J. Novak
Poukazuje na dorozumění chorvatsko srbské a touží
aby nastalo porozumění pro společnou práci mez
Srby a Bulbary, kterého dodnes není. Dříve se očeká-
vala spása od Ruska, dnes chováme již jen sym-
patieeas však k ruské vládě, nýbrž k ruskému národn
a ruinteligenci, kteří vedou zoufalý boj proti ná-
silnickému režimu (samodržavl). Dnes netoužíme po
ochraně Ruska a centrální moci slovanské, nýbrž
po osvobození a usamostatnění všech větví slovan-
ského kmene.
Za polskou sekci mluví kol. Jiří Brezkowaki
Principišlně stojí na stanovisku, jež precisoval kol.
H. Brezkowski; kromě toho obraci se na dnešní po-
měry. Slovanskou otázkou zabývají se současně
politikové a mládež. Podstatný rozdíl je možno
uznamenat na první pohled. Pro politiky je otázka
slov. věcí kompromisů (budou na sjezdu i klerikálové),
pro mládež však znamená otázka slovanská zásadní
řešení etických principů. Dnes klademe zásadní piliře
pro příští konkretní práci a proto myslím, že není
třeba stavěti konkretních resolucí, poněvadž částečné
jich splnění mohlo by zmenšiti naši oposici. Práei
naší bude, abychom rozsili svá ujednání mezi nej-
širší vrstvy společnosti.
Za Slovince kol. Lab zdůrazňuje, že Slovinci
nemají žádného nepřátelství s některým slovanským
národem a že positivních výsledků slovanské vzá-
jemností bude dosaženo po úsilné a drobné práci
osvětné a hospodářskoorganisační mezi lidem. Ak-
centuje opět principiální stanovisko pokrokovosti.
Za sekci ukrajinskou ujal se slova kol. Struk
který mluví též jmenem sekce běloruské. Bělorusi a
Ukrajinci, mající velmi blízký osud, jdou ruku v ruce
za zásadami, jež týkají se všeobecného pokroku.
Necháváme si volnou ruku ku práci na kulturním
poli nejen se slovanskými národy, ale i s jinými,
uznámeli toho potřebu. Totéž téměř osvědčení dává
Bělorus kol. Kolada.
Dále Rusové kol. Georgij Vernadský a Jafimov-
ský mluví ještě o zásadním významu prací sjezdo
vých, vzpomínají vývoje slovanské myšlenky na Řusi
a zvláště na ruských universitách a konči přáním
aby se pilně pracovalo zejména mezi lidem, ke kte-
réžto činnosti především mládež studentská je po-
volána.
Nakladatel p. Kočí zároveň s blahopřejným
dopisem zaslal účastníkům sjezdovým některé publi-
kace svého nákladu, začež mu vysloven dík. S po-
vděkem vzato na vědomí i nabídka správy lázn
luhačovlekých, zvoucí slovanské hosty stu-
dentské k hostinnému pobytu.
Dále mluví kol. Gžybovský o tom, že jen tehdy
jest uskutečnitelna vzájemnost slovanská, bude-lo
každému národu dopřána úplnů možnost svobodného
vývoje.
Lužický Srb kol. Veng líčí význam slovanských
pracovníků pro probuzení národnich lužických Srbů.
Vzpomíná básníha Zejlera, Slováka Štrůra
Srba Miljutinoviče. Poláka Kucharskébo
Jana Kollára a Fr. Palackého. Roku 1847
Smolerjem a jinými založena »Matice srbská« zvláště
přičiněním Palackého. Od r. 1843 začínají Lužičané
žurnalisticky pracovati pro slovanskou myšlenku —
Smoler a Jordán vydávají »Jahrbücher für slavische
Litleralur«, »Kunst und Wissenschaft«, dále »Slavi-
sche Centralblätter« a »Centralblätter für slav. Litte-
ratur u. Bibliografie«. Silný český národní život pů-
sobí na chovance lužického semináře v Praze a ti
vnášeií Jiskru národního života do lužické vlasti.
#5
alto_textblock
#5
Kromě toho působí tu i osobní styk s reprosentanty
českého národa, jako s Dobrovským, Hankou, Erbe-
nem a Hattalou, kteří věnovali mnoho péče lužick
mládeži, takže z toho pokolení vyšlo mnoho zname-
nitých pracovníků lužických jako Horník, Buk, Či-
žínský a j. Tento přímý styk lužické mládeže musií
ovšem v poslední době přastati, ale přes to je vliv
českého národa na národní život Lužičanů stále
silný. Kuiturní styky s ostatními Slovany se množí.
čemuž nejlépe nasvědčuje hojnost překladů slovanské
literatury v poslední době. Vzájemnost slovanskou
pěstuje i náš spolek »Adolf Černý« v poslední době
založený. Ke konci vzpomíná řečník zásluh dra.
Parczevského, spisovatele Mlaszyna, akademického
malíře Kuby a j. a zvláště red. Adolfa Černého
o lužický národ.
Pak ujímá se slova proť. dr. Frinta. Cituje
Spencera »Vývoj spěje k organisované mnohotvár-
nosti«. Tuto mnohotvárnost představují slovanští ná-
rodové velmi dokonale, schází však tu organisova-
nost. Musíme si příznati, že vzájemnosti slovanské
dosud nebylo a není, žila snad jedině ve slovanské
filologii a pak v spisech básníků a spisovatelů. Inte-
ligence naše nezná slovanských poměrů, neznajle
většinou jazyků slov. ani pasivně. Jednotná řeč do-
rozumívací jest nemyslitelna. Vyzývá k práci, aby
fyto poměry se co nejdříve změnily. Na konec po-
dává návrh, aby zaslána pozdravná adresa ze sjezdu
L. N. Tolatému k jeho 80tým narozeninám. On je
představitelem té nové mladé Rusi, kterou milujeme
on dal ve svých spisech výraz slov. psyché, mrav-
ním instinktům a idealismu. Návrh s bouřlivou po-
chvalou přijat.
Ke konci schůze přihlásil se o slovo poslane
Radič, jenž vítá sjezd a stotožňuje se v delší řeč
se zásadami, jež sjezd za základ své práce přijal.
Mysli, že i sjezd politiků bude právě tak pokrokový
a proto si studenti i politikové mohou podati ruce
k vzájemné práci.
#6
alto_textblock
#6
Sjezd českého soukromého
úřadnictva.
#7
alto_textblock
#7
V minulých dvou dnech konal se v Praze ku
podnělu Zemské jednoty soukromých úřadníků v král.
českém sjezd českého soukromého úřadnictva.
Manifestační schůze sjezdová byla dne 28. června
o 10. hod. dopol. v sále Plodinové bursy. Zastou-
peno bylo soukromé úřadnietvo z čelnějších měst
průmyslových míst v Čechách a na Moravě, i účast-
nici z Vídně tu byli. Delegáty vyslaly: Českoslov.
obchodnická beseda, Jednota strojnických dilovedou-
cích z Prahy a z Plzně, Svaz báňských dozorců
v Mor. Ostravě, Jednota advokátních a notařských
úřadníků, Svaz českých úřadníků advokátních a no-
tářských, Spolek knihkupeckých účetních, Zemská
ústřední jednota českých zahradníků. Z poslanců
zemských a říšských byli přítomni pánové dr. Baxa,
Buříval. Choc. Jos. Macháček, Václav Němec, dále
za stranu národní pan prof. dr. Horáček, za stranu
agrární posl. Fr. Hybě, za stranu slátoprávně-pokro-
kovou p. taj. Policar; král. hlav. m. Prahu zastupo-
vali pp. měst. radní Schrötter a obec. starší Pinz
Soukup.
Schůzi řídil starosta Jednoty soukromých úřad-
níků pan inž. K. Zelenka, který uvital shromá-
ždění a vyložil účel sjezdu. Pozdrav městské rady
tlumočil pan Pinz.
»Požadavky soukromého úřadnictva a vládní
předlohy z poslední doby« bylo thematem prvního
referenta, správce továrny p. Ed. Houdka.
Řečník zdůrazňuje v úvodu význam úřadnictv
v soukromohospodářském podnikání a ukazuje, jak
stav tento byl pomíjen sociálně politickým zákono-
dárstvím. Teprve v nejnovější době ukazuje se obral
k lepšímu, což jest důsledkem práce sdruženého
úřadnictva soukromého. Jde to arci pomalu ku předu
a práce není dávno ještě u konce.
Rozebírá pak ustanovení zákona o klidu neděl-
ním a obsah vládních osnov zákonů: 1. o služební
smlouvě obchodních pomocníků a jiných zaměst-
nanců v postavení podobném. 2. o služební smlouvě
úřadníků hospodářských a lesnických, 3. o změně
doplnění zákonnika občanského, 4. o pracovní době
při živnosti obchodní. Platný zákon obmezuje sic
práci v neděli, některá místodržitelská nařízení rov-
něž, ale předpisy tyto bývají často obcházeny, aniž
by se tomu se strany dozorčích orgánů dostalečně
čelilo. Proto mnsíme žádati doplnění zákona tak,
aby byl úplný klid nedělní úřadnictvu pevně zaru-
čen. Dále zmíněné vládní předlohy chtějí zjednatí
jakýsi rámec pro ujednávání služebních poměrů
zabývají se zejména otázkou lhůty výpovědní, sta-
rosti o existenci zaměstnanců v případě nemoci
anebo nezpůsobilosti ke službě z jiné příčiny a pod.
Předloha první zavádí také pravidelňou dovolenou
na zotavenou, ohledně úřadníků hospodářskýcha
lesnických takového předpisu však býti nemá a no-
vela k zákonníku občanskému o tom rovněž ne-
mluví. Tato poslední předloha jest vůbec naprosto
nedostatečnou ochranou pro ty, k nimž by se vzta-
hovati měla. Všechny nové návrhy však chtěly by
na rozdil od stavu dosavadního dovoliti zaměstnava-
teli, aby si za nemoci úřadníka z platu téhož srážel
podporu z nemocenské pokladny, což by bylo těžkou
újmou. Zklamáno bylo úřadnictvo soukromé ve svém
očekávání vůči zákonodárci v příčině konkurenční
klausule: jen naprostý zákaz ujednání právě dotče-
ných může býti uznán za spravadlivé vyřízen
otázky. Úprava pracovní doby při živnosti obchodní
dle předlohy vládní, t. j. uzákonění čtrnáctihiodinné
pracovní doby s malou přestávkou k obědu zname-
nalo by přímo zhoršení dosavadních poměrů pro
gros úřadnictva. Proto musí býti návrh tento potí-
rán, stavímeť osm hodin práce denně jako maximum.
Zemská jednota soukromých úřadníků v král
českém stará se důsledně o zlepšení a přizpůsobení
všech předloh ve prospěch stavu, který zastupuje,a
dosáhla na př. dále-ještě toho, že k anketě o reformě
zákona horního přibráni budou zástupci úřadníků
dozorců, zákonu tomuto podléhajících.
K dosažení ellů takto naznačených doporučuje
řečník budování řádné, pronikavé organisace a na-
vrhuje
#8
alto_textblock
#8
resoluci:
»Sjezd soukromého úřadnictva dne 28. června
1908 v Praze prohlašuje se pro požadavek, ne-
soucí se k tomu, aby služební poměry soukromého
úřadnictva byly upravovány jednotným zákonem
Ježto však vládní osnova zákona o služební smlouv
obchodních pomocníků a jiných zaměslnanců v po
stavení podobném, pak osnova zákona o služební
smlouvě úřadníků hospodářských a lesnických.
jakož i návrh na změnu a doplnění obecného zá-
konníka občanského — arci ve smyslu návrhů
organisovaného soukromého úřadnictva upraveny
— byly by s to, aby velikému počtu příslušník
stavu soukromého úřadnictva přece jen určité vý
hody přinesly, jest sjezd s tím srozuměn, aby
předlohy tyto vzaty byly za základ jednání. Sjezd
žádá povolané činitele, aby při projednávání před-
loh těchto, jakož i při předloze zákona stran pra
covní doby v obchodní živnosti, přihliželi ku přá
ním, tlumočeným Zemskou jednotou soukromých
úřadníků v král. českém.
Zaroveň podporuje sjezd požadavek úřadníků
a dozorců, podléhajících zákonu hornímu, aby př
reformě tohoto zákona dbáno bylo odůvodněných
přání těchto zaměstnanců.« (Pochvala.)
Druhým bodem programu bylo jednání o pří-
tomném stavu otázky pensljního poji-
štování; referent pan taj. Fr. Hašourek.
Vzpomíná veliké práce, kterou měli navrhovatelí
a zastanci povinného pojišťování soukromého úřad-
nictva až do uzákonění jeho i nyní, než zákon moci
nabude. Přecházeje k nynějšímu stavu věci, řečník
dokazuje, že odpor proti zákonu nejvíce posílili pro-
ponenti nových náhradních ústavů a akvisitéři sou
kromých pojišťoven, které se zabývají náhradními
smlouvami pojišťovacími; agitátoři těchto směrů nej-
více snižují obsah zákona o pensijním pojišťování
Všeobecný ústav pensijní, který důsledně ličí jako
nebezpečné zřízení »státní«. Proponenti náhradních
ústavů a akvisitěři soukromých pojišťoven označuji
průměrnou premii Všeobecného pensijního ústavu
činící 10o ze služného, jako příliš vysokou, vychva
lují sami sebe, že jsou levnější, ale vezme-li se zřetel
ku příplatkům na doplňování premiové reservy při
každém zvýšení služného, ukáže se na konec opak
Mimo to ohrožují náhradní instiluce všechny poji
štěnce ztrátou materiální v případě event. přestou
pení do služeb jiného zaměstnavatele. Řečaík do
kládá tvrzení svá přiklady.
#9
alto_textblock
#9
Dále se vede proti speciálnímu pojišťování sou-
kromých úřadníků všeobecné pojišťování invalidní
starobní bez opatření pro vdovy a sirotky. Dle vale-
beného vzoru Německa činí invalidní renta i s 50 M
příspěvku státního v nejvyšší třídě mzdy po 5 letech
M 181.20, po 20 letech M 274.80, po 50 letech
462 M ročně; renta starobní, předpokládající, že po-
jištěnec ve zdraví dožije 70 let, činí v nejvyšší třídě
230 M ročně. Ve Francii má renta činiti 360 franků
ročně a v Anglii projektují starobní pense pro 70leté
13 liber šterl. ročně, čili asi 13 K měsíčně. U nás
pak známý Körbrův program sliboval i se státním
příspěvkem po 10 letech pojištění v nejvyšší třídě
mzdy 330 K, po 20 letech 390 K, po 30 letech
450 K a po 40 letech 510 K ročně; pro pozůstal
jen nepatrné odbytné. Všude však z pojištění vše-
obecného úřadníky většinou vylučují, jdeť pouze do
určité hranice plalu: v Německu do 2000 marek, v
Francii do 2400 franků ročně, v Anglii do 10 sh (asi
12 K) týdně, u nás do 2400 K ročně. Takové požitky
nemohou býti přece zvány pensijním zaopatřením
úřadnickým
Svaz průmyslníků rakouských, aby učinil kon-
cesi své oposici, vybídl členstvo, by prohlásilo,
přeje-li si úřadnictvo, aby místo speciálního pojišto
vání bylo účastno pojištění všeobecného. Hlasitě
a bez klausulí prohlašujeme: Nikoli. A kdo by jinai
mluvil, falšoval by přání a názor soukromého úřad-
nictva.
Návrhy na měnění zákona, dříve než moci nabyl
vzbuzují nebezpečí, že z nich těžiti budou ti, kdož
si přejí oddálení okamžiku, kdy zákon má nabýt
moci. K reformám jistě musí dojíti, ale vhodný oka
mžik pro ně nastane, až nabudeme zkušeností, kte-
rých až dosud postrádají zejména ti, kdož na reformy
tlačí. Ostatně organisování Všeobecného ústavu pen
sijního pokračuje, v srpnu mají býti býti sbírány
první přihlášky pojištěnců a zřízení zemských úřa-
doven stane se co nevídět.
Za takových okolnoslí — praví řečník — není
na místě plané kritisování a lomození, snižování zá
kona, nýbrž musíme s chutí přistoupiti ku práci
která nám zase nastává.
K vyznačení stanoviska navrbuje pak referen
resoluci toboto znění:
»Sjezd soukromého úřadnictva dne 28. června
1908 v Praze přijímá zákon ze dne 16. prosince
1906 o pensijním pojišťování jako základ, na němž
společně se zaměstnavatelstvem může soukromé
úřadnictvo vybudovati řádné opatření invalidů.
starců, vdov a sirotků. V tomto smyslu prohlašuje
sjezd dosažení zákona pensijního za úspěch dosa-
vadní práce organisací. A proto protestuje sjezd
proti snahám, čelícím k tomu, aby oddálen byl
okamžik, kdy zákon má nabýti moci.
Nebezpečí v tomto směru spatřuje sjezd v před-
časných návrzích na novelování zákona, bude proto
soukromé úřadnictvo návrhy takové podporovatia
samo činiti teprve po 1. lednu 1909.
Stejně důrazně protestuje sjezd proti kroku Svaru
rakouských průmyslníků ve Vídni, jakým jest
suggestivní dotazování se úřadnictva, mnohdy ve-
lica odvislého, zdali věc svého zaopatření svěřiti
chce projektovanému invalidnímu a starobnímu
pojišťování dělnictva bez opatření pro vdovy a si-
rotky; soukromému úřadnictvu může býti poslou-
ženo jen pojištěním speciálným.
Pojišťování takové není přirozeně možným bez
obětí. Obětem těmto jest úřadnictvo soukrome
ochotno podvoliti se, pevně doufajíc, že vlastní
správou Všeobecného ústavu pensijního sníží je na
míru nejmenší.
Toho cíle však může býti jen tehdy dosaženo.
bude-li Všeobecný ústav pensijní zdravým a sil
ným, z kteréž příčiny se sjezd vyslovuje prot
všem novým ústavům náhradním a proti soukro
mým pojišťovnám, nabízejícím smlouvy náhradní
V tom směru žádá sjezd, aby Všeobecný pen-
sijní ústav sám hned od počátků prospěch svu
energicky hájil.« (Pochvala.)
Debaty zúčastnili se pp. tajémník Liška z Brna
Houdek, Oswald a resoluce s dodatkem páně Liško
vým, ahy byla znovu žádána česká správa pro zem-
ské úřadovny Penstjntho ústavu v Praze a v Brne
jednomyslně schváleny.
Pánové posl. Macháček, posl. Choc a Svobode
tlumočí za své strany sjezdu sympatie a ujistili shro-
mážděné, že poslanci budou tužby soukromého úřad
nictva podporovati.
Když pak ješté pan Batěk pozdravil sjezd jmé
nem Jednoty zahradníků v službách soukromých
sdělil pan místopředseda Vágner došlé pozdravy
omluvy, načež předseda pan inž. Zelenka vřelým do
slovem schůzi ukončil.
Odpoledne navštívili účastníci výstavu a dne na
sledujícího byla ustavující valná hromada odborného
sdružení »Úřadníci velkostatků«, jako od-
boru Zemské jednoty soukromých úřadníků v král
#10
alto_textblock
#10
českém.
#11
alto_textblock
#11
Kroměřížská výstava.
(Od vlastního zpravodaje »Nár. Listde,
#13
alto_textblock
#13
... »Hanácké Athény« — jak nazývají staroslav
nou Kroměříž — měly v minulých sválečních
dnech v životě svém radostnou episodu, znamenajíeí
vzrušení širokého, žírného kráje i všeho obyvatelstva
památného toho města. Zabajovaly po dvouletých
přípravách »jubilejní výstavu«, sestru pražské, obran
šedesátiletí všestranného rozvoje celé Moravy, v prvé
řadě arci Hané.
Jako všechny větší výstavy, ani kroměřížská ne-
vybočila z ustáleného již »pořádku«, rozuměj z roz
košné nehotovosti, ač v míře daleko menší, než tomu
bývá u výstav jiných. Ale i tak, jak jsme ji nalezli
v den otevření, byla nad očekávání skvělá, úpravní
a v celkové své podobě imposantní.
Čarokrásnou stala se však svou polohou. Bylo
pro výstavu kroměřížskou zvoleno přímo ideální místo
v rozsáhlé »Květné zahradě«. Jako našim pražským
výstavám dodala Královská Obora nádhernou svou
zelení malebný vzhled — tak tomu měrou snad ješti
bohatší u této! Utonula v záplavě keřů a stromů.
v hlubokých, pečlivě sestříhaných alejích a stinných
loubích, jimiž starodávný park oplývá; ale oživila
také zadumaná místa zřídka navštěvované této za-
hrady, kterou jakoby táhl dech dávné minulosti.
Kdo nezná Kroměříže a pamálných její budov.
jichž vznik spadá do konce středověku . . . užasně,
když uprostřed výslaviště uzří rotundu s ohromnou
kopulí, nebo na jiném místě výstavnou kolonádu.
největší snad z podobných staveb v celé Evropě
Obě tyto budovy poskytly útulku exposicím výstavním,
takže ušetřeno značně na stavebním nákladu. Vůbe
šťastnou volbou místa zdá se, že výstava v rozmě-
rech tak velikých umožněna.
Výstava je jebilejním podnikem Živnostensko-
průmyslově jednoty a Hospodářské jednoty záhlinicko-
kvasické. Nazvána svšeobecnou hospodářsko-průmyslo-
von« zahrnuje v sobě skulečně veškeré objekty, jež
zemědělství a průmysl i obchod potřebuje i vydává
a získala jen, že k ukázkám zdatnosti současné druž
se i retrospektiva, školství a výtvarné umění, čestně
representující kulturní stav českého lidu na Moravě.
Praktický význam nesporně má pro přímý slyk
konsumentů s výrobci zřízená obchodní kancelář, jež
jako na pražské výstavě uskutečněny, co vlastně
dávno mělo býti již skutečností: přímý obchodní
styk našich s našimi
Činnost národních jednot moravských zobrazenn
tu rovněž, takže vedle hospodářského ruchu i men
šinový život zachycen.
Bylo by nevděčno jedním vrzem odbýti popis vý
stavy současně se stručným referátem o zahájení
Jsouť exposice, jako na př. národopisná, archaeolo
gická, Sdružení výtvarných umělců moravských atd.
že samy o sobě zaslouží si zvláštní zprávu. Vrátíme
se k nim v referátech pozdějších.
Zahájení výstavy v neděli dne 28. června byl
pro Kroměříž okázalou událostí. Město již v před-
večer, v sobotu, vykrášleno bylo téměř na všech do
mech prapory barev národních, slovanských a měst-
ských, cesta pak od nádraží přes celé město až na
výstaviště značena stožáry, guirlandami a špalírem
korporací a spolků, které se zahájení ve velikém
počtu členstva zúčastnily.
Mezi přítomnými pozorovati bylo z kruhů po-
slaneckých dra. Václava Šíleného, dra. Otakara bar.
Pražáka, prof. Smrčku, Frant. Reichstädtra, Parmu
Jana Vácu, Jarosl. hr. Thuna, hr. z Herbersteinů
Frant. Valouška, Šrámka, Pokorného. Chlebusa, k
Albrechta a j. v.
#14
alto_textblock
#14
Za vedení výstavního výboru vykonána pro
hlídka všech oddělení výstavy.
Mile překvapilo návštěvníky, že již prvého dne
hotov byl obšírný a velmi zajímavý katalog, který
nejen po výstavě, ale i po Kroměříži a celém okoli
jejím je spolehlivým průvodcem.
S příležitostnou návštěvou nového místodržitele.
který již v sobotu do Kroměříže přibyl a po starém
zvyku vezen byl hanáckou čtverospřeží na zámek,
spojena byla prohlídka všech místních památností
#15
alto_textblock
#15
ústavů.
#16
alto_textblock
#16
Valná hromada Svazu Osvětového.
#17
alto_textblock
#17
Letošní valná hromada této vysoce důležité
a rozvijející se naší instituce všenárodní vyzna
čovala se zvláště proklamacemi politických stran
pokrokových, jež vyslaly zástupce, aby sympatie
stran k Svazu Osvětovému projevili. Vedle po
zoruhodné, programové řeči univ. prof. dra. Fr.
Pastrnka byla to dále debata o okrašlovac
práci, která osvědčila hluboký zájem o snahy
Svazu Osvětového.
Valné hromady zúčastnili se předseda Ná
rodní rady české dv. r. prof. dr. Jar. Čelakov
ský, dále poslanci Dvořák, Hubka a prof. dr
Velich, univ. prof. dr. Čáda, Haškovec, Pastrnek.
Schrutz, za moravský S. O. řed. Úlehla a prof.
Váše, za dolnorakouský svaz Drbal, za národní
radu dolnor. dr. Drozda, zástupci Matice škol-
ské, učitelských organisací, Obce sokolské, zem.
jednoty hasičské, obou obranných jednot, mno-
hých měst a dále z damských kruhů pl. Trr-
šová, sl. Tumova, M. šl. z Lešehradu, sl. Maria
a Hančí Pastrnkovy, sl. Čelakovská, dále pp
arch. Klír, dr. Volf, dr. Kampor, s. rada dr. Chlu-
mecký, uč. Jos. Černý, dr. Havelka, dr. Lokay.
prof. Frič, insp. Weigner, red. Hejret, P'achmayer.
Novotný a delegáti spolků i vzdělavacích sborů,
učitelstvo ve velmi hojném počtu, studentstv
atd. Velmi potěšující byla přehojná účast uči-
telstva z venkova. Pokud jsme mohli zjistiti
byli zvláště přítomni řed. Sova, Holub, Jirásek.
Slavik, Hubka, Dudych, Mařik, Živný, Kubik
Frydrych, Merhaut, Kolář a j. v.
Valnou hromadu zahájil předseda S. O.
univ. prof. dr. Fr. Pastrnek, vítaje všechny
zvláště předsedy nár, rady české a dolnorakou-
ské, zástupce politických stran a jich výkon-
ných výborů, předsedu vysokoškolské extens
zástupce svazů osvětových na Moravě a ve Vídni
delegáty vzdělavacích sborů, representanty spolk
a j. V četném účastenství spatřuje důkaz, že
Svaz osvětový čím dále tím více nalezá přízně
a pochopení, že práce S. O. se oceňuje a pod-
poruje a vyslovuje naději, že S. O. povznesese
na velkou národní instituci, která mocně zasáhne
do našeho rozvoje a způsobí pokrok v naš
vnitřní organisaci národní.
Odkazuje ku podrobné zprávě jednatelské,
uvádí v přehledu hlavní činy S. O. v oboru
organisace vzdělavací práce zakládáním vzděla-
vacích sborů a utvoření Svazu moravského,
oboru knihovním pořízením vzorných katalogů
úpravou desíti přenosných lidových knihoven
Riegrových, dále vydáváním orgánu S. O. t.j.
»Čoské Osvěty« a j. v. Potom nastínil v zají-
mavé, souhlasy provázené přednášce další cíle
a snahy osvětové. Je potřebno, aby pokračováno
bylo v orgunisaci zřizováním sborů, ale zvlášlě
přičleňováním všech vzdělavacích spolků
vůbec a získáváním všech sil pro úkoly lidový-
chovné.
Přednášky konejte se soustavněji a účel-
něji, stále a všude, hovice podminkám, potře-
bám a rozvrstvení naší společnosti. Zřizováním
knihoven budeme čeliti četbě škodlivé, která s
úžasně vzmáhá. Povznesením a ušlechtěním lido-
vých zábav pěstován buď smysl pro umělecký
vkus, aby zachovány byly všechny krásné výtvory
našeho domácího umění. Tu je pole vzdělavací
činnosti neobmezené a čeká nejvíce oddaných
pracovníků. Svaz osvětový navazuje na školu
obecnou, jejíž stálé zdokonalování a vybudování
a jejíž vysoká úroveň je předním požadavkem
naším. Třeba zříditi zvláštní odbor, jenž bysi
vzal za předmět péči o mládež škole odrostlou.
Kéž se podaří nalézti povolané pracovníky pro
tento nový odbor.
Dále odůvodňuje přednášející nutnou po-
třebu zbudování domu lidové osvěty,
v němž by soustředěna byla všechna lido-
výchovná práce, kde by se konaly pravidelně
lidové přednášky, kdy by byla vzorná lidová
knihovna, kde by konaly se besídky pro mládež
a p. a vyslovuje přání, a by se našli češt
mecenášové, kteří poskytnou Sva-
zu osvětovému prostředky ke zbu-
dování vlastního domu a ktor
jméno své proslavi tímto lidovým
skutke m.
Peníze na účely školní a osvětové vynalo-
žené jsou vždy uloženy co nejproduktivněji
A proto mají též všechny obce, okresy, země i
stát povinnost věnovati značnější obnosy na
účely osvětové, na vypravení svých obecních
veřejných knihoven a čítáren a pod. Až více
vzroste finanční síla S. O., bude možno přikro-
čiti k zřizení placeného inf ormá-
tora a kočovného učitele, jenž by
udržoval osobní styk mezi ústředím a vzděla-
vacími sbory, jenž by byl stálým osobním rád-
cem a pomocníkem všech okresních a místních
vzdělavacích spolků a vůbec se cele oddati
mohl práci lidovýchovné, theoretické i prakti-
cké. Pevné a dobře vypravené ústředny je
zapotřebí též k udržování styku s lido-
výchovnými podniky a ústavy u jiných kultur-
ních národů, které v tom směru mnohem víe
konají, než my svými malými prostředky vyko-
nati můžeme. Je potřebno účastniti se sjezdů
lidovýchovných, zvláště pařížského.
Volá se již po společné organisaci o svě-
tových spolků a zřízení slovan-
ských. Myšlenka to veliká, k jejímuž usku-
tečnění právě náš, ideami slovanské vzájemnosti
proniknutý národ přispěti má na prvním místě.
A kdež by mohlo býti nalezeno
pole pro společnou práci vděč-
nější, než je pole lidové osvěty
slovanské? Ale i talo myšlenka předpo-
kládá pevnou ústřední organisaci, s prostředky
dostatečnými, bez nichž nelze přikročiti k úkolu
tak dalekosáhlému. Na konec volá řečník k sou-
činnosti celou inteligenci, zejména mladou, která
je soustředěna v akademické mládeži.
Činnost Svazu osvětového směřuje k tomu,
aby pěstována byla pravá česká osvěta, t
osvěta, kterou nám zanechaly naše slavné dě-
jiny, kterou hlásají naši nejlepší mužové, t
česká a slovanská osvěta, která je nej-
vyšším heslem našeho národa, která nás po
#18
alto_textblock
#18
vznesla na nynější naši výši a která nás.
bohdá, přivede k splnění naši ho-
spodářské a státní samostat-
nosti. Heslem Svazu osvětového zůstává i na
dále: Osvětou v před! (Výborně ! Hlučný.
dlouhotrvající potlesk)
(Dokončení.)
#19
alto_textblock
#19
Manifestační schůze českoslovan-
ského úřadnictva ústavů peněžních.
#20
alto_textblock
#20
V minulých dnech svátečních sjelo se do Prahy
českoslovanské úřadnictvo peněžní, aby rozhovořile
se o nuinosti pevné organisace, jakož i o pensijním
svém zaopatření. Sjezdová manifestační schůze ko-
nala se 28. června v Národním domě na Král. Vino-
hradech, který byl vyplněn do posledního mísla.
Čestnými přodsedy schůze byli pp.: vrch. řed.
Ústř. banky čes, spořitelen J. Pátek, přednosta ži-
votního cdboru banky „Slavie“ Konrád, ředilel
Kryšpín, prof. Pražák, prof. Lukáš. Dále byli
přítomni pp.: ředitelé Živnobanky Růžička a dr.
Preiss, řed. Sporobanky p. Jiroušek, zástupce
výkonného výboru národní strany svobodomyslné,
strany agrární, strany národně sociální, katolické a j-
Přítomné srdečnými slovy uvítal starosta Sdru-
žení českoslovanských úřadníků ústavu peněžních p.
Frant. Pátek a oznámil, že došly četné přípisy
blahopřejné telegramy ke sjezdu.
Po zvolení předsednictva schůze udělil přodseda
p. Driml slovo prvnímu reí. p. Rejmonovi,
jenž pojednal v delší řeči o cílech a požadavcích
úřadnictva peněžního jak po stránce hmotné tak
vzdělavací. Úřadnictvo peněžní má právo na slušnou
existenci právě tak, jako má povinnosti národní.
Vždyť tylo povinnosti mohou býti řádně plněny pou-
ze tehdy, když podmínky slušné existence jsou spl-
něny. Je smutným faktem, praví řečník dále, že na-
šlo se ještě dnes české úřadnictvo, které místo.
aby postupovalo svorně s českými kolegy, posiluje
svými ponězi úřadnické organisace německé, které
nejen že pro něj nic neučiní, ale všude vyslupují
ke škodě naší národní. Ke konci vznáší řečník apel
jal na říšské tak na zemské poslance a vymezuje
body, v nichž mají se poslanci úřadnictva peněžního
ujmouti, aby splnění jeho požadavků bylo urychleno.
(Souhlas)
Posl. dr. Baxa prohlašuje jménem všech če-
ských poslanců účinnou podporu úřadnictvu peněž-
nímu. (Potlesk.)
Druhý referent p. Fr. Pátek výstižně promlous
vá o povinnostech úřadnictva peněžního ke
svým organisacím Mylným jest názor některých ústa-
vů, že naše organisace směřuje proti nim. Úřadník
peněžn jest si plně vědom toho, že může se věsti
mu dobře pouze tehdy, když dobře prosperuje ústav,
v němž je zaměstnán. Proto může naše jednání smě-
řovati toliko proti jednotlivcům, kteří nás poškozují
a na ně padá zodpovědnost, skrývají-li se za ústav.
Bude-li úřadnictvo peněžní plně vědomo si svých
práv i svých povinností ke své organisaci, jakož
i národní své příslušnosti, brzy soustředí
se v jeden šik a účel snadno bude dosažen. (Hlučný
potlesk.)
Pan JUC. Fr. Spurný pramluvil o pensijním
pojištění úřadnictva peněžního. Poukázáno ciferně na
nepatrné požitky, které zabezpečuje úřadníku peněž-
nímu zákon o povinném státním pojištění, varoval
před nelečností a tříštěním sil. Smlouvy náhradní ne-
doporučuje, pokud by nebyly uzavírány s velkými
našimi pojišťovnami českými
Na to přijata byla jednomyslně tato resoluce:
„Úřadnictvo peněžních ústavů všech kategorií
shromážděné dne 28. června 1908 na Král. Vinohra-
dech na sjezdové schůzi manifestační českoslovan-
ského úřadnictva peněžního, uvažujíc přednesené dů-
vody a vývody referenta p. JUC. Fr. Spurného, vy-
slovuje se pro zřízení jednotného společného ústavu
pensijního pod jménem „Pensljní ústav českoslovan-
ského peněžnictví v Praze“
Uvažujíc dále okolnost, že z velkých ústavů pe-
něžních jediná Ustřední banka českých spořitelen
v Praze připojila se k menším ústavům peněžním,
aby pomáhala vybudovati jednotný pensijní ústa
náhradní a také veškeré své úřadnictvo k tomuto ná-
hradnímu ústavu prihlásila, dávajíc tím na jevo plné
porozumění pro dalekosáhlý hospodársko-sociální vý-
znam ústavu tohoto jak pro úřadnictvo tak pro pe-
něžní ústavy a vystihujíc zároveň nemenší význam
takového náhradního ústavu i se stanoviska národ-
ního, vznáší přítomně úřadnictvo peněžní k vedení
Ústřední banky českých spořitelen tuto prosbua
žádost:
Ústřední Eanka čes. spořitelen račiž společně se
zařizujícím výborem P. ú. českoslov. peněž. zaříditi
co nejrychleji potřebné kroky, aby došlo co nejdřive
k vládnímu schválení a ustavení se ústavu tohoto
Ke správám ostatních peněžních ústavů vznáší
přítomné úřadnictvo prosbu, aby, uváživše hospodář-
ské i národnostní výhody jednotného pensijního ústa-
vu náhradního, přihlásily své úřadnictvo ku pojištění
u Pen. ú. českoslov. peněžnictví.
K úřadnictvu bank, pojišťoven, spořitelen, zálo-
žen a ostatních ústavů úvěrních vznášíme důtklivou
žádost, aby dožadovalo se u svých zaměstnavatelů
by přihlásili je co nejdřive ku pojištění rovněž u to-
hoto společného náhradního ústavu ponsijního a za-
vazujeme ve prospěch tohoto ústavu ze všech sil
svých agitovati a pracovati, jsouce si vědomi jak
svého vlastního prospěchu, tak své národní povin-
nesti.
Pan vrch. řed. Pátek poukázal na veliký vý-
znam této schůze a i celého sjezdu a jménem všech
přítomných poděkoval pořadatelstvu za jeho neúmor-
nou práci a námahu. (Hlučný potlesk a souhlas.)
Na to předseda po vřelém doslovu schůzi ukon-
čil, když shromáždění poděkovalo referentům za vče-
né přednášky povstáním
#21
alto_textblock
#21
Jubilejní výstava
#22
alto_textblock
#22
pražské obchodní a živnostenské
#23
alto_textblock
#23
komory.
#24
alto_textblock
#24
Zase dva svátky. To poskočí číslice návštěvy
výstavní. Ale konec měsíce, májové slavnosti na hřbi-
tovech, výtety. Vesměs brzdy, jichž účinek bude
znáti ve výstavě. A vidíte, nebylo. Máme dost peněz
i v kritických závěrečných dnech měsíce, stačíme na
všechno i početně. Ovšem s vydatnou pomocí ven-
kova. O žádných letošních svátcích se dosud ne-
uplatníl tak mohutně živel mimopražský jako včera
a předavčírem.
Neméně než jedenácí sjezdů navštívilo výstavu.
A každý z nich něco vydá, neboť účastníka sjezdu
provází jeden nebo více členů rodiny, příbuzní a
známí. Úspěch potropavelských dnů není úspěchem
Pražanů, nýbrž venkovských hostí. Bylo to dobře
vidět na výstavě. V neděli nebylo na výstavě k hnutí.
O proudění davů nelze ani mluvit. Zástupy sotva
znatelně se pohybovaly hlavními třídami, do nichž
se soustřeďuje výstavní život. Jakoby všech těch 61
tisío lidí bylo současně na výstavě V pondělí byln
návštěva jen o 15 tisíc menší, ale výslava byla proti
nejěli k večeru už skoro prázdna. To proto, že cizí
hosté večerními vlaky se rozjížděli do svých do-
movů.
Tepna výstavního živola bila zrychleným, bouřli-
vým tepem. Křepké melodie kapel oficiálních i do-
mácích, veselý hovor. tu a tam zpěv, šelestění písku
pod nohama desolisíců, vše splývá v nepopsnielný.
opojivý šumci, v němž se chce člověku žít. radovat.
veselit. Vedle toilet nejnovějšího data, kterými vý-
stavní promenády naplňuje pražský damský svět je-
ště na chvilku před odjezdem na prázdniny, prostší
a prostinké úbory venkovských žen. A stejně v muž-
ském táboře, jenž teniokráte, díky přečetným zá-
stupcům ozbrojených měšťanských sborů ze všech
koutů Čech, závodil v postrosti s ženským světem.
Ve svátek jest výstava především ohromnou zá-
bavní místností. Sváteční dny jsou vyhraženy odpo-
činku a zábavě. Rušné veselí sloupá příkrou křivkou
a vrcholí v neděli večer. V pondělí už vlny opadaly.
Radost jest zntemňována stíny, které vrhá příští všed-
ní den. Dostavuje se ochabnutí v počtu návštěvyi
v náladě, přechod to ke klidu všedních dnů, kdy
výstava se vraci ke své úloze poučné.
Po oba dny osvědčilo obecenstvo pěknou sebe-
kázeň. Uvnilř výstavy i mimo ni, zejména pak ns
elektrické dráze. Bylo si stěžováno na bezohlednost
s níž si vynucují davy vstup do vozů, zvláště při od