#1
alto_textblock
#1
Strana 10.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
7. července 1907. Číslo 185.
#4
alto_textblock
#4
Lékařská hlídka.
#5
alto_textblock
#5
Instituce nalezinecká v moderní
úpravě.
#6
alto_textblock
#6
Nalezince na základě romanské a Josefin
ské soustavy dávno již dohrály svoji úlohu. Vy-
konaly do jisté míry pro tehdejší patriarchálni
doby úkol, vytčený v jejich stanovách a směro-
datných pravidlech, přežily se, nehodi se více
v původní formě pro nynéjší zcela změněne
sociální poměry raši doby, a nepřisluší jim viee
ani název nalezince. Řešení humanních úkolů,
jež vytkly si původní zakladatelé nalezinců, sply-
nulo znenáhla a přirozeně s úkoly, příslušícím
do oboru otázek veřejného chudinství a sirot-
čenství v jeden nerozlučný celek. Dospělo se
postupem času k poznání, že nelezinectví je se-
sterskou institucí sirotčenství, že obé dohromady
tvoři pouze pobočná odvětví veřejného chudin
ství, a že bylo by násilím, chtít nadále obě tyto
instituce od sebe odlučovati.
Zkušenosti celého tidského věku vedly ku
poznání, že bylo těžkou chybou společnosti.
které dopustila se na ubohém nalezinci, že
vtiskla mu již od narození na čelo Kainovo po-
tupné znamení, jež povrhovaného okolím prová-
zelo po celý život, otravovalo a zatvrzovalo jeho
srdce a činilo zavilým mstitelem a krutým ne-
návidítelem ostatní společnosti. Nevinnému, opu-
štěnému roběti-nalezenci nedostalo se ani sou-
citu jako sirotku a tím stal se osud jeho horším
každého nejbídnějšího dítěte osiřelého.
Ký div, že již počátkem přodešlého století
počala se instituci nalezinecké všeobecně vyty-
kati přílišná úmrtnost dětí a zvlášť ko-
jenců, nacházejících se v péči nalezinecké.
Zachovalé statistiky poskytují děsný obraz
úmrtnosti nalezenců nejen na venkově u pěstou-
nů, nýbrž i ve starších ústavech nalezineckých.
Postupem času upravily se zvlášť zbudováním
nového moderního nalezince pražského zdravot-
nické poměry nalezenců v ústavu utěšeným způ-
sobem, tak že úmrtnost dětí klesla na stupeř
co nejnižší; leč úmrtnost nalezenců v péči ven-
kovské v nejchudších rodinách pěstounů, na něž
jest ústav větším dílem odkázán, udržela se do
sud na značné výši, přesahující daleko průměr-
nou dětskou úmrtnost zemskou. Vedle toho vy
kazuje venkovská péče nalezenců bohužel do
sud stále značné procento dětí zakrnělých, ai
fysicky, duševně a mravně zvrhlých, tak že bi
lance i nynější instituce nalezinecké ve vlasti
naši byla dosud v hygienické i sociální příčíně
velice pasivní, a to tím pasivnější, čím každo-
ročně do neobyčejných sum stoupala břemena
zemská na nalezince, tak že vymoženosti insti-
tuce nalezinecké zůstávaly daleko za velikým
náklady, jichž vyžadovala.
Mimo to byla i locela oprávněnou a odů-
vodněnou stižnost, že instituce nalezinecká zne-
užívána byla do posledních let i matkami, pro-
vdavšími se do takových majetkových poměrů,
že byly docela dobře s to, manželským děten
poskytnouti potřebnou výživu a výchovu, kdežtc
nemanželské jedno i více dětí, v porodnici zroze-
ných, ponechávaly bez průkazu skutečné chu-
doby z pouhého pohodlí a prospěchářství až do
6. roku v pěči ústavní na náklad fondu zem-
ského.
Děti, vrácené matkám po 6. roce, rozmno
žovaly velmi zhusta statistiku dělí týraných.
K nejtěžším výtkám, jež dopadaly na Josefin-
skou instituci nalezineckou, náležela ona, že
přílišným pachtěním se po zahalení „hanby“
svobodné matky v roušku neproniknutelného ta
jemství, a po povrchní vnější „restituci poru-
šené počestnosti“ její, jakož i neméně po nej-
přísnějším utajení otcovství, zapomínalo se do
cela, že tlumi a ničí se násilně v srdci mlad
svobodné matky útlé zárodky citů mateřství, ji-
miž vyniká i matka nejhtějšího dravce — že
ruší se paušálním přijímáním dětí do veřejné
péče přirozená páska mezi matkou a dítětem na
úkor dítěte, že svádí se svobodná matka tím, že
činí se ji mateřství tak příliš snadným, maně
k lehkovážnosti, a že zbavuje se č'tě jednostran-
ným cillivůstkářstvím, v šlépějích zastaralých
předsudků středověkého pokrytectví, veškerých
práv na přirozenou výžívu prsem
mteřským, a práv ra zákonitou ochranu
pěči vé rodičky a svého ploditele. Vítězným po-
tiráním středověkých patriarchálních předsudků
a hnětených práv občanských privilegovanými
kastami všemohoucích jednotlivců, a znenáhiým
uplatňováním se občanských práv i dělných
vrstev společnosti, ražena znenáhla dráha i ne-
náhlému vymaňování toho nejmálomocnějšího,
nejslabšího a nejopuštěnějšího vyděděného tvo-
ra na světě — totiž novorozeného nalezence
z naprosté opuštěnosti a pohrdlivé odmítavosti
celého volí, do níž nepovolanými mravokárei
byl uvrhován.
Do lidských myslí stále mocněji vnikaly
obrozující názory pravé lidské osvěty a novo-
věké humanity, vymaňující i děti-nalezenee
z příšerného tajemství jich původu, vrhajicího
ná ně stíny nenáviděných vyvrhelů-levobočků.
či druhdy všeobecně zvaných panchartů (Ba-
stard), a vynořující všeobecně pranýřovanou
svobodnou „padlou“ matku z „hlubokého mrav-
níhe úpadku hanby“ a stíhající ji potupy.
Naproti tomu razily si vždy šíře dráhu
svobodomyslnější názory nevodobé morálky, hlá-
sající, že daleko větší hanbou a potupou jest
pro svobodnou matku ješitné utajení oplození
a vzniknuvšího mateřství, jež tak často vedlo
k bezeitnému ničení plodu v lůně mateřském.
jakož i neméně nevyhnutelnou nutností nepro-
kázané odkládání mateřských povinnosti za ve-
bedy a odpíání přirozené výživy novorozenému
ditěti, jakož i neméně opouštění téhož a svěřo
vání chudičké rodině aneb dokonce ledabylým
eizím pěstounům za plat, jen aby beztrestným
způsobem postarali se, by z nevinného dítěte sta
se znenáhla andělíček.
#7
alto_textblock
#7
MUDr. Jan Dvořák,
ředitel k. č. zem. porodince a nalezince,
c. k. vrchní zdrav. rada.
#10
alto_textblock
#10
K bojí proti souchotinám. Velkolepou a jedině
správnou cestu boj. proti tuberkulose nastoupila
správa státních drah — ovšem nikoli u nás, ale v Ba-
vorsku. Vedle poučení ve příčině profylaxe (t.j-
ochrany zdravých lidí před nákazou) — jež se celkem
kryje s radami rozšiřovanými u nás příčiněním
Spolku proti souchotinám — pečuje vydatně i o lid
#11
alto_textblock
#11
onemocnělě. Zavedla povinné hlášení, umožňuje lé-
čení v sanatoriích a lesnatých stanicích ke zotaven
(Walderholungsstätte), chová nemocné v evidenci
Nejvíce však překvapí nás humanní slanovisko správy
k nemoeným: ulehčuje nemocným službu zkrácením
pracovní doby (ovšem bez snížení služného!), těžší
práce v nevhodných místnostech (prach, průvan) za-
mění se za pohodinější zaměstnání pokud možno na
velném vzduchu, po př. přeloží svě zřízence do stanic
se zdravou polohou a lesnatou krajinou, vyčkává s
pokud možno dlouho s propuštěním na odpočinek. A
nejen to, i o rodinu nemocného je pokud možno
přiměřeně poslaráno: obdrží peněžitě podpory
k opatření hygienických potřeb pro nemocného (pli-
vátka, lahvičky na chrchle, desinfekční roztoky n
prádlo i na podlahu), nemocnému zakoupí se k vý-
hradnému používání postel s příslušným prádlem,
prádlo, příbor jídelní i k pití, dostává se mu pokud
možná výdatné podpory na zlepšení potravy, na otop
na bytně, po př. vymění se nevhodný byt bozplatně
za lepší, provádí se bezplatně desinfekce obydlí
Kromě toho zakládají se a se značným nákladem vy
držují se lesnaté stanice a ošetřovny pro souchoti
náře. Lehce můžeme uvěřiti úřadní zprávě, že pro-
cento tuberkulosních lidí při tak vydatných a ná-
kladných opatřeních klesá nápadně proti onomu, jež
bylo konstatováno za doby, kdy byla v platnosti ta-
ková ustanovení, jaká asi jsou nyní zavedena u nás.
Dr. S.
Školy desiníekčni t. j. učiliště k vycvičení zří-
zenců dosinfekci provádějících („desinfektorů“) velmi
dobře osvědčily se v Prusku; koncem roku 1904 bylo
jich 17. ale stále nové se zařizují; za rok 1905 bylo
64 kursů, jež absolvovalo 547 desinfektorů (533 ob-
drželo vysvědčení státně zkoušených desinfektorů)
200 sester. V kursech pro desinfektory kladen zvlášti
důraz na tak zv. desinfekci závěrečnou, sestry cvi-
čeny v desinfckci u lože nemocného (plivátka, chrchle,
faecalie, moč atd.). Kurs pro desinfektory trvá devět
dní, pro sestry (t. j. opatrovnice) tři dni. Vedle toho
mají se konati každě tři roky opětované zkoušky
každých šest let kursy opakovací. Kromě toho — po-
kud čas vystačuje — ovičí se desinfektorové i ve správ-
ném opatřování materiálu pro chemické i bakteriolo-
gické vyšetření, čímž stávají se pro případ potřeby
vyškolenými orgány k ruce okresního lékaře.
Dr. S.
Vzácný úkaz pochopení významu zdravotnicl
opatření podává Německo; slátní orgány i samo-
správní v úplné shodě pracují tu proti nakažlivým
nemocem; začátkem tohoto roku změněny byly četné
bakteriologické stanice vyšetřovací ve státní úřady
vyšetřovací s rozmnoženým odborným personálem
(Koblenz, Důsseldorf, Magdeburk, Münster a j.), města
zřizují svým nákladem ošetřovny pro souchotináře
(Stuttgart a j) v lesnatých krajinách a pod. Český
lékař čte podobné zprávy s potěšením, poněvadžje
lékař, s horkostí, poněvadž je Čech. My nemáme
pro země koruny svatováclavské vyšetřovací slanic
bakteriologickou ani samosprávnou, ani státní; nemá
jí ani Praha pro svoje potřeby vlastm. Raději dás
líbiti sarkastické poznámky o umistění bacila tyfu
stlevního ve znaku městském.
Dr. S.
Vyhlazovaci boj komárům vypovídá prol. ilalský
Santori; obrací se na obvodní a prakt. lékaře Italie
aby nabádali obyvatelstvo svých obvodů k hromad-
nému ničení komárů, o nichž je dnes již s určitostl
prokázáno, že jsou hostiteli a šířiteli různých náka
(zvl. zimnice či malarie). První pokus má se sláti v
vesnici Fiumicino u Řima na břehu mořském. Pro-
blem řeší se: 1. zjištěním místa a doby, kdy komáři
kladou vejce, kdy z vejce tvoří se larva a kdy z lar-
vy vylétá hmyz; 2. stanovením vhodných method
a prostředků k ničení vajec, larev i komárů. Ač zdá
se Santoriova snaha snad poněkud směšnou, je to
přece jediný správný způsob boje proti šíření se
nákazy,
Potrava převážně masilá nebo dokonce výhradně
masilá neprospívá ani jednotlivci ani národům. —
Angličti avloři věnují télo otázce pozornost, peněvadž
spotřeba masa v Anglii za posledních 25 let velice
stoupá. Sealey pozoroval to na sobě i na nemocných
snížil-li spotřehu masa na 1 spotřeby pův., dostaví
se příznivý vliv na oběh krevní a na ústroj nervový;
na základě svých zkušenosti tvrdí, že nervosní stavy
zaviněny jsou přemrštěnou masitou potravou. Wat-
son pokusil se nepříznivý vliv masité potravy do-
ožiti pokusy: krysy jen masem krmené ztrácejí plod-
nost a schopnost k vyměšování mléka. Na základě
toho obviňuje masitě stravování Angličanů jako při-
činu klesání počtu porodů a neschopnosti matek ke
kojení dětí. — Jedině správné je stravování převážni
rostlinné. — Nadala by se věc aplikovat i na poměry
v našich velkoměstech?
Dr. S.
Na nový proslředek, jak zameziti tvoření prachu
na silnicích a nedlážděných ulicích — ač byl použí-
ván ve Francii již před 50 lety — poukazuje „Oeslerr.
Chemiker-Zeitung“. Jest to roztok chloridu vápena-
tého. Tento roztok 10—12% tvoří se v náramném
množství jako vedlejší produkt při výrobě sodya
většinou se vypoušti jako bezcenná odpadová voda.
Chlorid vápenatý jest sil velmi hygroskopická, jejiz
krystaly na vzduchu rychle roztékají. Pro tuto vlast-
nost pohlcuje vlhko ze vyduchu, hodí se, jak uká-
zaly pokusy ve Francii, velice dohře k udržení vihko-
sti silnic. Bylo vypočteno, že použilí oněch odpade-
vých vod, obsahujících chlorid vápenatý, jest o 309
lacinější, než kropení vodou, a nadto není třeba kro-
piti každý den, poněvadž chlorid vápenatý podržuje
svoji hygroskopickou vlastnost po 6 dnů, stále ssaje
vlhkost ze vzduchu a udržuje silnice vlhkými. Ježto
nyní lze roztok chloridu vápenatého velmi levně
zjednati z továren na sodovou vodu, kyselinu octo-
vou, na sodu a chlor, byl by to velmi laciný pro-
středek pro velká města : nedlážděnými ulicemi a
pro silnice. Snad mu kyne budoucnost příznivější
nežli všem dosud užívaným prostředkům na zame-
zení prachu. Jedinou nevýhodu má, že působí rušivě
na kovové součástky motorových vozů: leč to se dá
zameziti dostatečným očištěním dotyčných součástí
#12
alto_textblock
#12
Vědy právnické.
#13
alto_textblock
#13
Třetí volební reforma.
#14
alto_textblock
#14
Obsahuje-li zákon ze dne 2. dubna 187
čís. 40 ř. z., kterým rozmnožen byl počet členů
sněmovny poslanecké na 353 osob a kterým zá-
roveň zavedeny byly volby přímé, vzhledem
k ústavě prosincové, založené na základním zá-
konu státním ze dne 21. prosince 1867 čís. 141
ř. z., tak zvanou první volební reformua
bylo-li zavedení páté, všeobecné třídy voličské
povoláním dalších 72 členů sněmovny poslanecké
dle zákenů ze dne 14. června 1896 č. 168
169 ř. z. nazváno druhou volební reformou.
je možno poslední, zákony ze dne 26. ledna
1907 č. 15 ř. z., č. 16 ř. z. a č. 17 ř. z., zave-
dené změny ve státních základních zákonech
o říšském zastupitelstvu a o volbě členů posla-
necké sněmovny rady říšské přivitati jako nej-
rozsáhlejší a obsahem svým pro jednotlivce a
pro organisované strany nejpodstatnější tře
volební reformu.
Hlavním předmětem předešlých změn zá-
konodárných v oboru říšského zastupitelství byla
úprava počtu členů sněmovny a způsob, jakým
(přímo či nepřímo) osoby k volbě oprávněné
o povolání poslanců rozhodovaly. Nyní však třeu
volební reformou došlo především také k rozší-
ření veřejnoprávní sféry občanské ustanovením
čl. II. zák. ze dne 26. ledna 1907 č. 15 ř. z.-
dle něhož práva voliti poslance dostává se všem
státním občanům rakouským, kteří dokonal
24. rok života, pokud nejsou dle ustanovení vo-
lebního řádu (§ 7. a § 8.) z práva volebního vy-
loučeni a pokud mají v obci, kde právo volebn
má býti vykonáváno, v den vypsání volby nej-
méně po jeden rok své bydliště.
Jest otázkou politické rozvahy a moci, aby
vymezen byl význam rozmnoženého počtu člen
#15
alto_textblock
#15
sněmovny poslanecké (na 516), rovněž jako vý-
znam stanoveného počtu údů sněmovny pansk
na 150—170 a význam rozdělení volebních
okresů, nastavšího stanovením jednotlivých mist
volebních, jimiž jsou všecky místní obce a vše-
cky části obcí (městské okresy, části měst) uve-
dené v dodatku k volebnímu řádu do říšské
rady. V tom směru ona otázka částečně rozhod-
nuta byla volbami, avšak spolehlivý obraz, po-
kud všeobecné a rovné volební právo také vo
stránce národní a kulturní je spra-
vedlivo, poskytne teprve činnost sněmovny
I sám předpoklad o 75 převahou českých okre
sech a 55 převahou německých okresech skuteč-
nou politikou zástupců namnoze může býti ko-
rigován. Zdánlivým úspěchem německého sčíta-
cího kanddáta v Praze při hlavních volbách
dána jest naléhavost oné otázky, záro eň však
definitivním výsledkem voleb ukázána snadnos
oné korektury, když se staly volby opravdu v še-
obecnými. Volbami onen význam jen byl na
značen a ento obraz jen prozatímně na čas vy
volán. Přesné vymezení onoho významu a plne
dokreslení onoho obrazu čekáme od politi-
ckého života českých stran, k němuž vol
by byly jen přípravou.
Jsme-li překvapeni výsledkem těchto přípra
a pozorujeme-li, že i v nejvyšších kruzích vlád-
ních, jež dosud přezíraly politickou moc če-
ských zástupců, trochu ukvapeně počítalo se
pod prvními dojmy s moc“ politicky dosud ne
osvědčenou, bylo nejvyšší občanskou povinnost
každého, aby přispěl svým hlasem ku pravdi
vému dokreslení onoho obrazu.
Zvaly-li se v poslední chvíli k nepříme
účasti na volbách také ženy — dokud jsou
z přímě účasti na „všeobecném“ právu
volebním po všech manifestacích i touto
třetí volební reformou ještě vylučovány —
lze dnes již s určitostí řící, komu výhradně
prospěl v dosavadní občanské ospalosti tente
nový živel, stojně vděčný, jako nebezpečný, po
něvadž je možno zcela vážně již dnes předpo
kládati, že v některých případech protiměštá
ckých kandidatur ve skutečnosti žena volila mu
žem plnomocníkem. Připomínám jen jako zajíma
vou ukázku, jak pochybným e stal tento náhlý
výsledek voleb, pokud jde o kulturní a národní
zisk, jehož leckterý svědomitý jednotlivecte
prve, když přistupoval k užší volbě, se řádně
rozpomenul, když na jeho vlastní osobní lho
stejnost doléhal cízí, jemu nebezpečný osobni
zájem.
Nyni, kdy již nelze ničeho změniti ve stavu
nabytých nebo ztracených oprávnění a kdy ne
všecky organisované strany všemi silami se vy
nasnažily o to, aby jediný hlas nezůstal němým
je na čase všimnouti si okolnosti, že z voleb
ních oprávnění vyloučilo se mnoho jedno-
tlivců, o něž se nikdo nepostaral osobním vli-
vem, ani organisací a o něž by se každý kandi-
dát při jejich lhostejnosti i osobně marně uchá-
zel. Je třeba jim připomenouti, že až dosu
omluvitelna byla jejich netečnost k volebním
agitacím do sborů obecních, okresních, zem-
ských a říšských, poněvadž byli následkem
svého společenského a majetkového postavení
méně cernými, že však nyní, když volební ne-
formou povýšení byli na rovné politické jednot-
ky, stává se pro ně výkon vuličského oprávněn-
přímo příkazem národní, občanské povinnosti
Po známých výsledeích voleb nosmí býti pro jn-
teligenta omluvou, že nemá političky ch zájmů.
Chrání-li zákon volební vobodu za tím účelem
aby ve volbě poslanců výrazu došla svobodná
vůle všech oprávněných, je zřejmo, že neteč
nost jednotlivců, právě jako trestným nátlakem
na tute vůli, také maří se úmysl zákona, poně-
vadž vůle oněch lhostejných ve výsledcích vo-
leb nestane se patrnou a nelze přece říci, že je
se stanoviska celku spravedlivo, aby vý-
znamný volební děj vykázal jisté nesrovnalosti
jen proto, že měl mnoho inteligentních diváků
— vždyť lhostejnost této části inteligence je jen
vnějším, zcela pochopitelným důsledkem vše-
obecné politické roathie, pro niž ž dosud bylo
dosti omluv, ale na niž nyní v případech zavi-
nění ani ztrátá všech politický eb
práv nebyla by trestem nezaslou-
žený m.
Nelze předpokládati, že by v kruzích po-
krokových stran zůstal nedoceněr dosah volebn
reformy všeobecně již známé z novin i brožur
a že by nebylo bývalo dostí snahy po tom, aby
všestranně i jednotlivci, stojícími mimo vešker
pelitiku, bylo užito rozšířené sféry veřejnopráv-
ních názorů. Je však téměř jisto, že ari defini-
tivní výsledek voleb neodpovídá celkovému
smýšlení okresu, tím méně smýšlení národa, jenž
se zakolísal v takových rozporech mandátových
že již hned po uveřejnění kandidátních listin
ocitli se v trapných rozpacích všichni ti, kteř
nejsou pravověrnými, stavovsky vázanými při
slušníky stran. Spravedlivo bylo volání dělni-
ckých tříd po četném zastoupení parlamentním
pokud se dělo ve spravedlivém poměru s rostou-
ci moci ve znamení nepopíratelného a nepochyb
ného sociálního pokroku, jestliže však také ši
roké vrstvy zemědělského obyvatelstva ještě p
výsledcích voleb zcela bez zřetele na přání kru
hů, jež mají všestrannější potřeby, domáhati s
budou vlády místo přiměřeného vlivu, nelze
již jinak než smiřiti se prozatím s lílostí, již
pociťuje průměrný, neodvislý inteligent, po-
myslí-li zpátky na dny 14. a 23. května, jež
přinesly štvanice, pořádané několikerým smě-
rem ve znamení stavovské moci na straně jedn
a pod heslem věčné tmy na straně druhé. Smi-
řiti se s timto stavem, je možno však jen jedno
tlivei, který při volbách vykonal svou občanskou
povinnost, jež se nyní stala nepsaným, zákon-
ným příkazem.
#16
alto_textblock
#16
Již řízení reklamační ukázalo, jak nestejný
je zájem občanů o veřejnoprávní nároky, avšak
nelze ani dnes ještě líci, že výsledek voleb je
správným obrazem základů politické moci v jed-
notlivých okresích, poněvadž celá řada lidí pro-
stě neměla příležitosti, aby se přiznala ke svým
volebním zájmům. Platí to o velké části pražsk
inteiligence, zvláště úřadnické, která, nemajl
všude možnosti, aby volila dle svých stavov-
ských zájmů, buď se ocitla v proudech městské
politiky, anebo vůbec nově nabytých oprávněn
neužila, aěkoli by jinak při zvýšené horlivosti
leckde byla hnula vahami volebních výsledků.
kdyby měla dosti samostatnosti, aby volila dle
příkazů svého lepšího a nezávislejšího smýšlen
a cíténí — kandidáta jí blizkého a příbuzného
vzděláním a tím všeobecným národním progra
mem, který se ztratil v agitačních heslech. J
#17
alto_textblock
#17
zajímavo, že právě z této vrstvy inteligence, na
niž zákonodárce rozšířeným okru-
hem voličských oprávnění práv
tak pamatoval jako na třídy dělni-
cké, velká část nedostala se k slovu, ježto právě
v jejích kruzích značně vadil nedostatek bydliště
trvajícího po dobu jednoho roku a ježto při ne-
dostatku trvalé všeobecné stavovské organi-
sace obchodnické, průmyslové, úřadnické a j.
nesprávnosti voličských seznamů zaviněné v tom-
to směru značnou pohyblivosti tohoto živlu —
na rozdil od hromadných dělnických reklamací
— jen jednotlivě byly opraveny. Stalo-li se pří-
kazem politické vyspělosti právě v kruzích to-
hoto neorganisovaného voličstva.
aby užilo každého hlasu aspoň pi
užších volbách, je dobře, že příkaz ten plněn
byl s nadšením i tam, kde jednotlivý hlas ne-
rozhodoval; neboť bude se dle odevzdaných
hlasů měřiti půda pro příští zápasy politických
sil. Přenese-li se však nynější strannické krajní
napjetí z volebního období do zákonodárného
sboru, budou i tyto široké, roztřištěné, píi vol-
bách nerozhodovavší vrstvy oporou
národnímu poselstvu, je-li odůvodněna obava.
že nebude dosti sil, jež by v cizím ovzduší udr
žovaly v celku českou národní skupinu a jež by
v otázkách národní důležitosti přispívaly v zá-
jmu celku ke zmírnění a k dočasnému tlument
stavovských a hospodářských rozdílů. S tohot
stanoviska jest oceniti důležitost hlasů, jež ve
své neodvislosti podaly průkaz sympathií pro kan-
didáty osobně nejzpůsobilejší, k jichž po-
znání právě ve vrstvách neodvislé inteligenc
obchodní, úřadnické a průmyslové bylo zajisté
dosti rozhledu a dosti nestrannosti. V tom směru
bylo pravou zásluhou, že kandidovaly mezi poli-
lickými vůdci a mezi jednotlivci mistní důle-
žitosti také autority politicky nove.
Pro první volby zajisté bylo počítáno se skuteč-
nosti, že nezámožná inteligence, odstrčená od
vlivu politického v obecních, v okresních i zem-
ských sborech, pro první říšské volby neměla
ještě dosti zájmu a dosti rozhledu, ačkoli ji byla
z velké části ulehčena voličská úloha nabídnutím
kandidátů osobně nejschopnějších a v kulturn
práci osvědčených.
#18
alto_textblock
#18
Překvapení, pokud zbyla ještě po ofektnich
remedurách užších voleb, vysvětlují se z části
tedy nejen různým soustředěním příprav, nýbrž
příme také účinkem různě kontrolovaných dů-
slednosti nového zákonného předpisu.
Záleží-li mnebo na tom, jak často se mě
šťanské, střední vrstvy v posledním roce stěho
valy, došlo a dojde ovšem při známém rozdě-
lení městských obvodů, při značné pohyblivosti
obyvatelů pražských předměsti, při velkém ru-
chu stavebním a při postupném vzrůstání Velk
Prahy vždycky k jakýmsi nesrovnalostem v Pra-
ze a jinde ve velkých městech potud, že leckte-
rý, politicky žijící inteligent jen proto nemohl
a nebude moci voliti, že se v posledním roce
snad jen c několik domů dále přes ulici z města
do předměstí přestěhoval a tím, ač na příklud
zůstal př'slušníkem „Velké Prahy“, dle litery
zákona pozby občanské vážnosti, stav se obča-
nem nestálým a co ipso dle zákona politicky ne-
schopným. Nebylo by spíše ve shodě s úmyslem
zákona o všeobecnosti práva voličského — kdy-
by podmínka bydliště v obci nabražena byla
aspoň bydlištěm ve hranicích obvodu správního.
nebo policejního? Nebo kdyby dle obdeby juris-
dikční normy, dle niž se pojem bydliště přísně
vykládá, pamatováno bylo v nedastatku bydliště
také na pojem „stálého pobytu?“
Volbami vyrojilo se více podobných přán
„de lege ferenda“, jež zahrnou v sobě pochyb-
tosti, je-li zákonem snadně zajištěna všeobec
nost a rovnost volebního práva. Vzhledem k zá
konu již vydanému jest však právě proto nutno.
aby se pod dojmem prvních voleb každý volič
politicky probudil a bez agitací příště svě pravo
vykonal, má-li se státi všcebecným kultur
Dr. K. Kolman
ním statkem.
#19
alto_textblock
#19
X Mezinárodní kongres historiků bude přištih
roku (1908) tonán v Berlíně. Teprve v lěchto dnech
právě vydán byl poslední — dvanáctý svazek neoby
čejné obsáhlých materiálů vědeckých, jež byly žn
posledního takového mezinárodního kongresu, jenz
konal se v roce 1903 v flímě. (Nejbližší předešlý sjez
byl o světové výstavě pařížské v r. 1900). Pečliv
vydání vší té kolosální vědecké práce, jež vykonána
při posledním sjezdě v Římě, jest zásluhou ředilele
státního archivu italského v Římě dra. Gorrin ia
a doba čtyř let, jíž bylo k vydání zapotřebí, není ni-
kterak neúměrná velikým požadavkům pořadalelské
práce. Celé vědecké dílo, jehož výsledky byly tak
kvělé, dosvědčuje znova oproti výtkám, jež se v o-
sorných kruzích tu a tam začinají projevovati proli
nákladným rongresům mezinárodním, že přes všecky
vady podobných sjezdů, spočívající často v nedoko
talé organisaci či v premise oficiálních slavnostl.
význam jejich pro vědu bývá nedocenitelný, a časte
i výminečně skvělý a bohatý svojí iniciativností, při
ežitostí k nabádání osolmích přímých styků mez
zizími odborníky a ušlechtilým závoděním mezinárod-
ním. Němečtí historikové, kteří se rádi chlubí orga-
nisačními schopnostmi, tvoří racy, nabádají již ted
pařadatelský výbor berlínského kongresu pro rok
příští, aby se snažil pokud možná vystříhati všech
chyb a nedostatků v organisaci sjezdového jednáni
i všech sekcí, a aby těžil z pouček, získaných při
sjezdech minulých.
X Letní universila ve Plorencii má býti zařízena
po vzoru Švýcar, Belgie a Francie. Stará se o vět
tamní »Associazione per la difeza di Firenze mo-
derne« (»Společnost pro rozvoj moderní Florenčie«)
která zde zařídila lelní universitní kursy prázdninov
pro cizince, jichž tisíce projíždějí krásnou Florenci
v měsících srpnu, září a říjnu. V těchto kursech uni
versitních blavní zřetel bude obrácen na praktick
vyučování italské řečí a literatuře, k dějinám Floren-
cie a její historii umělecké — velmi obsáhlé —
kulturní vůbec a k výkladu »Božské komedie« Dant -
ovy. Pro letní kursy universitní získány nejlepš
profesorské síly italské, jež se každoročně budo
#20
alto_textblock
#20
střídati.
#21
alto_textblock
#21
Hlasy z obecenstva,
#22
alto_textblock
#22
yplen. výstava 1906
esna rbestný dipion
k zlaté mnedali.
#23
alto_textblock
#23
Stát
#24
alto_textblock
#24
ALI
#25
alto_textblock
#25
chilnové
Pro slabé a rekonvalescanty.
jteční chuť. — Ka konpi v lékár-
nách v láh. 1/2litr. po K 2 60, v litr. po K 4.8e
—
#26
alto_textblock
#26
SERRAT
#27
alto_textblock
#27
Jak rychle kůň při namáhavé činnosti na
síle ztrácí, jest známo každému majitelí koní. Stuhlost
svazů bývá velmi často zlý následek tohoto přepínán
síly. K neobyčejným výkonům a k práci bývají kon
povzbuzováni pravidelným podáváním Kwizdova
k. výhr. priv. restitučního fluidu. Tý
osvěděnje se výtečně při stuhlosti svazů, slabosti úde
dodává koni silu a činí jej schopným k velkým vy
21802
konům.
#28
alto_textblock
#28
víno se železem.
#29
alto_textblock
#29
12802
#30
alto_textblock
#30
Číslo 192
Šachy.
191h,0r.
Pořádá J. Rašovs ký
Veškeré dopisy adresovány buďtež: J. Rašovský,
Uh. Ostroh, Morava
#31
alto_textblock
#31
Úloha čís. 337. (D. Schachzeitung)
Dr. Emil P alkoska v Praze
#32
alto_textblock
#32
Mat ve 3 tazích
#33
alto_textblock
#33
Partie č. 267
Hrána v mistrovském turnaji v Ostende 1907
Gambit králova jezdce.
Černý: van Vlie
14. Vfsx«fa
Df6 ge
15. Db3—aí
Jc6—e7
16. Ddí—fs
c7—ce
17. Scl—de
d6—d5
18. Sc4—d3
Dg6—d6
19. Df3—b5
Je7—g6
20. Vf4— fe
Jg6—hs
21. g3—gt
Ví8—es
22. Va1—fI Sc8—e6
23. g4—g5
h6xg5
24. Dh5—h7+- Kg8—
25. Sd2xk« g5
a černý s
vzdal. b)
#34
alto_textblock
#34
Bílý: Důras.
#35
alto_textblock
#35
1. e2—44
2. f2—f4
3. Jgt—fs
4. Sfi—c4
5. d2—d4
6. c2—c3
7. Dd1—bs
8. 0—o
9. Jb1—a
10. g2—g3
11. e4—e5l
12. e5xs fe
13. Víixfs
#36
alto_textblock
#36
e7—65
e5xkkfi
g7—g5
Sf8—g7
d7—de
h7—h6
Dds—e7
Jb8—ce
Jg8—f
g5—g19
g4xcls
De7Xsfs
0—o
#37
alto_textblock
#37
a) Zastaralá a nezdravá varianta. Cerný měl hráti
10.f4Xg3, 11. h2xg3 0—0 s dobrou hrou. Po tahu
učiněném zahájí bílý mocný útok tahem e4—05.
Ježto bílý hrozí 26. Sg5—h6; brání-li černý tuto
hrozbu tahem 25..Se6—g4 nebo d7 násl. 26. Dh7x
h8-+- Sg7xh8, 27. Vf2xf7+ Kf8—g8, 28. Sc2—h7-
(Dle „The Field“.)
#38
alto_textblock
#38
mat
#39
alto_textblock
#39
Partie č. 268
Hrána v mistrovském turnaji v Ostende 8. června 1906.
Odmítnutý gambit dámy
Černý: Post
Bílý: C. Schlechter.
16. De2—e2 Sd7—c
1. d2—d4 d7—d5
17. Vd1—d3 Sc6—d5
2. c2—c4
e7—66
3. Jb1—ca
18. Sg5xf6 Se7x«fe
Jg8—fe
19. Sc4xd5
e6x(d5
St8—e7
4. Sc1—g5
20. Vd3—e3 Ve8—e7c)
Jb8—d7
5. e2—e3
o—
Ve7xesd)
6. Jg1—f
21. Je5—gl
7. Dd1—c2a) Vís—es
g7xcfe
22. Jgtxf6--
Kg8—
8. Sfi—d3
d5x«c4
23. De2—g4-
Ves—ds
24. f2xKes
c7—c5
9. Sd3 xkc4
Da5—be
a7 — a6
25. Dg4—f4
10. 0—0
26. Ve1—ft
Kh8—g?
Dd8—abb
11. a2— a4.
Dbs—ee
27. Dí4—f5
c5x4d4
12. Val—dí
Jí8—ge
28. Vít—f3e)
Jd7—f
13. e3xd4
29. Dí5 —h5
Sc8—d?
Vd8—den
14. Vfl—el
Va8—
15. Jf3— e5
#41
alto_textblock
#41
Dd6—cv
Jg6—fs
39. Jd5—f4
Vb1—di
40. d4—d5
Kg7—g8
31. Dh5—h6-
41. d5—delg) Vdíxcds
J18—ge
32. Vh3—g3-
Ve6—be
42. Jf4xg6 De7—g7h)
33. h2—h4
43. Dh6—f4 Vd6—dz
Vb6x«b2
34. h4—h5
44. Dít—b8++ Kg8—fr
f7xg6
35. h5xg6
45. Db8—c8! Ki7xc g6
De6—d7
36. Vg3—h3
46. Vh3—g3-- Kg6—he
Vb2—bl-
37. Je3xcdol
47. Vg3xg7 a č. se vzdal.
Dd7—d6-
38. Kg1—hz
a) Tento tah, Marshallem zavedený, který v první
řadě zamezuje Jí6—e4, není lepší než každý jiný,
v této posici učiněný.
b) 17..b7—b6 s násl. Šc8—b7 bylo lepší
Jednodušší bylo každém případě Jí8—e
d) Tah teuto zhoršuje postaveni černého, jehož krá-
lovské křidlo bílý nyní rozbije. Po Ve7—c6, 22.
Ve3xe6 f7Xe0, 23. Jg4xf6 g7Xf6 měl by čern
snesitelnou hru.
Po výměně dam dobude bílý pěšce d5.
Chyba, která stojí jezdce. Nejlepší bylo Kg7—ha
jestliže nyní 30. Ví3—h3 tu Jg6—f8. Pokračování
31. Dh5—h6 Vd8—e8, 32. Vh3—g3 Jf8—g6, 33.
h2—h4 je po Vd8—g8 neškodným
Elegantní a duchaplné zakončení
42.h7xg6 nejde ovšem pro 43. Dh6—h8+. (Ve-
ňata ze sbírky „Ostender Schachturnier“ 1906
J. Marca.)
#42
alto_textblock
#42
30. Vf3—h3
#43
alto_textblock
#43
Zprávy šachové.
Praha. Hromadný zápas klubu „Důras“ s „Děl-
nickým klubem šachistů“ skončil vítězstvím prvějšího
klubu v poměru 7: 3. Výsledky jednotlivých parti
byly násl.
#44
alto_textblock
#44
Otevřen
#45
alto_textblock
#45
„Děl. klub“
#46
alto_textblock
#46
„Důra
#47
alto_textblock
#47
Sicilská
Odm. gam. dám
Skotská
Španělská
e2—e4 d7—d5
Odm. gam. dám
Hra 4 jezdců
Odm. gam. dám
#48
alto_textblock
#48
Choděra
Dlouhý
Němec.
Liling
Dušek
Kraftnetr
Kraus
Zeman . o
#49
alto_textblock
#49
Kolb
#50
alto_textblock
#50
Sika
#51
alto_textblock
#51
Hromádka
Verrauch
B lek
Krautštengl
Pechmann
Berla . . 12
Husák . .
Scheinost . 1/.
Marek . .i
#54
alto_textblock
#54
Nebeský
#55
alto_textblock
#55
8.
#56
alto_textblock
#56
Italská.
#57
alto_textblock
#57
10.
#58
alto_textblock
#58
K česko-anglickému koresp. zápasu,
pořádanému šachovou redakcí čas. „Western Daily
Mercury“ podotýkáme násl.: Ve „W. D. M.“ uveden
jest konečný výsledek zápasu následovné: Anglie
24 — Čechy 18. V „Casopisu českých šachistů“
v čís. 11 a 12 opraven jest výsledek tento pro An-
glii na 23 — Čechy 21. Výsledek tento však ještě
není správný, neboť v sezuamu není uveden pořadatel
této rubriky, jehož soupeř p. Ellison Pearce asi po 18.
tazích pro nedostatek času (?) se hry vzdal, maje
v jedné partii o pěšce méně, v druhé pak poněkud
horší posici. Sluší tedy tyto partie připsati p. J. Ra-
šovskému za vyhrané a zápas prohlásiti 23 : 23 ne-
rozhodným. Dopis, jímž se p. Pearce hry vzdal, jakot
rozehrané partie zaslány byly pořadatelstvu.