V) dum ka/iiy den mime po oedéli » nvtftku. Pŕtdpláoi to v idministraoi Oaarvrai allo* Aia. irvoM-ll. 1 ľraMi t pailaa: - il.OOkr. 1 d. ‘J6 kŕ. lé .... % , 70 , 3,7», ...ÍO.tO, 16,-, Jednotlivá ôiela po 4 kŕ. Zo doBátonl do domo mětlčoé 10 kr.

CECH.

DOPItTk rroiikovaor o podepooa* pMJim» r «dLalcc« T Oitrovsi allei é. 1Б08-П. RukopiiAv Devncimt o nopodopmýek nedbám«. REKLÁMАСЕ ueupeieUaé poeýláop badtaáatfrom ko*io j. loMrétp ytttUm m

T Praze, r sobotu dne 24, zAŕi 1MNI.

Roénik XIII.

Pozvání k předplacení na čtvrté čtvrtletí politiolt é fio donni tcu „ÖECH“ Počtou předplácí se: na čtvrt leta 8 si. 75 kr., na pfll leta 7 zl. 60 kr., na celý rok 16 zl. — V Praze bez donášky : na misie 90 kr., na čtvrt leta 2 zl. 70 kr., na pftl leta 6 zl 40 kr, na celý rok 10 zl. 80 kr. Za douáftk'i do domu, kterouž výhradně administrace obstarává, platí se měsíčně 10 kr. Předplatné zasýlá se — nejlépe poštovními­ poukázkami adini-ústraoi „Čecha“ V Praze, ostrovní ulice číslo 1508-11.

od r 1868 se čeká a ty prý vláda nyní pro- věnován byl spolek némecko-rakouský, jen'instance o vede. Щека potřebuje prý ještě mnoho opa- některé orgány oposiční strany v Rakousku nsneila se tření, a těch dostat! se jí mfiže jen tehdá, libují si v tvrzení, že tím némecko-rakouské když bude v přímém spojení s Uhry. Dle přátelství bylo zvikláno. Sluéno upozorniti, toho zamýšlí uherská vláda zrušit! nynější že takové líčeni věci padá na vrub stran- samosprávné postavení Rjeky a dáti městu a nického boje politického v Rakousku, v kte- nzemí tomu jakési postavení uherského svo- rémžto boji n é m e с к o-liherální strana bodného mèsta. S tímto odstavcem svého u volbě prost redkA není právě programu pochodí Tisza také nyní velice v y b ir a v á. 'Strana ta chce svou špatné. Předně poděkují se sami Rječané za s m y š 1 e n к u, že německo rakouské to, co jim Uhři chtí nadělit a pak json zde přátelství doznalo změny, vy- Chorváti, kteří na základě nejširšírn mají s v é ll i t i v n i t ř n í m i poméryrakou-

tom jeitě nerozhodla. Správní rada proto ua výplatě onoho kapona jaa pro ten případ, ie by vrchní sond výnoz sonda obchodního potvrdil. Z Brna. (Sně m.) Na denním pořádka prvního zezenl mému v eobotn nalézá ze ponza schváleni tři dodatečných voleb, totiž oněch z drahého městrkého okrem brněnského, pak z venkovského okresu třebovského a z drahého sborn velkostatkářstva. NejdAleiitěJii předloboa letošního moravského sněmu jest rozpočet zemského­ fondo na rok 1882, joni vy kázaje opit

právo na území to a všichni bez rozdílu stran skými a využitkovati ji pro til takový schodek, ie bude kn kryti jeho potřebí

Z vládního programu za Litavou. Předseda ministerstva uherského, К o- loman Tisza, byl dne 17. t. m. v kruhu svých voličů v Debrecíně, kdež mluvil o pro gramu vlády. Nejprvé hájil a chválil svou stranu Liberální strana vynasuažuje, prý, se udrželi pokoj doma i na venek, něhot „my musíme hledět duševně i hmotné se posilnit, aby. — čehož nás Bůh uchovej, za co ale nikdo­ nemůže stát, — kdyby nastala bouře, národ byl s to, každému nebezpečí vzdoro vat“. O nejkrajuější levici pravil, >e to, co ona chce, pokojnou cestou vyřídili se nedá. Kdyby prý Uhry měly samostatné vojsko, musely­ by na ně platit 45 procent a nikoli 30. jako nyní. Zmenšení vojska že je nemožné, nemá-li se mocnářství uvrhnout v nebezpečí. „A po- divno, — pravil — že právé ti, co chtějí redukci,­ v každém křovíčku vidí nepřítele“. Když byl nynější předseda ministerstva sám ješté v čele oposice, mluvil o těch věcech jiniče. Spojené oposici vytýkal Tisza, že nemá programu, že ani v té celní otázce nemá shodného náhledu : jedni že chtí společné, druzí samostatné čelní území. Však výtka jeho spadá také na oěho samého, neboC an on sám nemá v té véci pevného mínění, anť pravil, že Uhry nesmějí se vzdát práva na samostatné celní území, arcit chce užívali nyní toho práva jen co zbraně a hrozby proti druhé polovici říše pro případ, že by se tu nechtěli odhodlat! к výhodnému pro Uhry vyrovnání. К této snaze o hospodářské oddělení Uher od západního Rakouska, druží se podobné odštěpenské snahy v západní po lovici. Orgány německo-národní strany hlá sají to neustále, že jediným cílem jejich, ja kož i Maďarů jest „ponhá personální unie * Za jakou příčinou se jí domáhají, jest véci dávno známou. Jest to cíl jejich toužení, ab Némectví mohlo provádét nadvládu nad ostatními­ národy rakouskými. Za to by byli poctivci­ tito v stavu samu říši v šanc vydat Však přihlédněme к dalším číslům programu­ Tiszova. Týž prohlásil v Debrecíně. že v příštím zasedání říšského sněmu otázka rjecká definiti vně bude rozřešena. Při tom vytknul, že o státoprávní stránce této otázky nebude více hovořeno ; bude prý potřebí jen takých zvláštních ustanovení, na kteréž již

FEUILLETON. Co působí hůře, než smrtelný hřích ? Na faře v N ... ich, patřící patronu privátnímu,­ pracuje kaplan již 18 let Fara ta jest „jednotlivá”, — to jest patron ten, má jen tu jedinkou faru. Náš kaplan stárne, počíná­ šedivěti, a síly jeho slábnou. Dva neb tři filiální kostely, tři až pět filiálních čili přespolních škol, deset «s odlehlých vesnic, cesty bezedné neb krkolomné, do kostelů pěšky, do škol pěšky, к nemocným většinou pěšky, a na úlevu žádná naděje. Pan farář je plný živobytí ješté v dobrých letech ; a i kdyby nebyl, čekali někomu na smrt jest vždycky věcí nemilou

depeší : Spolek tří císařů místo poměru císařů­ dvou tak že Rakousko jest trochu stra-

o jeho přivtělení k trojjedinému království rakouské vládě* To je pr«vý a poctivý se zasazovali nepřestanou 'soud o véci. К dolíčeuí situace dodáváme Z ostatních částí vládního programu sluší ješté hlas „Allg. Ztg.” : „Situace jeví se ve se zmínili ještě o opravě v e ř e j n éj velkéni toutéž, jakou byla před uveřejněním správy státní. Jak známo, nalez jí se ' v řadě úřadnictva uherského lidé, kteří nemívají­ odborného, nýbrž ani školního vzdělání. Chce tedy vláda- učinili jakousi náprava tím, že navrhne zákon o kvalifikaci úřadníkův. Tím bude arci málo pomoženo. Úře míči, kteříž se v Uhrách volí, budou i vždy hleděli­ přátelství svých voličů a čelnějších rodin v župách na škodu řádného provádění svého úřadu. Dále zamýšlí vláda, dle sdělení Tiszova,

zreformovali hořejší sněmovnu a sice jak již dotýčných depeší týče, stalo se tím spůso- bem, že z neopatrnosti depeše ty hozeny byly do koše, kterýž po odcestování císaře na irchlo probírán. Tak nalezeny obě depeše Ctení bylo pracné, ježto několik slov a ob- zvlášt adresa nebyly dechifrovány. Následkem toho nestalo se uveřejnění vérně dle slov. Titulatury jsou falešné a některá slova jsou jednoduše vynechána aneb nesprávně doplněna.­ Redaktor časopisu „Egyétértes* zdráhá se vytrvale jmenovali osobnost, od níž ob držel oba telegramy císaři do Miškovce dne 12. a 16. září odeslané Včera večer ode brala se komise trestního soudu do místností redakčních, konala přísnou prohlídku a za bavila závadné rukopisy. Praví se, že som je pachateli na stopě. Z Vidné. Hrabě Taaffe vrátil se z Pešti dne 22. t. m. do Vidně. Večer téhož dne vrátil ministr Dnnajewski. Společné konference

přirážky 2 kr. na 1 alatý. Schodek tento kaity rok se opaknjlei a stoupajíc! má původ svij v počínáni si ústaváché správy zemské, ktorái. aby udržela svůj vliv v zemi, musí na útraty země pro jednotlivá města a obce pod roaliěí- nými záminkami vést veliké náklady. Na bonou­ posunuto ; konservativní proud jeví sej epodářstvl (toto bohdá posvítí čeští poslanci všady. To jest to podstatné, vše ostatní jest věcí formální. Co týče se schůze našeho císaře­ s králem italským, zmizela sice s povrchu­ obrazů, ale může se vyronili v brzku opět na povrch. Není to docela nemožnou věcí. aby nyní h.edalo se u nás trochu vzduchu­ na jihu, když přítel ua severu tlačí nás tak upřímné к srdci. — Co pak se odcizení

dříve ministr vyučování, Trefort, byl napověděl,­ dle vzoru západo-rakouské panské sné- movny. Kromě toho provede také opravu trestního řízení a pořídí nový občanský zákonník,­ o čemž však se předseda Tisza vyslovil­ jen kuse. Z celého projevu předsedova vyzírá, že vláda uherská nemá určitého a na pevné půdě spočív jícího programu a že nedovede ani nyní rozhárané poměry Uherska upraviti.

Politický přehled domácí. V Preze. dne 23. září, Nepoctivým kouskem, jejž vyvedl časopis­ „Egyétértes* otisknutím tajných depeší vládních, dán nový popud dalším domněnkám časopiseckým rozpravám o dosahu schůze Gdánsku a o poměru tří císařů. Ovšem dohaduje­ se každá politická strana i z těchto nejnovějších projevů, jak to vůbec bývá případech neurčitých kombinac, se zálibou toho čeho si sama především přeje. Z dohadů těchto překvapují nás jak shodou svou, tak úmyslem, s jakým pronešeny jsou, myšlénky >erlínské „Nat. Ztg.“ a vídeňské (arci pru šácké) „Neue Freie Presse “ Oba ty listy tvrdí, že z odcizených depeší na novo vy svítá, že Německo sblížilo se s Ruskem za tou příčinou, poněvadž slovanský (!) ráz Taaf feovy vládní politiky spůsobil u knížete Bis- marka spolku Německa s Rakouskem pochybnou­ cenu. Tato taktika dovolávali se ží a klamem, a( nepřímo, pomoci cizé mocnosti nepoctivým strannickym záměrům protiříš- ským, nedodělá se ani u Bismarka slechu, tížného odsouzení dostalo se těmto sběhům rakouského vlastenectví listem „Neue Preus. jenž píše : Veškeren evropský tisk téměř shoduje se v tom, že sblížením se Ruska к Německu dány jsou pevnější záruky, že pro vedena bude úloha udržení míru, kteréž

lochodit Etiketní chyby se nedopustil. Mi- ost paní patronce jak se sluší a patří rukn lolíbil, pan správec ho ubezpečil, že mu pomůže­ „tlačit“, a pak — vždyť nikdo jiný nežádá.­ — Farku dostal ! Jaké gaudium 1” . . . O svátém Václavě se přestěhoval. — Ještě nenastaly ani opravdu dlouhé večery a nový >an farář sedí pH lampě ve svém houbami plesnivinou páchnoucím pokojíku a —- slzí ! Jsou to slzy nešťastníka, který po dvanáctiletých­ studiích a osmnáctileté horlivé a svědomité práci, nemůže ukojiti nejnutnějšť potřeby životní. Tři leta uplynula, leta smutku a bídy. Pojednou přiletěla do chudé farky podivná, (odpusťte, nemohu p ece říci radostná) zpráva. Pan farář onen, u něhož nsš ubohý čtyrsto- váček taková leta kaplanoval, náhle umřel,

se Pešti skončily se velmi hladce. Poměr obon vlád jest co nejlepšl. — Dne 3. října sejde se ve Vídni celní konference, kter&š se předkem zabývat! bode povšechným rokováním, načež te- prvé vytknuty budou zásady, dle nichž by se mělo vyjednávati. „F. Ztg ” naznačuje, že obě vlády shodly se v záhadě, že oproti celní poli tice německé zvýšeni r&zných celních položek rakouské tarify jest notné. — Dosnd není ustanoveno,­ kdy říšská rada se sejde. Dle nejnověj šícb zpráv nestane se to v řijnn. Nejspíše bade zasedati současně s delegacemi, jež se letos ve Vídni sejdou. — V sezeni generální rady rakou- sko-uberské banky dne 22. t. m. sděleno, že až do včerejška odvedeno do bankovních pokladen 348.137 kusů popsaných a potištěných desítek. těch bude 3009 kusů, jež odvedeny po 16. září, změněno za náhrada 6 kr. za kos — V sezeni správní rady ústřední dráhy moravské, jež odbývalo­ se dne 22. t. m. v nepřítomnosti kurátora­ Garberà, činil zástupce vlády námitky vzhle dem kn výplatě červencového knponn z r. 1874, , ak ji navrhuje správni rada, z důvodn, že drnhá

V tomto beznadějném stavu Objeví se pojednou na obzoru diecése hvězdička — biu- ' raněn byv mrtvicí. dička. jest to farka, která skoro každého roku1 Po druhé ve svém životě píše náš chudý bývá prázdná, a někdy dvakráte se vypisuje, farář dvě žádosti. S jednon jel ke konsistoři. Nese čtyry sta zlatých a „štólu* od sedmi Byl vlidně přijat, ale všude slyší tutéž pís *et duší, baráčníků a nsdeníků, spolu však i ničku : „Nejste více na patronáté !” kořalečníků. I Z^jel к patronovi, se strachem vystnpqje Tato bludička svede našeho kaplana ku na schody v zámku, se strachem vstupuje do Praktickým, jak se zdá, kalkulacím. - salonu pana hraběte KoH se, až snad nedů- „Zde nemohu zůstat podkopám si zdraví, stojné, líčí své zásluhy, vypočítává léta, prosí, bndo-li tu ještě několik let; a co potom? vzdychá, slzí, s pan patron? „Je mi líto”, 0*é sté pense. A nebo do šedesáti let kapia- praví, „odešel jste z patronátu mého a tím bovat? Pak už o faru nestojím* jste ztratil veškeré zásluhy své.” . Tak uváživ, sedl napsal dvě žádosti, Se mžitkami v očích potácí se ubohý ža- lr<inu ke konsistoH, a s druhou dojel si к datel po schodech delt, a za dvé neděle obdr- h ь* P*tronn té prázdné, též „jednotlivé* žel svou žádost s přílohami nazpět, na rubrum Pochodil dobře, ano on musí i dobře bylo připsáno : .Žádané beneficium propůj­

čeno jinému.* — A ten jiný byl poslední caplan v N.. ich ; tři leta teprv je knězem, bývalý žák svého soupeře! Jest postní čas. v hnilobou páchnoucím nevytopeném pokojíku své čtyrstové fary sedl zklamaný kompetent o dobrou faru v N .ich. Pracuje postní kázaní o smrtelném hříchu. Pojednou vstává a povýšeným hlasem čte, co napsal. 4 Slyšme I Hřích smrtelný působí hrozně ! On zbavuje předně posvěcující milosti, a ze mřeli kdo v něm, nedosáhne spasení, peklo jest jeho losem na věky ! Nadarmo tu koná hříšník dobré skutky, nadarmo dává almužny, nadarmo se postí, nadarmo se modlí, dobré tyto skutky nejson nijak pro nebe záaluždy, ano i zásluha oněch dobrých skutků, jež ко nal dříve, než se toho hříchu dopustil, jest ztracena ! Ale slyšte, hříšníci, jak veliké jest milosrdenství Boží I Obraťte se, litote hříchu smrtelného, učiůte pravé pokání, milost ztracená­ se vám vrátí, nebesa se vám opět otevrou,­ zásluhy před hříchem vykonaných dobrých­ skutků (»živnout* Zde umlkl! — Opět sedí za stolem s hlavou sklopenou, se srdcem zarmouceným, okem zaroseným a dí s hlasem utlumeným: „HHžníkul Tys šťastnější než já. Nebe opět nabýváš, zásluhy tvé obživují. A já fair v N... ich nenabudu nikdy více, mé osmnáctileté­ zásluhy neožijí. Odejiti z patronátu jest tudíž borii a působí hůře, než smrtelný hřích I*

moravští. Předloha ta bode zajímavou také tim, že jako v loni také i letos iádati bode vláda, abj zemské přirážky vybírány nebyly jen s přímých,­ nýbrž ze všech dani a přirážek, čemni se ústavácká většina dosud vzpírala. Nepovolí li ústaváci ani letos, rozhodne se snad vláda a rozpást! sněm moravský. Ministr dr. Pražák pojede к otevřeni sněmn moravského do Brna. Před první schůzi bade zasedati klub moravských­ národních poslanců. Ze Lvova. (Sněm. — Výkonný vý^ bor federalist A. — ScbAze hospodářského­ s p o 1 к a). Dle zprávy do Krakova­ došlé zasedati bode sněm haličský do 28. října. Komise zemského sněmu haličského, která raditi se má o vládní předloze stran oprav veřejné správy, sestává z následujících 17 poslanců : Bartmancki, kníže Gzartoryski, Alf. Czajkowski, dr. Ens. Czerkawski, Grocholski, dr. Gross, František Jasinski, hrabě Menczyn- ski, dr. Pilát, Romanovicz, dr. Skalkowski, arcibiskup­ Sembratowicz, Wasilewski, hrabě Ludvik Wodzicbl. Mik Wolanski, dr. Zatarski a Zn- rowski. — Koncem října bude se ve Vídni odbývali­ sezeni výkonného v ý b o r a fed obrali­ s t A. První sezeni říšské rady má být dne 2. listopadu. Poslanec Šmolka odjede do Vidně dne 26. října. — Ve večerní schAsi hospodářského­ spolku d e 21. t. m. konané, činil před- seda kníže Sapieba vládě dosti prudké výtky, že Haliči povolila jen 50.000 zl. na povzneseni chova dobytka, kdežto Bukovina dostala subvenci­ 210.000 zl. ; dále že se s Haliči zachází nedůvěřivě, jelikož ministerstvo vyslalo delegáta poměrA v zemi neznalého a jeho dobrozdáni chce si vžiti za základ dalších rozhodnuti Útok ten čelí proti posláni prof. Heckého. Z Linee. (Selský spolek. — Vý- f, s 1 e d e к voleb). O Kirchmayerovn spoikn selském v Hořejších Rakonsích píše se: „Rach rolnický v Horních Rakonsích blíži se patrné svému konci. Ukázalo se, že odštěpenci nemají tolik síly, aby vliv miti mohli na vnitřní záležitosti­ země, ano že nemají ani rozhodujícího vlivu na volba poslancfi. Liberálni listy mohou r se nyní těšit tím, že se aspoň odpor děje kle- rikálAm. Klesáním selského spoikn přišli liberálové­ opět o jednu naději, což veliký má význam­ v době, kdy tak veliká úmrtnost zavládla nadějích liberálů. — Ve volebním okresu Linec-Steyry­ byl výsledek voleb do večera dne 20.

IfcT a,d.plstT7-či. Námořský román od W. Clarka Rnssela. (Pokračováni.) Hlava sedmnácté. Sydney. Tři dni po slavnosti, předešle popsané, rozlehlo se v devět hodin ráno z úst plavce, sedícího na hlavním stěžni na výhledu, hří- mavé volání: „Pevnina!“ Za půl hodiny bylo ji lze s paluby rozeznali­ co stínovitý mlhový pruh. Australie byla dostižena! Ten velký, bo- latý díl světa, jenž té doby hostil muže, jejichž­ otcové se iešté na ty časy pamatovali, nichž zeměznalství této nesmírné prostore zemské nevykazovalo ješté žádného místa r Tichém oceánn. Hlnboko pronikavý cit doprovází prvý pohled na pevnina v dáli se zračící, — pevninu,­ které se týden po témdni vstříc plavíme,­ aniž bychom kdy na šírošírém vodním světě něco jiného spatřili než tn a tam bílé plachty pomíjejícího korábu. Nqjstartí plavec opustí visutou rohož a phklnie rychlým krokem,­ by ten ohlášený osudný oblak pozoroval. Jsou-li pocestní na palubě, pozoruje se mesi nimi zvláštní neklid, pocházející s podivné směsice radostného rozechvění a bolestného odporu. Nemohou se té chvíle ani dočkali, v níž jim bude opustiti jejich plovoucí domov, útulnou kajutu, místo to veselé společnosti a čisté paluby, po nichž se procháaívali At přece počítají v tétobodini loučení s neoby’