#1
alto_textblock
#1
Ročník padesátý třetí.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, ve středu 10. prosince 1913.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 338.
#4
alto_textblock
#4
Na rannl a večerní listy
přodpláci se
V Praze v administrani
K —
na měsle.
na čtvrt leta .
SK -
s dvojí donáškou
na měsíe. . . . ..
na čtvrt leta . . . . 7 K 62h
ve flliálkáche
na měsio . . . . . 9 K 30h
Poštoui
na měsle,
„
na dtvrt leta . 9 R o0ni
s dvojí zásílkou
na měsle
na čtvrt ista . . . K do
#5
alto_textblock
#5
V drobném prodejla
ranní čislo o sobě
večsrní
Ve dliálkách na venkově
ranní čislo
večerní
S
#6
alto_textblock
#6
lnaeráty
plnti se hotově napřed
Předplacení a inserty přijimá
administrace v Marianské ul., a
#7
alto_textblock
#7
Tam nacházejí se táž-
rodakce, tlskárna a skpedlce
„Národních Listů“
Rukopisy se nevracej
#8
alto_textblock
#8
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8.
s přílohou pro venkov o 18 stranách.
#9
alto_textblock
#9
Obrat v české
sociální demokracii
Čeští sociální demokraté nezůstal
dlouho za německými. V Německu si stra-
na po Beblově smrti pospíšila vykonati dů-
sledky z toho, že jí už v čele nestojí starý
vůdce, který byl přímo stělesněním jej
radikální minulosti. Sjezd v Jeně znamená
úplné vítězství revisionismu a prohlašuje
rozhodnou resignaci na všecky až dosud
uznávané prostředky pro uskutečnění so-
cialistického státu, neboť výslovně vzdává
se hromadné stávky jeho prostředku poli-
tické taktiky. Čeští sociální demokratě ne-
mají za sebou tak dlouhé minulosti, jsou
teprve krátkou dobu samostatní a žijí v po-
měrech mnohem spletitějších než v Něme-
cku. Nicméně i na ně působí vývoj politi-
ckých a sociálních poměrů tlakem tak sil-
ným, že nedovedou se jim už déle ubránit.
Zahájili tyto dny druhou desítku svých
sjezdů způsobem tak zvláštním, že věru
nelze než konstatovati, že jedenáctý sjezd
jejich vidí svět jinak, chce něco jiného
ukazuje celé straně docela jinam, než to
činilo všech deset předehozích. Česká so-
ciální demokracie není už revoluční stra-
nou. Vzdávala se toho až dosud svou takti-
kou, ale vzdala se toho v těchto dnech
formálně, resignujíc docela otevřeně na
čistě negativní způsob politického zápasu,
a to i tenkrát, když ho jiné, nedělnické
strany používají. Revolučními může snad
ještě nazvat svoje cíle — nemají-li totéž
právo vlastně všecky české strany, po-
něvadž všecky mají za cil velkou přeměnu
v uspořádání mocnářství, i když se nesta-
vějí na půdu socialismu. Revoluční však už
není taktika našich sociálních demokratů.
Dovedou v ní ještě mluvit velmi radikál-
ními slovy — ale každý vidí, že sjezd vidí
váhu svých usnesení ne v těchto slovech,
nýbrž v positivním programu politické čin-
nosti, který se pod jejich ochranou dostává
na veřejnost.
Česká sociální demokracie staví se ú-
plně na půdu dnešního rakouského státu.
Ale ona ho nejenom přijímá jako věc
danou, nýbrž prohlašuje ho přímo za věc
nutnou, a chce v něm nejenom proletariátu
dobýti politické moci, nýbrž chce také „po-
silovat vše, co skutečně a rozumně přispí-
vá k udržení a rozvoji velkého, státně
prganisovaného hospodářského obvodu ve
středu Evropy, jehož dějinným výrazemje
dnes Rakousko-Uhersko. Proto je nejenom
proti všemu, co stát seslabuje, nýbrž také
pro vše, co ho opravdu sílí, proto je proti mi-
litarismu až teprve tam, kde je „přeháněn až
za hranice všech možností“, z čehož tedy ply-
ne, že uvnitř těchto hranic proti němu ne-
ni, a proto je konečně také proti všem na-
dějím ve smyslu politicky všeněmeckém
anebo panslavistickém. Proto je ale také
proti nepřirozeným, národy potlačujícím
poutům dualismu, proto žádá, aby se
dnešní ústavní forma její přeměnila ve
federaci autonomně skonstituovaných ná-
rodů.
O velké koncepce a zvědavé výhledy
do budoucnosti v naší sociální demokraci
nikdy nebyla nouze, a proto ve sjezdové
resoluci vedle útoku na politický pansla-
vismus, o kterém autoří dobře vědí, že ho
není, což se o všeněmectví říci nedá, tak že
věta je pouhým komplimentem pp. Per-
nerstorferovi a Daszynskému, nalézáme
pobídku budoucím zahraničním ministrům.
aby učinili z říše krystalisační bod pro pří-
padné řešení otázky polské a jihoslovan-
ské. Toho mohou jenom použíti kruhy, kte-
ré určují ony hranice krajních možností mi-
litarismu, aby je posunuly ještě o něco dá-
le. Ale tento rozběh nechceme nijak tragi-
cky bráti, poněvadž je zřejmo, že celý vý-
znam resoluce spočívá v tom, co chtějí so-
ciální demokraté v rakouské politice dělat
dnes a zítra, a to není nic jiného, než: po-
sitivní politika; ovšem v sociálně-
demokratickém smyslu.
Sociální demokraté uznávají stát, chtějí
ho jenom pozvolna přeměnit, hodlají v něm
za tím účelem nabýti politického vlivu a
moci a chtějí k tomu jako nástroje použíti
parlamentarismu. Je veta po staré negaci.
Za krátko uvidíme věci, o kterých se ne-
snilo všem předchozím desíti sjezdům,a
v jejich světle objeví se nám teprve v celé
své zelení pověstný leták, kterýještě tak
záslužně dbal o humor posledních říšských
voleb. Co ale věděli už tenkrát, to mají
nyní také odvahu říci, stejně jako uznávaji
zásluhu naší strany, že učinila, co je její
povinností pro poctivý smír v Čechách. Ne-
ní těžko vypozorovati, jak se celá politi-
cká veřejnost česká počíná rozestupovati
na část, která ví, co chce a nebojí se to po-
vědět, a na část druhou, která se obmezuje
na to, že hlásá negaci toho, co chce část
prvá, nikomu však nevyzradí, ani co chce
sama, ani jak hodlá to uskutečniti. Tím, že
se česká soziální demokracie zřekla neje-
nom negativní taktiky, nýbrž i starého za-
stírání a zalhávání situace, prokázala po-
litické orientaci české veřejnosti rozhod-
nou službu, a to tím větší, s čím větším po-
litováním vidíme při matení zásad a pojmů
právě ty, kdo je druhdy nejvíce chtěli vy-
jasňovat.
#10
alto_textblock
#10
JJe to ostatně zajímavá otázka, co vůč
důsledkům této nové taktiky sociálních de-
mokratů učiní ty české buržoasní strany
které doposud hlásaly starou, převážně ne-
gativní politiku. Zůstanou při ní, budouz
ní i dále politicky žít — anebo je soustavné
pronikání sociální demokracie do zákono-
dárství i státní správy, krátce positivní
politika socialistická, směřující už nek
spravedlnosti — tu nikdo neupírá — ale
k vážnému ohrožení středních stavů, donu-
ti, aby se učily od svých protivníků a zku-
sily to samy také trochu s revisionismem.
který jde sociální demokracii tak dobřek
#11
alto_textblock
#11
duhu?
#12
alto_textblock
#12
Plenární schůze uherské
delegace.
Z Vídně, 9. prosince. (K. k.)
Po hr. Berchtoldoví poukazuje zpravodaj Nagy
na nedávná sensační odhalení. Pováží-li se
na kraji jaké propasti bylo mocnářství za krise
zasluhuje ministr zahraničních záležitosti veškeré
uznání, že zachoval mír.
Del. Štěpán Rakovszky: že zachránil moc-
nářství před větší ještě blamážíl
Zpravodaj praví dále: Neprávem vytýká se
ministru, že nebyl správně informován. Třebas
poměry na Balkáně nevyvijely se všeobecně ve
směru, srovnávajícím se se zájmy mocnářství, stalo
se tak z příčin, za něž nelze ministra právem po-
háněti k zodpovědnosti. Bylo by se to dalo změ-
niti jen s velkým risikem, jež nebylo by bývalo
v žádném poměru k dosaženým úspěchům. Zpra-
vodaj podotýká potom, že mocnářství neprovádl
žádnou expansivní politiku. Když na berlín-
ském kongresu mluvilo se o okupaci No-
vopazarska.
Del. šl. Rakovszky: Nikdy se o tom ne-
mluvilol
Del. hr. Andrassy: Mluvilo se o tom! T
víte špatněl
Zpravodaj: ...byl to zesnulý hr. Jul
Andrassy sám, který se proti tomu co nej-
energičtěji chražoval. V § 25. berlínské smlouv
jest jasně obsaženo, že mocnářství choe v Novo-
pazarsku jen vydržovati posádku.
Del. šl. Rakovszky: Že chce sí jen zabezpečiti
cestu.
Zpravodaj: ... že chce si jen zabezpečili svo-
bodnou cestul Pro mocnářství bylo hlavní věcí za-
bezpečiti si na Jaderském moři svobodnou do-
pravu a utvoření neodvislého balkánského státu
jest právě s tohoto hlediska tak významné. Ru-
munská Zelená kniha dokázala jasně, že
mocnářství radilo kdysí Bulharsku důtklivě, aby
se vyrovnalo s Rumunskem po dobrém. Mocnář-
ství počínalo si v této otázce s největší blahovůl
i vůči Rumunsku.
Oposice volá: S příliš velkou blahovůlí vůč
Rumunskul
Del. Štěpán Rakovszky: Proč nedali jste Ru-
munsku hned celé Sedmihradsko?
Zpravodaj promlouvá potom
o otázce revise bukureštského míru
a dovozuje: Z této otázky nelze činiti zahraniční
správě žádné výtky, neboť nebylo nikdy zamýšle-
no, že Rakousko-Uhersko má samo provésti revisi.
Řečník považuje za bezvýznamně, že Německo
uznalo bukureštský mír poněkud dříve, než Rakou-
sko-Uhersko. Trojspolek jest přes to i na dále
nejsilnější záštitou evropského míru, nebrání ani
pokojné součinnosti s mocnostmi trojdohody,a
byla to zejména Anglie, jež hlavně ve všech,
Jaderského moře se týkajících otázkách, postupo-
vala svorně s mocnářstvím. Chladný ton, exposé
vůči Francii jest jen přirozeným důsledkem
toho, že ani Francie sama neprojevila příliš velké
sympatie vůčí Rakousko-Uhersku. Maďaři byli od
dávna největšími přáteli Francie. Přímých zájmo-
vých rozporů mezi Francií a Uhrami rovněž není.
Dlužno se tudíž s údivem tázati, proč jediná okol-
nost, že Uhry patří k trojspolku, by mohla zjed-
nati chladnější poměr? Ačkoli si v Uhrách pře-
jeme, aby styky s Francií byly co možná těsné.
nemůžeme k vůli tomu v Uhrách přece upustiti
od trojspolku. Pokud jde o Rusko, mohou Uhry.
vzpomenou-li minulosti, najíti dosti důvodů, aby
chovaly i na dále jaksi nedůvěru k Rusku, jež
i v nedávné době bylo hlavně příčinou, že bylo
třeba tak zbrojití.
Celkem převyšují daleko aktivní položkyv
politice ministra zahraničních záležitostí pasiva.
Doporučuje tedy dle usnesení zahraničního výboru.
aby exposé ministra záležitostí zahraničních bylo
vzato s důvěrou a uznáním na vědomí a aby byl
rozpočet ministerstva záležitostí zahraničních
schválen. (živá pochvala u majority.)
Del. hr. Michal Karolyi (str. neodv.) prohla-
šuje, že jest a řízením zahraniční politiky nespo-
kojen nejen proto, že na Balkáně tak bez cíle
bloudila, nýbrž také proto, že v trojspolku ne-
hrála roli, která jí náleži. Politikou prestiže na
Mičovém náměstí pozbyli jsme všech přá-
tel na Balkáně a při tom nás to stálo 400 mi-
lionů. V otázce revise zacházelo s námi Německo
tak, jako bychom byli quantité neglige-
able. Z toho se také vysvětluje, že Rumunsko
nás považuje zav bezcenné. Řečník čte
článek rumunského historika Xenopola, vy-
chovatele syna rumunského následníka trůnu, ve
kterém se m. j. praví, že pro Rumunsko ne-
má smyslu trvati při trojspolku, kte-
rý vlastně neexistuje. Německo pro-
vezuje prý politiku Habsburkům nepřátel-
skou a sItalii bude Rakousko míti pro Alban-
sko stále konflikty. Po Turecku při-
jde prý Rakousko na řadu. Ono je dru-
hým nemocným mužem v Evropě. V
tomto duchu, praví řečník, jest vychováván syn
rumunského následníka trůnu. Okolnost, že Ně-
mecko stojí za Rumunskem, činí rumunske
drzosti pochopitelnými.
Předseda přerušuje řečníka, aby vůči cizím
státům neužíval takových neparlamentních výroků.
Del. Lovaszy: Pravda se smí říci.
Del. hr. Karolyi přijímá s úctou napome-
nutí předsedovo a lituje sám proneseného výroku.
Kritisuje pak trojspolek a prohlašuje: Nepatříme
k trojspolku proto, abychom prováděli politiku vý-
bojnou, nýbrž abychom zabezpečili mír a abychom
hospodářsky sesílili. Tohoto cíle se však nedosa-
huje. Tiživé břímě ozbrojeného míru pociťujeme
nejvíce mezi všemi třemi státy. Trojdohoda boyko-
tuje zrovna trojspolek. Úkolem naším mělo by býti.
abychom přátelským sblížením mírnili rozpory
mezi trojspolkem a trojdohodou. Toho by se však
mohlo dociliti jen tehdy, kdyby se na Míčovém
náměstí prováděla samostatná politika, nikoli však
taková politika, jakoby Míčové náměstí bylo fi-
liálkou Wilhelmstrasse.
Kdybychom po vypuknutí války byli Novo-
pazarsko opět obsadili, býval by to casus belli.
Německo a Italie podporovaly energicky naše úsilí
o zachování evropského koncertu. Anglie chovala
se objektivně po celou balkánskou krisi. Poměr
k Francii měl by se zlepšiti. Pokud jde o Rusko,
Ize říci, že tajné konvenee balkánských států byly
#13
alto_textblock
#13
uzavřeny s jeho tichým vědomím. Nazývá-li se
Rusko přítelem míru, dospělo rozhodně poněku
pozdě k tomuto názoru a vyjádřil-li se Kokovcov
že Rusko nechtělo vlastně za celé balkánské krise
nic jiného než Rakousko-Uhersko, můžeme tomu
rozuměti jen tak, že Rusko bylo asi nuceno podro-
bíti důkladné revisí svůj původní program. Tam
zvítězí, bohdá, přesvědčení, že své opravdové
zájmy na Balkáně bude moci chrániti nejsnáze
v dohodě s námi. Albanie zřízena trojspolkem
zejména svorným postupem Rakousko-Uherskaa
Italie. Upraviti poměry na Balkáně na základě
ethnografickém nelze. Panslavistickou ideu stihl
tam bankrot. Rumunsko postoupilo na první z moc-
ností balkánských. Uhrám proto nehrozí nebezpečí.
Monarchie je schopna plniti své úkoly jen v ny-
nější dualistické konsistenci: další koncese jed-
notlivým národním kmenům ohrožovaly by budoue-
nost. Rozpočel přijímá.
Potom promluvil ještě del. Berzeviczya
na to byla schůze přerušena až do 1/44. hod.
V odpoledni schůzí del. bar. Hengelmüller
dovozoval, že zahraniční úřad nemá proč vyhýbati
se úplnému objasnění svého postupu.
Předseda upozorňoval řečníka, že není do-
voleno řeč čísti
Del. šl. Rakovszky: Výborněl
Del. bar. Hengelmüller: U nás není jed-
notného veřejného mínění o zahraničních otázkách
(Výkřiky.)
Del. Rakovszky: Nejsme schopní k usná-
šeni
Předseda: Mám zjistiti počet přitomných
delegátů?
Del. Rakovszky: Ovšem. (Zapisovatelé po-
čítají přítomné.) Není zde 31 delegátů
Zapisovatel hr. Telekit Jen 30. Ale hned
opatříme ještě jednoho. (Hluk oposice.)
Del. Rakovszky: Proč jste nezaopatřil
nutný počet, když byla svolána schůze na naše
přání? (Hluk.)
Předseda přerušil schůzi, ale za přestávky
trval hluk dále. Del. šl. Rakovszky volal na
předsedu, jenž při přestávce zůstal na svém mí-
stě: Proč jste také tenkrát nepřerušil schůzi?
Předseda: Tehdy věděl každý, že nejsme
schopni usnášeti se. (Velký hluk u oposice.)
Del. hr. Hadik: Věděli to jen, kdo se pakto-
vali. (Hluk u většiny.) Del. hr. Apponyli Pouze
účastníci komplotul
Když byl přítomen dostatečný počet delegátů,
předseda obnovil schůzi, pravě! Vyhověl jsem
jednacímu řádu.
Del. Rakovszky: Prosím o slovo k jedna-
címu řádul
M.-p. hr. Tisza: Není to dovoleno za řeči.
Předseda: Záležitost již vyřízená nemůže
býti znovu přetřásána.
Del. Hengelmüller: Bývalo by snad lépe.
kdyby rozdělení území na Balkáně bylo jinak do-
padlo ale bez risika nebylo to možno.
Předseda upozorňuje opět, že není dovo-
leno řeči čísti.
Del. Rakovszky: Také Berzeviczí četl
svou řečl (Souhlas a povyk na levici.)
Předseda: Prosím o klid! Podporujte mne
při provádění měho úřadu.
Del. hr. Hadik: Nebudeme vás podporovati
Del. bar. Hengelmüller konečně projevil
naději, že jednání se Srbslém povede k dobrému
konci.
Del. šl. Rakovszky k jednacímu řádu)
prohlásil, že dnešní opatření předsedovo při sta-
novení způsobilosti k usnášení odporuje naprosto
jeho jednání v minulém týdnu.
Předseda: Del. Rakovszky připouští, že
jsem dnes jednal správně. Dle jednacího řádu neni
oprávněn přetřásati v této formě, co se stalo mi-
nulý týden. (Hlučný souhlas na pravici.)
Del. hr. Andrassy nechce boj oposice přenášel
na pole zahraniční politiky. Místo statu quo měli
jsme naproti křesťanským státům balkánským pro-
vozovati politiku nejpřísnější neutrality. Schva-
luje, že odmitnula byla formule desinteressementu
a dobře, že ministr vyslovil souhlas s účastenstvím
na konferenci velevyslanců jen, bude-li předem
zabezpečeno zřízení albanského státu. Záleží nám
na tom, aby na Adrii nevznikl žádný stát, který
může proti nám využitkovati moře. Za druhé bal-
kánské války dopustili jsme se mnohých chyb. Tak
Tiszova řeč v uherské sněmovně byla chybou. Sta-
novisko mocnářství v otázce revise dlužno litovati
Chování Německa nevyvolalo v trojspolku rozla-
dění; také mocnosti dohody nebyly jednomyslny
Řečník je přesvědčen, že nebylo třeba tak velkých
vojenských opatření a schvaluje vystoupení mon-
archie proti Černé Hoře. Velikou chybou je ztráta
přímého spojení s Albanií a že Albanie vypadla
příliš malá. Srbsko bylo posíleno proti naší vůli
Řečník je přívržencem trojspolku také proto.
že vyhovuje našim zvláštním zájmům, také Ma-
ďarů. Bylo by veta po budoucnosti Uher, kdyby
Němci byli přemoženi. Panslavismus lze nalézli
na nejvyšších politických a vojenských místech
v Rusku a vede často i vládu samotnou. Proto je
spolek s Německem pro nás bezpodmínečně nul-
ným. Italie musí ovšem upustit od aspirací, jako
je dobytí Albanie, ostatně má úplnou svobodu ve
Středozemním moři. Africe a osadách.
Velmi prospívá, udržujeme-li intimně důvěrný
poměr k Anglii. V poměru mezi Rakouskem a Ru-
skem není reálného rozporu, nýbrž pouze uražená
ješitnost. Také v našem poměru k Francii bylo by
s výhodou používati jiného tonu. Konečně nabádal
řečník hr. Tiszu, aby nevedí dále boj, jenž ohro-
žuje budoucnost Uher. (Hlučný souhlas oposice.
M.-p. hr. Tisza namítl hr. Karolyovi, že ne-
udal, jak by zahraniční politika vlaslně měla vy-
padati. Kdykoli ruská politika umožníla naší mon-
archií sledovati k Rusku přátelskou a pokojnou
politiku důvěry, nebylo v této říši ani jediného
činitele, jenž by to nebyl pozdravil s největší ra-
dosti. Myšlenka statu quo byla nadhozena druhou
skupinou mocnosti v souvíslosti s konkrétním ná-
vrhem, abychom dotyčný krok u křesťanských bal-
kánských národů podnikli společně s Ruskem.A
nyní tvrdí hr. Andrassy, že jsme měli zachovati
vůči balkánským státům neutralitu, abychomje
chránili proti všem důsledkům ztracené války. Z
daných poměrů nemohli jsme dělati nic jiného, než
co jsme udělali.
#14
alto_textblock
#14
Bethmann-Hollwegozahraničn
politice Německa.
#15
alto_textblock
#15
Z Berlína, 9. prosince.
V říšském sněmu německém při prvním čten
rozpočtu nejdříve ujal se slova říšský kancléř šl
Bethmann-Hollweg a dovozoval: Událost
na Balkáně zaměstnávaly i za posledních měsíců
německou zahraniční politiku tak znač-
ně, že považuji za svou povinnost vysloviti se
tom hned na počálku. Mezi mými posledními vý-
vody, pronesenými v tomto sněmu o situaci na vý-
chodě, a tím, co bych chtěl dnes řící, 1eží druh
balkánská válka, smlouva bukurešt-
ská a uzavření míru Tureckas jeho od-
půrci v první válce. Tím vyšly události ze
stavu akutního konfliktu, ačkoliv
následky světodějných převratů,
jichž svědky jsme byli, nejsou samozřejmě ješte
ukončeny. Stanovení albanských hranic n
severu a jihu, jež činilo dočasně obtíže, spěje
#16
alto_textblock
#16
jak se zdá, k zakročení. Otázkou, jež dolýkala se ob
zvláště našich specielních zájmů, jest nová úpra-
va poměrů tureckých státních dluhů
nutná následkem rozdělení části evropského Tu-
recka. Koníerence, která se za timto účelem
sešla loni v létě v Paříži, musela se při vypuk-
nutí druhé války balkánské odročiti. Snažíme
se do té doby, až se tato konference opět sejde
abychom stykem s druhými velmo-
cemi v poslední době, zejména s Francíí, při-
pravili základy pro brzké řešení této otázky.
O osudu ostrovů nebylo — jak známo — ještě
delinitivně rozhodnuto. Smím však snad projeviti
naději, že najde se uspokojivé východiště.
Ve všech dosavadních fasích balkánské krise
stály velmoci, třebas jejich zájmy nebyly všude
stejné, konečně vždy tak pevně pospolu, aby ne-
ohrozily konečný cíl všem společný, že dovedou
překonati i tyto ještě zbývající obtíže. Neboť tato
shoda velmocí,
vědomí, že oporná celková situace mezi velmocemi
nesmí býti otřesena novým uspořádáním poměrů
na Balkáně, nebyla zmenšena, nýbrž sesílena za
několikaměsíční namáhavé práce, která byla vy-
konána od té doby, kdy byla vypálena na Balkáně
první rána z děla. Zásluha o to patří všem vel-
mocem společně a pozdější doba bude snad ještě
kdysi vděčiti londýnské konferenci vel-
vyslanců, z počátku namnoze ostře kritisované
že konference ta dovedla dosud solidární zájmy
Evropy sjednotiti a semknouti. Zúčastníme se
nadále společné práce velmocí v témže duchu,
němž jsme tak dosud činili.
Energicky a účinně podporoval
jsme při tom zvláštní zájmy svých
spojenců: Rakousko-Uherska a Italie
A současně prokázali jsme důvěryplnou součinnost
s Anglií a opírajíce se o své přátelsk
styky s Ruskem, služby koncertu evropských
mocností, úkol to, jenž byl nám usnadněn naším
jak s potěšením mohu konstatovati. — naprosto
korrektním poměrem k Francii.
Když byl uzavřen
#17
alto_textblock
#17
bukureštský mir
rozcházely se názory o tom, má-li býti tato smlouva
Evropou revidována. Odpověděli jsme na tuto oláz-
ku záporně. Soudili jsme, že v této smlouvě bu-
kureštské máme základnu, z niž mohlo by se po
číti se zdlouhavými vyklizovacími pracemi na Bal-
káně. Toto očekávání nás dosud nezklamalo. Jak
po podepsání smlouvy bukurešťské, za niž děku-
jeme nikoliv nejmenší měrou umírni-
nosti Rumunska, moudrosti jeho panovníka
obezřetné politice jeho slátníků, poměry na Bal-
káně dozrávají zvolna k upevnění, to mohli jsme
sledovati bez přemrštěné naděje do budoucnosti
ale i bez škarohlídství. Kam bychom byl
však dospěli, kdybychom — myslím evro-
ské velmoci — byli zahájili proti této
smlouvě ihned kasační řízení různlo-
slinázorů o účelu a rozsahu lakovéh
řízení a ve stadiu balkánského pro-
blému, nepřipraveném pro rozhod-
nutí evropských koníerencí, to nech e
dále rozváděti. (Velmi správně.) Okolnost, ž
Rakousko-Uhersko z počátku snad uvažo-
valo, je-li revíse smlouvy účelnou, vzbu-
dila na jistou dobu v částech vařejnosti názor, že
tato různost názorů působí nepříznivě n
náš spojenecký poměr. Mohu tento názor
rozhodně odmitnouti (Pochvala.) a odvolati se při
tom na projevy, jež pronesl rakousko-uherský mi-
nistr zahr. záležitostí hr. Berchtold v dele-
gacích.
Pánovél Náš spojenucký poměr jest příliš ne-
ochvějně založen ve velkých životních zájmech obou
říší, než aby mohl býti nějak zkalen případným
různostmi názorů v incidenčním bodě bal-
kánského problému, na němž jest Rakou-
sko-Uhersko mnohem blíže intereso-
vánonež my. (Velmi správně! Výborně!)
Pevná součinnost mocností spojených v troj-
spolku osvědčila se v celém dosavadním průběhu
krise balkánské tak silnou, jako dosud nikdy (Velmi
dobřel na pravici), aniž při tom byla ohrožován
společná práce velmocí.
#18
alto_textblock
#18
Budoucnost Turecka.
V otázce, jak se má zachovati Evrop
vůči budouenosti Turecka, mohu, jak
soudím, konstatovati potěšlivý soulad mězi všemi
velmocemi. Trojspolek má po ukoněení boscn-
ské a tripolské otázky vlastní zájem na za-
chování a vnilřním upevnění držav
turecké. Jednota ve všech otázkách s tím spo-
jených byla při rozmluvě s ministrem záležitosli
zahraničních markýzem di San Giuliano za
schůzky německého a italského mo-
náře v Kielu počátkem července tohoto roku
znovu potvrzena a za vhodných přiležitost
uplatněna. Ministr prohlašuje pak na prohlá-
šení sira Edvarda Greye a Asquitha a kon-
slatuje stejný ráz v základních myšlenkách něme-
cké a anglické politiky ve příčině dalšího naklá-
dání s Tureckem, totiž zachování turecké vážnost
a neporušitelnosti tureckého územ
v. Asii a v evropské državě na zákl a dě
vnitřních reforem. Také z rozmluv, kter
jsem měl sruským ministrem záležitost
zahraničních Sazonovem, a ruským před-
sedou ministerstva Kokovcovem za vitané ná-
vštěvy obou těchto pánů v Berlíně, mohl jsem se-
znati, že Rusko odmítá myšlenku získat
území v Malé Asii a že úsilí jeho směřuje
souhlasně s námi na zlepšeni poměrů v Ar-
ménii, spočívající v zájmu Turecka samého a jím
v zásadě nutným uznaného. Konečně jsem se do-
mnival seznávati z průběhu věcí, že politika
francouzská vzhledem na její poměr k Tu-
recku jest naplněna v základě rysem kon
servativním.
Ministr pak prohlašuje, že Německo za-
hájilo s Anglií a Francii vyjednáváni
za tím účelem zameziti v Malé Asli tře-
nice v oboru hospodářském a jednou pro vždy
zaručiti provedení podniku dráhy
bagdadské Iinaněně i politicky.
Zahájili jsme dále, praví říšský kancléř, jednání
s anglickou vládou, abychom zabránili možnému
vzniku hospodářských rozporů v končinách
afrických. Bez poškozování práv druhých stra
— chci to ostře zdůrazniti — usilujeme o spra-
vedlivé vyrovnání zájmů obou stran. O jedno-
stranném resignování Německa nen
při tom řeči. (Pochvala na pravici.) Podotkl
bych jen, že — jak se mohu důvodně domnívati
— bude výsledek jednání uvítán v Německu i
Anglii jako přijatelné rozřešení možných rozporů
bude-li toto vyjednávání zakončeno ve směru, obě-
ma vládami sledovaném. Doufám, že potom důvěra
vyznačující naše nynější styky s anglickou vládou,
rozšíří se i na ony kruhy v obou zemích, které
zatím ještě projevují jakousi skepsi pokud jdeo
opětné sblížení obou kmenově příbuzných národů.
Nevzpomínejme již, pánové, toho, co se stalo v mi-
nulosti, a pracujme spolehlivě dále o základech
které nám přítomnost poskytuje. (Výborněí).
Říšský kancléř končí: Politika naše byla naším
vlastním zájmem a spojenci našimi tak jasně vy-
tčena, že myslím, že jsme nemohli jíti jinou cestou
a politika tato jest konečně v souladu s velikými
hledisky, kterými dle mého přesvědčení musí celá
naše politika se říditi. Naše poloha v srdci konti-
nentální Evropy bude nás vždycky poukazovat
k tomu, abychom za neporušené zachování konti-
#19
alto_textblock
#19
nentálního mocenského postavení Německa nasadili
všecky fysické a morální sily národa (Souhlas na
pravici), ale zároveň žádají tyto síly velitelsky ne-
ustálý vývoj v hospodářském životě světa. Jen ne-
oprávněná rozmrzelost může zneuznávati, že Ně-
mecko na tomto velikém úkolu z minulých desítiletí
s úspěchem pracovalo. Úkol zůstane velký a zna-
mená určitý a pevný cil, i když tohoto cíle může
se dosíci jenom stálou a trpělivou vytrvalostí. (Po-
chvala na pravici, výkřiky u soč. dem.)
Posl. Šcheidemann nepovažuje kancléře
za vhodného muže k obraně zájmů německého ná-
roda naproti cizině. Ze spletité jeho politiky třeba
východu přiměřeného důstojnosti německého lido-
vého zastupitelstva. Po posledním rozhodnutí zá-
ležitosti savernské je zahanbujícím pro říšský sněm,
že kaneléř do něho zase vstoupil. Žádný poslanec.
který hlasoval pro votum nedůvěry, nemůže povo-
liti rozpočet jemu, ani ministrovi vojenstvi. Troufá
proto, že příslušné návrhy sociálních demokratů
budou jednomyslně schváleny. (Velká veselost.)
Kancléř šl. Bethmann-Hollweg odmítl
útoky Scheidemannovy. Pro čtvrtkové usnesení ne-
podal a aepodá demisi. Způsob projednání dotazu
nesrovnával se s názory říšského sněmu, ale ta-
kové různosti jsou časté a součástkou politického
života. Opru se — končil — jakémukoliv pokusu
cmeziti ústavní císařova práva. [Výkřiky na levici:
To jest od vás velmi krásné!) Německý národ ne-
bude chtíti, aby císařská moc byla postavena pod
sociálně demokratický nátlak. (Pochvala na pra-
Posl. Spahn (střed) podal prohlášení: Dle
ústavní listiny přísluší císaří právo jmenovati a pro-
pouštěti říšského kancléře. Na tom nemůžeme tudít
ničeho měniti. Nemůžeme ani zamitnouti rozpočet.
poněvadž jej nepovolujeme přece říšskému kancléři
nebo ministru vojenství, nýbrž v zájmu říše a ná-
roda. [Souhlas ve středu.) Řečník přešel pak k roz-
pravě o rozpočtu. Je povděčen, že spolek s Ra-
kousko-Uherskem a Italii stal se pevnější a rád
by, aby spolek Rakouska s Německem stal se co
možná pevným. Konličním právem nesmí býti bý-
báno; zákon o jesuitech — troufá — bude úplně
odstraněn.
Posl. Bassermann (nár. lib.) dovozoval, že
kancléř jednou staví pevné trvání trojspolku v po-
předí svých výkladů a že po druhé tvrdí, že ně-
mecká politika vedla k zlepšení ve stycích s Ru-
skem a Anglii. Cílem německé politiky v balkán-
ských zmatcích byla dohoda Rakousko-Uherskaa
Italie s velmocemi, zachování světového míru
života schopného Turecka a zastávání se zájmů
Rumunska. Budeme ocholně podporovati snahy.
jež navazují na starou politiku kn. Bismarka, který
kladl velikou váhu na dobré slyky s Ruskem. Budo
míti vliv na Francii a zabrání jejím extravagancim.
Německu interesuje, jak Rakousko-Uhersko
obrací svůj zřetel také na 1oďstvo. Řečník doulá,
že se zdaří provozovati dál dosavadním způsobem
německou hospodářskou politiku v Turecku
Pokud jde o brunšvickou olázku, vyčítal řečník.
že nebylo dosaženo bezvýhrádného zřeknutí se
vévody a Welfů.
Rozebíraje savernskou záležitost, doufá, že
Elsasané uznají smysl veliké většiny říšského sně-
mu pro svá přání a že císař snaží se bäjíti jejich
zájmy. (Hlučná pochvala národních liberálů.)
Další rokování odročeno na zejtřek
#20
alto_textblock
#20
vici.)
#21
alto_textblock
#21
Politický přehled.
Země české.
#22
alto_textblock
#22
Českoněmecké vyrovnání na říšském něme-
ckoradikálním sjezdu.
Na sjezdu německoradikální strany ve Víd-
ni, v neděli a v pondělí konaném, referoval
posl. Pacher o parlamentní taktice. O če-
skoněmeckém vyrovnání prohlásil, že strana
i na dále státi musí na tom, aby požadavky
Němců v Čechách byly konečně splněny. Z pů-
sob, jakým se to stane, jest prý otázkou
druhořadou, ale Němci musí trvati na poža-
davku nového útvaru poměrů v zemi a o
této nové úpravy bude záviseti stanovisko
Němců k vládě. Předsednictvo německého
sdružení z Čech v poslední rozpravě s před-
sedou ministerstva znovu uplatňovalo tyto
požadavky.
#23
alto_textblock
#23
Rakousko-Uhersko.
#24
alto_textblock
#24
Dr. Steinwender proti oktrojírce.
Dr. Steinwender, předpokládaje, že spor
polsko-ukrajinský bude v nejbližších dnech
vyřízen, obrací se ke sporu česko-německé-
mu, jehož uklizení má za nejnutnější na ten
čas potřebu státní. Až prý na říšské radě
umlkne ukrajinská obstrukce, vstoupí zas do
popředí obstrukce česká, která prozatím dává
slovo Ukrajincům a svými těžkými bataliony
bude se domáhati splnění svých požadavků
tím naléhavěji, že ukrajinská obstrukce přímo
svádí k následování. Čechové — píše dr.
Steinwender — budou žádati, aby se v Če-
chách obnovila zemská samospráva, proti če-
muž budou vystupovati Němci tak dlouho, do-
kud nebudou řádně zabezpečena jejich národ-
ní práva. Právo bude státi proti právu, na je-
ho obranu užije se nejostřejší zbraně, ob-
strukce, což se rovná parlamentní samovraž-
dě. Z tohoto konfliktu je jen jediný možný vý-
chod: dorozumění mezi oběma národy v Če-
chách. Mluví-li se o oktrojírce, člověk je na
rozpacích, co má pokládati za méně oprávně-
né, zdali podceňování vlastní síly a strach před
odpovědností, anebo přeceňování vlády, která
má provésti nemožnost, totiž uspokojiti oba
sporné tábory. Spíše je pravděpodobno, že
obě sporné strany by oktrojírku prohlásily z
násilí a samy by pak hledaly cestu ke smíru.
Nikoli — dodává dr. Steinwender — smír ne-
může býti diktován, jeho možno dosíci jen vy-
jednáváním. Smír byl by nejplodnější vymo-
žeností obou národů v Čechách, zabezpečil
by oběma těmto kulturně a hospodářsky nej-
výše stojícím národům jich práva ve státě.
ostatním národům by pak přinesl úlevu a za-
bezpečil by celému státu mocný rozvoj v osvě-
tě i hospodářství.
#25
alto_textblock
#25
Panovníkova pochvala.
#26
alto_textblock
#26
Císař dal nedávno vysloviti všemu bo-
senskému obyvatelstvu skrze zemského ná-
čelníka, gen. Potiorka, díky za loyální chování
za dob balkánské krise. Podobně nařídíl nyní
místodržiteli hr. Attemsoví, aby obyvatelstvu