Ročník Xl.

C. Budějovice, 4. července 1212.

Cislo 27.

Předplatnét na celý rok . K 4.80 na půl roku . K 2.40 na čtvrt roku K 1.20 Německo rok K 5.48 Ostatní státy K 6.88 Vycházíi každý čtvrtek s belie- tristickou přílohou. Redakční uzávěrka v úterý večer. V drobném prodeji číslo 8 h.

NOVÝ JIHOČESKÝ

LHIK

Redakce, admini- strace a expedic Č. Budějovíce, Dělnický dům. Účet poštnvní spořitelny č. 58. 657. Inserty platí se při ubjednání. Majitelé XVI. a XVIl. kraj suciáln demukratické urganisaru vČechách Zodpovědný redaktor a vyda- vatel Rlois Kříž. Stižnosti na Permana Jana Dělnický konsum Č. Eudějuvice. Tiskne knihtiskárna Edmund Janda Strakonice.

JIHOČESKÝ ORGÁN ČESKOSLOVANSKÉ SOCIÁLNÍ DEMOKRACIE.

Proti lidu a-pro militarism.

„Vítězně s tou vracejí se žatvou krvavou pánu svému k nohám kladou hlavu za hlavou volajíce: „Sláva Toběl“z jitra do noci a on praví pohrdlivě:„Dobře, otroci.“ Dokonáno jest! Branné předlohy hlaso- váním měšťáckých poslanců českých staly se zákonem. Moloch militarismu je nasycen, pe- něžníci, kapitalisté a akcionáři zbrojovek budou slaviti hody. Splnilo se to, na co u- pozorňovali jsme již při volební kampani r. 1911. Měšťáčtí poslanci bez rozdílu zájmů hlasovali pro to, aby každoročně bylo o 70.000 hochů odváděno více, hla- sovali pro to, aby rakouské poplatnictvo zaplatilo na zvětšení armády 170 milionů korun a mimo toho každoročně nových 100 milionů korun na militarism odvá- dělo. Za paskvil dvouleté služby vojenské, která má platiti jen pro někoho, hlasovali mlado- češi, agrárníci i klerikálové pro ohrom ná vojenská břemena, která znamenají ohromné nové daně a hlasováním staly se zákonem na příštích 12 let. Poslanec Krž, rolník z Hlincovy Hory, zvolený hlasy jihočeské chudiny, poslanec okresu, ve kterém lidé nemají ani s dostatek chleba, hlasoval pro militarism a chce, aby se odváděly ještě větší daně! Poslanec Vodňanský, který na voličské schůzi v roce 1911 prohlásil „Militarismu ani muže, ani haléře,“ neměl v parlamentě odvahy hlasovati jako zástupce chudých ma- lých živnostníků a dělníků proti vojenské předloze a omlouvá se, že „více učiniti ne- mohl“ Poslanec Vojta, tento poslanec okresu svou hospodářskou bídou příslovečného, zra- dil své chudé plavce a kravičkáře, a uvaluje na své voliče nová daňová břemena. Poslanec Vacek, zástupce Krista jenž hlásal „Nezabiješ“, poslanec, který ve svých kázáních i řečích má plno lásky k chudině, zradil tuto chudinu jako Jidáš tím, že hla- soval pro vojenská břemena. Poslanec Kratochvíl myslí, že malým živnostníkům pomůže tím, když budou pla- titi hodně vysoké daně a hlasoval pro bran- nou předlohu. Poslanci Vyškovský a Donát pomá- hají chudému táborsku tím, že také hlaso- vali proti lidu a pro militarism a dopustili se zrovna takové zrady na zájmech lidu, jako druzí jmenovaní poslanci. Všichni hlasovali pro břemena vojenská, a zamítali i úlevy sociálními demokraty na- vrhované. Voličstvo musí si jejich jednání zapa- matovati! Voličstvomusí se konečně naučit posuzovatkvalitu svýcsh po- slanců ne dle slov, nýbrž dle sku- tků! Nesmí se nechat zmásti ošemetným vy- krucováním, že branné předlohy nebyly po- voleny vládě, nýbrž státu, který potřebuje silnou armádu. Státy činí silnými hospodářsky zabezpečený lid. Co bude nám platna silná armáda, když bída bude zvýšena a obyva-

telstvo bude klesati na stupeň žebráků? Co platna bude nám armáda, když nebudeme mít co jíst, kde bydlet, čím se odívat? Odstranění bídy je první státní nezbytnosti! Tu měli by měšťáčti po- slanci nasadit páky, když říkají, že stát své nezbytnosti musí dostat. Ale viděli jste tyto pány někdy při práci pro blaho lidu? Nik dy! Naopak, oni vždycky zamítají vše, co soci- ální demokraté ku dosažení snesitelnějšího života navrhnou! Zapamatujtesi dobřejejich činí

Protesty lidu proti branným předlohám a hlasování poslanců v parlamentě.

V minulých svátečních dnech pořádány byly v obvodu našeho kraje 4 veliké projevy, které namířeny byly proti nelidové politice měšťá- ckých stran při projednávání branné předlohy. Velká účast a krajní roztrpčení je nejlepším dokladem toho, jaká nálada mezi lidem je. Ome- zíme se pro nedostatek místa na záznamy jen nejnutnější. V Budějovicích na táboru lidu v „Děl- nickém domě“ referoval za jednohlasného sou- hlasu soudr. Ebel z Prahy. Poslanec Vodňan- ský omluvil se účastí na sokolském sletu. Pan poslanec Krž ukázal v sobě typ českého sed- láka. Neomluvil se vůbec! Soudruh Kříž při zahájení táboru břitkými slovy jak náleží také tuto čistě agrárnickou sprostotu odsoudil a po- něvadž pořadatelé druhý den po táboru od p. Krže omluvný dopis dostali, máme pevný dojem, že pan Krž „dělal z nouze cnost“. Budeme míti jistě na 75. volebním okrese příležitost říci své mínění p. Kržovi tváří v tvář. Tábor jednohlas- ně přijal projev rozhořčení a opovržení těm jihočeským poslancům, kteří hlasovali pro bran- nou předlohu a vyslovil plnou důvěru poslan- cům českoslovanské sociální demokracie. Tábor řídili soudruzi Pešula, Fenci, Křečan. V Hluboké konal se tábor za značnéú- časti. Referoval soudr. Srba z Prahy a Kříž z Budějovic. Poslanec Kalina se omluvil, agrár- ní poslanec Vojta, aby neudělal v agrárnickém pravidle výjimku — vůbec na pozvání neodpově- děl. 1 zde byl tábor skončen přijetím projevu výše uvedených. Podobné tábory konaly se v Týně n./Vlt. (referoval soudr. Srba) a v Purkarci (refero- val soudr. Ponec). V neděli následující se v protestech pokra-

čuje

Uzákonění branných předloh a pracující lid.

S tímto programem konají se schůze v neděli 7. t. m. Třeboň o 10. hodině dopolední. Dobrá Voda o 10. hodině dopolední. Soudruzi, rozviňte co největší agitaci, aby projevy naše byly skutečným hlasem lidu proti militaristické politice tohoto státu a souvislosti „oposičních“ měšťáckých stran českých!

Český arcikacíř . ..

Na den 6. července připadá nanejvýš památ- né jubileum události, jež rozvířila v patnáctém stoleti celý veřejný život tou měrou, že stala se mezníkem velikého hnutí reformátorského, je- hož kolébkou staly se Čechy a jehož nositelem byl národ český. Hnutí zachvátilo i jiné země a stalo se etapou duševního i sociálního vývinu celé společnosti. — Intelektuelním buditelem je- ho byl mistr Jan Hus z Husince .. Historická osobnost, která dobyla si světového jménav boji mezi despotickou tmou církve a osvětového hnutí — a která také stala se obětí usurpátor- sky neúprosných a přísně dogmatických před- stavitelů tehdejší církve římsko-katolické A v čem spočívá onen veliký význam Jana Husa? Náboženství křesťanské, jsouc profanováno jeho vlastními vyznavači, poznenáhlu utvářelo se v silnou kastu církevní. Od dob Konstan- tina Velikého (roku 306—337), který první u- znal je a podporoval, datuje se vývin církve římsko-katolické, který vyvrcholil v naprosto pa- novačnou, absolutistickou, krutou, bezohlednou a ještě jiných nepěkných vlastností mající cír- kevní hierarchii. Kněžstvo neobmezeně vládlo, moc církve sahala nad moc světských panovníků. Celý společenský a kulturní život byl v rukou kněží. Bohatství nejvíce vlastnila církev. Zdá se, že církev na svém scestí dospěla svého vrchole, neb měla všeho hojnost a to byly také její snahy. Jako všude i zde nastoupila prostopáš- nost, hýřivý život, plný radovánek, rozkoší a po- žitkářství. Kněžstvo pustlo, zanedbávalo boho- služby a plně věnovalo se spustlému životua obžerství. Pravé vydínání lidu nastalo. Kdyži kněž- stvu nestačily desátky, provozován pravý obchod s náboženstvím. Prodávány odpustky, ostatky svatých, placeny modlitby, vykupovány přímlu- vy v nebi atd. Papežové a jiná církevní kní- žata vedla mezi sebou války o uprázdněné stol- ce a tučná místa. Mezi nižším kněžstvem bylo ještě hůře. Na kněžská místa dosazovány i hlavy nesvěcené. Smilstvo bujelo mezi kněžstvemv míře úžasné — nebylo ani zdání o pravém u- čení Kristovu. Bible a evangelium lidy nebylo vůbec známo, a proto hlásáno bylo vše, jen ne písmo svaté. V tu dobu také spadá ukrutné pronásledo- vání kacířů; to byli lidé, kteří počali proti pa- nujícím neplechám pozvedati hlasu svého —a byli církví páleni. Církev nesnesla odporu. Sto- letí 14. a 15. byla stoletími neobmezeného vlád- nutí církve a také vrcholem její prostopášnosti. A v těch dobách vystupují mužové, přinášejíce varovného hlasu a zakřikují církev. Současně hlásají nové myšlenky reformátorské. Wiklefv Anglii, Kunrat Valdhauser v Rakousích, Milič z Kroměříže, Matěj z Janova, Tomáš Štítný v Če- chách. To byli první duchové reformátorských snah. — Nikdo však nebyl z nich po- volán k rozhodnému vystoupení proti stávající církvi, jako jich následov- ník i současník Jan Hus, který posta- vil se jako kárce, kritik a současně učitel,a slovem řízným a duchaplným tepal zlořádya ukazoval správné cesty, jimiž měla by se cír- kev bráti. Svými myšlenkami získal si přízeň krále Václava a stal se i na čas rektorem praž- ské university. Jsa kazatelem v kapli Betlem-

Největší

V

ýběr

vbářského náčin

u Karla Voláka,