ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 1f5cb030-771c-11dc-8a5a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
ALTO TextBloky — 58
#1 alto_textblock #1
Strana 10.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
7. července 1907. Číslo 185.
#4 alto_textblock #4
Lékařská hlídka.
#5 alto_textblock #5
Instituce nalezinecká v moderní úpravě.
#6 alto_textblock #6
Nalezince na základě romanské a Josefin ské soustavy dávno již dohrály svoji úlohu. Vy- konaly do jisté míry pro tehdejší patriarchálni doby úkol, vytčený v jejich stanovách a směro- datných pravidlech, přežily se, nehodi se více v původní formě pro nynéjší zcela změněne sociální poměry raši doby, a nepřisluší jim viee ani název nalezince. Řešení humanních úkolů, jež vytkly si původní zakladatelé nalezinců, sply- nulo znenáhla a přirozeně s úkoly, příslušícím do oboru otázek veřejného chudinství a sirot- čenství v jeden nerozlučný celek. Dospělo se postupem času k poznání, že nelezinectví je se- sterskou institucí sirotčenství, že obé dohromady tvoři pouze pobočná odvětví veřejného chudin ství, a že bylo by násilím, chtít nadále obě tyto instituce od sebe odlučovati. Zkušenosti celého tidského věku vedly ku poznání, že bylo těžkou chybou společnosti. které dopustila se na ubohém nalezinci, že vtiskla mu již od narození na čelo Kainovo po- tupné znamení, jež povrhovaného okolím prová- zelo po celý život, otravovalo a zatvrzovalo jeho srdce a činilo zavilým mstitelem a krutým ne- návidítelem ostatní společnosti. Nevinnému, opu- štěnému roběti-nalezenci nedostalo se ani sou- citu jako sirotku a tím stal se osud jeho horším každého nejbídnějšího dítěte osiřelého. Ký div, že již počátkem přodešlého století počala se instituci nalezinecké všeobecně vyty- kati přílišná úmrtnost dětí a zvlášť ko- jenců, nacházejících se v péči nalezinecké. Zachovalé statistiky poskytují děsný obraz úmrtnosti nalezenců nejen na venkově u pěstou- nů, nýbrž i ve starších ústavech nalezineckých. Postupem času upravily se zvlášť zbudováním nového moderního nalezince pražského zdravot- nické poměry nalezenců v ústavu utěšeným způ- sobem, tak že úmrtnost dětí klesla na stupeř co nejnižší; leč úmrtnost nalezenců v péči ven- kovské v nejchudších rodinách pěstounů, na něž jest ústav větším dílem odkázán, udržela se do sud na značné výši, přesahující daleko průměr- nou dětskou úmrtnost zemskou. Vedle toho vy kazuje venkovská péče nalezenců bohužel do sud stále značné procento dětí zakrnělých, ai fysicky, duševně a mravně zvrhlých, tak že bi lance i nynější instituce nalezinecké ve vlasti naši byla dosud v hygienické i sociální příčíně velice pasivní, a to tím pasivnější, čím každo- ročně do neobyčejných sum stoupala břemena zemská na nalezince, tak že vymoženosti insti- tuce nalezinecké zůstávaly daleko za velikým náklady, jichž vyžadovala. Mimo to byla i locela oprávněnou a odů- vodněnou stižnost, že instituce nalezinecká zne- užívána byla do posledních let i matkami, pro- vdavšími se do takových majetkových poměrů, že byly docela dobře s to, manželským děten poskytnouti potřebnou výživu a výchovu, kdežtc nemanželské jedno i více dětí, v porodnici zroze- ných, ponechávaly bez průkazu skutečné chu- doby z pouhého pohodlí a prospěchářství až do 6. roku v pěči ústavní na náklad fondu zem- ského. Děti, vrácené matkám po 6. roce, rozmno žovaly velmi zhusta statistiku dělí týraných. K nejtěžším výtkám, jež dopadaly na Josefin- skou instituci nalezineckou, náležela ona, že přílišným pachtěním se po zahalení „hanby“ svobodné matky v roušku neproniknutelného ta jemství, a po povrchní vnější „restituci poru- šené počestnosti“ její, jakož i neméně po nej- přísnějším utajení otcovství, zapomínalo se do cela, že tlumi a ničí se násilně v srdci mlad svobodné matky útlé zárodky citů mateřství, ji- miž vyniká i matka nejhtějšího dravce — že ruší se paušálním přijímáním dětí do veřejné péče přirozená páska mezi matkou a dítětem na úkor dítěte, že svádí se svobodná matka tím, že činí se ji mateřství tak příliš snadným, maně k lehkovážnosti, a že zbavuje se č'tě jednostran- ným cillivůstkářstvím, v šlépějích zastaralých předsudků středověkého pokrytectví, veškerých práv na přirozenou výžívu prsem mteřským, a práv ra zákonitou ochranu pěči vé rodičky a svého ploditele. Vítězným po- tiráním středověkých patriarchálních předsudků a hnětených práv občanských privilegovanými kastami všemohoucích jednotlivců, a znenáhiým uplatňováním se občanských práv i dělných vrstev společnosti, ražena znenáhla dráha i ne- náhlému vymaňování toho nejmálomocnějšího, nejslabšího a nejopuštěnějšího vyděděného tvo- ra na světě — totiž novorozeného nalezence z naprosté opuštěnosti a pohrdlivé odmítavosti celého volí, do níž nepovolanými mravokárei byl uvrhován. Do lidských myslí stále mocněji vnikaly obrozující názory pravé lidské osvěty a novo- věké humanity, vymaňující i děti-nalezenee z příšerného tajemství jich původu, vrhajicího ná ně stíny nenáviděných vyvrhelů-levobočků. či druhdy všeobecně zvaných panchartů (Ba- stard), a vynořující všeobecně pranýřovanou svobodnou „padlou“ matku z „hlubokého mrav- níhe úpadku hanby“ a stíhající ji potupy. Naproti tomu razily si vždy šíře dráhu svobodomyslnější názory nevodobé morálky, hlá- sající, že daleko větší hanbou a potupou jest pro svobodnou matku ješitné utajení oplození a vzniknuvšího mateřství, jež tak často vedlo k bezeitnému ničení plodu v lůně mateřském. jakož i neméně nevyhnutelnou nutností nepro- kázané odkládání mateřských povinnosti za ve- bedy a odpíání přirozené výživy novorozenému ditěti, jakož i neméně opouštění téhož a svěřo vání chudičké rodině aneb dokonce ledabylým eizím pěstounům za plat, jen aby beztrestným způsobem postarali se, by z nevinného dítěte sta se znenáhla andělíček.
#7 alto_textblock #7
MUDr. Jan Dvořák, ředitel k. č. zem. porodince a nalezince, c. k. vrchní zdrav. rada.
#8 alto_textblock #8
*
#9 alto_textblock #9
a
#10 alto_textblock #10
K bojí proti souchotinám. Velkolepou a jedině správnou cestu boj. proti tuberkulose nastoupila správa státních drah — ovšem nikoli u nás, ale v Ba- vorsku. Vedle poučení ve příčině profylaxe (t.j- ochrany zdravých lidí před nákazou) — jež se celkem kryje s radami rozšiřovanými u nás příčiněním Spolku proti souchotinám — pečuje vydatně i o lid
#11 alto_textblock #11
onemocnělě. Zavedla povinné hlášení, umožňuje lé- čení v sanatoriích a lesnatých stanicích ke zotaven (Walderholungsstätte), chová nemocné v evidenci Nejvíce však překvapí nás humanní slanovisko správy k nemoeným: ulehčuje nemocným službu zkrácením pracovní doby (ovšem bez snížení služného!), těžší práce v nevhodných místnostech (prach, průvan) za- mění se za pohodinější zaměstnání pokud možno na velném vzduchu, po př. přeloží svě zřízence do stanic se zdravou polohou a lesnatou krajinou, vyčkává s pokud možno dlouho s propuštěním na odpočinek. A nejen to, i o rodinu nemocného je pokud možno přiměřeně poslaráno: obdrží peněžitě podpory k opatření hygienických potřeb pro nemocného (pli- vátka, lahvičky na chrchle, desinfekční roztoky n prádlo i na podlahu), nemocnému zakoupí se k vý- hradnému používání postel s příslušným prádlem, prádlo, příbor jídelní i k pití, dostává se mu pokud možná výdatné podpory na zlepšení potravy, na otop na bytně, po př. vymění se nevhodný byt bozplatně za lepší, provádí se bezplatně desinfekce obydlí Kromě toho zakládají se a se značným nákladem vy držují se lesnaté stanice a ošetřovny pro souchoti náře. Lehce můžeme uvěřiti úřadní zprávě, že pro- cento tuberkulosních lidí při tak vydatných a ná- kladných opatřeních klesá nápadně proti onomu, jež bylo konstatováno za doby, kdy byla v platnosti ta- ková ustanovení, jaká asi jsou nyní zavedena u nás. Dr. S. Školy desiníekčni t. j. učiliště k vycvičení zří- zenců dosinfekci provádějících („desinfektorů“) velmi dobře osvědčily se v Prusku; koncem roku 1904 bylo jich 17. ale stále nové se zařizují; za rok 1905 bylo 64 kursů, jež absolvovalo 547 desinfektorů (533 ob- drželo vysvědčení státně zkoušených desinfektorů) 200 sester. V kursech pro desinfektory kladen zvlášti důraz na tak zv. desinfekci závěrečnou, sestry cvi- čeny v desinfckci u lože nemocného (plivátka, chrchle, faecalie, moč atd.). Kurs pro desinfektory trvá devět dní, pro sestry (t. j. opatrovnice) tři dni. Vedle toho mají se konati každě tři roky opětované zkoušky každých šest let kursy opakovací. Kromě toho — po- kud čas vystačuje — ovičí se desinfektorové i ve správ- ném opatřování materiálu pro chemické i bakteriolo- gické vyšetření, čímž stávají se pro případ potřeby vyškolenými orgány k ruce okresního lékaře. Dr. S. Vzácný úkaz pochopení významu zdravotnicl opatření podává Německo; slátní orgány i samo- správní v úplné shodě pracují tu proti nakažlivým nemocem; začátkem tohoto roku změněny byly četné bakteriologické stanice vyšetřovací ve státní úřady vyšetřovací s rozmnoženým odborným personálem (Koblenz, Důsseldorf, Magdeburk, Münster a j.), města zřizují svým nákladem ošetřovny pro souchotináře (Stuttgart a j) v lesnatých krajinách a pod. Český lékař čte podobné zprávy s potěšením, poněvadžje lékař, s horkostí, poněvadž je Čech. My nemáme pro země koruny svatováclavské vyšetřovací slanic bakteriologickou ani samosprávnou, ani státní; nemá jí ani Praha pro svoje potřeby vlastm. Raději dás líbiti sarkastické poznámky o umistění bacila tyfu stlevního ve znaku městském. Dr. S. Vyhlazovaci boj komárům vypovídá prol. ilalský Santori; obrací se na obvodní a prakt. lékaře Italie aby nabádali obyvatelstvo svých obvodů k hromad- nému ničení komárů, o nichž je dnes již s určitostl prokázáno, že jsou hostiteli a šířiteli různých náka (zvl. zimnice či malarie). První pokus má se sláti v vesnici Fiumicino u Řima na břehu mořském. Pro- blem řeší se: 1. zjištěním místa a doby, kdy komáři kladou vejce, kdy z vejce tvoří se larva a kdy z lar- vy vylétá hmyz; 2. stanovením vhodných method a prostředků k ničení vajec, larev i komárů. Ač zdá se Santoriova snaha snad poněkud směšnou, je to přece jediný správný způsob boje proti šíření se nákazy, Potrava převážně masilá nebo dokonce výhradně masilá neprospívá ani jednotlivci ani národům. — Angličti avloři věnují télo otázce pozornost, peněvadž spotřeba masa v Anglii za posledních 25 let velice stoupá. Sealey pozoroval to na sobě i na nemocných snížil-li spotřehu masa na 1 spotřeby pův., dostaví se příznivý vliv na oběh krevní a na ústroj nervový; na základě svých zkušenosti tvrdí, že nervosní stavy zaviněny jsou přemrštěnou masitou potravou. Wat- son pokusil se nepříznivý vliv masité potravy do- ožiti pokusy: krysy jen masem krmené ztrácejí plod- nost a schopnost k vyměšování mléka. Na základě toho obviňuje masitě stravování Angličanů jako při- činu klesání počtu porodů a neschopnosti matek ke kojení dětí. — Jedině správné je stravování převážni rostlinné. — Nadala by se věc aplikovat i na poměry v našich velkoměstech? Dr. S. Na nový proslředek, jak zameziti tvoření prachu na silnicích a nedlážděných ulicích — ač byl použí- ván ve Francii již před 50 lety — poukazuje „Oeslerr. Chemiker-Zeitung“. Jest to roztok chloridu vápena- tého. Tento roztok 10—12% tvoří se v náramném množství jako vedlejší produkt při výrobě sodya většinou se vypoušti jako bezcenná odpadová voda. Chlorid vápenatý jest sil velmi hygroskopická, jejiz krystaly na vzduchu rychle roztékají. Pro tuto vlast- nost pohlcuje vlhko ze vyduchu, hodí se, jak uká- zaly pokusy ve Francii, velice dohře k udržení vihko- sti silnic. Bylo vypočteno, že použilí oněch odpade- vých vod, obsahujících chlorid vápenatý, jest o 309 lacinější, než kropení vodou, a nadto není třeba kro- piti každý den, poněvadž chlorid vápenatý podržuje svoji hygroskopickou vlastnost po 6 dnů, stále ssaje vlhkost ze vzduchu a udržuje silnice vlhkými. Ježto nyní lze roztok chloridu vápenatého velmi levně zjednati z továren na sodovou vodu, kyselinu octo- vou, na sodu a chlor, byl by to velmi laciný pro- středek pro velká města : nedlážděnými ulicemi a pro silnice. Snad mu kyne budoucnost příznivější nežli všem dosud užívaným prostředkům na zame- zení prachu. Jedinou nevýhodu má, že působí rušivě na kovové součástky motorových vozů: leč to se dá zameziti dostatečným očištěním dotyčných součástí
#12 alto_textblock #12
Vědy právnické.
#13 alto_textblock #13
Třetí volební reforma.
#14 alto_textblock #14
Obsahuje-li zákon ze dne 2. dubna 187 čís. 40 ř. z., kterým rozmnožen byl počet členů sněmovny poslanecké na 353 osob a kterým zá- roveň zavedeny byly volby přímé, vzhledem k ústavě prosincové, založené na základním zá- konu státním ze dne 21. prosince 1867 čís. 141 ř. z., tak zvanou první volební reformua bylo-li zavedení páté, všeobecné třídy voličské povoláním dalších 72 členů sněmovny poslanecké dle zákenů ze dne 14. června 1896 č. 168 169 ř. z. nazváno druhou volební reformou. je možno poslední, zákony ze dne 26. ledna 1907 č. 15 ř. z., č. 16 ř. z. a č. 17 ř. z., zave- dené změny ve státních základních zákonech o říšském zastupitelstvu a o volbě členů posla- necké sněmovny rady říšské přivitati jako nej- rozsáhlejší a obsahem svým pro jednotlivce a pro organisované strany nejpodstatnější tře volební reformu. Hlavním předmětem předešlých změn zá- konodárných v oboru říšského zastupitelství byla úprava počtu členů sněmovny a způsob, jakým (přímo či nepřímo) osoby k volbě oprávněné o povolání poslanců rozhodovaly. Nyní však třeu volební reformou došlo především také k rozší- ření veřejnoprávní sféry občanské ustanovením čl. II. zák. ze dne 26. ledna 1907 č. 15 ř. z.- dle něhož práva voliti poslance dostává se všem státním občanům rakouským, kteří dokonal 24. rok života, pokud nejsou dle ustanovení vo- lebního řádu (§ 7. a § 8.) z práva volebního vy- loučeni a pokud mají v obci, kde právo volebn má býti vykonáváno, v den vypsání volby nej- méně po jeden rok své bydliště. Jest otázkou politické rozvahy a moci, aby vymezen byl význam rozmnoženého počtu člen
#15 alto_textblock #15
sněmovny poslanecké (na 516), rovněž jako vý- znam stanoveného počtu údů sněmovny pansk na 150—170 a význam rozdělení volebních okresů, nastavšího stanovením jednotlivých mist volebních, jimiž jsou všecky místní obce a vše- cky části obcí (městské okresy, části měst) uve- dené v dodatku k volebnímu řádu do říšské rady. V tom směru ona otázka částečně rozhod- nuta byla volbami, avšak spolehlivý obraz, po- kud všeobecné a rovné volební právo také vo stránce národní a kulturní je spra- vedlivo, poskytne teprve činnost sněmovny I sám předpoklad o 75 převahou českých okre sech a 55 převahou německých okresech skuteč- nou politikou zástupců namnoze může býti ko- rigován. Zdánlivým úspěchem německého sčíta- cího kanddáta v Praze při hlavních volbách dána jest naléhavost oné otázky, záro eň však definitivním výsledkem voleb ukázána snadnos oné korektury, když se staly volby opravdu v še- obecnými. Volbami onen význam jen byl na značen a ento obraz jen prozatímně na čas vy volán. Přesné vymezení onoho významu a plne dokreslení onoho obrazu čekáme od politi- ckého života českých stran, k němuž vol by byly jen přípravou. Jsme-li překvapeni výsledkem těchto přípra a pozorujeme-li, že i v nejvyšších kruzích vlád- ních, jež dosud přezíraly politickou moc če- ských zástupců, trochu ukvapeně počítalo se pod prvními dojmy s moc“ politicky dosud ne osvědčenou, bylo nejvyšší občanskou povinnost každého, aby přispěl svým hlasem ku pravdi vému dokreslení onoho obrazu. Zvaly-li se v poslední chvíli k nepříme účasti na volbách také ženy — dokud jsou z přímě účasti na „všeobecném“ právu volebním po všech manifestacích i touto třetí volební reformou ještě vylučovány — lze dnes již s určitostí řící, komu výhradně prospěl v dosavadní občanské ospalosti tente nový živel, stojně vděčný, jako nebezpečný, po něvadž je možno zcela vážně již dnes předpo kládati, že v některých případech protiměštá ckých kandidatur ve skutečnosti žena volila mu žem plnomocníkem. Připomínám jen jako zajíma vou ukázku, jak pochybným e stal tento náhlý výsledek voleb, pokud jde o kulturní a národní zisk, jehož leckterý svědomitý jednotlivecte prve, když přistupoval k užší volbě, se řádně rozpomenul, když na jeho vlastní osobní lho stejnost doléhal cízí, jemu nebezpečný osobni zájem. Nyni, kdy již nelze ničeho změniti ve stavu nabytých nebo ztracených oprávnění a kdy ne všecky organisované strany všemi silami se vy nasnažily o to, aby jediný hlas nezůstal němým je na čase všimnouti si okolnosti, že z voleb ních oprávnění vyloučilo se mnoho jedno- tlivců, o něž se nikdo nepostaral osobním vli- vem, ani organisací a o něž by se každý kandi- dát při jejich lhostejnosti i osobně marně uchá- zel. Je třeba jim připomenouti, že až dosu omluvitelna byla jejich netečnost k volebním agitacím do sborů obecních, okresních, zem- ských a říšských, poněvadž byli následkem svého společenského a majetkového postavení méně cernými, že však nyní, když volební ne- formou povýšení byli na rovné politické jednot- ky, stává se pro ně výkon vuličského oprávněn- přímo příkazem národní, občanské povinnosti Po známých výsledeích voleb nosmí býti pro jn- teligenta omluvou, že nemá političky ch zájmů. Chrání-li zákon volební vobodu za tím účelem aby ve volbě poslanců výrazu došla svobodná vůle všech oprávněných, je zřejmo, že neteč nost jednotlivců, právě jako trestným nátlakem na tute vůli, také maří se úmysl zákona, poně- vadž vůle oněch lhostejných ve výsledcích vo- leb nestane se patrnou a nelze přece říci, že je se stanoviska celku spravedlivo, aby vý- znamný volební děj vykázal jisté nesrovnalosti jen proto, že měl mnoho inteligentních diváků — vždyť lhostejnost této části inteligence je jen vnějším, zcela pochopitelným důsledkem vše- obecné politické roathie, pro niž ž dosud bylo dosti omluv, ale na niž nyní v případech zavi- nění ani ztrátá všech politický eb práv nebyla by trestem nezaslou- žený m. Nelze předpokládati, že by v kruzích po- krokových stran zůstal nedoceněr dosah volebn reformy všeobecně již známé z novin i brožur a že by nebylo bývalo dostí snahy po tom, aby všestranně i jednotlivci, stojícími mimo vešker pelitiku, bylo užito rozšířené sféry veřejnopráv- ních názorů. Je však téměř jisto, že ari defini- tivní výsledek voleb neodpovídá celkovému smýšlení okresu, tím méně smýšlení národa, jenž se zakolísal v takových rozporech mandátových že již hned po uveřejnění kandidátních listin ocitli se v trapných rozpacích všichni ti, kteř nejsou pravověrnými, stavovsky vázanými při slušníky stran. Spravedlivo bylo volání dělni- ckých tříd po četném zastoupení parlamentním pokud se dělo ve spravedlivém poměru s rostou- ci moci ve znamení nepopíratelného a nepochyb ného sociálního pokroku, jestliže však také ši roké vrstvy zemědělského obyvatelstva ještě p výsledcích voleb zcela bez zřetele na přání kru hů, jež mají všestrannější potřeby, domáhati s budou vlády místo přiměřeného vlivu, nelze již jinak než smiřiti se prozatím s lílostí, již pociťuje průměrný, neodvislý inteligent, po- myslí-li zpátky na dny 14. a 23. května, jež přinesly štvanice, pořádané několikerým smě- rem ve znamení stavovské moci na straně jedn a pod heslem věčné tmy na straně druhé. Smi- řiti se s timto stavem, je možno však jen jedno tlivei, který při volbách vykonal svou občanskou povinnost, jež se nyní stala nepsaným, zákon- ným příkazem.
#16 alto_textblock #16
Již řízení reklamační ukázalo, jak nestejný je zájem občanů o veřejnoprávní nároky, avšak nelze ani dnes ještě líci, že výsledek voleb je správným obrazem základů politické moci v jed- notlivých okresích, poněvadž celá řada lidí pro- stě neměla příležitosti, aby se přiznala ke svým volebním zájmům. Platí to o velké části pražsk inteiligence, zvláště úřadnické, která, nemajl všude možnosti, aby volila dle svých stavov- ských zájmů, buď se ocitla v proudech městské politiky, anebo vůbec nově nabytých oprávněn neužila, aěkoli by jinak při zvýšené horlivosti leckde byla hnula vahami volebních výsledků. kdyby měla dosti samostatnosti, aby volila dle příkazů svého lepšího a nezávislejšího smýšlen a cíténí — kandidáta jí blizkého a příbuzného vzděláním a tím všeobecným národním progra mem, který se ztratil v agitačních heslech. J
#17 alto_textblock #17
zajímavo, že právě z této vrstvy inteligence, na niž zákonodárce rozšířeným okru- hem voličských oprávnění práv tak pamatoval jako na třídy dělni- cké, velká část nedostala se k slovu, ježto právě v jejích kruzích značně vadil nedostatek bydliště trvajícího po dobu jednoho roku a ježto při ne- dostatku trvalé všeobecné stavovské organi- sace obchodnické, průmyslové, úřadnické a j. nesprávnosti voličských seznamů zaviněné v tom- to směru značnou pohyblivosti tohoto živlu — na rozdil od hromadných dělnických reklamací — jen jednotlivě byly opraveny. Stalo-li se pří- kazem politické vyspělosti právě v kruzích to- hoto neorganisovaného voličstva. aby užilo každého hlasu aspoň pi užších volbách, je dobře, že příkaz ten plněn byl s nadšením i tam, kde jednotlivý hlas ne- rozhodoval; neboť bude se dle odevzdaných hlasů měřiti půda pro příští zápasy politických sil. Přenese-li se však nynější strannické krajní napjetí z volebního období do zákonodárného sboru, budou i tyto široké, roztřištěné, píi vol- bách nerozhodovavší vrstvy oporou národnímu poselstvu, je-li odůvodněna obava. že nebude dosti sil, jež by v cizím ovzduší udr žovaly v celku českou národní skupinu a jež by v otázkách národní důležitosti přispívaly v zá- jmu celku ke zmírnění a k dočasnému tlument stavovských a hospodářských rozdílů. S tohot stanoviska jest oceniti důležitost hlasů, jež ve své neodvislosti podaly průkaz sympathií pro kan- didáty osobně nejzpůsobilejší, k jichž po- znání právě ve vrstvách neodvislé inteligenc obchodní, úřadnické a průmyslové bylo zajisté dosti rozhledu a dosti nestrannosti. V tom směru bylo pravou zásluhou, že kandidovaly mezi poli- lickými vůdci a mezi jednotlivci mistní důle- žitosti také autority politicky nove. Pro první volby zajisté bylo počítáno se skuteč- nosti, že nezámožná inteligence, odstrčená od vlivu politického v obecních, v okresních i zem- ských sborech, pro první říšské volby neměla ještě dosti zájmu a dosti rozhledu, ačkoli ji byla z velké části ulehčena voličská úloha nabídnutím kandidátů osobně nejschopnějších a v kulturn práci osvědčených.
#18 alto_textblock #18
Překvapení, pokud zbyla ještě po ofektnich remedurách užších voleb, vysvětlují se z části tedy nejen různým soustředěním příprav, nýbrž příme také účinkem různě kontrolovaných dů- slednosti nového zákonného předpisu. Záleží-li mnebo na tom, jak často se mě šťanské, střední vrstvy v posledním roce stěho valy, došlo a dojde ovšem při známém rozdě- lení městských obvodů, při značné pohyblivosti obyvatelů pražských předměsti, při velkém ru- chu stavebním a při postupném vzrůstání Velk Prahy vždycky k jakýmsi nesrovnalostem v Pra- ze a jinde ve velkých městech potud, že leckte- rý, politicky žijící inteligent jen proto nemohl a nebude moci voliti, že se v posledním roce snad jen c několik domů dále přes ulici z města do předměstí přestěhoval a tím, ač na příklud zůstal př'slušníkem „Velké Prahy“, dle litery zákona pozby občanské vážnosti, stav se obča- nem nestálým a co ipso dle zákona politicky ne- schopným. Nebylo by spíše ve shodě s úmyslem zákona o všeobecnosti práva voličského — kdy- by podmínka bydliště v obci nabražena byla aspoň bydlištěm ve hranicích obvodu správního. nebo policejního? Nebo kdyby dle obdeby juris- dikční normy, dle niž se pojem bydliště přísně vykládá, pamatováno bylo v nedastatku bydliště také na pojem „stálého pobytu?“ Volbami vyrojilo se více podobných přán „de lege ferenda“, jež zahrnou v sobě pochyb- tosti, je-li zákonem snadně zajištěna všeobec nost a rovnost volebního práva. Vzhledem k zá konu již vydanému jest však právě proto nutno. aby se pod dojmem prvních voleb každý volič politicky probudil a bez agitací příště svě pravo vykonal, má-li se státi všcebecným kultur Dr. K. Kolman ním statkem.
#19 alto_textblock #19
X Mezinárodní kongres historiků bude přištih roku (1908) tonán v Berlíně. Teprve v lěchto dnech právě vydán byl poslední — dvanáctý svazek neoby čejné obsáhlých materiálů vědeckých, jež byly žn posledního takového mezinárodního kongresu, jenz konal se v roce 1903 v flímě. (Nejbližší předešlý sjez byl o světové výstavě pařížské v r. 1900). Pečliv vydání vší té kolosální vědecké práce, jež vykonána při posledním sjezdě v Římě, jest zásluhou ředilele státního archivu italského v Římě dra. Gorrin ia a doba čtyř let, jíž bylo k vydání zapotřebí, není ni- kterak neúměrná velikým požadavkům pořadalelské práce. Celé vědecké dílo, jehož výsledky byly tak kvělé, dosvědčuje znova oproti výtkám, jež se v o- sorných kruzích tu a tam začinají projevovati proli nákladným rongresům mezinárodním, že přes všecky vady podobných sjezdů, spočívající často v nedoko talé organisaci či v premise oficiálních slavnostl. význam jejich pro vědu bývá nedocenitelný, a časte i výminečně skvělý a bohatý svojí iniciativností, při ežitostí k nabádání osolmích přímých styků mez zizími odborníky a ušlechtilým závoděním mezinárod- ním. Němečtí historikové, kteří se rádi chlubí orga- nisačními schopnostmi, tvoří racy, nabádají již ted pařadatelský výbor berlínského kongresu pro rok příští, aby se snažil pokud možná vystříhati všech chyb a nedostatků v organisaci sjezdového jednáni i všech sekcí, a aby těžil z pouček, získaných při sjezdech minulých. X Letní universila ve Plorencii má býti zařízena po vzoru Švýcar, Belgie a Francie. Stará se o vět tamní »Associazione per la difeza di Firenze mo- derne« (»Společnost pro rozvoj moderní Florenčie«) která zde zařídila lelní universitní kursy prázdninov pro cizince, jichž tisíce projíždějí krásnou Florenci v měsících srpnu, září a říjnu. V těchto kursech uni versitních blavní zřetel bude obrácen na praktick vyučování italské řečí a literatuře, k dějinám Floren- cie a její historii umělecké — velmi obsáhlé — kulturní vůbec a k výkladu »Božské komedie« Dant - ovy. Pro letní kursy universitní získány nejlepš profesorské síly italské, jež se každoročně budo
#20 alto_textblock #20
střídati.
#21 alto_textblock #21
Hlasy z obecenstva,
#22 alto_textblock #22
yplen. výstava 1906 esna rbestný dipion k zlaté mnedali.
#23 alto_textblock #23
Stát
#24 alto_textblock #24
ALI
#25 alto_textblock #25
chilnové Pro slabé a rekonvalescanty. jteční chuť. — Ka konpi v lékár- nách v láh. 1/2litr. po K 2 60, v litr. po K 4.8e —
#26 alto_textblock #26
SERRAT
#27 alto_textblock #27
Jak rychle kůň při namáhavé činnosti na síle ztrácí, jest známo každému majitelí koní. Stuhlost svazů bývá velmi často zlý následek tohoto přepínán síly. K neobyčejným výkonům a k práci bývají kon povzbuzováni pravidelným podáváním Kwizdova k. výhr. priv. restitučního fluidu. Tý osvěděnje se výtečně při stuhlosti svazů, slabosti úde dodává koni silu a činí jej schopným k velkým vy 21802 konům.
#28 alto_textblock #28
víno se železem.
#29 alto_textblock #29
12802
#30 alto_textblock #30
Číslo 192 Šachy. 191h,0r. Pořádá J. Rašovs ký Veškeré dopisy adresovány buďtež: J. Rašovský, Uh. Ostroh, Morava
#31 alto_textblock #31
Úloha čís. 337. (D. Schachzeitung) Dr. Emil P alkoska v Praze
#32 alto_textblock #32
Mat ve 3 tazích
#33 alto_textblock #33
Partie č. 267 Hrána v mistrovském turnaji v Ostende 1907 Gambit králova jezdce. Černý: van Vlie 14. Vfsx«fa Df6 ge 15. Db3—aí Jc6—e7 16. Ddí—fs c7—ce 17. Scl—de d6—d5 18. Sc4—d3 Dg6—d6 19. Df3—b5 Je7—g6 20. Vf4— fe Jg6—hs 21. g3—gt Ví8—es 22. Va1—fI Sc8—e6 23. g4—g5 h6xg5 24. Dh5—h7+- Kg8— 25. Sd2xk« g5 a černý s vzdal. b)
#34 alto_textblock #34
Bílý: Důras.
#35 alto_textblock #35
1. e2—44 2. f2—f4 3. Jgt—fs 4. Sfi—c4 5. d2—d4 6. c2—c3 7. Dd1—bs 8. 0—o 9. Jb1—a 10. g2—g3 11. e4—e5l 12. e5xs fe 13. Víixfs
#36 alto_textblock #36
e7—65 e5xkkfi g7—g5 Sf8—g7 d7—de h7—h6 Dds—e7 Jb8—ce Jg8—f g5—g19 g4xcls De7Xsfs 0—o
#37 alto_textblock #37
a) Zastaralá a nezdravá varianta. Cerný měl hráti 10.f4Xg3, 11. h2xg3 0—0 s dobrou hrou. Po tahu učiněném zahájí bílý mocný útok tahem e4—05. Ježto bílý hrozí 26. Sg5—h6; brání-li černý tuto hrozbu tahem 25..Se6—g4 nebo d7 násl. 26. Dh7x h8-+- Sg7xh8, 27. Vf2xf7+ Kf8—g8, 28. Sc2—h7- (Dle „The Field“.)
#38 alto_textblock #38
mat
#39 alto_textblock #39
Partie č. 268 Hrána v mistrovském turnaji v Ostende 8. června 1906. Odmítnutý gambit dámy Černý: Post Bílý: C. Schlechter. 16. De2—e2 Sd7—c 1. d2—d4 d7—d5 17. Vd1—d3 Sc6—d5 2. c2—c4 e7—66 3. Jb1—ca 18. Sg5xf6 Se7x«fe Jg8—fe 19. Sc4xd5 e6x(d5 St8—e7 4. Sc1—g5 20. Vd3—e3 Ve8—e7c) Jb8—d7 5. e2—e3 o— Ve7xesd) 6. Jg1—f 21. Je5—gl 7. Dd1—c2a) Vís—es g7xcfe 22. Jgtxf6-- Kg8— 8. Sfi—d3 d5x«c4 23. De2—g4- Ves—ds 24. f2xKes c7—c5 9. Sd3 xkc4 Da5—be a7 — a6 25. Dg4—f4 10. 0—0 26. Ve1—ft Kh8—g? Dd8—abb 11. a2— a4. Dbs—ee 27. Dí4—f5 c5x4d4 12. Val—dí Jí8—ge 28. Vít—f3e) Jd7—f 13. e3xd4 29. Dí5 —h5 Sc8—d? Vd8—den 14. Vfl—el Va8— 15. Jf3— e5
#40 alto_textblock #40
4
#41 alto_textblock #41
Dd6—cv Jg6—fs 39. Jd5—f4 Vb1—di 40. d4—d5 Kg7—g8 31. Dh5—h6- 41. d5—delg) Vdíxcds J18—ge 32. Vh3—g3- Ve6—be 42. Jf4xg6 De7—g7h) 33. h2—h4 43. Dh6—f4 Vd6—dz Vb6x«b2 34. h4—h5 44. Dít—b8++ Kg8—fr f7xg6 35. h5xg6 45. Db8—c8! Ki7xc g6 De6—d7 36. Vg3—h3 46. Vh3—g3-- Kg6—he Vb2—bl- 37. Je3xcdol 47. Vg3xg7 a č. se vzdal. Dd7—d6- 38. Kg1—hz a) Tento tah, Marshallem zavedený, který v první řadě zamezuje Jí6—e4, není lepší než každý jiný, v této posici učiněný. b) 17..b7—b6 s násl. Šc8—b7 bylo lepší Jednodušší bylo každém případě Jí8—e d) Tah teuto zhoršuje postaveni černého, jehož krá- lovské křidlo bílý nyní rozbije. Po Ve7—c6, 22. Ve3xe6 f7Xe0, 23. Jg4xf6 g7Xf6 měl by čern snesitelnou hru. Po výměně dam dobude bílý pěšce d5. Chyba, která stojí jezdce. Nejlepší bylo Kg7—ha jestliže nyní 30. Ví3—h3 tu Jg6—f8. Pokračování 31. Dh5—h6 Vd8—e8, 32. Vh3—g3 Jf8—g6, 33. h2—h4 je po Vd8—g8 neškodným Elegantní a duchaplné zakončení 42.h7xg6 nejde ovšem pro 43. Dh6—h8+. (Ve- ňata ze sbírky „Ostender Schachturnier“ 1906 J. Marca.)
#42 alto_textblock #42
30. Vf3—h3
#43 alto_textblock #43
Zprávy šachové. Praha. Hromadný zápas klubu „Důras“ s „Děl- nickým klubem šachistů“ skončil vítězstvím prvějšího klubu v poměru 7: 3. Výsledky jednotlivých parti byly násl.
#44 alto_textblock #44
Otevřen
#45 alto_textblock #45
„Děl. klub“
#46 alto_textblock #46
„Důra
#47 alto_textblock #47
Sicilská Odm. gam. dám Skotská Španělská e2—e4 d7—d5 Odm. gam. dám Hra 4 jezdců Odm. gam. dám
#48 alto_textblock #48
Choděra Dlouhý Němec. Liling Dušek Kraftnetr Kraus Zeman . o
#49 alto_textblock #49
Kolb
#50 alto_textblock #50
Sika
#51 alto_textblock #51
Hromádka Verrauch B lek Krautštengl Pechmann Berla . . 12 Husák . . Scheinost . 1/. Marek . .i
#52 alto_textblock #52
o
#53 alto_textblock #53
o
#54 alto_textblock #54
Nebeský
#55 alto_textblock #55
8.
#56 alto_textblock #56
Italská.
#57 alto_textblock #57
10.
#58 alto_textblock #58
K česko-anglickému koresp. zápasu, pořádanému šachovou redakcí čas. „Western Daily Mercury“ podotýkáme násl.: Ve „W. D. M.“ uveden jest konečný výsledek zápasu následovné: Anglie 24 — Čechy 18. V „Casopisu českých šachistů“ v čís. 11 a 12 opraven jest výsledek tento pro An- glii na 23 — Čechy 21. Výsledek tento však ještě není správný, neboť v sezuamu není uveden pořadatel této rubriky, jehož soupeř p. Ellison Pearce asi po 18. tazích pro nedostatek času (?) se hry vzdal, maje v jedné partii o pěšce méně, v druhé pak poněkud horší posici. Sluší tedy tyto partie připsati p. J. Ra- šovskému za vyhrané a zápas prohlásiti 23 : 23 ne- rozhodným. Dopis, jímž se p. Pearce hry vzdal, jakot rozehrané partie zaslány byly pořadatelstvu.