ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 1db35b20-8f1d-11dd-a7fe-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 31
#1 alto_textblock #1
Ročník padesátý třetí.
#2 alto_textblock #2
V Praze, ve čtvrtek II. prosince 1913.
#3 alto_textblock #3
Číslo 339
#4 alto_textblock #4
Na ranní avečerní liety předplácí se V Praze v administraci na měsío- 2 K- na čtvrs leta . . . 6 K — s dvoji donáškou na měste ns čtvrt leta 7 Kelh ve fliálkách na měsie K0 Poštoui na měsle na čtvrt leta kei s dvojí zasilkou na měslc. na Stvrt leta . 1 k e
#5 alto_textblock #5
I
#6 alto_textblock #6
L
#7 alto_textblock #7
V drobném prodege ranní čízle o sobě . — ab večerní eb Ve alálkach na venko- ranní čislo . . večerni
#8 alto_textblock #8
lnaerátv plati se hotově papřed. Předplscení a insesty příjlat administrače v Marinnské ul., s Tam nacházojí su táž rodakce, tiskárna a oxyrdice Národnich Listů- Rukopisy se nevrnovji
#9 alto_textblock #9
Bh
#10 alto_textblock #10
Finanění plán ohrožen
#11 alto_textblock #11
Aktivování služební pragmatiky a zvýšení platů učitelům v Čechách oddá leno.
#12 alto_textblock #12
Z Vídně, 10. prosince.
#13 alto_textblock #13
přijalo, co dnes tak hrděa vzpupně odmítli. Řečníci národně-sociální na schůzích lidových obecenstvu, poměry ne- znajícímu, hlásali, jejich že záslu- hou jest, že finanční plán bude uskutečněn. Bylo naproti takovým nepravdám dnes opravdu zajímavo poslechnouti, že zpravodaj o předloze stran osobní daně z příjmu, posl. dr. šl. Licht neděkoval p. dru. Hübsch- mannovi, který v Jičíně vynášel zásluhy své o finanční plán, nýbrž poslancům dru. Funkovi a dru. Rašínovi, kteř fakticky a opravdově o finan- ční plán zásluhy mají největší Radikálové svojí honbou po po- pularitě rozhodli jednou již o slu- žební pragmatice proti služební prag- matice tak, že poslanecká sněmovna mu- sila naposled kapitulovati před sněmovnou panskou; jim však jedna kapitulace nesta- čila, musí míti ještě druhou, a t v okamžiku, v němž všichni úřadníci, zvláště nižší kategorie, toužebně pra- hnou po vyřízení finančního plánu a konečném zaveden služebni pragmatiky! Vzpomene-li si člověk, s jakou námahou shledávány byly sumy potřebné k aktivován služební pragmatiky a potřebné k dostatečným údělům zemským, a by mohly býti upraveny poněkud slušně platy učitelské, musí o- pravdu žasnouti nad odvahou oněch, kteří v téže věci, o které věděti musili, že na ní závisí finanční plán, jedi- ně proto, aby mohli namlouvati lidem naivním, že je zbavili několika korun daně, ale ovšem také vo- lebního práva, vzali na sebe zedpovědnost za zklamání tísíců a tisíců, o jejichž hlasy se planými sliby tak usilovně uchá-
#14 alto_textblock #14
(Zvl. tel. „Nár. Listů“.)
#15 alto_textblock #15
Při prvním hlasování dle jmen, jež ko- nalo se pozdě večer o daněprostém exi- stenčním minimu postižen byl finanční plán většinou jednoho hlasu pohromou, jejíž následkem budou oddáleny jak služebnt pragmatika, tak zlepšení platů učitelských. Opětným a zcela nepokrytým prohlá- šením vlády stalo se všem stranám posla- necké sněmovny jasným, že všelikým zvýšením existenčního mini- ma daně prostého je ohrože- na finanční bilance celého fi- nančního plánu a že vláda za žádnou cenu nemůže předložiti takové usnesení k sankci panovníkově, čehož by ostatně ne- bylo třeba snad ani, poněvadž je povědo- mo, že sněmovna panská s veškerou zřejmostí staví se proti takovému zvyšová- ní existenčního minima a že naopak žádá. by berní sazby nebyly zvyšovány teprve při 10.000 K přijmů. Panská sněmovna ne- může přistoupiti na zvýšení existenčního minima tím méně, poněvadž je povědomo. že existenční minimum ve všech státech evropských je menší nežli v Rakousku. Bylo tedy všem stranám očividno, že na hlasování o existenčním mi- nimu závisí osud včasného aktivování služební pragma- tiky státních úřadníků, zá- visí osud našich učitelů, kteří s takovou zoufalostí čekají na 1. leden roku příštího, že jim toho dne dáno bude ko- nečně, co jim dnes o polednách teprve slí- bil ministerský předlseda, jenž ovšem za- pomněl počítati s bázní o ztrátu popularity radikálních stran ponlanecké sněmovny. Dnes byla v parlamentě deputace poštovních zřízenců, muži a ženy. 5 nimi známý předseda Spolku poštovních zřízenců p. Pánek. Úzkostlivě a třesoucím se hlasem ptala se deputace po osudu fi- nančního plánu. Sledovali s těžkými obava- mi jednání v konferenci předsedů klubov- ních, aby Rusíní zastavili svou obstruk proti finančnímu plánu. Večer však právě ti, pro které poštovn úřadníci agitovali nejhorlivč- ji, kterým slepě dali své hlasy, od nichž očekávali pomoc a spásu — národní sociálové čeští svými hlasy rozhodli, žefinanční plánbude zase putovati z panské sně- movny do poslanecké zpátky, že nikdo neví, kdy tato cesta bude skonco- vána, že nikdo neví, nepodnikne-li panská sněmovna ještě jiné změny a nebude-li dělati ještě jiné obtíže a že uvede-li panská sněmovna zase zákon stran osobní daně na stav, v jakém vyšel z porad výboru poslanecké sněmovny, budeme opět svědky zahanbujícího divadla, které jsme zažili již při služební pragmatice, že všichni ti, kdož neměli odvahu vzíti na sebe zodpovědnost, za malou oběťpopularity budou prositi, škem- rati a běhati, aby se jen pro boha
#16 alto_textblock #16
zejí.
#17 alto_textblock #17
Prohlédnou konečně u nás. co jest obyčejnou demagogií, co jest lá- kání sliby, v jichž splnění žádný vážný člověk doufati vůbec ne- může, a co jest na druhé straně o pral v- dová starost o prospěch širo- kých vrstev, starost, která chce pomoci skutečně a usiluje o to také za cenu, že na se vezme zodpo- vědnost za hlasování proti populárním návrhům? Kdyby u nás byly poměry nor- mální, kdyby lidé dovedli vážně mysleto politice, musilo by dneční hlasování stran existenčního minima daně prostého všem otevříti oči, kdož do dnes my- slili, že blýskavé fráse na schů- zích jsou opravdovou poli- tickou a poctivou snahou. pomoci těm, kteří pomoci tou- žebně čekají.
#18 alto_textblock #18
Rišská rada. Poslanecká zněmovna. Sehese 153.
#19 alto_textblock #19
Z Vídně, 10. prosince. Lomoznou obstrukci, provázenou přinesenými hudebními nástroji a mlácením prken z pultů vytržených, vylíčili jame snad obšírněji, nežli zasluhovala, ve vydání večer- ním. Nebudeme se k ní tedy vracetí. Ukončena byla jenom prozatím, zdali nebude obnovena. nelze říci. Nemožno vůbec činiti ve sněmovně předpovědi žádné ode dne ke dni, od hodiny k hodině, natož pak na týdennapřed, na který se poslanecká sněmovna zase roze- šla, by uvolnila cestu volebnímu výboru haličskému. Událost v parlamentě stihá událost. Hne ráno zasedal Rusínský klub, jenž učini svoje disposice a sebral nástroje hudební, které tu má — podotýkáme jenom mimochodem, že bylo jich méně a méně hlučné, než se předpo- vídalo — potom zasedalo plenum dvěhodiny, pak oficielní schůze předse- dů klubovních do hodiny čtvrté potom rakouská delegace, po ní pak opět plenum poslanecké sněmovny Zase bude přestávka, ještě větší, nežli byly všechny předcházející. Potrvá do budouc středy 17. t. m. včetně, takže poslanecká sně- movna sejde se až ve čtvrtek 18. t. m. Do vánoc pracovních dní zbývá jen pět, čtvrtek. pátek, sobota, pondělek a úterek. Bude-li se pracovati, možno pokládati dnes za věc jistou, že plenum poslanecké sněmovny zase- datí bude ještě 2 dny mezi vánocemi a Novým rokem. V konferenci předsedů klubovních h Stürgkh učinil pokus, aby zachránil parla- mentní vyřízení zatímního rozpočtu na prvnt polovinu r. 1914, oklestiv jej o podstatnou část: o některé finanční operace. Jak povědomo, žádá vláda, by parlamenti dal plnou moc, aby vypůjčila si peníze n výkup státních poukázek, splatných 1. ledna, potom pak 1. července přištího roku. Kromě toho pak, aby učinila půjěku, kterou by zapravila mimořádné vojenské výdaje, jež učinil Krobatin a hr. Berchtold, aniž měli je povoleny, aniž byly zákonodárné sbory tázány- Za to žádal hr. Stürgkh, aby se pustilo rozpočtovéprovisoriumbezpřed- chozího prvníhčtení do rozpo- čtového výboru, který by se jím zabýval zejtra, v pátek, v pondělí a úterý. Rusini pro- hlásili neprodleně, že jim na provisoriu vů- bec nezáleží a že tudíž nečiní po té stránce žádných námitek, avšak překáž- ky činili Vlachově, kteří řekli, že čine souhlas svůj závislý na tom, bude-li druh čtení osnovy zákona, kterou zři- zujese vlašská právnickáfakulta v Terstu jako první předmět polo- ženo na jednaci pořad první schů- ze po Novém roce, dále národn sociálové a čeští agrárníci, kteř pověděli, že musí napřed znáti rozsah re- signace finančnísprávy na opera- ceúvěrní. Do té chvile, kdy toto do Prahy zvěstujeme, není povědomo, jak se připome- nuté tři skupiny rozhodly. Pracovní program před Novým rokem byl by ještě doplněn no- velou k pensijnímu pojišťování soukromému. úrazovým pojištěním havířů, zákonem o škol- ních dozorcích a několika drobnými osnovami.
#20 alto_textblock #20
které jsou vázány určitým terminem do 1. led- na 1914. Hlasování v příčině nové osob ní daně z příjmů bylo velmi složité. Sně- movna byla skorem plna. První hlasování dl jmen konalo se o návrhu, by existenční minimumbylo zvýšeno na 1600 korun, když byly návrhy na zvýšení jeho na 2000 a na 1800 korun zamítnuty. Při hlasování o tom- to existenčním minimu daně prostém jednalo se o zásadu, zdali finanční plán a s ním zároveň služební prag- matika státních úřadníků, pla- ty učitelské v Čechách a zem- ské úděly, na kterých tyto platy učitelské závisí, mají býti aktivovány, čil nic. Po dlouhém a velmi svízelném jednání vý- borovém a také po určitých projevech jedno- tlivých stran panské sněmovny bylo předem jisto, že, kdyby vykonala se jakákoli změna na návrhu výborovém (1200 korun), předloha nové osobní daně příjmové sotva dozná sou- hlasu sněmovny paneké. Kdyby tato sněmovna ji změnila, vrátila by ji sněmovně poslanecké Tím by se její sankcionování snad oddálilo n dobu neurčitou. Kdyby však panská sněmovna vykonala věc pravděnepodobnou a přistoupila na zvýšení poslaneckou sněmovnou přijaté vláda, jak výslovně a rozhodně několikráte prohlásila, předlohu takto změněnou nižádným způsobem by nepředložila k sankci císaři. Cely osud předlohy, tedy osud našich učitelů, osud státních úřadníků, osud financí zemských zá- visel na tomto hlasování, které se konalo dle jmen. Klub český mohl sice získati si lacinou popularitu, kdyby byl. na nic se neohlížeje, jen se hnal za ní a prostě hlasoval pro všechny návrhy zvyšovací. Znaje však důsledky, které by mělo všechno zvýšení existenčního minima daně prostého pro celý osud předlohy a pr království a země, hlasoval Klub český pre návrhy výborové. Při tom měl na zřeteli věc velmi dáleži- tou: Poměry českých menšin, nebot na placení daně závisí volební právo poplat níka v jednotlivých obcích království Českého. Prahu vyjímaje, kde je census vyšší. Kdyby s tudíž exintenční minimum zvýšilo, ztratil by velký počet malopoplatníků volební právo. Těmito malopoplatníky jsou Čechové v obcíck a městech většinou dosud německých. Před- stavme si, co by se stalo v Čechách, kdyby ta- kovým způsobem velké množství malopoplat níků, nalézajících se ve 3. zboru volebním, po zbylo volebního práva, malopoplatníků a vo- ličů, kteří rozhodují svými hlasy o zástupcícl 3. sboru. Nehledě ani k tomu, že volební sbory obcích jsou tvořeny podie daně celkové, tyto volební sbory byly by v případě podotčeném pošinuty, jmenovitě by následkem takového zvýšení existenčního minima a následkem po- sunu voličů jím způsobeného mnoho voličů přestěhovalo se ze sboru II. do sboru III. C by to bylo v četných městech, zvláště pak zejména v Čes. Budějovicích, kde III. sbor spo- čívá na malopoplatnících, dovede zajisté po- souditi každý znatel poměrů našich českých menšin a každý znatel naší obecní samo- správy. A přece stalo se při hlasování že existenční minimum daně pro- sté, zvýšené na 1600 K, přijato vět- šinou jednoho hla s ul Mohlo se očekávati vzhledem k tomu, z
#21 alto_textblock #21
radikálové ubezpečili úřadni- etvo, že přičiní se o nerušené přijetí fi- nančního plánu, že budou hlasovati proti všem změnám, které by zna- menaly obrožení onoho výnosu, který je potřebný k uskutečnění služební pragmatiky. Radikálové však úřadni- ctvu to jen namlouvali, ale hlasovaii pro zvýšení daně prostého miníma, ač věděli, že to znamená újmu 5 milionů a že panská sněmovna, která dokonce z počátku stála na tom, že všecky sazby o d 1200K počínaje musí býti zvýšeny, spoko- jila se konečně zvýšením od 10.000 K nahoru pod podminkou, že sazby pod 10.000 K ne- budou nijak zmírněny. Z Českého klubu při hlasování mimo dva poslance, kteří omluveni jsou nemocí, nebyli přítomni dva, předem omluvení, předsednictvem dispenso- vaní poslanci, dr. Koerner, který za- městnán je v procesu Nonfriedově, a dr. Rašín, který musil býti v důležité záležitosti veřejné, která naprosto odkladu nestrpěla. přítomen v Praze. Všecky návrhy na zvýšení da- ně prostého minima byly se stra- ny poslanců národní strany s vo- bodomyslné potírány z toho di- vodu, že byly by překážkou sankee celého finančního plánu, a jeji ch hlasy před tím bylo zamítnuto zvýšení daně prostého mínima na 2000 K a 1800 K. Zajisté není úkolem poslanců národní strany svobodomyslné, aby pomáhali radikálům k la- ciné popularitě tím, že by je nechali hlasovat pro zvýšené daně prosté minimum v pevné naději, že hlasy poslanců národní strany svo- bedomyslné bude zamítnut demagogický návrh na zvýšení daně prostého minima. (V 10 hodin 45 minut v noci.) Na galerii seděli za hlasování stran existenčního minima členové deputace všech poštovních organisací českých i německých a mohl býtisvědky očitými, kterak ti, k do vnucují se jim jako záchrancove malých úřadníků, hlasovali proti jejich zájmům. — Jak se dovídáme, panská sněmovna — ne- stane-li se ještě v poslední chvili náprava — jakkoli ochotna byla spolknouti zákon v pří- čině daně příjmové, nyní bude usilovati do- stati do osnovy také změny ve svém smyslu. Proto nebude nikdo asi překvapen, pravíme-li. že v poslanecké sněmovně tou chvílí nikdo neví, co sestane, ještě méně pak, doložíme-li, že radikálové, kterým počíná byt již úzko zjejich hrdinství a vítěz- ství, hledají příležitost, aby se koncen- trovali na z ad. O 11. hodině noční byl zákon o osobn dani z příjmů vyřízen ve druhém čtení. Zpra- vodaj dr. šl. Licht navrhl, aby se vykonalo neprodleně čtení třetí. K tomu je třeba dvou- třetinové většiny, poněvadž nebylo třetí čte- ní na jednacím pořadu. Soc.-demokratický posl. Seitz v dlouhé řeči mluvil proti tomuto návrhu, poněvadž sociální demokraté se do- mnívají, že by při třetím čtení mohlo se státi nějaké překvapení, jímž stalo by se ilusorní zvýšení existenčního minima. Protože po tomto zamitavém stanovisku sociálních de- mokratů, ke kterému by se byly připojily také některé skupiny jiné, bylo zřejmo, že potřebná dvoutřetinová většina se nesežene, zpravodaj dr. Licht návrh sváj vzal zpět. Třetí čtení od- loženo tedy do schůze příští, která koná se ve čtvrtek 18. prosince.
#22 alto_textblock #22
e
#23 alto_textblock #23
. s0. l- iul,
#24 alto_textblock #24
s
#25 alto_textblock #25
Z oboru technického.
#26 alto_textblock #26
Lamanšský tunel. Po pamětihodném přeletu lamanšského kanálu Blériotem padla v anglickém tisku po- prvé slova, že Velká Britanie přestává býti ostrovem, když možno jí dosáhnouti i jiným dopravním prostředkem, než vodním plavi- dlem. Pomýšlíme-li pouze na dopravu aero- nautickou, neměl by tento výrok rázu akutní pravdivosti — aspoň ještě ne pro přítomnou dobu. Bude-li však proveden zamýšlený tunel pod lamanšským kanálem, pak bude. Velká Britanie spojena s Evropou nejvšeobecnějším dopravním prostředkem — železnicí — a nej- větší tento evropský ostrov ztratí skutečně svůj ostrovní ráz. Nynější vážné hlasy pro uskutečnění to- hoto projektu, nejdelšího tunelu světa, vzkří- sily četné vzpomínky na dřívější pokusy k do- cílení pevného spojení mezi Arglií a Francii. které se vynořily v anglickém i francouzském tisku. Bude jistě i pro naše čtenářstvo zají- mavo, naznačíme-li krátce tyto snahy, kter dnes jsou vítanými detaily pro práci kulturně- technického historika. První podnět spadá do počátku 19. sto- letí, do doby vzdálené od nás více než sto let. Po amienském míru (27. března 1802) byli oba národové — Francouzi i Angličané — velmi zaujati pro spojení obou spřátelených zemí podmořským tunelem. Francouzský inže- nýr Mathieu-Tapier vypracoval tehdy projekt tunelu, vedeného na nejužším místě onoho ohromného rukávu (la manche = rukáv), je- muž celým tvarem kanál se podobá. Tato nej- kratší podmořská cesta měla spojovati Calais s Doverem a měla sloužiti ku pravidelnému poštovnímu spojení obou zemí, které častými bouřemi na kanálu bylo mnohdy na řadu dní znemožněno. Jak však ze zachovalých zpráv o tomto prvním projektu lze souditi, praco- val projektant mnohem více s fantasií, než se střízlivou technikou a možno říci, že bylo jeho štěstím nastalé nepřátelství obou zemí, které celý projekt přivedlo v zapomenutí.
#27 alto_textblock #27
Po druhé vynořil se projekt pevného spo- jení obou států r. 1842, kdy znamenitý Brunnel dokončil svůj tunel pod Temží. Tehdy byly již železnice v prvním svém rozmachu, pomýšlelo se tedy na spojení železniční. Anglický inže- nýr Koppet vypracoval hned dva projekty na spojení Anglie s Francií: tunelem a mostem Jeho most měl spočívati na 20.000 kamenných pilířích v mořském dnu založených a měl stát 1800 milionů franků. Tunel měl býti složen z ohromných železných rour, vespolek svařo- vaných, jich průměr byl zamýšlen tak velký aby jimi mohla projížděti železnice i koňské potahy. Tunel byl rozpočten na 200 mil. fran- ků, leč francouzští státníci nepříjali žádnou z obou alternativ. Prvním seriosním projektem byl plán fran- couzského inženýra Thomé de Gamond z roku 1857. V oddělení vodních staveb v technickém museu v Mnichově zavěšen je výkres Gamon- dova projektu, z něhož dobře jsou patrna všechna hlavní data. Gamondem projektovaný tunel má celkovou délku 47 km., 14 km. při- padá na tunel podzemní (na pobřeží), ostat- ních 33 km. na tunel podmořský. Tunel začíná na francouzském pobřeží u městečka Mar- quise (jižně od Calais) a probíhá nejdřive 12 km. pod pevnou zemí, takže když vstupuje pod kanál, jest již 32 m. pod hladinou vodní Pomalý počáteční spád jest stále udržován až se tunel ocitá pod největší hloubkou ka- nálu — 60 m., načež půda tunelu opětně stou- pá až k jeho vyústění z křídových skal dover- ských. Vzdálenost půdy tunelu od mořského dna udržuje Gamond na 30—35 m. Na celém tomto vážném projektu fantasticky půsohi návrh na zařízení větrání tunelu, které hodla Gamond prováděti šachtami, vedoucími z tu- nelu nad hladinu mořskou a tak postavenými. že tyto šachty by se hloubily do umělých ostrůvků v kanále nasypaných. Celý projek vykazuje 13 takových šachet. Stavební náklad odhadoval Gamond na 170 mil. fr., dobu stav- by na 6 let. Gamond nalezl živý zájem stejně u dvor francouzského, u Napoleona III., jako ve dvor- ních kruzích anglických. Zcela jiného názoru
#28 alto_textblock #28
byl však anglický premier Palmerston, známý svým odporem proti projektu kanálu Suezské- ho, jejž nazval největším švindlem století Když mu Gamond svůj plán vykládal, odby ho Palmerston charakteristickými slovy: „J Jal Vás může napadnout, abychom ještě zmenšo- vali tuto vzdálenost, která beztak zdá se nám již příliš malou.“ — Zde poprvé projevil se anglický strach před invasí cizí moci do je- jich vodou opevněné vlasti; lato obava pře- kazila potom ještě několikráte nové plány na zřízení tunelu, takže po starých zkušeno- stech je dnes těžko věřiti, že by Angličané n tuto stavbu vážně pomýšleli. Již v osmdesátých letech minulého sto- leté vyslovily se sněmovny obou států pro tu- nel a bylo tehdy také s předběžnými pracemi ihned započato. Na obou stranách zamýšle- ného tunelu zřízeny štoly, každá as dva km. dlouhá za účelem vyšetření podzemních po- měrů, když opět vyvstalo v Anglii strašidlo invase, které zachvátilo celou zemi tak doko- nale, že Gladstone, který sám byl přítelem tunelu, musil pokračování přípravných prac zakázati. V dnešní době vzkřísil myšlenku tunelu Francouz Sartiaux, šéfinženýr francouzské severní dráhy. Zajímavé jsou Sartiauxovy dů- vody, jimiž dokazuje hospodářskou důležitost tunelu: Osobní doprava mezi Anglií a evrop- ským břehem jest poměrně velmi malá, mno- hem menší než mezi státy, spojenými želez- nicí. Roku 1911 přejelo kanál pouze 1,600.000 osob, které pocházely z Francie, Německa, Belgie, Holandska a Anglie. Toto číslo ne- znamená více než 1% celkového počtu oby- vatelstva jmenovaných zemí. Naproti tomu jest doprava mezi jinými evropskými zeměm značně větší: doprava mezi Francií a Něme- ckem dosahuje 2, mezi Francií a Belgií neb Holandskem 8% celkového počtu obyvatel- stva příslušných zemí. A v čem vězí příčina této větší frekvence? Hlavně v tom, že mezi posledně uvedenými zeměmi jest pohodlný rychlý a bezpečný způsob dopravy — želez- nice, kdežto mezi Anglií a Francií jest po- měrně zdlouhavá a často i nepříjemná plavba
#29 alto_textblock #29
lodní. Zeleznicí, vedenou podmořským tune- lem, překonala by se vzdálenost Calais-Doven za 40 minut místo nynějších 2—3 hodin jízdy lodí. Vedle toho odpadlo by i přesedání z vla- ku na parník a z parníku na vlak, takže Pa- řížan, jedoucí do Londýna, nemusil by po ce- lou cestu Paříž-Londýn vůbec opustiti svůj vůz. V Calais a v Doveru vyměnily bys u přímého vlaku pouze lokomotivy, změnil by se hnací síla parní za elektrickou a na- opak. Tímto způsobem — dovozuje Sartiau — mohl by pařížský obchodník, který v 8 ho- din ráno vyjede z Paříže, býti v 1 hod. odpol. v Londýně, celé odpoledne mohl by obstará- vati svoje záležitosti a ještě před půlnoci ukládati se ke spaní ve svém pařížském bytě. Sartiaux vypracoval již povšechný pro- jekt tunelu. Tunel sestává ze dvou souběžných galerií kruhového průřezu (každá galerie pro jízdu jedním směrem) spojených nízkou što- lou odvodňovací. Délka tunelu je 54 km., sta- vební výdaj as 400 mil. fr., doba stavby 6 let Provozní síla je přirozeně elektřina. Aby upo- kojil četné obavy rázu strategického, na- vrhuje Sartiaux upraviti výstup tunelu na an- glickém břehu ve strmé skále, od níž teprve mořským viaduktem bylo by lze dojeti ke schůdnému pobřeží. V případě potřeby by se viadukt zbořil a výstup z tunelu na břeh by by znemožněn. Po technické stránce jest projekt Sar- tiauxův zcela proveditelný. Zkušenosti, na- byté při ražení tří nejdelších tunelů evrop- ských: Simplonského (19.728 m), Gothardského (14.990 m) a Lötschbergského (14.356 m) dobře by posloužily při ražení tohoto nejdelšího tu- nelu světa, kde v měkké křídě byl by postup mnohem rychlejší, než v tvrdých Alpách. Technikové obou národností, jichž břehy l- manšský kanál omývá, dají se s důvěrou chutí a svorně do práce, jen budou-li také svorni diplomati obou států, jimž dosud ná leží hlavní slovo.
#30 alto_textblock #30
J. v.
#31 alto_textblock #31
Kritický stav Ceské Fiiharmonie. O neulěšených finančních poměrech jediného našeho koncertního orchestru bylo možno dřive častěji čísti v listech zprávy, k nimž připojován býval apel na českou veřejnost, aby všemožnoua nejhojnější účastí Filharmonickému družstvu zacho- vání orchestru umožnila. Bylo by nesprávné z toho, že veřejné nářky na linanční nesnáze Filharmoni- ckého družstva v poslední době nejsou tak častě, usuzovat, že faktický stav se zlepšil. Poslední číslo „Hudebni revue“ naopak ve dvou článcích, vy- cházejících přímo ze středu družstva, sděluje české veřejnosti, že zánik České filharmonic je zcela blízký, nepodaří-li se ještě v poslední chvíli od- vrátili zcela už jistou pohromu. Tomu, kdo sle- duje letošní velmi chabou účast v nedělních kon- certech symíonických, není zvěst „Hudební revue- žádným překvapením. Při tak slabých návštěvách těchto koncertů, které jsou hlavním zdrojem přijmů družstva, udržet umělecký orchestr není vůbec možne. Dr. T., jeden z dvou funkcionářů družstva, jichž finanční obětavosti již delší dobu děkujeme existenci České filharmonie, sděluje veřejnosti, že při dnešní nákladností podniku na straně jednéa při nedostatečné účasti české veřejnosti je brzké rozpuštění orchestru nezbytně nutným. Deficit družstva činí do dnes již skoro 100.000 K a není naděje na jeho úhradu, když příjmy z koncertů ne- stačí ani na běžné vydání. Smutné cifry dr. T uvádí: v české společnosti nepodařilo se získati více než 55 (l) osob za členy družstva s podílem per 250 K. Za celou dobu svého 10letého trvání nezískalo družstvo více než 70 podílů, které ovšem reprezentují kapitál zcela nedostatečný. Dr. T. dívá se na budoucnost Filharmonie zcela resignovaně; nevidí za dnešních poměrů možnosti zachovati orchestr v dnešním jeho složení. Uvažuje o možnosti udržeti menší orchestr, s kterým by bylo možno za přispění jednotlivců z divadelních orchestrů pořá- dati koncerty symfonické. Vidí nutnost zachovati tímto způsobem kontinuitu našeho života hudeb- ního, aby tím zachovány byly dosavadní, těžce vydobyté — třeba nedostačující — subvence veřejných prostředků a hlavně, aby zachován byl velmi cenný archiv družstva, který by jinak při prodeji jistě z Prahy přišel pryč. Tyto subvence a hudební archiv usnadnily by pak práci budoucí- mu orchestru, až by jeho vznik příznivější poměry dovolily. Stejné východisko má i druhý článek „Hudebno revue“, jehož autor, dr. Löwenbach, rovněž vid neudržitelnost filharmonického orchestru za trva- jících poměrů. Zcela správně tvrdí dr. Löwenbach, že příčinou hmotných nesnází Filharmonického družstva není „chudoba malého národa“ fkterá je dnes de facto báchorkou), nýbrž nedostatek smyslu pro podniky umělecké a zájmu o jich rozkvět. Ale