#1
alto_textblock
#1
Ročník padesátý třetí.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, ve čtvrtek II. prosince 1913.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 339
#4
alto_textblock
#4
Na ranní avečerní liety
předplácí se
V Praze v administraci
na měsío-
2 K-
na čtvrs leta . . . 6 K —
s dvoji donáškou
na měste
ns čtvrt leta
7 Kelh
ve fliálkách
na měsie
K0
Poštoui
na měsle
na čtvrt leta
kei
s dvojí zasilkou
na měslc.
na Stvrt leta . 1 k e
#7
alto_textblock
#7
V drobném prodege
ranní čízle o sobě . — ab
večerní
eb
Ve alálkach na venko-
ranní čislo
. .
večerni
#8
alto_textblock
#8
lnaerátv
plati se hotově papřed.
Předplscení a insesty příjlat
administrače v Marinnské ul., s
Tam nacházojí su táž
rodakce, tiskárna a oxyrdice
Národnich Listů-
Rukopisy se nevrnovji
#10
alto_textblock
#10
Finanění plán ohrožen
#11
alto_textblock
#11
Aktivování služební pragmatiky a zvýšení platů učitelům v Čechách
oddá
leno.
#12
alto_textblock
#12
Z Vídně, 10. prosince.
#13
alto_textblock
#13
přijalo, co dnes tak hrděa
vzpupně odmítli.
Řečníci národně-sociální na
schůzích lidových obecenstvu, poměry ne-
znajícímu, hlásali, jejich že záslu-
hou jest, že finanční plán bude
uskutečněn. Bylo naproti takovým
nepravdám dnes opravdu zajímavo
poslechnouti, že zpravodaj o předloze
stran osobní daně z příjmu, posl. dr. šl.
Licht neděkoval p. dru. Hübsch-
mannovi, který v Jičíně vynášel zásluhy
své o finanční plán, nýbrž poslancům dru.
Funkovi a dru. Rašínovi, kteř
fakticky a opravdově o finan-
ční plán zásluhy mají největší
Radikálové svojí honbou po po-
pularitě rozhodli jednou již o slu-
žební pragmatice proti služební prag-
matice tak, že poslanecká sněmovna mu-
sila naposled kapitulovati před sněmovnou
panskou; jim však jedna kapitulace nesta-
čila, musí míti ještě druhou, a t
v okamžiku, v němž všichni úřadníci,
zvláště nižší kategorie, toužebně pra-
hnou po vyřízení finančního
plánu a konečném zaveden
služebni pragmatiky! Vzpomene-li
si člověk, s jakou námahou shledávány
byly sumy potřebné k aktivován
služební pragmatiky a potřebné
k dostatečným údělům zemským, a by
mohly býti upraveny poněkud
slušně platy učitelské, musí o-
pravdu žasnouti nad odvahou
oněch, kteří v téže věci, o které věděti
musili, že na ní závisí finanční plán, jedi-
ně proto, aby mohli namlouvati lidem
naivním, že je zbavili několika
korun daně, ale ovšem také vo-
lebního práva, vzali na sebe zedpovědnost
za zklamání tísíců a tisíců, o jejichž hlasy
se planými sliby tak usilovně uchá-
#14
alto_textblock
#14
(Zvl. tel. „Nár. Listů“.)
#15
alto_textblock
#15
Při prvním hlasování dle jmen, jež ko-
nalo se pozdě večer o daněprostém exi-
stenčním minimu postižen byl finanční plán
většinou jednoho hlasu pohromou, jejíž
následkem budou oddáleny jak služebnt
pragmatika, tak zlepšení platů učitelských.
Opětným a zcela nepokrytým prohlá-
šením vlády stalo se všem stranám posla-
necké sněmovny jasným, že všelikým
zvýšením existenčního mini-
ma daně prostého je ohrože-
na finanční bilance celého fi-
nančního plánu a že vláda za žádnou cenu
nemůže předložiti takové usnesení k
sankci panovníkově, čehož by ostatně ne-
bylo třeba snad ani, poněvadž je povědo-
mo, že sněmovna panská s veškerou
zřejmostí staví se proti takovému zvyšová-
ní existenčního minima a že naopak žádá.
by berní sazby nebyly zvyšovány teprve
při 10.000 K přijmů. Panská sněmovna ne-
může přistoupiti na zvýšení existenčního
minima tím méně, poněvadž je povědomo.
že existenční minimum ve všech státech
evropských je menší nežli v Rakousku.
Bylo tedy všem stranám očividno, že
na hlasování o existenčním mi-
nimu závisí osud včasného
aktivování služební pragma-
tiky státních úřadníků, zá-
visí osud našich učitelů, kteří
s takovou zoufalostí čekají na 1. leden roku
příštího, že jim toho dne dáno bude ko-
nečně, co jim dnes o polednách teprve slí-
bil ministerský předlseda, jenž ovšem za-
pomněl počítati s bázní o ztrátu popularity
radikálních stran ponlanecké sněmovny.
Dnes byla v parlamentě deputace
poštovních zřízenců, muži a ženy.
5 nimi známý předseda Spolku poštovních
zřízenců p. Pánek. Úzkostlivě a třesoucím
se hlasem ptala se deputace po osudu fi-
nančního plánu. Sledovali s těžkými obava-
mi jednání v konferenci předsedů klubov-
ních, aby Rusíní zastavili svou obstruk
proti finančnímu plánu. Večer však
právě ti, pro které poštovn
úřadníci agitovali nejhorlivč-
ji, kterým slepě dali své hlasy, od nichž
očekávali pomoc a spásu — národní
sociálové čeští svými hlasy
rozhodli, žefinanční plánbude
zase putovati z panské sně-
movny do poslanecké zpátky,
že nikdo neví, kdy tato cesta bude skonco-
vána, že nikdo neví, nepodnikne-li panská
sněmovna ještě jiné změny a nebude-li
dělati ještě jiné obtíže a že uvede-li panská
sněmovna zase zákon stran osobní daně
na stav, v jakém vyšel z porad výboru
poslanecké sněmovny, budeme opět svědky
zahanbujícího divadla, které jsme zažili již
při služební pragmatice, že všichni ti,
kdož neměli odvahu vzíti na
sebe zodpovědnost, za malou
oběťpopularity budou prositi, škem-
rati a běhati, aby se jen pro boha
#16
alto_textblock
#16
zejí.
#17
alto_textblock
#17
Prohlédnou konečně u nás. co jest
obyčejnou demagogií, co jest lá-
kání sliby, v jichž splnění žádný
vážný člověk doufati vůbec ne-
může, a co jest na druhé straně o pral v-
dová starost o prospěch širo-
kých vrstev, starost, která
chce pomoci skutečně a usiluje
o to také za cenu, že na se vezme zodpo-
vědnost za hlasování proti populárním
návrhům? Kdyby u nás byly poměry nor-
mální, kdyby lidé dovedli vážně mysleto
politice, musilo by dneční hlasování stran
existenčního minima daně prostého všem
otevříti oči, kdož do dnes my-
slili, že blýskavé fráse na schů-
zích jsou opravdovou poli-
tickou a poctivou snahou.
pomoci těm, kteří pomoci tou-
žebně čekají.
#18
alto_textblock
#18
Rišská rada.
Poslanecká zněmovna.
Sehese 153.
#19
alto_textblock
#19
Z Vídně, 10. prosince.
Lomoznou obstrukci, provázenou
přinesenými hudebními nástroji a mlácením
prken z pultů vytržených, vylíčili jame snad
obšírněji, nežli zasluhovala, ve vydání večer-
ním. Nebudeme se k ní tedy vracetí. Ukončena
byla jenom prozatím, zdali nebude obnovena.
nelze říci. Nemožno vůbec činiti ve sněmovně
předpovědi žádné ode dne ke dni, od hodiny
k hodině, natož pak na týdennapřed, na
který se poslanecká sněmovna zase roze-
šla, by uvolnila cestu volebnímu
výboru haličskému.
Událost v parlamentě stihá událost. Hne
ráno zasedal Rusínský klub, jenž učini
svoje disposice a sebral nástroje hudební, které
tu má — podotýkáme jenom mimochodem, že
bylo jich méně a méně hlučné, než se předpo-
vídalo — potom zasedalo plenum
dvěhodiny, pak oficielní schůze předse-
dů klubovních do hodiny čtvrté
potom rakouská delegace, po ní pak
opět plenum poslanecké sněmovny
Zase bude přestávka, ještě větší, nežli
byly všechny předcházející. Potrvá do budouc
středy 17. t. m. včetně, takže poslanecká sně-
movna sejde se až ve čtvrtek 18. t. m. Do
vánoc pracovních dní zbývá jen pět, čtvrtek.
pátek, sobota, pondělek a úterek. Bude-li se
pracovati, možno pokládati dnes za věc
jistou, že plenum poslanecké sněmovny zase-
datí bude ještě 2 dny mezi vánocemi a Novým
rokem.
V konferenci předsedů klubovních h
Stürgkh učinil pokus, aby zachránil parla-
mentní vyřízení zatímního rozpočtu na prvnt
polovinu r. 1914, oklestiv jej o podstatnou
část: o některé finanční operace.
Jak povědomo, žádá vláda, by parlamenti
dal plnou moc, aby vypůjčila si peníze n
výkup státních poukázek, splatných 1. ledna,
potom pak 1. července přištího roku. Kromě
toho pak, aby učinila půjěku, kterou
by zapravila mimořádné vojenské výdaje, jež
učinil Krobatin a hr. Berchtold, aniž měli je
povoleny, aniž byly zákonodárné sbory tázány-
Za to žádal hr. Stürgkh, aby se pustilo
rozpočtovéprovisoriumbezpřed-
chozího prvníhčtení do rozpo-
čtového výboru, který by se jím zabýval
zejtra, v pátek, v pondělí a úterý. Rusini pro-
hlásili neprodleně, že jim na provisoriu vů-
bec nezáleží a že tudíž nečiní po té
stránce žádných námitek, avšak překáž-
ky činili Vlachově, kteří řekli, že čine
souhlas svůj závislý na tom, bude-li druh
čtení osnovy zákona, kterou zři-
zujese vlašská právnickáfakulta
v Terstu jako první předmět polo-
ženo na jednaci pořad první schů-
ze po Novém roce, dále národn
sociálové a čeští agrárníci, kteř
pověděli, že musí napřed znáti rozsah re-
signace finančnísprávy na opera-
ceúvěrní. Do té chvile, kdy toto do Prahy
zvěstujeme, není povědomo, jak se připome-
nuté tři skupiny rozhodly. Pracovní program
před Novým rokem byl by ještě doplněn no-
velou k pensijnímu pojišťování soukromému.
úrazovým pojištěním havířů, zákonem o škol-
ních dozorcích a několika drobnými osnovami.
#20
alto_textblock
#20
které jsou vázány určitým terminem do 1. led-
na 1914.
Hlasování v příčině nové osob
ní daně z příjmů bylo velmi složité. Sně-
movna byla skorem plna. První hlasování dl
jmen konalo se o návrhu, by existenční
minimumbylo zvýšeno na 1600 korun,
když byly návrhy na zvýšení jeho na 2000 a na
1800 korun zamítnuty. Při hlasování o tom-
to existenčním minimu daně prostém jednalo
se o zásadu, zdali finanční plán
a s ním zároveň služební prag-
matika státních úřadníků, pla-
ty učitelské v Čechách a zem-
ské úděly, na kterých tyto platy učitelské
závisí, mají býti aktivovány, čil
nic.
Po dlouhém a velmi svízelném jednání vý-
borovém a také po určitých projevech jedno-
tlivých stran panské sněmovny bylo předem
jisto, že, kdyby vykonala se jakákoli změna
na návrhu výborovém (1200 korun), předloha
nové osobní daně příjmové sotva dozná sou-
hlasu sněmovny paneké. Kdyby tato sněmovna
ji změnila, vrátila by ji sněmovně poslanecké
Tím by se její sankcionování snad oddálilo n
dobu neurčitou. Kdyby však panská sněmovna
vykonala věc pravděnepodobnou a přistoupila
na zvýšení poslaneckou sněmovnou přijaté
vláda, jak výslovně a rozhodně několikráte
prohlásila, předlohu takto změněnou nižádným
způsobem by nepředložila k sankci císaři. Cely
osud předlohy, tedy osud našich učitelů, osud
státních úřadníků, osud financí zemských zá-
visel na tomto hlasování, které se konalo dle
jmen.
Klub český mohl sice získati si lacinou
popularitu, kdyby byl. na nic se neohlížeje, jen
se hnal za ní a prostě hlasoval pro všechny
návrhy zvyšovací. Znaje však důsledky, které
by mělo všechno zvýšení existenčního minima
daně prostého pro celý osud předlohy a pr
království a země, hlasoval Klub český pre
návrhy výborové.
Při tom měl na zřeteli věc velmi dáleži-
tou: Poměry českých menšin, nebot
na placení daně závisí volební právo poplat
níka v jednotlivých obcích království Českého.
Prahu vyjímaje, kde je census vyšší. Kdyby s
tudíž exintenční minimum zvýšilo, ztratil by
velký počet malopoplatníků volební právo.
Těmito malopoplatníky jsou Čechové v obcíck
a městech většinou dosud německých. Před-
stavme si, co by se stalo v Čechách, kdyby ta-
kovým způsobem velké množství malopoplat
níků, nalézajících se ve 3. zboru volebním, po
zbylo volebního práva, malopoplatníků a vo-
ličů, kteří rozhodují svými hlasy o zástupcícl
3. sboru.
Nehledě ani k tomu, že volební sbory
obcích jsou tvořeny podie daně celkové, tyto
volební sbory byly by v případě podotčeném
pošinuty, jmenovitě by následkem takového
zvýšení existenčního minima a následkem po-
sunu voličů jím způsobeného mnoho voličů
přestěhovalo se ze sboru II. do sboru III. C
by to bylo v četných městech, zvláště pak
zejména v Čes. Budějovicích, kde III. sbor spo-
čívá na malopoplatnících, dovede zajisté po-
souditi každý znatel poměrů našich českých
menšin a každý znatel naší obecní samo-
správy.
A přece stalo se při hlasování
že existenční minimum daně pro-
sté, zvýšené na 1600 K, přijato vět-
šinou jednoho hla s ul
Mohlo se očekávati vzhledem k tomu, z
#21
alto_textblock
#21
radikálové ubezpečili úřadni-
etvo, že přičiní se o nerušené přijetí fi-
nančního plánu, že budou hlasovati
proti všem změnám, které by zna-
menaly obrožení onoho výnosu,
který je potřebný k uskutečnění služební
pragmatiky. Radikálové však úřadni-
ctvu to jen namlouvali, ale hlasovaii
pro zvýšení daně prostého miníma, ač věděli,
že to znamená újmu 5 milionů a že
panská sněmovna, která dokonce z počátku
stála na tom, že všecky sazby o d 1200K
počínaje musí býti zvýšeny, spoko-
jila se konečně zvýšením od 10.000 K nahoru
pod podminkou, že sazby pod 10.000 K ne-
budou nijak zmírněny. Z Českého klubu při
hlasování mimo dva poslance, kteří omluveni
jsou nemocí, nebyli přítomni dva, předem
omluvení, předsednictvem dispenso-
vaní poslanci, dr. Koerner, který za-
městnán je v procesu Nonfriedově, a dr.
Rašín, který musil býti v důležité záležitosti
veřejné, která naprosto odkladu nestrpěla.
přítomen v Praze.
Všecky návrhy na zvýšení da-
ně prostého minima byly se stra-
ny poslanců národní strany s vo-
bodomyslné potírány z toho di-
vodu, že byly by překážkou sankee
celého finančního plánu, a jeji ch
hlasy před tím bylo zamítnuto zvýšení
daně prostého mínima na 2000 K a 1800 K.
Zajisté není úkolem poslanců národní strany
svobodomyslné, aby pomáhali radikálům k la-
ciné popularitě tím, že by je nechali hlasovat
pro zvýšené daně prosté minimum v pevné
naději, že hlasy poslanců národní strany svo-
bedomyslné bude zamítnut demagogický návrh
na zvýšení daně prostého minima.
(V 10 hodin 45 minut v noci.) Na
galerii seděli za hlasování stran existenčního
minima členové deputace všech poštovních
organisací českých i německých a mohl
býtisvědky očitými, kterak ti, k do
vnucují se jim jako záchrancove
malých úřadníků, hlasovali proti
jejich zájmům. —
Jak se dovídáme, panská sněmovna — ne-
stane-li se ještě v poslední chvili náprava —
jakkoli ochotna byla spolknouti zákon v pří-
čině daně příjmové, nyní bude usilovati do-
stati do osnovy také změny ve svém smyslu.
Proto nebude nikdo asi překvapen, pravíme-li.
že v poslanecké sněmovně tou chvílí nikdo
neví, co sestane, ještě méně pak, doložíme-li,
že radikálové, kterým počíná byt
již úzko zjejich hrdinství a vítěz-
ství, hledají příležitost, aby se koncen-
trovali na z ad.
O 11. hodině noční byl zákon o osobn
dani z příjmů vyřízen ve druhém čtení. Zpra-
vodaj dr. šl. Licht navrhl, aby se vykonalo
neprodleně čtení třetí. K tomu je třeba dvou-
třetinové většiny, poněvadž nebylo třetí čte-
ní na jednacím pořadu. Soc.-demokratický
posl. Seitz v dlouhé řeči mluvil proti tomuto
návrhu, poněvadž sociální demokraté se do-
mnívají, že by při třetím čtení mohlo se státi
nějaké překvapení, jímž stalo by se ilusorní
zvýšení existenčního minima. Protože po
tomto zamitavém stanovisku sociálních de-
mokratů, ke kterému by se byly připojily také
některé skupiny jiné, bylo zřejmo, že potřebná
dvoutřetinová většina se nesežene, zpravodaj
dr. Licht návrh sváj vzal zpět. Třetí čtení od-
loženo tedy do schůze příští, která koná se
ve čtvrtek 18. prosince.
#23
alto_textblock
#23
.
s0.
l-
iul,
#25
alto_textblock
#25
Z oboru technického.
#26
alto_textblock
#26
Lamanšský tunel.
Po pamětihodném přeletu lamanšského
kanálu Blériotem padla v anglickém tisku po-
prvé slova, že Velká Britanie přestává býti
ostrovem, když možno jí dosáhnouti i jiným
dopravním prostředkem, než vodním plavi-
dlem. Pomýšlíme-li pouze na dopravu aero-
nautickou, neměl by tento výrok rázu akutní
pravdivosti — aspoň ještě ne pro přítomnou
dobu. Bude-li však proveden zamýšlený tunel
pod lamanšským kanálem, pak bude. Velká
Britanie spojena s Evropou nejvšeobecnějším
dopravním prostředkem — železnicí — a nej-
větší tento evropský ostrov ztratí skutečně
svůj ostrovní ráz.
Nynější vážné hlasy pro uskutečnění to-
hoto projektu, nejdelšího tunelu světa, vzkří-
sily četné vzpomínky na dřívější pokusy k do-
cílení pevného spojení mezi Arglií a Francii.
které se vynořily v anglickém i francouzském
tisku. Bude jistě i pro naše čtenářstvo zají-
mavo, naznačíme-li krátce tyto snahy, kter
dnes jsou vítanými detaily pro práci kulturně-
technického historika.
První podnět spadá do počátku 19. sto-
letí, do doby vzdálené od nás více než sto
let. Po amienském míru (27. března 1802) byli
oba národové — Francouzi i Angličané —
velmi zaujati pro spojení obou spřátelených
zemí podmořským tunelem. Francouzský inže-
nýr Mathieu-Tapier vypracoval tehdy projekt
tunelu, vedeného na nejužším místě onoho
ohromného rukávu (la manche = rukáv), je-
muž celým tvarem kanál se podobá. Tato nej-
kratší podmořská cesta měla spojovati Calais
s Doverem a měla sloužiti ku pravidelnému
poštovnímu spojení obou zemí, které častými
bouřemi na kanálu bylo mnohdy na řadu dní
znemožněno. Jak však ze zachovalých zpráv
o tomto prvním projektu lze souditi, praco-
val projektant mnohem více s fantasií, než se
střízlivou technikou a možno říci, že bylo jeho
štěstím nastalé nepřátelství obou zemí, které
celý projekt přivedlo v zapomenutí.
#27
alto_textblock
#27
Po druhé vynořil se projekt pevného spo-
jení obou států r. 1842, kdy znamenitý Brunnel
dokončil svůj tunel pod Temží. Tehdy byly již
železnice v prvním svém rozmachu, pomýšlelo
se tedy na spojení železniční. Anglický inže-
nýr Koppet vypracoval hned dva projekty na
spojení Anglie s Francií: tunelem a mostem
Jeho most měl spočívati na 20.000 kamenných
pilířích v mořském dnu založených a měl stát
1800 milionů franků. Tunel měl býti složen
z ohromných železných rour, vespolek svařo-
vaných, jich průměr byl zamýšlen tak velký
aby jimi mohla projížděti železnice i koňské
potahy. Tunel byl rozpočten na 200 mil. fran-
ků, leč francouzští státníci nepříjali žádnou
z obou alternativ.
Prvním seriosním projektem byl plán fran-
couzského inženýra Thomé de Gamond z roku
1857. V oddělení vodních staveb v technickém
museu v Mnichově zavěšen je výkres Gamon-
dova projektu, z něhož dobře jsou patrna
všechna hlavní data. Gamondem projektovaný
tunel má celkovou délku 47 km., 14 km. při-
padá na tunel podzemní (na pobřeží), ostat-
ních 33 km. na tunel podmořský. Tunel začíná
na francouzském pobřeží u městečka Mar-
quise (jižně od Calais) a probíhá nejdřive
12 km. pod pevnou zemí, takže když vstupuje
pod kanál, jest již 32 m. pod hladinou vodní
Pomalý počáteční spád jest stále udržován
až se tunel ocitá pod největší hloubkou ka-
nálu — 60 m., načež půda tunelu opětně stou-
pá až k jeho vyústění z křídových skal dover-
ských. Vzdálenost půdy tunelu od mořského
dna udržuje Gamond na 30—35 m. Na celém
tomto vážném projektu fantasticky půsohi
návrh na zařízení větrání tunelu, které hodla
Gamond prováděti šachtami, vedoucími z tu-
nelu nad hladinu mořskou a tak postavenými.
že tyto šachty by se hloubily do umělých
ostrůvků v kanále nasypaných. Celý projek
vykazuje 13 takových šachet. Stavební náklad
odhadoval Gamond na 170 mil. fr., dobu stav-
by na 6 let.
Gamond nalezl živý zájem stejně u dvor
francouzského, u Napoleona III., jako ve dvor-
ních kruzích anglických. Zcela jiného názoru
#28
alto_textblock
#28
byl však anglický premier Palmerston, známý
svým odporem proti projektu kanálu Suezské-
ho, jejž nazval největším švindlem století
Když mu Gamond svůj plán vykládal, odby
ho Palmerston charakteristickými slovy: „J Jal
Vás může napadnout, abychom ještě zmenšo-
vali tuto vzdálenost, která beztak zdá se nám
již příliš malou.“ — Zde poprvé projevil se
anglický strach před invasí cizí moci do je-
jich vodou opevněné vlasti; lato obava pře-
kazila potom ještě několikráte nové plány
na zřízení tunelu, takže po starých zkušeno-
stech je dnes těžko věřiti, že by Angličané n
tuto stavbu vážně pomýšleli.
Již v osmdesátých letech minulého sto-
leté vyslovily se sněmovny obou států pro tu-
nel a bylo tehdy také s předběžnými pracemi
ihned započato. Na obou stranách zamýšle-
ného tunelu zřízeny štoly, každá as dva km.
dlouhá za účelem vyšetření podzemních po-
měrů, když opět vyvstalo v Anglii strašidlo
invase, které zachvátilo celou zemi tak doko-
nale, že Gladstone, který sám byl přítelem
tunelu, musil pokračování přípravných prac
zakázati.
V dnešní době vzkřísil myšlenku tunelu
Francouz Sartiaux, šéfinženýr francouzské
severní dráhy. Zajímavé jsou Sartiauxovy dů-
vody, jimiž dokazuje hospodářskou důležitost
tunelu: Osobní doprava mezi Anglií a evrop-
ským břehem jest poměrně velmi malá, mno-
hem menší než mezi státy, spojenými želez-
nicí. Roku 1911 přejelo kanál pouze 1,600.000
osob, které pocházely z Francie, Německa,
Belgie, Holandska a Anglie. Toto číslo ne-
znamená více než 1% celkového počtu oby-
vatelstva jmenovaných zemí. Naproti tomu
jest doprava mezi jinými evropskými zeměm
značně větší: doprava mezi Francií a Něme-
ckem dosahuje 2, mezi Francií a Belgií neb
Holandskem 8% celkového počtu obyvatel-
stva příslušných zemí. A v čem vězí příčina
této větší frekvence? Hlavně v tom, že mezi
posledně uvedenými zeměmi jest pohodlný
rychlý a bezpečný způsob dopravy — želez-
nice, kdežto mezi Anglií a Francií jest po-
měrně zdlouhavá a často i nepříjemná plavba
#29
alto_textblock
#29
lodní. Zeleznicí, vedenou podmořským tune-
lem, překonala by se vzdálenost Calais-Doven
za 40 minut místo nynějších 2—3 hodin jízdy
lodí. Vedle toho odpadlo by i přesedání z vla-
ku na parník a z parníku na vlak, takže Pa-
řížan, jedoucí do Londýna, nemusil by po ce-
lou cestu Paříž-Londýn vůbec opustiti svůj
vůz. V Calais a v Doveru vyměnily bys
u přímého vlaku pouze lokomotivy, změnil
by se hnací síla parní za elektrickou a na-
opak. Tímto způsobem — dovozuje Sartiau
— mohl by pařížský obchodník, který v 8 ho-
din ráno vyjede z Paříže, býti v 1 hod. odpol.
v Londýně, celé odpoledne mohl by obstará-
vati svoje záležitosti a ještě před půlnoci
ukládati se ke spaní ve svém pařížském bytě.
Sartiaux vypracoval již povšechný pro-
jekt tunelu. Tunel sestává ze dvou souběžných
galerií kruhového průřezu (každá galerie pro
jízdu jedním směrem) spojených nízkou što-
lou odvodňovací. Délka tunelu je 54 km., sta-
vební výdaj as 400 mil. fr., doba stavby 6 let
Provozní síla je přirozeně elektřina. Aby upo-
kojil četné obavy rázu strategického, na-
vrhuje Sartiaux upraviti výstup tunelu na an-
glickém břehu ve strmé skále, od níž teprve
mořským viaduktem bylo by lze dojeti ke
schůdnému pobřeží. V případě potřeby by se
viadukt zbořil a výstup z tunelu na břeh by
by znemožněn.
Po technické stránce jest projekt Sar-
tiauxův zcela proveditelný. Zkušenosti, na-
byté při ražení tří nejdelších tunelů evrop-
ských: Simplonského (19.728 m), Gothardského
(14.990 m) a Lötschbergského (14.356 m) dobře
by posloužily při ražení tohoto nejdelšího tu-
nelu světa, kde v měkké křídě byl by postup
mnohem rychlejší, než v tvrdých Alpách.
Technikové obou národností, jichž břehy l-
manšský kanál omývá, dají se s důvěrou
chutí a svorně do práce, jen budou-li také
svorni diplomati obou států, jimž dosud ná
leží hlavní slovo.
#30
alto_textblock
#30
J. v.
#31
alto_textblock
#31
Kritický stav Ceské Fiiharmonie.
O neulěšených finančních poměrech jediného
našeho koncertního orchestru bylo možno dřive
častěji čísti v listech zprávy, k nimž připojován
býval apel na českou veřejnost, aby všemožnoua
nejhojnější účastí Filharmonickému družstvu zacho-
vání orchestru umožnila. Bylo by nesprávné z toho,
že veřejné nářky na linanční nesnáze Filharmoni-
ckého družstva v poslední době nejsou tak častě,
usuzovat, že faktický stav se zlepšil. Poslední číslo
„Hudebni revue“ naopak ve dvou článcích, vy-
cházejících přímo ze středu družstva, sděluje české
veřejnosti, že zánik České filharmonic je zcela
blízký, nepodaří-li se ještě v poslední chvíli od-
vrátili zcela už jistou pohromu. Tomu, kdo sle-
duje letošní velmi chabou účast v nedělních kon-
certech symíonických, není zvěst „Hudební revue-
žádným překvapením. Při tak slabých návštěvách
těchto koncertů, které jsou hlavním zdrojem přijmů
družstva, udržet umělecký orchestr není vůbec
možne. Dr. T., jeden z dvou funkcionářů družstva,
jichž finanční obětavosti již delší dobu děkujeme
existenci České filharmonie, sděluje veřejnosti, že
při dnešní nákladností podniku na straně jednéa
při nedostatečné účasti české veřejnosti je brzké
rozpuštění orchestru nezbytně nutným. Deficit
družstva činí do dnes již skoro 100.000 K a není
naděje na jeho úhradu, když příjmy z koncertů ne-
stačí ani na běžné vydání. Smutné cifry dr. T
uvádí: v české společnosti nepodařilo se získati
více než 55 (l) osob za členy družstva s podílem
per 250 K. Za celou dobu svého 10letého trvání
nezískalo družstvo více než 70 podílů, které ovšem
reprezentují kapitál zcela nedostatečný. Dr. T. dívá
se na budoucnost Filharmonie zcela resignovaně;
nevidí za dnešních poměrů možnosti zachovati
orchestr v dnešním jeho složení. Uvažuje o možnosti
udržeti menší orchestr, s kterým by bylo možno za
přispění jednotlivců z divadelních orchestrů pořá-
dati koncerty symfonické. Vidí nutnost zachovati
tímto způsobem kontinuitu našeho života hudeb-
ního, aby tím zachovány byly dosavadní, těžce
vydobyté — třeba nedostačující — subvence
veřejných prostředků a hlavně, aby zachován byl
velmi cenný archiv družstva, který by jinak při
prodeji jistě z Prahy přišel pryč. Tyto subvence
a hudební archiv usnadnily by pak práci budoucí-
mu orchestru, až by jeho vznik příznivější poměry
dovolily.
Stejné východisko má i druhý článek „Hudebno
revue“, jehož autor, dr. Löwenbach, rovněž vid
neudržitelnost filharmonického orchestru za trva-
jících poměrů. Zcela správně tvrdí dr. Löwenbach,
že příčinou hmotných nesnází Filharmonického
družstva není „chudoba malého národa“ fkterá je
dnes de facto báchorkou), nýbrž nedostatek smyslu
pro podniky umělecké a zájmu o jich rozkvět. Ale