#1
alto_textblock
#1
Ročník padesátý třetí.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v pátek 12. prosince 1913.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 340.
#4
alto_textblock
#4
Ma ranni a vočerní lioty
předplácí se
V Praze v administraci
na mšsle-
na čivrt lota . . . . 6 K —h
s dvejí donáškont
na měste. . . . .
na čtvzi leta . . . . 7 K 62h
ve filiálkách
nu měsle
sK t0
Poštou:
na mšsle.
na čtvrt lsta : . . . 8 K ani
a dvoji zásllkou
na měsle
na Stvrt ista . . . . k do
#9
alto_textblock
#9
V drobném prrodejii
ranní čslo * sobě . . za s
večerni
. . . za l
V. fIAlkách na venkově
ranní člsle
. . . . .
večern
. . . . . . 5
#10
alto_textblock
#10
lnseráty
plati se hotové napřed
Předplsceni a inserty příjimá
administrace v Marianské ul, a
Tam nacháneli se táž
rodakce, tlskárna a sxpedice
„Národnich Listů“
Rukopisy se nevracejl
#11
alto_textblock
#11
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8.
s přílohou pro venkov o 12 stranách
#12
alto_textblock
#12
Ještě o míru bukureštském.
Možná, že ve chvílích, kdy německý
kancléř Bethmann-Hollweg proslovil v říšském
sněmu německém svou poslední řeč, v níž do
popředí postavil odbyté události na Balkáně,
kteréž i za posledních měsíců zahraniční
politiku německou značně zaměstnávaly-
více by se byl zavděčil jak německému, tak
evropskému veřejnému mínění vůbec, kdyby
nebyl následoval příkladu hr. Berchtolda
v tom, že zabýval se věcmi minulými, s dosta-
tek veřejně již známými, a poskytl za to jas-
nějšího světla o poměrech současných a dále
se hotovících.
A tu již by byl snad ani nestačil pouhý
Balkán, vždyť politické vlny, rozvířené zápa-
sy tamními, přehouply se zatím i na půdu
asijského Turecka, osvěžily otázku armén-
skou, otázku oprav a rozvržení obvodů vlivu
svropských velmocí v Malé Asii, Syrií a j.a
hnuly i otázkou, čí vliv opanuje v Cařihradě
a průlivech mořských, o něž se zápolí o
nepaměti?!
Vše to shrnul kancléř v několika málo
slovech, že „následky světodějných převratů
nejsou s amozřejměještěukončeny“
což jsme skoro doslova slyšeli i ve výkladu
hr. Berchtolda.
Nic nového nepověděl o ohraničování sa-
mostatné Albanie, nic o finanční komisi paříž-
ské, jež má upraviti záležitost tureckých stát-
ních dluhů, pokud se týče území vítězům
odstoupeného, nic o otázce ostrovů v Egej-
ském moři, nic nového také nepověděl o sou-
činnosti velmocí na konferenci londýnské, n
niž Německo „energicky a účinně podporovalo
zájmy svých spojencův Rakousko-Uherska
Italie, jsouc důvěryplně součinno s Anglií,
opírajíc se o přátelské své styky s Ruskem
a nacházejíc se v naprosto korrektním poměru
k Francii.
Energická a účinná podpora spojencův
platila však hlavně zřízení samostatné Alba-
nie a zadržení srbského postupu k Adrii; ener-
gie tato byla asi menší, pokud jde o rozhra-
níčení na jihu mezi Albanií a Řeckem, a sotva
lze ještě o ní mluviti, pokud Rakousko-Uher-
sko sledovalo zvláštní své zájmy v poměru
rumunsko-bulharském.
Zde octly se v popředí vlastní záj my
německé a již v době jednání o mír v Bu-
kurešti nebylo to nijakým tajemstvím, že ber-
línská diplomacie tam vyvíjela neobyčejnou
činnost.
Kancléř Bethmann-Hollweg nemohl ovšem
ve své řeči pominouti mlčením tyto věci,o
nichž se mluvilo již v delegacích, a o nichž
bylo známo, že nedařily se úplně dle přání
hr. Berchtolda čili dle zájmů rakousko-uher-
ských, jak on je pochopoval a zastával.
Proto, když mír bukureštský byl skonco-
ván, „rozcházely se“, jak děl kancléř něme-
cký, „názory o tom, má-li Evropa tuto míro-
vou smlouvu revidovati“, a Německo vyslo-
vilo se proti tomu, ačkoliv Rakousko-Uhersko
snad revisi tu považovalo za účelnou, takže
se vzbudil na čas názor, jakoby tato různost
působila nepříznivě na spojenecký poměr, což
prý však nebylo správné.
Kdo jest zvyklým řeči diplomatů, moh
by se domnívati, že kancléř německý, konsta-
tovav takto stanovisko politiky Německem
sledované a spojencí jeho příjaté, učinil zadost
1 svým zásluhám; jest proto až nápadno, žev
řeči své na tomto místě soustředil všecku sílu
svých důvodů. Soudiliť prý v Německu, že bu-
kureštská smlouva tvoří základnu, ze kteréž
mohlo se počíti s uklidem na Balkáně a tento
předpoklad se osvědčil, při čemž nebyla nej-
menší zásluhou umírněnost Rumunska, mou-
drost jeho panovníka a obezřetná politika ru-
munských státníků. „Kam bychom byli dospě-
li, kdyby se bylo zahájilo proti smlouvě ihne
kasační řízení — nepřipravené pro
rozhodnutí evropské konferen-
ee?“ tázal se okázale kancléř.
Toto průhledné napovědění, že jinak hro-
zil nebezpečný konílikt evropský, jest však
také vážným obviněním — pro něž bylo na
říšském sněmu německém tím větší poroz-
umění, čím méně uspokojení se jevilo u nás
doma s postupem balkánské politiky.
Ale bylo i před mírem bukureštským ně-
kolik podobně nebezpečných okamžiků, kdy
mohl rovněž vzplanoutí veliký konflikt, a těch
případů se v řeči kancléřově nevzpomenulo
— protože se nedotýkaly blíže vlastních zájmů
Německa jako ujednání bukureštská. Tí
ovšem zásluha Německa, pokud se týká jeho
kancléře o záchranu před nebezpečím veli-
kého konfliktu, stává se méně ideální. škoda.
že kancléř Bethmann-Hollweg také ještě ne-
pověděl, jak by se bylo Německo účastnilo
onoho kassačního řízení? či spočívá nápověd
ta v dalším prohlášení kancléřově, že na pro-
blému balkánském má Rakousko-Uhersko
mnohem bližší zájem než Německo?
Uznává-li německý kancléř, že Rakou-
sko-Uhersko má na problému balkánském
mnohem bližší zájem, než Německo, při-
pouštěje zároveň, že se zájmy ony lišily
otázce revise bukurešťské smlouvy, podává
zároveň svědectví, že mír bukurešťský uspo-
kojil zájmy Německa mnohem bezpečněji, než
zájmy Rakousko-Uherska. Tu však už sotva
lze tvrditi, že „rozcházely se pouze názory
když se nekryly zájmy oboustranné!
#13
alto_textblock
#13
Pozornosti zasluhuje též prohlášení, že
revise by byla vedla ke kasaci „nepřipravené
pro rozhodnutí evropské konference“. Proti
tomu lze uvésti, že nebyl ani mír bukurešťský
připraven evropskou konferencí, že byl tedy
rovněž jen dohodnutím částečným, a nikoliv
všeevropským.
#14
alto_textblock
#14
Delegace.
#15
alto_textblock
#15
Plenární schůze rakouské delegace.
Rakouská delegace pokračovala od-
poledne ve schůzi, sotva tříhodinné, v roz-
pravě o zahraničním rozpočtu
zahraniční politice. Promluvili Polák ryt.
Czajkowski, dalmatský Srb dr. Balj ak.
býv. m. p. bar. Beck, zvláště zajímavý
v hospodářských svých výkladech a del.
Klofáč. Debatou budou vyplněny ještě dvě
#16
alto_textblock
#16
Celkem zůstavuje projev německého
kancléře o míru bukurešťském dojem pocitu.
jakoby v záležitosti této nebyla ještě diplo-
matická akta uzavřena a nebylo ještě prone-
šeno poslední slovo.
#17
alto_textblock
#17
schůze.
#18
alto_textblock
#18
Mír bukurešťský jakožto výsledek války
plné pohoršení, nepěkného původu a neslav
ného zakončení jeví se býti jednostranným
diktátem, jenž nedbal ani myšlenky národ-
nostní ani rovnováhy sil ani blízkých zájmůa
nebylo-li o něm zavedeno „nepřipra ve-
né“ kasační řízení, není vyloučeno, že povede
časem svým ke kasačnímu řízení připrave-
nému.
#19
alto_textblock
#19
Z Vídně, 11. prosince. [K. k.)
Předseda dr. Leo zahájil schůzi ve 2 hod. odp
Del. dr. Neumann odevzdal peticí dolnorakou-
ské obchodní a živnostenské komory o přenechán
vojenských tiskových prací soukrome-
mu průmyslu.
Pokračovalo se v hlavním rokování
#20
alto_textblock
#20
o rozpočtu ministerstva zahraničních věcí
Del. ryt. Czaykowski: Velmocenské postaven
říše je pro všechny její národy, zvláště Poláky
otázkou největší důležitosti, neboť chtějí, by tent
jediný stát, v němž poskytují se jim podmínky ná-
rodního rozvoje, zůstal silným a zaujal náležité
místo. Zachování míru, jakož 1 rovnováha na Ja-
derském moři, zjednaná zřízením samostatné Alba-
nie, jsou úspěchy naší diplomacie. Doufá-
me, že opomenuto bude vše, co by nás mohlo pro
Albanii uvésti v rozpor s naším italským spojen-
cem. Zvětšení požadavků připadá do doby, kdy
velkými úkony jsme hospodářsky oslabeni a kdy
není ještě překonána finanční krise. Pro
Halič byla přímo katastrofální. Pojednávaje
vystěhovalectví, žádal za náležitou kon-
sulátní ochranu vystěhovalců a úřadníky, mocné
polštiny. Polští delegáti budou hlasovati pro roz-
počet bez ohledu na finanční hospodářskou nou-
zi, avšak očekávají, že zamýšlené větší výdaje ne-
překročí nutnou míru a budou přiměřeny poplatní
výkonnosti. Poměry ustálí se, bude-li se naprot
všem národům v mocnářství provozovati sprave-
dlivá politika. (Pochvala.)
Del. dr. Baljak: Pro mocnářství má největš
zájem, aby bylo se Srbskem a Černou Ho-
rou v dobrém poměru. K tomu nutna zdravá vnitř-
ní jihoslovanská politika. Obyvatelstvo
chorvatské a srbské musí důvěřovat, že jeho ná-
rodní a politické statky jsou zabezpečeny uvnit
mocnářství. Tato důvěra nesmí však býti otřásána
nepřátelskou politikou proti kmenově příbuzným
bratřím a proti oběma slovanským sousedním ze-
mím. Připuštěním Srbska k Jaderskému mo-
ři odstranila by se stálá příčina třenic a Srbsko
stalo by se způsobilejším, aby kupovalo výrobky
rakouského průmyslu. Protějškem zahrani-
čné politiky za balkánské krise naproti Jiho-
slovanům, je politika, kterou vlády provozují proli
domácím Chorvatům a Srbům. Z událostí obou
balkánských válek a míru bukurešťského soudí, že
dle ministrova mínění vše, co podporuje zdar jiho-
slovanských sousedních států, poškozuje zájmy
mocnářství, a naopak. Řečrik stěžoval si do trest
ního stihání pro domnělé vyzvědačství v Dalmaci
a končil prohlášením, že zájmy mocnářství vyža
dují, aby dosud provozovaná politika byla důklad
ně změněna. (Pochvala.)
#21
alto_textblock
#21
Před rakousko-srbským
vyjednáváním.
#22
alto_textblock
#22
V Bělehradě, 6. prosince.
#23
alto_textblock
#23
Už několik dní dlí v Bělehradě srbský vyslane
vídeňský dr. Jovanovíč; referuje a přijíma
instrukce pro vyjednávání rakousko-srbské, které
má započíti v nejkratší době ve Vídní. Jedn
schůze ministerská stíhá druhou, všude se pracuje
a velikou horlivostí. Dr. Jovanovič odpovídá zvě-
davým žurnalistům na všetečné otázky s nejklid-
nějším ujištěním, že vše bude skoncováno velmi
brzy a velmi příznivě. Ale veřejnost i přes tato
ujištění není dosti klidná, naopak projevuje mínění
velmi neujasněná, vrcholící s katanovskou pravi-
delností klausulí o nedůvěře k Rakousku. Ve všem
vídí se nějaká dalekosáhlá léčka, místo hospodář-
ského charakteru akcentuje se politický, pro obou-
stranné zajištění jeví se málo smyslu, krátce veřel-
nost maoho cití a málo myslí.
#24
alto_textblock
#24
Pan Pašič prohlásil sice už krátce po uzavřen
bukurešťského míru, že hospodářské otáz-
ky musí býli s Rakouskem řešeny ne-
závisle od politických. Ovšem ekonomi
a politiku lze v praxi velmi nesnadno přísně roz-
děliti. Proposice rakouské tento chaos neodstra-
ňují. Nejde totiž jen o ryze hospodářské věci
nýbrž o jakousi 1ikvídaci poměrů, vyvo-
laných balkáaskými válkam i
#25
alto_textblock
#25
Rakousko si zajistilo proti Srbsku Jaderské
moře konstruováním autonomní Albanle, pro-
hlásilo se annexí Bosny za territo
riálně nasyceno, ale nevzdalo se po-
litických interesů na jihu od bosen-
ských hranic. Jestliže tedy přistoupilo na
rozšíření Srbska přes sandžak až do Skopije
k Albanii, jestlíže přiznalo Srbsku právo na jader-
skou železnici bez teritoriálního koridoru, jaký
navrhovaly Anglie a Francie, žádá za to zajiště-
ní levantského obehodu rakouského ces
stou přes Solun a záruku pro mírný hospodářský
vývoj svůj na Balkáně tak, aby zbaveno bylo těch
častých mobilisací. To jsou hlavní podmínky Ra-
kouska. Revise obchodní smlouvy a
Srbskem hraje druhou úlohu. K ní je
Rakousko ochotno pouze pro ten případ, že pro-
jeví tutéž ochotu i Srbsko. Nežádá se roz-
šíření, nýbrž zachování dosavadního
stavu a záruky pro příznivý rozvo
v budoucnosti.
#26
alto_textblock
#26
státy.
#27
alto_textblock
#27
Del. bar. Beck dovozoval, že tradiční balkán
ské politice třeba dáti novou orientaci. Naše za-
hraniční politika nebyla za jednotlivých fází bal-
kánských poměrů dostatečně odhodlaná; byla by se
mohla projeviti svobodněji a účinněji, kdyby Ra-
kousko bývalo si ponechalo v ruce Novopazarsko.
Naše obchodní politika z minulosti zkalila poměr
mezi mocnářstvím a státy balkánskými. Ale blaho.
vůle říše pro balkánské státy byla proto přec
vždy nezištnější, než blahovůle Ruska. Ať si soudí
kdo chce jak chce o zřízení samostatného Albán-
ska, volné Adrii a zachování míru, musí uznati, že
jde o dosažené cíle naší politiky. Žřízení Albanska
je projevem zdravé these, že Adria je mare clau-
sum et nostrum mocnářství a Italie. Není vylouče-
na ani nejdalekosáhlejší ochota k Srbsku a doufá
přeje si, by se tak stalo brzo a uspokojivě.
Odpověď na otázku, jakou balkánskou politiku
má mocnářství provozovati v budoucnosti: je pro-
stá a jasná: Je nám pouze třeba pokračovati v do-
savadní mírové politice v pevnějších
jasnějších, srozumitelnějších a určitějších formách
aniž bychem komukoliv nadbihali. Útvar poměro
na Balkáně musíme považovati za skutečnost.
Musíme si přáti a chtit, aby balkánské státy
se neodvisle politicky, hospodářsky a kulturně vy-
víjely. Musíme býti přitelem, stojícím ochotně po
boku států balkánských a musíme si získati jejlch
spolehlivého přátelství. Tato podpora zájmová ma
vésti též ku politické dohodě, k uskutečnění a za-
chování zásady, že Balkán patří balkánským náro-
dům a jen jim.
Trojspolek byl a jest monumentální zárukou
míru. V lůně irojspolku jsou dějiny Německa a Ra-
kousko-Uherska spojeny silnými svazky. Očekává
týž poměr mezi říší a Italit, neníť mezi nim
realného rozporu zájmu, ale vážné zájmové spole-
čenství, jenže obě části vážnou a obezřelou prac
musí usilovati, aby včas bylo zabráněno vyskytnut
se a rozvoji rozporů a nedorozumění.
#28
alto_textblock
#28
Proti těmto požadavkům Rakouska stojí snaha
Srbska, dostati cestu k Solunu výlučně do svých
rukou. Zde je tedy kámen úrazu. Rakousko žádá
status quo, t. j. vrácení východních železnic spo-
lečnosti, kdežto srbská veřejnost chce postátnění
těchto tratí. V tomto bodě bude tedy dohodnutí
velmi nesnadné, zvláště proto, že Rakousko ozna-
čuje svůj návrh jako minimální a tedy neměnitelný.
Dohodnutí je možné jedině tehdy, jestli se srbská
vláda nedá inspirovati veřejným máněním.
Postavení Srbska v tomto sporu je málo zá-
vidění hodné. Dle londýnských usnesení mírové
smlouvy nesmějí měniti práva, nabytá oproti Tu-
rocku už před vypuknutím války. Nelze tedy roz-
hodnouti o východních železnicích smlouvou mezt
Srbskem a Tureckem. Nelze však také předati
tuto otázku prostě mezinárodní finanční komisi
protože tato má se zabývati pouze závazky Tu-
recka k rozšířeným státům balkánským. A právě
všechny tyto státy neměnily ničeho na koncesích
východních drah, pokud procházejí jejich územím.
Neučinilo toho ani Řecko, ani Bulhar-
sko. Ovšem řecké železnice jsou vůbec v rukou
společnosti východních drah a Bulharsku připadly
jen krátké trati. Ale přece jen pracjudic tu je.
Kapitalisticky je na východních železnicích
interesováno v první řadě Rakousko, ale vedle
ného také Francie. Nemůže ledy Srbsko oče-
kávati valné podpory svých tužeb s této strany.
Mohlo se už dávno přesvědčiti o tom, jak houžev-
natě brání Francie svoje kapitalisty. Jestli ne dří-
ve, tedy způsob, jakým se protahuje kotáž 250mi-
lionové zápůjčky srbské, musil tu promluviti do
Je tedy velmi pravděpodobné, že, i kdyby se
dostala otázka východních železnic na mezinárodní
formu, jak si zejména přeje dr. Jovanovič, dopadly
by věci stejně nebo aspoň skoro stejně. Jen by se
tím řešení protahovalo a náhrada, kterou žádá spo-
lečnost od Srbska za užívání jejích železnic, by
zbytečně vzrostla.
Chikanování pro případ smírného řešení sporu
se srbští obchodníci báti nemusí. Dosavadní pře-
kážky, s nimiž se setkali, nejsou pouhou chikanou,
nýbrž jistým způsobem represalií. Společnost stává
se chováním Srbů nervosní. Předává srbské vládě
dokonce ultimatum, žádajíc vrácení železnic do
určité lhůty a jinak hrozí zakročením. To vše je
u kapitalistické společnosti přirozené. Ucházíji
veliký zisk.
Vláda srbská projevuje konečně ochotu, vrá-
titi železnice společnosti, přijme-li tato srbské
tarily i srbský dopravní řád. Tomuto návrhu dalo
by se opravdu nesnadno odporovati. Uniformita
trati Bělehrad—Solun nebyla by zajistá dopravě na
škodu: zejména, kdyby usnadnění, daná srbskému
vývozu via Solun, platila také pro rakouský prů-
voz touto cestou. Také nacionalisování trati dosu
převážně francouzsko-turecké dalo by se provésti
pokud by Rakousko nešlo za cílem, který provád
Německo na svých drahách v Malé Asii i v Bag-
Ale v principu musily by východní železnic
zůstati v rukou dosavadní společnosti. To by byla
jediná záruka pro zajištění rakouského vývozu
levantského, neboť s veřejným míněním Srbů třeba
počítati.
Dr. Ant. Hassmann.
#29
alto_textblock
#29
duše.
#30
alto_textblock
#30
Národnostní problém v Rakousku
dá se rozřešiti jen, bude-li především trvale uklid.
něn spor národní na severu a východě mocnářství
Obě národnosti v Čechách, jakož i Poláci a Rusíní
jsou na národnostní úpravě na jihu mocnářství vio
účastněni než si při svém domácím sporu uvědo-
mují. Balkánskými událostmi stal se nepřímo ně-
mecko-český problém naléhavější a právě se zře-
telem na tuto zvýšenou aktuálnost národní otázky
musí nastati změna v methodě jejího projednávání
v Rakousku. Řečník nepodceňuje cenu průprav-
ných prací vlád, jejích orgánů a politických stran
zejména v Čechách, ale nesmí se přestati na dosa-
vadní energii trpělivosti, vzniknuvší ze zvyknutí
na stav národnostního sporu. Pro naši politiku n
Východě jest nutno, aby jak v Rakousku, tak iv
Uhrách, prováděla se tatáž národní politika. Kura
musí býti všude zařízen tak, aby se vládlo do vnitř
a ne na ven. Heslem musí býti „soustředivě“, ni-
koliv „odstředivě
Proto nutno doufati, že dynastie, činíc totéž
pro další budoucnost, ukáže svým národům cesty
které je mají vésti ke zminěnému cili.
Pojednávaje o zostření hospodářské siluace
rozebíral důvody dlouholetého zkalení našich ho-
spodářských poměrů, a pod., ale, nehledě k neutě-
šené hospodářské situaci, považuje pesimismus z
neoprávněný. Z toho vzniká však vážná výzva ke
vládě, aby pěstovala pečlivě hospodářské poměry
a účinnou produktivní politiku. Kdybychom přece
byli nuceni, čemuž Bůh zabraň! položiti meč n
váhu, ať spoléhá mocnářství na své čtyry pohoto-
vosti: diplomalickou, politickou, hospodářskou a
vojenskou a důvěřuje v obětavost svých národů
(Hlučná pochvala; řečníku blahopřejí.)
Del. Klofáč: Slované. Němci i Maďaři dospěl
k názoru, že politika, sledovaná zahraničním úřa-
dem, byla jen házením smolných věnců na vlastn
šindelovou střechu. Řečník pokládá za svoji p-
#31
alto_textblock
#31
dadu.
#32
alto_textblock
#32
vinnost poukázati na nedůstojnou eskamotáž,k
níž před samým zahájením delegaci propůjčilo se
kolik finančníků. Jestliže c. k. bankovní odbornici
poukazují k tomu, že anglické renty poklesly prý
dokonce o 41%, tedy dvojnásob víc než naše, pře-
hlížejí prostě úmyslně okolnost, že tento anglický
papír automaticky se změnil svým výnosem. Zmí-
něným finančníkům jednalo se pouze o to, aby byl
lidem nasypán písek do očí. Nápadno jest, že ti-
to finančníci nepoukázali na Italii. Naše politika
vedla ke krisi v úvěru, která se projevila v ne-
bývalém dosud nedostatku peněz a v napětí v Ra-
kousko-uherské bance. Vzhledem k hospodářské
krisí v Rakousku, ke konkursům a nezaměstnano-
sti, objednává si zahraniční úřad finaněníky, kteři
chtějí dokázati, že není příčiny ku pesimismu. Bez-
příkladnou smělosti je tvrzení, že roční milicnov
úspory lidu zahojí brzo všechny rány. Dnes vidí
přece všichni, že jdeme nevyhnutelně vstříc vše-
obecné katastrofě, nenastane-li včas obrat v naš
zahraniční politice a v našem státním hospodářství.
Pokud se týče naší zahraniční politiky zvlášť, jde
jednak o naše vztahy k balkánským státům, jednak
k Rusku. Jako positivní cíle naší zahraniční poli-
tiky, označuje řečník cíle, které pomýšlejí na za-
chování míru, úplný pořádek na Balkáně, a- na svo-
bodu a blaho všech balkánských národů. Nega-
tivní cíle sledují pravý opak. Rozklad balkánských
států. Řečník promlouvá pak o známém s ruskou
vládou domluveném komuniké o odzbrojení a tvrdí
že vynecháním nejdůležitější věci byla ruská vláda
oklamána.
Předseda žádá řečníka, by se zřetelem na
dnešní delegační hostinu přerušíl své vývody
skončil je v zejtřejší schůzi. Del. Klofáč vyhově
této žádosti.
Příští schůze bude zejtra dopoledne.
#33
alto_textblock
#33
Plenární schůze uherské delegace.
#34
alto_textblock
#34
Z Vídně, 11. prosince. (K. k.)
#35
alto_textblock
#35
Uherská delegace pokračovala ve dnešní do-
poledne konané plenární schůzi v rokování o roz-
počtu ministerstva záležitostí zahraničních.
Del. hr. Apponyi (str. neodvislosti) praví, že
slanovisko status quo nebylo věcí tak nevinnou
nýbrž zřejmou hrozbou. Náhlé upuštění od stano-
viska toho poškodilo naši prestíž u států balkán-
ských.
Není žádnou omluvou, že Rusko stejně postu-
povalo. Vědělo již v oné době o balkánském spol-
ku. Za těch okolností jeví se zahraničním mini-
strem zdůrazněné korektní vztahy k Rusku a jme-
novitě kooperace s Ruskem v docela zvláštním svě-
tle, Řeč ministerského předsedy hr. Tiszy ze dne
19. června měla v důsledku úplné přemístění v na-
šem poměru k balkánským státům, jmenovitě k Ru-
munsku. Řečník poukazuje v tom směru na fakta
jež ohlásila rumunská Zelená kniha. Z té okolnosti
na příklad, že Francie a Rusko nastoupily na naše
místo v Rumunsku, lze zcela určitě konstatovati
přesuny, jež nastaly v našem poměru k Rumunsk
po řeči hr. Tiszy. Řečník nechce tvrditi, že Něme-
cko se zpronevěřilo svému spolkovému závazku
když nepodporovalo náš požadavek o revisi. Avšal
bylo velkou chybou zahájiti v této otázce akci
když dříve nebylo zajištěno stanovisko spojenců
v této otázce.
Myšlenka revise byla meritorně ospravedlněna
neboť bukureštský mír jest smutným dílem. Řečník
dovozuje dále, že jest milerád ochoten přinésti
oběti pro zlepšení stavu v Rumurnsku. Rumunská
trůnní řeč byla ledově chladná. Směrodatné kruhy
Pro přátelský poměr s balkánskými Rumunska dokazuii svým chováním. že chtel
národnostem. (Hluk u oposice.) Řečník poukazuje
na okolnost, že v rumunských vesnících, obydle-
ných Maďary, zakázáno jest užívati maďarštiny v
školách, v kostelích, ano i ve zpovědnicích.
Del. 5l. Rakovskyr To jest hanba a skan-
V situaci, kdy Rumunsko činí své chování zá-
visým na změně naší vnitřní politiky a silní poli-
tičtí činitelé v Rakousku podporují snahu, aby
naše národní jednota byla rozkouskována, posazuje
jmenování hr. Czernina vyslancem v Bukurešti vše-
mu korunu. Jest pravdou, že Tisza nemohl zabrá-
niti tomuto jmenování, ale to jest výsledek jeho
politiky. (Hlučná pochvala u oposice.)
Odborový přednosta hr. Wickenburg háj
hr. Czernina.
Ministerský předseda hr. Tisza praví: Jest-
liže hr. Apponyi prohlásil, že bezmocnost uherské
vlády zabrániti jmenování hr. Czernina vyslancem
v Bukurešti, jest následkem nynější vládní poli-
tiky, pak musím odpověděti, že koaliční režim při-
vodil nezměrné škody vážnosti země a že bude tře-
ba čestné práce dlouhých let. aby byly odčiněny
(Velký hluk u oposice. Výkřiky: Čestná prácej
soudně prokázanou panamoul) K tomu bude zapo-
třebí vskutku dlouholetá čestná práce.
Del. Štěpán šl. Rakovsz ky: Země je ple-
něnal
Ministerský předseda: Domnívám se
že také del. Rakovazkému nenapadá, aby pochy-
boval o mé čestnosti.
Del. šl. Rakovszky: Ne, ale vy chráníte
panamistyl
Min. předsedat Nepochybujete-li o mě po-
clivosti, pak zde nehrajte žádnou komediil [Veliký
hluk u oposice. Del. Rakovszky jest opětovně volán
k pořádku.) Podaří se nám přece na konec, aby-
chom dlouholetou poctivou prací cpětně zemi zí-
skali autoritu, kterou dříve měla. (Hlučný sou-
hlas.)
Del. 5l. Rakovszky: To jest vrchol cy
nismuí
President volá del. Rakovszkého k po
řádku.
Del. 5l. Rakovszky: Děkuji pěkněí
President volá del. Rakovszkého po druhé
k pořádku a prosí, aby parlamentarismus neuvádě
posměch.
Posl. Vaszonyi: Jakmile předseda slyš
slovo panama, začne ihned zvonit.
Předseda prosí del. šl. Rakovszkého, aby z
stal v mezích osobní poznámky
Del. Vaszonyl: Je neštěstím, že panama
se týká všech.
Del. šl. Rakovszky končí nyní svoji osobn
poznámku, načež rokování bylo přerušeno a odro-
čeno na zítřek.
#36
alto_textblock
#36
dál
#37
alto_textblock
#37
V odpolední plenární schůzi uherské de
legace byl projednáván rozpočet mini
sterstva vojenství.
Zpravodaj Roland Hegedüs pojednává ze-
vrubně o předlohách a zdůrazňuje, že s naší strany
nikdy nebyl dán podnět k vojenským opatřením na
našich jižních a severovýchodních branicích.
Del. Chorin praví, že situace, do níž nás
připravila pochybená zahraniční politika, činí roz-
hodně nezbytným další rozvoj našeho vojska. Na
základě předloh ministra vojenství a zprávy bran-
ného výboru možno konstatovati, že výdaje bydou
napřesrok činiti 507 milionů. Tyto výdaje dají se
jen stěží zařaditi do rámce našeho rozpočtu. Soudí.
že nejednalo se zde dosti hospodářsky, ani pláno-
vitě. Žádá o podrobné výkazy. Pokud jde o rozdě-
lení průmyslových objednávek mezi průmyslovými
odvětvími obou států mocnářství, prohlašuje, žev
tomto oboru lze zajisté pozorovati zlepšení.
Jisté zásadní výtky nejsou dosud odstraněny
K tomu patří především započítání pracovní mzdy
#38
alto_textblock
#38
vyplacené erárním továrnám v Rakousku, do ra-
kouské kvoty.
Del. Lovaszy (str. neodv.) zamítá vojenský roz-
počet jen proto, že branná moc se nevpravuje do
národního života v Uhrách. Dokud nebude rozře-
šena aspoň otázka praporů a odznaků, nemůže roz-
počet povoliti. Dalším důvodem je, že Uhry maji
přes vysoká vojenská břemena pocit nejistoty. A
dojde na uherských hranicích k válečné srážce,
bude se litovati, že jim nebyla věnována přimě-
řená pozornost.
Další rokování odročeno na zítřejší odpoledne.
#39
alto_textblock
#39
Bosenský výbor delegace rakouské
#40
alto_textblock
#40
Z Vídně, 11. prosince. (K. k.)
#41
alto_textblock
#41
pokračoval ve projednávání úvěru bosenského. Del.
svob. pán Fuchs prohlašuje jménem křesťanských
sociálů, že tito mají stejně velký jako odůvodněný
zájem na definitivním vyjasnění státoprávního po-
sbavení annektovaných zemí k Uhrám, jakož i na
zřízení definitiva. T'áže se společného ministra fi-
nancí, které kroky podnikla dosud uherská vláda.
Delegát dr. Baernreither zabývá se státo-
právním poměrem Bosny k mocnářství a soudí, že
za annexe měl býti zákon z r. 1880 změněn. Beze
změny zákona z roku 1880 mohla by myšlen-
ka koncentrace správy, byť i mnohem obtížněji,
projeviti se tím způsobem, že v ministerstvu fi-
nancí zřídí se opětně bosenská komise, která by
sestávala ze splnomocněných zástupců Rakouska,
Uherska a Bosny. Řečník neoddává se žádné illusi
pokud jde o ochotu obou států povoliti veliké in-
vestice pro Bosnu, ale Bosna má v t. zv. celním
aversu právní títul. O ten mohla by se finanční
opatření opříti, kterých země naléhavě potřebuje.
Řečník poukazuje v tomto směru na povinné vy-
vazování kmetů, na vybudování školství, na stavbu
silnic a stavby vodní.
Společný ministr financí dr. ryt. Biliňski od-
povídá k dotazům, jež v politickém a hospodář-
ském ohledu byly při debatě proneseny. Pozna-
menává, že bosenské lesy pokládá za největší po-
klad země. Promlouvaje o otázce železniční, praví
ministr, že většina tratí, jež má býti stavěna, má
tak velký výzznam pro oba státy monarchie, že
by tyto státy musily samy ony dráhy postaviti,
kdyby nebyly bývaly pojaty do programu.
Pokud se týče otázky, kam Bosna přináleží,
soudí ministr, že za nynějších těžkých poměrů po-
litických nemá se ztěžovati spořádaný chod správy
Bosny a Hercegoviny nadhazováním této nanejvýš
delikátní a spletité otázky státoprávní. Pokud se
týče účastenství bosenských delegátů na jednání
delegací, považuje ministr dotyčnou resoluci Ma-
štálkovu za bezúčelnou, neboť Bosňané považovali
by povolání svě jako odborníci za urážku, což není
připustno také se stanoviska zemské ústavy.
Promluvíli pak ještě delegáti svob. p. Schwe-
gel a Laginja, načež byla schůze skončena.
V přiští schůzi výboru, která se bude konati
v úterý 16. t. m. v 10 hod. dopol., pronese zpravo-
daj Laginja doslov a předloží zprávu.
#42
alto_textblock
#42
Politický přehled.
#43
alto_textblock
#43
Země české.
#44
alto_textblock
#44
Němečtí agrárníci pro vyrovnání v Čechách.
#45
alto_textblock
#45
Výkonný výbor německo-agrární strany
z Čech konal ve středu v parlamentě schůzi
za předsednictví presidenta německé sekce
zemědělské rady posl. Zulegera a vyslovil se
jednomyslně pro názor, že česko-německá vy-
rovnací akce má býti opět zahájena a na
správné cesty uvedena. Německá strana
agrární — praví se ve zprávě o schůzi vydané
— stojí na stanovisku, že vyrovnací dílo musí
býti všemi silami podporováno, poněvadž
všechny poměry v parlamentě naléhavě vedou
k opětnému zahájení vyrovnacích jednánía
zdravé parlamentní poměry mohou nastati te-
prve po ukončení českoněmeckého sporu. Fi-
nanční bída země české mezi jiným způsobila
i to, že vodní společenstva nedostávají sub-
vence, zemským zákonem jim již připovězené a
následkem toho musí platiti vysoké interka-
lární úroky u bank za přijaté půjčky. Násled-
kem tohoto stavu věcí byla již jednotlivá spo-
lečenstva pro nezaplacené úroky exekvována
a členové ze svých usedlostí vyhnáni. Za tím
účelem zakročeno, aby byly státní příspěvky
společenstvům vyplaceny aspoň cestou záloh.
Jak patrno, seznamujeme se tu s názorem
německé strany agrární z brusu novým. Minu-
lého týdne dala německo-agrární korespon-
dence slavnostně dementovati zprávu, že by
němečtí agrárníci v Čechách stáli o nápravu
ústavní pohromy v Čechách a pražský orgán
strany uveřejnil článek nadšeně zemské správ-
ní komisi žehnající s meziřádkovým přáním
dlouhého jejího panování v zemi české. Nyní
jsou němečtí agrárníci k vůli změně zase jed-
nou pro vyrovnání — poukazujíce na hydrau-
lický tlak vody, tekoucí jich družstvům do
obuvi. Tomu se říká upřímná touha po smíru
mezi oběma národy v Čechách.
Podle „Nordböhm. Tagblattu“ jsou však
německé parlamentární kruhy z Čech ovlá-
dány většinou nezměněně pesimistickým ná-
zorem o nové vyrovnací akci hr. Stürgkha.
žádost Čechů, aby otázka národnostního roz-
hraničení byla z nastávajícího vyrovnacího
jednání vypuštěna, jest prý podle děčín-
ského listu nesplnitelna.
„Nordb. Tagblatt“ je jako vždy i v této
své rabulistice groteskní: Češi přece nežádají.
aby rozhraničení bylo z této etapy vypu-
štěno, poněvadž do ní nebylo nikdy pojato,
nýbrž stojí na tom, aby do ní nebylo vpou-
štěno a německá žádost, aby se to stalo, je
nesplnitelna.
#46
alto_textblock
#46
Rakousko-Uhersko.
#47
alto_textblock
#47
Chorvatské věcí.
#48
alto_textblock
#48
Za vyjednávání mezi uherskou vládoua
koalicí, jakož i nyní v předvolební akci stojí
osecká skupina, která se v době Toma-
šičovy vlády oddělila od koalice, úplně stra-
nou. Ze skupiny této kandidují do sněmu pou-
ze dr. Pinterovič a dva jeho přátelé. Známý
příslušník této skupiny, dr. Lev Mazzura,
nekandiduje tentokrát do sněmu a vysvětluje
své rozhodnutí v „Budap. Tagbl.“ Osecká sku-
pina chce si zachovati úplnou samostatnost.