#1
alto_textblock
#1
Národní hospodář.
#3
alto_textblock
#3
Zemaědělství
#4
alto_textblock
#4
Obohod
#5
alto_textblock
#5
Průnysl
#6
alto_textblock
#6
Finančnictví
#7
alto_textblock
#7
Příloha „Národních Listů“ k číslu 217. ze dne 8. srpna 1908.
#8
alto_textblock
#8
Měď. . . . .
Cín .
. .
Železo čís. 2. .
#9
alto_textblock
#9
Kukuřlce
7. srpna
na září. . . . . . . . 8372
na prosinec . . . . . . 742
na květen. . . . . . . —.—
Petrolej
#10
alto_textblock
#10
Telegrafické zprávy.
#11
alto_textblock
#11
Inzolvence.
Z Vídně, 7. srpna. (»N. F. P.«) Fírma Osknu
Hasenöhrl, obchod se suknem, octla se násled-
kem účasti na insolvenci továrny na sukna firmy
Ant. Demuth a synové v Liberci, rovněž v plateb-
ních nesnázích a snaží se o tříměsíční moraforium.
Dluhy za zboží a jiné činí asi 100.000 K. Kromě
toho činí žírové závazky za firmu Demuth asi
70.000 K. Fitma chce podati svým věřitelům vyrov-
naci návrhy, jakmile situace firmy Demuth se
vyjavní,
#12
alto_textblock
#12
Konkurs.
#13
alto_textblock
#13
Z Vídně, 7. srpna. (»N. F. P.«) Na firmu s ná-
bytkem Schwarz a spol. v Oseku, která stala
se insolventní se 120.000 K, byl uvalen konkurs.
Výpověď transitní dopravy mezi Rakonskem a Uhrami
Z Pešli. 7. srpna Jak známo, stanoví článek X
nového vyrovnavacího zákona rakousko-uherského,
že oba státy mají akční svobodu pokud se týká
stanovení železničního tarifu nejen při dopravě
vzájemné, ale i transitní. Na základě toho vypově
děla dne 30. července rakouská vláda Úhrám
smlouvu, která se týká transitní dopravy rakouských
tovarů do západouberských měst. Výpověď platí na
jeden měsíc, lakže 1. srpna nastupuje v platnost
pro rakousko uherskou transitní dopravu by platily
od té dohy nové sazby. Uherská doprava je tím
značně stížena a proto uherská vláda chystá repre-
salie, pokud se týká transitní dopravy rakouské na
odbytištích balkánských.
Prancouzský miniskr financí na ceslách.
Z Paříže, 7. srpna. (K. k.) Ministr finanel
Caillaux odebere se z Cařihradu, kde je nyní
hostem francouzského velevyslance, do Rumunskaa
odtud do Rakousko-Uherska, kde zdrží se ně-
kolik dní
Z Catihradu. 7. srpna. (K. k.) Přítomnost Iran-
couzského ministra finaneí zavdává podnět k pově-
stem, že přijel studovati finance Turecka vzhledem
na nastávající finanční operace. Pravdivost těchto
pověstí s francouzské strany se popírá.
#14
alto_textblock
#14
Výkaz státní pokladny.
Z Pešti, 7. srpna. (K. k.) Výkaz státní po-
kladny za I. čtvrtletí t. r.: Celkové příjmy
344,981.187 K (loni 315,962.783 K). Celkové
výdaje: 363,472.278 (loni 307,865.993 K). Bi-
lance I. čtvetlotí t. r. je tudíž o 27,070.882 K
nepříznivější, než bilance I. čtvrtleti r. 1907.
Ministr orby povolil se zřetelem na nedo-
statek píce bezplatné sbírání steliva ve
státních lesích.
#15
alto_textblock
#15
st Z Pešti, 7. srpna. (Zvl. telgr. »Národních
Listů«.) Na trhu prodalo se 35 000 q o 5 až
10 hal. levněji. Platila za 50 kg: pšenice
tisská 83 kg K 117715, 80 kg K 11 70.
79 K 11 95, 78 kg K 11.35, 76 kg K 11. 221
s příměsí, stolno bělehradská 78 kg. K 11. 50.
peštská 83 kg K 11.75, 78 kg K 11.40,
755 kg K 11.15, banátská 80 kg K 11. 70,
76 5 kg K 11.40, podunajská 78 kg K 11.45,
zentská 78 kg K 11 65, bačaká 80 K 11. 70,
žito (— 10 h) K 9.27 až K 9 32; ječme
K 7.75; kukuřici spadlo 5 hal.
Terminový obehod byl mdlý na
nižší amerieké záznamy.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
K 11.44, na duben K 11.53, —.—; ž ito
na říjen K 9.23, oves na fíjen 8.17; k -
kuřtce na srpen K 7.73, na květen 1909
K 7 30; řepka na srpen K 16 30.
Plodinový trh byl bez odbytu
změny.
Počasí na dešt.
Z Paříža, 7. srpna. K. k.) Závěr. Lih klidný.
na srpen 46.50, na září 43.—, na září-prosinec 39.—
na leden-duben 38 75.
Z Patiže, 7. srpna. Závěr. (K. k.) Řenko ý
slálý, na srpen 80.50, na září 80.—, na září pro-
sinec 80.50, na leden duben 78.75.
Z Paříže, 7. srpna. 3 hod. 15 m. (C.- T.-B
Bílý cukr čís. 3., za 100 kilogr. na srpen 303 2
na září 29.75, na říjen-leden 283/s, na leden duben
281/2. Smýšlení klidné. Surovina klidná, 26.75, 27.—
Rallnáda 61.50, 62 —. Počasl: promenlivé.
#16
alto_textblock
#16
Americké kabelové telegramy.
(Závěrečné kursy z dnešního dne)
#17
alto_textblock
#17
Z Nového Yorku, 7. sryna. (Peněžní burse
Závěrečné smýšlení peněžní bursy nejednotné.
Obrat akcli 1.360.000 (810.000).
Unien. Paeifie 1571/2 (1561/2 ).
Kanada Paelíie 1727/2 (172.25).
United States Steel Corporman 47.— (465%
Baltimore aud Ohlo 925/2 (917/2).
Kára,
#18
alto_textblock
#18
7. srpna 6. srpna
6 1e
Rlo fair čls. 7 . . . . .
5.70
5.70
na srpen . . . . .
na říjen . . . . . . . 5.55 5.55
Cukr.
7. srpna 6. srpna
Cukr (Palr Muse.) . . . 3.62 3. 62
Tuky Westeru Steam . . 9.75
9 85
10.10.
Tuky známka Wileox . . 10.05
Z Nového Yorku, 7. srpna. (Obilní burse.
Smýšlení obilní bursy pevné.
Pšenice.
7. srpna
pohotová nová sklizeň . . 104.50
na září . . . . . . . 104.—
na prosinec . . . . . . 106.—
#19
alto_textblock
#19
7. srpna. 6. srpna
raflnovaný, kesonový
10.90
10.90
8.75
ralinovaný Standard Whlte 8.75
Korr.
7. srpna 6. srpna
13.50 13.75 13.37 13.62
30.75 30.85 30.50 31.—
19.75 16.25 15.75 16 25
Bavlna.
Z Nov. Yorku, 7. srpna. (Bavlnářská burs
Obched s bavlnou byl zahájen v souhlasu s Li
verpoolem výše, v průběju byl vzpružen roz
sáhlými exportními obchody a závěrek byl stály
7. srpna 6. srpna 5 sr pna
pohotová . . . . 10.85 10.85 10 75
9 91 9.80
na srpen . . . . 10.17
na říjen . . . . 9.77 9.68 9.58
na prosinee . . . 9.44
9.36
9.32
Zavěrečné smýšlení ustálené.
Z Nového Orlennu, 7. srpna. Na srpen 10.10
(10.—), na říjen 9.61 (9.56).
#20
alto_textblock
#20
6. srpna
1037.
103
109 °
#21
alto_textblock
#21
6. srpna
83.75
74.
#22
alto_textblock
#22
Škrob bramborový, syrob, dextrin
a výrobky přibuzné.
(Zpráva Moravské agrární a průmy slov
banky v Brn ě.)
#23
alto_textblock
#23
Ačkoliv v posledním dosetiletí rozmanitost spo-
třeby výše uvedených výrobků silně vzrostla, přece
velcí a směrodatní spotřebitelě neborou na tuto okol-
nost náležitého zřetele u příležitosti ročních uzávěrek
Některá data poslouží nám k tomu, abychom se
otázky této blíže dotkli a věnovali jí zaslouženou
pozornost. Od roku 1901, kdy cena bramborů byla
tak nízká, že se snad již nikdy na tehdojší úroven
nevrátí, produkce rakousko-uherských továren se té-
měř zdvojnásobila. Skulečná výroba však nemohla
se řídili dle vůle továrníků, poněvadž zásadní pe-
kážkou zde byla hlavní podmínka prosperity škro-
báren, neboť nedoslávalo se laciné suroviny, lotiž
bramborů. Závada lato v minulé kampani následkem
mocné konkurence vysokých cen lihu slala se ještě
akutnější. K tomu též nemálo přispěla v posledních
několika letech jevící se značnější poptávka konsumu
bramborů na kontinentu evropském.
V posledním deselileti docilené ceny brambora-
vého škrobu s cenou bramborů nikterak se nesrovná-
vají, což z jednoduché kalkulace dolyčných záznamů
jest patrno a stále se ozývající a závavné stesky
škrobové industrie nelze nechati úplně bez povšim-
nulí. Úřadní slatistika v Němocku o sázení a sklizni
bramborů od roku 1897 dokazuje nejlépe, že výnos
a osázení plochy může býti zvyšováno jen do urči-
tých mezí. Přes to zvýšila se za tento čas výroba
bramborového škrobu v Rakousko-Uhersku skoroo
celých 100% a tím snad též dosáhla svého vrcholu.
Poměrně veliké zásoby nalezly však přece hbitého
odbytu, což přičísti lze nejen příznivé konjunktuře
průmyslových odvělví, které škrob zpracují, nýbrž
i novým clům ochranným. Nezměrnou zásluhuv
tomto směru získala si též pokročilá věda chemická,
která stále nová a vydatná cdbytiště bramborovému
škrobu olevírá. Toť jsou hlavní příčiny, pro které se
ceny bramborového škrobu v poslodním období přee
silnou produkci na takové úrovni cenové udržely a
nad nízké niveau z roku 1901 tak značně se po-
vznesly. Rádi doznáváme, že v průměru docílené
ceny nebyly pro výrobce nijak zvláště výnosné, což
i interesenti z kruhů konsumentů z vlastní zkušenosti
a při vlastním provozování výrohy dosvědčují. Za-
ložením racionálně pracujících závodů v Rakousko-
Uhersku stal se neutrální, nejlepší výrobek brambo-
rového škrohu mocným konkurentem obilnin.
Vzhlodem ko všeobecně příznivým zprávám
mlýnských výrobcích a k záznamu K 37.— za Ia.
pšeničnou mouku, není cena K 30.— za nejjemnější
škrobovou moučku přehranou. Bylo by předčasným
vysloviti již nyní určitý posudek o vyhlídkách na
sklizeň. Podle zpráv, docházejících z krajin směro-
datných pro bramborový škrob, konstaluje se vše-
obecné zpozdění bramborů, které může býti napra-
veno jen vydatnými srážkami a měnlivým mírným
počasím. Z jednotlivých čelných okrsků uherských,
jako na př. údolí Váhu a Rábu, jakož i z jihozápadní
Moravy jsou zprávy o slavu bramborových polí velmi
nepříznivé a vyhlídky na morální sklizeň označovány
jsou od interesentů za problematické a nepravdě-
podobné. Zásoby starého zboží nejsou značné a ma-
jitelé drží se ceny kampaně; nová kampaň počne
pravděpodobně trochu později a poněvadž koupěchti-
vost pro nové zboží se strany konsumu jest uspo-
kojiva, sotva lze klesnutí cen předpokládati.
Z peněžních trhů (7. srpna). Ve Vídni desta
vil se již očekávaný dovoz zlala z Londýna, pro-
zalím ovšem ojedinělý, ježto kursy devis opět slou
ply a také cena zlata v Londýně se zvýšila. Vše-
obecný klid zmenšil dále poptávku po penězích: zdá
se však, že sazby dosáhly nejnižšího bodu, jak lze
souditi z teho, že po ultimu zůstaly vělšinou nehyb
né, někde se dokonce o málo zvýšily. — Angli-
cká banka zaznamenává opělné seslabení; na jed-
né straně splátky na nové emisse, vyzdvihování zla-
ta v cestovní ssisoně a zmenšení státních vklado
půsoli značný úbytek — na druhé straně přich-
zející zlato plyne vesměs do Francie a Německ
z ciziny přijala anglická banka jen 5000 liber št.
zlata Zásoba zlata klesla tedy v tomto týdnu o 1-063
na 36 057 mil. liber št. (oproti 35.062 před rokem);
při vzrůstu oběhu bankovek o 0.366 na 29 899 mil.
(29.862 před rokem), klesla tedy rezerva o 1.429 na
24.608 mil. (23.650 pled rokem), takže kryje jen 493/4
procenla passiv oproti 5014 před týdnem a 467/% pře
rokem. Portefeuille klesl o 0.324 na 28.520 mil
(28.837 před rokem). Naproti tomu Francouzská
banka, jež stále kupuje zlato, zaznamenává vzrůst
hotové zásoby zlata o 20.194 mil. na 3212.206 mil.
franků (2500.843 před rokem). Oběh bankovek klesl
o 12.519 míl. na 4784.936 mil. franků (4690.771 pře
rokem); podobně klesl eskont následkem zpělnéh
přitoku po ultimu o 209-022 mil. na 668.491 mil
franků (934.928 před rokem). Poměr hotové zásoby
k oběhu bankovek jest 86.08 proti 85.44 před týdnem
a 80.49 před rokem.
Praha. Průběh dnešní bursy byl klidný a došlo
k závěrkám akcil Královéhradeckého úvěrního úslav
za K 444 —. Kom. dl. mel. a želez úpisy české zem
banky oceňovány dnes K 96.75. Dále podívánu z
akcie: První české tov. orient. cukrov. K 250.—
První pražské zastavárny K 465.—, První české akc
pojišť. na život K 265.— K, Kolínské tov. kávov. ná-
hražků K 680 — K, pivovaru v Čes. Budějovicích
K 860.—, Živnostenské banky K 238.—, České banky
„Unien K 245.50, České spol. pro prům cukerní k
168.—, strojírny Daňkovy K 426.— K, Škodových
závodů K 278.—, České prům. banky K 415. —.
Podolské cementárny K 200.—, Zajišťovací banky K
199.—, České továrny na vyrábění uměl. hnojiv
Kolíně K 400.—, První českomoravské strojírny K
850.—, Pražské paroplav spol. po Vllavě a Labi K
600—, První české rafin. v Modranech K 360-
peníze.
Vídeň. Situační zprávy z Cařihradu, podle
nichž Mladoturci chlějí donutit sultána ku poděko-
vání, působily silným dojmem na začáleční bursu
zaplašily veškeru počáteční přívětivou náladu, T
platí také o alpinkách, které na počálku měly po-
ptávku. Později nastalo všeobecné seslabení, Hler
počátek mělo v tureckých papírech, z nichž akcie ta-
bákové klesly až na 384. Na polední burse lepší zprá-
vy z Turecka a z Paříže povzbudily poněkud náladu
V Paříži veškeré turocké papíry značně stouply, ze-
jména turecké losy a tabákové. Nálada zůstala však
velice klidná. Bankovní trh byl rovněz klidný. Trans
portní papíry upevněny, turecké losy se lehce zola-
viy. Na trhu k ukládání nehybno; na eskomptnín
trhu peníze stouply 33/%—7 /2a 90.
Berlín Na pevnější Nový York zahájila dneš-
ní bursa na přibližném včerejším niveau, americk
hodnoty a některé papíry monlanní o něco výše
Pevná nálada neudržela se však, neboť v dalším
průběhu bursy objevila se podobně jako včera snab
realisační, která kursy tísnila. Konec bursy pesky
toval obraz klidný, Bankovní hodnoty vykazují jen
nepatrné ústupky kursově. Kreditky svého včerejšího
kursu plně uhájily. Na dopravním trhu panovalo pev-
né smýšlení, zejména pro hodnoty americké. Kanad
zahájily o 1% výše a končí 168.—. Baliimore vzpru-
žily se o 145 Loďařské hodnoty trpěly dále rosli-
sacemi Akcie státní dréhy kbnčí o poznání výše
Trh montanní byl v celku pevný. Laura stouply
o 2%. Phönix zprvu o 1% a končí 177.—. Z kn-
sovních hodnot mimo jiné Bismarkhütte o 3.50
Hoesch o 12% nižší. Ruské hodnoty mírně vzpru
ženy. Též akcie ruských bank vyšší. Soukromý dis-
kont 271.
Z pražského trhu obilníhis (7. srpna). Ač ameri-
rické kursy stále kolísají, přece je doslatečně
zřejmo z tamních zpráv, že panuje příznivá nálada.
Přes poněkud lepší nabídku a reservu konsumu m
#24
alto_textblock
#24
hly Eýti pro lepší jakosti pšeníce docíleny sfejné
ceny jako v úterý, naproti tomu podřízené druhy.
zvláště ty, jež nejsou dostatečně suché, nelze snadno
odbýti ani za zmírněných cen. Srážka cen činí 10
za 50 kg, jako nejvyšší cena placeno z Prahy za 8l
kg K 12.40—12.50, z Čelakovic 81 kg K 12.40, Kolče
80 kg K 12..50. Žito mělo klidnější tandenci, obcho
byl slabý, ceny doznaly pozoruhodné srážky a zna-
menáno z Prahy 72—75 kg K 10.— až 10.20. O ve
se v nevém zboží jen lak skrovně nabízí, že nemůže
přivoditi stlačení cen; slarý oves solva dostačuje,
bylo nutno v potřebě platiti ceny o 10—15 h vyšší
Pohotového v Praze ležícího zboží jest nedostatek
tskže bylo placene nad záznamem. Placeno z Prahy
K 7.95—8.15. Repka byla obchodována v nezmě
něné tendenci, z Prahy neb lovární stanice placeno
K 16.50—16.75, úřadní záznam jest o 10 h nižší
Nový mák byl nabízen v prima jakosti za K 271
z Prahy, nebyl však prodán, obchodníci majt většinou
ještě dosti starých zásob, jichž by se rádi zbavili
Tendence jest chabá při ceně 26—27 K za 50 k
z Prahy. Na trhu ječmene potrvala v neseslabené
míře pevná nálada, ovšem zůstala omezena jen na
prima a výběr. Strední jakosti polkávají se s dobrou
koupěchtivostí, přece však jest rozdíl cen nepoměrně
velký. Lze snadněji docíliti z Prahy neb příznivé lab
ské stanice za výběr K 9.75—10.25 než za střední
druh K 9.20—9.50. Vyrovnání cen v tomto smyslu
přináší s sebou beze vší pochyby čilý vývozní ob-
chod v středních druzích, k němuž se musí připojit
sladovny i pivovary V ostatním zboží byl obcho
omezen na nejmenší míru a ceny nezměněny.
Zřízení nových známkoven chmele v Čechách.
Místodržitelství nevyhovělo žádosti města Rond-
nacc, aby známkovna chmele, jež má býti v tomte
městě ztízena, byla uznána za veřejný ústav ve smy-
slu § 11. zákena o označování místního původu
chmele a to z důvodu, že neshledalo všechny podmín-
ky řádného a spolehlivého fungování známkovny.i
Zdá se ovšem, že obec roudnická dlo prohlášen
svých zástupců při poradě, nedávno u místodržitelst
korané, jest odhodlána zříditi přes to známkovn
aspoň jako soukromý ústav.
K siluaci na trhu železářském. Lucemburský
kartel surového železa hodlá setrvati při 40procent
ním omezení výroby a ceny ponechati beze změny
Kartol vídeňských výrobků asfaliu. Vídeňští vý
robci asfallu uzavieli za účelem společného postupo
v olázkách cenových a podmínkových kartel. Účelem
jeho je zejměna zameziti ostrý konkurenční boj
dohoda se týká zlepšení podmínek platebních a zá
rukových a úpravy cen; o kontingentaci výroby s
zalím nejedná. Kartel se vztahuje jen na práce asfai-
tovací ve Vídni, a neplatí pro prodej do ostatních ze
mí mimo Dolní Rakousy a Uhry. Zvláštní výbor m
bdíti nad zachováváním dohody. Ke kartelu pali
dosul 13 firem a s dalšími, dosud mime sdružení
se ještě vyjednává.
Z pražské plodinové bursy. V poslední době by
lo pozorováno, že provozují se zhusta a zvláštěv
hlavních bursovních dnech v úterý, v pátek a v pon-
dělí v blízkosti bursy a v jislých kavárnách bursov
ní pokoutní olchody. Účast na těchto pokoutních
bursovních obchodech jest zapovězena jak bursov
ním zákonem ze dne 1 dubna r 1875, lak i discipli
nárními pleisy bursovních slanav a může býti
trostána peněžními tresty až do 2000 K a vylouče-
ním bursovního navštěvovalele na určitou dobu. Pre-
sidium bursy bylo nuceno v zájmu pravidelného
bursovního obchodu, který jest těmito pokoutním
obchody značně poškozován, požádati příslušné úřa-
dy o dchled nad pokoutním obchodem a o nejpřís-
nější potrestání účastníků. Mimo to mohou očeká-
vati ozoby burse náležející, které se účastní podob
ných obchodů, nejpřísnější disciplinární potrestání
Presidium bursy oznámilo své slanovisko navštěvo-
vatelům bursy ve vyhlášce, ve kleré se tilo ve vlast
ním zájmu přod účastí na zakázaných zmíněných
chohodech co nejdůtklivěji varují. Důkladný dozo
nad těmito obchody byl jak se strany úřadů tak i se
strany bursovních orgánů zaveden. Konečně se upo-
zerňuje na to, že k ulehčení obchodu byly rozšířeny
burscvní hodiny od delší doby v ponděli odpolede
od 2 do 4 hod.
Londýnská aukce vlny. Průběh poslední seri
londýnských dražeb vlny. 1. srpna ukončené, dl
zprávy ve „Voss. Zeitgu.“ ukazoval při pevném za-
hájení sloupnutí cen asi o 5% vzhledem ke kratš
době aukce: po krylí nejnulnější potřeby nastoupilo
oslabení, ke konci však zase nálada byla pevnější
takže celkem úroveň cenová shoduje se se serií
květnovou; jen australská merincvá vlna a dlouh
nepraná kapská vlna decílila poněkud vyšších cen
naproti lomu kapská snorowhite zůstala o 3/4—1d
pod květnovými cenami. Amerika jevila velkou po-
plávku po lehkých surových vlněch orossbredských,
za něž nabízela i 10—15% více, než ostatm: jednalo
se však jen o menší množství Amerika získala cel-
kem jen 10.000 žeků, Arglie 102 000 a pevnina 76.000
žoků. V celku z nabízených 202 000 žoků přešlo do
konsumu 188000, takže se 71.000 žoky ku prod i
nenabídnutými zbývá 88.000 žoků pro září. V prvýeh
čtyřech seriich t. r. prodáno celkem 617.000 žoko
oproli 605.000 před rokem, následkem úbytku nákupo
v Australii plešlo však lelos jen 1,.822.000 žoků kolo-
niální stříže v konsum, oproti 2,037.000 žoků před
rokem Anglický nákup jest o 23 tisíc, kontinentální
o 119 a americky o 73 tisíc žoků menší, než před ro-
kem Lze tedy počílati pro serii 21. září počínající
s nabídkou 200 tisíc žoků oproti 96 tisícům před
rokem, k odbytu tohoto množství bude třeba tedy
značného zlepšení v siluaci vlnařského průmyslu, ne-
omezí-lí se importní domy opět pouze na nabídku
části tohoto množství a nevyčkají-li se zbytkem při-
znivější doby. Ovšem přes stesky továren nulne uvá-
žiti, že jejich zásoby suroviny nemohou býti již vel-
ké, takže budou do září značně ztenčeny. V Americe
panuje naděje v oživení obchodu po dobré žni; tomu
však nenasvědčuje okolnost, že vlnařský trust ohlásil
snížení cen o 10% pro všechny druhy vlněného zbo-
ží na jaro, k čemuž se připojily i závody, mimo trust
stojící,
Z amorického trhu želozářského. Dle zprávy
Iron Monger“ jest obchod vleklý. Zaznamenáno
bylo poněkud více dodávek surového železa na záře
až prosinec. Nálosda jest o něco málo lepší. Také pro
hotové výrobky jeví se mírná koupěchtivost. Celkově
objednávky jsou bezvýznamné.
Ke koncentraci bankovní v Německu. Erfurtská
banka B. Pinchort, Blanchart a spol. přechází na
Magdeburskou soukromou banku. Tato zvýší svůj ka-
pitál o 34 milionů na 36 mil. marek, z nichž 3.8
mil. bude užito ke koupí akcií erfuriské banky.
Prázdninový kurz tarifní obchodní a živnostenské
komory pražské pro nčitele škol obchodních a pokra-
čovacích. Dne 2. srpna t. r. zakončen byl vhodným
doslovem sekretáře komorního p. cís. rady dra. Schu-
stra, jenž poukázal na důležitost železničního do-
pravnictví a tarifnictví pro vývoj obchodu a průmyslu
a tudíž i znalosti tohoto oboru pro učitele obchodních
a průmyslových škol, 14denní tarifní kurs pražské
obchodní a živnoslenské komory, v němž přednášel
ve 38 hodinách tarifní inspektor komory p. O.
Schmied o dopravním řádu, o železničním zeměpisu
a o theorii tarifní, kteréž přednášky spojeny byly
s praktickými cvičeními. Výsledek kursu, jenž komo-
rou pořádán byl poprvé, dlužno pokládati za zdařilý.
o čemž svědčí zejména okolnost, že všichni poslu-
chači zúčastnili se všech 38 přednáškových hodin.
Účastníci přináleželi obchodním, pokud se týče pokra-
čovacím školám těchto měst: Prahy (soukr. obch.
škole Hlaváčkově a městské dívčí průmyslové škole).
Žižkova, Slaného, Mělníka, Kolína a Olomouce.
Upotřebení státního hnědého uhlí ve Vídni. Hně-
dého thlí ze státních dolů českých má býti dle N
W, T. užito ke státním účelům a lo v prvé řadě k vy-
#25
alto_textblock
#25
tápění kasáren ve Vídní a Víd. Novém Městě.
Smlouvy s dodavateli kamenného uhlí, jímž se do-
sud v kasárnách topilo, byly už vypovězeny a u mi-
nisterstva orby vyjednává se již s majiteli povozů
o dopravu z nádraží ve Vídni. Celková spotřeba ví-
deňských kasáren činí asi 1500 vagonů ročně, což
je ovšem jen malá část z roční těžby státních dolů
v Čechách, dosáhnuvší v posledních letech průměrno
výše 12 mil. metr. centů. Cena hnědého uhli franko
kasárny činí 1.90 K, tedy asi o 70 h až 1 K měně,
než cena dosud užívaného kamenného uhlí, při čemž
však nutno uvážiti, že výhřevnost hnědého uhlí jest
asi o třetinu menší. Na každý způsob je zajímavým
pokus, raziti hnědému uhli cestu i do Vídně.
Doprava obilí po Dunaji. Doprava obilí po Du-
naji není letos větší než před rokem, ač jest výsle-
dek žní v Uhrách značně příznivější a se sklizní
bylo také dříve začato, než loni. Příčiny slabši do-
pravy nutno hledati v lom, že lntos nebyly v čer-
venci, podobně jako loni, dopravovány ještě větší
staré zásoby. Nedostatek zásob vedl k tomu, že ihned
po žnich dopravováno bylo vagonové zboží, což při-
spěle také k dopravním nesnázím na uherských dra-
hách. Také nízký stav vody není nikterak s to, aby
přispěl ke vzrůstu dopravy po Dunaji. Zvláště od Pe-
sti proti proudu je doprava velice slabá a vzhledem
k výsledkům žní v Rakousku a neuspokojivé sklizní
ječmene v Uhrách nedá se v nejbližší době očeká-
vati oživení dopravy; jen doprava tisské pšenice do
Pešti, jež dosud nepočala, bude asi poněkud znač-
nější. Škladiště pešťská jsou ovšem nyní právě pře-
plněná, což však při dobrém odbytu mouky dlouho
nepotrvá. Také od transitní dopravy z Rumnunska ne-
lze očekávati žádnéha zlepšení dopravy, ježlo rumun-
ské obilí vyváží se nyní celkem jen dolů po Dunaji.
Oživení by mohlo nastati dovozem do Předlitavska,
ale Čechy a Morava se svou dobrou žní necílí zatím
žádné potřeby uherského obilí.
Prodejní sdružení německých ralinerií cukru.
V nejbližších dnech bude se konati v Halle schůz
za účelem založení prodejního sdružení německých
ralinerií cukru; doulá se, že jednání povede k cii.
Ústředna bude asi založena i s 80 a po případě i mě-
ně procenty celkové výroby. Vliv této akce na cuker-
ním trhu ovšem dosud pozorovati nelze, ježto mnobé
velké továrny se nkce nezůčastní.
Trh na ječmen v Miškolci v Uhrách konati se
bude lelos dne 24. srpna. Prodavači, kteří by se chtěli
přímo zúčastníli trhu, jsou povinni zaslati nejděle
do 21. srpna vzorky 5 kg sekretariálu Hospodářského
spolku komitátu Beršod v Miškolci, kteří by chtěti
zúčastniti se prostřednictvím společenstva uherských
zemědělců, nechť znšlou kromě toho 4 kg uvedenému
společenstvu. Přihlášky a jednací řád trhu zasílá
na požádání sekrelariát Hospodářského spolku konti-
tátu Boršod. (Z obchodní a živnostenské komory
v Praze.)
Z Bělé pod Bezdězem se nám pšše: Ve zdejším
nejbližším okolí byla otevřena mohutná ložiska
bílého křemenitého písku k fabrikac
křišťálového skla úplně způsobilého.
Z té příčiny uvedeny budou ve zdejším městě c
nejdříve v život skelné huti české a česká
rafinerie skla. O prosporitě není, jak známo,
žádně pochybnosti, neboť právě české sklo jestv
Anglii a Americe velmi hledáno a draze placeno. Aly
podnik založen byl pokud možná na nejširším pod-
kladu, vybízí Česká národehospodářská
společnost v Bělé p. B. české finančníky, aby
podniku tomu věnovali největši pozorpost. Další zprá-
vy podá zmíněná společnost. — Dne 9. srpna 190s
přednáší tu p. Frant. Fárský, ředilel z Tábora, o-
bernik na slovo vzalý, o průmyslu škrobárenském
a to o 10. hod. dopol. v hotelu p. Šimáčka.
#26
alto_textblock
#26
Banky, záložny a spořitelny.
Pražské odúčlovací sdružení. Ke vzájemné
výměně podané směnky, chuky, poukázky a faktury
od 1. do 7. srpna 1908 K 19,505 772 27.
1907 K 13,072 822 19 Součet všech podání o
2. ledna 1908 čini K 688,434 021 52 a vykazuje
u porovnání s K 550.109 002 39 téhož obdobl
předešlého roku přibytek K 138,325 019 13.
Videňská záložna přestěhuje svoje kanceláře dnem
I. záři do vkusně a příhodně upravených místnoslí
ve vlasiním domu, Vídrň XV. okres, Mariahilferstrasse
č. 150 (nároží Staglgasse). Poznamenati dlužno, že
lento mladý, dosud nejvělší český svépomočný ústav
peněžní Vídně i Dolních Rakous, jest laké první ve-
řejnou českou institucí vůbec, jež stala se ve Vídni
vlastníkem domu. Záložna vídeňská zúrokuje svěřené
vklady na knížky při plné bezpečnosti ode dne vlo-
žení do dne vybrání plnými 41/2 procenly, kteréžto
zůročení vzhledem k nižší úrokové míře rakouské
banky i jiných bank jest velmi výhodně. Domáe
slřadanky půjčuje vídeňská záložna svým p.t
vkladatelům zcela bezplatně.
#27
alto_textblock
#27
životní pejišťování na pražské ju-
bilejní výstavě.
Jako jest rozvoj školství a dokonalost doprav-
nictví nejlepším měřitkem pro výšku vzdělanost
nrčité země, tak lze souditi na kultnrní úroveň
národa z rozvoje a rozšíření, jského nalezlo v něm
pojišťování. Na pražské jubilejní výstavé poskytuje
nám výstavka 27 společností pojišťovacích vzácnou
příležitost, abychom seznali stav rozvoje pojišťování
Čechách, revldovali pokročilost obyvatelstva královstv
českého v porozumění myšlénce pojišťování. Zvláště co
se životního pojišťování týče, podávají čislice širokému
ohecenstvu tu vystavované obraz toho, jak dalece po-
chopilo obyvatelstvo tohoto království moderní způsol
ukládání úspor svých způsobem životního pojišťování
Dovidáme se tu, že u nás pojištno bylo do kence
roku 1506 celkem 495 milionů korun, což značí pěkný
díl národního jmění. Za touto cifrou skrývá se však
více než holé čslo: jsou to miliony, které sjednoceny
v životním pojištění, zachovány zůstávají národnímu
jmění, jsou te miliony, které poskytly vydatné ochrany
a záštity před hmotnou tisní a tvořily vždy jistou, spo-
lehlivou hospodářskou oporu; jestiť životní pojišťování
základem a co nejúžeji spojeno s blahem mladé
genrrace, která z této pevné půdy vycházejíc, nalérá
cestu v samostatný život hospodářský upravenu a nleh-
čenu. Pohřichu u nás ještě nezakořenil se náble
že polišlění životní jest každého neodvratnou povin-
ností, tak hluboko, jako v zemích jiných, kde pojištění
počítá se mezi denní potřeby, které nevyhnutelné musí
býti ukojeny. Čechy s 61/amilionovým, hospodářsky
činým a duševně vyspělým obyvatelstvem, stojí v tom
směru ještě za jinými menšími zeměmi. Nehledíme-li
ani k státům velikým, má ku příkladu Hollandsko, ma-
jicí o 1 milion méně obyvatelstva, v platnosti na po-
jistném kapitále plných 1770 milionů korun, Švédsko
s 5,30.000 obyvateli vykazuje pojistného kapitálu 982
miliony korun a samy Švýcary, čítající ponze 3 a půl
milionu obyvatelů, mají polištěno na 850 milionů franků.
Pojišťovacím společnostem zůstává tedy v naší vlasti
ještě široké pole otevřeno a vynasnažují se také s ve-
škerou pílí a vytrvalostí, aby myšlénce pojišťování
všude proklestily cestu. Že tyto suahy korunuje úspěch,
neustále rostoncí, dokazuje vzrůst počtu nově uzavře-
ných životních pojištění, který s potěšením každoročně
se konstatuje. U našeho velkého rakonského ústavu
Assicurazioni Generali v Terstu rozšířil se
stav pojištění životního za posledních 10 let ze 449
milionů na 917 milionů korun, tedy vzrostl dvojnásob
a ústav tento snaží se úspěšně zvýšlti popud k život-
nímu pojišťování a toto všude zpopularisovati velmi
liberálními pojišťovacími podmínkami, příznivými sou-
stavami a levnými premiemi. Těmto snahám odpovídá
také značný roční přirůstek nových pojištění u tohoto
ústavu, který jako minulého roku také letos potrval;
v prvních 7 měsících tohoto roku vykazoval již stav
nově uzavřených pojištění na pojistném kapitále korun
14183
79,410.989.—
#28
alto_textblock
#28
„ ,
#29
alto_textblock
#29
pětiny
#30
alto_textblock
#30
Zástavní listy české hyp. banky 59%-
» » . 49
»» » 310
Žákladní úpisy české zem. banky 40%.
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 40%
» » » (v K) 40
Mel. úpisy » » » (ve zl.) 40
» » » (vK) 490
Žel.
» »
49%
Zákl. dlužní úpisy bukovinské
zemské banky . . . .
4 %
Dlužní úpisy České prům. banky 4 1/2
Dlužní úpisy Ústřední banky
českých spořitelen. . . . .
40 %.
Zástavní listy mor. byp. banky 59%
» ,
4 0
Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 4 9e
Želez. úpivy »
49 %
Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/2
490
» . .
» » hal. zem. banky 41/ 9
40n.
„
40%
Kom. dl. úpisy » »
Železnič. „ a »
4
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 4 v2
4
Rak.-uherské banky 49e-
„ „ Dolnorak. hyp. ústavu 4 %
„
» . » 31/s
„ , 4
Kom. dl. úp. ,
„
. „ 31a
Zástavní listy Rak. hyp. banky 4 %
Prior. obl. spol. rak. míst. dráhu. 30o-
Ruská státní půjčka z r. 1908 590
Únorová spofečná renta (v pap.) 4. 2 0
Dubnová ,
» (ve stř.) 4.2 %
Květnová , , (v pap.) 4%
Červencová spol. renta (ve stř.) 4
Rakouská zlatá renta . . . 49%
korunová renta. . . 4%
investiční » . . . 31/2
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union . . . . . »
Česká průmyslová banka . . . »
Česká zajišťovací banka . . . ,
Hospodářská úvěrní banka . .»
Moravská eskontní banka. . .
„
,
Pražská úvěrní banka . . . .
První česká akc. pojišť. na život
„
Zal. úv. ústav v Hradci Králové
»
Živnostenská banka
Haličská akc. hypoteční banka.
Rakousko uherská banka . . .
Českomoravská strojírna . .a
Daňkova strojírna . . . .. .
Rustonova strojiena . . . .
Česká společnost cukerní . .
Český pivovar v Č. Budějov icích
Kolínská továrna chemická . .
Podolská cementárna . . . a
Poldina huť . . . . . . .
k ražská železářská společnost.
První česká rafl. v Modřanech
„
» tov. Orient. cukrov.
#31
alto_textblock
#31
Renty:
4procentní papírová květnová ..
4 procentní » únorová . .
4procentní stříbrná červencová .
4.2procentní » říjnova . . .
žprocentní zlatá rakouská . . .
4procentní korunová rakouská . .
31/zprocentní korunová (unvest.) .
4procentní zlatá uherská . . . .
4procentní korunova uherská . .
3t/zprocentní kor. (invest.) uher..
ruská půjčka
. . . . . .
Zástavní listy:
žproc. kom. dl. úp. zem banky kr.č.
4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk.
4proc. Hypol. banky kr. českého
Baproc Hypol. banky kr. českého
41/zproc. bank. dl, úp. čes. pr. banky
4% zást. listy Měst. spoř. v Praze
Ústřední banka čes. spořitelen 4 %
Losy:
Celé státní z r. 1860 . . . . .
,
. . . ..
státní z r. 1864 . . . . . ..
rakouské úvěrní . . . . . . .
vídeňské komunální . . . . .
lisské . . . . . . . . . . .
turecké . . . . . . . . . .
Banky:
Česká průmyslová . . . . . .
» »Union«
. . . . .
Hospodářská úvěrní pro Čechy .
Živnostenská
. . . ..
moravska eskontní . . . . ..
rakouskosuherská . . . . . .
anglo-rakouská . . . . . .
banka pro země rakouské . ..
dolnorakouská eskontní . . . .
»Merkur«, směnar. akc. společnost
rakouský úvěrní ústav . . ..
uherská všeobecná úvěrní
všeob. rak. pozemk úvěrní ústav.
vídeňská bankovní jednota . ..
vídeňska banka »Umion« . . . .
všeobecná depositní banka . . .
Dopravní podniky:
Buštěhradská dráha lit. A . . .
a
» » B . . .
Česká severní dráha . . . ..
Duchcovskopodmokelská dráha.
Rak. severo-západní dráha . . .
Polabská dráha . . . . . . .
Pardubická (Jiho sev.- něm. spoj.) .
Pražsko duchcovská dráha kmen..
Pražsko duchc. dráha prioritní
Ústecko teplická dráha
.
Ferdinandova severní dráha . .
Lvovsko-černovická dráha . . .
Státní dráha . . . . . . . .
Jižní dráha
. . . . . . .
Štyrsko-hradecko-köflašská dráha
Dunajská paroplavební společnost
Rakouský Lloyd . . . . . . .
Průmyslové podniky:
Česká cukerní společnosť . ..
Plzeňský akciový pivovar . ..
Škodovy závody . . . . . .
Daňkova strojírna . . . . . .
Brněnská strojirna . . . . . .
Kralodvorská cementárna
Mostecká uhlářska společnost
Severočeská uhlářská společnost
Západočeska
Poldina buí
Pražská železářská společnosť .
Alpská báňska
Rýmavsko-muráňská želez. spol.
Hirtenbergské továrny na náboje
Rakouska zbrojovka
Veitschské magnesitové doly (prior.)
Haličsko-karpat. patrol. spol. .
Schodnica, petrol. spol, . . ..
#32
alto_textblock
#32
rhy peněžní.
#33
alto_textblock
#33
Pražská burva
V Praze, 7. srpna. Oficiální záznamy znějí:
#34
alto_textblock
#34
Vídeňská bursa.
#35
alto_textblock
#35
Peníze Zbotí
#36
alto_textblock
#36
102.— 103.—
98.10 99.10
93.— 91.—
99.50/ 100.50
96.75 97. 75
96.75 97.75
96.75 97.75.
96.75 97.75.
96.75 92 75
93 — 94.—
99.75 100.75
100.— 100.30
103.25 —
96 60 97.60
95.59/
96.50
95.90
96.90
100.50 101.50
97 50
98 25
100.—
100.40
94.—
94.—
94.—
95.—
94.—
95.—
99.05 100.05
93.85
94.85
98 25
99.25
98.—
97.—
—.—
89.—
96.75
97.75
89.
90.—
96.— 97.—
78.35 79.35.
95.15 95.65
99.20 99. 40
99.20 99.40
96.39 96.50
96.20 95.40
115.80 116.—
96.45 96. 65
87.30 87..50
—.— —
245.50 246.50
415.— 420.—
199. —/ 202. —
383.— 391.—
—— —
526.— 530.—
265. 268. —
444.— 450.—
238.— 238.50
569.— 571.—
—.— —.—
850. 910.—
423.— 430.—
— —.—
168.— 175.—
860.— 920.—
400.— 420.—
200.— 20B.—
425.— 433 —
2680 2690
350.— 380.—
250.— 270.—
#44
alto_textblock
#44
Závěrečné kursy
7. srpna 6. srpna
96.30 96 30
99.20 99 15
96.20 96.30
99.30 99. 15
115.80 115.80
96 45 96 . 45
87 30 87. 30
110.80 110 80
92.85 92 8
82.65 82.65
95.15 95.40
#45
alto_textblock
#45
97.—
97.—
97 70
89.75
99.75
98.25
100.—
#46
alto_textblock
#46
96.75
#47
alto_textblock
#47
96 75
97. 70
89.75
99.75
98.25
100.—
#48
alto_textblock
#48
150 25
—.—
—.—
—.—
142.60
182.75
#49
alto_textblock
#49
150-75
—.—
#50
alto_textblock
#50
492.—
142 50
182.30
#51
alto_textblock
#51
415.—
—.—
388.25
—.—
—.—
1737.—
293.75
434 60
581.—
.—
627.25.
739.—
1058.—
5211.65
#52
alto_textblock
#52
415.—
#53
alto_textblock
#53
388.25
—.—
—.—
1736 —
223. 50
435.—
#54
alto_textblock
#54
581.—
#55
alto_textblock
#55
627.72
741.—
1059 —
520 10
539.25
454.—
#56
alto_textblock
#56
539.50
#57
alto_textblock
#57
455.—
#58
alto_textblock
#58
1035.—
1065.—
404.—
404. —
551.—
453.—
452. —
452. —
452.—
400 —
402 50
222.—
—
—.—
5080. — 5090.—
559.
559.—
691.75
691.—
117.25
111 . 60
500.—
500 —
993—
996.—
399.—
338 —
#59
alto_textblock
#59
—.—
#60
alto_textblock
#60
—.—
#61
alto_textblock
#61
277.—
428.—
—.—
938.—
710.—
413 —
428 —
269 1.—
671 75
557.80
933.—
531.—
465—
#62
alto_textblock
#62
278 —
427.—
936 —
708 —
.
415 —
430 —
2680.—
669.—
556.25
937.—
531.—
—.—
570.—
465.—
#63
alto_textblock
#63
565.—